Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2213(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0218/2015

Předložené texty :

A8-0218/2015

Rozpravy :

PV 08/09/2015 - 11
CRE 08/09/2015 - 11

Hlasování :

PV 09/09/2015 - 8.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0307

Přijaté texty
PDF 475kWORD 122k
Středa, 9. září 2015 - Štrasburk
Městská dimenze politik EU
P8_TA(2015)0307A8-0218/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU (2014/2213(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2014 nazvané „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti“ (COM(2014)0368),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. července 2012 nazvané „Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství“ (C(2012)4701),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 1998 nazvané „Udržitelný rozvoj měst v Evropské unii: akční rámec“ (COM(1998)0605),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 1997 nazvané „Městská otázka: směrem k evropské debatě“ (COM(1997)0197),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst – podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“, červenec 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Města zítřka: investovat do Evropy“, Brusel, 17.–18. února 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Digitální budoucnost – cesta do roku 2050, vize a politické výzvy, města, vesnice a komunity“, 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Města zítřka: výzvy, vize, pokrok“, Brusel, říjen 2011,

–  s ohledem na prohlášení ministrů nazvané „Směrem k městské agendě EU“, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů EU odpovědných za územní soudržnost a městskou problematiku dne 10. června 2015 v Rize,

–  s ohledem na závěry Rady přijaté v Bruselu dne 19. listopadu 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst,

–  s ohledem na závěry předsednictví přijaté na neformálním zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti, které se konalo ve dnech 24.–25. dubna 2014 v Aténách,

–  s ohledem na závěry polského předsednictví o územním rozměru evropské politiky a budoucí politice soudržnosti, přijaté na neformálním zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti EU a územní a městský rozvoj, které se konalo ve dnech 24.–25. listopadu 2011 v Poznani,

–  s ohledem na Územní agendu strategie EU 2020 schválenou na neformálním zasedání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj, které se konalo dne 19. května 2011 v Gödöllő,

–  s ohledem na Toledskou deklaraci přijatou na neformálním zasedání Rady ministrů odpovědných za městský rozvoj, které se konalo dne 22. června 2010 v Toledu,

–  s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech přijatou na neformálním zasedání Rady ministrů k projednání otázky rozvoje měst, které se konalo ve dnech 24.–25. května 2007 v Lipsku,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 25. června 2014 nazvané „Směrem k integrované městské agendě pro EU“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 23. dubna 2015 ke sdělení Komise nazvanému „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0218/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 žila více než polovina světové populace(6) a 72 % evropské populace v městských oblastech(7) a že do roku 2050 bude bydlet téměř 80 % veškeré populace na Zemi v městských oblastech(8);

B.  vzhledem k tomu, že funkční městské oblasti představují v EU unikátní polycentrickou strukturu vybudovanou kolem velkých, středně velkých a malých měst a okolních oblastí, a tudíž přesahují tradiční administrativní hranice a zahrnují různá území spojená na základě jejich hospodářských, sociálních, environmentálních a demografických výzev;

C.  vzhledem k tomu, že města a funkční městské oblasti, jako jsou metropolitní oblasti, nejen že sehrávají důležitou úlohu v oblasti participativní demokracie, ale jsou rovněž klíčovými hospodářskými pilíři a hnacími motory zaměstnanosti v EU, protože inovace a nové hospodářské aktivity mají často svůj původ ve městě; vzhledem k tomu, že jsou proto významnou součástí vztahů EU s jinými částmi světa, ale jsou také klíčovými oblastmi, v nichž je třeba překonat překážky růstu a zaměstnanosti a řešit sociální vyloučení (například nedostatečně vyškolení mladí lidé na trhu práce), slabou přístupnost a zhoršování životního prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že nejvíc se na spotřebě energie a emisích skleníkových plynů v EU podílejí města, funkční městské oblastí a regiony; vzhledem k tomu, že na druhé straně sehrávají klíčovou úlohu při dosahování lepší energetické účinnosti a soběstačnosti a při rozvoji nových iniciativ (například nových forem hospodářské činnosti) na podporu městské mobility a konkurenceschopných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, čímž se podporuje růst, zaměstnanost, sociální a územní soudržnost, zdraví a bezpečnost;

E.  vzhledem k tomu, že některá města zaznamenávají stárnutí a úbytek obyvatel a mají problémy v důsledku rozsahu vlastní vybavenosti a veřejných služeb, které poskytují, v jiných městech počet obyvatel roste, čímž roste i tlak na stávající zařízení a veřejné služby (například vzdělávání) a přibývají další problémy, např. nezaměstnanost (mladých lidí), sociální vyloučení, dopravní zácpy, rostoucí rozpínání měst a znečištění, což výrazně zvyšuje čas dojíždění a snižuje kvalitu života mnoha Evropanů;

F.  vzhledem k tomu, že některé hlavní výzvy, před nimiž města stojí a které souvisí s hospodářským a sociálním rozvojem, změnou klimatu, dopravou a demografickými změnami, lze řešit pouze partnerskou spoluprací měst a jejich okolních oblastí; vzhledem k tomu, že rozšiřování propojených oblastí, k němuž dochází v posledních letech zejména v důsledku vývoje v oblasti dopravy a komunikací, vytváří potřebu vypracovat nástroje na podporu propojitelnosti;

G.  vzhledem k tomu, že evropské politické iniciativy mají přímý či nepřímý vliv na udržitelný rozvoj měst a městskou politiku;

H.  vzhledem k tomu, že asi 70 % evropských politik a právních předpisů je prováděno na místní a regionální úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že by na úrovni EU měla být zajištěna větší soudržnost mezi různými politickými iniciativami a programy dotací EU pomocí důsledného využívání společného strategického rámce (hlava II, kapitola I, článek 10 nařízení (EU) č. 1303/2013 – nařízení o společných ustanoveních) a prostřednictvím lepší politické koordinace mezi zúčastněnými stranami a úrovněmi řízení, protože odvětvový přístup politiky EU může vést k politikám a právním předpisům, které nemusí být ve prospěch funkčních městských oblastí;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 1997 zveřejnila Komise sdělení o městské agendě pro EU(9), ale úloha evropských měst v tvorbě politiky EU je stále předmětem diskuse;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament v minulosti podpořil návrh Komise na předložení městské agendy jako rámce pro budoucí městskou politiku na evropské úrovni;

L.  vzhledem k tomu, že subsidiarita vymezená v SFEU jakož i víceúrovňová správa založená na koordinovaných opatřeních EU, členských států a regionálních a místních orgánů a zásada partnerství jsou základními prvky správného uplatňování všech politik EU, a vzhledem k tomu, že by mělo být v souladu s tím posíleno využívání zdrojů a pravomocí místních a regionálních orgánů;

M.  vzhledem k tomu, že nařízením o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) [nařízení (EU) č. 1301/2013] se posiluje městský rozměr evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), a to vyčleněním nejméně 5 % jejich finanční podpory na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst prostřednictvím přenesení řídících úkolů na městské orgány, zejména tím, že se městským orgánům dává alespoň při úkolech týkajících se výběru činností více odpovědnosti vytvářením nástrojů, jako jsou integrované územní investice (ITI) a místní rozvoj řízený komunitami (CLLD), vyčleněním zvláštního rozpočtu na „inovační opatření“ s cílem otestovat nová řešení v souvislosti s udržitelným rozvojem měst a zřízením sítě pro rozvoj měst;

N.  vzhledem k tomu, že zásada partnerství stanovená v nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) a evropský kodex chování zavazuje členské státy, aby zajistily včasné zapojení městských orgánů do procesu tvorby politik EU;

Městský rozměr politik EU

1.  zastává názor, že by politiky EU měly podporovat města a funkční městské oblasti a umožnit jim vyjádření a dosažení jejich plného potenciálu coby hnacích sil hospodářského růstu, zaměstnanosti, sociálního začleňování a udržitelného rozvoje; je proto přesvědčen, že je nezbytné města a funkční městské oblasti více zapojit do celého cyklu tvorby evropské politiky;

2.  žádá Komisi a v případě potřeby členské státy, aby navrhly způsoby, jak zavést mechanismus včasného varování přizpůsobením dostupných nástrojů a v souladu s článkem 6 protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, což správě na nižší než celostátní úrovni poskytne možnost sledovat, zda byly zásady subsidiarity a proporcionality zohledněny, a zároveň to nižším správním orgánům umožní zapojit se v rané fázi do politických procesů a umožní přijímání dobře informovaných strategií územního rozvoje a účinnější uplatňování budoucích právních předpisů;

Směrem k integrované městské agendě pro EU

3.  vítá iniciativu Komise zaměřit svou práci na oblast evropské městské agendy; podporuje její zavedení jako soudržného rámce pro politiky EU s městským rozměrem s cílem lépe provázat městská řešení s výzvami EU, lépe přizpůsobit odvětvové politiky a úrovně správy, lépe zaměřit financování EU do příslušných městských problémových oblastí a lépe posuzovat územní dopad odvětvových politik; je přesvědčen, že by evropská městská agenda měla především podporovat rozvoj správních řešení, která jsou nejlepší odpovědí na výzvy a cíle udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje měst a funkčních městských oblastí v Evropě;

4.  uznává, že ačkoli neexistuje žádná výslovná pravomoc EU v oblasti rozvoje měst, široký rozsah iniciativ EU má na města a funkční městské oblasti přímý či nepřímý dopad; zastává proto názor, že nutnou podmínkou evropské městské agendy jsou propracované a osvědčené vnitrostátní a regionální městské politiky; domnívá se, že by tato agenda měla pro města a funkční městské oblasti v EU představovat strategii, která se v dlouhodobém horizontu rozvine do městské politiky na úrovni EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že by územní rozvoj měst měl být založen na vyvážené územní organizaci s polycentrickou městskou strukturou v souladu s územní agendou EU 2020;

5.  je přesvědčen, že by evropská městská agenda měla být společným úsilím Komise, členských států, místních orgánů a dalších zúčastněných stran o racionalizaci, koordinaci a provádění politik EU s městským rozměrem pomocí praktického, integrovaného a koordinovaného, přesto flexibilního přístupu ve městech a funkčních městských oblastech a spolu s nimi, a to při současném zohlednění místních územních specifik a respektování institucionální struktury každého členského státu;

6.  domnívá se, že by evropská městská agenda měla být plně v souladu s celkovými cíli a strategií EU, zejména se strategií Evropa 2020 a s cíli územní soudržnosti; zdůrazňuje, že administrativní hranice jsou při úsilí o řešení problémů rozvoje na regionální a místní úrovni čím dál méně relevantní; domnívá se proto, že by evropská městská agenda měla být komplexní a jasně zohledňovat rozmanitost územních jednotek v EU, přeshraniční propojení a vazby mezi venkovem a městem, včetně služeb, které funkční městské oblasti poskytují okolnímu venkovu;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila sdělení s podrobným uvedením znaků budoucí evropské městské agendy založené na „městském acquis“ a rozsáhlých konzultacích s různými zúčastněnými stranami, včetně hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti; žádá Komisi, aby zahrnula evropskou městskou agendu do svého ročního pracovního programu;

Začlenění přístupu integrovaného územního rozvoje do politik a právních předpisů EU

8.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání nových politických iniciativ zaměřených na městské oblasti více uplatnila místně orientovaný integrovaný územní přístup s cílem zajistit konzistentnost a poskytnout městům a funkčním městským oblastem pravomoci plnit cíle strategie Evropa 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, mimo jiné prostřednictvím integrovaného přístupu EU k podpoře inteligentních a udržitelných projektů v evropských městech, napomáhajících prosazení sociálního a hospodářského rozvoje;

9.  žádá Komisi, aby jako obecné pravidlo zavedla posouzení územního dopadu na městský rozměr s cílem zajistit praktickou proveditelnost všech relevantních politických iniciativ EU na regionální a místní úrovni a aby při vypracovávání posouzení dopadu a tvorbě nových politik přijímala příspěvky decentralizovaných úrovní správy (přístup zdola nahoru) a aby zajistila, aby všechny příslušné odvětvové politiky EU odpovídajícím způsobem reagovaly na výzvy, před nimiž města a funkční městské oblasti stojí; vyzývá Komisi, aby uvedená posouzení územního dopadu zaměřila na tyto prvky: vyvážený územní rozvoj, územní integraci, aspekty správy, regulaci, provádění na místní úrovni a soudržnost s dalšími politickými cíli;

10.  naléhavě žádá Komisi, aby systematizovala a analyzovala všechny dostupné údaje a sdílené koncepční rámce („městské acquis“), s cílem zamezit duplikaci a nesrovnalostem a poskytnout jasnou definici integrovaného udržitelného rozvoje měst, a určit tak společné soudržné a transparentní cíle EU v této oblasti;

11.  je přesvědčen, že aby bylo možné hodnotit městské oblasti přesněji než pouze na základě ukazatele HDP, musí být k dispozici dostatečné údaje; domnívá se proto, že by Eurostat měl poskytovat a sestavovat podrobnější údaje o jednotlivých lokalitách a že by měl pokračovat projekt Urban Audit a podobné výzkumy; vyzývá rovněž Komisi, aby pracovala na nástrojích, které by umožnily měřit pokrok a dopad integrované městské agendy na úrovni EU;

12.  vyzývá Komisi, aby snížila administrativní zátěž související s prováděním současných právních předpisů EU na místní úrovni a aby zajistila, aby ve všech budoucích předpisech byly podrobně analyzovány důsledky jejich provádění na místní úrovni;

Městský rozměr nástrojů politiky EU a financování

13.  připomíná, že prostřednictvím společného strategického plánování a pravidel jsou politika soudržnosti EU a její finanční nástroje lépe vybaveny na podporu komplexní integrované územní strategie pro funkční městské oblasti; vybízí členské státy, aby v zájmu úspěšné podpory realizace plánů integrovaného rozvoje měst plně využívaly dostupné nové nástroje, jako je ITI a CLLD, jakož i nové flexibilní operační programy; vybízí členské státy a Komisi, aby vypracovaly ucelený soubor vhodných ukazatelů, které umožní lépe posoudit městský rozměr prováděných činností a iniciativ financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

14.  zdůrazňuje, že má-li být integrovaný přístup k městům úspěšný, je třeba maximálně využít potenciál makroregionálních strategií; vyzývá Komisi, aby vhodně začlenila a integrovala aspekty evropské městské agendy do makroregionálních strategií EU, které představují model pro plánování a víceúrovňovou správu, a aby v těchto strategiích zdůraznila městský rozměr;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že i když má nová politika soudržnosti právně závazné aspekty týkající se měst, zejména pokud jde o zapojení měst do fáze příprav programů, je skutečná účast zástupců měst a obcí při formování politiky slabá, a domnívá se, že je možné jejich účast zlepšit včasným zapojením do politických procesů, například prostřednictvím konzultací, hodnocení a výměny osvědčených postupů a zkušeností; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění programů a projektů podporovaných z finančních prostředků EU zajistily uplatňování zásady partnerství (a současně zohledňovaly evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci – čl. 5. odst. nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013)), přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat zapojení měst a funkčních městských oblastí do přípravy, řízení a správy programů, a to i na přeshraniční úrovni;

16.  žádá větší zapojení měst a obcí do programů strukturálních a investičních fondů; domnívá se, že získané zkušenosti mohou být základem důležitých doporučení ohledně vývoje politiky soudržnosti v období po roce 2020; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prověřila provádění evropské městské agendy ve zvolených tematických oblastech, jež odrážejí změny městských oblastí („městské pilotní projekty“), zejména tím, že zajistí meziodvětvovou koordinaci různých politik EU a zabrání jejich překrývání, bude uplatňovat víceúrovňový model správy a bude provádět posouzení územního dopadu; žádá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávu o pokroku a výsledcích v této oblasti;

17.  žádá lepší koordinaci a integraci investičních politik EU, které mají potenciál zajistit udržitelný, integrovaný a sociální rozvoj měst podporující začlenění; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby plně využívaly regulačního rámce pro vytváření synergií mezi Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), dotovanými programy EU (jako LIFE, Horizont 2020, Inteligentní energie pro Evropu, atd.) a fondy politiky soudržnosti a mezi veřejnými (tj. vnitrostátními) investicemi, soukromým kapitálem a finančními nástroji s cílem dosáhnout co největšího pákového efektu investovaných prostředků; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vzájemnou doplňkovost všech investičních politik a lepší soudržnost a že je třeba se vyvarovat dvojího financování a překrývání;

Nový model víceúrovňové správy

18.  připomíná, že dnešní klíčové hospodářské, sociální a environmentální výzvy přesahují tradiční administrativní hranice a že rostoucí nesoulad mezi administrativními a územními strukturami (městská a příměstská spolupráce, spolupráce mezi městem a venkovem atd.) vyžaduje nové formy flexibilní správy, aby mohl pokračovat integrovaný územní rozvoj funkčních oblastí;

19.  domnívá se, že by evropská městská agenda měla být založena na novém víceúrovňovém způsobu správy s větším zapojením místní úrovně ve všech fázích politického cyklu, aby se politiky přiblížily realitě, více odpovídaly neustálým změnám ve funkčních městských oblastech a lépe na ně reagovaly; zastává v této souvislosti názor, že by v celém procesu měl hrát úlohu Výbor regionů jako subjekt, který zastupuje regionální a místní orgány;

20.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla prvky nového modelu víceúrovňové správy založeného na partnerství a skutečné spolupráci, který překročí rámec pouhých konzultací se zainteresovanými stranami, v němž spojí formální vládní struktury s neformálními flexibilními správními strukturami, jež odpovídají nové realitě digitalizované „síťové“ společnosti, a který bude uzpůsoben rozsahu výskytu problémů, model, který zlepší vertikální i horizontální víceúrovňovou spolupráci s vládními i nevládními subjekty na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni, a tím přiblíží vládu občanům a zvýší demokratickou legitimitu evropského projektu; doporučuje, aby se tento unikátní na míru přizpůsobený model stal po souhlase partnerů a po konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami pracovní metodou budoucí evropské městské agendy;

Řízení znalostí a sdílení dat

21.  je toho názoru, že městské platformy a sítě (jako URBACT, program spolupráce v oblasti rozvoje měst) a další programy pro sdílení poznatků mezi městy (jako Civitas, Pakt starostů a primátorů, iniciativa Mayors Adapt, iniciativa pro inteligentní města a obce, referenční rámec pro udržitelná města, ManagEnergy) poskytují vynikající příležitost pro zapojení místních, regionálních a přeshraničních subjektů do rozvoje měst a sdílení vzájemných znalostí; vyzývá Komisi k upevnění a zajištění lepší koordinace mezi těmito platformami, aby je mohly místní subjekty lépe pochopit a účinněji se do nich zapojit;

22.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejvíce využívaly sdílení znalostí a budování kapacit, které poskytují projekty financované EU a další aktivity zaměřené na budování sítí mezi městy; vybízí Komisi, aby vypracovala mechanismy pro lepší sdílení výsledků projektů ve všech svých útvarech a aby zajistila, aby se politiky na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU vyvíjely na základě těchto výsledků EU;

23.  je přesvědčen, že pro vytvoření lépe přizpůsobených politik je třeba aktualizovat a vylepšit databázi auditu měst; vybízí Eurostat a Komisi, aby poskytly a sestavily podrobnější údaje, které byly shromážděny tam, kde se politiky provádějí – v mnoha případech na místní úrovni; zdůrazňuje, že sběr údajů o tocích – měření vazeb mezi městy a jejich okolím a v rámci funkčních městských oblastí – se stává stále důležitějším pro lepší pochopení těchto složitých funkčních oblastí, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby shromažďovala a analyzovala tyto údaje a přeměnila je na údaje pro vývoj politik;

Provádění budoucí evropské městské agendy

24.  domnívá se, že pro to, aby evropská městská agenda byla účinným nástrojem, měla by být sdíleným a pravidelně aktualizovaným koncepčním rámcem s tematickým zaměřením na omezený počet výzev v širším kontextu cílů strategie Evropa 2020 týkajících se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

25.  je pevně přesvědčen, že tyto výzvy by měly odpovídat následujícím kritériím: 1) jsou v souladu se sdíleným koncepčním rámcem; 2) jsou to velké městské výzvy s významným vlivem na města a funkční městské oblasti v členských státech a mezi nimi; 3) členské státy je nemohou řešit jednostranně; 4) přístup EU má jasnou přidanou hodnotu; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména zúčastněnými stranami na místní úrovni, začala pracovat na mapování těchto výzev a aby zjistila přetrvávající překážky, nesrovnalosti politik nebo kapacitní či vědomostní nedostatky;

26.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily vyšší míru koordinace napříč odvětvími politiky s městským rozměrem na všech úrovních veřejné správy za účelem lepšího začlenění integrovaného rozvoje měst; vyzývá generální ředitelství pro regionální a územní politiku (GŘ REGIO), které je odpovědné za městské politiky EU, aby v úzké spolupráci se stávající meziútvarovou skupinou Komise pro rozvoj měst tento proces řídilo a zajistilo zohlednění městského rozměru ve všech příslušných nových iniciativách; žádá předsedu Evropské komise, aby v rámci Komise jmenoval politické vedení, které určí strategické směřování městské agendy evropských politik a bude o městské agendě každoročně podávat zprávu Parlamentu;

27.  žádá Komisi, aby na základě již existujících útvarů nebo orgánů v rámci Komise určila zvláštního koordinátora EU pro městskou problematiku, aby monitoroval a hodnotil praktické provádění této koordinace jak horizontálně (zapojení všech relevantních oblasti politiky), tak vertikálně (zapojení všech úrovní státní správy); je toho názoru, že by zvláštní koordinátor EU pro městskou problematiku měl s pomocí meziútvarové skupiny Komise pro rozvoj měst vytvořit v rámci Komise jednotné kontaktní místo pro městskou politiku a zajistit řádný sběr, správu a předávání údajů o městských politikách v rámci útvarů a mezi útvary Komise a ve vztahu k zúčastněným stranám s cílem vybudovat osvětový mechanismus včasného varování a včasného zapojení místních a regionálních orgánů do politických procesů, které mají dopad na funkční městské oblasti;

28.  vybízí Komisi, aby v rámci stávajících struktur a například jako součást „městského pilotního projektu“, vybudovala v členských státech jednotná informační místa pro městský rozměr politik EU (jednotná kontaktní místa pro městskou politiku) s cílem poskytovat ucelené informace především o různých iniciativách, pokynech a finančních možnostech EU ve vztahu k rozvoji měst;

29.  vyzývá Komisi, aby organizovala pravidelný městský summit vycházející z fóra „Města zítřka“, na němž by se setkaly zúčastněné strany ze všech úrovní veřejné správy a z různých odvětví; domnívá se, že by tyto summity měly městům poskytnout skutečnou příležitost k zapojení se do konstruktivního dialogu s tvůrci politik napříč příslušnými oblastmi politiky a měly by pomoci zhodnotit dopad politik EU na obce, města a funkční městské oblasti a způsob, jak je nejlépe zapojit do nadcházejících iniciativ;

30.  naléhavě vyzývá členské státy, aby plně a závazně zapojily města a funkční městské oblasti do vypracovávání a přípravy programů strategického rozvoje politik (jako jsou vnitrostátní programy reforem, dohody o partnerství a operační programy); vyzývá členské státy, aby posílily svou výměnu zkušeností ohledně vnitrostátních programů rozvoje měst, které posilují postavení měst, aby mohla plnit cíle strategie Evropa 2020, a to prostřednictvím pravidelných neformálních zasedání Rady ministrů odpovědných za rozvoj měst;

Vnější rozměr evropské městské agendy

31.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily probíhající přípravné práce k programu konference Habitat III a aby zajistily plný soulad a koordinaci budoucí evropské městské agendy se záměry a cíli této globální městské agendy; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o vnějším rozměru evropské městské agendy, a domnívá se, že by se městská agenda mohla stát příspěvkem EU k mezinárodní diskusi o „nové městské agendě“ OSN a ke konferenci Habitat III o bydlení a udržitelném rozvoji měst, která se bude konat v roce 2016;

32.  je přesvědčen, že by se EU a členské státy, v konzultaci s místními a regionálními orgány a za jejich přispění, měly zřetelně, soustavně a otevřeně zapojovat do vytváření nových norem pro udržitelný rozvoj měst v rámci Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), a to s ohledem na práci na všeobecných směrech OSN pro městské a územní plánování; zdůrazňuje, že by nové normy ISO měly být pokládány za podpůrný, nikoli normativní nástroj;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(4) Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 10.
(5) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 95.
(6) Parag Khanna, Beyond City Limits, Foreign Policy, 6. srpna 2010.
(7) Eurostat – City Statistics, 2014.
(8) The Vertical Farm, www.verticalfarm.com.
(9) Sdělení Komise ze dne 6. května 1997 nazvané „Městská otázka: směrem k evropské debatě“ (COM(1997)0197),The Vertical Farm, www.verticalfarm.com.

Právní upozornění - Ochrana soukromí