Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a doprovodný akční plán a podpůrnou analýzu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2014 ke strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 týkající se sdělení Komise o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region: výzkum, vývoj a inovace v MSP (vysvětlující stanovisko, o něž požádalo italské předsednictví EU),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014 týkající se strategie Evropské unie pro jadranský a jónský region (EUSAIR) (vysvětlující stanovisko),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 26. června 2014 ke strategii EU pro jadranský a jónský region,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. října 2011 vypracované z vlastního podnětu a nazvané „Územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadransko-jónského makroregionu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxe a výhled do budoucna, zejména ve Středomoří(3),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře“ (COM(2012)0713),

–  s ohledem na zprávu Komise týkající se správy a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EU ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Aarhuská úmluva),

–  s ohledem na prohlášení z Ancony, které bylo přijato na konferenci o rozvoji a bezpečnosti v jadransko-jónském regionu konané ve dnech 19. a 20. května 2000,

–  s ohledem na zakládající konferenci jadransko-jónského euroregionu, která se konala v Pule dne 30. června 2006, a na prohlášení o zahájení iniciativy k vytvoření jadranské strategie schválené na shromáždění jadransko-jónského euroregionu, které se konalo ve Splitu dne 22. října 2009,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti), z ledna 2015 nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti evropské územní spolupráce“,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti), z června 2015 nazvanou „Jadransko-jónský region: socio-ekonomická analýza a posouzení dopravního a energetického propojení“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rybolov (A8-0279/2015),

A.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie představují nový model víceúrovňové správy, u nějž úspěšné provádění a dosahování stanovených cílů závisí na zapojení zúčastněných stran zastupujících EU, celostátní, regionální a místní úroveň, včetně hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a na tom, jak se jednotlivé politiky a programy vzájemně doplňují; vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány hrají důležitou úlohu jakožto vůdčí činitelé v oblasti podpory demokracie, decentralizace a vetší místní a regionální autonomie;

B.  vzhledem k tomu, že předchozí strategie pro Baltské moře a Podunají přinesly dotčeným regionům hmatatelné výsledky, potvrdily úspěch mechanismů spolupráce EU a představovaly užitečnou zkušenost pro rozvoj nových makroregionálních strategií;

C.  vzhledem k zájmu, který regiony o tuto moderní podobu regionální spolupráce projevily, a k tomu, že doprovodný model správy je na vzestupu; vzhledem k tomu, že nedávno bylo tento vývoj možné sledovat zejména v horských regionech, jako je karpatský a alpský region, kde v důsledku přírodních překážek musí být uskutečňovány zvláštní regionální politiky;

D.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jakožto integrovaný rámec, týkající se členských států a zemí mimo EU ve stejné geografické oblasti a schválený Evropskou radou, je strategií EU;

E.  vzhledem k tomu, že mezi zeměmi zapojenými do této strategie existují velké socioekonomické rozdíly, zejména pak mezi členskými státy EU a třetími zeměmi;

F.  vzhledem k tomu, že zvýšený zájem zemí v jadransko-jónském regionu o spolupráci a vytyčování společných opatření při řešení výzev, při němž je využíván potenciál celého regionu, a jejich trvalé úsilí o vytvoření synergií vedly k přijetí strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR);

G.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie lze považovat za nástroj evropské integrace a posílené územní soudržnosti, který se zakládá na dobrovolné spolupráci členských států a sousedních zemí při řešení společných problémů; vzhledem k tomu, že EUSAIR představuje novou formu regionální spolupráce, která může napomáhat zúčastněným kandidátským a potenciálním kandidátským zemím na jejich cestě do EU, a současně také důležitým prvkem širší politiky EU pro Středomoří, jak ji vyjadřuje Unie pro Středomoří; vzhledem k tomu, že strategie EUSAIR, jakožto součást regionální politiky EU, je nástrojem na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a jejím hlavním cílem je zmírnění regionálních rozdílů, podpora skutečné konvergence a posílení růstu a zaměstnanosti;

H.  vzhledem k tomu, že vzhledem ke svému polozavřenému charakteru je Jaderské moře obzvláště náchylné ke znečištění a má nezvyklé hydrografické rysy, k nimž patří například značný rozdíl mezi severem a jihem tohoto regionu z hlediska hloubky a charakteru pobřeží; vzhledem k tomu, že pobřežní země sdílí tytéž rybí populace, což vede k neustálému tlaku na regeneraci těchto populací; vzhledem k tomu, že opatření plánovaná v rámci budoucího rámcového nařízení o technických opatřeních v reformované SRP by měla být zaváděna na regionálním základě a konkrétně přizpůsobena specifikům této oblasti, jejím mořským zdrojům a místnímu rybolovu;

Obecné informace

1.  vítá sdělení Komise o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region a doprovodný akční plán; domnívá se, že se jedná o zásadní krok v rozvoji této části Evropy; zdůrazňuje, že strategie EUSAIR byla vypracována s cílem dodat přidanou hodnotu intervencím EU, celostátních nebo regionálních orgánů nebo soukromého sektoru, aby bylo zásadním způsobem posíleno fungování makroregionu; zdůrazňuje šance, které tato strategie nabízí kandidátským a případným kandidátským zemím v tomto regionu; zdůrazňuje, že je důležité, že strategie vychází ze zásad integrace, koordinace, spolupráce a partnerství; zdůrazňuje význam zásady „tří NE“ (žádné nové právní předpisy, žádné nové instituce, žádné nové prostředky), jelikož makroregiony jsou rámce pro iniciativy v oblasti spolupráce, které vycházejí ze synergií vyplývajících z provázanosti různých nástrojů politiky EU, včetně evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI“);

2.  vítá úsilí vyvíjené všemi zainteresovanými stranami o vytvoření institucionální architektury pro provádění strategie EUSAIR uvnitř stávajícího institucionálního rámce; vyzývá všechny celostátní, regionální a místní zúčastněné strany, aby převzaly plnou odpovědnost za realizaci projektů zahrnutých do této makroregionální strategie; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla v každé zúčastněné zemi posílena institucionální kapacita a účinnost veřejné správy a byly zajištěny dostatečné a kvalifikované administrativní zdroje, které budou výslovně určené na provádění strategie EUSAIR;

3.  zdůrazňuje, že pokud jde o aktivity v rámci spolupráce, je třeba zaujmout přístup, který vychází z dané lokality, a zdůrazňuje přidanou hodnotu modelu víceúrovňové správy, který by se měl zabývat problémem nedostatečné správní kapacity a který lze využít pro sdílení zdrojů v makroregionu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba do orgánů politického řízení a do operačních, technických a prováděcích orgánů zapojit také místní a regionální orgány, přičemž se zachová úloha Komise v procesu koordinace; zdůrazňuje, že komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) může mobilizovat a zapojit místní aktéry do rozhodovacího procesu a přispět k posílení pocitu spoluúčasti mezi občany;

4.  zdůrazňuje význam transparentního postupu pro přijetí, monitorování a hodnocení strategie a dále i otevřenosti a podpory začlenění ve vztahu k občanské společnosti a všem příslušným zúčastněným stranám; zdůrazňuje, že komunikace a zvyšování povědomí jsou zásadně důležité pro zapojení zúčastněných stran do rozhodovacího procesu a pro budování podpory veřejnosti; vybízí členské státy, aby zajistily odpovídající celostátní, regionální a místní viditelnost strategie, aby rozvíjely vhodné komunikační prostředky pro informování o cílech a výsledcích této strategie a aby podporovaly koordinaci a výměnu osvědčených postupů s jinými existujícími či budoucími makroregionálními strategiemi;

5.  zdůrazňuje, že je třeba, aby třetí země harmonizovaly své právní předpisy, které se týkají strategie, se specifickým odvětvovým acquis s cílem zajistit splnění cílů EU a řádné, právním předpisům odpovídající a včasné provádění vycházející z norem a předpisů EU; vyzývá všechny zúčastněné země, aby zřídily skupiny odborníků (v podobě tzv. think tanks) a pořádaly pravidelné schůze za účelem výměny osvědčených postupů, aby se tento postup zabezpečil a zefektivnil;

6.  konstatuje, že z důvodu prudkého poklesu soukromých investic ve státech regionu ve spojení s fiskální konsolidací a omezenou kapacitou investic ve veřejném sektoru mohou nastat problémy s financováním projektů v rámci této strategie; vyzývá zúčastněné země, aby si zachovaly vysokou úroveň politické odpovědnosti, odhodlanosti a vedení, které jsou pro úspěšné provádění strategie nezbytné;

7.  vítá skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy a nástroj předvstupní pomoci pro období let 2014–2020, a především pak program spolupráce v jadransko-jónském regionu pro období let 2014–2020 (ADRION), poskytují značné potenciální zdroje a širokou škálu nástrojů a technických možností pro strategii; podporuje skutečnost, že jsou k dispozici další fondy a nástroje, které souvisí s pilíři strategie, především pak programy Horizont 2020 a Erasmus Plus v souvislosti se všemi pilíři, Nástroj pro propojení Evropy v souvislosti s pilířem II, program LIFE v souvislosti s pilířem III a rovněž v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobení se této změně a programy COSME a Kreativní Evropa pro MSP v souvislosti s pilířem IV a rovněž program INNOVFIN pro inovativní financování; vyzývá ke spolupráci s cílem vytvořit synergie dostupných zdrojů mezi monitorovacími výbory programů územní spolupráce, které se na region vztahují, správní radou EUSAIR a řídicími orgány fondů ESI; zdůrazňuje, že tato strategie by měla umožnit účinnější a účelnější využívání stávajících nástrojů a fondů;

8.  vyzývá Evropskou komisi a celostátní, regionální a místní orgány, které jsou odpovědné za přípravu, řízení a provádění programů fondů ESI, aby zdůrazňovaly význam makroregionálních projektů a aktivit;

9.  zdůrazňuje, že je důležité vymezit na makroregionální úrovni prováděcí strukturu a koordinační mechanismy s cílem usnadnit spolupráci, včetně společného plánování, slaďování příležitostí k financování a přístupu zdola nahoru; zdůrazňuje, že je třeba sladit celostátní a regionální operační programy s cíli strategie, což by mělo zahrnovat začlenění EUSAIR do programů, tam kde je to možné; zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat a harmonizovat inciativy, návrhy a projekty, které se přímo či nepřímo týkají jadransko-jónského regionu;

10.  vybízí Komisi, Evropskou investiční banku (EIB) a zúčastněné země, aby plně využívaly možností, které existují v rámci nově zřízeného Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), k financování projektů v tomto regionu, které by vytvářely přidanou hodnotu, podporovaly udržitelný rozvoj a hospodářskou a sociální soudržnost, posilovaly růst a zvyšovaly zaměstnanost na makroregionální úrovni a přispívaly k dosahování cílů strategie Evropa 2020; v této souvislosti vybízí k tomu, aby se ve výběrové fázi makroregionálním projektům udělovaly bonusové body z důvodu jejich neodmyslitelného přeshraničního charakteru;

11.  zdůrazňuje, že na samotné provádění makroregionálních strategií nejsou vyčleněny žádné specifické finanční prostředky a že předpokladem úspěchu je silná politická vůle, partnerství a koordinace mezi jednotlivými zeměmi; vyzývá proto země tohoto regionu, aby pod vedením EIB propojily fondy (fondy ESI, nástroje předvstupní pomoci a fond EFSI) s příspěvky z vnitrostátních zdrojů, čímž vznikne finanční a investiční platforma na podporu financování projektů, které přispívají k plnění cílů strategie; vyzývá k tomu, aby byl vytvořen transparentní a veřejně dostupný seznam projektů pro jadransko-jónský region, který by zviditelnil stávající a potenciální investiční potřeby a projekty, aby byli investoři motivování do těchto projektů investovat;

12.  naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby si vyměňovaly osvědčené postupy, využívaly získané zkušenosti, odhalovaly slabiny v provádění jiných makroregionálních strategií EU a posilovaly spolupráci se svými protějšky z jiných makroregionů, jako je region Baltského moře, Podunají nebo alpský region;

13.  vyzývá Komisi, aby odstranila překážky administrativního a nefinančního charakteru, které často odrazují investory od investování do těchto projektů;

14.  domnívá se, že je nezbytné nalézt způsoby, jak zapojit země, které nejsou zahrnuty do této strategie a které jsou zeměpisně a hospodářsky tomuto regionu blízké, a to alespoň v případě jednotlivých konkrétních projektů; v této souvislosti zdůrazňuje význam přeshraniční a nadnárodní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a vyzývá dotčené členské státy a regiony, aby v těchto oblastech využívaly stávající osvědčené postupy;

15.  připomíná závažný dopad hospodářské krize na tento region a zdůrazňuje, že je zapotřebí pravidelně vyhodnocovat strategie, které mají za cíl hospodářskou obnovu; upozorňuje na skutečnost, že země v tomto regionu jsou na různých úrovních rozvoje a mají rozmanité potřeby; vyzývá Komisi, aby zdůrazňovala význam vytváření podmínek pro snižování sociálně-ekonomických rozdílů mezi zeměmi regionu; podporuje reformy v méně rozvinutých zemích a v této souvislosti vybízí k výměně znalostí, zkušeností a postupů;

16.  poukazuje na to, že je důležité podporovat, obnovovat a prohlubovat spolupráci v kultuře, vědě a vzdělávání, a to i zvýšením rozsahu akademické mobility studentů a zaměstnanců univerzit; zdůrazňuje, že věda a inovace jsou předpokladem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; zdůrazňuje, že vědecká a kulturní spolupráce je provázána se zvyšováním hospodářské dynamiky a úrovně rozmanitosti a udržitelnosti cestovního ruchu v regionu;

17.  vítá skutečnost, že v řídících orgánů EUSAIR je zastoupen Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila společné úsilí zemí regionu (členské státy EU a třetí země) a účinné zapojení místních a regionálních orgánů při dosahování cílů této strategie;

18.  odkazuje na modely zavedené v souvislosti s jinými makroregionálními strategiemi EU a vyzývá k tomu, aby v rámci pilotních projektů a přípravných akcí, byly podporovány různé typy opatření od studií až po počáteční zdroje financování na přípravu projektů v různých prioritních oblastech;

19.  zastává názor, že je nezbytně nutné, aby v prováděcí fázi strategie byly obecné zásady a zejména záležitosti související s ochranou životního prostředí a rozšíření přírodních zdrojů důsledně vzaty v potaz ve všech čtyřech pilířích, aby tak byl uplatněn celostní přístup ke komplexním a různorodým výzvám, kterým region čelí;

20.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost oblastem uvedeným v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, jako jsou ostrovy a hornaté a venkovské regiony, aby byl zjištěn a využit jejich specifický potenciál, především v oblasti cestovního ruchu, přičemž je třeba zohlednit oblasti opatření a priority určené v této zprávě; dále vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vyhlášení Evropského roku ostrovů a hor;

21.  zastává názor, že je pro zúčastněné země nutné zapojit další důležité pilíře, které by mohly mít kladný vliv na rozvoj této oblasti, například zemědělství vzhledem ke specifickým geoklimatickým podmínkám, biologické rozmanitosti a potenciálu vytvářet synergické koordinované účinky a další růst; doporučuje úzkou spolupráci a koordinaci mezi vnitrozemím, pobřežními oblastmi a ostrovy, aby bylo dosaženo synergií mezi projekty v oblasti čisté energetiky a produkce zdravých potravin;

22.  upozorňuje na význam přiměřeného informování o provádění strategie a jeho řádného vyhodnocování; vyzývá v této souvislosti zúčastněné země a Komisi, aby shromažďovaly spolehlivé základní údaje a stanovily konkrétní cíle pro každý pilíř, které by byly každoročně vyhodnocovány a zpřístupňovány veřejnosti;

23.  vyzývá k přijetí komplexního a integrovaného evropského přístupu k migraci; zdůrazňuje, že tento region se potýká s vážnou situací v oblasti migrace, a vyjadřuje politování nad tragédiemi ve Středozemí; naléhavě upozorňuje na skutečnost, že při řešení těchto problémů je klíčové, aby došlo k výraznému posunu v azylové politice, pokud se jedná o solidaritu mezi členskými státy; zdůrazňuje, že ve věci spolupráce se třetími zeměmi je třeba zohledňovat celkovou strategii; vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací mezi členskými státy EU s ohledem na výzvy v oblasti migrace; podporuje výměnu osvědčených postupů při přijímání migrantů a vyzývá k tomu, aby byla naléhavě věnována zvláštní pozornost sociálním a humanitárním otázkám, které ovlivňují tento region s ohledem na možnou budoucí revizi priorit EUSAIR;

24.  očekává, že bude dodán nový impuls posilování míru a bezpečnosti v jihovýchodní Evropě;

25.  vyzývá země k výměně osvědčených postupů v oblasti dodržování práv menšin, aby bylo možné uplatňovat nejvyšší standardy, vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivou oblast zejména v souvislosti s jazykovými otázkami;

26.  zdůrazňuje, že v průběhu různých fází provádění musí mít veřejní a soukromí ekonomičtí aktéři, členové společnosti a jednotlivé složky organizované občanské společnosti možnost, aby jim byla prostřednictvím zvláštního programu poskytnuta odpovídající odborná příprava, a to včetně organizační a technické pomoci;

27.  vyzývá Komisi, aby každé dva roky předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění strategie EUSAIR s cílem vyhodnocovat její fungování a přidanou hodnotu v oblasti růstu a pracovních míst, snižování nerovností a udržitelného rozvoje;

28.  vybízí k přijetí zvláštních opatření na podporu sociálního rozměru; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby jejich součástí byly priority a opatření, které budou usilovat o podporu začlenění zdravotně postižených osob a zabránění všem druhům diskriminace;

Modrý růst

29.  zdůrazňuje, že výjimečná zeměpisná poloha a specifická pobřežní struktura tohoto regionu skýtá spolu s bohatou mořskou biologickou rozmanitostí obrovský potenciál, pokud jde o tvorbu tzv. modrých pracovních míst a inovativní a udržitelný hospodářský rozvoj a růst, včetně modrých technologií, rybářství a akvakultury a lepší námořní a mořské správy a služeb;

30.  podporuje modrou ekonomiku jako řešení hospodářské krize, jelikož stimuluje vyváření nových pracovních míst a hospodářský rozvoj, a zejména pracovní místa pro ženy a mladé lidi v pobřežních a ostrovních zemích; je přesvědčen, že strategii EU pro jadransko-jónský region nelze realizovat bez zohlednění koncepce modré ekonomiky, která propojuje odvětví hospodářství spojená s mořem, oceány, akvakulturou, námořní a říční dopravou a cestovním ruchem s ochranou životního prostředí;

31.  vyzývá Komisi a státy zapojené do provádění této strategie, aby zavedly pobídky, které by do odvětví rybolovu a akvakultury v jadransko-jónském regionu lákaly mladé lidi a podněcovaly je k tomuto druhu činnosti;

32.  vyzývá k politické koordinaci a harmonizaci cílů této strategie a k realizaci společných projektů v souladu s hodnotami, zásadami a cíli společné rybářské politiky; dále vybízí k podporování rozvoje udržitelného odvětví rybolovu a produkce tradičních a zdravých potravin; vyzývá k vytváření místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které by mohly sloužit jako přirozený nástroj pro diverzifikaci rybolovu; zdůrazňuje, že udržitelný a ziskový rybolov a akvakultura potřebují větší zapojení zúčastněných stran do celkového řízení a zdokonalené a diverzifikované rybolovné činnosti;

33.  má za to, že modrý růst zahrnuje velmi různorodá odvětví a oblasti podnikání, a jeho rozvoj tudíž vyžaduje ve všech odvětvích vysoce kvalifikovanou pracovní sílu; vyzývá členské státy zapojené do strategie EUSAIR, aby v rámci svých programů odborné přípravy podporovaly jednotlivá odvětví modrého růstu a zohledňovaly systémy celoživotního vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců; poukazuje na složitou strukturu činností, odvětví a oborů socioekonomických systémů, jichž se modrý růst týká, a pokládá proto za velice důležité, aby členské státy, které se účastní strategie EUSAIR, přijaly politiky v oblasti trhu práce, které budou usilovat o zvýšení schopnosti přizpůsobit se změnám, o inovace a víceoborovost, o přizpůsobení odborné přípravy lidského kapitálu a o zvýšení míry účasti žen;

34.  zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně a reálně propojit strategii EU 2020 se třemi pilíři strategie EUSAIR, a zejména s pilířem modrého růstu, a to na základě akčního plánu Evropské komise; tento akční plán považuje za jeden z výstupů přístupu, který vychází z této strategie a vymezuje konkrétní priority makroregionu; na základě výše uvedeného zdůrazňuje, že jednotlivá opatření nebo projekty jsou vybírány na základě širokého postupu konzultací vedených zdola, kterých se účastní široká škála zúčastněných stran z jadransko-jónského regionu, které zastupují vnitrostátní, regionální a místní orgány, sociální partnery, ale i soukromí sektor, sociální hospodářství, vědeckou obec a občanskou společnost;

35.  vybízí k tomu, aby veřejné a soukromé subjekty, univerzity, výzkumné ústavy a další příslušní aktéři v mořském a námořním odvětví vytvářely uskupení a spolupracovaly s cílem podpořit inovace a využívat v plném rozsahu součinnosti; domnívá se, že opatření v rámci pilíře modrého růstu by se měla zakládat na celostátních a regionálních inovačních strategiích zaměřených na inteligentní specializaci s cílem zajistit účelnější a účinnější investice; vyzývá země a regiony, aby se zapojily do platformy Komise S3, která jim skýtá možnost využívat pomoc v oblasti rozvoje, provádění a přezkumu strategií pro inteligentní specializace; v této souvislosti má za to, že v zájmu vytváření nových a kvalitních pracovních míst je nezbytné zlepšit přístup malých a středních podniků k úvěrům a zdokonalit stávající sítě pro podnikání (klastry), a to širším využíváním mezinárodních možností v této oblasti;

36.  podporuje zřízení společné značky kvality pro vysoce kvalitní produkty na bázi mořských plodů z tohoto regionu za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti;

37.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se do činností v oblasti budování kapacit zapojili kromě veřejných orgánů i zástupci občanské společnosti a byl veden příslušný sociální dialog; má za to, že by toho mohlo být dosaženo ustavením stálé platformy na úrovni makroregionu a regionů v jednotlivých členských státech, v níž by byli zastoupeni sociální a hospodářští partneři obdobně, jak tomu již je v případě univerzit, obchodních komor a měst;

38.  zdůrazňuje význam mořského a námořního výzkumu a užší spolupráce mezi vědeckými pracovníky v těchto oblastech, mezi členskými státy a mezi regiony, které se účastní strategie EUSAIR, neboť je třeba překonat stávající rozdíly mezi těmito členskými státy a posílit konkurenceschopnost pobřežních oblastí a vytváření kvalitních a udržitelných místních pracovních míst;

39.  se znepokojením si všímá míry vyčerpání rybolovných zdrojů v Jadranském a v Jónském moři v důsledku nadměrného rybolovu a nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (NNN) a dalších závažných rizik pro veškerý život v moři; zdůrazňuje, že rybolov je jedním z klíčových prvků hospodářství pobřežních oblastí a ostrovů; domnívá se proto, že v souladu se zásadou maximálního udržitelného úlovku, která je součástí společné rybářské politiky, je nutné považovat ochranu a zachování rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů za hlavní cíl této strategie; zdůrazňuje, že je zapotřebí v přechodném období podpořit úpravu rybolovných limitů podporou na nákup vybavení poskytovanou z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF); vyzývá k přijetí rozhodných opatření ve formě sladění právních předpisů třetích zemí v oblasti rybářství s předpisy EU, sdílení údajů, společných monitorovacích platforem a víceletých plánů řízení rybolovu a k tomu, aby bylo posouzeno, jak rozvíjet odvětví udržitelné akvakultury, které skýtá obrovský potenciál v souvislosti s možnostmi využití obnovitelných zdrojů energie;

40.  připomíná, že komerční využívání ryb a měkkýšů a korýšů by mělo být v rámci bezpečných biologických limitů s cílem dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí a zajistit dlouhodobou udržitelnost odvětví rybolovu;

41.  vyzývá Komisi, aby zaznamenávala objem úlovků rekreačního rybolovu, aby tuto činnost regulovala a podřídila rekreační i profesionální rybolov cílům maximálních udržitelných výnosů;

42.  naléhavě vyzývá ke komplexnímu výzkumu v oblasti rybích populací, především pokud jde o ohrožené druhy a jejich vzájemné biologické vztahy, neboť chybí přesné a úplné údaje bez něhož nelze vypracovat jasná a spolehlivá hodnocení; naléhavě vyzývá k zachování přirozeného tření;

43.  vyzývá k hodnocení a prosazování projektů, jejichž účelem je posuzovat dopady nepřímého rybolovu (pomocí tzv. ztracených sítí, sítí na pěstování mušlí) a vedlejší úlovky chráněných druhů, neboť podle odhadů se pouze v Jaderském moři neúmyslně uloví více než 40 000 mořských želv; domnívá se, že je nezbytně nutné vypracovat studie věnované životnímu prostředí a prostředkům, jež by tento problém zmírnily (např. zařízení na zpětné vypouštění želv);

44.  naléhavě vyzývá k silné podpoře odvětví stavby lodí, včetně odvětví rekreačních lodí, se zaměřením na modernizaci a specializaci, aby se vytvářela pracovní místa a přizpůsobilo se požadavkům udržitelného a konkurenceschopného růstu, který je v souladu s modrými technologiemi;

45.  žádá důraznou podporu výrobních odvětví, twinningu a spolupráce oblastí z různých částí makroregionu; v zájmu podpory zřizování výrobních oblastí podporuje výměnu osvědčených postupů, které obnášejí nejvhodnější zkušenosti získané v příslušných odvětvích, do které se chtějí zapojit subjekty z jiných regionů, které chtějí využít stejný přístup;

46.  zdůrazňuje význam, který má podpora a rozvoj rekreačního sportovního a rodinného rybaření spolu s integrovanými politikami v oblasti rybolovu a cestovního ruchu (rybolov a rybářský cestovní ruch, mořská akvakultura), a to především na ostrovech, aby se zachovaly místní kulturní tradice a přímořský životní styl obyvatel ostrovů a malých pobřežních komunit; podporuje udržitelný a tradiční pobřežní rybolov a akvakulturu malého rozsahu, které jsou spojeny s rozmanitější gastronomickou nabídkou a podporují rozvoj místních rybářských tržišť, neboť představují nejlepší způsob jak zajistit udržitelný rybolov a poskytnout větší podporu rozvoji činností cestovního ruchu na pobřeží;

47.  vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala podíl rybolovu a pracovníků v oblasti rybolovu na takových projektech, jako jsou projekty spjaté s cestovním ruchem zaměřeným na kulturu a kulturní dědictví, jež spojují rybolov se znovuobjevováním činností v námořní dopravě a s tradičními lovišti a zaměstnáními souvisejícími s rybolovem;

48.  zdůrazňuje význam sociální ekonomiky a podnikání žen pro dosažení pilíře modrého růstu a vyzývá členské státy, které se účastní strategie EUSAIR, aby povzbudily a podpořily zapojení žen ve všech příslušných odvětvích; opětovně připomíná klíčovou roli malých podniků a mikropodniků v dotčených regionech a územích a žádá členské státy, které se účastní EUSAIR, aby uplatňovaly aktivní politiky, které podpoří tyto formy hospodářské činnosti;

49.  podporuje opatření na snížení hydrogeologického rizika a rizika eroze pobřeží;

50.  zdůrazňuje význam výzkumu a vyzývá k silné podpoře námořního a mořského odvětví;

51.  zdůrazňuje, že rozvoj akvakultury a mořské akvakultury může hrát významnou roli jak při obnovování rozmanitosti druhů, tak z hlediska hospodářského růstu jadransko-jónského regionu;

52.  vyzývá Komisi, aby zintenzívnila výměnu osvědčených postupů, například postupů zaměřených na udržitelnost projektů navrhovaných pobřežními akčními skupinami.

Propojení regionu

53.  konstatuje, že zlepšení dopravního a energetického propojení mezi zúčastněnými zeměmi i mezi nimi a jejich ostatními sousedy, včetně námořní dopravy, intermodálního propojení s vnitrozemím a energetických sítí, představuje pro makroregiony zásadní potřebu a předpoklad jejich hospodářského a sociálního rozvoje; poukazuje na nedostatečné propojení mezi oběma pobřežími Jadranského moře a nedostatečně rozvinutou infrastrukturu v jadransko-jónském regionu;

54.  vyzývá k poskytnutí podnětů pro zřízení udržitelných tras, které umožní zkrátit dobu přepravy, sníží přepravní a logistické náklady a související externality; vyzývá k realizaci významných strategických děl umožňujících napojení námořních a pozemních tras, aby se vytvořily příležitosti pro intermodální dopravu mezi zeměmi, přispělo k soudržnosti, posílila celková síť a snížila přetíženost silničních tahů a tudíž i emise CO2; upozorňuje na potřebu zlepšit námořní a přístavní aspekty kabotáže, mořských dálnic a lodních linek mezi oběma břehy Jaderského moře jak na severo-jižních trasách, tak i na protínajících východo-západních trasách; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší koordinace, aby se zabránilo přetížení lodní dopravy a zlepšilo se její řízení a kontrola;

55.  žádá, aby bylo využito nařízení o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidů uhličitého z námořní dopravy (nařízení (EU) 2015/757) k inovacím a k zajištění udržitelnosti námořní dopravy v tomto makroregionu díky využívání alternativních motorů a paliv pro pohon lodí, aby bylo dosaženo snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

56.  zdůrazňuje význam propojení námořních dopravních tras a přístavů s dalšími částmi Evropy a důležitost provázanosti s koridory TEN-T; vyzývá zúčastněné země, aby zaměřily své úsilí na provádění projektů spadajících do rámce sítě TEN-T a dalších opatření za účelem jejího navrhovaného rozšíření do jihovýchodní Evropy/ východních jadranského pobřeží, které by mělo přispět k odstranění zaostalosti sítě jadransko-jónského regionu; vyzývá proto dotčené země, aby určily prioritní projekty v oblasti infrastruktury, které mají regionální a evropskou přidanou hodnotu, a navrhuje, aby byla mimo jiné pozornost věnována:

57.  vyzývá k optimalizaci stávající sítě infrastruktur, zejména pokud jde o stávající silniční a železniční spojení v makroregionu, včetně tzv. koncových spojení; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve dokončit jadransko-jónskou dálnici, která podpoří hospodářský a sociální rozvoj makroregionu; připomíná význam nových koridorů, které integrují dálnice, železniční tratě a další infrastrukturu na obou stranách jadransko-jónské oblasti; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší koordinace, aby se zabránilo přetížení lodní dopravy a zlepšilo se její řízení a kontrola;

58.  vyzývá k rozvoji infrastruktury vysokorychlostní železnice, která tento makroregion propojí a umožní lepší spojení s EU a v rámci ní; zdůrazňuje význam, který má zlepšení železničního propojení jadranského a jónského regionu a rovněž mezi tyrhénským pobřežím a jadransko-jónským pobřežím;

59.  vyzývá zúčastněné země, aby zlepšily svou námořní, železniční a leteckou dopravní infrastrukturu a budovaly v makroregionu mořské dálnice kombinující intermodální prostředky dopravy, zejména v souvislosti s propojením s vnitrozemím, a aby zlepšily logistiku dopravy co nejlepším využitím nejvyspělejších technologií a ve všech případech zajistily vysokou úroveň bezpečnosti a udržitelnost z hlediska životního prostředí; vyzývá rovněž zúčastněné země, aby posoudily možnosti zlepšení propojení s nástroji pro elektronickou mobilitu, které by mohly usnadnit mezinárodní služby elektronického vydávání přepravních dokladů;

60.  poukazuje na to, že neexistuje skutečné spojení s ostrovy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaným zvážením nových možností, které budou vycházet z tržních zásad, optimalizací využívání tras nákladní a osobní přepravy a zapojením soukromých a veřejných zúčastněných stran usnadnily lepší spojení s cílem zlepšit kvalitu života v těchto oblastech, zastavit jejich vylidňování a dát možnost k plnému využití socio-ekonomických příležitostí; zdůrazňuje, že je v zájmu udržitelné ostrovní mobility zapotřebí zlepšit ostrovní vnitrozemní komunikační a dopravní infrastruktur; zdůrazňuje, že obyvatelstvu ostrovů je rovněž zapotřebí zajistit celoroční vhodnou zdravotní péči a programy vzdělávání;

61.  požaduje provádění velkých projektů na rozvoj intermodálních spojení na ostrovech a zejména se vyslovuje pro rozhodnou podporu posílení strategicky důležitých letišť, a to jak z hlediska infrastruktury, tak i nových tras do dalších regionů v makroregionu;

62.  naléhavě vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů dodávek energie, což je proces, který nejen zlepší energetickou bezpečnost makroregionu, ale rovněž posílí hospodářskou soutěž a povede k potírání energetické chudoby, což bude mít značné přínosy pro hospodářský a sociální rozvoj regionu; zdůrazňuje, že je nutné provést důkladné posouzení environmentálních dopadů zásahů v odvětví energetiky; zdůrazňuje význam společného plánování investic do rozvoje terminálů pro zkapalnělý zemní plyn (LNG) a chybějících sítí plynovodů v makroregionu, což by přispělo k dosažení větší nezávislosti a energetické bezpečnosti; dále vybízí k přijetí opatření na zvýšení energetické účinnosti zdrojů, což by také přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti;

63.  vybízí k rozvoji energetické infrastruktury, která by umožnila dosáhnout snížení uhlíkové stopy, zvýšení energetické účinnosti a zajištění energetické bezpečnosti v makroregionu i mimo něj; rovněž zdůrazňuje význam rozvoje a podpory koncepce inteligentních měst, aby se tak současné celkové energetické infrastruktuře dodala přidaná hodnota;

64.  uznává velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v tomto makroregionu, který není dostatečně využíván; vyzývá k tomu, aby byly využívány dostupné obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná, přílivová energie (pokud je to techniky proveditelné) a energie vln, v rámci skladby produkované energie; poukazuje na udržitelnost a konkurenceschopnost možných vodních elektráren ve všech zúčastněných zemích; vyzývá zúčastněné strany, aby přispěly k vytvoření dobře fungujícího a propojeného trhu se zemním plynem a elektřinou v makroregionu, který zajistí všem rovný přístup k levné a cenově dostupné energii; zdůrazňuje význam posilování přeshraničních energetických propojení, která jsou základem investic v odvětví energetiky, jakožto základního předpokladu integrace do energetické sítě EU a odstranění překážek pro přeshraniční investice v odvětví energetiky;

65.  podporuje společné plánování a investice do energetické infrastruktury v oblasti produkce i přepravy elektřiny a plynu v makroregionu v souladu se sítí TEN-E, díky nimž by byly provedeny konkrétní projekty uvedené na seznamu projektů v zájmu Energetického společenství;

66.  vyjadřuje obavy v souvislosti s obnovenými snahami v oblasti průzkumu a těžby ropy a plynu, a to jak na moři, tak i na zemi, což by mohlo makroregion vystavit riziku katastrof s velmi vážnými důsledky pro životní prostředí, hospodářství, včetně odvětví rybolovu, a pro veřejné zdraví; zdůrazňuje, že všechny tyto činnosti musí být v souladu s pravidly a pokyny Unie v oblasti klimatu a obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že Jadran je uzavřené mělké moře, v němž se znečišťující látky nemohou rozptýlit a na jehož obou březích je rozšířený cestovní ruch, a že růst tohoto makroregionu by měl v prvé řadě záviset na turistickém ruchu a hospodářských činnostech souvisejících s jeho zvláštními environmentálními charakteristikami a ekosystémy; zdůrazňuje, že nutné důsledně provádět právní předpisy EU a mezinárodní úmluvy týkající se udržitelnosti životního prostředí a bezpečnosti námořní činnosti; vyzývá k plnému provedení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES) a směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (2013/30/EU);

67.  vyzývá k vypracování společných evropských norem bezpečnosti dopravy v jadransko-jónském makroregionu;

68.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat přeshraniční letecké služby prostřednictvím provádění společných projektů navržených tak, aby zabezpečovaly a zlepšovaly spojení v rámci makroregionu;

Kvalita životního prostředí

69.  připomíná bohatství mořského, pobřežního a suchozemského ekosystému zúčastněných zemí; poukazuje na skutečnost, že Jaderské moře je místem výskytu téměř poloviny (49 %) mořských druhů, které byly ve Středozemním moři zaznamenány, a je díky své mělkosti, omezeným proudům a velkému vlivu řek nejvýjimečnější podoblastí Středozemního moře; vyzývá ke společnému úsilí při přijímání veškerých možných opatření, jako je využívání čistých paliv v námořní dopravě a logistice, s cílem chránit mořské životní prostředí a nadnárodní suchozemské biotopy a snížit znečištění moře a omezit další hrozby pro pobřežní a mořskou biologickou rozmanitost; zdůrazňuje význam ochrany mořských a suchozemských druhů, jako je tuleň středomořský, macarát jeskynní, rys, sup bělohlavý a další, a vyzývá zúčastněné členské státy, aby provedly přiměřená opatření ke splnění tohoto cíle;

70.  vyzývá k výměně osvědčených postupů mezi zúčastněnými zeměmi v oblasti správy přírodního a kulturního dědictví, včetně oblastí sítě Natura 2000 a památek zapsaných na seznamu UNESCO, za účelem vytvoření udržitelných turistických atrakcí;

71.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné země, aby spojily síly při provádění územního plánování námořních prostor v souladu se směrnicí 2014/89/EU, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor, a integrovaného řízení pobřežních oblastí a při zapojení různých zúčastněných stran (celostátní, regionální a místní orgány, místní obyvatelstvo, výzkumná obec, nevládní organizace atd.); domnívá se, že řádná společná správa námořního území poskytuje důležitý rámec pro udržitelné a transparentní využívání námořních a mořských zdrojů;

72.  zdůrazňuje význam ochrany a zachování řek a jezer v jadransko-jónské oblasti;

73.  zdůrazňuje, že je třeba zodpovědně řešit historické a přeshraniční znečištění a vyčistit místa, na nichž došlo k průmyslovému znečištění půdy, vody a ovzduší, a případně místa znečištěná v důsledku vojenských konfliktů; podporuje veškerá aktivní opatření ke snížení znečištění moří chemickými a konvenčními zbraněmi; podporuje snížení odpadů v mořích v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, přičemž cílem je jeho likvidace, zejména pokud jde o znečišťování odpadem na ostrovech v Jaderském moři;

74.  je znepokojen škodami, které na moři způsobuje plastový odpad; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na sběr a recyklaci tohoto odpadu; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do tohoto procesu rybáře;

75.  vyzývá země, aby navrhovaly a prováděly komplexní plány na opětovné využívání zastaralých průmyslových a vojenských areálů; zdůrazňuje, že tato místa nejen že představují hrozbu pro životní prostředí, ale mají zároveň značný hospodářský potenciál, který není využíván;

76.  vyzývá k podporování přesunu průmyslu z městských center a pobřežních oblastí s cílem zlepšit kvalitu života;

77.  trvá na tom, aby byly při provádění nejlepších řešení v oblasti nakládání s odpady a čištění odpadních vod v regionu využívány veškeré existující nástroje v souladu se směrnicí Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod v členských státech EU;

78.  poukazuje na různé přírodní i antropogenní katastrofy, jež postihly region v uplynulých letech; upozorňuje na problém odlesňování a s tím související rizika spojená se změnou klimatu; zdůrazňuje, že v zájmu provádění akčního plánu a priorit jednotlivých pilířů je zapotřebí, aby byly v případě řízení rizik vyplývajících z přírodních katastrof a změny klimatu plně uplatňovány horizontální zásady; vybízí hydrometeorologické ústavy členských států, aby vzájemně spolupracovaly, pokud jde o zvládání extrémních povětrnostních jevů, důsledky změny klimatu a řízení hrozby mimořádných událostí; uznává, že změnou klimatu jsou nejvíce zasaženy vodohospodářství, zemědělství a cestovní ruch, a proto vybízí vnitrostátní orgány, aby společně vytvořily rámec a mechanismus podporující provádění adaptačních a zmírňujících opatření;

79.  zdůrazňuje potřebu snížit emise skleníkových plynů, zejména v oblasti námořní dopravy;

80.  zdůrazňuje, že existuje problém s nerovnoměrnou dostupností zásob vody z geografického a sezónního hlediska, kdy je na ostrovech a v pobřežních oblastech v letním období vody zřetelný nedostatek, neboť je poptávka kvůli příjezdu velkého počtu turistů několikanásobně vyšší;

81.  naléhavě vyzývá ke zřízení regionálního střediska reakce na krizové situace spolu se společným pohotovostním plánem pro případy výskytu ropných skvrn a rozsáhlého znečištění, aby se vytvořil systém včasného varování s cílem předcházet přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným průmyslovými, dopravními a jinými činnostmi, jako jsou povodně, požáry a těžební činnosti v oblasti Jadranu; zdůrazňuje, že toto středisko by mělo být napojeno přímo na mechanismus civilní ochrany Unie; zdůrazňuje význam zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti tohoto regionu prostřednictvím lepších znalostí a výměny osvědčených postupů;

82.  vyzývá státy mimo EU, aby s ohledem na možnost svého budoucího přistoupení k Unii urychlily zavádění odvětvového acquis (např. rámcové směrnice o vodě);

83.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vedly konzultace s příslušnými orgány sousedních zemí a místních komunit v makroregionu, zejména o hospodářské činnosti podléhající nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí;

Udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch

84.  zdůrazňuje zásadní význam cestovního ruchu pro evropské hospodářství a rozvoj sociální soudržnosti v rámci EU, zejména pro země ve Středomoří a pro region jako takový; zdůrazňuje potřebu rozvíjet nové přístupy, které přispějí ke kompenzaci sezónní povahy v souladu s vlivem cestovního ruchu na životní prostředí a jeho udržitelností; naléhavě vyzývá k větší podpoře financování projektů v oblasti cestovního ruchu z evropských strukturálních a investičních fondů a dalších zdrojů;

85.  naléhavě vyzývá k bezodkladnému zdokonalení přeshraničního silničního spojení za účelem podpory konkurenceschopnosti cestovního ruchu, neboť špatná propojenost způsobuje dopravní zácpy a velká zpoždění; zdůrazňuje, že je pro účely cestovního ruchu nezbytné zdokonalit stávající infrastrukturu letecké dopravy a námořní spojení mezi oběma pobřežími Jaderského moře;

86.  zdůrazňuje potřebu podpořit využívání stávajících letišť v makroregionu za účelem zabránění nadměrné koncentraci cestujících na několika málo centrálních letištích a potřebu podpory udržitelných a vyváženějších proudů turistů do různých lokalit;

87.  uznává bohaté kulturní a přírodní dědictví (včetně kulturních činností, mezi které patří kinematografie, divadlo a hudba) tohoto regionu jakožto výhodu, z níž cestovní ruch těží; upozorňuje na vysoký počet míst chráněných UNESCO a oblastí sítě Natura 2000 ve všech zúčastněných zemích; domnívá se, že navzdory významnému příspěvku, kterým je toto odvětví pro hospodářství, není potenciál cestovního ruchu plně využit, zejména v důsledku vysoké sezónnosti a nedostatků v oblasti inovací, udržitelnosti, dopravní infrastruktury, kvality nabídek v cestovním ruchu, dovedností zúčastněných stran a odpovědného řízení cestovního ruchu; vyzývá zúčastněné země, aby přijaly politiky zajišťující příslušná spojení a turistická zařízení jak pro letní období, tak i mimo něj, aby se počet turistů vhodně rozložil a byla zajištěna stálá přítomnost turistů v každém ročním období; zdůrazňuje důležitost spojení cestovního ruchu s přírodním, kulturním a uměleckým dědictvím;

88.  vybízí členské státy, aby podporovaly řešení pro udržitelnou mobilitu v odvětví cestovního ruchu, čímž by se zlepšila kvalita a rozsah služeb poskytovaných v tomto odvětví;

89.  uznává význam národních a přírodních parků i chráněných oblastí jakožto základů budoucího vzdělávání občanů v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu;

90.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi zeměmi má zásadní význam pro další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu; vyzývá k vypracování strategií v oblasti cestovního ruchu v Jaderském moři a Jónském moři, které se budou zakládat na udržitelnosti a umožní dotčeným zemím těžit ze součinnosti a řešit společné problémy na makroregionální úrovni; domnívá se, že je nezbytné společně pracovat na zvýšení viditelnosti destinací v jadransko-jónském regionu;

91.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, zúčastněné země a místní a regionální orgány, aby přijaly opatření, která budou zúčastněné strany pobízet ke zdokonalení infrastruktury cestovního ruchu;

92.  zdůrazňuje význam podpory kulturních a kreativních činností, a zejména rozvoje a integrace obchodních činností v oblasti hudby, divadla, tance a filmu; vybízí k organizování festivalů, shromáždění a kulturních událostí, které podpoří začlenění;

93.  poukazuje na potřebu usnadnit přístup k pomoci a finanční podpoře malým a středním podnikům, které jsou základem odvětví cestovního ruchu; vybízí zúčastněné strany v regionu, aby se zapojily do sítě Enterprise Europe Network za účelem sdílení zkušeností, navazování kontaktů a nalézání přeshraničních partnerů;

94.  zdůrazňuje význam projektů v oblasti inteligentní specializace a inteligentních obcí, které čerpají ze stávajících inovačních platforem, jako je vytvoření jadransko-jónské oblasti kreativity;

95.  podporuje rozvoj diverzifikované nabídky v oblasti cestovního ruchu, včetně tematických turistických parků a tras, kulturního, venkovského, zdravotního, léčebného, námořního, enogastronomického, konferenčního a sportovního cestovního ruchu, včetně cyklistiky, golfu, potápění, pěší turistiky, lyžování, horských a venkovních sportů, aby tak byl podporován cestovní ruch v průběhu celého roku a zlepšila se konkurenceschopnost turistických destinací, a to na základě udržitelnosti; podporuje rozvoj venkovského cestovního s cílem snížit tlak na významná střediska cestovního ruchu a omezenou pobřežní oblast a přispět k překonání sezónnosti cestovního ruchu; podporuje rozšíření turistických aktivit i do vnitrozemí a vytváření integrovaných produktů cestovního ruchu, které zahrnují také nejdůležitější zajímavosti makroregionu a jeho hlavních měst;

96.  zdůrazňuje význam soudržnosti mezi řízením cestovního ruchu a infrastrukturou a potřebu zlepšovat kvalitu a rozmanitost služeb a příležitostí při zohlednění zvláštností regionu; rovněž zdůrazňuje význam podporování a zachovávání místních a regionálních tradic;

97.  zdůrazňuje význam prozkoumávání alternativních tras a obchodních modelů a lepšího propojení nabídky výletních plaveb s místním obyvatelstvem a místními produkty, což by umožnilo účinněji řešit neudržitelné přetížení dopravy a lépe využívat plný potenciál s dlouhodobějším hospodářským přínosem pro místní hospodářství; je si vědom důležitosti rozvoje turistických tras v makroregionu a jejich propagace prostřednictvím mapování a pokračující podpory stávajících tras;

98.  podporuje využívání nejreprezentativnějších statků této oblasti pro účely cestovního ruchu a rozvoj propagačních a marketingových programů;

99.  zdůrazňuje potřebu skutečné interoperability v dopravě prostřednictvím využívání integrované sítě služeb a vzájemného prolínání s cílem rozvoje kvalitní ekoturistiky;

100.  vyzývá k vypracování jadransko-jónské charty, která bude obsahovat kritéria, zásady a pokyny pro propagování udržitelného cestovního ruchu prostřednictvím využití systému ukazatelů evropského cestovního ruchu při posuzování turistických destinací s cílem zlepšit jejich udržitelný rozvoj;

o
o   o

101.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům zemí zapojených do strategie EUSAIR (Chorvatska, Řecka, Itálie, Slovinska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Srbska).

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (3) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 1.