Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 19 a 157 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(1) (přepracované znění),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 7. března 2014 týkající se posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2013 nazvané „Zpráva o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)“ (COM(2013)0861),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 s názvem „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (COM(2010)0078),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie založenou na článku 157 SFEU,

–  s ohledem na zprávu o ukazatelích rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů;

–  s ohledem na ustanovení Úmluvy o práci na částečný úvazek, kterou v roce 1994 přijala Mezinárodní organizace práce (ILO) a podle níž mají státy do svých smluv o veřejných zakázkách začlenit pracovněprávní ustanovení, včetně ustanovení o stejné odměně,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce o rovnosti v odměňování z roku 1951,

–  s ohledem na čl. 11 odst. 1 písm. d) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí Valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro základní práva z prosince 2014 nazvanou „Být trans v Evropské unii“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(3),

–  s ohledem na posouzení uplatňování směrnice 2006/54/ES v Evropské unii, které vypracovalo generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0213/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rovné zacházení s muži i ženami je jednou z hlavních zásad práva EU;

B.  vzhledem k tomu, že podle práva EU je diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace zakázána;

C.  vzhledem k tomu, že ekonomická nezávislost je pro evropské občany, a to ženy i muže, nezbytným předpokladem k tomu, aby mohli mít vliv a mohli autenticky rozhodovat o svém životě;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice 2006/54/ES výslovně odkazuje na judikaturu Soudního dvora EU, která stanovuje, že zásadu rovného zacházení s muži a ženami nelze omezit na zákaz diskriminace založené na tom, že osoba je jednoho či druhého pohlaví, ale že se vztahuje rovněž na diskriminaci plynoucí ze změny pohlaví určité osoby;

E.  vzhledem k tomu, že zásada stejné odměny byla ve Smlouvách zakotvena od samotného počátku v roce 1957; vzhledem k tomu, že zásada stejné odměny za rovnocennou práci je nyní uznána článkem 157 SFEU a včleněna do přepracovaného znění směrnice 2006/54/ES (dále jen „přepracované znění směrnice“);

F.  vzhledem k tomu, že účelem přepracovaného znění směrnice bylo upravit právní předpisy EU v této oblasti tak, aby byly konzistentnější a v souladu s judikaturou Soudního dvora EU, a zjednodušit a aktualizovat příslušné právní předpisy členských států v oblasti rovnosti žen a mužů, a přispět tak ke zlepšení situace žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že podíl žen ve vyšších řídících funcích ve společnostech provozujících činnost v EU byl v roce 2014 stále nižší než 18 %;

G.  vzhledem k tomu, že přepracované znění směrnice přineslo několik novinek, jako je zavedení zásady rovných příležitostí, definice nepřímé diskriminace a ochrana před diskriminací plynoucí ze změny pohlaví osoby, a výslovně odkazuje na sladění pracovního, soukromého a rodinného života; vzhledem k tomu, že hlavní výzvou pro všechny členské státy je správné uplatňování a prosazování předpisů o stejné odměně, jak je stanoveno ve směrnici 2006/54/ES, a vzhledem k tomu, že tyto novinky mají v členských státech i nadále velmi omezený dopad; vzhledem k tomu, že navzdory nezanedbatelnému množství právních předpisů, které platí již téměř 40 let, a navzdory přijatým opatřením a vynaloženým finančním prostředkům je pokrok v této oblasti nesmírně pomalý a rozdíly v odměňování žen a mužů, které v EU činí průměrně 16,4 %, stále přetrvávají, přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly;

H.  vzhledem k tomu, že se kromě jiných faktorů mzda nyní častěji dohaduje individuálně, což vede k nedostatku informací a nedostatečné transparentnosti ve struktuře zaměstnaneckých mezd a k vytváření prostředí, kdy je genderová předpojatost a diskriminační struktura platů před zaměstnanci, příp. jejich zástupci i nadále skryta, a proto je nesmírně obtížné ji prokázat, což brání účinnému uplatňování zásady stejného odměňování za rovnocennou práci, kterou omezuje také nedostatek právní jistoty, pokud jde o pojem „práce stejné hodnoty“, a procesní překážky;

I.  vzhledem k tomu, že z větší rovnosti mužů a žen má prospěch ekonomika a vůbec celá společnost, a vzhledem k tomu, že vyrovnávání rozdílů v odměňování žen a mužů pomáhá snižovat chudobu a zvyšovat celoživotní výdělky žen a je velmi důležité z hlediska růstu zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a hospodářského oživení;  vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování je ještě výraznější u žen s vícečetným znevýhodněním, např. u zdravotně postižených žen, příslušnic menšin a žen bez kvalifikace; vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem se mnohem častěji vyskytují v kategorii chudých pracujících a poměr rodičů samoživitelů je vyšší v případě žen, než v případě mužů; vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování mezi oběma pohlavími mají tudíž vážný dopad na životní podmínky a životní příležitosti mnoha evropských rodin;

J.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen je zpravidla nižší než míra zaměstnanosti mužů: v roce 2013 činila míra zaměstnanosti mužů v EU-28 69,4 % oproti 58,8 % v případě žen(4);

K.  vzhledem k tomu, že v oblasti zaměstnanosti žen bylo dosaženo malého pokroku, avšak míra profesní a odvětvové segregace žen a mužů zůstává u různých druhů práce relativně vysoká a některé profesní kategorie jsou obsazeny převážně ženami, přičemž tato odvětví a zaměstnání jsou nehledě na stávající rámec na úrovni EU a členských států zpravidla méně placena či hodnocena; vzhledem k tomu, že tato situace má vliv i na rozdíly v odměňování žen a mužů v průběhu života; vzhledem k tomu, že k rozdílům v odměňování přispívá rovněž vertikální segregace, při níž ženy představují většinu pracovníků pracujících na částečný úvazek a na hůře placených místech nebo zaujímají nižší pozice v hierarchii; vzhledem k tomu, že v důsledku horizontální a vertikální segregace dochází k vytváření překážek profesního rozvoje žen a k jejich menší viditelnosti a nižšímu zastoupení ve společenské a veřejné sféře a že tato segregace se jako taková podílí obecněji na prohlubování nerovností mezi pohlavími, a vzhledem k tomu, že překonání těchto různých typů segregace a docílení toho, aby větší počet žen dosáhl na vyšší pozice v organizační hierarchii, by mladým ženám a dívkám poskytlo pozitivní vzory;

L.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti je nižší ve venkovských oblastech a že mnoho žen kromě toho nepracuje na oficiálním trhu práce, pročež nejsou vedeny jako uchazečky o zaměstnání, ani započítány ve statistikách nezaměstnanosti, což působí specifické finanční a právní problémy, pokud jde o nárok na mateřskou dovolenou a pracovní neschopnost, nabývání důchodových práv i přístup k sociálnímu zabezpečení, ale také problémy v případě rozvodu; vzhledem k tomu, že venkovské oblasti jsou znevýhodněny nedostatkem kvalitních pracovních příležitostí;

M.  vzhledem k tomu, že posílení postavení žen a dívek skrze vzdělávání, zejména v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, a pobízení žen k tomu, aby se zapojily do programů odborné přípravy a celoživotního vzdělávání v nejrůznějších odvětvích, jsou důležitým prvkem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí v zaměstnání; vzhledem k tomu, že schopnosti a dovednosti žen, stejně jako zaměstnání, kde ženy převažují, jsou často podceňovány, aniž by to bylo nutně podloženo objektivními kritérii;

N.  vzhledem k tomu, že směrnice 2006/54/ES stanovuje, že členské státy mohou za účelem zajištění plné a skutečné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě v praxi zachovat nebo přijmout opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení nevýhodám v profesní kariéře a pro jejich vyrovnávání(5);

O.  vzhledem k tomu, že mateřství a péče o děti, starší, nemocné nebo invalidní rodinné příslušníky a další závislé osoby představuje další práci, často na plný úvazek, kterou vykonávají téměř výhradně ženy; vzhledem k tomu, že tato práce je zřídkakdy placená a není společensky dostatečně ceněna, přestože má obrovský sociální význam, přispívá k sociálnímu blahobytu a lze ji měřit ekonomickými ukazateli, jako je HDP; vzhledem k tomu, že tato situace vede k prohlubování rozdílů v příjmech mezi ženami a muži a má negativní dopad na profesní dráhu žen kvůli době, kterou žena poskytující péči strávila mimo trh práce, nebo kvůli menšímu počtu odpracovaných hodin v důsledku práce na částečný úvazek, což ve svém důsledku vede také k vyšším rozdílům mezi důchodem mužů a žen; vzhledem k tomu, že dopad těchto skutečností na celoživotní výdělky se v jednotlivých členských státech liší v závislosti na úrovni podpory poskytované rodičům, včetně zajištění péče o děti, ať už na základě legislativních opatření nebo kolektivní smlouvy;

P.  vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů se po odchodu do důchodu dále prohlubují, takže rozdíly ve výši důchodů žen a mužů jsou podstatně vyšší než rozdíly v platech; vzhledem k tomu, že ženy dostávají v průměru o 39 % menší důchod než muži; vzhledem k tomu, že tato situace je způsobena sociálními a ekonomickými faktory, jako jsou profesně vysoce segregované trhy práce, podhodnocení práce žen, vyšší podíl žen pracujících na částečný úvazek, nižší hodinová mzda a menší počet odpracovaných let; vzhledem k tomu, že se tím zvyšuje riziko chudoby žen v důchodu; vzhledem k tomu, že více než třetina starších žen v EU nepobírá vůbec žádný důchod;

Q.  vzhledem k tomu, že některé kategorie žen jsou v oblasti zaměstnání a povolání ohroženy vícenásobnou diskriminací, např. ženy příslušející k etnickým menšinám, lesbické, bisexuální a transgenderové ženy, ženy samoživitelky, ženy se zdravotním postižením a starší ženy;

R.  vzhledem k tomu, že se v přepracovaném znění směrnice jasně uvádí, že jakékoli méně příznivé zacházení v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřskou dovolenou představuje diskriminaci; vzhledem k tomu, že se v něm také jednoznačně uvádí, že žena má po skončení mateřské dovolené nárok vrátit se na stejné nebo rovnocenné pracovní místo, a že toto její přepracované znění poskytuje mužům a ženám, kteří uplatňují své právo na rodičovskou dovolenou či dovolenou v případě osvojení dítěte, ochranu před propuštěním;

S.  vzhledem k tomu, že velmi důležitou roli při podpoře rovného zacházení a prosazování koncepce práce založené na stejném odměňování hrají sociální partneři (odborové svazy a zaměstnavatelé) a občanská společnost;

T.  vzhledem k tomu, že ve všech členských státech jsou zřízeny orgány pro rovné zacházení, ale jejich činnost a vliv se značně liší v závislosti na míře jejich nezávislosti a na tom, jaké mají pravomoce a zdroje; vzhledem k tomu, že orgány pro rovné zacházení by měly být při vykonávání svých úkolů dostatečně podporovány a posíleny, pokud jde o podporu, sledování a prosazování rovného zacházení, a to nezávisle a účinně;

U.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzval Komisi, aby přezkoumala existující právní předpisy s cílem řešit rozdíly v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že odstranění těchto rozdílů by představovalo jeden ze způsobů, jak zvýšit zaměstnanost mezi ženami, čímž by se zlepšila situace mnoha evropských rodin, a zároveň snížit riziko chudoby žen, zejména v důchodovém věku;

V.  vzhledem k tomu, že odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů by představovalo jeden ze způsobů, jak splnit cíle strategie Evropa 2020, pokud jde o zaměstnanost a snižování chudoby, a jak zajistit volný pohyb pracovníků jakožto základní evropskou svobodu; vzhledem k tomu, že podle závěrů posouzení evropského přínosu(6) povede snížení rozdílu v platech žen a mužů o jeden procentní bod ke zvýšení hospodářského růstu o 0,1 %;

W.  vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy mají stále velký vliv na rozdělení práce v domácnosti, v oblasti vzdělávání, v profesním růstu, na pracovišti a ve společnosti obecně;

Celkové hodnocení

1.  konstatuje, že členské státy povětšinou uvedly své právní předpisy do souladu s právem EU(7); upozorňuje na to, že se ukázalo, že správné provedení ustanovení přepracovaného znění směrnice ve vnitrostátním právu samo o sobě nepostačuje k tomu, aby byla směrnice uplatňována v plném rozsahu a účinně, a že rozdíly v odměňování mužů a žen stále přetrvávají;

2.  s politováním konstatuje, že ačkoli měly členské státy ve svém právu provést pouze „podstatné změny“ z přepracovaného znění směrnice, bylo provedení směrnice ve vnitrostátním právu dostatečně jasné a správné pouze ve dvou členských státech, zatímco ve zbývajících 26 členských státech zůstávají některé aspekty stále nedořešené; poukazuje však na to, že nebylo jasně stanoveno, o které změny se jedná; zdůrazňuje, že úsilí Komise vynakládané na monitorování jejího provedení se nesetkalo zcela s úspěchem, pokud jde o zajištění jednotného přístupu a nezbytné pomoci, díky nimž by bylo možné směrnici účinně provádět na úrovni jednotlivých členských států;

3.  zdůrazňuje, že členské státy nevyužily příležitosti umožňující zjednodušit a modernizovat své právní předpisy o rovných příležitostech a rovném zacházení s ženami a muži v oblasti zaměstnání a povolání; upozorňuje, že od členských států se neočekává pouze provedení směrnice, ale také zajištění monitorování toho, jak je uplatňována zásada stejné odměny a jak jsou prosazovány veškeré dostupné prostředky nápravy diskriminace v této oblasti;

4.  s politováním konstatuje, že Komise doposud nepřijala legislativní iniciativu, k jejímuž předložení se zavázala minulý rok, s cílem podpořit a usnadnit účinné uplatňování zásady rovné odměny v praxi; vyzývá proto Komisi, aby zjistila nedostatky přepracovaného znění směrnice a urychleně vypracovala legislativní návrh, který by tuto směrnici nahradil a který by obsahoval ustanovení o účinnějších prostředcích dohledu nad provedením směrnice v právu členských států a nad jejím prosazováním;

5.  poukazuje dále na to, že strach přijít o zaměstnání vede k tomu, že mnoho žen se vzdalo možnosti sladit pracovní a rodinný život prostřednictvím kratšího pracovního dne nebo podobných ujednání, což ztížilo dosahování vyrovnaného rodinného života, a vedlo tudíž k dalšímu snížení míry porodnosti v některých členských státech; žádá Komisi, aby vyhodnotila tento trend a opatření, jež přijaly různé vlády s cílem bojovat proti tomuto fenoménu, a aby předložila opatření na omezení dopadů krize na rovné zacházení na pracovišti a na rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem;

Uplatňování ustanovení o stejném odměňování

6.  upozorňuje, že i když v posledních letech došlo k mírnému snížení rozdílů v míře zaměstnanosti a výši mezd mezi muži a ženami, nestalo se tak v důsledku zlepšení postavení žen, ale proto, že během hospodářské krize došlo k poklesu míry zaměstnanosti a výše mezd u mužů;

7.  zdůrazňuje, že v souladu s judikaturou Soudního dvora EU musí být zásada stejného odměňování dodržována ve všech složkách odměny poskytované mužům a ženám;

8.  připomíná, že je nutné vytvořit jasnou a harmonizovanou definici pojmů, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů, rozdíly ve starobním důchodu žen a mužů, odměna, přímá a nepřímá diskriminace v odměňování a zejména „rovnocenná“ práce a práce stejné hodnoty, aby bylo možné provádět srovnávání na úrovni EU; domnívá se, že v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie by hodnota práce měla být posuzována a srovnávána na základě objektivních kritérií, např. požadavků na vzdělání, odbornou kvalifikaci a přípravu, dovedností, úsilí a odpovědnosti, vykonané práce a povahy příslušných úkolů; upozorňuje na to, že vzhledem k různým druhům pracovních smluv (a to jak rozdílů na základě zákonné úpravy, tak i rozdílů smluvní povahy) může současný způsob určování rozdílů v odměňování žen a mužů vést ke zkreslenému vnímání problematiky stejné odměny; vyzývá Komisi, aby analyzovala tyto možné zkreslující faktory a navrhla odpovídající řešení, včetně zavedení povinných auditů odměňování u společností kotovaných na burze v členských státech EU, s výjimkou malých a středních podniků, a možnosti sankcí v případě neplnění těchto povinností;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovala používání stávajících systémů hodnocení a klasifikace práce, které se do značné míry liší; vyzývá Komisi, aby zavedla pokyny pro genderově neutrální systémy hodnocení a klasifikace práce, včetně konkrétních opatření, jako je poměrné zastoupení žen a mužů v hodnotících výborech, vytvoření genderově neutrálních popisů práce a hodnotících tabulek a vymezení jasných kritérií pro posuzování hodnoty práce; vyzývá členské státy, aby zavedly a využívaly jednoznačné a genderově neutrální systémy hodnocení a klasifikace práce vycházející z obecných pokynů vypracovaných Komisí, což jim umožní odhalovat nepřímou diskriminaci v odměňování spojenou s podceňováním hodnoty práce, kterou typicky vykonávají ženy;

10.  je i nadále přesvědčen, že systémy hodnocení a klasifikace práce by měly být pokud možno založeny na kolektivním vyjednávání;

11.  zdůrazňuje, že jasný a harmonizovaný systém klasifikace práce a větší transparentnost v oblasti mezd zlepší přístup ke spravedlnosti; bere na vědomí, že některé členské státy konkrétní opatření na zajištění transparentnosti v oblasti mezd už zavedly; upozorňuje na nepoměr mezi těmito opatřeními a bere na vědomí doporučení, které v roce 2014 k transparentnosti mezd vydala Komise, lituje však, že nejsou závazná; vyzývá členské státy, aby tato doporučení Komise aktivně uplatňovala na základě transparentnosti a pokračující pozitivní diskriminace prováděné prostřednictvím právních předpisů, protože se tento přístup ukázal jako úspěšný, a to tím, že by zavedly doporučená individuální opatření v oblasti transparentnosti mezd; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, jaký je skutečný dopad těchto doporučení, včetně povinnosti pravidelně informovat o průměrné odměně rozčleněné podle kategorií zaměstnanců či zastávané pozice a podle pohlaví; vyzývá Komisi, aby do svého nového legislativního návrhu začlenila opatření uvedená v doporučeních Komise z roku 2014, která se týkají transparentnosti mezd, rozdílů v odměňování žen a mužů a pravomocí orgánů zaručujících rovnost mezi muži a ženami; vyzývá členské státy, aby vyvíjely tlak na zrušení praxe nerovného odměňování a propagovaly transparentnost mezd, jak požadují odbory a orgány zaručující rovnost mezi muži a ženami, mj. zainteresované subjekty;

Uplatňování ustanovení o rovném zacházení

12.  zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti nepřímé diskriminaci v rámci systémů důchodového zabezpečení, a to nejen v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, ale také v postupech zákonných systémů důchodového pojištění; zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie jasně konstatoval, že systémy zaměstnaneckého penzijního pojištění mají být považovány za platbu, a tudíž se zásada rovného zacházení vztahuje i na ně, a to i přesto, že v některých členských státech je rozlišení mezi zákonným systémem důchodového pojištění a zaměstnaneckým penzijním pojištěním problematické a v jiných členských státech pojem zaměstnaneckého penzijního pojištění vůbec neznají, což může na trhu práce vést k nepřímé diskriminaci; je si vědom toho, že přístup žen k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění je v důsledku kratší pracovní doby, menšího počtu odpracovaných let, horizontální a vertikální genderové segregaci na pracovním trhu a rozdílům v odměňování žen a mužů omezenější a že příspěvkové systémy málokdy přihlížejí k přerušením v důsledku péče o závislé osoby a nedobrovolné práci na zkrácený úvazek; vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopady přechodu ze zákonem definovaných státních důchodů na zaměstnanecké a soukromé systémy na rozdíly v důchodech mezi ženami a muži; vyzývá Komisi, aby uplatňování této zásady pozorně sledovala a podala o něm zprávu, jelikož se ukázalo, že její provedení v právu členských států je v některých případech nejasné;

13.  vyzývá členské státy, aby chránily nárok na mateřskou dovolenou a přijaly opatření, která by zabránila nespravedlivému propouštění pracovnic v průběhu těhotenství a chránila je při návratu z mateřské dovolené do práce; vyzývá Radu, aby konečně přijala společný postoj k revizi směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu a kojících žen při práci (směrnice o mateřské dovolené); vyzývá Radu, aby co nejdříve přijala společný postoj k návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčích rad / nevýkonnými členy správních rad společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních;

14.  konstatuje, že pokud jde o provádění ustanovení o ochraně před diskriminací v souvislosti s mateřskou dovolenou a otcovskou dovolenou či dovolenou v případě osvojení dítěte, existují mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly; upozorňuje, že je třeba, aby se konkrétní problémy, včetně odvětvových rozdílů (mezi veřejným a soukromým sektorem) a organizačních rozdílů (mezi společnostmi a mezi velkými, malými a středně velkými společnostmi), situace týkající se netypických a částečných úvazků a postupů spočívajících v ukončování smluv na dobu určitou v ochranné lhůtě a vedoucích k dobrovolnému ukončení pracovního poměru, řešily na úrovni členských států uceleným způsobem;

15.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podnikly kroky proti všem formám několikanásobné diskriminace s cílem zajistit uplatňování zásady zákazu diskriminace a rovnosti na trhu práce a v přístupu k zaměstnání, včetně diskriminace národnostních menšin a osob s postiženími a diskriminace na základě pohlaví, věku, náboženského vyznání nebo víry, sexuální orientace a pohlavní identity, a aby přijaly zejména opatření v oblasti sociální ochrany, která by zajistila, aby byl plat žen a jejich nárok na sociální zabezpečení, včetně důchodů, roven platu a nárokům mužů se stejnými nebo podobnými zkušenostmi, kteří vykonávají stejnou nebo rovnocennou práci;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořením účinných monitorovacích systémů přijaly opatření zaměřená na dohled a kontrolu za účelem zlepšení shromažďování údajů o případech obtěžování a diskriminace na základě pohlaví, včetně diskriminace související s těhotenstvím a mateřskou či jinou dovolenou; domnívá se, že pro tyto případy by měla být vytvořena také ustanovení ohledně systému sankcí, přičemž by však mělo být vyvíjeno úsilí především v oblasti prevence a zpřístupňování služeb těhotným ženám nebo ženám, které nedávno porodily, a to služeb, které by jim umožnily sladit těhotenství nebo mateřství se svým povoláním, aniž by byly nuceny vybrat si mezi zaměstnáním a rodinou, jak tomu dodnes příliš často bývá; vyzývá Komisi, aby ke své hodnotící zprávě o uplatňování směrnice 2006/54/ES připojila hodnocení uplatňování článku 26 (týkajícího se sexuálního obtěžování);

17.  vyzývá Komisi, aby navrhla jasná opatření k účinnějšímu boji proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti; vyjadřuje politování nad tím, že i přesto, že právní předpisy EU chrání jednotlivce před diskriminací v zaměstnání, s diskriminací při hledání zaměstnání se setkalo 30 % uchazečů o zaměstnání z řad transsexuálních osob a že podle průzkumu zabývajícího se situací lesbických, gay, bisexuálních či transsexuálních osob, který provedla Agentura EU pro základní práva, byla v roce předcházejícím průzkumu největší pravděpodobnost výskytu diskriminace u transsexuálních žen; poukazuje na to, že se jedná o porušení Listiny základních práv Evropské unie; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala efektivnost vnitrostátních orgánů zabývajících se vyřizováním stížností a jejich postupy v souvislosti s uplatňováním směrnic o rovnosti žen a mužů v otázkách pohlavní identity, jejího vyjádření a změny pohlavní příslušnosti; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla odborné znalosti o tom, jak postupovat při řešení diskriminace v oblasti zaměstnání z důvodu „pohlavních znaků“; vyzývá Komisi, aby podporovala a povzbuzovala členské státy při začleňování transsexuálních a intersexuálních osob do školení na podporu rozmanitosti a aby společně se zaměstnavateli vytvořila opatření pro pracoviště, jako je např. podpora anonymních výběrových řízení; vyzývá členské státy, aby využily finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) k aktivnímu boji proti diskriminaci transsexuálních osob v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora;

18.  považuje za politováníhodné, že mnoho členských států doposud v rámci provádění směrnice nezavedlo aktivní ochranu před diskriminací plynoucí ze změny pohlaví osoby, a vyzývá Komisi, aby členské státy pohnala k odpovědnosti; opakuje, že je důležité, aby členské státy do svých právních předpisů jasně začlenily zákaz jakékoli diskriminace na základě sexuální orientace nebo pohlavní identity; je přesvědčen, že stávající právní ochrana, již směrnice poskytuje osobám, které hodlají podstoupit, podstupují nebo podstoupily změnu pohlaví, by měla být rozšířena na všechny transgenderově orientované osoby; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby do ní byl při případné budoucí revizi začleněn výslovný zákaz diskriminace na základě genderové identity;

19.  poukazuje na to, že přístup ke spravedlnosti je v této oblasti z několika důvodů omezen, mj. z důvodu zdlouhavosti a nákladnosti řízení, problémů, jimž čelí orgány pro rovné zacházení v některých členských státech, nedostatečné transparentnosti mezd, chybějící bezplatné právní pomoci a obav obětí ze stigmatizace nebo z represálií v případě, že by promluvily o diskriminaci na pracovišti; zdůrazňuje, že další problémy způsobuje v několika členských státech uplatňování pravidla důkazního břemene, které ztěžuje obranu pracujících žen, neboť často nemají přístup k příslušným informacím nebo je jejich přístup omezený a kromě toho se bojí, že přijdou o zaměstnání; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby hrály aktivní úlohu při poskytování pomoci obětem diskriminace, a to buď přímo, nebo prostřednictvím podpory poskytované orgánům pro rovné zacházení, odborům, obecním organizacím a nevládním organizacím, které v této oblasti působí; poukazuje na to, že vhodným řešením, které by zlepšilo přístup ke spravedlnosti v této oblasti, by bylo udělit orgánům pro zajištění rovnosti pravomoc poskytovat pomoc obětem diskriminace, včetně bezplatné právní pomoci, a také právo zastupovat jednotlivé osoby v případech platové diskriminace; navrhuje v této souvislosti, aby byl v členských státech zaveden důvěrný systém hlášení, jehož prostřednictvím by ženy mohly hlásit možné případy nerovného zacházení na pracovišti;

20.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a porovnala stávající osvědčené postupy a vyměňovala si je a aby šířila výsledky tohoto hodnocení, pokud jde o účinná opatření, která by členské státy mohly přijmout na podporu zaměstnavatelů, odborů a organizací zapojených do odborného vzdělávání, aby se zabránilo všem formám genderové diskriminace, zejména pokud jde o sexuální a jiné obtěžování na pracovišti, a to prostřednictvím zlepšení přístupu k zaměstnání, poskytování dalšího odborného vzdělávání a prosazování osvědčených postupů;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na usnadnění a zdokonalení přístupu žen k sítím celoživotního a odborného vzdělávání a poradenství v celé Evropě, a to zejména v odvětvích, v nichž dominují muži, a aby šířily osvědčené postupy;

Podpora sejného zacházení a sociálního dialogu

22.  připomíná, že orgány pro rovné zacházení by měly mít pravomoci, odpovídající zdroje a personál umožňující monitorovat právní předpisy, které podporují rovné postavení žen a mužů, a účinně o nich podávat zprávy; zdůrazňuje, že ve všech členských státech je nutné zajistit nezávislost orgánů pro rovné zacházení a že za přesnou institucionální formu těchto orgánů odpovídají členské státy;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely sociální partnery (odbory a zaměstnavatele), občanskou společnost a orgány pro rovné zacházení k podpoře sledování, jak se uplatňuje zásada rovnosti žen a mužů na pracovišti, včetně flexibilních pracovních možností, s cílem usnadnit sladění práce a rodinného života a další posuzování kolektivních smluv, platných mzdových tarifů a systémů klasifikace práce, aby se zabránilo jakékoli přímé či nepřímé diskriminaci žen; zdůrazňuje také význam dalších nástrojů, jako jsou kodexy chování, výzkum a výměna zkušeností a osvědčené praxe v oblasti rovnosti pohlaví, s cílem zajistit lepší ochranu před diskriminací;

24.  je toho názoru, že ochrana údajů nesmí být používána jako omluva pro nezveřejňování ročních zpráv o mzdách na úrovni pracovišť;

25.  vyzývá členské státy, aby zpřísnily povinnost velkých a středních podniků zajistit systematické prosazování rovného zacházení a pravidelně zaměstnancům poskytovat příslušné informace, včetně informací o otázkách stejného odměňování; znovu zdůrazňuje, že relevantním nástrojem k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů by pravděpodobně bylo zavedení finančních postihů pro zaměstnavatele, kteří nedodržují rovnost v odměňování;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily institucionální mechanismy pro zohledňování rovnosti žen a mužů například tak, že zaručí, že pokud jde o zásadu stejné odměny, budou donucovací a kontrolní orgány mít potřebné technické, lidské a peněžní zdroje, a aby pobízely sociální partnery k posuzování kolektivních smluv z hlediska zásad rovného postavení žen a mužů;

27.  upozorňuje na to, že je nutné posílit veřejné mechanismy v oblasti inspekce práce a přijmout metody pro měření hodnoty práce, například tím, že by se přesně zjistilo, ve kterých zaměstnáních je nízký plat a zaměstnanci jsou především ženy, což tedy představuje formu nepřímé mzdové diskriminace;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvíjely větší úsilí, pokud jde o opatření na zvýšení informovanosti o právech obětí diskriminace na základě pohlaví; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby na změně stereotypů týkajících se práce žen a mužů a vlivu těchto stereotypů na hodnotu práce a nízkou mzdu, a to i pokud jde o přístup k zaměstnání, spolupracovaly všechny zúčastněné subjekty, včetně orgánů odpovědných za prosazování rovnosti mezi muži a ženami, sociálních partnerů (odborů a zaměstnavatelů) a nevládních organizací, a aby společnosti  vybíralynejkvalifikovanější kandidáty na základě srovnávací analýzy kvalifikace každého z nich za použití předem stanovených, jasných, neutrálně formulovaných, nediskriminačních a jednoznačných kritérií;

29.  zdůrazňuje, že jednou z novinek zavedených přepracovaným zněním směrnice je odkaz na sladění profesního, soukromého a rodinného života; vyzývá Komisi, aby po konzultaci s členskými státy a sociálními partnery (odbory a zaměstnavateli) vypracovala konkrétní opatření na zajištění větších práv mužů a žen v této oblasti; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je obzvláště potřebný rozvoj veřejných zařízení péče o děti, který by probíhal v souladu s barcelonskými cíli;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na evropské, státní, regionální a místní úrovni rozšiřovaly a zvyšovaly povědomí veřejnosti o stejné odměně pro muže a ženy, o rozdílech v důchodech žen a mužů a o přímé i nepřímé diskriminaci žen v práci; vyzývá Komisi, aby stanovila Evropský rok boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů;

31.  se zájmem konstatuje, že řada žen volí samostatnou výdělečnou činnost, neboť to je jediný způsob práce, který jim umožňuje skloubit rodinný a pracovní život; poznamenává však, že v mnoha členských státech se jejich sociální ochrana a dávky, které dostávají jako OSVČ, nevyrovnají sociální ochraně a dávkám zaměstnanců;

Doporučení

32.  připomíná, že členské státy vyzval, aby důsledně uplatňovaly a prosazovaly přepracované znění směrnice 2006/54/ES, s cílem povzbudit sociální partnery (odbory a zaměstnavatele) a nevládní organizace k tomu, aby hrály aktivnější úlohu při podpoře rovného zacházení, a to i prostřednictvím akčních plánů, které by řešily veškeré rozdíly v odměňování žen a mužů, a konkrétních opatření a monitorování výsledků na úrovni společností a odvětví a na úrovni členských států a EU;

33.  vyzývá Komisi, aby na základě své zprávy o uplatňování přepracovaného znění směrnice a tohoto usnesení přepracovanou směrnici 2006/54/ES přezkoumala, jak požadoval Parlament zejména ve svém usnesení ze dne 24. května 2012, které obsahuje konkrétní a jasná doporučení;

34.  zdůrazňuje, že genderově neutrální klasifikace práce a systémy hodnocení tvoří spolu s platovou transparentností opatření, která jsou nezbytná pro podporu rovného zacházení; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby tato opatření zahrnula do svého návrhu nové směrnice, která by měla nahradit uvedené přepracované znění směrnice; zdůrazňuje, že se základní evropskou svobodou – volným pohybem pracovníků – se slučuje pouze harmonizovaný přístup;

35.  poukazuje na to, že je třeba nalézt metodu hodnocení práce bez předsudků založených na pohlaví, což umožní srovnávat pracovní místa na základě jejich rozsahu a složitosti, s cílem stanovit postavení jednoho pracovního místa ve vztahu k jinému místu v rámci určitého odvětví nebo organizace bez ohledu na to, zda dotyčné práce vykonávají ženy nebo muži;

36.  vyzývá k povinnosti zajišťovat vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách;

37.  vyzývá Komisi, aby do nové směrnice zavedla v případě společností kotovaných na burze v členských státech EU, s výjimkou malých a středních podniků, povinné audity odměňování, aby tak byly zdůrazněny rozdíly v odměňování žen a mužů, a aby zavedla sankce na úrovni EU, které by společnosti, jež neplní své povinnosti týkající se rovnosti pohlaví, vyloučily z veřejných výběrových řízení na zboží a služby financované z rozpočtu EU; vyzývá členské státy, aby stejně postupovaly u společností financovaných z veřejných dotací;

38.  vyzývá členské státy, aby samy šly příkladem při odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů ve vládních institucích, veřejných orgánech a státních podnicích obecně;

39.  vyzývá Komisi, aby zavedla společné normy a kontroly k zajištění nezávislosti a účinnosti vnitrostátních orgánů zabývajících se rovností žen a mužů;

40.  vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, aby oběti nerovného zacházení a diskriminace, zejména oběti více forem diskriminace, měly nárok na přiměřené odškodnění v souladu s platnými právními ustanoveními;

41.  vyzývá členské státy, aby přijaly nutná opatření pro obrácení důkazního břemena tak, aby se zajistilo, že to vždy bude zaměstnavatel, kdo bude muset prokázat, že zjištěné rozdílné zacházení nevede k žádné diskriminaci;

42.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úsilí na úrovni členských států a EU v boji proti přetrvávajícím stereotypům prostřednictvím kampaní na podporu informovanosti, které by se zaměřovaly na všechny skupiny společnosti, většího zapojení sdělovacích prostředků, strategií povzbuzujících ženy k výběru profesní dráhy a povolání, ve kterých jsou méně zastoupeny, a začlenění otázek rovnosti žen a mužů do vzdělávání a odborné přípravy;

43.  zdůrazňuje, že ke skutečnému zlepšení situace žen na trhu práce povede pouze účinné uplatňování zásady rovného zacházení a že je k tomu zapotřebí skutečné politické vůle a strategické spolupráce mezi různými aktéry na evropské a vnitrostátní úrovni a na úrovni odvětví a organizací; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala aktivní strategii včetně referenčních bodů, cílů a časově vymezených cílů za účelem snižování ukazatelů nerovnosti v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, jak již bylo úspěšně provedeno v jiných oblastech, jako je například snížení počtu obětí dopravních nehod v EU;

44.  vyzývá členské státy, aby aktivně uplatňovaly hledisko rovnosti pohlaví při přípravě rozpočtů, s cílem podpořit zlepšení situace žen na trhu práce; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu příkladů osvědčených postupů týkajících se zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu;

45.  zdůrazňuje, že je důležité přijmout pozitivní opatření, která by podporovala zapojení žen do politického a hospodářského rozhodování; poukazuje na to, že jedním z nejlepších způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, se ukázaly závazné kvóty;

46.  poukazuje na to, že jsou rovněž zapotřebí pozitivní opatření k vytvoření pobídek pro nedostatečně zastoupené pohlaví, pokud jde o přístup k některým profesím, kde je patrná horizontální segregace podle pohlaví;

47.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala faktory vedoucí k rozdílům v důchodech a aby posoudila, zda je třeba na úrovni EU a členských států přijmout konkrétní opatření na snížení tohoto rozdílu, mj. prostřednictvím legislativních i nelegislativních opatření;

48.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly vhodná opatření ke snížení rozdílů v důchodech mezi ženami a muži, které jsou přímým důsledkem mzdových rozdílů mezi nimi, a aby posoudily dopad nových důchodových systémů na různé kategorie žen a věnovaly přitom zvláštní pozornost smlouvám na částečný úvazek a atypickým zaměstnáním;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se postavily proti nestejnému odměňování žen a mužů ve všech příslušných oblastech politiky Unie a programech členských států, zejména v těch, které jsou zaměřeny na boj proti chudobě;

50.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, která by srovnala příslušnou situaci pracujících matek, matek, jež se rozhodnou zůstat doma, a žen bez dětí, aby bylo možno objasnit postavení každé z těchto skupin žen na trhu práce, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat míře zaměstnanosti, rozdílům v odměňování a v důchodech a profesnímu rozvoji;

51.  zdůrazňuje význam spolehlivých, srovnatelných a dostupných kvantitativních i kvalitativních ukazatelů a význam statistik rozlišených podle pohlaví z hlediska zajištění řádného uplatňování výše uvedené směrnice a monitorování jejího uplatňování a připomíná v této souvislosti úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů; vyzývá členské státy, aby Eurostatu poskytly každoroční kvalitní statistické údaje týkající se rozdílů v odměňování žen a mužů, aby bylo možné posoudit vývoj situace v celé EU;

52.  vyzývá Komisi, aby provedla studii o tom, jak postupy týkající se oficiálního uznání změny pohlaví člověka nebo absence takových postupů ovlivňují postavení transgenderových osob na pracovním trhu, obzvláště jejich přístup k zaměstnání, úroveň mezd, vývoj kariéry a důchody;

53.  zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země, která jsou vypracovávána v rámci evropského semestru, by měla zahrnovat cíle zaměřené na snížení rozdílů v odměňování a v důchodech žen a mužů, diskriminace a rizika chudoby starých žen a na účinné uplatňování zásad rovného zacházení;

54.  vyzývá Komisi, aby pečlivě studovala situaci zaměstnanosti žen v terciárním sektoru, v sociální ekonomice a v kooperativní ekonomice a aby bez prodlení navrhla strategii zaměřenou na podporu pracovních míst v tomto sektoru a situace žen v něm a ochranu těchto pracovních míst;

55.  vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v boji proti nehlášené práci a nejistým pracovním místům; upozorňuje na vysoký počet případů nehlášené práce vykonávané ženami, což má negativní dopad na jejich příjmy, úhradu sociálního zabezpečení a jejich ochranu a nepříznivý vliv na úroveň HDP v EU; zdůrazňuje zejména potřebu řešit problematiku práce v domácnostech vykonávané především ženami, která představuje zvláštní výzvu, protože se jedná především o práci v neformálním sektoru, specifickou a ze své podstaty neviditelnou, jejíž účinné řešení si vyžaduje vypracování cílených opatření; odsuzuje navíc případy zneužívání atypických pracovních smluv, mezi něž patří smlouvy na nulový počet hodin, jejichž účelem je obejít povinnosti související se zaměstnáním a sociální ochranou; vyjadřuje politování nad tím, že roste počet žen, které jsou postiženy chudobou, přestože pracují;

56.  zdůrazňuje, že Komise by měla navrhnout opatření zaměřená na a) omezení rozdílů v odměňování podle pohlaví, b) zvýšení hospodářské nezávislosti žen, c) zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich kariérního postupu, d) maximální posílení rovnosti v řídicích pozicích a e) na odstranění diskriminačních struktur a praxe diskriminace na základě pohlaví;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0375. (3) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75. (4) http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Employment_statistics (5) Článek 3 směrnice 2006/54/ES a čl. 157 odst. 4 SFEU. (6) Studie Evropského parlamentu z roku 2013 „Posouzení evropského přínosu uplatňování zásady stejného odměňování mužů a žen za stejnou práci stejné hodnoty“. (7) Na základě zprávy Komise o uplatňování přepracovaného znění směrnice (COM(2013)0861).