Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EFG/2015/002 DE/Adam Opel předložená Německem) (COM(2015)0342 – C8-0249/2015 – 2015/2208(BUD))
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0342 – C8-0249/2015),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na článek 13 této dohody,
– s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,
– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0273/2015),
A. vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;
B. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);
C. vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;
D. vzhledem k tomu, že Německo předložilo žádost EGF/2015/002 DE/Adam Opel o finanční pomoc z EFG poté, co došlo k 2 881 propuštění v podniku Adam Opel AG, který vyvíjí činnost v oddílu 29 klasifikace NACE Revize 2 („výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“)(4), a u jednoho dodavatele;
E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;
1. souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Německo má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 6 958 623 EUR;
2. bere na vědomí, že německé orgány podaly žádost o finanční příspěvek z EFG dne 26. února 2015 a že Komise dokončila posouzení této žádosti dne 14. července 2015 a Parlament o tom informoval dne 1. září 2015; vítá rychlé posouzení žádosti, které netrvalo ani pět měsíců;
3. bere na vědomí, že prodej automobilů v západní Evropě dramaticky klesl na rekordně nízkou úroveň za posledních dvacet let(5), a zdůrazňuje, že počet automobilů prodaných v Evropě je nejnižší od roku 1997; uzavírá, že tento vývoj je přímo spjat s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, kterou se zabývá nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009(6); dále zdůrazňuje, že výrobci malých a středních automobilů v segmentu středních cen byli postiženi nejvíce a že Adam Opel AG, jenž je jedním z hlavních aktérů ve výrobě malých a středních automobilů v segmentu středních cen, byl tedy krizí zasažen velmi silně, zatímco prodej úsporných vozů, luxusních vozů a vozů vyšší třídy tak dalece postižen nebyl;
4. bere na vědomí, že počet nově registrovaných osobních automobilů v EU a v členských státech ESVO zaznamenal v letech 2007–2013 pokles o 25 % (z více než 16 milionů nově registrovaných vozidel na 12 milionů, jak uvádí Sdružení evropských výrobců automobilů); zdůrazňuje v tomto ohledu, že prodej vozů značky Opel/Vauxhall se v Evropě prudce propadl – mezi roky 2007 a 2013 poklesl o 39 %;
5. dále bere na vědomí, že Adam Opel AG byl znevýhodňován svou mateřskou společností General Motors, neboť ta umožňovala prodávat značku Opel pouze v Evropě, čímž ji vyřadila z rozvíjejících se trhů v jiných světadílech; zastává názor, že politiky úsporných opatření uplatňované v evropských zemích přispěly k dramatickému poklesu tržeb značky Opel/Vauxhall;
6. bere na vědomí, že tato propouštění budou mít značný negativní dopad na místní hospodářství v Bochumi; připomíná, že Bochum je město v Porúří, což je vysoce urbanizovaná průmyslová oblast v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a jež podobně jako jiné oblasti s tradicí těžby uhlí a výrobou oceli čelí obrovským strukturálním problémům již od šedesátých let 20. století; zdůrazňuje, že míra nezaměstnanosti v Porúří již nyní dosahuje mnohem vyšší úrovně, než je německý průměr;
7. připomíná, že Bochum již získala příspěvek z EFG poté, co Nokia ukončila výrobu mobilních telefonů a bylo ztraceno více než 1 300 pracovních míst; bere na vědomí, že podnik Outukumpu má v plánu ukončit v Bochumi na konci roku 2015 výrobu nerezové oceli, což povede k další deindustrializaci města a ke zhoršení místní a regionální situace na trhu práce;
8. konstatuje, že v oddílu 29 klasifikace NACE revize 2 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) bylo k dnešnímu dni podáno 21 žádostí o příspěvek z EFG, z nichž 11 souvisí s globalizací spojenou s obchodem a 10 s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí; připomíná v této souvislosti žádost o příspěvek z EFG EGF/2010/031/General Motors Belgium, jež byla důsledkem uzavření výrobního závodu Opel v Antverpách v Belgii;
9. vítá rozhodnutí německých orgánů zahájit k 1. lednu 2015 – tedy se značným předstihem před podáním žádostí o poskytnutí finanční podpory z EFG a konečným rozhodnutím o podpoře navrženého koordinovaného souboru opatření – realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc;
10. konstatuje, že propuštění pracovníci mohou těžit z řady opatření, jež mají za cíl jejich opětovné začlenění na trh práce; domnívá se, že odhadovaný počet účastníků v odborném poradenství při zakládání podniků je nízký, pouhých 25 odhadovaných příjemců;
11. vítá, že řízení a kontrolu této žádosti budou spravovat stejné subjekty, které spravují Evropský sociální fond v rámci Spolkového ministerstva práce a sociálních věcí a které spravovaly také předchozí příspěvky z EFG;
12. konstatuje, že Německo plánuje zavést pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká, následující opatření: opatření v oblasti odborné přípravy („Qualifizierungen“), profesní poradenství („Berufsorientierung“), skupiny / workshopy podobných pracovníků, odborné poradenství při zakládání podniků („Existenzgründerberatung“), pomoc při hledání zaměstnání („Stellenakquise“) / veletrhy pracovních příležitostí („Jobmessen“), navazující odborné vedení a poradenství („Nachbetreuung und ‑beratung“) a krátkodobé dávky („Transferkurzarbeitergeld“);
13. konstatuje, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován po konzultaci se sociálními partnery prostřednictvím vytvoření tří přechodových společností;
14. podotýká, že orgány plánují využít maximální povolenou část veškerých nákladů (35 %) koordinovaného balíku individualizovaných služeb na příspěvky a pobídky ve formě krátkodobých dávek, které tvoří 60 % nebo 67 % předchozího čistého příjmu pracovníka v závislosti na situaci domácnosti příjemce;
15. zdůrazňuje, že finanční prostředky poskytnuté na krátkodobé dávky (v daném případě „Transferkurzarbeitergeld“) nesmí nahradit právní povinnost členského státu nebo bývalého zaměstnavatele; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly jasné a ucelené informace s cílem určit, do jaké míry představují krátkodobé dávky právní závazek po založení přechodové společnosti („Transfergesellschaft“); požaduje soudržnost jak v postupu financování, tak v informacích poskytovaných Parlamentu; očekává proto, že Komise poskytne důkladnou a soudržnou analýzu a podrobné informace o prvcích, které jdou nad rámec právních povinností členských států; opakuje své stanovisko, že financování z EFG by mělo být použito pro „Transferkurzarbeitergeld“ s cílem umožnit přechodové společnosti jít nad rámec toho, co by mohla normálně učinit pro pracovníky, tím, že poskytne více individualizovaná a hloubková opatření, než by bylo možné poskytnout bez podpory z EFG; zdůrazňuje, že Parlament bude nadále sledovat, zda členský stát nebo společnost nepoužívá EFG k nahrazení povinností;
16. vyzývá Komisi, aby stanovila jednotný přístup v případě žádostí zahrnujících opatření „Transferkurzarbeitergeld“ tím, že jej bude v každé žádosti jednotně definovat a bude důkladně kontrolovat a uvádět důkazy toho, že konkrétní opatření je skutečně způsobilé pro financování z EFG, jak je stanoveno v článku 7 nařízení o EFG a v žádném případě nenahrazuje pasivní opatření sociální ochrany a že je vyloučeno riziko dvojího financování;
17. konstatuje, že se sociální partneři dohodli na vytvoření tří přechodových společností, které mají provádět opatření pro propuštěné pracovníky, což je běžná praxe v Německu; vítá skutečnost, že pracovníci propuštěni z dodavatelské společnosti (Johnson Controls Objekt Bochum GmbHCo. KG) budou mít rovněž možnost účastnit se opatření prováděných přechodovými společnostmi;
18. připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je v rámci koordinovaného balíčku nabízena, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;
19. připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s posunem směrem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;
20. konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném balíčku individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že německé orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo úplné dodržování stávajících předpisů a zamezilo se zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;
21. oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;
22. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;
23. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
European Automobile Manufacturers Association (Sdružení evropských výrobců automobilů, ACEA), The Automobile Industry Pocket Guide 2014–2015 (Kapesní průvodce pro automobilový průmysl 2014–2015), s. 57.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26).
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EFG/2015/002 DE/Adam Opel předložená Německem)
(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/1871.)