Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 25 týkající se práv starších osob,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Komise o evropském summitu o inovacích pro aktivní a zdravé stárnutí z 9.–10. března 2015,

–  s ohledem na podkladový dokument Komise z 23. února 2015 nazvaný „ Rozvoj stříbrné ekonomiky v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 ze dne 15. září 2014 (COM(2014)0562),

–  s ohledem na zprávu Komise a názvem "Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2015: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU a Norsko (2013–2060)“ (European Economy 3|2015),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. ledna 2014 s názvem Společná zpráva o uplatňování směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti“), a směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (COM(2014)0002),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–  s ohledem na politický pracovní plán Komise na rok 2014 týkající se provádění balíčku o sociálních investicích,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. února 2012 s názvem „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ (COM(2012)0083),

–  s ohledem na prohlášení Rady ze dne 7. prosince 2012 na téma „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další směřování“,

–  s ohledem na zprávu, kterou společně vypracovaly Výbor pro sociální ochranu a Komise ze dne 10. října 2014 s názvem „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

–  s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ze dne 31. října 2014 o přístupu ke zdravotní péči v časech krize,

–  s ohledem na práci, kterou aktuálně vyvíjí pracovní skupina OSN pro stárnutí s cílem navrhnout Úmluvu o právech starších osob,

–  s ohledem na výzkumnou zprávu nadace Eurofound s názvem „Pracovní preference po 50“(2014),

–  s ohledem na tematický dokument nadace Eurofond s názvem „Zaměření na udržitelnou práci: směrem k lepším a delším pracovním životům“ (z prosince 2014),

–  s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Ecorys ze dne 15. dubna 2014 s názvem „Hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“,

–  s ohledem na „Pracovní plán na cestě k Evropskému roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 (ER2012) i za tento rok“ koalice zainteresovaných stran ER2012 ze dne 10. prosince 2012,

–  s ohledem na zvláštní Eurobarometr č. 378 z ledna 2012 s názvem „Aktivní stárnutí“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadech krize na přístup zranitelných skupin k péči(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o agendě pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0241/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (ER 2012) bylo zvýšit povědomí o hodnotě aktivního stárnutí, stimulovat výměnu informací, podpořit politiky aktivního stárnutí a vytvořit rámec pro konkrétní kroky Unie a členských států a rovněž všech zainteresovaných stran ve veřejném i soukromém sektoru;

B.  vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 průměrný věk občanů EU přesáhne 50 let;

C.  vzhledem k tomu, že EU čelí bezprecedentním demografickým, sociálním a strukturálním změnám, které je nutné neprodleně řešit; vzhledem k tomu, že všeobecné stárnutí obyvatelstva je doprovázeno vzrůstajícími potřebami sociálního zabezpečení, zdravotních služeb a péče pro seniory a jejich rodiny a že dlouhodobé kvalitní a udržitelné veřejné služby v EU budou do velké míry záviset na opatřeních, která budou v následujících několika letech přijata;

D.  vzhledem k tomu, že na zvyšování střední délky života by se mělo pohlížet jako na výdobytek civilizace a faktor sociálního pokroku;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2006 byla založena síť regionů pro demografickou změnu, která zahrnuje přibližně 40 evropských regionů a vzhledem k tomu, že tato síť usiluje o zvyšování povědomí o tom, jak významné jsou výzvy, jako je stárnutí a úbytek populace, pro EU a její hospodářskou a sociální soudržnost;

F.  vzhledem k tomu, že průměrný počet dětí na jednu ženu v EU je nižší než hranice nutná pro generační obnovu, hospodářská krize byla jedním z faktorů snížení míry porodnosti a naděje dožití by se mohla do roku 2050 prodloužit o dalších pět let;

G.  vzhledem k tomu, že aktivní stárnutí je jednou z největších výzev 21. století;

H.  vzhledem k tomu, že kromě fenoménu stárnutí se stále zvyšuje počet evropských regionů, v nichž dochází k demografickému poklesu v důsledku snižující se míry porodnosti ve spojení s úbytkem populace a vysokou mírou stárnutí, závislosti a úbytku počtu zaměstnaných osob; vzhledem k tomu, že všechny tyto jevy se ve zvýšené míře vyskytují ve venkovských oblastech dotčených regionů, jelikož venkovské oblasti lidé často opouštějí a stěhujíc se do velkých nebo středně velkých měst;

I.  vzhledem k tomu, že aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita jsou klíčové pro dosažení cílů Evropa 2020 a dosažení konkurenceschopné a prosperující Evropy podporující začlenění;

J.  vzhledem k tomu, že úspěch politik aktivního stárnutí je úzce spojen s efektivitou řady politik nediskriminace, sociální ochrany, sociálního začleňování a veřejného zdraví rozvíjených během života občanů a pracujících EU;

K.  vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pojem „aktivní“ odkazuje na pokračující účast na sociálním, hospodářském, kulturním, duchovním a občanském dění, nikoli pouze na schopnost být fyzicky aktivní nebo na účast jakožto pracovní síly, a vzhledem k tomu, že starší osoby, které odcházejí do důchodu, a osoby, které odcházejí do důchodu z důvodu invalidity nebo choroby, mohou být nadále užitečné pro své rodiny, vrstevníky, společnosti a národy;

L.  vzhledem k tomu, že je potřebný celostní přístup, který bude brát ohled na různé prvky přispívající k tomu, aby byla práce v celém průběhu života udržitelná pro všechny jednotlivce a celou společnost;

M.  vzhledem k tomu, že různé skupiny pracovníků zakoušejí různé pracovní podmínky, což vede k nerovnostem týkajícím se pracovního zdraví;

N.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy a regionálními a místními orgány existují viditelné rozdíly, pokud jde o politiky aktivního stárnutí a politiky sociální ochrany ve stáří, podpůrnou infrastrukturu a rozpočtové zdroje;

O.  vzhledem k tomu, že aktivní a zdravé stárnutí vytváří nové společenské potřeby, vyžaduje investice do diverzifikovaných veřejných služeb, ať už stávajících služeb nebo nových služeb, které je třeba vytvořit, a samozřejmě v oblasti zdravotnictví a péče o seniory, a vzhledem k tomu, že tím vzniká nový potenciál v souvislosti s užíváním a prodloužením volného času a času odpočinku;

P.  vzhledem k tomu, že finanční a hospodářské krize měla dopad na zvýšení úrovně chudoby mezi staršími osobami a k tomu, že chudoba nebo ohrožení chudobou a sociálním vyloučením nepředstavuje pouze riziko pro zdraví, nýbrž také zabraňuje jakékoli možnosti aktivního stárnutí;

Q.  vzhledem k tomu, že v celé EU je činných přibližně 125 000 zaměstnaneckých penzijních fondů, které drží aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR jménem zhruba 75 milionů Evropanů, což představuje 20 % populace EU v produktivním věku;

R.  vzhledem k tomu, že jednou ze základních zásad lidské společnosti je mezigenerační solidarita; vzhledem k tomu, že s neustále rostoucí průměrnou nadějí dožití roste význam mezigeneračních vztahů; vzhledem k tomu, že mají-li hospodářství a společnost dosáhnout svých cílů, potřebují životní zkušenosti, odhodlání a představy všech generací;

S.  vzhledem k tomu že, k vytváření opravdové kultury aktivního stárnutí značným způsobem přispívá aktivní zapojení do programů celoživotního učení a sportovních programů, což obyvatelstvu umožňuje nejenom přizpůsobovat své schopnosti měnícím se požadavkům pracovního trhu v průběhu celého života, ale i zůstávat zdraví, aktivní a všeobecně zapojení do společnosti;

T.  vzhledem k tomu, že starší ženy představují 20 % populace EU a podle současných demografických trendů tento podíl nadále poroste; vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU jsou starší ženy ve vyšší míře ohroženy chudobou než starší muži, a že v průměru je chudobou ohroženo 21 % starších žen a 16 % mužů; vzhledem k tomu, že genderová mezera v důchodech v EU dosahuje 39 %;

U.  vzhledem k tomu, že přístupné technologie mohou umožnit i usnadnit přístup na pracovní trh, k nezávislému životu a zapojení do všech aspektů společnosti; vzhledem k tomu, že dnes však 69 % lidí, kteří nemají základní počítačové dovednosti, je starších 55 let; vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku přístupnosti, rychlému rozvoji IKT a slabé počítačové gramotnosti je mnoho starších osob a osob se zdravotním postižením více ohroženo tím, že nebudou moci plně využít budoucí jednotný digitální trh;

1.  uznává, že evropský rok 2012 přinesl důležitý politický impuls, který pomohl, zahájit diskusi o výzvách aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity v Evropě;

2.  definuje mezigenerační spravedlnost jako spravedlivé rozdělení přínosů a břemen mezi generacemi; domnívá se, že funkční spolupráce mezi generacemi je založena na solidaritě a musí být doprovázena vzájemným respektem, odpovědností a ochotou pečovat jeden o druhého;

3.  konstatuje, že konkrétní cíle evropského roku 2012 byly částečně dosaženy, s tím, že nejlepších výsledku bylo dosaženo v oblasti zvyšování povědomí a pořádání akcí;

4.  bere na vědomí a vítá skutečnost, že akce a iniciativy v rámci evropského roku 2012 jasně ukázaly, že starší lidé nejsou pro ekonomiku a společnost břemenem, ale naopak díky svým zkušenostem, úspěchům a znalostem spíše přínosem;

5.  poukazuje na to, že evropský rok 2012 dosáhl úspěchu, pokud jde o cíl mobilizovat příslušné aktéry v oblasti aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity; považuje však za politováníhodné, že se jen vzácně podařilo dosáhnout cíle vytvoření nových sítí pro sdílení zdrojů, projektů a myšlenek mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a občanskou společností; vyjadřuje politování nad skutečností, že zapojení sociálních partnerů bylo kolísavé a že se nepovedlo významněji zapojit soukromé podniky; zdůrazňuje potřebu budování kapacit s cílem napomáhat aktivnímu zapojení starších občanů do společnosti;

6.  vítá, že evropský rok 2012 pomohl upřesnit vnitrostátní politické programy aktivního stárnutí, podpořil výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, zvýšil počet iniciativ na podporu aktivního stárnutí a posílil znalosti a dovednosti zúčastněných stran;

7.  zdůrazňuje, že pro vývoj lépe zaměřených a účinnějších strategií aktivního stárnutí jsou potřebné spolehlivé statistiky týkající se situace starších osob a demografických změn; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní sběr dat vysoké kvality o společenském postavení starších osob, jejich zdraví, právech a životní úrovni;

8.  považuje za velmi důležité, aby iniciativy zahájené v rámci evropského roku 2012 byly dále sledovány a přeměněny v důrazný politický závazek následovaný konkrétními kroky na zajištění sociálního začleňování, aktivní účasti a blaha všech generací, a to za dodržování zásady subsidiarity a proporcionality; připomíná, že musí být účinně prováděny právní předpisy EU týkající se politik stárnutí v zájmu boje proti diskriminaci a její prevence ve všech oblastech života mladých i starších občanů;

9.  zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit třístrannou koordinaci mezi rozhodovací úrovní (zahrnující úroveň EU, vnitrostátní a regionální úrovně), občanskou společností a soukromým sektorem, včetně průmyslových odvětví, která poskytují inovativní zboží a služby na podporu nezávislého života;

10.  vyzývá Komisi, aby provedla studii o demografickém poklesu, který postihuje stále větší počet regionů v různých zemích EU, a vypracovala sdělení o tomto problému a o opatřeních, která by bylo možno přijmout na evropské úrovni, na úrovni členských států a v dotčených regionech, aby se otázka demografického poklesu vyřešila;

11.  zdůrazňuje, že regiony, jež jsou vážně znevýhodněny z přírodního či demografického hlediska (např. řídce osídlené regiony, ostrovy a horské oblasti), jsou obzvláště postiženy problémy spojenými se stárnutím a mají méně zdrojů a infrastruktury na podporu aktivního stárnutí; vyzývá ke zvážení toho, zda jsou k řešení problému stárnutí vhodné stimulační plány vzhledem k tomu, že tento problém se obecně zhoršuje současným vylidňováním, které postihuje mnoho dotčených regionů, a může ohrožovat přežití těchto oblastí;

12.  považuje, za politováníhodné, že relativně pozdní schválení evropského roku 2012 vedlo ke zpožděním při uzavírání smluv a provádění, v důsledku čehož některé akce, jako inciativa Den síly seniorů, nevyužily plně svého potenciálu; bere na vědomí snížený rozpočet přidělený evropskému roku 2012 ve srovnání s předchozími evropskými roky a v důsledku toho omezené zdroje k provedení cílů evropského roku 2012;

13.  připomíná, že aktivní stárnutí je mimo jiné proces optimalizace možností zachovat si zdraví a účastnit se života společnosti, a tak zajistit, že si lidé udrží dobrou životní úroveň a kvalitu života během stárnutí; zastává názor, že politiky aktivního stárnutí by měly zvyšovat potenciál lidí dosahovat v průběhu života fyzické, sociální a duševní pohody, a tak umožňovat lepší sociální začleňovaní a větší účast na životě společnosti; poukazuje na skutečnost, že aktivní stárnutí zahrnuje rovněž poskytnutí lepšího přístupu k zdravotním službám, službám dlouhodobé péče a k sociálním službám, jež se v některých případech dostaly pod tlak během krize, k celoživotnímu učení, účasti na společenských a kulturních aktivitách, zlepšení stávající sociální infrastruktury, jako jsou domovy a denní pečovatelská centra, odstranění diskriminace na základě věku a stereotypů, kroky na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a větší uvědomění si hodnoty aktivního a zdravého stárnutí;

14.  doporučuje všem členským státům, aby prostřednictvím svých systémů sociálního zabezpečení podporovaly a posilovaly vysoce kvalitní veřejnou infrastrukturu pro seniory (domovy, denní pečovatelská centra a pomoc v domácnosti), aby byli senioři vnímáni jako aktivní účastníci, a ne pasivní příjemci iniciativ, jichž se účastní;

15.  zastává názor, že je třeba dále rozvinout evropskou strategie boje proti demenci, což by mělo zahrnovat asistenční opatření pro rodiny pacientů, informační kampaně, zvyšování povědomí a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

16.  vyzývá Komisi, aby prostudovala hrozivý problém nezaměstnanosti lidí nad 50 let a stále se zvyšující míru dlouhodobé nezaměstnanosti a spolu s členskými státy, regionálními a místními orgány a sociálními partnery se zabývala okolnostmi a osobní situaci nezaměstnaných starších lidí a vyvinula účinné nástroje na udržení pracovníků z této zranitelné kategorie osob na trhu práce, jež poskytnou možnosti k celoživotnímu učení a aktualizaci dovedností, školení při práci a dostupným a cenově přístupným výukovým programům a podpoře mezigeneračního školení a všobecné předávání poznatků na pracovišti;

17.  zdůrazňuje, že v této souvislosti by měly být zváženy především programy, jako je „generační mentorství“, v rámci nichž jsou podporovány diskuse mezi staršími odborníky a mladší generací v práci i v odborné přípravě; poukazuje na to, že v pracovním procesu by měly být podporovány věkově smíšené týmy a oceňovány výjimečné projekty; domnívá se, že by ve členských státech měly být zavedeny pobídky pro podniky k přijímání starších pracovníků a že by z principu nemělo být v rámci odborné přípravy a další profesní přípravy zacházeno se staršími pracovníky méně příznivě než s mladšími; zdůrazňuje, že je zejména důležité přizpůsobit pracoviště potřebám starších pracovníků a poskytovat starším lidem více možností práce na částečný úvazek podle jejich preferencí a usnadňovat delší pracovní život pro ty, kdo chtějí a mohou pracovat déle; zastává názor, že by měly být zavedeny zvláštní důchodové systémy pro starší osoby, které jsou dlouhodobě bez zaměstnání, což by umožnilo najít rovnováhu mezi potřebou sociální stability těchto lidí a potřebami systémů sociálního zabezpečení;

18.  považuje za politováníhodné, že starší osoby jsou často vystaveni věkové diskriminaci, stereotypům a překážkám; vyzývá proto členské státy, aby neprodleně řádně provedly směrnici Rady 2000/78/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; konstatuje, že Rada od roku 2008 blokuje návrh horizontální směrnice o rovném zacházení(6), a vyzývá členské státy, aby so nejdříve nalezly řešení této situace;

19.  důrazně však odmítá považovat politiky aktivního stárnutí pouze za nástroj na zachování zaměstnatelnosti starších pracovníků a naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly všechna nezbytná posouzení a vyvinuly veškeré úsilí o přechod k přístupu založeném na životním cyklu a případně reformovaly důchodový systém a aby vyvinuly veškeré úsilí o ustálení pravidel pro odchod do důchodu se zohledněním míry nezaměstnanosti osob starších 50 let předtím, než zvýší povinný věk odchodu do důchodu; zdůrazňuje, že stanovení věku odchodu do důchodu pouze podle střední délky života opomíjí význam vývoje trhu práce, a nemělo by proto být jediným nástrojem pro řešení problému stárnutí obyvatelstva; domnívá se, že namísto toho by prostřednictvím právních předpisů na ochranu zaměstnanců a systémů stanovení mezd měly členské státy podpořit přijímání starších pracovníků zejména před zákonným věkem jejich odchodu do důchodu, protože nezaměstnanost by měla negativní dopady na jejich příjem v důchodu, a že by členské státy měly zajistit udržitelné systémy sociální ochrany;

20.  vyzývá členské státy, aby zajistily udržitelnost veřejných důchodových systému a aby zaručily individuální a přiměřená důchodová práva pro všechny a důstojný život ve stáří – včetně těch, kteří odůvodněně přerušili kariéru, zejména žen; zdůrazňuje význam přiměřeného dohledu a nezávislých auditů zaměstnaneckých penzijních fondů pro spolehlivé a udržitelné důchody;

21.  zdůrazňuje, že starší osoby musí mít možnost věnovat se dobrovolnému, ale velmi důležitému úkolu pomáhat svým rodinám, a poukazuje na důležitou roli, kterou tyto osoby vykonávají jako dobrovolníci;

22.  zdůrazňuje důležitost dostupných technologií pro stárnoucí společnost v evropských zemích a vyzývá Komisi, aby vyvinula inkluzivní strategii jednotného digitálního trhu, aby se zajistilo, že bude v celé této strategii zohledňována dostupnost a že bude propojena s podporou tzv. „stříbrné ekonomiky“ v Evropě;

23.  vítá skutečnost, že aktivní a zdravé stárnutí je jednou z investičních priorit Evropského sociálního fondu na programovací období 2014–2020, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1304/2013; vyzývá členské státy, aby efektivně využily vyčleněné prostředky; připomíná, že projekty na podporu aktivního stárnutí je možno financovat rovněž z programů, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), Horizont 2020, Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a program Zdraví; vyzývá k lepší koordinaci mezi programy a různými nástroji, jež EU zpřístupnila na podporu aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, a vyzývá v souladu s prioritami programu Horizont 2020 ke stanovení evropské výzkumné priority „Aplikované vědy v oblasti zdraví a aktivního stárnutí“;

24.  vyzývá členské státy, aby využily financování dostupné v rámci Evropského sociálního fondu (ESF), ESIF a EaSI na poskytnutí finanční pomoci programům zaměřeným na to, aby si senioři dokázali pomoci vlastními silami, vypracovanými organizacemi pro seniory, jež navzájem sdílejí své energie, znalosti, zkušenosti a moudrost a pomáhají potřebným, a tak přispívají k aktivnímu a zdravému stárnutí a dlouhému samostatnému životu;

25.  připomíná přezkum rozpočtu Komisí z roku 2010, kdy byla jako jedna z hlavních zásad stanovena „přidaná hodnota na úrovni EU“; trvá na tom, že tato zásada musí představovat klíčový bod všech výdajů a že financování z EU, zejména financování z ESF, by nemělo být používáno jako náhrada vnitrostátních přístupů, ale mělo by být použito na poskytnutí dodatečné podpory programům aktivního stárnutí členských států;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe zaměřily prostředky na aktivní stárnutí, spolu s účinnou absorpcí prostředků; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu nového evropského finančního nástroje na řešení problému reintegrace propuštěných pracovníku středního věku;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly úplné a spolehlivé údaje, které umožní posouzení efektivnosti výdajů z ESF na starší pracovníky;

28.  vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost a přínos nového finančního nástroje EU k zajištění minimálního příjmu pro všechny občany EU pod hranicí chudoby;

29.  doporučuje členským státům, aby vypracovaly a uplatňovaly veřejné politiky a programy, které zlepší nejen fyzické zdraví, ale posílí také duševní zdraví a sociální vazby;

30.  považuje za zásadně důležité podpořit seniory, aby mohli co nejdéle žít samostatně a aktivně, jak se stanoví v článku 25 Listiny základních práv Evropské unie, rozvojem a zachováním veřejné podpory, asistenčních a pečovatelských služeb orientovaných na člověka a řízených poptávkou a zlepšováním propojení těchto služeb; vyzývá proto členské státy, aby zajistily cenově dostupnou, přístupnou a nediskriminační zdravotní péči a ve svých zdravotních politikách dávaly přednost prevenci; vyzývá proto Evropskou komisi, aby provedla balíček týkající se sociálních investic, udržela zdravé stárnutí a přiměřenost a kvalitu služeb dlouhodobé péče na politickém programu a aby provedla analýzu cenové dostupnosti zdravotní péče pro seniory, shromáždila údaje o čekacích dobách v jednotlivých systémech zdravotní péče v EU a navrhla pokyny pro maximální čekací doby; považuje za zásadně důležité podpořit osobní a individuální odpovědnost za vlastní zdraví, s podstatným zvýšením míry informovanosti o zdravotní péči a národních motivačních kampaní, i podpořit spolupráci v oblasti zdravotní gramotnosti s cílem umožnit seniorům pečovat o své zdraví; připomíná, že bychom měli věnovat větší pozornost inovačním technologickým řešením a nástrojům; uznává konečně, že v zájmu dosažení tohoto cíle je důležité efektivně šířit informace o místních službách a nárocích v této oblasti;

31.  vyzývá Komisi, aby navázala na závěry společné zprávy nazvané „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“ a neprodleně předložila konkrétní návrhy;

32.  domnívá se, že starší osoby by měly být přednostně integrovány do vlastních rodin; navrhuje Komisi, aby se zabývala potenciálem domácností a odpovídající prací spočívající v péči o starší osoby,

33.  zdůrazňuje, že efektivnější veřejná doprava je jednou z nejvyšších priorit pro vytvoření prostředí vstřícnějšího k osobám ve vyšším věku(7), na podporu nezávislého života a přístupu k základním službám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k dopravním systémům a jejich interoperabilitu;

34.  vítá podkladový dokument Komise nazvaný „ Rozvoj stříbrné ekonomiky v Evropě“ a opakuje, že je třeba dále rozvíjet „stříbrnou ekonomiku“, která se zaměřuje na potřeby stárnoucího obyvatelstva na základě ekonomických příležitostí, jež vznikají v souvislosti s veřejnými a spotřebitelskými výdaji spojenými se stárnutím obyvatelstva a týkají se specifických produktů, služeb, inovativních řešení a potřeb a vedou ke vzniku nových pracovních míst a k růstu, přičemž je nutné zohlednit potřeby nejzranitelnějších socioekonomických skupin;

35.  konstatuje, že jednostranné omlazování pracovních sil nevede k větší inovativnosti, ale znamená ztrátu zkušeností, znalostí a dovedností;

36.  zastává názor, že starší lidé by měli být plnohodnotnou součástí společnosti a že je třeba podpořit jejich účast na každodenním životě, včetně veřejného života; dále se domnívá, že by měl být podpořen strukturovaný dialog a výměna zkušeností mezi mladými a starými lidmi; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu mezigeneračních projektů; podporuje dále právo seniorů vést důstojný a nezávislý život v souladu s článkem 25 Listiny základních práv Evropské unie; dále se domnívá, že na všech úrovních EU by měla být zajištěna aktivní politická účast zástupců mladší i starší generace všude tam, kde mohou být dotčeny generační zájmy;

37.  poukazuje rovněž na důležitou sociální úlohu, kterou starší osoby plní předáváním hodnot a zkušeností ostatním a poskytováním vodítek pro život společnosti;

38.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zaujaly kladný postoj v rámci Otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí, aby bylo zajištěno, že starší občané budou moci plně uplatňovat svá lidská práva; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s nezávislým odborníkem OSN pro lidská práva starších osob a se zástupci organizací starších osob v EU;

39.  lituje, že profesní dráha se v důsledku dočasné práce, rostoucího počtu pracovních poměrů na dobu určitou a nízké zaměstnanosti či nezaměstnanosti stává stále nestálejší a nejistější;

40.  vítá nadcházející pakt EU o demografické změně jako důležitý výsledek evropského roku 2012 a Evropského inovativního partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí; žádá Komisi, aby zjistila, ve kterých oblastech rozpočtu EU lze ušetřit a využít prostředky účelněji s cílem poskytnout financování tohoto paktu, který je otevřenou, širokou a nezávislou sítí spojující místní a regionální zúčastněné strany usilující o řešení evropské demografické transformace podporou prostředí příznivého pro seniory v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO);

41.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro demografické změny s cílem koordinovat opatření EU v různých oblastech pro zajištění synergií a maximalizaci jejich pozitivního dopadu na evropské občany, hospodářství a vytváření pracovních míst a také na ochranu lidských práv starších osob ve všech oblastech politiky EU;

42.  je přesvědčen, že demografické výzvy nejsou na evropské úrovni náležitě řešeny; vyzývá proto následující předsednictví Rady, aby tento bod opět zařadila na program EU a vypracovala jasné politické odpovědi;

43.  zdůrazňuje, že demografické změny nesmějí být využívány jako záminka pro rušení sociálních práv a dávek;

44.  vítá hlavní zásady pro aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu, které společně vyvinuly Výbor pro sociální ochranu a Výbor pro zaměstnanost; vítá zejména úlohu Výboru pro sociální ochranu při umožnění přímé výměny zkušeností mezi členskými státy, včetně oblasti dlouhodobé péče a důchodů;

45.  vítá index aktivního stárnutí zaměřený na zachycení nevyužitého potenciálu starších lidí, pokud jde o jejich aktivnější účast v pracovním i sociálním životě a vedení nezávislého života, spolu z probíhajícím následným projektem, který provádí Komise spolu s Hospodářským výborem OSN pro Evropu; vybízí členské státy, aby stanovily cíle založené na indexu aktivního stárnutí, jichž bude možné dosáhnout prostřednictvím souhrnných strategií aktivního stárnutí, a aby sledovaly pokroky při dosahování těchto cílů;

46.  poukazuje na to, že podpora prostředí vstřícného ke stárnutí je zásadním nástrojem na podporu starších pracovníků a uchazečů o zaměstnání a na podporu inkluzivních společností, které poskytují rovné příležitosti všem lidem; v této souvislosti vítá projekt společně řízený Komisí a WHO zaměřený na přizpůsobení celosvětového průvodce WHO po městech vstřícných k seniorům evropskému kontextu;

47.  je přesvědčen, že Úmluva OSN o ochraně práv osob starších osob zlepší život starších osob tím, že jim zaručí rovný přístup k politickým a hospodářským právům, právu na zdravotní péči a kulturním právům a bude představovat důležitou platformu, která umožní změny v přístupu ke stárnutí v globálním měřítku;

48.  vyzývá Komisi, aby přijala akční plán týkající se špatného zacházení se seniory, zvážila přitom evropský rámec kvality dlouhodobé péče vyvinutý partnerstvím WeDO a řešila záležitosti práv starších osob, které potřebují péči a pomoc;

49.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise se doposud nezabývala nerovností související s věkem při provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila povědomí o právech starších osob se zdravotním postižením a o věkové diskriminaci, již jsou tyto osoby vystaveny, a zabývala se jí a zajistila, aby při provádění UNCRPD nebyly opomíjeny starší osoby;

50.  vyzývá Komisi, aby vydala dlouho očekávaný Evropský akt přístupnosti, aby bylo zajištěno, že doprava, bydlení a produkty a služby založené na IKT, včetně těch, které jsou nabízeny v rámci „stříbrné ekonomiky“, byly přístupné starším osobám;

51.  vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru vydala doporučení pro jednotlivé země, která budou řešit přiměřenost, udržitelnost a spravedlnost hospodářských reforem v oblasti zaměstnanosti, důchodů, sociálního začleňování a dlouhodobé péče; vyzývá Komisi, aby lépe posoudila sociální dopad hospodářský reforem, zejména v souvislosti se stárnutím populace;

52.  zdůrazňuje význam dobrovolné činnosti, kterou nelze brát jako samozřejmost a měla by proto mít svoji přidanou společenskou hodnotu, jež by byla zohledňována, a která podporuje mezikulturní učení a mezigenerační solidaritu, upevňuje aktivní stárnutí a celoživotní občanskou angažovanost a umožňuje starším osobám prokázat, že mohou pracovat pro společnost, a tak zlepšuje kvalitu jejich života, jejich životní pohodu a celkové zdraví; vyzývá k vyvinutí pružnějšího a inkluzivnějšího přístupu k účasti na dobrovolnických programech; v této souvislosti vyjadřuje politování nad ukončením programu Grundtvig, který podporoval starší dobrovolníky; připomíná význam evropských a nadnárodních sítí sdružení a veřejných a soukromých subjektů usilujících o větší integraci seniorů, které je třeba zvláště podporovat, a naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala hodnotu úspěšných programů EU, jež kombinují aktivní občanskou účast ve skupinových výměnách v celé EU zahrnujících starší osoby;

53.  zdůrazňuje, že cílem spravedlivé generační politiky musí být vytvoření nástrojů pro vedení otevřeného a upřímného dialogu generací, z něhož budou mít prospěch všichni; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby na těchto nástrojích intenzivně pracovaly s cílem vytvářet solidaritu;

54.  zdůrazňuje význam sociálních podniků, které přispívají k poskytování služeb starším osobám a starají se o jejich zdraví a zapojení do společnosti;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 246, 23.9.2011, s. 5. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0328. (4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0204. (5) Úř. věst. C 74 E, 13.3.2012, s. 19. (6) Návrh směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženské vyznání či víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426). (7) Evropská komise (2012), zvláštní zpráva Eurobarometr č. 378 o aktivním stárnutí;