Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0308/2015

Předložené texty :

A8-0308/2015

Rozpravy :

PV 23/11/2015 - 17
CRE 23/11/2015 - 17

Hlasování :

PV 24/11/2015 - 5.8
CRE 24/11/2015 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0403

Přijaté texty
PDF 448kWORD 122k
Úterý, 24. listopadu 2015 - Štrasburk Konečné znění
Úloha EU v OSN
P8_TA(2015)0403A8-0308/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o EU a OSN, zejména doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(1) a usnesení ze dne 11. května 2011 o EU jako globálním hráči: její role v mnohostranných organizacích(2),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 týkající se priorit EU pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN,

–   s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů(3), která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN, ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se má na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,

–   s ohledem na vůbec první prohlášení předsedy Rady bezpečnosti ze dne 14. února 2014, jenž se vyjádřil k roli, kterou EU sehrává při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti(4),

–   s ohledem na prohlášení ze světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii a související netoleranci, která se konala v roce 2001 v Durbanu,

–   s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnější politiky, která byla zveřejněna v březnu 2015 a nazvanou „Reforma OSN: aktuální stav a další směřování“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0308/2015),

Cíle a globální síly EU

A.  vzhledem k tomu, že budoucnost Evropské unie je propojena s celosvětovým mírem, bezpečností, vývojem a lidskými právy; vzhledem k tomu, že výzvy, kterým EU čelí, vyžadují globální řešení a globální otázky vyžadují zapojení Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že zásady a cíle vnější politiky EU jsou zakotveny v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a jsou úzce propojeny se zásadami a cíli OSN; vzhledem k tomu, že článek 21 SEU výslovně požaduje dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;

C.  vzhledem k tomu, že EU má jedinečný potenciál zmobilizovat zdroje napříč celou řadou diplomatických, bezpečnostních, obranných, hospodářských, rozvojových a humanitárních nástrojů - zcela v souladu s ustanoveními Charty OSN; vzhledem k tomu, že využití těchto nástrojů na základě komplexního přístupu poskytuje EU jedinečnou flexibilitu, pokud jde o účinná řešení těch nejnáročnějších cílů v oblasti bezpečnosti;

D.  vzhledem k tomu, že EU se pod záštitou OSN aktivně podílí na podpoře míru, bezpečnosti a pokroku prostřednictvím své Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

E.  vzhledem k tomu, že EU ochraňuje své hodnoty, základní zájmy, bezpečnost, nezávislost a integritu a zasazuje se o zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu z roku 1975 a v souladu s cíli Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990; vzhledem k tomu, že EU je členem systému kolektivní bezpečnosti OSN i oblastních dohod, jejichž existenci předpokládá kapitola VIII Charty OSN;

F.  vzhledem k tomu, že EU podporuje udržitelný hospodářský, sociální a environmentální pokrok rozvojových zemí, přičemž jejími prvořadými cíli jsou vymýcení chudoby, podpora trvalého míru a stability a boj proti sociálním nerovnostem, a že poskytuje humanitární pomoc obyvatelům, zemím a regionům zasaženým různými krizemi, ať už přírodními či zapříčiněnými člověkem;

G.  vzhledem k tomu, že EU je vůdčí velmocí v různých vzájemně provázaných oblastech politiky: v obchodě, rozvoji, humanitární pomoci, životním prostředí a lidských právech;

H.  vzhledem k tomu, že EU usiluje o udržitelnost životního prostředí a za tímto účelem podporuje mezinárodní opatření a akce usilující o zachování a zlepšování kvality životního prostředí a také prosazuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

I.  vzhledem k tomu, že EU plní také vůdčí úlohu v politice životního prostředí, zejména v boji proti změně klimatu, nejen proto, že z tohoto hlediska patří k vedoucím velmocem a stanovuje si ambiciózní cíle, ale i z toho důvodu, že se v rámci celosvětových jednání vždy zasazuje o přijímání závazných dohod a konkrétních a měřitelných opatření;

J.  vzhledem k tomu, že EU upevňuje podstatu sociální udržitelnosti a řádné správy věcí veřejných tím, že konsoliduje, podporuje a propaguje demokracii, zásady právního státu, lidská práva a zásady mezinárodního práva;

K.  vzhledem k tomu, že EU v souladu se svými smlouvami prosazuje mezinárodní systém založený na silnější mnohostranné spolupráci a kvalitní globální správě a řízení a je zastáncem účinného multilateralismu, jehož jádrem je OSN; vzhledem k tomu, že tato podpora účinného multilateralismu vychází z přesvědčení, že mezinárodní společenství potřebuje účinný mnohostranný systém založený na univerzálních právech a hodnotách, má-li úspěšně reagovat na celosvětové krize, výzvy a hrozby;

L.  vzhledem k tomu, že vnější politika EU klade důraz především na dvoustranné vztahy, spolupráci a partnerství se zeměmi, skupinami zemí a jinými regionálními a mezinárodními organizacemi na celém světě; vzhledem k tomu, že v průběhu posledních desetiletí věnovala zvláštní pozornost geopolitickým cílům a zájmům svých sousedů na východě a jihu; vzhledem k tomu, že EU rovněž udržuje zvláštní vztahy s africkými zeměmi a ve svých činech věnuje zvláštní pozornost výzvám, kterým tyto země čelí;

M.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s rostoucí provázaností světa musí EU upevňovat svou roli jak v dvoustranných vztazích, tak na mnohostranných fórech;

N.  vzhledem k tomu, že EU se účastní a hraje významnou roli v mezinárodních jednáních a mediaci, zejména v jednáních mezi skupinou E3/EU3+3 a Íránem a v mírovém procesu na Blízkém východě;

O.  vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním uskupením na světě, a hraje tudíž důležitou roli v dvoustranných a mnohostranných obchodních ujednáních a že vyvinula opatření aktivní obchodní politiky pro podporu hospodářského růstu, snížení chudoby a ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů;

P.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími finančními přispěvateli do souhrnného rozpočtu OSN a že rovněž přispívají na její humanitární pomoc, oficiální rozvojovou pomoc (ODA) a operace k udržení míru; vzhledem k tomu, že rozvojové politiky EU jsou velmi důležité, jelikož aktivně prosazují snížení chudoby a hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost, čímž posilují mír a bezpečí; vzhledem k tomu, že EU je smluvní stranou více než 50 mnohostranných dohod a úmluv OSN jako jediný účastník, který není státem;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je velmi horlivým ochráncem a propagátorem lidských práv, základních svobod, kulturních hodnot, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se těchto zásad jsou zahrnuty ve všech dvoustranných partnerstvích EU a mají ústřední postavení v její vícestranné politice; vzhledem k tomu, že EU je velkým zastáncem mezinárodní spravedlnosti;

R.  vzhledem k tomu, že EU hraje významnou roli při podpoře operací OSN v oblastech společného zájmu, především při ochraně civilistů, a to zejména žen a dětí postižených ozbrojeným konfliktem;

S.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU, která je uznávána v jejích smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že EU přijala úkol začlenit rovnost žen a mužů do všech svých činností a oblastí politik, včetně vnějších politik a politik rozvojové spolupráce;

T.  vzhledem k tomu, že lidstvo má společné hodnoty a zájmy; vzhledem k tomu, že zatížení a přínos by při řešení společných problémů a prosazování společných cílů a hodnot měly být spravedlivě rozloženy;

Struktura Organizace spojených národů

U.  vzhledem k tomu, že struktura OSN je hlavním globálním fórem pro zlepšení globální správy a řízení a jako taková představuje nejlepší fórum pro prosazování hodnot a zájmů EU;

V.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem po druhé světové válce bylo zachování míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Charta OSN přisuzovala ústřední úlohu prosazování hospodářského a sociálního rozvoje a lidských práv; vzhledem k tomu, že od počátku 70. let se v agendě OSN objevují otázky životního prostředí; vzhledem k tomu, že zpráva Brundtlandové nazvaná „Naše společná budoucnost“ definovala v roce 1987 pojem udržitelného rozvoje jako „rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své“; vzhledem k tomu, že v roce 1992 na konferenci v Riu (UNCED) byly politiky v oblasti rozvoje a životního prostředí sloučeny v nový nástroj efektivního snižování chudoby a prosazování udržitelného rozvoje na celém světě;

W.  vzhledem k tomu, že struktura OSN pokrývá všechny oblasti spolupráce, přičemž ústřední roli v ní hraje Rada bezpečnosti, která odpovídá především za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a které pomáhají podpůrné a poradní orgány;

X.  vzhledem k tomu, že struktura OSN je tvořena 19 specializovanými agenturami, mezi nimi FAO, IFAD, MOP, MMF, UNESCO, UNIDO, WHO a Skupinou Světové banky spolu s 11 fondy a programy, mezi nimi UNCTAD, UNDP, UNEP, UNFPA, UNHCR, UNICEF, UN Women a WFP,(5) a také 9 výkonnými komisemi, 5 regionálními komisemi a několika dalšími orgány podobného typu; vzhledem k tomu, že i organizace jako např. Světová obchodní organizace a Mezinárodní agentura pro atomovou energii jsou propojené se strukturou OSN;

Y.  vzhledem k tomu, že většina výše uvedených agentur, fondů, programů, komisí a výborů pracuje pod záštitou Ekonomické a sociální rady a Valného shromáždění, kterým se některé z uvedených subjektů přímo odpovídají;

Z.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy hrají zásadní roli v prosazování zásad a cílů OSN a v řešení společných problémů lidstva; vzhledem k tomu, že na druhou stranu Evropa potřebuje globální partnery pro řešení svých vlastních problémů v oblastech, jako je bezpečnost, ochrana životního prostředí, lidská práva, migrace, zaručení práva na azyl a finanční nestabilita;

AA.  vzhledem k tomu, že EU nese zvláštní odpovědnost za udržování míru, rozvoj a lidská práva ve svém sousedství;

AB.  vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby opatření přijatá v rámci OSN dodržovala mezinárodní právo; vzhledem k tomu, že trestné činy spáchané pod mandátem OSN nesmírně poškozují důvěryhodnost této organizace a neměly by zůstat nepotrestány;

AC.  vzhledem k tomu, že země jsou rozděleny podle zeměpisných oblastí, což často vede k tomu, že skupiny zemí hlasují jako bloky; vzhledem k tomu, že státy, které jsou členy Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) často samy systematicky porušují lidská práva, čímž oslabují účinnost a důvěryhodnost UNHRC jako celku;

AD.  vzhledem k tomu, že výtěžek pocházející z rabování a pašování kulturních a náboženských památek a předmětů v Iráku a Sýrii příslušníky ISIS/Dá‘iš pomáhá financovat teroristickou činnost této organizace; vzhledem k tomu, že UNESCO a jeho úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků hrají ústřední úlohu v zajištění mimořádné ochrany syrského a iráckého kulturního dědictví;

AE.  vzhledem k tomu, že EU a OSN úzce spolupracují na nejchoulostivějších krizových scénářích, zejména na Blízkém východě a v Severní Africe; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení politického a mírového řešení těchto krizí musí jejich úsilí ještě zesílit;

AF.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 dojde ve Valném shromáždění OSN k rozpravě a rozhodnutí o obnovení mandátu Fóra pro správu internetu (IGF); vzhledem k tomu, že Parlament vyzval shromáždění, aby mandát IGF obnovilo a posílilo jak jeho zdroje, tak model správy internetu, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran;

EU v rámci struktury OSN

1.  připomíná, že EU a její členské státy sdílí hodnoty a zásady Charty OSN, jak stanoví čl. 21 odst. 1 SEU, a náleží jim zásadní úloha v prosazování těchto zásad i cílů OSN prostřednictvím své vnější činnosti; domnívá se, že EU potřebuje globální partnery, má-li úspěšně plnit své cíle v oblasti zahraniční politiky, zejména pokud jde o mír a bezpečnost, terorismus, organizovanou trestnou činnost, regionální konflikty, nefunkčnost států a šíření zbraní hromadného ničení;

2.  domnívá se, že bezpečnostní situace v EU je v důsledku velkého počtu dlouhodobých nebo nově vznikajících bezpečnostních problémů čím dál nestabilnější a proměnlivější; soudí, že konflikt na východě Ukrajiny, konflikty v Sýrii a v Iráku a vzestup teroristické organizace Islámský stát, libyjská krize a hrozící terorismus v Africe (zejména v oblasti Sahelu, v Libyi a v oblasti Afrického rohu) představují závažné globální hrozby vyžadující globální odpovědi; domnívá se, že EU se s těmito hrozbami nemůže potýkat sama, ale že potřebuje podporu mezinárodních partnerů;

3.  vítá skutečnost, že EU a její členské státy se mnoha způsoby aktivně podílejí na práci ve struktuře OSN a že k ní přispívají, což by mělo být viditelnější;

4.  vítá rovněž významný příspěvek EU k rozvojové a humanitární pomoci po celém světě; připomíná, že EU a její členské státy jsou dohromady největším světovým přispěvatelem k rozvojové a humanitární pomoci;

5.  připomíná, že EU se stala skutečným mezinárodním aktérem a že v souladu s tím má „rozšířený pozorovatelský“ status v OSN, kdy jí náleží právo vystupovat na zasedáních Valného shromáždění OSN v rozpravách mezi představiteli hlavních skupin a před jednotlivými státy, právo předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, právo na odpověď a právo vznášet procesní námitky a předávat dokumenty;

6.  připomíná dále, že v rámci OSN zastupuje EU celá řada činitelů: předseda Evropské rady, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, delegace Evropské komise a EU a také jejích 28 členských států, z nichž dva (Francie a Spojené království) jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) disponujícími právem veta; trvá na tom, že členské státy EU jsou na základě Smlouvy vázány k tomu, aby koordinovaly svou činnost na všech mezinárodních fórech;

Jak lépe dosáhnout cílů v oblasti zahraniční politiky EU v rámci OSN

7.  je přesvědčen o tom, že k tomu, aby EU lépe dosáhla svých cílů v oblasti zahraniční politiky, jak jsou zakotveny ve Smlouvě, měla by usilovat o posílení globální správy a řízení uvnitř struktury OSN a zvýšit svůj vliv a vliv členských států v této struktuře; připomíná, že se EU zavázala k aktivní podpoře komplexní reformy struktury OSN s cílem posílit její legitimitu, regionální zastoupení a její transparentnost, odpovědnost a schopnost účinně reagovat na komplexní, mnohostranné výzvy současnosti; zdůrazňuje zejména důležitost oživení činnosti Valného shromáždění;

8.  zdůrazňuje, že v rámci Valného shromáždění by EU měla mít posílenou úlohu zahrnující dostatečnou míru viditelnosti a politického vlivu, která by jí umožnila lépe dostát mezinárodním závazkům, což je v souladu s výše uvedenou rezolucí Valného shromáždění ze dne 3. května 2011;

9.  znovu připomíná, že podporuje úlohu parlamentů a regionálních shromáždění ve struktuře OSN;

10.  vyzývá členy Rady bezpečnosti, aby v úzké spolupráci se Všeobecným shromážděním přezkoumaly a revidovaly neprůhledný postup výběru generálního tajemníka OSN a aby zajistily spravedlivé příležitosti uchazečům o toto místo jak z řad mužů, tak žen; vyzývá všechny orgány OSN a zejména Radu bezpečnosti, aby věnovaly dostatečnou pozornost začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci OSN a vyzývá členské státy EU, aby stály v čele tohoto úsilí tím, že budou pobízet a podporovat ženy, aby se o toto místo ucházely; vyjadřuje přání, aby byla do funkce generálního tajemníka OSN příště zvolena žena; vyzývá EU, aby podporovala agenturu UN Women v její činnosti v oblasti diskriminace na základě pohlavní identity a jejího vyjádření;

11.  zdůrazňuje stávající priority EU stanovené pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN, které znovu opakují dlouhodobý požadavek Unie, aby OSN racionalizovala své struktury, rozpočet a pracovní metody, a nevyhýbala se přitom složitým tématům, jako je reforma Rady bezpečnosti;

12.  zdůrazňuje, že Valné shromáždění, které zastupuje vlády všech členských zemí, musí mít prostředky a postupy k tomu, aby usměrňovalo strukturu OSN a koordinovalo všechny jeho aktivity;

13.  je přesvědčen, že Rada bezpečnosti musí být reformována, aby odrážela novou realitu světa a efektivněji se zabývala současnými a budoucími bezpečnostními výzvami; vybízí země, aby se zdržely uplatňování práva veta v případech genocidy a zločinů proti lidskosti;

14.  s ohledem na zásluhy EU v oblasti míru a bezpečnosti ve světě a na cíl posílit evropskou zahraniční politiku vytýčený v Lisabonské smlouvě připomíná dlouhodobý cíl EU získat křeslo v rozšířené Radě bezpečnosti a znovu vyzývá k celoevropské diskusi o této reformě; znovu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku (VP/HR), aby usilovala o společný postoj EU v záležitostech spadajících do pravomoci Rady bezpečnosti a aby zlepšila stávající mechanismy spolupráce s cílem zajistit, aby členské státy EU, které jsou členy Rady bezpečnosti, hájily v rámci tohoto fóra společné postoje EU; připomíná, že v souladu s článkem 34 SEU členské země EU, které jsou členy RB OSN, průběžně informují ostatní členské státy a vysokou představitelku a hájí postoje a zájmy Unie; připomíná dále, že pokud EU vymezila postoj k některé otázce, která je na pořadu jednání RB OSN, požádají uvedené státy, aby byla vysoká představitelka vyzvána k přednesení postoje Unie;

15.  připomíná, že kapitola VIII Charty OSN prosazuje významnější úlohu regionálních a subregionálních organizací v rámci OSN a vyzývá EU a OBSE, aby usilovaly o větší zapojení do globální správy a řízení, a to jak zapojení své, tak zapojení dalších regionálních organizací;

16.  domnívá se, že EU by měla prostřednictvím intenzivnější spolupráce s OSN více využívat svých partnerství se specializovanými agenturami, fondy, programy, komisemi a výbory; vyzývá k posílení koordinace EU v radách těchto orgánů s cílem zajistit, aby EU vystupovala jednotným hlasem;

17.  zdůrazňuje, že lepší dosažení cílů v oblasti zahraniční politiky EU, včetně propagace základních hodnot, předpokládá kromě zavedení potřebných reforem v OSN efektivnější koordinaci různých rozměrů její vnější politiky, jak na dvoustranné, tak mnohostranné úrovni; opakuje svou výzvu k posílení viditelnosti činů a pomoci EU ve všech vícestranných fórech a v terénu;

18.  vyzývá EU, aby účinněji koordinovala svou činnost v oblasti humanitární pomoci, mj. prostřednictvím spolupráce GŘ ECHO s příslušnými agenturami OSN, tak aby bylo dosaženo optimální účinnosti omezených zdrojů a aby nedocházelo k jejich zbytečnému překrývání;

19.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU a OSN, aby zcela dodržovaly a prováděly finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA); žádá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění FAFA a souvisejících pokynů, aby určila oblasti, které je třeba zlepšit, a aby v této věci předložila vhodné návrhy;

20.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi EU a UNDP v oblasti účinnosti pomoci; vyzdvihuje závazek zakotvený v globálním partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a vybízí k přijetí závazku k tomuto partnerství všechny státy a subjekty soukromého sektoru;

21.  domnívá se, že Evropský soud pro lidská práva velmi úspěšně přispívá k pokroku, jehož Evropa dosáhla v oblasti dodržování lidských práv, a že může sloužit jako vzor pro jiné regiony;

22.  vyzývá ke zlepšení nástrojů prevence a včasného varování a posílení kapacit OSN k vyjednávání a dále žádá koherentnější a dosažitelnější mandáty pro budování míru a mírové operace zahrnující lidskoprávní aspekt a jasné strategie k ukončení operací; vybízí členské státy EU, aby na budování míru a mírové operace poskytovaly významnější podporu a vyzývá EU, aby posílila své zprostředkovatelské úsilí o řešení konfliktů; s ohledem na nedávné krutosti a porušování lidských práv ze strany některých extremistických a teroristických skupin, a přetrvávající sexuální násilí během konfliktů včetně znásilnění jako válečné zbraně; naléhavě žádá Radu bezpečnosti, aby v souladu s doktrínou „odpovědnost za ochranu“ stanovila ambiciózní soubor nástrojů a prostředků pro zajištění účinné prevence těchto krutostí a aby dodržovala právní stát a mezinárodní humanitární právo a aby podněcovala členské státy OSN k boji proti obchodování s lidmi a k tomu, aby ostře zakročily proti náboru členů teroristických skupin a jejich financování tím, že budou znemožňovat a potírat nábor, organizování, přesuny a vyzbrojování teroristů a financování jejich cest a činnosti;

23.  vyzývá EU, aby podporovala posilování soudržnosti, součinnosti a doplňkovosti přezkumů mírových operací, struktury OSN pro budování míru a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje význam rovnoprávného, plného a aktivního zapojení žen do prevence a řešení konfliktů, do mírových jednání, do budování a udržování míru, do humanitární pomoci a do obnovy po skončení konfliktů; v této souvislosti vítá, že Komise přezkoumala svou politiku humanitární pomoci, podle níž nyní mezinárodní humanitární právo nebo předpisy v oblasti lidských práv mohou opravňovat k provedení bezpečné interrupce u žen, které byly znásilněny ve válečných konfliktech;

24.  vybízí EU, aby prosazovala širokou definici pojmu lidská bezpečnost, tak aby byl těsněji propojen s lidskými právy, rovností žen a mužů a lidským rozvojem;

25.  je přesvědčen o tom, že EU musí dát najevo silnou a odhodlanou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, zejména posílením a rozšířením svých vztahů s OSN, především pak s Radou bezpečnosti, a zajištěním rychlé ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který definuje zločin agrese, ze strany členských států; připomíná, že primární odpovědnost za postavení pachatelů před soud nesou samotné státy, a zastává názor, že Mezinárodní trestní soud by měl vykonávat svou pravomoc v případech, kdy nejsou vnitrostátní orgány schopny nebo ochotny skutečně stíhat nejzávažnější zločiny, které vyvolávají znepokojení mezinárodního společenství;

26.  podporuje posílení operační spolupráce mezi EU a OSN v oblasti řešení krizí, mimo jiné tím, že EU bude spolupracovat s OSN při sdílení analýz (v zájmu dosažení společné analýzy) i při plánování mírových a bezpečnostních operací (za účelem usnadnění operačních aspektů);

27.  je přesvědčen, že je nutné více usilovat o to, aby členské státy OSN plnily své sliby týkající se poskytování humanitární pomoci, přičemž by měly zveřejňovat pravidelné přehledy dodržování přijatých závazků;

28.  vítá závazek EU k větší odpovědnosti a transparentnosti v obchodu se zbraněmi a podporuje prosazení univerzální platnosti a plného provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi a naplňování závěrů první konference států; žádá EU, aby nadále považovala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) za základní kámen celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a tím za nezbytný základ pro uskutečňování jaderného odzbrojení podle článku VI uvedené smlouvy; dále žádá EU, aby se aktivně zasazovala o celosvětové odzbrojování;

29.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU nadále aktivně prosazovala rovnost a zákaz diskriminace; vítá zasedání Rady bezpečnosti OSN konané 24. srpna 2015, jehož tématem byla vůbec poprvé práva lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LBGTI) a na němž bylo odsouzeno zabíjení osob LBGTI na Blízkém východě a útoky proti nim ze strany ISIS; vybízí Radu bezpečnosti, aby se porušováním práv osob LBGTI zabývala i nadále;

30.  připomíná, že EU zaujímá postoj nulové tolerance vůči trestu smrti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU prosazovala moratorium na trest smrti i nadále;

31.  je přesvědčen, že ekonomický, sociální, environmentální a rozvojový rozměr struktury OSN musí být významně posílen tak, že se zajistí, aby orgány OSN zaujaly političtější přístup a zlepšily vzájemnou spolupráci a aby zajistily účinnější a transparentnější využívání dostupných zdrojů; je přesvědčen o tom, že tohoto musí být dosaženo v první řadě prostřednictvím strukturální a funkční reformy orgánu, který za tuto oblast nese podle Charty OSN hlavní odpovědnost, jmenovitě Ekonomické a sociální rady; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby zvážily možnost posílení své úlohy v Ekonomické a sociální radě, tím že ji přetvoří na Radu udržitelného rozvoje;

32.  vítá vytvoření politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF), jež má pro tři pilíře (sociální, ekonomický a environmentální) udržitelného rozvoje poskytovat politické vedení a poradenství a vydávat doporučení týkající se rozvojové politiky; je přesvědčen o tom, že HLPF se musí stát hlavním rozhodovacím orgánem ve všech otázkách týkajících se rozvojové politiky, a zajišťovat tak koordinované a účinné vyhodnocování potřeb a přijímání potřebných plánů, rozhodnutí a zavazujících opatření týkajících se rámce udržitelného rozvoje v období po roce 2015; trvá na tom, že je nezbytné efektivně plnit cíle udržitelného rozvoje přijaté na zářijovém summitu OSN;

33.  ve světle opakujících se humanitárních krizí v souvislosti s uprchlíky a migranty, které způsobují velké lidské utrpení a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj zemí jejich původu by mohl být v konečném důsledku řešením této humanitární krize, je přesvědčen, že práce všech agentur zabývajících se touto situací by měla být koordinována;

34.  zastává názor, že výzvy, které se objevily v důsledku uprchlické humanitární krize, je nutné řešit komplexně, v solidárním duchu v rámci EU a v úzké spolupráci s OSN a jejími agenturami;

35.  vyzývá EU a OSN, aby zintenzivnily své společné úsilí, které by vedlo k dosažení ambiciózní a právně závazné dohody na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži 2015 a k následnému zajištění rychlého provádění COP21;

36.  domnívá se, že rovněž práce Skupiny Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace by mohla být koordinována jako součást struktury OSN, přičemž jejich stávající rozhodovací struktury by zůstaly zachovány, aby se zajistilo, že svá jednotlivá rozhodnutí budou přijímat odpovědným, účinným, konzistentním a neredundantním způsobem a že stejně tak budou vykonávat i svou činnost;

37.  podporuje cíl zavést na multilaterální úrovni režim ochrany investic, včetně nového systému, který respektuje jurisdikci vnitrostátních soudů, a vyzývá Komisi, aby tento cíl učinila součástí svého vyjednávacího mandátu během vypracovávání dohod o investicích; je přesvědčen, že pokud by byl případný stálý soud pro řešení investičních sporů zřízen, mohl by fungovat v rámci systému OSN a měl by být založen na právech a povinnostech stran před soudem s důrazem na zásady OECD pro nadnárodní společnosti a na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; domnívá se, že systém OSN poskytuje užitečný model pro takovýto systém, zejména pokud jde o otázky financování;

38.  považuje za nezbytné ukončit jednání rozvojového kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá a je přesvědčen, že OSN může své jedinečné postavení v multilaterálním vyjednávání využít k tomu, aby zaručila, že tato jednání budou úspěchem pro rozvojové země; v tomto ohledu se domnívá, že by OSN mohla spolupracovat s WTO – a poskytovat také poradenství a odborné vedení rozvojovým zemím – při prosazování strategie pro obchod a investice, v níž by EU hrála klíčovou úlohu;

39.  je si vědom potřeby posílit a uplatňovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhavě vyzývá EU, aby přispěla k úspěšnému výsledku práce Mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a lidská práva.

40.  je přesvědčen o tom, že by OSN měla rozšířit veškeré záležitosti spojené s lidským blahobytem; domnívá se, že k těmto záležitostem patří zachování kulturního dědictví a ochrana a podpora rozmanitosti kulturních projevů, kterého lze dosáhnout začleněním vzdělávání, cestovního ruchu, kulturní diplomacie, ochrany památek, uměleckého sektoru a vědeckého výzkumu do tvorby politického programu;

41.  doporučuje, aby byla zajištěna spolupráce mezi EU a OSN v oblasti vzdělávání v krizových programech pro případy humanitárních krizí, ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof a aby se za tímto účelem pokračovalo v podpoře programů, jako je program UNICEF pro vzdělávání při mimořádných událostech a přechodném období po krizi, program kvalitního vzdělávání v uprchlických táborech organizovaný Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a vzdělávací aktivity Agentury OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům;

42.  vítá, že Komise zvolená v roce 2014 ustavila pracovní skupiny a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce svěřila pravomoc koordinovat vnější politiku EU v úzké spolupráci s ostatními orgány EU; zdůrazňuje, že hlavní náplní práce této skupiny musí být politiky celosvětového rozměru;

43.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby do své výroční zprávy o SZBP zahrnula obsáhlý oddíl o podpoře globálních cílů zahraniční politiky EU;

44.  domnívá se, že Parlament musí být s to čelit těmto globálním problémům stejně hluboce a komplexně jako Komise a zorganizovat odpovídajícím způsobem svou práci; vybízí všechny parlamentní výbory, do jejichž oblasti působnosti spadají politiky s vnějším a globálním rozměrem, aby poskytly svá stanoviska k příslušnému oddílu obsaženému ve zprávě VP/HR Výboru pro zahraniční záležitosti, který je za tuto zprávu odpovědný;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, Valnému shromáždění OSN a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Přijaté texy, P7_TA(2014)0259.
(2) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 66.
(3) A/RES/65/276 ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů
(4) S/PRST/2014/4 ze dne 14. února 2014 - prohlášení předsedy Rady bezpečnosti o spolupráci mezi Organizací spojených národů a regionálními a subregionálními organizacemi při udržování mezinárodního míru a bezpečí
(5) FAO: Organizace pro výživu a zemědělství; IFAD: Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj; MOP: Mezinárodní organizace práce; MMF: Mezinárodní měnový fond; UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu; UNIDO: Organizace OSN pro průmyslový rozvoj; WHO: Světová zdravotnická organizace; UNCTAD: Konference OSN o obchodu a rozvoji; UNDP: Rozvojový program OSN; UNEP: Program OSN pro životní prostředí; UNFPA: Populační fond OSN; UNHCR: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; UNICEF: Dětský fond OSN; WFP: Světový potravinový program.

Právní upozornění - Ochrana soukromí