Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999, zejména na její přílohu I o volném pohybu osob a přílohu III o uznávání odborných kvalifikací,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních ze dne 25. června 2009,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody ze dne 21. června 1999,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o některých aspektech zadávání veřejných zakázek ze dne 21. června 1999,

–  s ohledem na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Bulharské republiky a Rumunska jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii ze dne 27. května 2008,

–  s ohledem na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii ze dne 26. října 2004,

–  s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu („směrnice o službách“)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 o uznávání odborných kvalifikací(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o EHP-Švýcarsku: překážkách ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2012 a povolebních perspektivách(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(5),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. března 2014,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2014 o homogenním rozšířeném jednotném trhu a o vztazích EU se zeměmi západní Evropy, které nejsou členy EU,

–  s ohledem na závěry přijaté Radou EHP na jejím 42. zasedání konaném dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. prosince 2012 o přezkumu fungování Evropského hospodářského prostoru (SWD(2012)0425),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 s názvem „Vztahy EU s Andorrským knížectvím, Monackým knížectvím a Republikou San Marino – Možnosti hlubší integrace do EU“ (COM(2012)0680),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. listopadu 2013 s názvem „Vztahy EU s Andorrským knížectvím, Monackým knížectvím a Republikou San Marino: Možnosti jejich účasti na vnitřním trhu“,

–  s ohledem na zprávu Smíšeného parlamentního výboru EHP o fungování Dohody o EHP v roce 2013,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 30. května 2013 o budoucnosti EHP a o vztazích EU s malými zeměmi a Švýcarskem,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 26. března 2014 o správě jednotného trhu,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 17. března 2015 o průmyslové politice v Evropě,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 17. března 2015 o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a jeho možných dopadech na státy ESVO EHP,

–  s ohledem na zprávu o švýcarské zahraniční politice ze dne 14. ledna 2015,

–  s ohledem na 35. hodnotící zprávu o vnitřním trhu států ESVO EHP,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217, který dává Unii právo uzavírat mezinárodní dohody,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0244/2015),

A.  vzhledem k tomu, že všechny čtyři členské státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) představují významné obchodní partnery Evropské unie (EU) a že Švýcarsko a Norsko jsou podle objemu čtvrtým a pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU;

B.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a třemi členskými státy ESVO (Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem) se opírají o Evropský hospodářský prostor (EHP), který zabezpečuje účast na vnitřním trhu, přičemž dohoda o EHP je spravována a sledována na základě vysoce institucionalizovaného rámce;

C.  vzhledem k tomu, že účast Švýcarska na dohodě o EHP byla v lidovém hlasování v roce 1992 zamítnuta, a že jsou proto vztahy Švýcarska a EU v současné době založeny na více než 100 odvětvových dohodách, které zajišťují dalekosáhlou integraci;

D.  vzhledem k tomu, že dobře fungující a účinný jednotný trh založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství je nezbytný k podpoře rozvoje a konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst za účelem oživení evropského hospodářství, přičemž však musí být právní předpisy týkající se jednotného trhu řádně provedeny, uplatňovány a vymáhány, aby bylo možné plně těžit z jeho výhod v členských státech EU a ve státech ESVO EHP;

Úvod

1.  považuje dohodu o EHP za klíčový faktor hospodářského růstu a za nejdalekosáhlejší komplexní nástroj rozšiřování jednotného trhu na třetí země; je přesvědčen, že s přihlédnutím k vnitřnímu vývoji v EU se ukázalo, že dohoda o EHP je spolehlivá, účinná a dobře fungující dohoda, která zajišťuje integritu jednotného trhu také z dlouhodobého hlediska;

2.  uznává, že pevné vztahy mezi EU a zeměmi ESVO EHP a Švýcarskem jdou nad rámec hospodářské integrace a rozšíření jednotného trhu a přispívají ke stabilitě a k prosperitě, z nichž těží všichni občané a podniky, včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádné fungování jednotného trhu za účelem vytvoření rovných podmínek a vzniku nových pracovních míst;

Provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu: země ESVO EHP

3.  se znepokojením konstatuje, že podle hodnotící zprávy o vnitřním trhu států ESVO EHP se průměrný deficit provádění ve třech státech ESVO zvýšil z 1,9 % v červenci 2014 na současná 2 %;

4.  vítá značné úsilí o dosažení rychlejšího začlenění příslušných acquis do dohody o EHP a také nedávnou dohodu o zásadách začlenění právních předpisů EU, která zřizuje evropské orgány dohledu v oblasti finančních služeb;

5.  poukazuje na to, že státy ESVO EHP se podílejí na mnohých programech EU a činnostech jejích agentur, jakož i na opatřeních pro praktickou spolupráci, jako je informační systém pro vnitřní trh nebo SOLVIT, a přispívají k soudržnosti EU prostřednictvím EHP a norského finančního mechanismu; je toho názoru, že tato spolupráce podporuje účinné fungování rozšířeného jednotného trhu; vybízí EU a státy ESVO EHP, aby usilovaly o další rozvoj nástrojů prevence a reagovaly na možné hrozby s cílem zajistit fungování vnitřního trhu s energií;

6.  domnívá se, že včasné a pokud možno současné provádění příslušných právních předpisů v oblasti jednotného trhu státy ESVO EHP je zásadní a že tento proces by bylo možné dále zlepšovat a urychlovat;

7.  zdůrazňuje, že právní akty, které čekají na začlenění, nadále představují problém, a proto naléhavě vyzývá státy ESVO EHP, aby v úzké spolupráci s EU zvýšily své úsilí s cílem zajistit integritu jednotného trhu;

8.  uznává, že je nezbytná předchozí dohoda všech států ESVO EHP týkající se vymezení významu pro EHP a že před začleněním mohou být nutné technické úpravy; obává se však, že vysoký počet žádostí o úpravy a výjimky povede k prodlevám a mohl by vést k roztříštění jednotného trhu; důrazně vyzývá dotčené státy, aby tuto situaci napravily a v úzké spolupráci s EU zajistily rovné podmínky na rozšířeném jednotném trhu;

9.  poukazuje na to, že od podepsání dohody o EHP se EU uchyluje k většímu využívání agentur; vítá, že se státy ESVO EHP podílejí na činnosti těchto agentur; vyzývá státy ESVO EHP a Komisi, aby i nadále zlepšovaly tuto spolupráci a účast;

10.  poukazuje na to, že EU a USA v současné době jednají o dohodě o volném obchodu a o dohodě o investicích; zdůrazňuje, že na základě podmínek dohody o EHP uplatňují státy ESVO EHP pravidla jednotného trhu a že by dopady úspěšné dohody o volném obchodu a dohody o investicích měly vliv i na státy ESVO EHP; dále zdůrazňuje, že uzavření transatlantického obchodního a investičního partnerství nesmí vést k vytvoření nových obchodních překážek mezi EU a státy ESVO EHP;

Lichtenštejnské knížectví

11.  je znepokojen tím, že lichtenštejnský deficit provádění se zvýšil z 0,7 % na 1,2 %; dále je znepokojen skutečností, že lichtenštejnské právní předpisy týkající se vstupu a pobytu některých rodinných příslušníků státních příslušníků zemí EHP a omezení vůči státním příslušníkům zemí EHP, kteří mají bydliště v Lichtenštejnsku, týkající se výkonu zaměstnání v jiném státě EHP, což Lichtenštejnsko považuje za dohodu založenou na zvláštním systému kvót v rámci dohody o EHP, se nezdají být plně v souladu s právními předpisy EHP;

Islandská republika

12.  bere na vědomí dopis ze dne 12. března 2015 zaslaný islandskou vládou, v němž vláda zaujímá stanovisko ke statusu Islandu jako kandidátské země pro členství v EU; důrazně vybízí Island ke zvýšení své snahy o splnění požadavků, které pro něj vyplývají z dohody o EHP, vzhledem k tomu, že jeho deficit provádění činí 2,8 %, což je nejvyšší hodnota ze všech dotčených států; vyzývá EU a Island, aby dále kromě jiného posilovaly spolupráci ve věci připravenosti na katastrofy v oblasti severního Atlantiku a vyčlenily na boj proti souvisejícím výzvám finanční zdroje;

Norské království

13.  vítá skutečnost, že Norsko, s nímž byly vzájemné vazby v minulých letech posilovány, je součástí iniciativy Frontrunners, jejímž cílem je zlepšit fungování jednotného trhu; konstatuje však, že deficit provádění vzrostl na 2 %, a proto naléhavě vyzývá Norsko, aby v tomto ohledu zvýšilo své snahy, zejména pak s cílem dotvořit vnitřní trh s energií; vybízí k prohloubení spolupráce zaměřené mimo jiné na oblast energetické politiky; poukazuje na to, že je stále třeba vyhodnotit otázky vyšších dovozních cel pro některé výrobky;

Andorrské knížectví, Monacké knížectví a Republika San Marino

14.  uznává, že bližší vztahy by mohly přinést vzájemný prospěch zejména na regionální a místní úrovni v sousedních regionech EU, a proto vítá zahájení jednání o dohodách o přidružení coby významný krok vpřed s ohledem na jejich zapojení do jednotného trhu a případně také do oblastí přesahujících jeho rámec, a zároveň bere na vědomí zvláštní povahu těchto zemí;

Provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu: Švýcarská konfederace

15.  oceňuje pevné, prosperující a dlouhodobé vztahy mezi EU a Švýcarskem, které v posledních desetiletích přispěly k míru, prosperitě a růstu v Evropě; je přesvědčen, že tyto vztahy je možné prohloubit ku prospěchu obou stran prostřednictvím komplexní revize odvětvových dohod za plného dodržování základních zásad EU a že je dále možné tyto vztahy rozšířit na mnoho dalších společných prvků a zájmů;

16.  v této souvislosti vítá, že byla v květnu 2014 zahájena jednání o institucionálním rámci jako předpokladu pro budoucí rozvoj dvoustranného přístupu; zdůrazňuje, že bez takovéto rámcové dohody nebudou uzavírány žádné další dohody o švýcarské účasti na vnitřním trhu; naléhavě vyzývá švýcarskou vládu, aby zvýšila své úsilí s cílem pokročit v jednání o nedořešených otázkách;

17.  bere na vědomí výsledek občanské iniciativy ze dne 9. února 2014 „proti masovému přistěhovalectví“ a rozhodnutí učiněná dne 11. února 2015 Švýcarskou spolkovou radou v souvislosti s prováděním návrhů prováděcích předpisů a nových doprovodných opatření; poukazuje na to, že tyto snahy jsou v rozporu se závazky vyplývajícími z dohody o volném pohybu osob, a očekává, že Švýcarsko bude tyto závazky dodržovat; poukazuje na to, že otázka migrace občanů z třetích zemí by neměla být zaměňována s volným pohybem osob, jak je zakotven ve Smlouvách; zdůrazňuje, že jednostranná opatření, která Švýcarsko zavedlo s cílem zamezit diskriminaci chorvatských občanů, nemohou nahradit ratifikaci protokolu rozšiřujícího působnost dohody o volném pohybu za účelem zahrnutí Chorvatska a že ratifikace tohoto protokolu by zároveň Švýcarsku umožnila pokračující účast v programu Horizont 2020 i její rozšíření po roce 2016, aby bylo možné podpořit přístup výzkumných pracovníků k financování z programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se Švýcarskem a členskými státy na nalezení uspokojivého řešení, které bude respektovat ustanovení příslušných smluv a dodržování zásad právního státu;

18.  opakuje, že volný pohyb osob je jednou ze základních svobod a pilířem jednotného trhu a že byl vždy nedílnou součástí a základním předpokladem dvoustranných vztahů mezi EU a Švýcarskem; proto plně podporuje postoj EU, která v červenci 2014 odmítla žádost švýcarských orgánů o opětovné projednání dohody o volném pohybu osob za účelem zavedení kvót nebo systému upřednostňování určitých národností; se znepokojením bere na vědomí zprávy o tom, že některé společnosti a kantony uplatňují systém upřednostňování určitých národností, a poukazuje na to, že takový postup je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob;

19.  konstatuje, že omezení volného pohybu osob požadovaná v referendu ve Švýcarsku by mohla přispět k vytvoření nerovnováhy a oslabit přínos těchto dohod pro členské státy EU;

20.  upozorňuje na skutečnost, že poté, co byla pozastavena jednání o účasti Švýcarska na programu Erasmus+, zavedlo Švýcarsko přechodná opatření; obává se, že tato opatření pravděpodobně ovlivní mobilitu vysokoškolských studentů mezi EU a Švýcarskem; vybízí Švýcarsko a EU, aby učinily vše pro to, aby splnily požadavky stanovené pro jejich účast na programu Erasmus+, a to s cílem zaručit vzájemnost výměn a netrestat mladou generaci;

21.  naléhavě vyzývá k pokračování v současné praxi, kdy mohou provozovatelé taxislužeb z členských států poskytovat své služby ve Švýcarsku bez omezení, jelikož tato praxe dlouhodobě přispívá k hospodářskému rozvoji v regionech sousedících se Švýcarskem a je vzájemně prospěšná;

22.  vyzývá Komisi, aby blíže přezkoumala důsledky nákupu a pronájmu půdy švýcarskými zemědělci v příhraničních regionech EU;

23.  vyjadřuje politování nad zavedením a následovným posílením jednostranných doprovodných opatření, které zavedlo Švýcarsko v souvislosti s dohodou o volném pohybu osob, jako je účtování poplatků na pokrytí správních nákladů, požadavek na poskytnutí bankovních záruk nebo kombinace takovýchto opatření, jelikož tato opatření představují vážnou překážku, zejména pro malé a střední podniky, v poskytování služeb ve Švýcarsku v rámci dohody; vyzývá Švýcarsko, aby proto upravilo tato opatření tak, aby byla v souladu s dohodou o volném pohybu;

24.  zastává názor, že směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, která byla provedena v roce 2013, měla být provedena již mnohem dříve, a vyzývá k urychlenému začlenění směrnice 2013/55/EU do přílohy k dohodě o volném pohybu s očekáváním, že Švýcarsko nalezne způsob, jak zajistit, aby tato dohoda zůstala nadále v platnosti; poznamenává, že příloha II dohody o volném pohybu osob byla v nedávné době aktualizována v zájmu zajištění účinnější koordinace systémů sociálního zabezpečení členských států EU a Švýcarska; vybízí Švýcarsko, aby pokračovalo v provádění právních předpisů EU tak, jak je to po něm požadováno;

25.  zastává názor, že zásady vzájemnosti a spravedlnosti mezi EHP a Švýcarskem jsou nezbytné s ohledem na využívání jednotného trhu;

26.  vyzývá Komisi, aby v budoucnu zvážila všechny důsledky, které pro regiony EU hraničící se Švýcarskem představuje zavedení nových pravidel, jako například nedávno přijatá změna článku 561 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, jejímž účelem je výrazně omezit možnost pracovníků s bydlištěm na celním území EU užívat pro soukromé účely firemní vozidla registrovaná v třetích zemích;

27.  konstatuje, že obecně vzato je spolupráce v rámci dohody o vzájemném uznávání posuzování shody uspokojivá, ale že fungování dohody by bylo možné podstatně zlepšit, pokud by se Švýcarsko zavázalo ji důsledně aktualizovat v souladu s vývojem právních předpisů EU;

28.  vyzývá k odstranění překážek bránících přeshraniční profesní mobilitě s cílem prohloubit vnitřní trh; za tímto účelem zdůrazňuje, že je důležité ve Švýcarsku a ve všech zemích EHP podporovat výuku jazyků, lépe informovat pracovníky a účelně je podporovat při hledání zaměstnání, zejména prostřednictvím sítě EURES; vítá proto aktivní zapojení Švýcarska do činností portálu EURES, zejména v příhraničních oblastech; vybízí Švýcarsko, aby v souladu se stávajícím nařízením o EURES dále rozšiřovalo své mezinárodní a přeshraniční služby na portálu EURES, a sice s cílem posílit mobilitu pracovních sil a vytvořit mezi EU a Švýcarskem skutečně integrovaný trh práce; v zájmu posílení mobility pracovníků také podporuje úsilí o vymezení širokého okruhu nových průmyslových odvětví a klíčových odvětví růstu, na něž by se země EHP, Švýcarsko a členské státy EU měly zaměřit a rozvíjet v nich svou dovednostní základnu, aby se lépe sladily poptávka po dovednostech a kvalifikacích a jejich nabídka;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. (2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132. (3) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 18. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0041. (5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.