Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Co nejlepší využití tradičního evropského know-how: možné rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty“ (COM(2014)0469),

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1151/2012(1) týkající se zemědělských produktů a potravin, známé jako „nařízení o jakosti“,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1308/2013(2) týkající se vína a vinařských produktů, známé jako „nařízení o společné organizaci trhů“,

–  s ohledem na nařízení (ES) č. 110/2008(3) týkající se lihovin,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 251/2014(4) týkající se aromatizovaných vín,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. února 2015,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie v souvislosti se zeměpisnými označeními,

–  s ohledem na Ženevský akt Lisabonské dohody na ochranu označení původu ze dne 31. října 1958 revidovaný ve Stockholmu 14. července 1967 a 28. září 1979 a týkající se duševního vlastnictví, jenž zaručuje ochranu produktů, které jsou uváděny na mezinárodní trhy a které jsou široce uznávané pro vlastnosti, jež se váží k jejich konkrétní zeměpisné oblasti původu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0259/2015),

A.  vzhledem k tomu, že zemědělské produkty pocházející z konkrétní zeměpisné oblasti, které mají určité kvality a jsou vyráběny podle tradičních metod, mohou získat jednotnou celounijní ochranu zeměpisného označení;

B.  vzhledem k tomu, že podle WTO se zeměpisnými označeními rozumí označení, která slouží k označení produktu jako produktu pocházejícího z území státu, který je členem WTO, nebo regionu či určitého místa tohoto území, jestliže lze jakost, pověst nebo jinou určitou vlastnost produktu přičíst především tomuto zeměpisnému původu;

C.  vzhledem k tomu, že kvalitní tradiční evropské produkty založené na tradičním know-how a technikách jsou nedílnou součástí kulturního dědictví Unie, a jsou tudíž důležitou součástí hospodářského a společenského života mnoha evropských regionů, kterou je třeba zachovat, protože podporují činnosti, které mají zejména ve venkovských oblastech bezprostřední regionální význam, a přispívají ke zvyšování celkové atraktivity dané oblasti, k zachování místní identity a k její výjimečnosti a přinášejí výhody v oblasti cestovního ruchu, kultury, zaměstnanosti a obchodu;

D.  vzhledem k tomu, že tyto produkty by mohly napomoci rozvoji nových strategií na podporu podnikání na místní a regionální úrovni a podpořit údržbu infrastruktury a vznik nových, kvalifikovaných pracovních míst spojených s určitým územím se zvláštním přihlédnutím k venkovským oblastem, znevýhodněným oblastem a nejokrajovějším regionům, v nichž se zaměstnanost často odvíjí od typických místních produktů, a zároveň poskytnout nový impuls odbornému vzdělávání a řemeslům, která se přímo pojí s rozvojem určitého území a výrobních oblastí, při současném zachování a podpoře jedinečného a rozmanitého dědictví každého regionu;

E.  připomíná, že nezemědělské produkty jsou nedílnou součástí naší identity a důležitým prvkem kulturního dědictví členských států; zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů v tomto odvětví je postupný zánik tradičních dovedností a řemesel a že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů by se mohla stát podnětem k zachování tohoto kulturního dědictví a tradičního know-how a rovněž k zajištění spravedlivého odměňování výrobců a originality a co největší dostupnosti těchto výrobků;

F.  vzhledem k tomu, že pověst zeměpisného označení je nehmotným společným majetkem, který, není-li chráněn, může být volně a bez omezení využíván, což způsobuje ztrátu jeho hodnoty a může vést i ke ztrátě samotného produktu;

G.  vzhledem k tomu, že zeměpisná označení mohou mít obrovský ekonomický potenciál a že jejich řádná ochrana může být vysoce prospěšná, zejména pro malé a střední podniky a regiony EU;

H.  vzhledem k tomu, že evropské regiony jsou velmi bohaté na nezemědělské produkty založené na tradičních dovednostech a řemeslné výrobě na velmi vysoké úrovni, které přispěly k vytvoření jejich pověsti a jsou nedílnou součástí regionální a místní kultury;

I.  vzhledem k tomu, že orgány veřejné správy by měly chránit, podporovat – požádá-li o to soukromý sektor – a propagovat kvalitní tradiční evropské produkty a jejich zeměpisná označení;

J.  vzhledem k tomu, že kvalita, pověst a jiné charakteristiky určitého produktu mohou být určeny jeho původem; vzhledem k tomu, že některé nekalé praktiky označování mohou výrazně poškodit pověst produktu získanou na základě jeho původu;

K.  vzhledem k tomu, že tradiční evropské výrobky jsou kvalitními výrobky, které jsou jako takové vyhledávány, a jejich názvy mohou být proto předmětem zneužití na úkor spotřebitelů i producentů;

L.  vzhledem k tomu, že adekvátní ochrana zeměpisných označení nezemědělských výrobků na evropské úrovni, jejíž součástí je dohled nad jejich používáním, monitorování a boj proti podvodům, by mohla umožnit bojovat proti padělání a zabránit nekalé konkurenci a klamání spotřebitele;

M.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé kladou čím dál větší důraz nejen na bezpečnost výrobků, ale i na jejich původ, pravost a způsoby jejich výroby;

N.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé by měli mít při nákupu zboží možnost činit informovaná rozhodnutí tím, že budou schopni rozpoznat původ a kvalitu výrobků;

O.  vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy členských států poskytují rozdílné úrovně ochrany nezemědělských výrobků, což není v souladu s cíli vnitřního trhu a způsobuje to problémy, pokud jde o účinnou ochranu těchto produktů v Evropě a v členských státech, kde tyto produkty nejsou upraveny vnitrostátními právními předpisy, a proto je třeba zřídit jednotný systém ochrany zeměpisných označení pro celou EU;

P.  vzhledem k tomu, že harmonizovaná právní úprava na evropské úrovni v této oblasti může být pro Unii při mezinárodních obchodních jednáních jedině přínosná;

Q.  vzhledem k tomu, že se v důsledku neexistence jednotného unijního systému ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů setkáváme s nedostatečným a mimořádně roztříštěným evropským rámcem, který je výsledkem toho, že některé členské státy žádnou zvláštní ochranu neposkytují a v jiných státech existují v rámci státních, místních, odvětvových i meziodvětvových norem odlišné definice, postupy a míra ochrany, což má narušující dopady, které brání jak harmonickému rozvoji společného trhu, tak stejné míře ochrany a účinné hospodářské soutěži za rovných podmínek, což spotřebitelům znemožňuje, aby získávali správné, pravdivé a srovnatelné informace, díky nimž by mohli přijímat lépe informovaná rozhodnutí, a je překážkou v oblasti ochrany spotřebitelů;

Úvod

1.  vítá iniciativu Komise uspořádat veřejnou konzultaci ohledně možného rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty a výsledky této konzultace, která byla ukončena v říjnu 2014 a z níž vyplynula jasná podpora unijního systému ochrany nezeměpisných označení nezemědělských výrobků;

2.  je přesvědčen, že je třeba zřídit nástroj ochrany na evropské úrovni, který by byl součástí širší strategie podpory kvalitních produktů pocházejících z EU, která bude vycházet z pevnějšího závazku ze strany orgánů EU, že budou považovat výrobní a řemeslná odvětví za hnací sílu růstu a dokončení jednotného trhu, a zvyšovat tak prestiž místní a řemeslné výroby, podporovat v dotyčných oblastech hospodářský rozvoj a zaměstnanost, rozvíjet cestovní ruch a posilovat důvěru spotřebitelů;

3.  vyzývá Komisi, aby v návaznosti na výsledky již provedených konzultací se zúčastněnými stranami a dalších analýz a při pečlivém zvážení dopadů nového systému na výrobce, jejich konkurenty, spotřebitele a členské státy neprodleně předložila legislativní návrh s cílem vytvořit jednotný evropský systém ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů;

4.  zdůrazňuje, že zavedení tohoto nástroje budou muset doprovázet informační a komunikační kampaně, které výrobce a spotřebitele seznámí s tímto novým typem zeměpisných označení;

5.  je pevně přesvědčen, že rozšíření ochrany zeměpisných označení na nezemědělské výrobky může mít pro občany, spotřebitele a výrobce i pro celou evropskou hospodářskou a sociální strukturu celou řadu pozitivních dopadů;

6.  domnívá se, že tento systém by mohl zejména účinněji chránit spotřebitele, posílit jejich důvěru v označené produkty a pomoci jim, aby se při nákupu produktů rozhodovali informovaněji, a to zvýšením transparentnosti a odstraněním nedorozumění způsobených matoucími názvy či popisy, zejména pokud budou spotřebitelé o existenci tohoto systému efektivně informováni; je rovněž přesvědčen, že by tento systém mohl přispět ke zlepšení sledovatelnosti a k poskytování většího množství informací o kvalitě a původu produktů a použitých výrobních metodách a podmínkách, v neposlední řadě z důvodu rostoucího zájmu spotřebitelů o tyto aspekty;

Výhody jednotné ochrany na úrovni EU

7.  připomíná, že by bylo vysoce žádoucí, aby EU přijala právní předpisy v oblasti zeměpisných označení nezemědělských produktů s cílem plně využít pozitivního hospodářského vlivu ochrany odlišnosti a kvality takových produktů a poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace o místě či způsobu výroby a chránit související know-how a pracovní místa;

8.  domnívá se, že takové právní předpisy mohou podporovat inovace v rámci tradičních výrobních postupů a vznik začínajících podniků zaměřených na tradiční výrobky a přispívat rovněž k udržitelnosti pracovních míst, jež byla vytvořena v nedostatečně rozvinutých oblastech, a to zejména tak, že bude malým podnikům a mikropodnikům, které vyrábí téměř 80 % typických místních výrobků, jež by mohly být chráněny systémem zeměpisného označení, jednak dána příležitost zvýšit prodej prostřednictvím účinnějších marketingových operací, jednak poskytnuta pobídka k užší spolupráci vzhledem ke kolektivní povaze systému;

9.  poukazuje na to, že tato ochrana by mohla účinně přispívat k boji proti padělkům, podvodnému používání názvů zeměpisných označení a dalším nekalým praktikám, které jsou z hlediska konečného spotřebitele zavádějící a poškozují především mikropodniky a malé a střední podniky, jež oprávněně vyrábějí velkou většinu produktů, které by mohly tuto ochranu využívat, a které v současné době nemají právní nebo finanční prostředky na obranu svých zájmů, což má rovněž nepříznivý dopad na vývoz jejich produkce;

10.  domnívá se, že tato ochrana podporuje a usnadňuje přístup evropských řemeslných výrobků, které jsou výsledkem tradičních znalostí a dovedností, jež napomáhají zachování cenného know-how, které je charakteristické pro celé sociální skupiny a místní komunity, a které představují významný prvek evropského historického, kulturního, hospodářského a sociálního dědictví, na společný trh a na trhy mimo EU;

11.  má za to, že jednotná ochrana zeměpisných označení pro nezemědělské produkty by podpořila technologický a hospodářský rozvoj na regionální a místní úrovni, neboť by zvýšila zaměstnanost v oblasti produkce tradičních výrobků;

12.  zdůrazňuje, že jednotná ochrana zeměpisných označení by přispěla nejen k podpoře tradičních výrobků, ale také k uznání kvality surovin používaných k výrobě těchto výrobků a k nutnosti excelence ve všech fázích výrobního procesu;

13.  upozorňuje, že zeměpisná označení jsou pro spotřebitele ujištěním o kvalitě produktů a pro výrobce uznáním know-how a prostředkem ochrany;

14.  zdůrazňuje, že uznání ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů a tradiční kvalitní know-how je jak v defenzivním, tak i ofenzivním zájmu společné obchodní politiky, a že může být účinným nástrojem na podporu mikropodniků, malých a středních podniků a výrobců v boji proti napodobeninám a padělkům a při zajišťování takového přístupu k hospodářskému rozvoji v rámci EU i mimo ni, jenž je ze sociálního, hospodářského a ekologického hlediska udržitelnější, jakož i spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele tím, že umožní lépe určit pravost a jakost produktů; zastává názor, že uznání jednotné ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů by také přispělo k vytváření sociálního kapitálu v oblastech produkce;

15.  domnívá se, že jednotný systém EU by mohl zvýšit přitažlivost profesí v oblasti kulturního dědictví;

16.  zdůrazňuje, že zachování tradičního know-how i produkce může zastavit vylidňování a ničení venkovských oblastí i odchod mladých lidí z těchto oblastí;

17.  poukazuje na důležitost kulturních, vzdělávacích, sociálních a udržitelných komponent nezemědělských produktů, které budou do tohoto procesu zahrnuty, a zdůrazňuje potřebu zachování, předávání a rozvoje tradičního know-how a s ním spojených dovedností, jakož i nutnost podpory užší spolupráce s tvůrčími odvětvími v neposlední řadě s cílem zdůrazňovat kvalitu použitých materiálů a konečných produktů; žádá, aby všichni producenti, kteří v dané oblasti vyrábějí příslušný produkt předepsaným způsobem, měli možnost používat název či logo produktu;

18.  zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů přispěje k zachování kulturního a uměleckého dědictví evropských regionálních a místních tradic;

19.  uznává klíčovou úlohu MSP, které investují do vysoce kvalitních tradičních know-how a nabízejí pracovní místa na místní úrovni a učňovskou přípravu pro získání kvalifikovaných pracovníků, kteří mají klíčovou úlohu při předávní tradičních výrobních metod; uznává význam investic do vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti a vybízí členské státy, aby optimálně využívaly dostupné unijní finanční prostředky a programy na odborné vzdělávání specializovaných pracovníků, kteří se podílejí na výrobě a podpoře místních a regionálních řemeslných a průmyslových výrobků šetrných k životnímu prostředí;

20.  vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů v rámci přípravy a podpory iniciativ, jejichž cílem je stimulovat odvětví tradiční řemeslné výroby, což by zase mohlo zvyšovat povědomí o místním kulturním dědictví a podporovat rozvoj venkovských oblastí;

21.  zdůrazňuje, že dobře známé zeměpisné označení by mohlo přispět k lepší podpoře evropských kulturních tras;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly meziregionální a nadnárodní spolupráci mezi klastry výroby nezemědělských produktů a příslušnými odvětvími, jakož i shromažďování osvědčených postupů;

23.  zdůrazňuje význam zeměpisného označení v širším spektru práv k duševnímu vlastnictví, neboť se jedná o způsob, jak chránit hodnotu vytvářenou místními lidmi, včetně infrastruktury a zaměstnanosti, zlepšit regionální rozvoj a zvýšit sledovatelnost a transparentnost a rozšířit informace pro spotřebitele;

24.  připomíná, že průmyslové či řemeslné výrobky, které jsou svázány s místem svého původu nebo pevně zasazeny do konkrétní oblasti, jsou důležitou součástí hospodářského a sociálního života mnoha evropských regionů a jsou zárukou činnosti, kterou nelze přesunout jinam a která úzce souvisí s místními podmínkami, a to zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že kdyby byl na evropské úrovni přijat systém na ochranu průmyslových či řemeslných výrobků, které jsou provázány s místem svého původu nebo pevně zasazeny do konkrétní oblasti, umožnil by udržet originalitu našich průmyslových a řemeslných výrobků a zabránil by standardizaci výroby;

Vztahy se třetími zeměmi

25.  domnívá se, že do budoucích obchodních dohod EU s třetími zeměmi by měly být začleněny otevřené seznamy všech zemědělských i nezemědělských výrobků, které jsou chráněny zeměpisným označením;

26.  domnívá se, že dotyčná ochrana by mohla pozitivně ovlivnit i obchodní vztahy, které EU udržuje nebo o nichž jedná se třetími zeměmi, což by jí umožnilo získat pro tyto evropské produkty stejnou míru ochrany rovněž v rámci mezinárodních obchodních jednání.

27.  domnívá se, že rozšíření ochrany zeměpisných označení Unie na nezemědělské produkty by umožnilo stimulovat evropský vývoz a získat podíl na trhu, což by přineslo i mezinárodní uznání těchto produktů a umožnilo rozšířit povědomí o jejich kvalitě a šířit jejich dobré jméno prostřednictvím obchodu a obchodních jednání;

28.  je přesvědčen, že ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů na úrovni EU a tím požadavek zvýšení standardní úrovně ochrany by posílil vliv Unie ve WTO a mohl by přispět k obnovení jednání o vytvoření mnohostranného registru zeměpisných označení v rámci rozvojového programu z Dohá, zcela v souladu s dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS);

29.  je přesvědčen, že ochranu zeměpisných označení nezemědělských produktů musí doprovázet účinnější strategie na ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích s cílem posílit opatření v boji proti padělkům a napodobeninám;

30.  domnívá se, že jednotná ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů v EU může být výhodou v jednáních o obchodních dohodách se třetími zeměmi, a zdůrazňuje, že někteří naši velcí obchodní partneři, jako je Indie a Čína, naopak již systémy ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské produkty zavedli;

31.  vyzývá Komisi, aby do připravovaného sdělení na téma obchodní a investiční strategie EU zahrnula ucelenou a řádně připravenou strategii pro veškerá zeměpisná označení, která zaručí jejich dodržování a uznání,

32.  domnívá se, že rozšíření oblasti působnosti systému ochrany zeměpisného označení i na nezemědělské produkty by mohlo přispět k ještě pevnějšímu a konzistentnějšímu postoji EU v této oblasti, a to jak v rámci dvoustranných obchodních jednání, tak i na mnohostranných fórech, přičemž konečným cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany pro všechny vysoce kvalitní evropské produkty mimo EU; domnívá se zejména, že by jak zemědělské, tak nezemědělské produkty chráněné zeměpisným označením měly být plně zohledňovány při jednáních o budoucích obchodních dohodách uzavíraných EU; je přesvědčen, že by komplexní systém EU pro zeměpisné označování podpořil obchodní expanzi a usnadnil realizaci společných propagačních kampaní mimo EU;

Obecné zásady

33.  zdůrazňuje význam zeměpisných označení jako důležitého nástroje k posílení sledovatelnosti, transparentnosti, k lepšímu poskytování informací pro spotřebitele a k lepší propagaci regionů a oblastí EU přístupem, který je ze sociálního a environmentálního hlediska udržitelnější vůči hospodářskému rozvoji, jakož i význam rozvoje klíčové úlohy zeměpisných označení v obchodní politice EU;

34.  je přesvědčen, že tento systém vycházející z osvědčených postupů a transparentních a nediskriminačních zásad se může stát efektivním nástrojem v boji proti napodobeninám a padělkům a při zajišťování přístupu, který bude ze sociálního, hospodářského a environmentálního hlediska udržitelnější vůči hospodářskému rozvoji, a to v rámci EU i mimo ni, a při zajišťování ochrany spotřebitelů;

35.  vyzývá Komisi, aby využila zkušeností získaných v zemědělském a potravinářském odvětví s cílem vytvořit systém, který by byl založen na osvědčených postupech a nediskriminačních zásadách, byl by transparentní, efektivní a pohotový a nebyl by spojen se zbytečnou administrativní zátěží a odrazujícími náklady pro výrobce, kteří se dobrovolně rozhodnou svůj produkt do systému zeměpisných označení zaregistrovat; je dále toho názoru, že by takovýto systém měl zajišťovat přísné kontroly a co největší možnou transparentnost a měl by zahrnovat vhodné prostředky k boji proti podvodům; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na jakýkoli systém ochrany použila neodvětvový přístup;

36.  zastává názor, že nový systém by měl, stejně jako tomu bylo před určitou dobou v případě zemědělských a potravinářských produktů, v očích spotřebitelů automaticky představovat záruku kvalitní produkce, pokud jde o autentičnost produktu a jeho původ, která má úzkou vazbu na určitou zeměpisnou oblast a je doprovázena důvěryhodnými a jasnými informacemi; je přesvědčen, že účinnost takového jednotného evropského systému ochrany zeměpisných označení bude záviset na tom, zda se k výrobcům a spotřebitelům dostanou všechny nezbytné informace; zdůrazňuje, že tento systém musí být transparentní a musí zajistit dostupnou ochranu, neboť tyto faktory mají klíčový význam pro důvěru spotřebitelů a výrobců;

37.  zastává názor, že podle nového právního rámce EU pro zadávání veřejných zakázek by zadavatelům mohl být k užitku systém certifikace kvality a původu produktů v souvislosti s technickými specifikacemi, certifikačními kritérii a kritérii pro udělení zakázky, a to zejména na místní a regionální úrovni.

38.  žádá, aby projekty regionálního rozvoje, výzkumu a inovací a finanční prostředky programu Horizont 2020 a prostředky na podporu soudržnosti byly zaměřeny na tyto produkty;

39.  je toho názoru, že ucelený, jednoduchý a transparentní, byrokraticky a finančně nezatěžující ochranný systém zeměpisných označení nezemědělských produktů na evropské úrovni, k němuž by měly mít přístup především malé a středním podniky, by EU umožnil dosáhnout stejné ochrany takovýchto evropských produktů i mimo EU v rámci mezinárodních obchodních jednání a zajistit si významnou výhodu při projednávání dvoustranných dohod o volném obchodu s obchodními partnery Unie a mnohostranných dohod v rámci WTO;

40.  je toho názoru, že vytvoření jednotného systému ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů na úrovni EU, který by zahrnoval společné definice, postupy registrace a náklady, jakož i rozsah ochrany, donucovací prostředky a ustanovení důvěryhodného orgánu, jenž by rozhodoval o udělení statusu zeměpisného označení nezemědělských produktů, uznatelného na úrovni EU, a který by zároveň nesnižoval standardy ochrany, které jsou již uplatňovány v patnácti členských státech, by bylo nejlepším způsobem, jak zvýšit efektivitu v rámci EU a také při jednáních se třetími zeměmi;

Oblast působnosti

41.  znovu potvrzuje, že spojení s územím výroby je nezbytné pro to, aby bylo možné identifikovat zvláštní know-how a kvalitu, pravost a vlastnosti výrobku;

42.  podporuje širokou definici, která by umožnila zjistit spojení mezi výrobkem a zeměpisnou oblastí, jíž se týká zeměpisné označení; domnívá se, že systém ochrany na úrovni EU by měl mít rozšířenou oblast působnosti tak, aby se mohl vztahovat i na nezeměpisné názvy, které jsou jednoznačně spojeny s určitým místem;

43.  v této souvislosti podporuje začlenění netextových znaků a symbolů, které jsou jednoznačně spojeny s určitým regionem, do systému ochrany;

44.  zdůrazňuje, že značka/označení/ochranná známka/logo pro zeměpisná označení nezemědělských výrobků by měla být jednoduchá, snadno rozpoznatelná, měla by odrážet regionální či místní identitu zboží a měla by být uvedena alespoň v jazyce místa původu výrobku nebo v jazyce země, do níž je výrobek dovezen;

45.  zdůrazňuje, že ochrana zeměpisných označení by se neměla vztahovat na některá označení, jako jsou druhové výrazy nebo zeměpisná označení stejného znění; podotýká, že v této souvislosti by mohly být příkladem výjimky čl. 6 odst. 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se zeměpisných označení zemědělských produktů;

Proces registrace

46.  zasazuje se o zavedení povinného procesu registrace, který zajistí větší bezpečnost, zejména co se týče uplatňování práv v případě sporu; vyzývá Komisi, aby předložila návrh nejefektivnějšího, nejjednoduššího, nejvhodnějšího a nejdostupnějšího mechanismu pro registraci produktů a zajistila, aby systém nabízel cenově dostupné, srozumitelné a transparentní postupy registrace, změny a zrušení, a poskytoval tak zúčastněným stranám právní záruky; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení s cílem minimalizovat finanční a administrativní pracovní zátěž zúčastněných stran;

47.  zdůrazňuje, že tento systém musí doprovázet vytvoření jednotného standardizovaného a veřejného evropského rejstříku nezemědělských produktů požívajících ochrany na základě zeměpisného označení s cílem podporovat řemeslné výrobky a informovat a chránit spotřebitele i výrobce, avšak zároveň se vyvarovat veškeré zbytečné administrativní zátěže;

48.  dále zdůrazňuje, že by takovýto systém měl být charakterizován horizontálním přístupem s cílem maximalizovat jeho hospodářský a sociální dopad a měl by významným způsobem posílit stávající propojení mezi výrobky a jejich místem původu, jakož i zlepšit transparentnost, aby došlo ke zvýšení důvěryhodnosti a autentičnosti výrobku, byl zaručen jeho původ a napomohlo se zlepšení jeho zpětného dohledání; upozorňuje, že i po udělení statusu zeměpisného označení je třeba provádět pravidelné kontroly, aby bylo zajištěno, že kritéria, na jejichž základě byl tento status získán, jsou stále dodržována;

49.  domnívá se, že registrace by měla probíhat ve dvou fázích: v první řadě by měly vnitrostátní či regionální orgány provádět kontroly na místě, aby ověřily, že nedochází k ovlivňování specifických charakteristik; ve druhé řadě by měl být zřízen jednotný evropský registrační systém, aby byl ve všech částech EU zaručen soulad se společnými kritérii;

50.  navrhuje, aby Komise v této souvislosti posoudila možnost převedení registrace zeměpisných označení zemědělských produktů na Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM); navrhuje, aby správu tohoto systému na unijní úrovni prováděl OHIM;

51.  zdůrazňuje, že tento systém by měl přispět k omezení nákladů a administrativní zátěže pro podniky a poskytnout spotřebitelům dostatečné záruky a pomoci jim činit při nákupu výrobků informovanější rozhodnutí;

52.  domnívá se, že tento nástroj by měl umožnit ponechat iniciativu vytvoření zeměpisného označení dotčeným podnikům, a to zejména pokud jde o specifikaci výrobku, které musí zeměpisná označení vyhovovat;

53.  podporuje pružný přístup ke kritériím obsaženým v této specifikaci, aby se umožnil a podpořil vývoj budoucích výrobních postupů a inovací, za předpokladu, že nebude dotčena kvalita a autentičnost konečného produktu;

54.  domnívá se, že součástí specifikace výrobku by měla být přinejmenším tato kritéria: používané suroviny, popis výrobního procesu, důkaz spojení s daným územím a hlediska sociální odpovědnosti podniků;

55.  navrhuje, aby výrobci, jejich sdružení a obchodní komory byli hlavními aktéry, kteří budou moci požádat o registraci zeměpisného označení pro nezemědělské výrobky;

56.  domnívá se, že po výrobcích žádajících o registraci zeměpisného označení by mohl být požadován příspěvek, za předpokladu, že půjde o jednorázový příspěvek přiměřený vzniklým nákladům a uplatňovaný jednotným způsobem v celé Unii;

Kontrolní opatření

57.  domnívá se, že je třeba rovněž stanovit prostředky k účinnému zavedení ochrany, kterou nabízí tento nástroj, bez ohledu na způsoby distribuce produktu v případě zneužití; zdůrazňuje, že je třeba zaručit rovnocennou míru ochrany zeměpisných označení na digitálním trhu;

58.  zdůrazňuje význam kontrol kvality, a to vzhledem k výrazným rozdílům mezi zemědělskými a nezemědělskými výrobky (např. počet výrobců);

59.  zasazuje se rovněž o vytvoření systému zabývajícího se kontrolami, porušováním předpisů a sankcemi, který by monitoroval zeměpisná označení u produktů uváděných na evropský trh;

60.  domnívá se, že v zájmu optimální ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů by se zákaz nesprávného používání zeměpisných označení měl uplatňovat nejen tam, kde hrozí riziko klamání veřejnosti nebo nekalé soutěže, ale i v případech, kdy je pravý původ výrobku jasně označen; navrhuje proto rozšířit dodatečnou ochranu podle článku 23 dohody TRIPS, která se původně týkala vín a lihovin, na zeměpisná označení nezemědělských výrobků;

61.  navrhuje zřídit postup pro předkládání námitek proti registraci zeměpisného označení, který by byl k dispozici zainteresovaným stranám;

62.  domnívá se, že tento postup pro předkládání námitek by usnadnil zavedení účinných postupů dohledu, a poskytl tak spotřebitelům a výrobcům možnost chránit se před paděláním, napodobováním a jinými nezákonnými praktikami;

Společná existence se staršími právy

63.  domnívá se, že je třeba umožnit, aby veškerá budoucí zeměpisná označení mohla existovat společně s právy, která se již k dotyčnému výrobku pojí, přičemž je třeba zohlednit stávající osvědčené postupy, které již v EU na vnitrostátní a místní úrovni existují;

64.  zdůrazňuje, že je třeba jasně stanovit vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními, aby se předešlo konfliktům;

65.  navrhuje, aby se na ochranu zeměpisných označení nezemědělských produktů vztahovala pravidla upravující vztah mezi obchodními známkami a zeměpisnými označeními;

66.  navrhuje, aby členským státům, v nichž již ochrana existuje, byla poskytnuta přiměřeně dlouhá lhůta pro zaručení souladu, přičemž je zároveň třeba povolit zavedení přechodných opatření umožňujících existenci obou systémů, než dojde k zavedení mechanismu EU;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst L 343, 14.12.2012, s. 1. (2) Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 671. (3) Úř. věst L 39, 13.2.2008, s. 16. (4) Úř. věst L 84, 20.3.2014, s. 14.