Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 151, 153, 162 a 174 až 176 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva a Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech původního obyvatelstva,

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu v nezávislých státech,

–  s ohledem na směrnice EU týkající se boje proti diskriminaci, článek 14 Evropské úmluvy o lidských právech a protokol č. 12 uvedené úmluvy,

–  s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 5. ledna 2011 o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o pokroku v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(12),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU(13),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii“,

–  s ohledem na tematický informační list Komise ze dne 27. února 2014 o Romech a marginalizovaných komunitách (tematický cíl 9 – sociální začleňování a chudoba),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2014 nazvané „Zpráva o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů“ (COM(2014)0209),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. května 2012 nazvané „Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU“ (COM(2012)0226),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvané „Strategie Evropské unie pro Podunají“ (COM(2010)0715),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(14),

–  s ohledem na (návrh) zásad Komise pro využívání evropských strukturálních a investičních fondů k řešení segregace v oblasti vzdělávání a územního plánování ze dne 1. července 2015,

–  s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení ze strany Komise ze dne 24. února 2015 o finančních prostředcích pro marginalizované komunity (E-002782/2015),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Strategie integrace Romů“(15),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0314/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, snižovat sociální rozdíly, včetně snížení a vymýcení chudoby a vyloučení, což vyžaduje, aby bylo předcházeno segregaci a byl podporován rovný přístup a příležitosti pro všechny občany, včetně nejvíce marginalizovaných skupin, jakož i skupin a jednotlivců jakéhokoli věku, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení a nemají přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a zdravotním systémům;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti, jak ji stanoví Jednotný evropský akt z roku 1986, se týká snižování nerovností mezi různými regiony a zaostalosti znevýhodněných regionů; vzhledem k tomu, že odkazem na „ekonomickou, sociální a územní soudržnost“ přidává Smlouva o fungování Evropské unie soudržnosti další rozměr;

C.  vzhledem k tomu, že cíl sociální soudržnosti si žádá evropskou úlohu v politikách týkajících se začleňování marginalizovaných komunit a vyžaduje, aby členské státy využily svých pravomocí v této oblasti v zájmu přijetí podpůrných opatření v rámci jak nadnárodních programů spolupráce, tak i vnitrostátních programů;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2010 byly do Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) začleněny příležitosti k financování určené pro marginalizované komunity; vzhledem k tomu, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 nabízí strategický přístup;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1304/2013 stanoví, že Evropský sociální fond (ESF) bude prospěšný lidem, a to i znevýhodněným skupinám, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, migranti, příslušníci etnických menšin, marginalizované skupiny obyvatel a osoby všech věkových kategorií čelící chudobě a sociálnímu vyloučení;

F.  vzhledem k tomu, že v rámci nového programového období bude minimálně 23,1 % rozpočtu politiky soudržnosti vyčleněno na investice v rámci ESF; vzhledem k tomu, že ERDF a ESF hrají konkrétní a významnou úlohu, přičemž alespoň 20 % ESF je v každém členském státě vyčleněno na konkrétní cíl podpory sociálního začlenění, boje proto chudobě a všem formám diskriminace, což představuje klíčový nástroj při prosazování většího začlenění marginalizovaných komunit;

G.  vzhledem k tomu, že v nařízení (EU) č. 1303/2013 se stanoví řada nezbytných podmínek týkajících se zákazu diskriminace, rovnosti pohlaví a zdravotního postižení, které je nutno dodržet(16);

H.  vzhledem k tomu, že v šesté zprávě Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti bylo uvedeno, že hospodářská krize zvýšila chudobu a sociální vyloučení;

I.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize a následné škrty v rozpočtech a úsporná opatření vedou k řadě problémů, což často způsobuje vážné rozpočtové problémy pro obce a vede k nedostatku možností, jak jednat s marginalizovanými skupinami a snažit se o zlepšení jejich začlenění a zabránit segregaci, neboť tyto politiky závisí na financování z evropských strukturálních a investičních fondů, a to z valné části, nebo v některých případech úplně;

J.  vzhledem k tomu, že dopady hospodářské krize a škrty ve veřejných službách ještě více zhoršily situaci žen z marginalizovaných komunit;

K.  vzhledem k tomu, že ženy z marginalizovaných komunit trpí několikanásobnou a intenzivnější diskriminací a úroveň jejich zaměstnanosti je daleko nižší než u mužů z těchto komunit a u jiných žen;

L.  vzhledem k tomu, že značný počet veřejných a soukromých subjektů na různých úrovních a v různých odvětvích včetně zástupců občanské společnosti je zapojen a často hraje důležitou úlohu při provádění politik začleňování, což vyžaduje ucelený a dobře koordinovaný přístup;

M.  vzhledem k tomu, že v současnosti na úrovni Evropské unie neexistuje definice „marginalizované komunity“ vzhledem k tomu, že porozumění této zprávy se odvíjí od porozumění marginalizace, založeného na analýze specifických rysů a charakteristik marginalizovaných skupin, která bere ohled na jejich specifickou situaci a potřeby, jako jsou životní a pracovní podmínky a omezený přístup k systému vzdělávání a zdravotní péče, předčasné ukončování školní docházky doprovázené strukturálním a systémovým vyloučením a která je zaměřená na zajištění jejich účinného sociálně-ekonomického začleňování;

N.  vzhledem k tomu, že Komise nedefinuje marginalizované skupiny obyvatel a nechává tak na členských státech, aby rozhodly o definici na základě svých vnitrostátních ukazatelů; konstatuje však, že marginalizaci lze určit na základě souboru příslušných ukazatelů, jako jsou sociální vyloučení, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání, (extrémně) nevyhovující podmínky bydlení, vysoká míra diskriminace a nadměrné vystavení zdravotním rizikům nebo také nedostatečný přístup ke zdravotní péči, marginalizované skupiny jsou tudíž považovány za nejzranitelnější a za ty, které nejnaléhavěji potřebuje pomoc;

O.  vzhledem k tomu, že marginalizace je sociálním jevem, který spočívá v tom, že jednotlivci nebo komunity čelí sociálnímu vyloučení, či je jim systematicky bráněno nebo zamezováno v možnosti zapojit se do společenských či politických procesů, které jsou zásadní pro jejich začlenění do společnosti; vzhledem k tomu, že se pojem „marginalizované komunity“ vztahuje na různé skupiny a jednotlivce, jako jsou menšiny, Romové, postižení, lidé žijící pod úrovní chudoby nebo lidé ohroženi chudobou, migranti, uprchlíci a sociálně vyloučené skupiny společnosti; vzhledem k tomu, že rasismus, patriarchát, homofobie, hospodářská znevýhodnění a další diskriminační faktory přispívají ke vzniku nerovnoprávnosti a dynamickému zhoršování postavení žen z marginalizovaných komunit;

P.  vzhledem k tomu, že mezi společné charakteristiky marginalizovaných komunit lze zařadit místo, v němž komunita žije, jako např. marginalizované komunity žijící na venkově a ve znevýhodněných čtvrtích; zájmové komunity, jako jsou uprchlíci a žadatelé o azyl a národnostní a jazykové menšiny; a osoby se zdravotní postižením, osoby pokročilého věku, bezdomovci a původní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že tyto různé druhy marginalizovaných komunit mají stejné těžkosti a všechny jsou vystaveny řadě forem stigmatizace a diskriminace;

Q.  vzhledem ke značnému počtu marginalizovaných skupin v Evropě; vzhledem k tomu, že mezi nimi jsou Romové, což je termín, kterému se v celé Evropě rozumí různým způsobem, ti jsou největší etnickou menšinou a jednou z nejvíce marginalizovaných komunit;

R.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla řešit problémy marginalizovaných komunit z pohledu jejich různorodosti a zohledňovat jejich zvláštní potřeby; vzhledem k tomu, že začlenění marginalizovaných komunit do financování vyžaduje úsilí na všech úrovních, zahrnuje dlouhodobý integrovaný a soudržný přístup, trvalá řešení, posílení postavení, navázání na zkušenosti a budování kapacit, a to i pro ženy a dívky v marginalizovaných komunitách, přechod od institucionální péče ke komunitní péči, a to za účelem ukončení segregace a dosažení normálního stavu;

S.  vzhledem k tomu, že strategie evropské politiky soudržnosti usilující o zrovnoprávnění žen v marginalizovaných komunitách musí zohledňovat i situaci stárnoucích žen, zdravotně postižených žen, žen pečujících o závislé osoby a žen s duševními poruchami;

T.  vzhledem k tomu, že mezi nejúčinnější nástroje k řešení začleňování a integrace do společnosti náleží projekty v oblasti umění a kultury, které podporují mezikulturní výměnu, posílení postavení účastníků, rozvoj kreativních a sociálních dovedností a aktivní zapojení do života místní komunity;

U.  vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a vícenásobné diskriminace má zásadní význam formální a neformální vzdělávání, které může vytvořit prostor pro dialog, otevřenost a porozumění komunit a přispívá ke zrovnoprávnění marginalizovaných komunit; vzhledem k tomu, že ve vzdělávání nelze opomíjet genderové hledisko a jeho roli pro zrovnoprávnění žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

Obecné zásady

1.  opětovně připomíná naléhavou potřebu řešit otázku marginalizovaných komunit; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje politika soudržnosti v podpoře jejich hospodářského, sociálního a územního začlenění;

2.  připomíná, že pojem marginalizovaných komunit byl zaveden jako ústřední bod opatření politiky soudržnosti z důvodu rostoucího znepokojení nad sociálním vyloučením a boje proti němu, včetně znepokojení nad situací Romů a dlouhodobé potřeby zlepšit jejich životní podmínky;

3.  vyzývá Evropskou komisi, aby vymezila směry týkající se definice marginalizovaných komunit, které by měly být co možná nejkomplexnější a zohledňovat zvláštní situaci, výzvy a potřeby každé z možných cílových skupin v zájmu podpory jejich sociálně-ekonomického začleňování; zdůrazňuje, že tyto směry by dále zvýšily účinnost politiky soudržnosti, neboť by posílily hospodářskou, sociální a územní soudržnost v celé Evropské unii;

4.  vítá skutečnost, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 zavedl nové prvky, které upevňují počáteční přístup tím, že rozšiřují možnosti financování a zavádějí mechanismy zajišťující, aby podpora pro marginalizované komunity byla v souladu s evropskými hodnotami a cíli a zohlednila, že je třeba tyto skupiny zapojit do celého procesu;

5.  vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné informace o využití příležitostí k financování pro marginalizované komunity; požaduje, aby byla provedena analýza, která umožní vyvodit příslušné závěry a odhalit překážky, které brání dalšímu využití nebo dosažení nejlepších možných výsledků;

6.  vyzývá Komisi, aby monitorovala účinné používání evropského kodexu chování s ohledem na zásadu partnerství a zapojení občanské společnosti; připomíná, že při přípravě a provádění programů v rámci ESIF musí být uplatňovány horizontální zásady nařízení o společných ustanoveních, které ztělesňují základní práva, jako jsou šíření rovných příležitostí, bránění diskriminaci a šíření udržitelného rozvoje; připomíná, že veškeré činnosti členských států financované v rámci politiky soudržnosti EU by měly respektovat zásady základních práv a nikdy nesmějí žádným způsobem přispívat k segregaci;

7.  zdůrazňuje, že zásady rovných příležitostí a zákazu diskriminace jsou zakotveny v zakládacích pravidlech ESIF za účelem odstranění systémových příčin nerovnosti, ať už hospodářských, sociálních nebo založených na pohlaví, i pokud jde o přístup ke kultuře a ke vzdělání; zdůrazňuje, že pochopení systémové xenofobie a rasismu a zvyšování povědomí o těchto jevech by mělo být ústředním bodem analýzy kořenů vyloučení;

8.  připomíná, že rovnost mezi ženami a muži představuje zásadu, která se v politice soudržnosti uplatňuje horizontálně; odsuzuje mnohonásobnou diskriminaci, jíž trpí v marginalizovaných komunitách především ženy, migranti a osoby s postižením;

9.  zdůrazňuje, že provádění politiky soudržnosti musí řešit klíčové problémy způsobované chudobou a vyloučením mladých lidí a dětí, dospělých a osob se zdravotním postižením, včetně přechodu od institucionální péče a služeb k péči a službám komunitním; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly příslušná opatření a podnikly kroky k vytvoření a provedení strategií s tímto cílem za použití integrovaného přístupu;

10.  zdůrazňuje, že při vypracovávání politik zaměřených na konkrétní cílové skupiny se musí podle zásady „jednoznačného, ale ne výlučného zaměření“ dbát na to, aby nedošlo k vyloučení jiných skupin, které se nacházejí v podobné sociálně-ekonomické situaci, čímž se předejde vyvolání obranné reakce; zdůrazňuje, že tato zásada je toliko prvním krokem pro uznání potřeby věnovat se některým nevíce zranitelným a marginalizovaným komunitám a osobám;

11.  zdůrazňuje, že by měly být zavedeny odpovědné, transparentní a demokratické struktury, aby bylo možné bojovat s korupcí a podvodným využíváním finančních prostředků a zajistit tak začlenění marginalizovaných komunit;

12.  považuje přístup k veřejným službám za jeden z hlavních cílů při řešení začleňování marginalizovaných skupin; vyzývá členské státy, aby zlepšily a prováděly poskytování na míru přizpůsobených zdravotních informačních materiálů a rozvoj strategií pro prevenci nemocí a také komunitní zdravotní iniciativy v marginalizovaných komunitách; vyzývá ke zřízení specializovaných struktur, jako jsou kontaktní místa, která poskytují poradenství o otázkách týkajících se přístupu k zdravotní péči, na pracovní trh a k vzdělávání; požaduje, aby byla zahájena opatření k tomu docílit ve veřejné správě posunu od přístupu založeného na poptávce k vlídnému přístupu založenému na nabídce služeb;

13.  požaduje, aby byly vnitrostátní strategie pro marginalizované komunity, včetně vnitrostátních strategií integrace Romů, vnitrostátních strategií snižování chudoby, strategií pro začlenění dalších marginalizovaných nebo znevýhodněných komunit a strategií pro rovnost pohlaví, lépe koordinovány s politikou soudržnosti a aby byly více propojeny;

14.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů prioritně zaměřily na děti, a znovu zdůrazňuje význam prosazování rovného přístupu v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zajištění důstojných životních podmínek dětí;

15.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby podpořily využívání financování z ESF na podporu projektů neformálního vzdělávání a celoživotního učení, jakož i na projekty vycházející z oblasti kultury, v zájmu dosažení cílů spočívajících v investování do nových dovedností přispívajících k inovacím a boji s nezaměstnaností, chudobou a sociálním vyloučením;

16.  připomíná, maje na paměti rostoucí regionální rozdíly, demografické výzvy a situaci, jíž čelí rostoucí počet mladých lidí, kteří opustili nebo kteří se chystají opustit svou zemi původu, že v rozpočtovém cyklu 2014–2020 je na politiku soudržnosti k dispozici méně finančních prostředků; je přesvědčen, že politika soudržnosti má stále potenciál přinášet přidanou hodnotu činnosti, která již probíhá v členských státech, a že zaměřením na zlepšování pracovních příležitostí, účasti ve společnosti a zvyšováním investic do dovedností, zejména v těch regionech, které to nejvíce potřebují, povede politika soudržnosti kromě dalších přínosů k většímu sociálnímu začlenění a ke snižování chudoby, neboť umožní odpovídající flexibilitu, aby členské státy mohly uplatňovat individualizovanou podporu v souladu s místními potřebami a zajistit, aby byly finanční prostředky využívány v oblastech, kde je nejvyšší nezaměstnanost a kde jsou nejvíce zapotřebí;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou tyto zásady při provádění operačních programů dodržovat; vyzývá Komisi, aby do svých zpráv zahrnula své analýzy včetně těch o vnitrostátních strategiích integrace Romů;

18.  zdůrazňuje, že rozpočtové škrty v oblasti veřejných služeb v některých členských státech během krize vedly ke zvýšené nezaměstnanosti, k nedostatku sociálního zabezpečení, k obtížné situaci v oblasti bydlení a ke zdravotním problémům; vyzývá členské státy, aby efektivněji využívaly podporu z ESF s cílem zlepšit kvalitu veřejných služeb a rovný přístup k nim pro marginalizované skupiny obyvatel a bojovat proti všem formám diskriminace;

19.  vyzývá, aby byla při navrhování opatření, která jsou podporována z fondů soudržnosti, brána v úvahu hlediska lidských práv, a zdůrazňuje, že kulturní, hospodářská a sociální práva by měla být začleněna do politik zaměřených na uznávání žen z marginalizovaných komunit coby aktivních plnoprávných občanek, přičemž u veškerých opatření a politických návrhů by měly být výslovně řešeny otevřené a skryté projevy rasismu;

Příprava programů

20.  zdůrazňuje, že zásada partnerství musí vést k zapojení na všech úrovních a členské státy ji musí povinně uplatňovat, a ne pouze formálně; zdůrazňuje, že je důležité provést kodex chování pro partnerskou spolupráci, aby byla zajištěna rovná účast a zastoupení partnerů, kde by se měla věnovat zvláštní pozornost zapojení marginalizovaných komunit s cílem zohledňovat jejich specifickou situaci a potenciální těžkosti v tom, aby mohly podstatně přispívat k partnerství; je znepokojen nedostatečným dodržováním povinného zapojení partnerů v souladu s odpovídajícími zásadami uvedenými v nařízení o společných ustanoveních a evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení partnerů, včetně těch, již jsou dotčeni nejvíce, a provedly systém pobídek a výměnu osvědčených postupů včetně specifické podpory pro ty řídící orgány a příjemce, kteří v této oblasti dosáhli obzvláště dobrých výsledků;

21.  považuje za politováníhodné, že Komise přijala dohody o partnerství, které v dostatečné míře nezahrnují marginalizované komunity; žádá Komisi, aby přijala opatření k usnadnění začlenění marginalizovaných komunit do přípravy, provádění a vyhodnocení projektů, to jako prostředek ke zmocnění dotčených komunit; navrhuje, aby byla doporučení představena v kontextu evropského semestru jako vhodný způsob podpory opatření, jež mají přijmout členské státy;

22.  vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními pro jednotlivé země v oblasti začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti, a Komisi, aby jejich dodržování podrobně sledovala;

23.  vítá, že některé členské státy, a mezi nimi i ty, které obdržely doporučení, volí ve svých operačních programech socio-ekonomickou integraci marginalizovaných skupin obyvatel jako investiční prioritu; upozorňuje však, že je třeba ji začlenit také do některých oblastí politiky, například do politiky vzdělávání a zaměstnanosti;

24.  vyzývá členské státy, aby plně využily finančních prostředků; zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se zejména na finanční opatření, která přesahují cílená opatření v rámci tematického cíle týkajícího se sociálního začlenění a boje s chudobou a veškerou diskriminací, a podpořit tak integrovaný a systematický přístup;

25.  domnívá se, že důležitou úlohu hraje víceúrovňová správa a koordinace; zdůrazňuje, že zapojení místních orgánů a místních zúčastněných stran je nezbytné k dosažení cílové skupiny a vyžaduje co největší územní blízkost;

Provádění programů

26.  poukazuje na důležitost integrovaného přístupu; domnívá se, že finanční prostředky by měly být používány integrovanějším způsobem, mimo jiné prostřednictvím programů financovaných z několika fondů, komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic a křížového financování, jak je uvedeno v čl. 98 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních, a mělo by být dosaženo součinnosti s ostatními evropskými a vnitrostátními nástroji financování; vyzývá dotčené správy a orgány, aby usilovaly o aktivní spolupráci na všech úrovních včetně přeshraniční;

27.  konstatuje, že křížové financování se v současnosti používá omezeně, k němuž může do určité míry docházet v důsledku složitých pravidel popsaných v čl. 98 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; je přesvědčen, že zvýšení pružnosti pravidel pro křížové financování by mohlo zvýšit efektivitu projektů a přidat k jejich dopadu významnou přidanou hodnotu; vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu používání a úrovně křížového financování;

28.  konstatuje, že marginalizované komunity často žijí v méně příznivých částech měst; zdůrazňuje význam skutečného provádění programů městské obnovy a regenerace pro chudé čtvrti, jež kombinují integrované a místní přístupy a partnerství, řeší ekonomické, sociální i územní problémy a zlepšují městské prostředí a které se také zaměřují na zvyšování propojenosti tak, aby se těmto komunitám dostalo lepší dostupnosti; je přesvědčen, že budoucí městská agenda EU by měla věnovat dostatečnou pozornost klíčovým problémům a potřebám ve vztahu k marginalizovaným komunitám v městských oblastech s cílem zabránit vzniku ghett a úspěšně bojovat proti segregaci, chudobě a sociálnímu vyloučení;

29.  upozorňuje na specifické potřeby, kterým čelí marginalizované komunity žijící ve venkovských, horských a izolovaných oblastech, a to včetně problémů spojených s připojením, dopravou a dostupností služeb, ale také s kulturními a společenskými příležitostmi; zdůrazňuje důležitost lepšího propojení regionů; rovněž konstatuje, že lidé v přeshraničních oblastech často trpí marginalizací vzhledem ke své zeměpisné poloze a to by mělo být lépe zohledněno v návrhu politiky soudržnosti, zejména v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“;

30.  zdůrazňuje, že je třeba budovat kapacity zúčastněných stran, včetně orgánů veřejných služeb, správy a občanské společnosti s cílem posílit postavení komunit a zejména jim umožnit převzít větší úlohu v tvorbě politik; trvá na tom, aby byla také za tímto účelem použita cílená technická pomoc a finanční prostředky;

31.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, které je zapotřebí ke zlepšení administrativní kapacity orgánů spravujících strukturální fondy, a vyzývá členské státy, aby poskytovaly poradenství a administrativní podporu, např. tím, že budou pořádat školení a pomáhat s vyplňováním žádostí o podporu a jejich zdůvodňováním, aby marginalizovaným skupinám obyvatel, například Romům, usnadnily získávání informací týkajících se evropských i státních programů financování na podporu podnikání a zaměstnanosti a podávání příslušných žádostí;

32.  zdůrazňuje, že sociální partneři musí mít přístup k technické pomoci, nejen s cílem posilovat svou kapacitu, ale také zajistit svou koordinaci a zastoupení v ad hoc výborech, jež stanovují a provádějí operační programy;

33.  poukazuje na to, že poté, co vymezí směry týkající se definice marginalizovaných komunit, by Komise v partnerství se zástupci marginalizovaných komunit měla vytvořit expertní ad hoc skupinu pro poradenství a šířit vhodnou odbornou přípravu po administrativní pracovníky, s cílem poskytnout jim specifické znalosti o problémech marginalizovaných komunit a bojovat proti diskriminačním praktikám tak, aby se podporovalo začlenění prostřednictvím konstruktivního a účinného dialogu a aby se projekty financované EU týkající se marginalizovaných komunit prováděly a monitorovaly integrovaným a účinným způsobem, což maximalizuje jejich dopad;

34.  považuje za zásadní, aby byly orgány pro rovné zacházení, organizace sdružující ženy a samotné ženy z marginalizovaných komunit zahrnuty do procesu rozhodování o přidělování, využívání, čerpání a monitoringu finančních prostředků na všech úrovních, od místní a regionální úrovně až po členské státy a úroveň EU, a má za to, že monitorování a hodnocení prováděných programů by se mělo považovat za klíčový proces pro zvýšení účasti žen z marginalizovaných komunit;

35.  bere na vědomí přístup spočívající v zavedení všech strategických a provozních politických uspořádání, včetně dostatečné administrativní nebo institucionální kapacity, před provedením investic; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala plnění těchto podmínek a zajistila přijetí doplňkových opatření ze strany dotyčných členských států, zejména v oblasti podpory začleňování a boje s chudobou a diskriminací;

Monitorování a doporučení

36.  poukazuje na to, že mají-li být projekty financované EU efektivní, musí obsahovat dlouhodobé hledisko a peněžní prostředky musí podporovat investice pro skutečné potřeby příjemců, a to s mechanismy, jež zajistí, že budou zasaženy cílové skupiny, a budou řešit vyloučení a marginalizaci; požaduje mechanismy pro kvalitativní hodnocení a monitorování; vyzývá Komisi, aby do plánování a hodnocení fondů zavedla mechanismy pro aktivní a participační monitorování opatření přijatých členskými státy v plánování a hodnocení procesů fondů používaných pro marginalizované komunity, jakož i dohled nad nimi;

37.  zdůrazňuje, že vyloučení v oblasti bydlení, bezdomovectví, vyloučení v oblasti vzdělávání a nezaměstnanost jsou často klíčovými prvky marginalizace; zdůrazňuje proto význam integrovaného bydlení a zákroků v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti ve prospěch marginalizovaných komunit;

38.  připomíná, maje na paměti nynější hospodářskou a finanční krizi, která postihuje zejména marginalizované skupiny s největším rizikem ztráty zaměstnání v době, kdy na trhu práce dochází k otřesům, že vzdělání a zaměstnanost jsou nejlepší cestou z chudoby a že začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti a na trh práce by proto mělo být prioritou; s obavou konstatuje, že příslušníci marginalizovaných skupin obyvatel jsou často vyloučeni ze společnosti a trpí diskriminací a v důsledku toho musí čelit překážkám v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, k zaměstnání, ke zdravotní péči, dopravě, informacím a službám obecně, což představuje složitý problém, který je třeba vhodným způsobem řešit prostřednictvím doplňkového využití a účinné kombinace evropských strukturálních a investičních fondů a vnitrostátních zdrojů; zdůrazňuje tudíž, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí v oblasti stávajících programů EU, jako jsou například Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Erasmus+ a Kreativní Evropa, aby se tyto programy dostaly i k marginalizovaným skupinám obyvatel, přičemž toto úsilí by mělo být provázeno pravidelným sledováním úspěšnosti dosahu, s cílem prolomit kruh chudoby a marginalizace a podpořit profesní dovednosti a kvalifikaci lidí;

39.  vyzývá, aby byly využity finanční prostředky, které by zlepšily životní podmínky a usnadnily ženám z marginalizovaných komunit přístup ke kvalitnímu a stabilnímu vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, k zařízením péče o děti, sociálním službám, službám péče o oběti a ke spravedlnosti;

40.  zdůrazňuje, že zástupci marginalizovaných komunit musí být aktivně zapojeni do monitorování a musí jim být umožněno, aby se jej účastnili jako plnohodnotní členové; poukazuje na to, že na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni by mohly být shromážděny značné zkušenosti; zdůrazňuje, že je třeba šířit a využívat osvědčené postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly všechny stávající osvědčené postupy včetně inovativních postupů vztahujících se k začlenění marginalizovaných skupin a jednotlivců do společnosti a zahájily vytváření sítí, včetně sítí mezi sociálními pracovníky, pracovníky s mládeží a komunitami, jakož i mezi akademickými pracovníky a výzkumníky; zdůrazňuje potřebu vytvoření síťové platformy na úrovni EU, která bude usnadňovat výměnu osvědčených postupů a společné řešení problémů a jež by mohla sloužit rovněž jako prostředek elektronického vzdělávání pro budování kapacit;

41.  vyzývá Komisi, aby se politikou soudržnosti a marginalizovanými komunitami zabývala ve svém každoročním strukturovaném dialogu s občanskou společností a organizacemi zastupujícími partnery a přitom zajistila, že se zúčastní zástupci marginalizovaných komunit, a usnadňovala diskusi založenou na kvantitativní a kvalitativní analýze;

42.  poukazuje na skutečnost, že povědomí o strukturálním a systémovém začlenění není potřebné jen pro celou společnost, ale je obzvláště důležité pro práci těch, kdo mají rozhodovací pravomoci, jakož i zúčastněných stran na všech administrativních úrovních a dalších zúčastněných veřejných orgánů; vyzývá všechny veřejné zúčastněné strany, jakož i výchovné ústavy, aby provedly podrobnou analýzu příčin diskriminace a marginalizace a zvyšovaly povědomí o skutečnosti, že xenofobie a rasismus i všechny formy marginalizace vedoucí k systémovému vyloučení, včetně nesnášenlivost vůči Romům, musí být odstraněny; vyzývá Komisi, aby důsledně vymáhala a monitorovala právní předpisy EU o diskriminaci; vyzývá veřejné služby zaměstnanosti, aby poskytovaly kvalitní služby konkrétně uzpůsobené na základě potřeb;

43.  zdůrazňuje, že při pomoci marginalizovaným skupinám a jejich začleňování je zapotřebí dvojího přístupu, který by měl být prováděn přímo za účasti poskytovatelů vzdělávání, včetně vzdělávacích zařízení, odborného vzdělávání, poradenství a pracovních příležitostí, a také za účasti místního společenství a místních orgánů s cílem zlepšit a/nebo změnit vnímání veřejnosti zvyšováním povědomí o dopadech předsudků, zlepšováním veřejných služeb a přizpůsobováním sociálních systémů;

44.  zdůrazňuje, že vzdělání je základním právem zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii; zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny členy společnosti je klíčem k přerušení cyklu sociálního vyloučení; je toho mínění, že formální a neformální vzdělání charakterizované výchovou v diverzitě je prvním krokem k opravdovému politickému, hospodářskému a sociálnímu začlenění marginalizovaných komunit; zdůrazňuje potřebu provádět programy, projekty a podpůrné činnosti pro marginalizované komunity s cílem poskytovat předškolní vzdělání, posílit potřebu formálního vzdělání a přitom nabízet příležitosti dalších forem vzdělání, jakož i celoživotního vzdělání, zejména v odborných dovednostech a IKT, a zlepšit přístup ke sdělovacím prostředkům, to také s cílem posílení žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

45.  vyzývá členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby podpořily využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj ve prospěch malých a středních podniků a sociálního podnikání, do nichž se zapojují a z nichž těží marginalizované komunity; poukazuje na potřebu podpůrných činností pro marginalizované komunity s cílem poskytnout podporu a vytvořit podmínky pro podnikání na mikroúrovni a zachovat tak rozličné způsoby podnikání;

46.  upozorňuje na to, že mnohá odvětví projdou v blízké budoucnosti podstatnou transformací, zčásti vlivem širšího využívání internetových nástrojů a řešení; upozorňuje na to, že se tak pracovníci s nízkou a střední kvalifikací ocitnou pod tlakem, který bude mít dopad zvláště na členy marginalizovaných skupin obyvatel, neboť nyní právě oni nacházejí obvykle práci v těchto odvětvích; zdůrazňuje význam dostupného a dosažitelného vzdělávání a služeb pro všechny, pokud jde o nové technologie a odvětví, se zvláštním ohledem na příležitosti v digitálním sektoru a v zelené ekonomice, zejména pro nejvíce znevýhodněné skupiny; poukazuje na význam mikropodniků a malých podniků, které pomáhají zachovávat pracovní místa ve venkovských oblastech, a vyzývá proto ke zvýšenému důrazu na zajištění přístupu těchto podniků k finančním prostředkům;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat rovnoprávnost žen z marginalizovaných komunit podporou podnikajících žen a zapojení žen do aktivit v těchto komunitách;

48.  zdůrazňuje, že pro získání rovnoprávného postavení žen v marginalizovaných komunitách může hrát zásadní roli sociální podnikání, družstva, vzájemné pojišťovny a alternativní podniky; doporučuje, aby fondy soudržnosti, zejména Evropský sociální fond, podporovaly investice v této oblasti, které se důrazně zaměří na aspekt rovnosti žen a mužů;

49.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu omezení spojených se současným systémem přidělování podpory z fondů politiky soudržnosti na základě HDP a lépe využívala dostupných ukazatelů, jako jsou údaje EU-SILC Eurostatu o příjmu a životních podmínkách, které umožní odhalit ohniska chudoby a sociální křehkosti na území Unie s cílem lépe zaměřit podporu EU určenou marginalizovaným komunitám;

50.  zdůrazňuje, že v politické debatě v EU jsou marginalizované komunity často tendenčně využívány k politickým cílům, a je nutná podrobná analýza strukturálního vyloučení, jak v dohodách o partnerství, tak i v daných operačních programech; vyzývá Komisi, aby poskytla ucelené, jednotné a jasné pokyny týkající se vývoje, provedení a správy projektů financovaných EU vztahujících se k marginalizovaným komunitám včetně podrobných analýz, příkladů osvědčených postupů a doporučení pro politiky, a to k zajištění toho, že marginalizované komunity budou začleněny do fondů EU i s výhledem na nadcházející programové období;

51.  požaduje začlenit do veškerých iniciativ, programů a akcí v oblasti integrace a sociálního začleňování financovaných z evropských fondů hledisko rovnosti pohlaví a víceoborovou analýzu, neboť tak lze lépe zohlednit zvláštní potřeby žen z marginalizovaných komunit a zachytit širokou škálu názorů a pohledů žen v různých strukturálních pozicích a úlohách; je přesvědčen, že je posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví užitečné pro vyhodnocení vlivu, který priority financování, přidělování finančních prostředků a upřesňování programů financování na ženy mají; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

52.  vyzývá členské státy, aby udělovaly cenu za příkladné nasazení pro integraci a začlenění marginalizovaných skupin v provádění fondů EU; navrhuje, že by tato cena mohla být udělována obcím či regionům členských států za vynikající práci;

53.  vyzývá členské státy, aby umožnily vytváření sítí mezi obcemi a městy, které se budou zabývat integrací marginalizovaných skupin, a povzbuzovaly ho; doporučuje, že jako příklad takové sítě může sloužit Pakt starostů a primátorů pro změnu klimatu;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289. (3) Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 1. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470. (5) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62. (6) Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1. (7) Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1. (8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0132. (9) Přijaté texty, P7_TA(2013)0594. (10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246 (11) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112. (12) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120. (13) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 60. (14) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1. (15) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 73. (16) Část II přílohy XI nařízení (EU) č. 1303/2013.