Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě (A7-0350/2010),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě,

–  s ohledem na veřejné slyšení o občanské iniciativě, které dne 26. února 2015 uspořádal Výbor pro ústavní záležitosti spolu s Petičním výborem,

–  s ohledem na studii tematické sekce C Parlamentu nazvanou „Evropská občanská iniciativa – první zkušenosti z jejího provádění“ a vydanou v roce 2014,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 4. března 2015 o uzavření šetření z vlastního podnětu týkajícího se Komise (OI/9/2013/TN),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z února 2015 nazvanou „Provádění evropské občanské iniciativy“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. března 2015 o evropské občanské iniciativě,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Petičního výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0284/2015),

A.  vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa dává občanům nové politické právo a je jedinečným a inovativním nástrojem participativní demokracie pro určování programu v Evropské unii, který občanům umožňuje aktivní zapojení do projektů a procesů, jež se jich týkají, a jehož potenciál musí být beze sporu plně využíván a významně posílen s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků a podnítit co nejvíce občanů EU k účasti na dalším vývoji evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů EU musí být posílení demokratické legitimity orgánů;

B.  vzhledem k tomu, že tři roky od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 1. dubna 2012, je třeba jeho provádění důkladně zhodnotit, aby bylo možné určit případné nedostatky a navrhnout schůdná řešení v souvislosti s jeho bezodkladným přezkumem;

C.  vzhledem k tomu, že podle nabytých zkušeností narazila většina organizátorů evropských občanských iniciativ při přípravě evropské občanské iniciativy na řadu obtíží souvisejících jak s praktickými, tak právními aspekty, a že organizátoři několika zamítnutých evropských občanských iniciativ následně podali stížnost k Soudnímu dvoru a evropskému veřejnému ochránci práv ohledně rozhodnutí Komise nezaregistrovat jejich evropskou občanskou iniciativu; vzhledem k tomu, že pravidla musí být proto nastavena tak, aby tato iniciativa byla občanům a organizátorům co nejpřístupnější;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie a jako takový ze své podstaty zastupuje občany EU;

E.  vzhledem k tomu, že řada institucí, nevládních organizací, analytických středisek a skupin občanské společnosti se zabývala nedostatky při provádění nařízení (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě a organizaci evropských občanských iniciativ, navrhla řadu zlepšení a při mnohých příležitostech poukázala na aspekty nařízení, které je okamžitě nutné reformovat;

F.  vzhledem k tomu, že praktické aspekty uvedené v článku 6 nařízení, zejména zřízení on-line systému sběru a jeho potvrzení příslušným orgánem členského státu, ponechávají organizátorům ve většině případů méně než 12 měsíců na sběr požadovaných podpisů;

G.  vzhledem k tomu, že po uplynutí doby určené ke sběru podpisů není předložení úspěšné iniciativy Komisi spojeno s konkrétní časovou lhůtou, a je tudíž zdrojem nejasností a nejistoty jak orgánů, tak veřejnosti;

1.  vítá evropskou iniciativu občanů, jak je vymezena v čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jako první nástroj nadnárodní participativní demokracie umožňující občanům přímo spolupracovat s orgány EU a aktivně se zapojit do utváření evropských politik a právních předpisů a doplňující jejich právo předkládat petice Parlamentu a odvolávat se k evropskému veřejnému ochránci práv;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že evropská občanská iniciativa je prvním nástrojem participativní demokracie, který dává občanům EU, na základě alespoň jednoho milionu prohlášení o podpoře z nejméně jedné čtvrtiny členských států EU, právo zahájit iniciativu – čímž upevňuje jejich novou politickou výsadu – a požádat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh v záležitostech, u nichž se občané domnívají, že je k provádění Smluv nezbytně zapotřebí přijmout legislativní akt;

3.  zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa dává občanům výjimečnou příležitost určit a vyjádřit své ambice a požádat o opatření ze strany EU a že je třeba ji všemi dostupnými prostředky podněcovat a podporovat; uznává nicméně, že existují značné nedostatky, kterými je třeba se zabývat a vyřešit je, má-li evropská občanská iniciativa být účinnější; dále zdůrazňuje, že jde o základní prostředek k propojování občanů Evropy s EU, a proto by veškerá další posouzení tohoto nástroje měla být zaměřena na dosažení maximální vstřícnosti vůči uživatelům; dále zdůrazňuje, že používání mateřského jazyka je občanským právem, a vyzývá tudíž Komise a členské státy, aby prostudovaly různé způsoby, jakými by bylo možné nabídnout možnost použití mateřského jazyka při všech činnostech souvisejících s evropskou občanskou iniciativou, neboť to podněcuje účast občanů; poukazuje na význam veřejného povědomí o evropské občanské iniciativě a současně vyslovuje politování nad omezenými informacemi občanů EU o tomto nástroji; vyzývá EU, aby za tímto účelem pořádala reklamní a propagační kampaně, a zajistila tak evropské občanské iniciativě větší pozornost ve sdělovacích prostředcích a mezi veřejností;

4.  dále zdůrazňuje, že pro budoucnost všech demokracií je zásadní občanská angažovanost mladých lidí, a vyzývá Komisi, aby si vzala ponaučení ze zkušeností získaných na vnitrostátních úrovních se skutečně úspěšnými evropskými občanskými iniciativami;

5.  považuje za zásadně důležité, aby občané mohli přispívat k výkonu legislativních výsad Unie a přímo se zapojit do zahajování legislativních návrhů;

6.  poukazuje na to, že má-li být evropská občanská iniciativa účinným nástrojem demokratické účasti, je důležité, aby o ní veřejnost byla informována; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly maximální úsilí, pokud jde o poskytování informací o tomto nástroji, a zajistily mu tak pozornost co nejširší veřejnosti a podnítily její aktivní zapojení do využívání tohoto nástroje;

7.  vyzývá Komisi, aby využila veškeré veřejné komunikační kanály ke zvýšení povědomí o evropské občanské iniciativě a aby přijala opatření nezbytná k zajištění její transparentnosti a k usnadnění komunikace o probíhajících evropských občanských iniciativách, například vytvořením aplikací, které poskytují informace, zasílají upozornění a umožňují podepisování on-line; zdůrazňuje, že aktivní zapojení veřejnosti do evropských občanských iniciativ značně závisí i na propagaci těchto iniciativ v členských státech, a proto navrhuje, aby vnitrostátní parlamenty členských států uváděly informace o evropské občanské iniciativě na svých oficiálních internetových stránkách;

8.  konstatuje, že se do evropských občanských iniciativ zatím zapojilo více než šest milionů občanů EU, že bylo předloženo 51 žádostí o zahájení iniciativy, z nichž však pouze tři iniciativy – „Právo na vodu“ („Right2Water“), „Jeden z nás“ („One of Us“) a „Stop vivisekci“ („Stop Vivisection“) – byly prohlášeny za přípustné, a že šest organizátorů evropské občanské iniciativy, což představuje 30 % všech zamítnutých iniciativ, zpochybnilo zamítnutí žádosti Komisí u Soudního, což ukazuje, že je třeba vykonat ještě mnoho práce, aby evropská občanská iniciativa mohla plně realizovat svůj potenciál; poukazuje na to, že od vstupu příslušného nařízení v platnost v dubnu 2012 museli organizátoři čelit rozličným praktickým obtížím, a na skutečnost, že počet iniciativ klesá;

9.  vyzývá Komisi, aby organizátorům evropských občanských iniciativ poskytla prostřednictvím kontaktního centra Europe Direct ucelené pokyny, zejména právní povahy, aby je informovala o možnostech, které mají, a oni se tak nedopustili té chyby, že předloží evropskou občanskou iniciativu, která očividně nespadá do pravomocí Komise a nesplňuje kritéria právní přípustnosti; vyzývá ke zvážení možnosti zřídit další nezávislý orgán pověřený poskytováním poradenství; nicméně konstatuje, že podle Lisabonské smlouvy nemusí otázky, které jsou předmětem evropské občanské iniciativy, plně spadat do pravomocí Komise; dále se domnívá, že Komise by měla uvažovat o zřízení kanceláře, která by se věnovala evropské občanské iniciativě v každém z jejích stálých zastoupení v členských státech a jež by evropským občanským iniciativám poskytovala veškeré nezbytné informace, poradenství a podporu;

10.  dále zdůrazňuje, že takové kanceláře zabývající se evropskými občanskými iniciativami by mohly rovněž přispívat ke zvyšování informovanosti o evropské občanské iniciativě u veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích; vyzývá proto Komisi, aby podporovala evropskou občanskou iniciativu jako oficiální nástroj EU k dosažení tohoto cíle; zdůrazňuje, že toto opatření by mohlo také pomoci k překonání neochoty občanů sdílet osobní údaje požadované v rámci podpory evropské občanské iniciativy;

11.  vyzývá k poskytnutí podrobnějších pokynů k výkladu právních základů a k dodání většího množství informací o povinnostech týkajících se ochrany údajů v každém členském státě, ve kterém organizátoři pořádají kampaně, s cílem zajistit jim právní jistotu, a rovněž k dodání informací o možnosti organizátorů uzavřít cenově dostupné pojištění;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že chybí jasné informace o nástroji evropské občanské iniciativy v počátečních fázích, v důsledku čehož byl obecný výklad jeho povahy mylný a reakcí na první evropské občanské iniciativy, které Komise zamítla, byla frustrace; připomíná, že tento nástroj má být jednoduchý, jasný, uživatelsky vstřícný a široce propagovaný; zdůrazňuje, že by Komise měla povzbuzovat a podporovat volené zástupce na vnitrostátní a místní úrovni v tom, aby byli průkopníky využívání evropských občanských iniciativ;

13.  dále podporuje aktivní účast občanů EU na vhodném využívání tohoto nástroje ke stanovování programu; vyjadřuje své obavy ohledně možného střetu zájmů vzhledem k tomu, že pouze sama Komise má odpovědnost za provedení kontroly přípustnosti, a požaduje, aby tato situace byla v budoucnosti náležitě řešena; současně konstatuje, že v zájmu zachování přehlednosti v občanských aktivitách by cílem všech zúčastněných stran měla být transparentnost a odpovědnost;

14.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by rozhodnutí mohl přijímat i Parlament, protože se jedná o jediný orgán, jehož členy volí přímo občané EU;

15.  zdůrazňuje, že v případě, že Komise odmítne zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu, podle ustanovení článku 4 nařízení (EU) č. 211/2011 Komise „vyrozumí organizátory o důvodech tohoto odmítnutí a o veškerých možných soudních i mimosoudních opravných prostředcích, které mají k dispozici“; uznává v této souvislosti četné stížnosti organizátorů na to, že nebyli vyrozuměni o podrobných a úplných důvodech zamítnutí jejich evropských občanských iniciativ; vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila důvody zamítnutí evropské občanské iniciativy, pokud se domnívá, že předložená evropská občanská iniciativa spadá „zjevně mimo rámec pravomocí Komise“, a současně organizátory písemně a způsobem, kterým jim zjednoduší práci, informovala o příslušných právních otázkách, jež by měly být zcela zveřejněny, tak aby bylo možné provést právní kontrolu jejich platnosti a úplné objektivity a co nejvíce omezit pravomoc Komise jednat při posuzování přípustnosti určité iniciativy na základě volného uvážení coby soudce a strana a aby se organizátoři mohli rozhodnout, zda svou evropskou občanskou iniciativu revidují a opětovně ji předloží v pozměněné podobě;

16.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zaregistrovat pouze část iniciativy v případě, že do pravomocí Komise nespadá evropská občanská iniciativa jako celek; vyzývá Komisi, aby organizátorům při registraci oznámila, kterou část iniciativy by mohli zaregistrovat, a uznala tak, že během celého procesu je nezbytný dialog s organizátory evropské občanské iniciativy a jejich zapojení; rovněž Komisi vyzývá, aby o svém rozhodnutí ohledně registrace evropské občanské iniciativy informovala Parlament; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak postoupit iniciativy nebo jejich části, které nespadají do oblasti působnosti Komise, příslušnému orgánu, ať už na vnitrostátní nebo regionální úrovni;

17.  poukazuje na význam technologie jakožto nástroje k podnícení účasti občanů; vyzývá Komisi, aby zlepšila uživatelskou vstřícnost svého software pro sběr podpisů on-line, zpřístupnila jej osobám se zdravotním postižením a aby využila stávajícího rozpočtu EU k bezplatnému a trvalému poskytování jejích vlastních serverů pro ukládání podpisů shromážděných on-line a aby zjednodušila a zrevidovala technické specifikace stanovené pro sběr podpisů on-line tak, aby e-mailové adresy mohly být dobrovolně uváděny na stejné obrazovce, na níž se nachází formulář prohlášení o podpoře, ale aby byly ukládány v oddělené databázi;

18.  je přesvědčen, že po revizi má tento nástroj stále potenciál zaangažovat veřejnost a podpořit vzájemný dialog mezi občany a dialog mezi občany a orgány EU; zdůrazňuje potřebu propojit systém pro sběr podpisů on-line s novými relevantními nástroji sociálních a digitálních médií využívanými pro kampaně po vzoru dalších úspěšných platforem pro vedení kampaní on-line;

19.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila automatické propojení mezi registrací evropské občanské iniciativy a zahájením dvanáctiměsíčního období, během něhož je možné sbírat prohlášení o podpoře, tak, aby se organizátoři evropské občanské iniciativy mohli sami rozhodnout, kdy chtějí prohlášení o podpoře začít sbírat;

20.  vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby používaly nástroj evropské občanské iniciativy pro ověřování prohlášení o podpoře vyvinutý v rámci programu řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy;

21.  zdůrazňuje, že v rámci dostupných nástrojů na posílení participativní demokracie v celé Unii by měly být nástroje IT poskytnuty také regionům, což by umožnilo větší zapojení občanů do věcí veřejných;

22.  s potěšením vítá nabídku Evropského hospodářského a sociálního výboru poskytovat zdarma překlady znění evropských občanských iniciativ, a snížit tak jejich organizační náklady;

23.  vyzývá k prohloubení vzájemné spolupráce institucí na úrovni EU i na vnitrostátní a místní úrovni při poskytování informací a podpory organizátorům evropských občanských iniciativ a při projednávání těchto iniciativ; požaduje zlepšení vícejazyčných internetových stránek věnovaných evropské občanské iniciativě, které spravuje Komise, a jednotný soubor pokynů ve všech úředních jazycích EU popisující práva a povinnosti organizátorů evropské občanské iniciativy a správní postupy v celém procesu projednávání evropské občanské iniciativy;

24.  vyzývá k tomu, aby byla v budoucnu zřízena stálá jednotná kontaktní místa, a to ve formě přepážek a na internetu, která by v souvislosti s evropskými občanskými iniciativami poskytovala informace, překladatelské služby a technickou, právní a politickou podporu, a domnívá se, že by mohla využívat stávajících zdrojů kontaktních míst zřízených v rámci kontaktních center Europe Direct, zastoupení Komise a informačních kanceláří Parlamentu v členských státech; domnívá se, že takovéto uspořádání by projekt evropské občanské iniciativy přiblížilo občanům;

25.  má za to, že pro organizátory je příliš komplikované poskytovat různé osobní údaje pro vyjádření podpory evropským občanským iniciativám ve 28 členských státech, jak stanoví nařízení (EU) č. 211/2011 na základě rozmanitých vnitrostátních ustanovení, a požaduje změny v příloze III nařízení (EU) č. 211/2011, jejichž účelem by bylo zavedení jednotného postupu pro předkládání prohlášení o podpoře s cílem standardizovat povahu údajů shromažďovaných v členských státech; vybízí Komisi, aby dále jednala s členskými státy a vybídla je ke snížení počtu požadovaných údajů, k následnému zrušení požadavku na poskytování osobního identifikačního čísla a k takovému zpracování těchto požadavků, aby byly vstřícnější pro uživatele; připomíná, že evropská občanská iniciativa se týká účasti a stanovení programu, nikoli závazných návrhů; navrhuje, aby byla zvážena možnost zavedení digitálního občanství EU, a doporučuje, aby bylo do doby, než se tak stane, ustanoveno prozatímní řešení s cílem vyřešit stávající problémy způsobené mnohonásobnými registracemi; vyzývá tudíž Komisi, aby se touto otázkou naléhavě zabývala v rámci své digitální agendy;

26.  vyzývá Komisi, aby provedla změny v článku 3 nařízení (EU) č. 211/2011 a doporučila členským státům, aby věkovou hranici pro podporu evropských občanských iniciativ a účast na takových iniciativách snížily z 18 na 16 let a nevázaly ji na právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, aby tak zejména mladí lidé měli možnost aktivně se podílet na rozvoji evropského projektu;

27.  bere na vědomí citlivý problém osobní odpovědnosti organizátorů za ochranu údajů v souvislosti se shromažďováním osobních údajů signatářů iniciativy, a navrhuje omezení rozsahu požadovaných údajů a provedení takové změny článku 13 nařízení (EU) č. 211/2011, který se týká odpovědnosti, aby bylo jasné, že osobní odpovědnost není neomezená; navrhuje, aby výbory občanů měly za tímto účelem možnost získat právní subjektivitu a aby bylo na základě inspirace článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí stanoveno, že organizátoři jsou odpovědni pouze za jednání, která „jsou protiprávní a byla spáchána úmyslně nebo přinejmenším z hrubé nedbalosti“;

28.  vybízí Komisi a členské státy, aby usilovaly o uživatelsky vstřícnější a harmonizovanější požadavky na sběr údajů; žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby pravidelně informovaly výbory pro evropské záležitosti svých vnitrostátních parlamentů o probíhajících evropských občanských iniciativách, které již shromáždily značné množství podpisů; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla revizi nařízení (EU) č. 211/2011, jejímž cílem bude zaručit občanům možnost podepisovat evropské občanské iniciativy ve své zemi pobytu;

29.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že od roku 2012 pouze 3 z 31 registrovaných evropských občanských iniciativ dospěly do závěrečné fáze; poukazuje na skutečnost, že výrazný pokles počtu nových iniciativ je jedním z důsledků nepřiměřených požadavků a zbytečně složitého systému; vyslovuje politování nad nedostatečným legislativním dopadem úspěšných iniciativ a nad odrazujícími opatřeními, jež Komise přijímá v návaznosti na úspěšné iniciativy; nesdílí názor Komise na úspěšné provádění nařízení v zájmu plného využití potenciálu evropských občanských iniciativ; zdůrazňuje, že evropské orgány a členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu evropských občanských iniciativ a posílení důvěry občanů v tento nástroj;

30.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala znění čl. 10 písm. c) nařízení (EU) č. 211/2011 a zajistila tak řádná následná opatření v návaznosti na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu; vyzývá Komisi, aby začala připravovat právní akt o úspěšných evropských občanských iniciativách do dvanácti měsíců od vydání kladného stanoviska;

31.  zastává názor, že v zájmu posílení politického rozměru evropských občanských iniciativ by veřejné slyšení pořádané na základě článku 11 nařízení (EU) č. 211/2011 mělo být navrženo tak, aby umožnilo organizátorům navázat dialog s poslanci Evropského parlamentu a příslušnými úředníky Komise; zdůrazňuje, že slyšení o evropských občanských iniciativách by mělo být organizováno pod záštitou „neutrálního“ výboru, který není věcně příslušný pro jejich problematiku po obsahové stránce, a že kromě toho by po celou dobu měli být zapojeni externí odborníci;

32.  pokud Komise nepředloží legislativní návrh do 12 měsíců, naléhavě vyzývá Parlament a jeho výbory, aby podle článku 225 SFEU uplatily právo požádat Komisi o předložení vhodného návrhu; domnívá se, že příslušný výbor Parlamentu by měl při výkonu této pravomoci zohledňovat obsah každé úspěšné evropské občanské iniciativy a její organizátory pozvat na další slyšení; žádá, aby byl odpovídajícím způsobem upraven jednací řád Parlamentu;

33.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost financování evropských občanských iniciativ z rozpočtu EU prostřednictvím evropských programů, jako jsou programy „Evropa pro občany“ a „Práva, rovnost a občanství“, včetně možnosti financování propagačních rozhlasových a televizních programů, vzhledem k tomu, že je třeba zaručit rovnost občanů, že organizátoři evropských občanských iniciativ finanční podporu skutečně potřebují a že v tomto ohledu byla předložena řada pozměňovacích návrhů k rozpočtu EU;

34.  vyzývá Komisi, aby pomocí všech možných obezřetnostních opatření zabránila zcizení (a to i prostřednictvím internetových nástrojů) citlivých informací týkajících se signatářů iniciativ, zejména pokud jsou spravovány v podobě souhrnných údajů;

35.  vítá zprávu Komise o evropské občanské iniciativě ze dne 31. března 2015 a rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv OI/9/2013/TN a vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu tohoto nástroje zajistila provedení všech odpovídajících právních opatření, která povedou k náležitým dalším krokům, v případě, že je evropská občanská iniciativa považována za úspěšnou; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na různé nedostatky, které se objevily, co nejdříve předložila návrh na revizi nařízení (EU) č. 211/2011 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1179/2011;

36.  vyzývá orgány EU, aby prostřednictvím informační kampaně zaměřené na téma evropské občanské iniciativy poskytly nezbytné informace;

37.  vyzývá Komisi k pravidelnému podávání zpráv Parlamentu o stavu projednávaných evropských občanských iniciativ, aby tak v rámci svého závazku vůči občanům EU mohl kontrolovat, zda tento nástroj funguje co nejefektivněji; zdůrazňuje, že proces projednávání evropské občanské iniciativy by měl být neustále zdokonalován na základě získaných praktických zkušeností a navíc by měl být v souladu s rozsudky Soudního dvoru Evropské unie;

38.  doporučuje využívat všechny dostupné komunikační kanály, zejména platformy sociálních a digitálních médií všech příslušných orgánů EU, k průběžným informačním kampaním, do nichž by byly zapojeny kanceláře a zastoupení EU i vnitrostátní orgány; vyzývá Komisi, aby podpořila vývoj softwarového programu s otevřeným zdrojovým kódem pro evropské občanské iniciativy určeného pro mobilní zařízení; vítá skutečnost, že některé evropské občanské iniciativy dokázaly ovlivnit situaci na místní úrovni;

39.  považuje za zásadní zvýšit transparentnost a kvalitu kontrol financování a sponzorování evropských občanských iniciativ, a zajistit tak občanům možnost řádného využití tohoto nástroje participativní demokracie a předejít jeho možnému zneužívání soukromými zájmy;

40.  poukazuje na významnou úlohu evropského veřejného ochránce práv při šetření způsobu, jakým Komise nakládá s žádostmi o evropské občanské iniciativy, a to zejména v případech, kdy byla registrace evropské občanské iniciativy zamítnuta;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.