Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 28. dubna 2015 - Štrasburk
Přezkum prohlášení o finančních zájmech kandidáta na komisaře (výklad odst. 1 písm. a) přílohy XVI jednacího řádu)
 Mezinárodní úmluva o normách pro pracovníky na rybářských plavidlech ***
 Návrh opravného rozpočtu č. 2/2015: změna VFR na období 2014–2020
 Zavedení palubního systému eCall ***II
 Směrnice o jakosti paliv a směrnice o energii z obnovitelných zdrojů ***II
 Omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek ***II
 Emise oxidu uhličitého z námořní dopravy ***II
 Evropská statistika ***II
 Víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a rybolov využívající tyto populace ***I
 Povinnost vykládky úlovků ***I
 Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi ES a Ruskem, s ohledem na přistoupení Chorvatska k EU ***
 Opatření navazující na provádění boloňského procesu
 Evropský film v digitální éře
 Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví

Přezkum prohlášení o finančních zájmech kandidáta na komisaře (výklad odst. 1 písm. a) přílohy XVI jednacího řádu)
PDF 324kWORD 63k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 týkající se přezkumu prohlášení o finančních zájmech kandidáta na komisaře (výklad odst. 1 písm. a) přílohy XVI jednacího řádu) (2015/2047(REG))

Evropský parlament,

—  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 9. dubna 2015,

—  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že výklad odst. 1 písm. a) přílohy XVI jednacího řádu zní:

„Výbor pro právní záležitosti v rámci přezkumu prohlášení o finančních zájmech kandidáta na komisaře nejen ověří, zda bylo prohlášení řádně vyplněno, nýbrž rovněž posoudí, zda lze z obsahu tohoto prohlášení usuzovat na střet zájmů. Výbor příslušný pro slyšení poté rozhodne, zda bude od kandidáta na komisaře požadovat další informace, či nikoli.“

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Mezinárodní úmluva o normách pro pracovníky na rybářských plavidlech ***
PDF 317kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby se v zájmu Evropské unie staly smluvní stranou Mezinárodní úmluvy Mezinárodní námořní organizace o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby pracovníků na rybářských plavidlech (15528/2014 – C8-0295/2014 – 2013/0285(NLE))
P8_TA(2015)0097A8-0064/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15528/14),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 46, čl. 53 odst. 1, článkem 62 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0295/2014)

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0064/2015),

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.


Návrh opravného rozpočtu č. 2/2015: změna VFR na období 2014–2020
PDF 398kWORD 72k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2015 Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise (07660/2015 – C8-0098/2015 – 2015/2013(BUD))
P8_TA(2015)0098A8-0138/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015, schválený s konečnou platností dne 17. prosince 2014(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (nařízení o VFR),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2015, který Komise přijala dne 20. ledna 2015 (COM(2015)0016),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2015, který Rada přijala dne 21. dubna 2015 a postoupila Parlamentu dne 22. dubna 2015 (07660/2015),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014‒2020(5),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0138/2015),

A.  vzhledem k tomu, že se návrh opravného rozpočtu č. 2/2015 týká návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení o VFR (COM(2015)0015), jak je uvedeno v článku 19 tohoto nařízení,

B.  vzhledem k tomu, že v článku 19 nařízení o VFR je stanoveno přepracování víceletého finančního rámce v případě pozdního přijetí pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení na převod přidělených prostředků, které nebyly využity v roce 2014 a které přesahují odpovídající výdajové stropy, do následujících let;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 vypršela použitelnost prostředků na závazky v objemu 21 043 639 478 EUR v běžných cenách, jež jsou určeny na programy v rámci sdíleného řízení ve smyslu článku 19 nařízení o VFR, což odpovídá prostředkům vyčleněným v roce 2014 na programy, jež nemohly být v roce 2014 přiděleny na závazky ani převedeny do roku 2015;

D.  vzhledem k tomu, že podle návrhu opravného rozpočtu č. 2/2015 by mělo dojít k převodu větší části těchto přidělených prostředků do rozpočtu na rok 2015 s tím, že menší objemy prostředků by měly být převedeny do návrhů rozpočtu na roky 2016 a 2017;

E.  vzhledem k tomu, že se v návrhu opravného rozpočtu č. 2/2015 pro různé fondy v rámci sdíleného řízení v případě podokruhu 1b, okruhu 2 a okruhu 3 v roce 2015 navrhuje navýšit prostředky na závazky o 16 476,4 milionu EUR;

F.  vzhledem k tomu, že aby zůstalo zachováno podobné nakládání s příspěvky z okruhu 4 a z podokruhu 1b do Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na programy Evropské územní spolupráce, obsahuje návrh opravného rozpočtu č. 2/2015 rovněž návrh na zvýšení prostředků pro nástroj předvstupní pomoci (NPP II) v rámci okruhu 4 o 2,5 milionu EUR;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 2/2015 v podobě předložené Komisí a postoj Rady k tomuto návrhu;

2.  připomíná, že toto přehodnocení nařízení o VFR je standardním postupem na začátku každého období víceletého finančního rámce a že spolu s tímto přepracováním by mělo být provedeno také přepracování odpovídajícího návrhu opravného rozpočtu;

3.  připomíná, že pro evropské občany a hospodářství všech členských států je velmi důležité, aby bylo možné nepoužité prostředky z roku 2014 převést do následujících let s cílem přispět k vytváření pracovních míst a růstu;

4.  vítá, že přidělené prostředky, které nebyly použity v roce 2014, byly do maximální možné míry převedeny do finančního roku 2015, protože tak bude možné se vyhnout nespravedlivému zacházení s členskými státy, regiony a operačními programy, urychlit provádění a dosahování výsledků v rámci politiky soudržnosti a vyhnout se koncentraci plateb na konci období VFR;

5.  je však znepokojen dlouhodobým dopadem, který bude mít tento roční odklad na celkovou situaci v oblasti plateb; vyzývá proto Komisi, aby pozorně sledovala jeho uplatňování a aby se v případě neuhrazených faktur všemožně vynasnažila zabránit lavinovému efektu tím, že v případě nutnosti předloží v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o VFR vhodné návrhy na úpravu roční míry prostředků přidělených na platby;

6.  upozorňuje na to, že rozhodnutí převést většinu nevyužitých prostředků z roku 2014 do roku 2015 může vyžadovat flexibilní přístup ze strany Komise, aby bylo možné vyřešit případné problémy způsobené nerovnoměrným finančním profilem, jenž by mohl vést k nevyužitým závazkům v období 2014–2020; vyzývá Komisi, aby v případě, že k této situaci dojde, předložila návrhy odpovídajících opatření, která by vycházela z podobných předchozích zkušeností, kdy bylo zohledněno pozdní schválení programů;

7.  poukazuje na to, že je nutné návrh opravného rozpočtu schválit včas, aby bylo možné urychleně schválit všechny příslušné programy;

8.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2015;

9.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 1/2015 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Výboru regionů a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.


Zavedení palubního systému eCall ***II
PDF 389kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES (05130/3/2015 – C8-0063/2015 – 2013/0165(COD))
P8_TA(2015)0099A8-0053/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05130/3/2015 – C8-0063/2015),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2013(1),

–  s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0316),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0053/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou/předsedkyní Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 341, 21.11.13, s. 47.
(2) Přijaté texty ze dne 26.2.2014, P7_TA(2014)0154.


Směrnice o jakosti paliv a směrnice o energii z obnovitelných zdrojů ***II
PDF 402kWORD 71k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (10710/2/2014 – C8-0004/2015 – 2012/0288(COD))
P8_TA(2015)0100A8-0025/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10710/2/2014 – C8-0004/2015),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. dubna 2013(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0595),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 8 bod a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 69 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0025/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 28. dubna 2015 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/..., kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

P8_TC2-COD(2012)0288


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2015/1513.)

(1) Úř. věst. C 198, 10.7.2013, s. 56.
(2) Přijaté texty ze dne 11. září 2013, P7_TA(2013)0357.


Omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek ***II
PDF 570kWORD 69k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (05094/1/2015 – C8-0064/2015 – 2013/0371(COD)
P8_TA(2015)0101A8-0130/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05094/1/2015 – C8‑0064/2015)

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. dubna 2014(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0761),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0130/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K NÁVRHU LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu

Evropský parlament bere na vědomí prohlášení Komise o přijetí dohody o změně směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

Jak Komise uvedla v důvodové zprávě, cílem jejího původního návrhu bylo „omezit nepříznivé dopady na životní prostředí, zejména pokud jde o zahazování tašek mimo odpad, podpořit předcházení vzniku odpadu a účinnější využívání zdrojů a zároveň omezit negativní sociálně-ekonomické dopady. Konkrétněji se pak návrh snaží snížit v Evropské unii spotřebu plastových nákupních tašek o tloušťce nedosahující 50 mikronů (0,05 milimetrů).“

Evropský parlament se domnívá, že text, na němž se oba legislativní orgány shodly, je plně v intencích návrhu Komise.

Komise ve svém posouzení dopadu uvedla, že „celounijní cíl v oblasti prevence s explicitním doporučením, aby bylo použito cenové opatření, v kombinaci s možností členských států uplatnit odchylně od článku 18 tržní omezení [...], má nejvíce předpokladů pro to, aby bylo dosaženo ambiciózních výsledků v oblasti životního prostředí a zároveň byly zajištěny pozitivní hospodářské dopady, omezeny negativních účinky na zaměstnanost, zajištěno přijetí ze strany veřejnosti a zvýšeno povědomí o udržitelné spotřebě“.

Podle názoru Evropského parlamentu vychází konečný dohodnutý text z varianty, kterou Komise dává přednost ve svém posouzení dopadu, a vytváří pro členské státy podmínky vhodné k tomu, aby v celé Unii dosaženo reálného omezení spotřeby plastových nákupních tašek.

Evropský parlament dále připomíná, že podle článku 30 interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů z roku 2003 záleží na rozhodnutí obou legislativních orgánů, zda bude před přijetím rozsáhlejších změn provedeno posouzení dopadu.

Evropský parlament připomíná, že podle čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii „orgány mezi sebou loajálně spolupracují“. Parlament oceňuje úsilí Komise o úspěšné završení interinstitucionálních jednání. Lituje nicméně toho, že prohlášení Komise se týká záležitostí, kterým již byla v rámci legislativního postupu věnována dostatečná pozornost.

Závěrem Parlament připomíná, že Komise jako strážkyně Smluv plně zodpovídá za řádné uplatňování práva Unie členskými státy.

(1) Úř. věst. C 214, 8.7.2014, s. 40.
(2) Úř. věst. C 174 7.6.2014, s. 43.
(3) Přijaté texty dne 16.4.2014, P7_TA(2014)0417.


Emise oxidu uhličitého z námořní dopravy ***II
PDF 389kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (17086/1/2014 – C8-0072/2015 – 2013/0224(COD))
P8_TA(2015)0102A8-0122/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17086/1/2014- C8-0072/2015),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0480),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0122/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s 70.
(2) Přijaté texty ze dne 16. dubna 2014, P7_TA(2014)0424.


Evropská statistika ***II
PDF 389kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice (05161/2/2015 – C8-0073/2015 – 2012/0084(COD))
P8_TA(2015)0103A8-0137/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05161/2/2015 – C8-0073/2015),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska, která byla předložena španělskou poslaneckou sněmovnou, španělským senátem a rakouskou Spolkovou radou na základě protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality a která uvádějí, že tento návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 6. listopadu 2012(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0167),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Hospodářským a měnovým výborem (A8-0137/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 374, 4.12.2012, s. 2.
(2) Přijaté texty, 21. 11. 2013, P7_TA(2013)0505.


Víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a rybolov využívající tyto populace ***I
PDF 863kWORD 259k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 28. dubna 2015 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a rybolov využívající tyto populace, mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a ruší nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (COM(2014)0614 – C8-0174/2014 – 2014/0285(COD))(1)
P8_TA(2015)0104A8-0128/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Úmluva OSN o mořském právu16 ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos.
(1)  Úmluva OSN o mořském právu16 ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos určený příslušnými faktory životního prostředí a faktory ekonomickými.
__________________
__________________
16 Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3
16 Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 stanoví pravidla společné rybářské politiky (SRP) v souladu s mezinárodními povinnostmi Unie. Cíle SRP mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě ekologicky udržitelné, uplatnit přístup předběžné opatrnosti k řízení rybolovu a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu.
(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 stanoví pravidla společné rybářské politiky (SRP) v souladu s mezinárodními povinnostmi Unie. Cíle SRP mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě socioekonomicky a ekologicky udržitelné, a to v souladu s uplatňováním vyváženého přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu a ekosystémového přístupu k řízení rybolovu.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Vícedruhový plán řízení stanovený tímto nařízením vyžaduje, aby byla věnována větší pozornost různým ekologickým úlohám a funkcím rybích druhů, na něž se tento plán vztahuje. Vzhledem k tomu, že jednotlivé druhy na sebe do značné míry působí, nelze úlovky přizpůsobit maximálnímu udržitelnému výnosu současně u všech druhů ryb a je třeba rozhodnout, které druhy by měly být upřednostňovány.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Rada a Evropský parlament by měly zohlednit nejnovější doporučení a zprávy Mezinárodní rady pro průzkum ICES, pokud jde o maximální udržitelný výnos, aby se zajistila co nejvyšší aktuálnost tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)  Důležitými ukazateli dosažení dobrého ekologického stavu mořského prostředí je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady1a 2008/56/ES (dále jen rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) přirozený objem a věkové rozdělení komerčně významných populací ryb.
_________________________
1a Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Je vhodné stanovit vícedruhový plán rybolovu zohledňující dynamiku mezi populacemi tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného, který bere u těchto populací v úvahu i druhy ulovené jako vedlejší úlovek, zejména populace platýse evropského, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého a pakambaly velké v Baltském moři. Cílem tohoto plánu by měla být snaha dosáhnout u dotčených populací maximálních udržitelných výnosů a zachovat je.
(8)  Hlavním cílem je stanovit vícedruhový plán rybolovu zohledňující dynamiku mezi populacemi tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného, který bere u těchto populací v úvahu i druhy ulovené jako vedlejší úlovek, zejména populace platýse evropského, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého a pakambaly velké v Baltském moři. Cílem tohoto plánu by mělo být opětovné stanovení, dosažení a zachování populací dotčených druhů nad úrovněmi schopnými přinášet udržitelné výnosy dotčených populací při co největší minimalizaci dopadu na další populace, jako jsou mořští ptáci, a na širší mořské prostředí v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Využívání tresky obecné a pelagických populací by nemělo ohrozit udržitelnost populací, které jsou při tomto rybolovu považovány za vedlejší úlovky, zejména populace platýse evropského, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého a pakambaly velké v Baltském moři. Plán by proto měl zajistit i zachování těchto populací považovaných za vedlejší úlovky nad úrovněmi biomasy odpovídajícími přístupu předběžné opatrnosti.
(9)  Využívání tresky obecné a pelagických populací by nemělo ohrozit udržitelnost populací, které jsou při tomto rybolovu považovány za vedlejší úlovky, zejména populace platýse evropského, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého a pakambaly velké v Baltském moři. Plán by proto měl zajistit i zachování těchto populací považovaných za vedlejší úlovky nad úrovněmi biomasy odpovídajícími přístupu předběžné opatrnosti a ekosystémovému přístupu k řízení rybolovu a schopnými přinášet udržitelné výsledky.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Nařízení (EU) č. 1380/2013 si s ohledem na nejlepší vědecká doporučení dále klade za cíl snížit postupně výměty tím, že se rybolov vyvaruje nechtěným úlovkům a bude tyto nechtěné úlovky snižovat. Tohoto cíle lze dosáhnout zlepšením selektivity rybolovných zařízení a postupů.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Ustanovení čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyžaduje, aby byla stanovena rybolovná práva v souladu s cíli stanovenými ve víceletých plánech.
(11)  Ustanovení čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyžaduje, aby byla stanovena rybolovná práva v souladu s cíli stanovenými ve víceletých plánech. Úrovně, jichž má být dosaženo, pokud jde o úmrtnost způsobenou rybolovem a biomasu, by měly zohlednit nejnovější vědecká doporučení.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Tyto cíle by tak měly být stanoveny a vyjádřeny na základě vědeckého poradenství19 jako míry úmrtnosti způsobené rybolovem.
(12)  Tyto cíle by tak měly být stanoveny na základě vědeckého poradenství a vyjádřeny jako míry úmrtnosti způsobené rybolovem19, jimiž se obnoví a zachovají populace lovených druhů nad úrovněmi, jež mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Míra využití umožňující maximální udržitelný výnos by měla představovat horní hranici využití.
__________________
__________________
19 Technické služby ICES, září 2014 http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2014/Special%20Requests/EU_Fmsy_range_for_Baltic_cod_and_pelagic_stocks.pdf
19 Technické služby ICES, září 2014 http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2014/Special%20Requests/EU_Fmsy_range_for_Baltic_cod_and_pelagic_stocks.pdf
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Je důležité stanovit referenční body pro zachování zdrojů, aby bylo možno uplatňovat dodatečná preventivní opatření v případě, že velikost populace je snížena na určitou kritickou míru, která s sebou nese závažné riziko. Tyto referenční body pro zachování zdrojů by měly být stanoveny na minimální úrovni biomasy reprodukující se populace, která odpovídá plné reprodukční kapacitě. Pokud se velikost populace sníží pod minimální úroveň biomasy reprodukující se populace, mělo by se přistoupit k nápravným opatřením.
(13)  Je důležité stanovit referenční body pro zachování zdrojů, aby bylo možno uplatňovat dodatečná preventivní opatření v případě, že velikost populace je snížena na určitou kritickou míru, která s sebou nese závažné riziko. Tyto referenční body pro zachování zdrojů by měly být stanoveny na úrovni biomasy odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu (BMSY) rybí populace. Aby se předešlo skutečnosti, že se velikost populace dostane pod tuto úroveň, je třeba přemýšlet o nápravných opatřeních.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)   V případě populací lovených jako vedlejší úlovky, pokud neexistuje vědecké poradenství pro minimální úroveň biomasy reprodukující se populace, jakmile vědecké poradenství konstatuje, že populace je v ohrožení, měla by se přijmout zvláštní opatření pro zachování zdrojů.
(14)   V případě populací lovených jako vedlejší úlovky, pokud neexistuje vědecké poradenství pro minimální úroveň biomasy reprodukující se populace, měla by se přijmout zvláštní opatření pro zachování zdrojů, jakmile jiné ukazatele umožní poskytnutí vědeckého poradenství, které by konstatovalo, že populace je v ohrožení. Za účelem přijetí potřebných opatření je nezbytné neprodleně poskytovat vědecké údaje o úrovních biomasy reprodukující se populace lovených jako vedlejší úlovky.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)   Aby byla splněna povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán zajistit další řídící opatření, která jsou stanovena v čl. 15 odst. 4 písm. a) až c) uvedeného nařízení. Tato opatření by měla být stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.
(16)   Aby byla splněna povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán zajistit další řídící opatření, která jsou stanovena v čl. 15 odst. 4 písm. a) až c) uvedeného nařízení. Tato opatření by měla být stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci po konzultaci s příslušnými poradními sbory.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Aby byla splněna povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měla by Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem zajištění dalších řídících opatření, která jsou stanovena v čl. 15 odst. 4 písm. a) až c) uvedeného nařízení, zohlednit stanoviska příslušných poradních sborů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)   Plán by měl pomocí aktů v přenesené pravomoci rovněž zajistit přijetí určitých doprovodných technických opatření s cílem přispět k dosažení cílů plánu, zejména co se týče ochrany nedospělých ryb nebo ryb ve tření. Až do doby, než bude provedena revize nařízení Rady (ES) č. 2187/200520, by se mělo počítat s tím, že je-li to nezbytné pro dosažení cílů plánu, mohou se taková opatření odchýlit od určitých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení.
(17)   Plán by měl po konzultaci příslušných poradních sborů zajistit pomocí aktů v přenesené pravomoci rovněž přijetí určitých doprovodných technických opatření s cílem přispět k dosažení cílů plánu, zejména co se týče ochrany nedospělých ryb nebo ryb ve tření. Až do doby, než bude provedena revize nařízení Rady (ES) č. 2187/200520, by se mělo počítat s tím, že je-li to nezbytné pro dosažení cílů plánu, mohou se taková opatření odchýlit od určitých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení.
__________________
__________________
20 Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1).
20 Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1).
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Komise by měla při přijímání určitých doprovázejících technických opatření zohlednit stanovisko příslušných poradních sborů, aby tak pomohla dosažení cílů stanovených v plánu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření týkající se platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské, provádění povinnosti vykládky a technických opatření. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracování aktů ve svěřené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
(18)  Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření týkající se platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské, provádění povinnosti vykládky a technických opatření. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky a specializovanými subjekty v členských státech a Unii, mezi nimiž budou i odborníci z řad Evropského parlamentu a Rady. Intenzivní debata s dotčenými zainteresovanými subjekty by se měla uskutečnit dříve, než návrh specifického opatření získá formu konečného znění. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)  Komise by při přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem prodloužení rozsahu působnosti tohoto nařízení, pokud jde o nápravná opatření týkající se platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské, provádění povinnosti vykládky a technických opatření, měla zohlednit stanovisko příslušných poradních sborů.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)  Při provádění plánu stanoveného tímto nařízením by přednostně měla být uplatňována zásada regionalizace, jak stanovuje článek 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)   Podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud byla Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se některých opatření pro zachování zdrojů, jak je stanoveno v plánu, členské státy s přímým zájmem na řízení v oblasti rybolovu v Baltském moři by měly mít možnost předložit společná doporučení týkající se těchto opatření, aby tato opatření byla řádně vypracována tak, aby odpovídala zvláštnostem Baltského moře a rybolovu v něm. Jak vyžaduje čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení, měla by být stanovena lhůta k předkládání těchto doporučení.
(19)   Podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud byla Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se některých opatření pro zachování zdrojů, jak je stanoveno v plánu, členské státy a poradní sbory s přímým zájmem na řízení v oblasti rybolovu v Baltském moři by měly mít možnost předložit společná doporučení týkající se těchto opatření, aby tato opatření byla řádně vypracována tak, aby odpovídala zvláštnostem Baltského moře a rybolovu v něm. Jak vyžaduje čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení, měla by být stanovena lhůta k předkládání těchto doporučení.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  S cílem posílit účinnost a inovační hlediska plánu, měla by společná doporučení a následné akty v přenesené pravomoci zajistit začlenění přístupu zdola nahoru a přístupu založeného na výsledcích.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Komise by měla při přijímání aktů v přenesené pravomoci týkajících se určitých opatření pro zachování zdrojů stanovených v plánu zohlednit stanovisko příslušných poradních sborů.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Měla by být stanovena pravidla, která zajistí, že v případě dočasného zastavení rybolovu může být poskytnuta finanční podpora podle nařízení Evropského parlamentu a Rady1a (EU) č. 508/2014.
___________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Co se týče časového rámce, očekává se, že u dotčených populací by mělo být dosaženo maximálního udržitelného výnosu do roku 2015. Od té doby by měl být dále udržován.
(25)  Co se týče časového rámce, u dotčených populací by mělo být dosaženo cíle pokud možno do roku 2015. Dosažení míry využívání k pozdějšímu datu by mělo být umožněno pouze v tom případě, kdy by její dosažení do roku 2015 vážným způsobem ohrozilo sociální a hospodářskou udržitelnost dotčených rybářských loďstev. Po roce 2015 by mělo být dosaženo této míry využívání co nejdříve a v každém případě nejpozději v roce 2020. Tento cíl by měl být od uvedených let dále udržován.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Jelikož neexistuje režim intenzity rybolovu, je nezbytné vypustit konkrétní pravidla týkající se zvláštních povolení k rybolovu a náhrady plavidel nebo motorů platná v Rižském zálivu. Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
vypouští se
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
2.  Plán se vztahuje i na platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambalu velkou a pakambalu východoatlantskou v subdivizích ICES 22–32 ulovené při rybolovu dotčených populací.
2.  Toto nařízení také stanoví opatření týkající se vedlejších úlovků platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské v subdivizích ICES 22–32, která se mají použít při rybolovu populací uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. b a c
b)  „vězencovou sítí“ se rozumí velké sítě, ukotvené, připevněné na kůlech nebo příležitostně plovoucí, směrem k hladině otevřené a vybavené různými druhy naháněcích a zádržných systémů, které jsou obvykle rozděleny na jednotlivé komory uzavřené směrem ke dnu síťovinou;
b)„vězencovou sítí, vězencem s obručí a lapadlovou sítí“ se rozumí ukotvené sítě, připevněné na kůlech nebo příležitostně plovoucí, vybavené různými druhy naháněcích a zádržných systémů, které jsou obvykle rozděleny na jednotlivé komory uzavřené směrem ke dnu síťovinou;
c)  „vršemi a koši“ se rozumí malé pasti určené k lovu korýšů nebo ryb, které mají tvar klece nebo koše vyrobeného z různých materiálů, jež se kladou na mořské dno, samostatně nebo v řadách. Lany (řady bójí) jsou připojeny k bójím na hladině, které vyznačují jejich polohu, a mají jeden nebo více otvorů nebo vstupů;
c)  „vršemi a koši“ se rozumí pasti určené k lovu korýšů nebo ryb, které mají tvar klece nebo koše vyrobeného z různých materiálů, jež se kladou na mořské dno, samostatně nebo v řadách. Lany (řady bójí) jsou připojeny k bójím na hladině, které vyznačují jejich polohu, a mají jeden nebo více otvorů nebo vstupů;
Pozměňovací návrh 63, 28 a 56
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
1.  Úkolem plánu je přispět k cílům společné rybářské politiky uvedeným v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména:
1.  Úkolem plánu je zajistit dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí 2008/56/ES, zejména:
a)  dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu u dotčených populací a
a)  obnovení a zachování dotčených populací nad úrovněmi biomasy, které jsou schopné přinášet maximální udržitelný výnos a
b)  zajištění zachování populací platýse evropského, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého a pakambaly velké v souladu s přístupem předběžné opatrnosti.
b)  zajištění zachování populací platýse evropského, pakambaly východoatlantské, platýse bradavičnatého a pakambaly velké nad úrovněmi, které umožňují dosahovat maximální udržitelný výnos.
2.  Cílem plánu je přispět k provádění povinnosti vykládky stanovené v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 u dotčených populací a u platýse evropského.
2.  Plán má s ohledem na nejlepší vědecká doporučení přispět ke snížení výmětů tím, že se rybolov vyvaruje nechtěným úlovkům a bude je snižovat, a k provádění povinnosti vykládky stanovené v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 u dotčených populací a u platýse evropského.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Soudržnost s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí
1.  Tento plán se vztahuje na přístup k řízení rybolovu založený na ekosystémech.
2.  Aby zajistilo, že nepříznivé dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou minimální a rybářská činnost nepovede ke zhoršování mořského prostředí, musí plán být v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí a přispívat k dosažení jejích cílů, aby se dalo dosáhnout dobrého environmentálního stavu mořského prostředí do roku 2020. Plní zejména tyto úkoly:
a)  má zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I dané směrnice;
b)  má přispět k naplnění cílů 1, 4 a 6 deskriptorů uvedených v příloze I uvedené směrnice v poměru významu rybolovu pro jejich plnění.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Do roku 2015 musí být dosaženo cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem, které musí být u dotčených populací nadále zachovávány v následujících rozmezích:
1.  Cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem musí brát v potaz nejčerstvější vědecké poznatky a kde to je možné, musí být dosaženy do roku 2015 a na postupném rostoucím základě nejpozději do roku 2020 a musí být u dotčených populací nadále zachovávány. Cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem pro dotčené populace jsou stanoveny v následujících rozmezích:
Populace
Cílové rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem

Populace
Cílové rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem

Treska obecná v západní části Baltského moře
0,23-0,29

Treska obecná v západní části Baltského moře
0 až FMSY

Treska obecná ve východní části Baltského moře
0,41-0,51

Treska obecná ve východní části Baltského moře
0 až FMSY

Sleď obecný ve střední části Baltského moře
0,23-0,29

Sleď obecný ve střední části Baltského moře
0 až FMSY

Sleď obecný v Rižském zálivu
0,32-0,39

Sleď obecný v Rižském zálivu
0 až FMSY

Sleď obecný v Botnickém moři
0,13-0,17

Sleď obecný v Botnickém moři
0 až FMSY

Sleď obecný v Botnickém zálivu
nejsou stanoveny

Sleď obecný v Botnickém zálivu
0 až FMSY

Sleď obecný v západní části Baltského moře
0,25-0,31

Sleď obecný v západní části Baltského moře
0 až FMSY

Šprot obecný v Baltském moři
0,26-0,32

Šprot obecný v Baltském moři
0 až FMSY

Hodnoty FMSY (úmrtnosti ryb, která bude v souladu se zásadou maximálního udržitelného výnosu) budou vzaty z posledních dostupných spolehlivých vědeckých doporučení a úmrtnost ryb (F) by měla cílit na 0.8 x FMSY.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při stanovení rybolovných práv se zajistí, aby pravděpodobnost, že převýší hodnoty F-MSY uvedené v tabulce v odstavci 1, byla menší než 5 %.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 b (nový)
2b.  Toto nařízení stanoví dočasné zastavení rybolovných činností, jak jsou uvedeny v článku 33 nařízení (EU) č. 508/2014, s finanční podporou, která bude poskytována podle uvedeného nařízení.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Referenční body pro zachování zdrojů vyjádřené jako minimální úroveň biomasy reprodukující se populace, která odpovídá plné reprodukční kapacitě, je u dotčených populací následující:
1.  Referenční body pro zachování zdrojů, které odpovídají plné reprodukční kapacitě, jsou u dotčených populací následující:
Populace
Minimální úrovně biomasy reprodukující se populace (v tunách)

Populace
Minimální úrovně biomasy reprodukující se populace (v tunách)

Treska obecná v západní části Baltského moře
36 400

Treska obecná v západní části Baltského moře
36 400 pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Treska obecná ve východní části Baltského moře
88 200

Treska obecná ve východní části Baltského moře
88 200 pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Sleď obecný ve střední části Baltského moře
600 000

Sleď obecný ve střední části Baltského moře
600 000 pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Sleď obecný v Rižském zálivu
nejsou stanoveny

Sleď obecný v Rižském zálivu
nejsou stanoveny pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Sleď obecný v Botnickém moři
nejsou stanoveny

Sleď obecný v Botnickém moři
nejsou stanoveny pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Sleď obecný v Botnickém zálivu
nejsou stanoveny

Sleď obecný v Botnickém zálivu
nejsou stanoveny pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Sleď obecný v západní části Baltského moře
110 000

Sleď obecný v západní části Baltského moře
110 000 pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Šprot obecný v Baltském moři
570 000

Šprot obecný v Baltském moři
570 000 pro rok 2015 a BMSY pro zbývající roky

Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Je-li úroveň biomasy reprodukující se populace dotčené populace za určitý rok nižší, než minimální úroveň biomasy reprodukující se populace stanovená v odstavci 1, jsou přijata nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace na preventivní úroveň. Odchylně od čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení a v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 se zejména rybolovná práva stanoví na úrovni nižší, než je úroveň, na jejímž základě je stanoveno rozmezí cílové úmrtnosti ryb způsobené rybolovem stanovené v čl. 4 odst. 1. Nápravná opatření mohou v případě potřeby zahrnovat rovněž předložení legislativních návrhů ze strany Komise a naléhavá opatření přijatá Komisí podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013.
2.  Je-li úroveň biomasy reprodukující se populace dotčené populace za určitý rok nižší, než minimální úroveň biomasy reprodukující se populace stanovená v odstavci 1, jsou přijata nápravná opatření, která zajistí co nejrychlejší návrat dotčené populace na úroveň vyšší než nutnou k produkci MSY. Odchylně od čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení a v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 se zejména rybolovná práva stanoví na úrovni nižší, než je úroveň, na jejímž základě je stanoveno rozmezí cílové úmrtnosti ryb způsobené rybolovem stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení. Nápravná opatření mohou v případě potřeby zahrnovat rovněž předložení legislativních návrhů ze strany Komise a naléhavá opatření přijatá Komisí podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Když biomasa některé z dotčených populací klesne v určitém roce pod úrovně stanovené v níže uvedené tabulce, musí být přijata vhodná opatření k zastavení cíleného rybolovu příslušné populace:
Populace
Mezní úroveň biomasy (v tunách)

Treska obecná v západní části Baltského moře
26 000

Treska obecná ve východní části Baltského moře
63 000

Sleď obecný ve střední části Baltského moře
430 000

Sleď obecný v Rižském zálivu
nejsou stanoveny

Sleď obecný v Botnickém moři
nejsou stanoveny

Sleď obecný v Botnickém zálivu
nejsou stanoveny

Sleď obecný v západní části Baltského moře
90 000

Šprot obecný v Baltském moři
410 000

Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Opatření v případě ohrožení platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské
Technická opatření pro zachování platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské
1.   Konstatuje-li vědecké poradenství, že zachování kterékoli populace platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské v Baltském moři je ohroženo, je Komisi svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 15 akty v přenesené pravomoci týkající se zvláštních opatření pro zachování ohrožené populace a kterékoli z následujících skutečností:
1.   Naznačuje-li vědecké poradenství, že je nutné přijmout nápravná opatření, aby se zajistilo, že se s populacemi platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské v Baltském moři bude hospodařit v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, je Komisi svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 15 akty v přenesené pravomoci týkající se zvláštních opatření pro vedlejší úlovky platýse evropského, platýse bradavičnatého, pakambaly velké a pakambaly východoatlantské a následujících technických opatření:
c)   a) přizpůsobení rybolovné kapacity a intenzity rybolovu;
a)   přizpůsobení rybolovné kapacity a intenzity rybolovu;
d)b) technických opatření včetně
1)  vlastností lovného zařízení, zejména velikosti ok, síly vlákna, velikosti zařízení;
b)  vlastností lovného zařízení, zejména velikosti ok, síly vlákna, velikosti zařízení;
2)  používání lovného zařízení, zejména doby ponoření, hloubky, v níž se zařízení používá;
c)  používání lovného zařízení, zejména doby ponoření, hloubky, v níž se zařízení používá;
3)   zákazu nebo omezení rybolovu v určitých oblastech;
d)   zákazu nebo omezení rybolovu v určitých oblastech;
4)   zákazu nebo omezení rybolovu v určitých obdobích;
e)   zákazu nebo omezení rybolovu v určitých obdobích;
5)  minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.
f)  minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;
g)  dalších vlastností vztahujících se k selektivitě.
2.   Účelem opatření uvedených v odstavci 1 je dosažení cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. b) na základě vědeckého poradenství.
2.   Účelem opatření uvedených v odstavci 1 je dosažení cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. b) a soulad s ekologickými právními předpisy Unie na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství.
3.   Dotčené členské státy mohou podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 předkládat společná doporučení konkrétních opatření pro zachování zdrojů, jak je uvedeno v odstavci 1.
3.   Dotčené členské státy mohou podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 předkládat společná doporučení konkrétních opatření pro zachování zdrojů, jak je uvedeno v odstavci 1.
3a.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje Evropský parlament a poradní výbory.
3b.  Komise po konzultaci s dotčenými členskými státy analyzuje dopad aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 do jednoho roku po jejich přijetí a poté každý rok. Pokud tato analýza ukáže, že akt v přenesené pravomoci není vhodný k řešení aktuální situace, dotčené členské státy mohou předložit společné doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Článek 7
Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na dotčené populace a na platýse evropského, pokud jsou ryby uloveny následujícím zařízením: vězencovými sítěmi, vršemi a koši.
Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na tresku obecnou, pokud je ulovena následujícím zařízením: vězencovými sítěmi, vršemi, koši, vězenci s obručí a lapadlovými sítěmi.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Cílem opatření uvedených v odstavci 1 je dosažení cílů stanovených v článku 3, a zejména ochrana nedospělých ryb nebo ryb ve tření.
2.  Cílem opatření uvedených v odstavci 1 je dosažení cílů stanovených v článku 3, a zejména ochrana nedospělých ryb nebo ryb ve tření a rovněž soulad s ekologickými právními předpisy Unie, jak je uvedeno ve článku 3a, a zajištění minimalizace negativních dopadů rybářských činností na mořský ekosystém.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – písm. a
a)  specifikace cílových druhů a velikostí ok stanovených v přílohách II a III uvedených v článcích 3 a 4 nařízení (ES) č. 2187/2005;
a)  specifikace cílových druhů, velikostí ok a minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovených v přílohách II, III a IV nařízení (ES) č. 2187/2005 a uvedených v článcích 3, 4 a v čl. 14 odst. 1 téhož nařízení;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3 – písm. f
f)  zákaz vlečných sítí v Rižském zálivu stanovený v článku 22 uvedeného nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 4 a (nový)
4a.  Komise kromě toho bude před přijetím technických opatření usilovat o to, aby zohledňovala nejnovější vědecké studie včetně studií ICES.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 4 b (nový)
4b.  V období tření tresky obecné se zakazuje pelagický rybolov pomocí zařízení o velikosti ok menší než 110 mm nebo 120 mm v případě zařízení na člunech.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Kapitola VI a (nová)
KAPITOLA VIa
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ
Článek 9a
Specifická opatření
1.  Od 1. května do 31. října je zakázáno provádět jakoukoli rybolovnou činnost v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice, měřeno podle souřadnicového systému WGS84:
a)  Oblast 1:
–  55° 45′ N, 15° 30′ E
–  55° 45′ N, 16° 30′ E
–  55° 00′ N, 16° 30′ E
–  55° 00′ N, 16° 00′ E
–  55° 15′ N, 16° 00′ E
–  55° 15′ N, 15° 30′ E
–  55° 45′ N, 15° 30′ E
b)  Oblast 2:
–  55° 00′ N, 19° 14′ E
–  54° 48′ N, 19° 20′ E
–  54° 45′ N, 19° 19′ E
–  54° 45′ N, 18° 55′ E
–  55° 00′ N, 19° 14′ E
c)  Oblast 3:
–  56° 13′ N, 18° 27′ E
–  56° 13′ N, 19° 31′ E
–  55° 59′ N, 19° 13′ E
–  56° 03′ N, 19° 06′ E
–  56° 00′ N, 18° 51′ E
–  55° 47′ N, 18° 57′ E
–  55° 30′ N, 18° 34′ E
–  56° 13′ N, 18° 27′ E.
2.  Všechna plavidla Unie o celkové délce 8 m nebo větší, která mají na palubě jakákoli lovná zařízení určená k lovu tresek obecných nebo taková zařízení v Baltském moři používají, musí mít podle článku 3 nařízení (ES) č. 2187/2005 zvláštní povolení pro lov tresek obecných v Baltském moři.
3.  Komise je v souladu s článkem 15 zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž pozmění tento článek, je-li to nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 3, a zejména pro ochranu nedospělých ryb a ryb v tření.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Regionální spolupráce
Regionální spolupráce
1.  Na opatření uvedená v této kapitole se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.
1.  Na opatření uvedená v článcích 6, 8 a 9 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.
2.  Dotčené členské státy mohou v následujících lhůtách předkládat společná doporučení podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013:
2.  Dotčené členské státy mohou po konzultaci regionálních poradních rad předkládat jakákoli společná doporučení podle článků 6 odst. 3, čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 4 poprvé nejpozději 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté 12 měsíců po každém předložení hodnocení plánu podle čl. 14, avšak nejpozději do 1. září pro opatření týkající se členských států. Mohou rovněž podávat doporučení v případě náhlé změny situace týkající se populací, na které se plán vztahuje, pokud jsou doporučená opatření považována za nezbytná nebo jsou podpořena vědeckým doporučením.
a)  opatření stanovená v čl. 6 odst. 1 a týkající se daného kalendářního roku nejpozději do 1. září předchozího roku;
b)  opatření stanovená v čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 poprvé nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté šest měsíců po každém předložení hodnocení plánu podle článku 14.
2a.  Poradní rady mohou rovněž předkládat doporučení v souladu s časovým harmonogramem stanoveným v odstavci 2.
2b.  Jakoukoli odchylku od společných doporučení Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě a musí být možné ji přezkoumat.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Článek 12
Článek 12
Článek 12
Předchozí oznámení
Předchozí oznámení
1.  Odchylně od čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 se povinnost předchozího oznámení stanovená v uvedeném článku použije na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce osm metrů nebo větší, která uchovávají na palubě nejméně 300 kg tresky obecné
1.  Odchylně od čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 se povinnost předchozího oznámení stanovená v uvedeném článku použije:
a)   co se týče rybářských lodí lovících tresku obecnou na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce osm metrů nebo větší, která uchovávají na palubě nejméně 300 kilogramů tresky obecné;
nebo dvě tuny ryb z pelagických populací.
b)  co se týče rybářských lodí lovících sledě obecného a šprota obecného na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce osm metrů nebo větší, která uchovávají na palubě nejméně dvě tuny ryb z pelagických populací;
2.  Odchylně od čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 musí být lhůta pro předchozí oznámení stanovená v uvedeném článku nejméně jednu hodinu před odhadovaným časem vplutí do přístavu.
2.  Odchylně od čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 musí být lhůta pro předchozí oznámení stanovená v uvedeném článku nejméně jednu hodinu před odhadovaným časem vplutí do přístavu. Příslušné orgány pobřežních států mohou v jednotlivých případech povolit dřívější vjezd do přístavu za podmínky, že jsou připraveny nezbytné podmínky pro vhodná kontrolní opatření.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 13 – písm. b
b)  5 tun ryb z pelagických populací.
b)  2 tuny ryb z pelagických populací.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Článek 14
Článek 14
Článek 14
Hodnocení plánu
Hodnocení plánu
Šest let po vstupu tohoto plánu v platnost a poté každých dalších šest let Komise zajistí hodnocení dopadu tohoto plánu na populace, na něž se vztahuje toto nařízení, a na rybolov využívající tyto populace, zejména s cílem zohlednit změny ve vědeckém poradenství. Výsledky těchto hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě.
Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých dalších pět let Komise zhodnotí dopad tohoto víceletého plánu na populace, na něž se vztahuje toto nařízení, a na rybolov využívající tyto populace, zejména s ohledem na pokrok směrem k dosažení a zachování populací ryb nad úrovní, která vede k produkci maximálního udržitelného výnosu. Výsledky tohoto hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě a tam, kde to bude vhodné, a s přihlédnutím k nejnovějšímu vědeckému poradenství může navrhnout přizpůsobení víceletého plánu nebo zahájit změny aktů v pověřené působnosti.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Kapitola IX a (nová)
KAPITOLA IXa
PODPORA OD EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU
Článek 14a
Podpora od Evropského námořního a rybářského fondu
Pro účely čl. 33 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 508/2014 se víceletý plán ve smyslu tohoto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 6, 8 a 9 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 6, 8 a 9 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 1. září 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Článek 16
Články 20 a 21 nařízení (ES) č. 2187/2005 se zrušují.
Nařízení (ES) č. 2187/2005 se mění takto:
1.  V článku 13 se zrušuje odstavec 3.
2.  V příloze IV se ve sloupci s názvem „Minimální velikost“ nahradí hodnota „38 cm“ vztahující se k minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů tresky obecné hodnotou „35 cm“.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst.2 druhého pododstavce (A8-0128/2015).


Povinnost vykládky úlovků ***I
PDF 400kWORD 99k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98, (ES) č. 2187/2005, (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 2347/2002 a (ES) č. 1224/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 1434/98, pokud jde o povinnost vykládky úlovků (COM(2013)0889 – C7-0465/2013 – 2013/0436(COD))
P8_TA(2015)0105A8-0060/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2013)0889),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0465/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. dubna 2014(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0060/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/..., kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98, (ES) č. 2187/2005, (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 2347/2002 a (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 a (EU) č. 1380/2013, pokud jde o povinnost vykládky, a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1434/98

P8_TC1-COD(2013)0436


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/812.)

(1) Úř. věst. C 311, 12.9.2014, s. 68.


Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi ES a Ruskem, s ohledem na přistoupení Chorvatska k EU ***
PDF 317kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé, s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (11878/2014 – C8-0006/2015 – 2014/0052(NLE))
P8_TA(2015)0106A8-0129/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11878/2014),

–  s ohledem na návrh protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (11513/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0006/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0129/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Ruské federace.


Opatření navazující na provádění boloňského procesu
PDF 456kWORD 119k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu (2015/2039(INI))
P8_TA(2015)0107A8-0121/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména na její článek 26,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 14,

—  s ohledem na sorbonnskou Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, kterou dne 25. května 1998 v Paříži podepsali čtyři příslušní ministři z Francie, Itálie, Německa a Spojeného království (Sorbonnská deklarace)(1),

—  s ohledem na společnou deklaraci, kterou dne 19. června 1999 v Boloni podepsali ministři školství z 29 evropských zemí (Boloňská deklarace)(2),

—  s ohledem na komuniké vydané konferencí evropských ministrů odpovědných za vysoké školství ve dnech 28. a 29. dubna 2009 v Lovani a Nové Lovani(3),

—  s ohledem na prohlášení z Budapešti a Vídně ze dne 12. března 2010, které přijali ministři školství ze 47 zemí a kterým byl oficiálně zaveden Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)(4),

—  s ohledem na komuniké vydané konferencí ministrů a třetím boloňským politickým fórem pořádanými v Bukurešti ve dnech 26. a 27. dubna 2012(5),

—  s ohledem na strategii mobility 2020 pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) přijatou ministerskou konferencí EHEA, která se konala v Bukurešti ve dnech 26. a 27. dubna 2012(6),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)(7),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu(8),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(9),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(10),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(11),

—  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku(12),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(13),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky(14),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“(15),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2006 nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ (COM(2006)0208),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Vysokoškolské vzdělávání v Evropě 2009: vývoj v boloňském procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2009)(16),

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Zaostřeno na strukturu vysokého školství v Evropě 2010: dopad boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2010)(17),

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v roce 2012: zpráva o provádění boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2012)(18),

—  s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2007 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi pedagogy(19),

—  s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2009 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi studenty(20),

—  s ohledem na publikaci Eurostatu ze dne 16. dubna 2009 nazvanou „Boloňský proces ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě – klíčové ukazatele v sociální oblasti a v oblasti mobility“(21),

—  s ohledem na závěrečnou zprávu mezinárodní konference o financování vysokoškolského vzdělávání, která se konala v arménském Jerevanu ve dnech 8.–9. září 2011(22),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 nazvané „Boloňský proces a mobilita studentů“(23),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o „Dialogu mezi univerzitami a podniky: nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit“(24),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu(25),

—  s ohledem na Evropský fond pro strategické investice (EFSI)(26),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0121/2015),

A.  vzhledem k tomu, že význam boloňského procesu v současné hospodářské situaci by měl spočívat ve sledování cílů, pokud jde o dosažení co nejvyšší možné úrovně znalostí a inovací u občanů prostřednictvím širokého přístupu ke vzdělávání a jeho neustálé modernizace, a že by se to mělo projevit v revizi strategie Evropa 2020 a při provádění Junckerova investičního plánu pro Evropu;

B.  vzhledem k tomu, že analýzy ukazují, že téměř každý třetí zaměstnavatel má potíže při hledání příslušně kvalifikovaných zaměstnanců; vzhledem k tomu, že boloňská reforma nebyla dosud příliš úspěšná, pokud jde o cíl snížit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v EU (rozdíl mezi kvalifikací jednotlivců a poptávkou na pracovním trhu); vzhledem k tomu, že tento nesoulad se stal pro Evropu ústřední výzvou, jelikož se dotýká všech oblastí společnosti od produktivity a efektivity podniků až po současné a budoucí dobré životní podmínky mladých lidí;

C.  vzhledem k tomu, že od začátku krize v roce 2008 se problém s nezaměstnaností mládeže nijak podstatně nezlepšil; vzhledem k tomu, že koncem roku 2014 bylo v EU přibližně 5 milionů nezaměstnaných mladých lidí do 25 let;

D.  vzhledem k tomu, že kromě jejich povinnosti připravovat nové odborníky, vědce, inženýry, vyučující, lékaře, politiky, občany atd. by „typickým znakem univerzit mělo být hledání pravdy a krásy“, řečeno slovy filozofa;

E.  vzhledem k tomu, že je důležité považovat univerzity za skutečné hlavní hráče boloňského procesu, jejichž úloha přesahuje koordinační a regulační úlohu regionálních a celostátních orgánů a jejich úlohu spočívající v poskytování finančních prostředků;

F.  vzhledem k tomu, že díky této mezivládní iniciativě bylo v úzké spolupráci s akademickou obcí vynaloženo úsilí o zajištění společné evropské reakce na závažné problémy v mnoha zemích, které však nebylo dostatečné;

G.  vzhledem k tomu, že skutečným cílem boloňského procesu je podporovat mobilitu a mezinárodního ducha a zajistit slučitelnost a srovnatelnost, pokud jde o normy a kvalitu různých systémů vysokoškolského vzdělávání, a zároveň respektovat nezávislost univerzit, a tím přispívat k utváření skutečně demokratického evropského prostoru, který občanům poskytuje rovné příležitosti;

H.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyhodnotit pokrok za posledních 15 let a zohlednit přitom jak úspěch v oblasti meziregionální spolupráce, tak i přetrvávající problémy a nerovné výsledky při dosahování stanovených cílů;

I.  vzhledem k tomu, že přestože boloňský proces ve většině zemí řídil a motivoval reformy ve vzdělávání, mohl by v některých zemích být kvůli nedostatečné komunikaci a neporozumění jeho skutečné vizi pociťován jako byrokratická zátěž;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité uznat celoevropský charakter boloňského procesu, stejně jako zapojení všech jeho aktérů, včetně studentů, vyučujících, výzkumných pracovníků a nepedagogických zaměstnanců;

K.  vzhledem k zásadnímu významu větší finanční podpory vzdělávání, odborné přípravy, včetně odborného vzdělávání, získávání znalostí a výzkumu, zejména v období stávající hospodářské krize;

L.  vzhledem k tomu, že v těchto neustále se měnících souvislostech je třeba znovu potvrzovat politické závazky boloňského procesu a zapojení evropských institucí a vlád členských států a všech dalších příslušných zúčastněných stran do realizace tohoto procesu;

Úloha boloňského procesu

1.  podotýká, že vzdělávání a výzkum je jedním z hlavních pilířů naší společnosti, pokud jde o podporu rozvoje dovedností, růst a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že z hlediska účinného snižování chudoby, sociální nerovnosti a nezaměstnanosti, především nezaměstnanosti mládeže, a z hlediska podpory sociálního začleňování mají zásadní význam větší investice do vzdělávání;

2.  poukazuje na to, že pokud by boloňský proces umožnil studentům získávat a rozvíjet schopnosti, které požaduje trh, mohl by pomoci při řešení otázky nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v EU, a tím dosáhnout důležitého cíle, kterým je zvyšování zaměstnatelnosti absolventů;

3.  je si vědom úlohy, kterou boloňský proces hraje při vytváření Evropy znalostí; poukazuje na to, že šíření znalostí, vzdělávání a výzkum jsou klíčovými prvky strategie Evropa 2020 a přispívají k rozvoji evropského občanství; poukazuje však také na potřebu konzultací v rámci vysokoškolské obce (vyučujících, studentů a nepedagogických pracovníků) s cílem porozumět odporu proti reformám spojeným s boloňským procesem a na potřebu zaručit, aby bylo veřejné vzdělávání zdarma a dostupné všem a aby reagovalo na potřeby společnosti;

4.  konstatuje, že boloňské reformy vyústily ve vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a za posledních 15 let umožnily dosáhnout podstatných výsledků, pokud jde o zvýšení srovnatelnosti struktur vysokoškolského vzdělávání, zvýšení mobility, zavedení systémů zajištění kvality a uznávání diplomů, zlepšení kvality systémů vzdělávání a také přitažlivosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě;

5.  konstatuje, že v boloňském procesu je třeba učinit ještě hodně práce v oblasti přizpůsobení systémů vzdělávání potřebám trhu a zlepšení celkové uplatnitelnosti na trhu práce a konkurenceschopnosti a také atraktivity vysokoškolského vzdělávání v Evropě; poukazuje na to, že evropské instituce vysokoškolského vzdělávání by měly být schopny rychle reagovat na hospodářské, kulturní a vědecko-technické změny v moderní společnosti, aby mohly plně využít svého potenciálu podporovat růst, zaměstnatelnost a sociální soudržnost;

6.  bere na vědomí cíle pro nadcházející roky a vnitrostátní priority týkající se opatření, jež mají být přijata do roku 2015, jak byly nastíněny na ministerské konferenci EHEA v Bukurešti roku 2012, a rovněž doporučení této konference ohledně strategie mobility 2020 pro EHEA, přičemž obhajuje vytvoření nových observatoří, nové přístupy k různým evropským vysokoškolským obcím a nové systémy, které by integrovaly členy těchto vysokoškolských obcí do reformního procesu v rámci tohoto plánu;

Priority a výzvy

7.  vyzývá země EHEA, aby provedly společné dohodnuté reformy, jejichž cílem je urychlit dosažení cílů boloňského procesu a zvýšit důvěryhodnost EHEA; vybízí k podpoře zemí, jež se při provádění těchto reforem potýkají s obtížemi; podporuje v tomto ohledu vytváření širokých partnerství mezi zeměmi, regiony a příslušnými zúčastněnými stranami;

8.  vyzývá členské státy, aby dále zlepšovaly a aktualizovaly hodnocení zařízení vysokoškolského vzdělávání podle norem stanovených dříve v rámci systémů vzdělávání na mezinárodní úrovni, které by ocenily vynikající výsledky s cílem dosáhnout pokroku v oblasti znalostí, výzkumu a vědy;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat rozmanitost učení, včetně jazykové rozmanitosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily studentské granty a zajistily jejich snadnou dostupnost;

10.  upozorňuje na to, že je třeba dále usilovat o rozvoj prostoru EHEA a navázat na pokrok dosažený při sledování jeho cílů a koordinaci s Evropským prostorem všeobecného a odborného vzdělávání, Evropským prostorem celoživotního učení a Evropským výzkumným prostorem;

11.  vyzývá všechny zúčastněné strany, kterých se týká uplatňování boloňského procesu, ke zdokonalení systému zajišťování kvality s cílem vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který by v celosvětovém měřítku představoval špičkovou kvalitu vysokoškolského vzdělávání, a byl by tudíž atraktivnější;

12.  vyzývá členské státy, země prostoru EHEA a EU jako celek, aby zvýšily informovanost o boloňském procesu a jeho podporu ze strany veřejnosti, mj. prostřednictvím opatření na základní úrovni, jejichž cílem by bylo účinnější a dynamičtější zapojení do plnění jeho cílů;

13.  zdůrazňuje, že Komise jakožto člen boloňského procesu plní při utváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání důležitou roli, a vyzývá ji, aby posílila svou úlohu při oživování tohoto procesu a zvyšování úsilí o dosažení stanovených cílů;

14.  poukazuje na to, že vyhlášení cíle by měly zahrnovat kvalitu vzdělávání a výzkum v terciárním sektoru; domnívá se, že jedním z ukazatelů plnění těchto cílů by bylo zvýšení zaměstnatelnosti absolventů, což je také jedním z cílů strategie Evropa 2020;

15.  vyzývá k dialogu mezi vládami a institucemi vysokoškolského vzdělávání, jehož cílem by bylo věnovat se otázce dostupných finančních prostředků, tak aby došlo k jejich maximalizaci a účinnému využívání, a hledat nové a rozmanité modely financování, které by doplnily veřejné financování; zdůrazňuje také význam programu Horizont 2020 pro řízení projektů spolupráce v oblasti výzkumu mezi evropskými institucemi vysokoškolského vzdělávání a vyjadřuje znepokojení nad neustálými pokusy snížit financování této oblasti, zatímco jiné oblasti rozpočtu zůstávají nedotčené;

16.  vyzývá vlády, aby zvýšily účinnost využívání veřejných zdrojů financování ve vzdělávání a dodržovaly hlavní cíl EU, kterým je investování 3 % HDP EU do roku 2020 do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit ambiciózní financování vzdělávání a výzkumu, protože se jedná o jeden z klíčových nástrojů, jak zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny a také jak bojovat s hospodářskou krizí a nezaměstnaností;

17.  poukazuje na potenciální příležitosti financování vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy ze strany fondu EFSI; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad plánovanými škrty finančních prostředků určených na program Horizont 2020 přímo spojených s výzkumem a vzděláváním, které mají být přesunuty do fondu EFSI;

18.  varuje, že jakékoli škrty v rámci programu Horizont 2020 by měly bez pochyby vliv na řádnou realizaci boloňského procesu, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby stáhla veškeré své podobné návrhy;

19.  podporuje jak přístup shora dolů, tak zdola nahoru, se zapojením celé akademické obce a sociálních partnerů, a vyzývá k politické účasti a spolupráci ministrů z prostoru EHEA, pokud jde o rozvoj společné strategie k uskutečnění boloňských reforem;

20.  vyzývá k dalšímu rozvoji studijních programů s jednoznačně definovanými cíli, které by poskytovaly obecné i odborné znalosti a kombinaci dovedností potřebné nejen k přípravě absolventů na požadavky trhu práce a zajištění jejich schopnosti celoživotního vzdělávání, ale také k integraci občanů, což je velmi důležité; podporuje neomezené uplatňování evropského rámce pro certifikaci odborných kvalifikací;

21.  zdůrazňuje úlohu vědních oborů STEM (přírodní vědy, technické obory, inženýrství, matematika) a jejich význam pro společnost, hospodářství a uplatnění absolventů na trhu práce;

22.  vyzývá ke správnému uplatňování evropského systému přenosu a akumulace kreditů a používání dodatku k diplomu v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, což jsou klíčové nástroje související se studijní zátěží a výsledky studia, s cílem usnadnit mobilitu a pomoci studentům sloučit výsledky svého studia i mimoškolní výsledky;

23.  zdůrazňuje, že je důležité zaručit vzájemné uznávání a slučitelnost vysokoškolských titulů, aby byl upevněn systém zabezpečování kvality na evropské úrovni a ve všech zemích, které se připojily k prostoru EHEA, v souladu s revidovanou verzí norem a pokynů pro zabezpečování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání; vyzývá všechny země v rámci prostoru EHEA a jejich příslušné agentury pro zabezpečování kvality, aby se připojily k evropským sítím pro zabezpečování kvality (ENQA a EQAR);

24.  vyzývá všechny partnerské strany boloňského procesu a zejména Evropskou komisi, aby pravidelně měřily nesoulad mezi nabízenými a požadovanými kompetencemi a dovednostmi v okamžiku vstupu absolventů do pracovního života;

25.  podtrhuje význam cíle strategie Evropa 2020, aby mělo 40 % lidí ve věku 30–34 let ukončené vysokoškolské vzdělání a získalo příslušné dovednosti a kompetence potřebné k nalezení zaměstnání, které by je naplňovalo;

26.  zdůrazňuje hodnotu rámců kvalifikací s ohledem na zvýšení transparentnosti a vyzývá všechny země podílející se na boloňském procesu, aby uvedly své rámce kvalifikací do souladu s rámci kvalifikací prostoru EHEA a s evropskými rámci kvalifikací;

27.  zdůrazňuje, že národní kvalifikační rámce je v mnoha členských státech ještě pořád třeba přizpůsobit evropskému rámci kvalifikací a také evropským normám a pokynům pro zajišťování kvality; konstatuje, že mnoho národních kvalifikačních rámců dosud není registrováno v evropském registru pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR);

28.  konstatuje, že mobilita studentů, vyučujících, výzkumných pracovníků a nepedagogických zaměstnanců patří k hlavním prioritám boloňského procesu; vyzývá členské státy, aby zvýšily možnost a kvalitu mobility, a poukazuje na to, že je nutné urychlit uplatňování strategie mobility 2020 pro EHEA a dosáhnout také kvantitativního cíle, kterým je 20% mobilita studentů do roku 2020; zdůrazňuje v této souvislosti zásadní úlohu programu Erasmus+ a Horizont 2020 a poukazuje na to, že je nutné zajistit jejich bezproblémové a účinné uplatňování a propagaci; zdůrazňuje, že studijní granty náležející k programu Erasmus+ by měly být osvobozeny od zdanění a sociálních příspěvků;

29.  vyzývá k postupnému začlenění mobility studentů do oficiálních vysokoškolských učebních plánů;

30.  zdůrazňuje potřebu zapojit přiměřený počet vysokoškolských studentů výtvarných a hudebních oborů a také jejich vyučujících do programů mobility EU;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly evropská a mezinárodní partnerství a opatření na podporu mobility mezi kritéria pro hodnocení univerzit a zařízení dalšího vzdělávání;

32.  poukazuje na ústřední roli institucí vysokoškolského vzdělávání při podpoře mobility a při vybavování absolventů a výzkumných pracovníků znalostmi a dovednostmi, jež potřebují, aby se v globálním hospodářství dovedli uplatnit na trhu práce;

33.  vyzývá členské státy, EU a prostor EHEA, aby zvýšily mobilitu podporou výuky jazyků, odstraněním administrativních překážek, vytvořením vhodného mechanismu finanční podpory a zajištěním převoditelnosti grantů, stipendií a kreditů; připomíná, že mobilita je pro studenty z méně bohatých rodin stále hůře dostupná;

34.  v oblasti vytváření a plnění programů zdůrazňuje posun ve vzdělávacím paradigmatu směrem k přístupu více zaměřenému na studenty, jehož součástí je osobní rozvoj studentů; podtrhuje význam zapojení studentů do řízení vysokoškolského vzdělávání;

35.  zdůrazňuje, že studijní programy by se měly soustředit na dlouhodobou poptávku na trhu; zdůrazňuje také, že možnost uplatnění na trhu práce znamená, že studenti by měli mít širokou škálu různých dovedností, které je připraví na vstup na pracovní trh a umožní jim celoživotně se vzdělávat; v této souvislosti podporuje aktivní dialog a spolupráci v rámci zemí i přeshraniční spolupráci na programech a pracovních stážích mezi akademickou obcí a podnikatelským prostředím, které by mohly pomoci v boji proti hospodářské krizi, mohly by stimulovat hospodářský růst a přispět k vytváření společnosti založené na znalostech, a tím vytvořit příležitosti v širším společenském smyslu; vybízí instituce vysokoškolského vzdělávání, aby byly otevřeny mezioborovému studiu, zřizování výzkumných ústavů při univerzitách a spolupráci s různými partnery;

36.  zdůrazňuje, že je nutno poskytovat rozsáhlé příležitosti k celoživotnímu vzdělávání a doplňkovým formám učení, jako je neformální a informální vzdělávání, které jsou klíčové pro rozvoj tzv. měkkých dovedností;

37.  vyzývá ke zvýšení úsilí o upevnění vazeb mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a inovacemi, a to i prostřednictvím podpory vzdělávání založeného na výzkumu, a zdůrazňuje, že program Horizont 2020 je jedním z hlavních mechanismů financování pro podporu výzkumu; vyzývá k lepší synchronizaci opatření na podporu boloňského procesu, např. programů Horizont 2020 a Erasmus+;

38.  vyzývá k větší pružnosti studijních plánů, které by podpořily studijní programy zakončené společnými tituly a mezioborová studia a rovněž inovace, tvořivost, odborné vzdělávání a přípravu, duální vzdělávání a podnikatelství v oblasti vysokoškolského vzdělávání, a vyzývá k prozkoumání potenciálu, jejž nabízejí nové technologie, digitalizace a IKT, s cílem obohatit učební a pedagogický proces a dále rozvíjet širokou škálu dovedností a nových modelů vzdělávání, učení a hodnocení;

39.  vyzývá instituce vysokoškolského vzdělávání, orgány veřejné správy, sociální partnery a podniky, aby vedli průběžný dialog usnadňující a zvyšující zaměstnatelnost; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu zaměřit diskusi na nevyužitý potenciál vysokoškolského vzdělávání pro stimulaci růstu a zaměstnanosti; vyzývá země v rámci EHEA a instituce vysokoškolského vzdělávání k prohloubení spolupráce, která by vedla k zajištění kvality stáží a učňovské přípravy a ke zvýšení mobility v tomto kontextu; zdůrazňuje, že zúčastněné strany by měly lépe spolupracovat na zvýšení výchozí kvalifikace a obnově kvalifikované pracovní síly a také na zlepšení poskytování, dostupnosti a kvality profesního a pracovního poradenství; domnívá se navíc, že je třeba dále podporovat pracovní stáže, jež jsou součástí studijních programů, a výuku na pracovišti;

40.  zdůrazňuje, že uznaným uprchlíkům je třeba umožnit přístup ke všem institucím v rámci prostoru EHEA, jelikož prostřednictvím vzdělávání si mohou vybudovat nezávislý život; zdůrazňuje kromě toho, že by měla být dále liberalizována povolení k pobytu v případě absolventů, kteří hledají možnost kvalifikované profesní činnosti; zdůrazňuje, že je nutné prohloubit úsilí o vzájemné uznávání kvalifikace uznaných uprchlíků, a to zejména s ohledem na mobilitu těchto studentů;

41.  zdůrazňuje, že členské státy a všechny instituce vysokoškolského vzdělávání, které se připojily k prostoru EHEA, mají odpovědnost za poskytování kvalitního vzdělávání, jež by reagovalo na společenské a hospodářské výzvy, a zdůrazňuje potřebu jejich úzké spolupráce, aby bylo dosaženo cílů stanovených v rámci boloňského procesu;

42.  konstatuje, že komplexní strategii na začlenění studentů z horšího socioekonomického prostředí do vysokoškolského vzdělávání, čímž řeší problém tzv. sociálního filtru, vytvořilo pouze několik členských států;

43.  vyzývá k většímu zapojení středoškolských vyučujících do boloňského procesu, což by zlepšilo kvalitu odborné přípravy vyučujících a profesní mobility s cílem naplnit nové požadavky na vzdělávání a odbornou přípravu ve společnosti založené na znalostech a přispět k lepším výkonům studentů;

44.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání a jeho úkoly, pokud jde o kvalitu a vyučování, které se uplatňují při utváření budoucích generací a přispívají k větší společenské a hospodářské soudržnosti, vytváření pracovních míst, vyšší konkurenceschopnosti a růstovému potenciálu; v tomto ohledu poukazuje na to, že profesi učitelů by se mělo dostat většího uznání;

45.  vyzývá k vynaložení ekonomického a společenského úsilí o větší sociální začleňování prostřednictvím zajištění spravedlivého a otevřeného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny, snadnějšího uznávání vysokoškolských a profesních kvalifikací a také období studia v zahraničí a předchozího vzdělání, programů tzv. měkkých dovedností, neformálního a informálního učení a také prostřednictvím poskytnutí odpovídajícího vzdělání různorodé studentské populaci formou celoživotního vzdělávání;

46.  podtrhuje sociální rozměr boloňského procesu; vyzývá k opatřením zaměřeným na větší účast nedostatečně zastoupených a znevýhodněných skupin, mj. na základě mezinárodních programů mobility;

47.  zdůrazňuje úlohu mobility v rámci vzdělávání pro mezikulturní vzdělávání a poukazuje na to, že boloňský proces by měl učinit aktivní kroky, pokud jde o podporu mezikulturních znalostí a mezikulturního respektu studentů;

48.  vyzývá k vynaložení úsilí o vytvoření strategie pro vnější rozměr prostoru EHEA prostřednictvím spolupráce s dalšími světovými regiony s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost a přitažlivost v celosvětovém měřítku, zlepšit poskytování informací o prostoru EHEA, prohloubit spolupráci založenou na partnerství a politický dialog a dále uznávat kvalifikace;

49.  zdůrazňuje, že je třeba rozšířit shromažďování údajů v zemích prostoru EHEA, aby bylo možné snadněji zjistit problémy v rámci boloňského procesu a lépe jim čelit;

50.  zdůrazňuje význam příští ministerské konference EHEA, která se má konat v Jerevanu v květnu 2015, pokud jde o dosažení cíle, kterým je kritické posouzení pokroku i nezdarů při dosahování priorit stanovených na období 2012–2015, a to s ohledem na podporu a další upevnění prostoru EHEA za plné podpory Unie;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/SORBONNE_DECLARATION1.pdf
(2) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/BOLOGNA_DECLARATION1.pdf
(3) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Leuven_Louvain-la-Neuve_Communiqu%C3%A9_April_2009.pdf
(4) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Budapest-Vienna_Declaration.pdf
(5) http://www.ehea.info/Uploads/(1)/Bucharest%20Communique%202012(1).pdf
(6) http://www.ehea.info/Uploads/%281%29/2012%20EHEA%20Mobility%20Strategy.pdf
(7) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.
(8) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.
(9) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.
(10) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(11) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(12) Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 3.
(13) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.
(14) Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.
(15) Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1.
(16) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/099EN.pdf
(17) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/122EN.pdf
(18) http://www.ehea.info/Uploads/(1)/Bologna%20Process%20Implementation%20Report.pdf
(19) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl198_en.pdf
(20) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_260_en.pdf
(21) http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/5713011/KS-78-09-653-EN.PDF/3eb9f4ec-dc39-4e51-a18b-b61eb7c2518b?version=1.0
(22) http://www.ehea.info/news-details.aspx?ArticleId=253
(23) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 18.
(24) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 95.
(25) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 24.
(26) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1316/2013 (COM(2015)0010).


Evropský film v digitální éře
PDF 491kWORD 106k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 o evropském filmu v digitální éře (2014/2148(INI))
P8_TA(2015)0108A8-0123/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2014 o evropské audiovizuální politice v digitální éře(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–  s ohledem na první zprávu Komise ze dne 4. května 2012 o uplatňování směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách nazvanou „Audiovizuální mediální služby a zařízení připojená k internetu: pohled do minulosti a do budoucnosti“ (COM(2012)0203),

–  s ohledem na první zprávu Komise ze dne 24. září 2012 o uplatňování článků 13, 16 a 17 směrnice 2010/13/EU v období 2009–2010 nazvanou „Podpora evropských děl v programovém vysílání a audiovizuálních mediálních službách na vyžádání v EU“ (COM/2012/0522),

–  s ohledem na třetí zprávu Komise ze dne 7. prosince 2012 s názvem „O výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk“ (SWD(2012)0431) týkající se plnění doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/865/ES ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností;

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 24. dubna 2013 nazvanou „Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu: růst, tvorba a hodnoty“ (COM(2013)0231),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2013 o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl(5)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Evropský film v digitální éře: Překlenutí pólů kulturní rozmanitosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2014)0272),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. prosince 2014 nazvané „Evropský film v digitální éře“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o evropském filmu v digitálním věku(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 nazvané Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu(9),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0123/2015),

A.  vzhledem k tomu, že filmy představují hospodářské i kulturní bohatství, které významně přispívá k evropskému hospodářství z hlediska růstu a zaměstnanosti, pomáhají utvářet evropskou identitu tím, že odrážejí kulturní a jazykovou rozmanitost, podporují přeshraniční šíření evropské kultury a usnadňují kulturní výměnu a vzájemné porozumění mezi občany a zároveň přispívají k vytváření a rozvoji kritického myšlení;

B.  vzhledem k tomu, že potenciál kulturních a kreativních odvětví v Evropě, především evropského filmového průmyslu, dosud není plně využit při podpoře evropské kulturní rozmanitosti a dědictví i při zajišťování udržitelného růstu a tvorbě pracovních míst, z nichž by mohla následně těžit i další hospodářská odvětví, což by Evropě poskytlo konkurenční výhodu na celosvětové úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že evropský filmový průmysl je s 1 500 filmy uvedenými v roce 2014 jedním z největších producentů na světě, ale vyznačuje se heterogenní strukturou z hlediska financování i typu produkce;

D.  vzhledem k tomu, že se evropské filmy vyznačují kvalitou, originalitou a rozmanitostí, avšak v Unii je jejich propagaci a distribuci věnována jen omezená pozornost, což se projevuje v poměrně nízké sledovanosti, a zároveň čelí silné mezinárodní konkurenci a potížím při distribuci jak v Evropě, tak mimo ni;

E.  vzhledem k tomu, že šíření evropských koprodukčních filmů v členských státech je i přes velký počet filmů vyrobených každý rok nedostatečné, kdežto neevropské produkce jsou v Unii rozsáhle distribuované;

F.  vzhledem k tomu, že rozmanitost evropských filmů odrážející bohatství a sílu kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy znamená, že evropský filmový trh je přirozeně roztříštěný;

G.  vzhledem k tomu, že podpora kvalitní filmové produkce je zejména důležitá pro menší členské státy, jejichž jazyky ovládá pouze malý počet mluvčích;

H.  vzhledem k tomu, že podprogram MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa nabízí nové zdroje financování a možnosti distribuce a šíření evropských koprodukčních filmů, získávání nových diváků a podpory mediální gramotnosti;

I.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů jednotného digitálního trhu by mělo být budování důvěry v internet a lepší přístup k legálnímu audiovizuálnímu obsahu, což přispěje k investicím do evropských filmů;

J.  vzhledem k tomu, že filmové projekce v rámci premiérového uvedení filmů, které mají značný dopad na úspěch dotčených filmů při dalším uvádění, stále tvoří velkou část příjmů kinematografie, a jsou proto nezbytné pro financování evropských filmů a jejich distribuce;

K.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet evropských filmů, které mají skromný rozpočet na produkci i propagaci, by však mohl těžit z flexibilnějších distribučních strategií a z dřívější dostupnosti služby videa na vyžádání (VoD);

L.  vzhledem k tomu, že lepší organizace distribučních intervalů by zvýšila počet potenciálních diváků, přičemž by se snížila přitažlivost neoprávněného užívání filmů;

M.  vzhledem k tomu, že čl. 13 odst. 1 směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé služeb na vyžádání podporovali evropská díla; vzhledem k tomu, že toto ustanovení bylo provedeno různým způsobem a s různou úrovní právních požadavků, což vedlo k tomu, že se poskytovatelé usazují v těch členských státech, které mají nejmenší požadavky;

N.  vzhledem k tomu, že většina veřejných prostředků pro evropský filmový průmysl jak ze zdrojů jednotlivých států, tak ze zdrojů Unie, je určena na výrobu filmů;

O.  vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení (EU) č. 1295/2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa, uvádí, že Komise zřídí „záruční nástroj zaměřený na kulturní a kreativní odvětví“ s cílem usnadňovat přístup malých a středních podniků k financování v kulturních a kreativních odvětvích a umožnit zúčastněným finančním zprostředkovatelům účinněji posuzovat rizika spojená s projekty, na které MSP potřebují získat úvěry a finanční prostředky;

P.  vzhledem k tomu, že Komise ve své třetí zprávě ze dne 7. prosince 2012 o výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk, upozornila na skutečnost, že pouze 1,5 % evropského filmového dědictví bylo digitalizováno; vzhledem k tomu, že toto procento je dnes stejné, a to i navzdory obavám, že mnoho děl z tohoto dědictví může být pro budoucí generace navždy ztraceno, což například dokládá skutečnost, že se zachovalo pouze 10 % němých filmů;

Q.  vzhledem k tomu, že digitalizace a sbližování médií vytvářejí nové příležitosti pro přeshraniční distribuci a propagaci evropských filmů, jakož i větší potenciál pro inovace a flexibilitu, a současně způsobují výrazné změny v chování a očekáváních diváků;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit financování digitalizace, uchovávání a on-line dostupnosti filmového dědictví a souvisejících materiálů a stanovit evropské normy pro uchovávání digitálních filmů;

S.  vzhledem k tomu, že mediální a zejména filmová gramotnost může občanům poskytnout příležitost k rozvíjení kritického myšlení a chápání a může podnítit jejich vlastní kreativitu a schopnost vyjádření;

T.  vzhledem k tomu, že autorské právo by v digitálním věku mělo nadále motivovat k investicím do filmové produkce a tvorby, zajistit držitelům práv přiměřenou odměnu a zároveň podporovat rozvoj nových služeb a přeshraniční přístup pro občany a umožňovat kulturním a kreativním odvětvím, aby i nadále přispívala k růstu a tvorbě pracovních míst;

U.  vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účinné provádění směrnice 2012/28/EU o některých povolených způsobech použití osiřelých děl a zahrnout filmy do definice veřejně dostupných osiřelých děl;

Propagace, přeshraniční distribuce a dostupnost

1.  vybízí evropský filmový průmysl, aby usiloval o rozvoj inovativních služeb, nových obchodních modelů a distribučních kanálů za účelem zlepšení přeshraniční dostupnosti evropských filmů v Unii a mimoto aby divákům v celé Unii umožnil přístup k stále většímu rozsahu filmů prostřednictvím rostoucího počtu platforem; v této souvislosti navrhuje, aby se evropský filmový průmysl poučil z nejlepších komerčních postupů uplatňovaných mimo EU;

2.  uznává dopad, jaký má neoprávněné používání kreativních děl na kreativní cyklus a práva tvůrců; zdůrazňuje, že je potřeba zvýšit legální nabídku vysoké kvality a zvyšovat informovanost mladých lidí;

3.  navrhuje, aby se s přihlédnutím k rychlému růstu systému videa na vyžádání (VoD) a on-line transakcí v celé Unii dále zkoumal rozvoj přeshraniční přenositelnosti audiovizuálních služeb, neboť by tak diváci mohli získat přístup k filmům bez ohledu na to, kde se sami nacházejí;

4.  zdůrazňuje význam cíleného celounijního marketingu přihlížejícího ke kulturním specifikům evropských diváků pro zajištění lepší a účinnější propagace evropských filmů;

5.  naléhavě proto požaduje větší dostupnost filmů s titulky s cílem posílit přeshraniční šíření evropských filmů, zvyšovat mezi diváky povědomí o kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy a zlepšit vzájemné porozumění;

6.  poukazuje zejména na roli, kterou v podpoře titulků a dabingu hraje podprogram MEDIA, který má za cíl zvýšit dostupnost evropských filmů, zejména filmů v původním znění s titulky, usnadňujících jejich šíření a zlepšujících znalosti o evropských kulturách a jazycích a jejich chápání;

7.  zdůrazňuje význam nedávno přijaté přípravné akce „Crowdsourcing titulků jako nástroj k většímu rozšíření evropských děl“ a práce, kterou musí Komise vykonat při provádění této akce;

8.  podporuje rovněž iniciativy, jako je pilotní projekt Komise nazvaný „Podpora evropské integrace prostřednictvím kultury“, jehož cílem je rozšířit poskytování evropských filmů s titulky v celé Evropě prostřednictvím nových otitulkovaných verzí vybraných televizních programů;

9.  připomíná zásadní význam zlepšování dostupnosti filmů pro osoby se zdravotním postižením, a to zejména prostřednictvím zvukového popisu a titulkování;

10.  zdůrazňuje mimořádný význam soukromých a veřejných evropských televizních stanic v rámci filmové produkce, pokud jde o televizní i filmovou koprodukci, a vyzdvihuje roli, kterou mohou hrát při zajišťování budoucnosti mnoha filmových produkčních společností v EU, především malých a středních;

11.  připomíná roli ceny Evropského parlamentu LUX, která v průběhu let získává stále větší uznání, z hlediska podpory evropských filmů, neboť titulky k vítěznému filmu se překládají do všech 24 úředních jazyků Evropské unie, což evropským filmům zajišťuje zviditelnění, větší povědomí o nich a širší dostupnost; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby ve spolupráci s informačními kancelářemi Evropského parlamentu v členských státech více propagovaly ceny LUX;

12.  připomíná, že je třeba propagovat a podporovat evropské koprodukce a že zvýšení počtu takových produkcí může vést k rozšíření distribuce evropského filmu v celé Evropě;

13.  zdůrazňuje navíc rostoucí úspěch velmi kvalitních evropských televizních seriálů a strategický význam další podpory produkce, distribuce a propagace těchto seriálů na evropských i světových trzích;

14.  vyzývá členské státy, aby podporovaly zvláštní akce, jako jsou filmové festivaly a putovní kina, s cílem povzbuzovat a podporovat šíření a distribuci evropských filmů na svém území;

15.  navrhuje posílení stávajících opatření pro lepší optimalizaci cen za vstupenky do kina, rozvoj inovativních propagačních akcí a nabídek předplatného, které by pomohly zajistit atraktivitu kin a jejich dostupnost pro všechny;

Získávání nových diváků

16.  vybízí distributory a provozovatele kin, aby zviditelňovali evropské filmy z jiných evropských zemí a zvyšovali jejich dostupnost za účelem proniknutí k širšímu publiku;

17.  uznává, že kina jsou i nadále nejdůležitějšími místy, která představují a propagují filmy a mají důležitý sociální rozměr, neboť se zde lidé setkávají a vyměňují si názory; zdůrazňuje, že zánik malých a nezávislých kin, především v malých městech a v méně rozvinutých regionech, omezuje přístup k evropským kulturním zdrojům, dědictví a dialogu; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vybavení všech promítacích sálů digitální promítací a zvukovou technologií, aby bylo možné tato kina zachovat;

18.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat filmy v rané fázi výroby s cílem zlepšit distribuci a zajistit větší informovanost potenciálních diváků v celé Evropě;

19.  zdůrazňuje význam podprogramu MEDIA při testování inovativních přístupů k získávání nových diváků, zejména skrze podporu festivalů, iniciativ týkajících se filmové gramotnosti a akcí na získávání nových diváků;

Rovné podmínky

20.  připomíná, že čl. 13 odst. 1 směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá členským státům povinnost zajistit, aby poskytovatelé služeb na vyžádání podporovali evropská díla; zdůrazňuje, že toto ustanovení bylo provedeno s různým způsobem a s různou úrovní právních požadavků a to by mohlo vést k tomu, že se poskytovatelé budou usazovat v členských státech s nejmenšími požadavky;

21.  domnívá se, že k tvorbě evropských filmů by měli finančně přispět všichni, kdo mají hospodářský zisk, a to i nepřímý, z evropských kinematografických děl prostřednictvím jejich přímého poskytování, marketingu či šíření, včetně odkazů nebo poskytování služby videa na vyžádání; vyzývá Komisi, aby se tento princip stal základní zásadou, a to i při zkoumání systémů financování filmové produkce v členských státech z hlediska hospodářské soutěže;

22.  vyzývá Komisi, aby výše uvedené zohlednila při navrhování revize stávajícího právního rámce s cílem zajistit na evropském audiovizuálním trhu takové podmínky, které budou spravedlivé a stejné pro všechny poskytovatele;

23.  vyzývá platformy VoD a SVoD, aby zveřejnily údaje o užívání každého filmu z jejich nabídky s cílem řádně posoudit jejich dopad;

Financování

24.  domnívá se, že v zájmu lepšího šíření evropských filmů na evropských a mezinárodních trzích je nutné vyváženější veřejné financování výroby a distribuce za účelem zvýšení podpory rozvoje, propagace a mezinárodní distribuce;

25.  považuje za nezbytné reálně zvýšit prostředky na financování distribuce filmů, propagace a marketingu, aniž by se snížily prostředky na financování produkce;

26.  vyzývá členské státy, aby zvýšily zejména veřejné financování, a podpořily tak distribuci v její rané fázi a propagaci národních i koprodukčních evropských filmů v zahraničí;

27.  vyzývá členské státy, aby podporovaly pobídky pro usnadnění produkce, distribuce, dostupnosti a přitažlivosti evropských filmů; je toho názoru, že uplatňování stejných snížených sazeb DPH na kulturní audiovizuální díla, ať jsou prodávána on-line nebo off-line, podporuje růst nových služeb a platforem;

28.  zdůrazňuje úlohu, kterou má hrát záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví programu Kreativní Evropa, z hlediska usnadnění přístupu k financování pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích a z hlediska podpory větších investic od finančních zprostředkovatelů, čímž by se zvýšily možnosti financování filmového průmyslu;

29.  navrhuje zhodnotit účinnost evropských a vnitrostátních systémů financování filmové produkce, kdy se zvláštní pozornost bude věnovat kvalitě a záběru filmů, které obdržely dotace, přičemž se také vezme v úvahu dostupnost a účinnost nástrojů financování pro marketing a získávání nových diváků; vyzývá Komisi, aby ostatní členské státy informovala o příkladech osvědčených postupů, které z výsledků vyplynou;

30.  připomíná, že filmová produkce a koprodukce vyžaduje významné finanční investice a že stávající právní rámec nezabraňuje udělování licencí pro více území; proto zdůrazňuje, že by se měly i nadále uplatňovat rozmanité systémy produkce a distribuce s cílem podpořit investice do evropských filmů, což umožní reagovat na jazykově a kulturně rozmanitý evropský trh a chránit a propagovat kulturní rozmanitost;

31.  zdůrazňuje, že evropské filmy získávají finanční prostředky od mnoha evropských, vnitrostátních a regionálních veřejných fondů a že by se měla podporovat větší komplementarita těchto prostředků s cílem zajistit jejich větší účinnost;

Evropské filmové fórum

32.  vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vytvořit Evropské filmové fórum, které by usnadňovalo strukturovaný dialog se všemi zúčastněnými stranami v audiovizuálním odvětví o problémech, jimž toto odvětví v digitální éře čelí, aby se zlepšila spolupráce, shromažďování informací a výměnu osvědčených postupů;

33.  vyzývá v tomto ohledu k široké účasti všech dotčených orgánů a k jejich vzájemné spolupráci, především ke spolupráci s Evropským parlamentem;

Mediální gramotnost

34.  vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení mediální gramotnosti, a to zejména filmové gramotnosti, ve školním kurikulu a v kurikulu kulturně vzdělávacích institucí a aby rozvíjely iniciativy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které by zahrnovaly veškeré úrovně formálního, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy;

35.  je si vědom mimořádného významu kin pro filmovou a mediální gramotnost, neboť představují mezigenerační prostor pro vzdělávání, a vítá jakákoli opatření, která tuto úlohu kin cíleně podporují;

36.  poukazuje na podporu vzdělávacích filmů pro mladé a podporuje soutěže, v nichž mají děti vytvářet audiovizuální díla; rovněž zdůrazňuje možnosti, které nabízí podprogram MEDIA, při podpoře projektů filmové gramotnosti;

Inovace

37.  podporuje inovativní projekty a postupy, jako je přípravná akce Komise k šíření evropských filmů v digitální éře, v rámci níž má v několika členských státech proběhnout testování pružnější distribuce filmů v různých médiích, a vítá začlenění této akce do programu Kreativní Evropa;

38.  domnívá se, že tyto iniciativy by měly přinést větší flexibilitu distribučních intervalů, což by mohlo být pro určité typy evropských filmů prospěšné z hlediska zviditelnění, oslovení diváků, příjmů a úspory nákladů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby se těmito iniciativami dále zabývaly;

Digitalizace a archivace

39.  vyzývá členské státy, aby zajistily digitalizaci kinematografických děl a stanovily závazné archivářské postupy pro digitální formáty nebo aby přizpůsobily stávající postupy těmto formátům a stanovily v rámci toho povinnost u digitálních filmů archivovat jejich digitální exemplář odpovídající mezinárodním standardům;

40.  zdůrazňuje význam audiovizuálních archivů, především význam institucí pečujících o filmové dědictví a veřejnoprávních vysílacích služeb, a vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající financování a režimy vypořádání autorských práv, které by zjednodušily plnění jejich poslání veřejného zájmu, které zahrnuje zachování, digitalizaci a zpřístupňování filmového dědictví veřejnosti;

41.  podtrhuje klíčovou roli evropské digitální knihovny Europeana, která je digitální knihovnou pro evropské audiovizuální dědictví (jak filmové, tak i televizní);

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.
(4) Úř. věst. C 433, 3.12.2014, s. 2.
(5) Úř. věst. C 332, 15.11.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. C 153E, 31.5.2013, s. 102.
(7) Úř. věst. C 353E, 3.12.2013, s. 64.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0215.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0232.


Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví
PDF 470kWORD 143k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (2014/2223(INI))
P8_TA(2015)0109A8-0126/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (COM(2013)0659),

–  s ohledem na pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2013)0342) a (SWD(2013)0343), které tvoří přílohu tohoto sdělení,

–  s ohledem na závěry Rady pro zemědělství a rybolov ze dne 19. května 2014 týkající se nové strategie EU v oblasti lesnictví,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. ledna 2014 s názvem „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. července 2014 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2006 o provádění strategie Evropské unie v oblasti lesního hospodářství(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“,

–  s ohledem na strategii Evropa 2020 včetně iniciativ „Unie inovací“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2013)0216),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0126/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá pravomoc k vypracování společné politiky pro lesnictví, ale některé politiky Unie mohou mít dopady na vnitrostátní lesnické politiky, a že příslušné politické strategie, které se týkají lesnictví a lesů, přijímají členské státy;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory této nezpochybnitelné pravomoci členských států znamená lepší a aktivnější koordinace a větší zohlednění odvětví lesního hospodářství potenciální výhody pro toto významné hospodářské odvětví, které je garantem pracovních míst na evropské úrovni, obzvláště ve venkovských oblastech, a zároveň chrání ekosystémy a nabízí všem ekologické výhody, aniž je dotčena odpovědnost členských států;

C.  vzhledem k tomu, že dřevo je v Evropě často nedostatečně využívaným obnovitelným zdrojem a že je třeba zajistit jeho inteligentní a udržitelné využívání, např. dalším rozvíjením a výměnou know-how;

D.  vzhledem k tomu, že lesy jsou zdrojem, jedinečné flory, fauny a hub;

E.  vzhledem k tomu, že rozloha a charakter lesů se velmi liší, přičemž některé členské státy mají více než polovinu svého území zalesněnou; vzhledem k tomu, že přidaná hodnota lesů, které jsou obhospodařovány udržitelným způsobem, je na místní, regionální, evropské a mezinárodni úrovni mimořádně důležitá, neboť zajišťují pracovní místa ve venkovských oblastech, jsou přínosem pro společnost založenou na biohospodářství, jsou prospěšné pro lidské zdraví, zejména ve strukturálně znevýhodněných oblastech, a současně významně přispívají k ochraně životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti;

F.  vzhledem k tomu, že lesní biomasa je velmi důležitým zdrojem obnovitelné energie; vzhledem k tomu, že evropské lesy v současné době pohlcují a zadržují přibližně 10 % emisí uhlíku EU, čímž výrazně přispívají ke zmírňování změny klimatu;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku urbanizace naší společnosti mají občané Unie k lesům slabší vztah a nemají dostatečné vědomosti o lesnictví nebo o jeho dopadu na životní úroveň, pracovní místa, klima, životní prostředí, lidské zdraví a celý hodnotový řetězec a na spojení se širšími ekosystémy;

H.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet politik EU vede ke stále větším požadavkům na lesy; vzhledem k tomu, že tyto požadavky musí být pečlivě vyvažovány a požadavky na nové využití dřeva v biohospodářství musí být doprovázeny účinným využíváním zdrojů, používáním nových technologií a dodržováním limitů udržitelných dodávek;

I.  vzhledem k tomu, že evropské lesnictví se vyznačuje udržitelným hospodařením a dlouhodobým plánováním a že by zásada udržitelnosti měla být důrazněji prosazována na všech úrovních od místní až po celosvětovou s cílem vytvořit pracovní místa, zmírnit změny klimatu a bojovat proti desertifikaci;

J.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zdůraznit hospodářskou, sociální a environmentální úlohu lesů rovněž v souvislosti s ochranou a propagací kulturního a přírodního dědictví a podporou udržitelného (eko)turismu;

K.  vzhledem k tomu, že kvůli rostoucí světové populaci roste poptávka po energii a lesy by tudíž v budoucnosti měly hrát důležitější úlohu ve skladbě zdrojů energie EU;

Obecné informace – význam lesů, lesnictví a lesnického odvětví pro hospodářství a společnost

1.  vítá sdělení Komise o nové strategii EU v oblasti lesnictví a doprovodné pracovní dokumenty a zdůrazňuje, že tato strategie se musí zaměřit na udržitelné obhospodařování lesů a jejich multifunkční úlohu z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska a že musí zajistit lepší koordinaci a provázanost politik Komise, které se přímo nebo nepřímo dotýkají lesnictví; v této souvislosti upozorňuje na to, že stále více evropských politických iniciativ v oblastech, jako jsou např. hospodářská politika, politika zaměstnanosti, energetická politika, politika ochrany životního prostředí a klimatu, vyžaduje větší příspěvek ze strany lesnictví;

2.  zdůrazňuje, že je třeba určovat hodnotu ekosystémových služeb lesů systematičtěji a přihlížet k ní při rozhodování jak ve veřejném, tak i soukromém sektoru;

3.  konstatuje, že jen zdravé a stabilní horské lesy jsou schopny plnit plně svou funkci ochrany lidí a přírody proti pádům lavin a sesuvům půdy a jako přirozená ochrana před záplavami;  zejména v této souvislosti je nezbytná přeshraniční komunikace;

4.  v této souvislosti zdůrazňuje, že by mělo být zabráněno veškerým pokusům o přenesení této politiky na unijní úroveň a že musí být respektována místní a regionální povaha tohoto odvětví a pravomoc členských států, přičemž je potřeba hledat soulad mezi pravomocemi EU a členských států;

5.  zdůrazňuje, že lesy Evropské unie se vyznačují velkou rozmanitostí, která zahrnuje významné rozdíly, pokud jde o vlastnictví lesů, jejich rozlohu druhovou skladbu a výzvy, kterým čelí;

6.  zdůrazňuje, že strategie EU v oblasti lesnictví musí zohlednit skutečnost, že některé členské státy mají více než polovinu svého území zalesněnou a že udržitelné obhospodařování lesů je mimořádně důležité, protože vytváří přidanou hodnotu na místní a regionální úrovni a zajišťuje pracovní místa ve venkovských oblastech a zároveň rozhodujícím způsobem přispívá ke kvalitě životního prostředí;

7.  zdůrazňuje obzvláště cennou úlohu stabilních smíšených lesů, včetně domácích druhů stromů, kterým vyhovují místní podmínky, a klíčovou úlohu těchto smíšených lesů v ekosystémech a jejich přínos k biologické rozmanitosti;

8.  vyzývá členské státy, aby podporovaly snahy majitelů lesů chránit a zakládat původní smíšené lesy, které jsou pro danou oblast typické;

9.  vyjadřuje zklamání nad skutečností, že navržená strategie se nezaměřuje na pracovní podmínky pracovníků v lesnictví, a žádá Komisi, aby vzala v úvahu inteligentní organizaci práce, vysoké technologické standardy a kvalitní pracovní místa;

10.  konstatuje, že toto odvětví v současnosti zaměstnává více než 3 miliony evropských občanů; zdůrazňuje, že dlouhodobé konkurenceschopnosti lesnictví lze dosáhnout pouze s kvalifikovanou pracovní silou;

11.  domnívá se, že strategie EU v oblasti lesnictví by tudíž měla stanovit podmínky, které by umožnily, aby EU měla příslušná školicí zařízení a pracovní sílu, která si je plně vědoma stávajících výzev a hrozeb, kterým lesnictví čelí, ale i bezpečnostních předpisů v rámci správy lesů;

12.  zdůrazňuje potřebu komplexní a holistické společné strategie a vítá uznání hospodářské, environmentální a sociální úlohy a přínosů lesů a odvětví založeného na lesnictví v EU;

13.  domnívá se, že toto uznání je pevným základem pro podporu evropského odvětví lesnictví, mimo jiné pokud jde o podporu a řešení lesních katastrof, zlepšení účinného využívání zdrojů, zvýšení konkurenceschopnosti, podporu zaměstnanosti, posílení odvětví založených na lesnictví a zachování ekologických funkcí;

14.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou biohospodářství hraje při plnění nových priorit Komise v oblasti růstu, zaměstnanosti a investic;

15.  uznává, že EU musí hrát svou úlohu při podpoře vnitrostátních politik s cílem docílit aktivní, multifunkční a udržitelné správy lesů, včetně správy různých druhů lesů a při posilování spolupráce s cílem řešit výzvy překračující hranice, jak jsou lesní požáry, změna klimatu a přírodní katastrofy nebo nepůvodní invazivní druhy;

16.  zastává názor, že strategie musí ve větší míře zohlednit problém chorob stromů jako je chřadnutí dubů (oak decline), které ničí háje dubů korkových v Portugalsku, Francii a Španělsku a postihuje rovněž zvláště chráněné oblasti a biosférické rezervace;

17.  zdůrazňuje, že předpokládaný růst poptávky po dřevu je jak příležitostí, tak i výzvou pro lesnictví a všechna odvětví založená na lesnictví, zejména proto, že v důsledku změny klimatu se očekává, že sucha, požáry, bouře a škůdci budou lesy postihovat stále častěji a ve větším rozsahu; Zdůrazňuje v této souvislosti nutnost chránit lesy před těmito rostoucími hrozbami a sladit jejich produkční a ochranné funkce;

18.  vítá opatření na zvýšení úrovně zalesňování, a to zejména původními druhy v oblastech, které nejsou vhodné pro produkci potravin, a obzvláště v těsné blízkosti městských oblastí, s cílem omezit jejich nepříznivé tepelné účinky, snížit znečištění a rozšířit vazby mezi člověkem a lesem;

19.  rozhodně podporuje úsilí Komise o podporu zaměstnanosti a udržitelné vytváření hmotných statků v souvislosti s lesnictvím na evropské úrovni;

20.  zdůrazňuje důležitou úlohu udržitelné výroby a využívání stavebního dřeva a dalších materiálů pocházejících z lesů, jako jsou korek a deriváty dřeva včetně textilních vláken, pro rozvoj udržitelných ekonomických modelů a vytváření zelených pracovních míst;

21.  vyzývá Komisi, aby analyzovala problémy v zásobovacím řetězci navazujících odvětví spojené se zvýšenou poptávkou ze třetích zemí, zejména po kulatině, a aby toto odvětví podporovala;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely pobídky na podporu rozrůstající se skupiny vlastníků lesa z řad žen, kterým by se tak dostalo odborného poradenství a podpory, pokud jde o aktivní a udržitelnou správu jejich lesů;

23.  zdůrazňuje, že 60 % lesů v EU je v soukromém vlastnictví asi 16 milionů soukromých vlastníků a v této souvislosti zdůrazňuje význam soukromého vlastnictví a vlastnických práv a podporuje veškerá opatření, která zájmovým sdružením umožňují zapojit se do dialogu o posílení a zavedení koncepce udržitelného lesního hospodaření a lepší výměnu informací;

24.  konstatuje, že vlastníci lesů hrají důležitou úlohu ve venkovských oblastech, a v této souvislosti vítá, že lesnictví a agrolesnictví zaujímají v programu SZP pro rozvoj venkova na období 2014–2020 významné místo;

25.  domnívá se, že strategie EU v oblasti lesnictví by se lépe prováděla, pokud by byla podporována vhodnou koordinací s dostupným financováním EU včetně EZFRV; 

26.  zdůrazňuje, že členské státy a regiony mají příležitost využít financování dostupné v rámci programů pro rozvoj venkova pro účely podporování udržitelné správy lesů a posílení agrolesnictví a pro vytváření environmentálních veřejných statků, jako jsou produkce kyslíku, ukládání uhlíku a ochrana plodin před dopady změny klimatu, jakož i podpora místních ekonomik a vytváření zelených pracovních míst;

27.  uznává, že je třeba zlepšit dopravu a logistiku pro správu lesů a těžbu dřeva; vyzývá tudíž členské státy, aby vytvořily udržitelné logistické a těžební systémy, které by měly nižší negativní dopad na klima, včetně používání nákladních aut a lodí poháněných udržitelným biopalivem i rozšířeného používání železnic; vybízí k využívání strukturálních fondů EU a programů pro rozvoj venkova za tímto účelem;

28.  uznává úlohu lesů ve společnosti ve vztahu k fyzickému a duševnímu zdraví občanů a skutečnost, že veřejné statky, jež produkují lesy, mají vysokou hodnotu z environmentálního a rekreačního hlediska a napomáhají kvalitě života, a to především pokud se jedná o produkci kyslíku, ukládání uhlíku, filtrování vzduchu, vytváření zásob vody a její filtrování, kontrolu eroze a ochranu před lavinami, a představují také vhodné místo pro aktivity na čerstvém vzduchu;

29.  podporuje spojení veřejné dopravy mezi městskými oblastmi a lesy, která by usnadnila přístup k lesům a zalesněným plochám;

30.  zdůrazňuje význam dalších činností souvisejících s lesy, např. sběr nedřevinných lesních produktů, jako jsou houby nebo lesní ovoce, pastevectví a včelařství;

31.  vyzývá Komisi, aby podporovala ekonomické činnosti, které mohou sloužit jako zdroj surovin pro farmaceutický, kosmetický a potravinářský průmysl a mohou být využívány jakožto alternativní způsob, jak čelit nezaměstnanosti a vylidňování venkova, a propagovala produkty, které jsou výsledkem těchto činností jakožto produkty přínosné pro lidské zdraví;

Účinné využívání zdrojů – dřevo jako udržitelná surovina (udržitelné lesnictví)

32.  zdůrazňuje, že využívání dřeva a produktů z vytěženého dřeva jakožto surovin, které jsou obnovitelné a šetrné ke klimatu, na jedné straně a udržitelné lesnictví na straně druhé hrají významnou roli při plnění společensko-politických cílů Evropské unie, jako jsou např. přechod na jiné zdroje energie, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, plnění úkolů vytyčených ve strategii Evropa 2020 a cílů stanovených pro biologickou rozmanitost; konstatuje, že nejsou-li lesy aktivně obhospodařovány, nelze uvedených cílů dosáhnout;

33.  zdůrazňuje, že řádně obhospodařované lesy mají vyšší absorpční kapacitu CO2 než lesy, které obhospodařovány nejsou, a připomíná význam udržitelné správy lesů pro zvýšení potenciálu evropských lesů, pokud jde o ukládání uhlíku;

34.  je přesvědčen, že na lesy by se nemělo pohlížet pouze jako na úložiště uhlíku;

35.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinné využívání a recyklaci lesních zdrojů a dřevěných materiálů, neboť povedou ke snížení obchodního deficitu EU a větší soběstačnosti EU v oblasti zásobování dřevem a podpoří konkurenceschopnost odvětví evropského lesnictví, napomůžou zmírnění neudržitelného obhospodařování lesů, přispějí k ochraně životního prostředí a omezí odlesňování ve třetích zemích;

36.  rozhodně podporuje účinné využívání dřeva, které je obnovitelnou a univerzální surovinou s omezenou dostupností, a nesouhlasí se stanovováním závazných priorit pro způsoby jeho využití, neboť tento přístup jednak omezuje trh s energií a rozvoj nových a inovativních využití biomasy a jednak ho v některých vzdálených a venkovských oblastech nelze kvůli stávající infrastruktuře realizovat;

37.  podporuje přístup vycházející z volného trhu a svobodu všech jeho účastníků tím, že upřednostňuje dřevo pocházejícího z místních zdrojů s cílem minimalizovat uhlíkovou stopu vytvořenou dopravou ze zámoří a podporovat místní udržitelnou produkci;

38.  vzhledem k tomu, že se jedny z největších zdrojů biomasy Unie nacházejí v nejméně zalidněných a odlehlých regionech, považuje za nezbytné, aby strategie rovněž v plné míře zohledňovala zvláštnosti těchto regionů;

39.  uznává hodnotu dřeva pro účely výroby energie jakožto prostředku na boj proti energetické chudobě napomáhajícího naplňování cílů klimatického a energetického rámce do roku 2030, pokud jde o využívání energie z obnovitelných zdrojů, a skýtajícího nové podnikatelské příležitosti;

40.  je přesvědčen, že nová strategie v oblasti lesnictví musí umožnit užší spolupráci ve věci strukturalizace dřevařského průmyslu a seskupování subjektů s cílem zajistit lepší využívání lesních zdrojů;

41.  zastává názor, že udržitelné lesnictví se musí řídit obecně uznávanými a akceptovanými zásadami a nástroji, jako jsou kritéria a ukazatele udržitelného obhospodařování lesů, které se musí vždy zaměřovat na celé odvětví, bez ohledu na konečné využití dřeva;

42.  podporuje záměr Komise vypracovat spolu s členskými státy a zainteresovanými subjekty ambiciózní, objektivní a jasný soubor kritérií a ukazatelů pro udržitelné obhospodařování lesů, přičemž tato kritéria by měla být v souladu s požadavky Forest Europe (ministerské konference o ochraně lesů v Evropě)(2), která představují celoevropský základ pro jednotné podávání zpráv o udržitelném lesnictví a pro vystavování osvědčení o udržitelném lesním hospodaření, a měla by zohledňovat rozmanitost lesních typů v Evropě;

43.  uznává, že rostoucí poptávka po materiálech pocházejících z lesních zdrojů, která je primárně výsledkem nárůstu využívání energie vyráběné z biomasy, si žádá zvýšenou dostupnost dřeva při současném zaručení udržitelného využívání lesů;

44.  upozorňuje na značný pokrok, kterého bylo dosaženo při jednáních konference Forest Europe o „evropské úmluvě o lesích“,(3) jež by měla být závazným rámcem pro udržitelné lesnictví a pro lepší vyvážení zájmů v lesnické politice, a vyzývá členské státy a Komisi, aby vyvinuly potřebné úsilí k obnovení a zdárnému ukončení těchto jednání;

45.  zastává názor, že plány obhospodařování lesů nebo obdobné nástroje mohou být důležitými strategickými nástroji k provádění konkrétních opatření na úrovni lesnických podniků, pro dlouhodobé plánování a uplatňování udržitelného obhospodařování evropských lesů; zdůrazňuje však, že provádění konkrétních opatření v rámci těchto plánů na úrovni lesnických podniků musí i nadále podléhat vnitrostátním předpisům;

46.  vyzývá členské státy, aby v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity monitorovaly a prosazovaly uplatňování plánů obhospodařování lesů, a to bez vytváření zbytečné administrativní zátěže;

47.  vítá, že jsou jasně rozlišovány plány obhospodařování lesů a plány obhospodařování v rámci sítě Natura 2000;

48.  upozorňuje na skutečnost, že plány obhospodařování lesů jsou podmínkou pro získání finančních prostředků EU na rozvoj venkova pouze pro příjemce, jejichž podnik překračuje určitou prahovou velikost, a že lesy pod touto prahovou hodnotou jsou vyňaty z působnosti tohoto pravidla; kromě toho také konstatuje, že ekvivalentní nástroje mohou být rovněž přijaty;

49.  vyzývá členské státy, aby při provádění legislativy plně využívaly tuto stávající flexibilitu, a to zejména ve prospěch menších subjektů;

50.  vyzývá Komisi a členské státy k vytváření pobídek a k podpoře nových obchodních modelů, např. výrobních družstev, které by měly malé soukromé vlastníky lesů motivovat k jejich aktivnímu a udržitelnému obhospodařování;

51.  trvá na tom, že pro náležité zavedení strategie je nezbytné mít k dispozici dlouhodobý akční plán zdůrazňující význam mobilizace a udržitelného využívání lesního dřeva s cílem vytvářet přidanou hodnotu a pracovní místa, přičemž je třeba poskytnout prostředky pro posílení soukromých lesnických podniků a podporu organizovaných uskupení vlastníků lesů;

52.  zdůrazňuje, že účinná správa zdrojů by měla zahrnovat podpůrné programy na zalesňování ploch, které nejsou vhodné pro zemědělství, a na podporu vytváření ochranných lesních pásů;

Výzkum a vývoj – vzdělávání a odborná příprava

53.  domnívá se, že by prioritou měla být praktická aplikace výzkumu, jelikož celé odvětví může mít prospěch z nových podnětů a lesní hospodářství má velký potenciál k růstu; rovněž se domnívá, že další investice do inovací v tomto odvětví mohou vytvářet nové výrobní možnosti a účinnější postupy, které by zajistily vhodnější využívání dostupných zdrojů a které by mohly v maximální míře omezit negativní dopady na lesní zdroje;

54.  vyzývá Komisi, aby posoudila z hlediska priorit lesnictví a zpracovávání dřeva evropské programy pro výzkum a vývoj (Horizont 2020) a program pro konkurenceschopnost malých a středních podniků (COSME) a aby pro odvětví lesnictví případně vypracovala nové nástroje a prosazovala výzkum zaměřený na nákladově efektivní řešení pro nové, inovativní dřevní produkty v zájmu podpory rozvoje udržitelného dřevařského biohospodářství;

55.  vítá přínosy sdílení osvědčených postupů a stávajících znalostí o lesích mezi členskými státy a vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly jejich předávání mezi průmyslem, vědeckou obcí a producenty;

56.  zdůrazňuje důležitost podpory rámcových programů EU pro výzkum, rozvoj a inovace pro dosahování inteligentního a udržitelného růstu, získávání produktů s vyšší přidanou hodnotou, čistších technologií a vysoké pokročilosti technologií, zejména pokud jde o rafinovaná biopaliva a průmyslové stavby ze dřeva, ale také o automobilový a textilní průmysl;

57.  připomíná, že podle Komise představovalo biohospodářství v roce 2009 trh v odhadované hodnotě větší než 2 biliony EUR poskytující 20 milionů pracovních míst a zajišťující 9 % celkové zaměstnanosti v EU;

58.  konstatuje, že každé euro investované do biohospodářského výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 vygeneruje přibližně 10 EUR přidané hodnoty; zdůrazňuje, že lesy nyní hrají v biohospodářství zásadní úlohu a že tomu tak nadále bude i v budoucnu;

59.  domnívá se, že je třeba podporovat nahrazování surovin na bázi ropy nebo tepelně náročných surovin dřevem a produkty z vytěženého dřeva, v souladu s pokrokem ve výzkumu a technologiích, a že to může pozitivně přispět k dalšímu zmírňování změny klimatu i k vytváření pracovních míst;

60.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vypracovat posouzení nákladů veškerých právních předpisů EU ovlivňujících hodnotové řetězce dřevozpracujícího průmyslu s cílem odstranit veškerou zbytečnou a zatěžující byrokracii a zajistit rámec umožňující udržitelné zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti tohoto odvětví, a také podporovat zásadu, že legislativní návrhy týkající se odvětví lesnictví a hodnotových řetězců dřevozpracujícího průmyslu by měly být důkladně zhodnoceny prostřednictvím posouzení dopadů;

61.  zastává názor, že rozšiřování poznatků o lesích má velký význam pro výzkum a že spolehlivé informace jsou nepostradatelné pro realizaci strategie lesního hospodářství;

62.  bere na vědomí dostupnost informačních a monitorovacích zdrojů prostřednictvím programu Copernicus a dalších kosmických iniciativ na evropské úrovni a doporučuje rozšířit používání těchto zdrojů a nástrojů;

63.  konstatuje, že národní soupisy lesů představují komplexní monitorovací nástroj pro posuzování lesní zásoby a že tyto soupisy uplatňují regionální hledisko a současně odpovídají požadavku na snižování administrativní zátěže a nákladů;

64.  vítá úsilí Komise o vytvoření evropského informačního systému o lesích, který bude vycházet z údajů jednotlivých států, a iniciativy, které mají zlepšit srovnatelnost nových a již dostupných údajů, a v této souvislosti doufá, že budou posíleny analýzy údajů o hospodářství a zaměstnanosti v odvětví lesnictví a zpracovávání dřeva;

65.  doporučuje zejména, aby byly k dispozici soubory údajů za delší časové období, neboť by pomohly pochopit, jak se lesnictví vyvíjí a jak se přizpůsobuje změně klimatu;

66.  domnívá se, že základním předpokladem úspěšného provádění udržitelného obhospodařování lesů je kvalifikovaná a odborně školená pracovní síla, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly opatření a – bude-li to možné – využívaly stávající evropské nástroje, např. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a evropské vzdělávací programy (ET 2020), k podpoře generační obměny a řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly v lesnictví;

67.  vyzývá Komisi, aby podpořila přípravu informačních kampaní pro toto odvětví, jejichž cílem je zvýšit informovanost o možnostech, které nabízí z hlediska řešení nezaměstnanosti a vylidňování, a také zvýšit jeho atraktivitu pro mladé lidi;

68.  domnívá se, že by měly být vypracovány programy odborné přípravy, zejména pro nové pracovníky v tomto odvětví a mladé lesníky, ale i pro stávající zaměstnance ve stavebnictví, aby získali lepší informace o možnostech spojených s používáním dřeva, má-li se zajistit předávání vědomostí z oblasti udržitelného obhospodařování lesů a na něj navazujících průmyslových odvětví;

69.  je si vědom toho, že udržitelná správa během celého životního cyklu lesních produktů může výrazným způsobem přispět k dosažení cílů zeleného hospodářství, zejména pak těch, které souvisejí s politikami zmírňování změny klimatu a účinného využívání zdrojů;

70.  domnívá se, že členské státy by měly podporovat udržitelné využívání lesních produktů v odvětví stavebnictví, včetně jejich uplatnění při stavbě finančně dostupnějších domů ze surovin z udržitelných zdrojů;

71.  zdůrazňuje význam tradičních, vysoce hodnotných využití, která stále mají ohromný potenciál růstu, jako je například využívání dřeva ve stavebnictví a balení;

72.  konstatuje, že stávající technologický vývoj umožňuje výstavbu obytných komplexů s vysokou kapacitou, které jsou vyrobeny převážně ze dřeva, čímž se výrazně omezují emise CO2 ve stavebnictví;

73.  poukazuje na to, že pravidla pro používání dřeva ve stavebnictví se v jednotlivých členských státech liší; vyzývá proto k závazku přijmout pravidla EU, která by podporovala širší využití dřeva ve stavbách;

74.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely iniciativy na podporu předávání znalostí a přenosu technologií a aby v plné míře využívaly programy EU na podporu výzkumu a inovací v lesnictví a v odvětví založeném na lesnictví;

75.  upozorňuje na skutečnost, že vědeckotechnologický výzkum se nevěnuje v dostatečné míře adaptaci lesnictví na změnu klimatu, a to ani dopadu zvyšujícího se množství škůdců a chorob, které představují vážnou hrozbu pro evropské lesy a odvětví založená na lesnictví;

76.  vybízí členské státy a Komisi, aby usilovaly o větší informovanost o hospodářské, ekologické a sociální úloze evropských lesů a lesnictví a o významu udržitelného lesního biohospodářství a dřeva jako jedné z nejdůležitějších obnovitelných surovin EU;

77.  považuje za důležité stimulovat vědecký výzkum zaměřený na racionální využívání biomasy a rozvoj rychle rostoucích energetických plodin a vytvořit model poskytující hospodářské podněty k využívání odpadu z biomasy;

Globální výzvy – životní prostředí a změna klimatu

78.  zdůrazňuje, že udržitelné obhospodařování lesů má pozitivní vliv na biologickou rozmanitost a zmírňování změny klimatu a může snižovat riziko lesních požárů, napadení lesů škůdci a výskytu nemocí;

79.  zdůrazňuje, že Unie schválila, že do roku 2020 musí být zastaven úbytek biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb, včetně opylení, a že ekosystémy a jejich služby musí být zachovány, přičemž by mělo být obnoveno alespoň 15 % ekosystémů, jež byly poškozeny; dodává, že Unie dále schválila, že obhospodařování lesů musí být udržitelné, lesy, jejich biologická rozmanitost a služby, které poskytují, musí být chráněny a v nejvyšší možné míře podporovány a že musí být zvýšena odolnost lesů vůči změně klimatu, požárům, bouřím, napadením škůdci a chorobám; zdůrazňuje dále, že je tudíž zapotřebí vytvořit a provést obnovenou strategii Unie v oblasti lesnictví, zabývající se mnohými požadavky kladenými na lesy a přínosem lesů a přispívající ke strategičtějšímu přístupu k ochraně a zlepšování kvality lesů, a to i prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů(4);

80.  upozorňuje, že by měly být dále zkoumány další problémy, zejména otázka přemnožení býložravců, zdraví lesů a usnadnění udržitelné produkce dřeva, lesní genetické zdroje, opatření zaměřená na předcházení požárům a boj proti nim a na zabránění erozi půdy a obnovování rostlinné pokrývky;

81.  je si vědom toho, že rychle rostoucí lesy by mohly poskytnout udržitelnou dřevěnou biomasu a zároveň zajišťovat nutnou údržbu příslušné lesní plochy, čímž by se snížilo nebezpečí půdní eroze a sesuvů půdy, které hrozí na půdě vyňaté z produkce či ponechané ladem;

82.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly zvláštní opatření k dosažení cíle 5 z Aiči, podle nějž by se rychlost úbytku veškerých přírodních stanovišť, včetně lesů, měla do roku 2020 snížit alespoň na polovinu a pokud možno by se měla přiblížit nule a významnou měrou by se měla omezit degradace a fragmentace;

83.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly politiky v oblasti lesnictví takovým způsobem, který bude plně zohledňovat význam lesů při ochraně biologické rozmanitosti, prevenci eroze půdy, zajišťování ukládání uhlíku a čištění vzduchu a při zachovávání koloběhu vody;

84.  konstatuje, že k dosažení cílů, jež jsou vytyčeny v ústředních iniciativách strategie Evropa 2020 „Unie inovací“ a „Evropa účinněji využívající zdroje“, je nezbytné biohospodářství, jež je základním prvkem inteligentního a zeleného růstu v Evropě, a že mezi důležité suroviny přispívající k přechodu na biohospodářství patří dřevo;

85.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné objasnit dopad skleníkového efektu různých druhů využití lesní biomasy pro získávání energie a zjistit, které způsoby využití mají největší potenciál zmírnit změny změnu klimatu v časovém rámci příslušném pro danou oblast politiky;

86.  považuje za důležité podporovat uplatňování konceptu biohospodářství s ohledem na hranice udržitelnosti dodávek surovin s cílem přispět prostřednictvím inovací a přenosu technologií k hospodářské životaschopnosti hodnotových řetězců lesních produktů;

87.  požaduje, aby byla více podporována diverzita lesních produktů a zajistilo se, aby byly různé druhy poptávky po lesních produktech vyvážené a posuzované na základě potenciálu udržitelnosti dodávek a dalších funkcí a služeb lesního ekosystému;

88.  vyjadřuje vážné znepokojení nad rychlostí, jakou na celém světě postupuje odlesňování, zejména pak v rozvojových zemích a často jako důsledek nezákonné těžby;

89.  podporuje mechanismy, které celosvětově podporují další rozvoj lesnictví tak, aby udržitelněji využívalo zdroje, a v této souvislosti odkazuje zejména na nařízení EU o dřevě(5), které se snaží potírat nezákonnou těžbu a nabízení nezákonně vytěženého dřeva dováženého ze třetích zemí na evropském trhu, na systém licencí pro dovoz dřeva do EU (FLEGT)(6) a na dobrovolné dohody o partnerství;

90.  vyzývá Komisi, aby uveřejnila očekávaný přezkum fungování a účinnosti nařízení EU o dřevě, a zdůrazňuje, že nové nařízení by mělo být přiměřené a mělo by hledat způsoby, jak snížit zbytečné náklady a požadavky na podávání zpráv ze strany evropských vlastníků lesů a lesníků, aniž by tím byl ohrožen záměr nařízení;

91.  zastává názor, že vzhledem k výzvám spojeným s globálním oteplováním a změnou klimatu se musí ekosystémy a populace druhů vyznačovat zdravím, biologickou rozmanitostí a odolností, aby byly schopné přežít;

92.  zdůrazňuje příležitosti, které nabízejí lokality sítě Natura 2000, v nichž je díky jejich mimořádným přírodním zdrojům možné produkovat lesnické produkty a služby vysoké environmentální a kulturní kvality;

93.  vyzdvihuje význam zdravých lesních ekosystémů, které poskytují přírodní stanoviště pro živočichy a rostliny, ale zdůrazňuje, že dobře míněné právní předpisy, jako např. směrnice EU o přírodních stanovištích, mají vliv na rozhodování v oblasti obhospodařování půdy a musí být prováděna v přiměřené míře;

94.  uznává úlohu lesů pro rozvoj s nimi spojených odvětví a v této souvislosti zdůrazňuje význam pěstitelů medonosných odrůd stromů, které zároveň napomáhají opylování;

95.  zastává názor, že určité problémy mají dopad na lesnictví na globální úrovni, zejména nezákonné kácení stromů, a vyzývá proto Komisi, aby posílila podporu tohoto odvětví v rámci příslušných mezinárodních subjektů;

96.  konstatuje, že poptávka po biomase, zejména dřevu, roste, a vítá proto úsilí, které Komise a členské státy vynakládají na to, aby podporovaly rozvojové země v přijímání opatření na zlepšení politiky a právních předpisů v oblasti lesního hospodářství, zejména pak v rámci programu REDD+(7) (snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů);

97.  vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán týkající se odlesňování a znehodnocování lesů, a zaměřila se tak na plnění cílů stanovených v jejím sdělení o odlesňování, jak požaduje sedmý akční plán pro životní prostředí; považuje za důležité, aby byla zajištěna nejen zachování a obhospodařování stávajících lesů, ale rovněž opětovné zalesnění odlesněných oblastí;

98.  je toho názoru, že je třeba samostatně zmínit nutnost opětovného zalesnění rozsáhlých oblastí, které byly zasaženy opakovanými lesními požáry;

Provádění – předkládání zpráv

99.  zdůrazňuje, že provádění strategie EU v oblasti lesů by mělo být víceletým koordinovaným procesem, který bude zohledňovat názory Parlamentu, a že by tato strategie měla být prováděna účinně, soudržně a nebyrokraticky;

100.  lituje, že proces provádění začal částečně již před tím, než Parlament přijal svůj postoj, a domnívá se, že takový postup není v souladu s cílem dosáhnout lepší koordinace politik týkajících se lesů, který Komise uvádí ve svém sdělení k této strategii;

101.  domnívá se, že nová strategie by měla vytvořit vazby mezi strategiemi a plány financování EU a členských států a posílit provázanost z hlediska plánování, financování a provádění meziodvětvových činností;

102.  vyzývá proto k inkluzivnímu, řádně strukturovanému a vyváženému provádění této strategie;

103.  domnívá se proto, že by měl být posílen mandát Stálého lesnického výboru i jeho finanční zajištění, aby mohla Komise při zavádění nové strategie EU pro oblast lesnictví na evropské úrovni plně využívat odborný potenciál členských států; vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před předložením jakékoli iniciativy či návrhu dokumentu, které budou mít dopad na správu lesů a dřevařské odvětví, konzultovala se Stálým lesnickým výborem;

104.  zdůrazňuje významnou úlohu skupiny pro občanský dialog o lesním hospodářství a zpracování korku a dalších příslušných zainteresovaných stran a vyzývá k jejich náležitému zapojení do provádění strategie;

105.  zastává názor, že otázky, které se řeší v lesnictví, se netýkají pouze této oblasti, a proto vyžadují interní spolupráci různých oddělení Komise při posuzování jakéhokoli opatření, které by mohlo mít dopad na zvláštní povahu udržitelného obhospodařování lesů a souvisejících odvětví; vyzývá tudíž GŘ pro životní prostředí, GŘ pro oblast klimatu, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, GŘ pro energetiku, GŘ pro výzkum a inovace a další GŘ, kterých se to týká, ke společné strategické práci v zájmu zajištění účinného provádění strategie pomocí posílené koordinace a komunikace;

106.  domnívá se, že s ohledem na priority Komise týkající se růstu, zaměstnanosti a investic by se při provádění nové strategie EU v oblasti lesnictví měl klást mimořádný důraz také na konkurenceschopnost a udržitelnost lesnictví, podporu venkovských i městských oblastí, rozšíření znalostní základny, ochranu lesů a zachování jejich ekosystémů, podporu koordinace a komunikace a zvýšení míry udržitelného využívání dřevních a nedřevních lesních produktů;

107.  vyzývá Komisi, aby strategii doplnila o komplexní akční plán zahrnující konkrétní opatření a aby Parlamentu každoročně předkládala zprávu o výsledcích dosažených při provádění konkrétních úkolů stanovených v této strategii;

108.  podporuje svolání rozšířeného výboru AGRI, ENVI a ITRE, aby bylo možné vést vyváženou diskusi o pokroku s prováděním nové strategie EU v oblasti lesnictví;

o
o   o

109.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 413.
(2) Forest Europe – ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, mezivládní vyjednávací výbor pro uzavření právně závazné dohody o lesích v Evropě: http://www.foresteurope.org/
(3) Viz: http://www.forestnegotiations.org/
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky
(6) Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (FLEGT = prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví)
(7) Program snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů: http://unfccc.int/methods/redd/items/7377.php

Právní upozornění - Ochrana soukromí