Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2107(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0312/2015

Předložené texty :

A8-0312/2015

Rozpravy :

PV 24/11/2015 - 14
CRE 24/11/2015 - 14

Hlasování :

PV 25/11/2015 - 9.8
CRE 25/11/2015 - 9.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0411

Přijaté texty
PDF 565kWORD 161k
Středa, 25. listopadu 2015 - Štrasburk Konečné znění
Strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020
P8_TA(2015)0411A8-0312/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020 (2015/2107(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na preambuli a články 3 a 6 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 3, 6, 9, 20, 151, 152, 153, 154, 156, 159 a 168 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 3, 27, 31, 32 a 33 této listiny,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996, a zejména na část I a článek 3 části II této charty,

–  s ohledem na Filadelfskou deklaraci ze dne 10. května 1944, týkající se cílů a účelů Mezinárodní organizace práce (MOP),

–  s ohledem na úmluvy a doporučení MOP týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. února 2015 o strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020 (6535/15) a na závěry Rady ze dne 5. října 2015 o nové agendě týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměřené na prosazování lepších pracovních podmínek,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (rámcová směrnice) a na jednotlivé směrnice, které ji dále upřesňují(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o jejím praktickém uplatňování(5),

–  s ohledem na sdělení Komise o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020 (COM(2014)0332),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012“ (COM(2007)0062),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (COM(2008)0412),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování rámcové dohody o stresu při práci, kterou přijali sociální partneři (SEC(2011)0241),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020) a na jeho hlavní cíl, jímž je zvýšení míry zaměstnanosti v Evropské unii do konce tohoto desetiletí na 75 %, mj. prostřednictvím většího zapojení žen a starších pracovníků a lepší integrace migrantů do pracovního procesu,

–  s ohledem na bílou knihu Komise „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2014)0130),

–  s ohledem na roční analýzu růstu na rok 2015 (COM(2014)0902) a na společnou zprávu o zaměstnanosti (COM(2014)0906),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti(6),

–  s ohledem na sdělení Komise adresované Radě a Evropskému parlamentu, kterým jim předala Evropskou rámcovou dohodu proti obtěžování a násilí v práci (COM(2007)0686),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006, obsahující doporučení Komisi o ochraně zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě(14),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2014 a na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015 o sdělení Komise o strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (na období 2014–2020),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanovuje obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

–  s ohledem na společnou akci pro duševní zdraví a pohodu, která byla zahájena v roce 2013,

–  s ohledem na zásadu „Zelenou malým a středním podnikům “ a na iniciativu „Small Business Act pro Evropu“,

–  s ohledem na současnou kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nazvanou „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0312/2015),

A.  vzhledem k tomu, že dobré pracovní podmínky, které chrání dobrý fyzický a duševní stav, jsou základním(15) právem jednotlivých pracovníků, které má samo o sobě pozitivní hodnotu;

B.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize vedla k větší nejistotě ohledně práce a k atypickému zaměstnávání a také k menším ziskům společnosti, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že to by nemělo vést k tomu, abychom ztratily ze zřetele význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také vysoké sociální i individuální náklady vznikající ve spojitosti s nehodami na pracovišti v důsledku nedodržování předpisů;

C.  vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví jsou základním zájmem společnosti a také investicí, která má příznivý vliv na produktivitu a konkurenceschopnost firem, a že zlepšuje také udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a umožňuje lidem pracovat do zákonného důchodového věku a těšit se přitom dobrému zdraví; vzhledem k tomu, že pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou pro společnost vážnou zátěží a že zlepšení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v celé Evropě může přispět k hospodářskému oživení a k dosažení cílů iniciativy Evropa 2020, zatímco dosud byl v oblasti dosažení cíle, kterým je 75% zaměstnanost osob ve věku 20–64 let, učiněn jen malý pokrok;

D.  vzhledem k tomu, že prevence rizik spojených s prací, podpora bezpečnosti a ochrany zdraví a ochrana pracovníků na pracovišti má z hlediska zlepšování pracovních podmínek, a tím i z hlediska zlepšování zdraví pracovníků zásadní význam, což na druhou stranu představuje významnou sociální a hospodářskou výhodu pro daného pracovníka a pro společnost jako celek; vzhledem k tomu, že 9 z 10 zařízení v EU-28, která provádějí pravidelné posuzování rizik, je považují za užitečný způsob řešení problematiky BOZP(16);

E.  vzhledem k tomu, že v článku 153 SFEU je stanoveno, že Unie bude podporovat a doplňovat činnost členských států zejména při zlepšování pracovního prostředí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

F.  vzhledem k tomu, že jednou z hlavních výzev pro členské státy je stárnutí obyvatel EU; vzhledem k nerovnoměrné střední délce života v závislosti na sociální a profesní skupině a na obtížnosti práce; vzhledem k tomu, že pracující ve věku nad 55 let jsou vedle onemocnění pohybového aparátu více ohroženi nádorovými onemocněními, srdečními chorobami, respiračními obtížemi a poruchami spánku(17); vzhledem k tomu, že v letech 2010 až 2013 došlo ke snížení ukazatele týkajícího se života prožitého ve zdraví o 1,1 roku u žen a o 0,4 roku u mužů a že to poukazuje na nutnost zvýšit očekávanou délku života prožitého ve zdraví, což by mj. umožnilo více lidem zůstat na pracovním trhu až do skutečného dosažení zákonného důchodového věku;

G.  vzhledem k tomu, že nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací jsou nádorová onemocnění(18), po nichž následují kardiovaskulární a respirační nemoci, zatímco pracovní úrazy jsou příčinou úmrtí jen ve velmi malém počtu případů; vzhledem k rozšířenosti chronických zdravotních problémů, jako jsou onemocnění pohybového aparátu, v EU, která mohou omezovat schopnost osob provozovat placené zaměstnání nebo v něm zůstat(19), a vzhledem k tomu, že je velmi důležité včas rozpoznat rizikové pracovníky;

H.  vzhledem k tomu, že administrativní zátěž a přímé náklady, které společnosti nesou v důsledku programů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), jež propagují dobré životní podmínky, kvalitní pracovní prostředí a produktivitu, jsou výrazně nižší než náklady související s nemocemi z povolání a pracovními úrazy, jimž se regulační rámec EU snaží předcházet(20); vzhledem k tomu, že podle některých studií by mohla být „návratnost prevence“ v případě podniků značná(21);

I.  vzhledem k tomu, že míra smrtelných úrazů na pracovišti a podíl pracovníků, kteří uvádějí, že jejich bezpečnost a fyzické a duševní zdraví jsou v souvislosti s prací ohroženy, se v různých členských státech(22) a v různých odvětvích hospodářské činnosti významně liší, což poukazuje na to, že je nutné se více zaměřit na uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti BOZP jakožto významného prvku při zajišťování zdraví a produktivity pracovníků;

J.  vzhledem k tomu, že psychosociální rizika obecně, a zejména stres spojený s prací jsou v případě zaměstnanců a zaměstnavatelů v celé EU rostoucím problémem a že téměř polovina všech pracovníků se domnívá, že je na jejich pracovišti přítomen; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací přispívá k absencím, negativně ovlivňuje produktivitu a je příčinou téměž poloviny počtu každoročně proměškaných pracovních dnů; vzhledem k tomu, že se opatření přijatá s cílem zvládnout psychosociální rizika v jednotlivých členských státech různí(23);

K.  vzhledem k tomu, že přísné, správně uplatňované a prosazované právní předpisy v oblasti BOZP jsou důležitým předpokladem dodržování požadavků v dané oblasti, které zajišťují zdraví a produktivitu pracovníků v průběhu jejich pracovního života; vzhledem k tomu, že inspekce práce hrají důležitou úlohu při uplatňování politiky v oblasti BOZP na regionální a místní úrovni, a vzhledem k tomu, že plnění zákonných povinností je hlavní příčinou toho, že některé společnosti se zabývají problematikou BOZP a zavádějí preventivní opatření(24);

L.  vzhledem k tomu, že z hlediska úspěšné prevence rizik na pracovišti je velmi důležité komplexní zapojení pracovníků, jejich účast a zastoupení na úrovni společnosti a angažovanost vedení(25), a vzhledem k tomu, že pracoviště, kde existují odbory, mají nižší míru úrazovosti a nemocnosti;

M.  vzhledem k tomu, že v boji proti pracovním úrazům lze zcela uspět pouze tehdy, bude-li se prosazovat takový přístup k výrobnímu procesu, v jehož centru stojí ve všech ohledech jednotlivec;

N.  vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo možné se řádně zabývat novými, nově vznikajícími i tradičními riziky v oblasti BOZP, včetně azbestu, nanomateriálů a psychosociálních rizik, jsou nutné dostatečné zdroje; vzhledem k tomu, že azbestu je potenciálně vystaveno mnoho pracovníků, včetně pracovníků ve stavebnictví;

O.  vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání má negativní vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a podrývá stávající struktury v dané oblasti; vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání může vést k vyloučení pracovníků ze školení a z přístupu ke službám spojenými s BOZP, přičemž se důsledku nejistoty zaměstnání pojí s duševním stresem(26); vzhledem k tomu, že rámcová směrnice 89/391/EHS přenáší odpovědnost za vytvoření systematické politiky prevence vztahující se na veškerá rizika na zaměstnavatele; vzhledem k tomu, že externalizace práce prostřednictvím outsourcingu a agenturní práce může znesnadnit určování zodpovědnosti ve vztahu k ustanovením týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzhledem k tomu, že nehlášená práce a nepravá samostatně výdělečná činnost představují vážnou výzvu uplatňování opatření v oblasti BOZP a bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků;

P.  vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají důležitou úlohu při vytváření a uplatňování koncepce BOZP jak na úrovni členských států a EU, tak i na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že v článcích 153 a 155 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoven význam a rozsah pravomocí sociálních partnerů při vyjednávání a prosazování dohod v oblasti BOZP;

Q.  vzhledem k tomu, že cílem regulačního rámce EU je prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání u všech pracovníků; vzhledem k tomu, že čím je společnost menší, tím méně jsou její zaměstnanci informováni o rizicích z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzhledem k tomu, že nebyla prokázána žádná spojitost mezi počtem úrazů a velikostí podniku; vzhledem k tomu, že úrazovost skutečně závisí na druhu výroby a odvětví činnosti(27);

R.  vzhledem k nedostatečné dostupnosti a srovnatelnosti údajů o nemocech z povolání na úrovni EU(28);

S.  vzhledem k tomu, že je nutné potírat sexuální obtěžování v práci a pocit nejistoty, který vyvolává;

T.  vzhledem k tomu, že mezi faktory, jež mohou ovlivňovat pracovní podmínky žen, patří segregace zaměstnání, rozdíly v odměňování, pracovní doba, pracoviště, nejisté pracovní podmínky, sexismus a diskriminace na základě pohlaví, ale také rozdíly související se specifickými fyzickými aspekty mateřství;

U.  vzhledem k tomu, že existuje určitý stereotyp, podle něhož mají ženy méně riziková zaměstnání; vzhledem k tomu, že v Evropě panuje všeobecný názor, že rozdělení práce mezi muže a ženy není nikdy neutrální a že v důsledku tohoto rozdělení jsou zastírány zdravotní potíže žen, což vede k menšímu počtu preventivních opatření přijímaných v souvislosti s ženskými zaměstnáními;

V.  vzhledem k tomu, že v EU je mnohem více žen zaměstnáno ve službách než v průmyslu, neboť ženy většinou pracují ve zdravotnictví, sociální oblasti, maloobchodu, ve zpracovatelských odvětvích, v oblasti vzdělávání a v oblastech, v nichž se soustřeďuje stále více žen pracujících na částečný pracovní úvazek a v příležitostných zaměstnáních, což má značný dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

W.  vzhledem k tomu, že v důsledku některých druhů zaměstnání, která vykonávají převážně ženy, jsou ženy vystaveny specifickým rizikům, zejména onemocněním pohybového aparátu nebo určitým druhům nádorových onemocnění, jako je například rakovina prsu nebo děložní sliznice(29);

X.  vzhledem k tomu, že nehledě na druh práce trpí ženy většími problémy spojenými s prací než muži(30) a snadno podléhají chorobám spojeným s věkem; vzhledem k tomu, že je tudíž třeba, aby opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci brala v úvahu pohlaví a celý životní cyklus;

Y.  vzhledem k tomu, že vystavování budoucích rodičů nebo ještě nenarozených dětí účinkům znečištěného životního prostředí a rizikovým faktorům přítomným na pracovišti může způsobit zdravotní problémy ohrožující schopnost reprodukce;

Z.  vzhledem k tomu, že z empirického výzkumu vyplývá, že ženy nejsou dostatečně zastoupeny v procesech rozhodování o bezpečnosti a ochraně zdraví;

AA.  vzhledem k tomu, že ženy žijící ve venkovských oblastech se potýkají s většími potížemi, chtějí-li uplatňovat svá pracovní práva a práva týkající se zdraví, a že pro ně není zajištěn dostatečný přístup k základním službám veřejného zdravotnictví, k odborným léčebným postupům a k vyšetřením prováděným za účelem včasného odhalení nádorových onemocnění;

Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

1.  zdůrazňuje, že všichni zaměstnanci, včetně zaměstnanců ve veřejném sektoru, mají právo na nejvyšší úroveň ochrany v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, která musí být zaručena bez ohledu na velikost zaměstnavatele, druh práce nebo příslušnou smlouvu či členský stát, v němž jsou zaměstnáni; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro oblast zaměstnávání, která by se vztahovala na všechny druhy zaměstnání v rámci regulačního rámce pro oblast BOZP; zdůrazňuje, že v oblasti BOZP je nutné vytvořit jasné a účinné předpisy;

2.  vítá skutečnost, že strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vymezuje řadu důležitých oblastí činnosti; s politováním však konstatuje, že Komise v daném rámci nestanovila konkrétní cíle; v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě, že to je doloženo vědecky nebo na základě výsledků následného hodnocení právních předpisů v oblasti BOZP, je nutné v návaznosti na přepracování tohoto rámce, které proběhne v roce 2016, do něj začlenit konkrétnější legislativní, příp. nelegislativní opatření a také nástroje k jejich uplatňování a prosazování;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby po provedení přezkumu strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví v roce 2016 stanovila orientační cíle pro snížení počtu nemocí z povolání a pracovních úrazů a aby při přepracovávání tohoto rámce vycházela z nejnovějších recenzovaných vědeckých poznatků; naléhavě žádá Komisi, aby upřednostnila především ta odvětví, v nichž jsou pracovníci vystaveni největším rizikům, a aby vypracovala pokyny a podpořila výměnu osvědčených postupů při uplatňování koncepce v oblasti BOZP;

4.  s politováním konstatuje, že při vypracovávání současného strategického rámce pro oblast BOZP došlo ke zpoždění; domnívá se, že mnoho problémů, kterým čelí evropští pracovníci, podniky a trhy práce, včetně problémů, které zjistila Komise, vyžaduje včasné a účinné uplatňování příslušných opatření;

5.  zdůrazňuje, že pro dosažení cíle, kterým je aktivní a zdravé stárnutí všech pracovníků, je nezbytné zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí z hlediska tělesného a duševního zdraví v průběhu celého produktivního věku; domnívá se, prevence nemocí z povolání a pracovních úrazů a větší pozornost zaměřená na kumulativní účinky pracovních rizik je pro pracovníky a společnost jako celek přínosem;

6.  zdůrazňuje, že je nutné přijmout konkrétní opatření k boji proti následkům krize, která by pomohla firmám, jež přijímají opatření na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

Strategie členských států

7.  zdůrazňuje, že strategie členských států v oblasti BOZP má zásadní význam a napomáhá zlepšovat situaci v této oblasti v členských státech; poukazuje na to, že je nutné podporovat poskytování pravidelných zpráv o dosaženém pokroku; domnívá se, že je nezbytné i nadále podněcovat a koordinovat politiku na úrovni EU s cílem zaručit všem pracovníkům vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s tím, že je zároveň nutné více se zaměřit na uplatňování a prosazování stávajících předpisů v oblasti BOZP; domnívá se, že politika v oblasti BOZP na úrovni EU a členských států by měla odpovídat dalším oblastem veřejné politiky a že by měly být stanoveny jasné požadavky, tak aby je mohly firmy, zejména malé a střední podniky, snadněji dodržovat; zastává názor, že by v zájmu lepšího zohlednění specifických rizik, jimž čelí pracující muži a ženy, mělo docházet k začleňování genderového hlediska;

8.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby strategie členských států v oblasti BOZP odrážela příslušný strategický rámec EU a aby byla zcela transparentní a přístupná návrhům sociálních partnerů a občanské společnosti, mj. zainteresovaným stranám v oblasti zdravotnictví, a to v souladu se zvyky a praxí v členských státech; domnívá se, že výměna osvědčených postupů a sociální dialog jsou důležitým prostředkem při zdokonalování situace v oblasti BOZP;

9.  vyzývá členské státy, aby do své strategie zapracovaly cíle vhodné v daném kontextu, které by byly srovnatelné a měřitelné; domnívá se, že je nutné podpořit pravidelné a transparentní mechanismy podává zpráv o dosaženém pokroku; poukazuje na význam spolehlivých údajů;

Uplatňování a dodržování právních předpisů

10.  uznává, že při provádění opatření v oblasti BOZP na úrovni společností je důležité zohlednit situaci, konkrétní potřeby a problémy s dodržováním příslušných předpisů ze strany mikropodniků a malých podniků a také některých odvětví veřejných služeb; zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti, výměna osvědčených postupů, konzultace, jednoduché pokyny a internetové platformy mají při zajišťování toho, aby malé a střední podniky a mikropodniky účinněji plnily požadavky regulačního rámce v oblasti BOZP, mimořádný význam; vyzývá Komisi, Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a členské státy, aby pokračovaly ve vypracovávání praktických nástrojů a pokynů, které by podpořily, usnadnily a zlepšily dodržování požadavků týkajících se BOZP ze strany malých a středních podniků a mikropodniků;

11.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu strategického rámce přihlédla ke specifické povaze a situaci malých a středních podniků a mikropodniků s cílem pomoci jim lépe plnit cíle v oblasti BOZP; poukazuje na to, že koncepce malých a středních podniků se ve své současné podobě vztahuje přibližně na 99 % všech podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí zaměřené na shromažďování spolehlivých údajů o skutečném uplatňování předpisů v oblasti BOZP v mikropodnicích a malých podnicích;

12.  vítá zavedení interaktivního posuzování rizik on-line ze strany Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a také další elektronické nástroje v členských státech, které umožňují posuzovat rizika a jejichž cílem je podpora dodržování předpisů a kultury prevence, zejména v mikropodnicích a malých podnicích; naléhavě vyzývá členské státy, aby s cílem podpořit malé a střední podniky obecně využívaly evropské financování činnosti v oblasti BOZP, a zejména rozvoj elektronických nástrojů; zdůrazňuje význam informačních kampaní v oblasti BOZP, jako je kampaň „Zdravá pracoviště“, a poukazuje na význam zvyšování povědomí o základních právech a povinnostech v oblasti BOZP mezi zaměstnavateli a zaměstnanci;

13.  vybízí členské státy a sociální partnery, aby v souladu se svými předpisy a svou praxí vypracovali iniciativy ke zlepšení dovedností zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví a vedoucích pracovníků; vyzývá členské státy, aby podpořily aktivní účast zaměstnanců na uplatňování preventivních opatření v oblasti BOZP a zajistily, aby se zástupci pro danou oblast mohli účastnit školení na vyšší než základní úrovni;

14.  zdůrazňuje význam podporování kultury vzájemné důvěry, jistoty a vzdělávání, kdy jsou zaměstnanci vybízeni k tomu, aby přispívali k vytváření bezpečného a zdravého pracovního prostředí, což podporuje také sociální začleňování pracovníků a konkurenceschopnost firem; poukazuje v této souvislosti na to, že pracovníkům by neměla v důsledku upozorňování na problémy v oblasti BOZP vzniknout žádá újma;

15.  poukazuje na to, že hlavním prvkem řízení a dosahování výsledků v oblasti BOZP jsou správně uplatňované a vymahatelné předpisy a také plně zdokumentované hodnocení rizik za účasti pracovníků a jejich zástupců, což umožňuje zavedení vhodných preventivních opatření na pracovišti;

16.  vyzývá Komisi, aby přijala všechny nezbytné kroky za účelem sledování uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti BOZP v členských státech; domnívá se, že následné hodnocení praktického uplatňování směrnic EU v oblasti BOZP v členských státech k tomu skýtá vhodnou příležitost, a očekává, že jako součást přezkumu strategického rámce budou zohledněny výsledky týkající se uplatňování stávajících právních předpisů;

Prosazování právních předpisů

17.  domnívá se, že zásadní význam má zajištění rovných podmínek v celé EU a odstraňování nekalé soutěže a sociálního dumpingu; zdůrazňuje, že inspektoráty práce hrají při prosazování práv pracovníků na fyzicky a psychicky bezpečné a zdravé pracovní prostředí a při poskytování konzultací a poradenství pro zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky a mikropodniky, velmi důležitou úlohu; vybízí členské státy, aby sledovaly normy Mezinárodní organizace práce a pokyny týkající se inspekcí práce, aby bylo zajištěno, že inspektoráty práce budou mít dostatečný personál a přiměřené zdroje a že dojde ke zlepšení školení poskytovaných inspektorům práce, jak doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor(31); vítá spolupráci mezi inspektoráty práce členských států v rámci Výboru vrchních inspektorů práce;

18.  upozorňuje na problém se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u pracovníků, kteří provozují nehlášenou činnost; připomíná, že inspektoráty práce hrají při odrazování od nehlášené práce významnou úlohu; vyzývá členské státy, aby prováděly přísné inspekce a aby zaměstnavatelům, kteří využívají nehlášenou práci, ukládaly přiměřené pokuty; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření nutná v boji proti nehlášené práci; poukazuje na to, že k většině smrtelných úrazů dochází v odvětvích náročných na pracovní sílu, v nichž se častěji setkáváme s případy nehlášené práce než v jiných sektorech;

19.  domnívá se, že účinné uplatňování právních předpisů v oblasti BOZP závisí do značné míry také na inspekcích práce; je toho názoru, že zdroje by měly být cíleně poskytovány na ta odvětví, v nichž bylo zjištěno nejvyšší riziko pro pracovníky; naléhavě žádá příslušné orgány, aby i nadále prováděly namátkové inspekce, aby však zároveň vykonávaly dozor na základě rizik a zaměřovaly se na subjekty, které opakovaně porušují předpisy, a přiměly zaměstnavatele, kteří nedodržují požadavky v oblasti BOZP, k odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily výměnu informací a zlepšení koordinace mezi inspektoráty práce s cílem zdokonalit přeshraniční spolupráci;

Regulační rámec

20.  vítá snahu o zlepšení kvality regulačního rámce a očekává v této oblasti dosažení dalšího pokroku; připomíná však Komisi, že předkládání směrnic týkajících se BOZP za účelem uplatnění programu REFIT a úpravy právních předpisů by měly respektovat demokratická pravidla, být transparentní a zapojovat sociální partnery a v žádném případě nesmějí vést ke snižování úrovně BOZP; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné přihlédnout ke změnám na pracovištích, které jsou výsledkem technického vývoje; poukazuje na to, že členské státy mají při přijímání přísnějších norem, než jsou minimální požadavky v oblasti BOZP, volnou ruku; domnívá se nicméně, že stávající předpisy je nutné zdokonalit mj. tím, že se zabrání jejich překrývání a prosadí větší začlenění oblasti BOZP do jiných oblastí politiky, a zároveň zachovat stávající míru bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a snažit se o její další zvýšení;

21.  zdůrazňuje, že základní podmínkou účinného uplatňování předpisů v oblasti BOZP je účast pracovníků a sociálních partnerů na všech úrovních v souladu s předpisy a praxí členských států a že zapojení sociálních partnerů na úrovni EU může zajistit, aby byl strategický rámec v oblasti BOZP relevantní z hlediska zaměstnavatelů a zaměstnanců; vyzývá sociální partnery a Komisi, aby se zapojili do konstruktivního dialogu týkajícího se možností zdokonalení stávajícího regulačního rámce, a domnívá se, že je nezbytné posílit úlohu sociálních partnerů;

Prevence nemocí z povolání a vznikající rizika

22.  poukazuje na to, že je důležité chránit pracovníky před působením karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických z hlediska reprodukce; zdůrazňuje v této souvislosti, že ženy jsou často vystaveny působení směsi látek, které mohou zvyšovat zdravotní rizika, včetně životaschopnosti jejich potomků; znovu s veškerým přesvědčením opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila návrh na přepracování směrnice 2004/37/ES na základě vědeckých důkazů a přidala v případě nutnosti závaznější limitní hodnoty expozice na pracovišti a ve spolupráci s Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vypracovala hodnotící systém, který by se zakládal na jasných a explicitně stanovených kritériích; domnívá se, že v této souvislosti je nutné zabývat se možným překrýváním předpisů, které vedou k jejich neúmyslnému nedodržování;

23.  zdůrazňuje, že je nutné zavést přísnější normy na ochranu pracovníků a zohlednit přitom nejen dobu expozice, ale také směs chemických či toxických látek, jimž jsou vystaveni; poukazuje na to, že mnoho pracovníků ve zdravotnictví je na pracovišti vystaveno nebezpečným chemikáliím; vyzývá Komisi, aby přijala opatření v souvislosti s chemickými rizikovými faktory ve zdravotnictví a aby do strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci začlenila zvláštní ustanovení o vystavení zdravotnických pracovníků nebezpečným léčivým přípravkům; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádnou ochranu všech pracovníků, kteří jsou přímo či nepřímo zapojeni do používání ostrých zdravotnických nástrojů a jejich likvidace; poukazuje na to, že by to v případě nutnosti mohlo vyžadovat přepracování směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních;

24.  poukazuje na to, že řada pracovníků je na pracovišti stále vystavena azbestu; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se sociálními partnery a s členskými státy s cílem podpořit a koordinovat úsilí členských států o vypracování národních akčních plánů, poskytování přiměřených finančních zdrojů a přijímání vhodných opatření pro bezpečné odstranění azbestu a zacházení s ním;

25.  opakuje svou výzvu(32) adresovanou Komisi, aby v souladu s článkem 11 směrnice 2009/148/ES navrhla a zavedla možnost vyhledávání a registrace azbestu; vyzývá k zahájení evropské kampaně o azbestu a naléhavě žádá členské státy, aby poskytly pracovníkům vystaveným působení azbestu odškodnění;

26.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření v souvislosti s onemocněními pohybového ústrojí, která představují jeden z nejrozšířenějších zdravotních problémů v Evropě souvisejících s prací, a aby bezodkladně předložila návrh komplexního právního nástroje týkajícího se onemocnění pohybového ústrojí s cílem zlepšit účinnou prevenci a řešit příčiny těchto onemocnění a aby zároveň přihlédla k problému jejich mnohostranné příčiny a ke specifickým rizikům, jimž čelí ženy; poukazuje na to, že upevnění právních předpisů EU, které stanovují minimální požadavky na ochranu pracovníků před působením ergonomických rizikových faktorů, může být tím, že povede ke zjednodušení regulačního rámce z hlediska jeho uplatňování a dodržování, ku prospěchu pracovníků i zaměstnavatelů; zdůrazňuje rovněž význam výměny osvědčených postupů a nutnost zajistit, aby si byli pracovníci více vědomi těchto ergonomických rizikových faktorů a byli o nich lépe informováni;

27.  vyzývá členské státy, aby co nejrychleji provedly směrnici 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 týkající se minimálních požadavků na BOZP ve vztahu k vystavení pracovníků rizikům způsobeným fyzikálními činiteli;

28.  žádá Komisi, aby věnovala pozornost tomu, že je nutné zajistit lepší prevenci expozice pracovníků endokrinním disruptorům, které mají mnohočetné škodlivé dopady na zdraví pracovníků, pracovnic a jejich potomků(33); žádá Komisi, aby bez prodlení stanovila komplexní strategii boje proti endokrinním disruptorům, která by v případě nutnosti zahrnovala zejména uplatňování evropské legislativy týkající se uvádění pesticidů a biocidů na trh a která by zpřísnila pravidla prevence rizik pro zaměstnance; zdůrazňuje, že pro uplatňování zásady předběžné opatrnosti a zásady náhrady je nepostradatelná podpora EU v oblasti výzkumu bezpečnějších alternativ;

29.  vítá závazek přijatý Komisí v rámci strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020, kterým je zlepšení prevence onemocnění souvisejících s prací, zejména v oblastech nanotechnologií a biotechnologií; poukazuje na možnou nejistotu, která panuje ohledně šíření a používání nanotechnologií, a zastává názor, že je třeba pokračovat ve výzkumu rizik, která s sebou nesou nové technologie z hlediska BOZP; domnívá se v této souvislosti, že je nutné používat zásadu obezřetnosti, aby bylo možné omezit potenciální rizika z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků pracujících s nanotechnologiemi;

30.  upozorňuje Komisi na rostoucí počet pracovníků postižených chronickými nemocemi z povolání; domnívá se, že pro lidi, kteří trpí nemocemi v posledním stadiu, chronickými a dlouhodobými onemocněními a postiženími by měly být k dispozici bezpečná pracovní místa; naléhavě vyzývá členské státy, aby se soustředily na udržení a začleňování osob trpících chronickými onemocněními do pracovního procesu a aby rovněž podporovaly vhodné přizpůsobování pracovišť, které by zajistilo jejich včasný návrat do práce; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na začlenění pracovníků s postiženími do pracovního procesu a na jejich rehabilitaci a aby podpořila snahu členských států tím, že bude zvyšovat povědomí o dané problematice a zjišťovat a šířit osvědčené postupy týkající se ubytovacích možností a úprav na pracovišti; naléhavě vyzývá nadaci Eurofound, aby se dále zabývala pracovními možnostmi a mírou zaměstnatelnosti osob s chronickými onemocněními a analyzovala je;

31.  poukazuje na to, že technické inovace by se pro společnost jako celek mohly stát přínosem; je však znepokojen novými riziky, která s sebou tyto změny přinášejí; vítá v této souvislosti záměr Komise vytvořit síť profesionálů a vědců působících v oblasti BOZP, aby bylo možné účinněji řešit budoucí problémy; zdůrazňuje, že jsou stále více využíváni inteligentní spolupracující roboti, např. v průmyslové výrobě, nemocnicích a domovech důchodců; vyzývá Komisi a členské státy, aby odhalovaly možná rizika z hlediska BOZP vyplývající z technických inovací a přijímaly odpovídající opatření k jejich omezování;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly program systematického monitorování, řízení a podpory pracovníků vystavených psychosociálním rizikům, včetně stresu, depresí a syndromu vyhoření, tak aby bylo mj. možné vypracovat účinná doporučení a pokyny k boji proti těmto rizikům; zdůrazňuje, že pracovní stres je pokládán za významnou překážku produktivity a kvality života; podotýká v této souvislosti, že duševní zdraví a psychosociální rizika lze ovlivnit mnoha faktory, z nichž ne všechny mají souvislost s prací; poukazuje však na to, že psychosociální rizika a stres spojený s prací jsou strukturálním problémem, který má spojitost s organizací práce, a že je možné docílit jejich prevence a omezení;  zdůrazňuje, že při přehodnocování strategického rámce v oblasti BOZP v roce 2016 je nutné provádět studie, zlepšit prevenci a uvažovat o nových opatřeních založených na výměně osvědčených postupů a o nástrojích k opětovnému začleňování pracovníků na pracovní trh;

33.  vítá kampaň s názvem „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“; zdůrazňuje, že součástí iniciativ zaměřených na zvládání pracovního stresu musí být hledisko pohlaví, neboť ženy potřebují specifické pracovní podmínky;

34.  poukazuje na problematiku šikany a její možné důsledky z hlediska psychosociálního zdraví; zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti obtěžování a násilí na pracovišti, a vyzývá proto Komisi, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zvážila možnost předložení návrhu právního aktu založeného na rámcové dohodě o obtěžování a násilí na pracovišti; naléhavě kromě toho členské státy žádá, aby vypracovaly účinnou celostátní strategii boje proti násilí na pracovišti;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly cílený přístup k odstranění nejistých forem práce a aby vzaly v úvahu negativní dopady nejistých forem práce na BOZP; zdůrazňuje, že pracovníci s atypickými pracovními smlouvami mají obtížnější přístup ke školením a službám v oblasti BOZP; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví všech pracovníků ve všech druzích zaměstnání, včetně pracovníků, kteří mohou být více ohroženi, jako jsou mladí lidé a lidé postižení předchozí dlouhodobou nezaměstnaností; vyzývá členské státy, aby za účelem boje proti sociálnímu dumpingu dodržovaly požadavky stanovené směrnicí 96/71/ES a aby v této souvislosti přijaly veškerá opatření nutná k vymáhání a ochraně práv vyslaných pracovníků na rovné zacházení v oblasti BOZP;

36.  zdůrazňuje, že v rámci úvah o možnostech zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by se měla vzít v úvahu práce v domácnosti; naléhavě vyzývá zaměstnavatele a politické činitele, aby zajistili a umožňovali dosáhnout zdravé rovnováhy mezi prací a rodinným životem a přihlíželi přitom k rostoucímu počtu zaměstnanců, kteří potřebují mít možnost kombinovat práci s poskytováním péče; zdůrazňuje, že je nutné zabývat se problematikou nadměrného počtu pracovních hodin, aby bylo možné zajistit rovnováhu mezi pracovním a rodinnými životem; vyzývá členské státy, aby bez omezení uplatňovaly směrnici 2003/88/ES, a poukazuje v této souvislosti na to, že je důležité sledovat dodržování ustanovení týkajících se maximálního počtu pracovních hodin;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly vhodnou politiku, která by se zabývala stárnutím pracovní síly; domnívá se, že regulační rámec v oblasti BOZP by měl podporovat udržitelný pracovní život a zdravé stárnutí; vyzývá členské státy, aby propagovaly rehabilitační a reintegrační opatření pro starší pracovníky tím, že budou uplatňovat výsledky pilotního projektu EU týkajícího se bezpečnosti a ochrany zdraví starších pracovníků;

38.  zdůrazňuje význam opatření v oblasti BOZP, pokud se máme vypořádat s konkrétními problémy a riziky v případě žen na pracovišti, včetně sexuálního obtěžování; vyzývá Komisi a sociální partnery, aby zajistili rovnější zastoupení žen a mužů v rámci všech postupů sociálního dialogu; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci přehodnocení strategického rámce v oblasti BOZP v roce 2016 přihlédla k problematice rovnosti mužů a žen; vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii zaměřenou na boj proti násilí vůči ženám na pracovišti a aby v rámci tohoto procesu posoudila, zda by nebylo zapotřebí přehodnotit směrnici 2006/54/ES s cílem rozšířit její působnost tak, aby zahrnovala nové formy násilí a obtěžování; vyzývá členské státy, aby uplatnily doporučení Komise 92/131/EHS s cílem prosazovat povědomí o sexuálním obtěžování a jiných formách nevhodného sexuálního chování;

39.  upozorňuje Komisi na úlohu, kterou mohou hrát výbory pro odvětvový sociální dialog při odstraňování rizik v oblasti BOZP specifických pro jednotlivá odvětví a při zajišťování možného přínosu prostřednictvím dohod uzavřených mezi sociálními partnery za využití jejich komplexní znalosti situace v jednotlivých odvětvích;

40.  zdůrazňuje, že Komise by měla shromažďovat údaje, zajišťovat výzkum a vypracovat statistické metody hodnocení prevence, které by zohledňovaly specifickou situaci mužů a žen a jednotlivé věkové kategorie, s cílem věnovat se konkrétním problémům, kterým čelí ohrožené skupiny, včetně žen, na pracovišti;

41.  zdůrazňuje, že je důležité více investovat do politiky prevence rizik a také do propagace, vypracování a podpory kultury prevence, pokud jde o oblast BOZP; vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně a aby věnovaly větší pozornost prevenci a problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve školních osnovách na všech úrovních, včetně učňovských oborů; domnívá se, že je důležité se co nejdříve zaměřit na prevenci ve výrobním procesu a podporovat programy zaměřené na uplatňování systematické prevence, které by byly založeny na hodnocení rizik a které by zaměstnavatele a zaměstnance přiměly k tomu, aby přispívaly k zajištění bezpečného a zdravého pracovního prostředí; poukazuje na to, že v mnoha členských státech má kvalita služeb v oblasti prevence zásadní význam pro podporu společností, a to zejména malých a středních podniků, při posuzování rizik a přijímání vhodných preventivních opatření; vyzývá Komisi, aby prozkoumala úkoly a požadavky preventivních služeb týkajících se školení, které členské státy stanovily ve svých právních předpisech;

42.  zdůrazňuje, že ženy musí být zapojeny do rozhodovacích procesů souvisejících s rozvojem lepších postupů bezpečnosti a ochrany zdraví ve svém pracovním prostředí;

43.  vyzývá Komisi, aby nepřehlížela otázku rozvoje specifických typů nádorových onemocnění souvisejících s povoláním, jako jsou například nádory v nosní dutině, jejichž počet je vyšší v případě nedostatečné ochrany dýchacích cest pracovníků, kteří tak mohou vdechovat některé poměrně často se vyskytující prachové částice, které vznikají při zpracování dřeva, kůže, při práci s moukou, tkaninami, niklem a s dalšími materiály;

44.  vybízí členské státy, aby zajistily všem svým občanům stejné možnosti uplatňování pracovních práv a rovný přístup ke službám veřejného zdravotnictví, a to zejména v případě žen žijících na venkově a jiných ohrožených skupin obyvatelstva;

Statistické údaje

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily shromažďování spolehlivých a srovnatelných údajů o nemocech z povolání a o expozici a rizicích na pracovišti ve všech odvětvích, včetně veřejného sektoru, s cílem nalézt nejlepší postupy, podpořit srovnávání a vytvořit společnou databázi týkající se expozice na pracovišti, aniž by to představovalo neúměrné náklady; zdůrazňuje význam zapojení národních odborníků a neustálé aktualizace této databáze; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby shromáždily větší množství údajů o rizicích spojených s digitalizací, bezpečností silničního provozu v souvislosti s výkonem povolání a s účinky, které mohla mít krize na oblasti BOZP;

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly kvalitní statistické údaje o onemocněních souvisejících s prací rozdělené podle pohlaví a věku, které by sloužily k nepřetržitému zdokonalování a případně k úpravě legislativního rámce v souladu s novými a nově vznikajícími riziky;

47.  vyzývá členské státy k provedení studií, které by se zabývaly incidencí onemocnění pohybového aparátu souvisejících s prací u pracovně činné populace na úrovni členských států, a to podle pohlaví, věku a odvětví ekonomické činnosti, aby bylo možné zajistit prevenci a boj proti výskytu těmto onemocnění;

48.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit a aktualizovat společné zdravotní ukazatele a definice onemocnění souvisejících s prací, včetně stresu na pracovišti, a shromažďovat statistické údaje za celou EU, aby bylo možné stanovit cíle v oblasti snižování výskytu nemocí z povolání;

49.  upozorňuje na potíže se shromažďováním údajů v mnoha členských státech; vyzývá k rozšíření činnosti Evropské agentury pro oblasti BOZP a nadace Eurofound; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly všechna opatření, která jsou nutná k zajištění toho, aby zaměstnavatelé hlásili pracovní úrazy;

Mezinárodní úsilí

50.  vyzývá Radu a Komisi k zajištění toho, aby veškeré obchodní dohody se třetími zeměmi vedly ke zlepšení pracovního prostředí s cílem zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků;

51.  zdůrazňuje, že EU má zájem a zároveň je její povinností zpřísnit pracovní normy, včetně úrovně BOZP na celém světě;

52.  naléhavě žádá Komisi, aby v otázkách BOZP intenzivněji spolupracovala s mezinárodními organizacemi, jako jsou MOP, OECD, G20 a WHO;

53.  vyjadřuje politování nad tím, že úmluvu MOP č. 187 o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ratifikovaly jen některé členské státy; vyzývá všechny členské státy k ratifikaci této úmluvu;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70.
(2) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(3) Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.
(4) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(5) Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 21.
(6) Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 138.
(7) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 400.
(8) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 754.
(9) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
(10) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 14.
(11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(12) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 102.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0093.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2014)0012.
(15) Listina základních práv Evropské unie, čl. 31 odst. 1: Každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost.
(16) Druhý evropský průzkum mezi podniky týkající se nových a nově vznikající rizik (ESENER-2), Evropská agentura pro BOZP (2015).
(17) Eurofound: „Pracovní podmínky stárnoucí pracovní síly“, nadace Eurofound (2008).
(18) Prohlášení ředitelky Evropské agentury pro BOZP, 18.11.2014.
(19) Zpráva o možnostech zaměstnávání osob s chronickými onemocněními, nadace Eurofound (2014).
(20) Posouzení evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012, Evropská komise (2013) a sociálně ekonomické náklady spojené s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, Evropská komise (2012).
(21) Výpočet mezinárodní „návratnosti prevence“ v případě podniků: Náklady a výhody investic do podnikových ochranných opatření týkajících se pracovních podmínek a zdraví (Berechnung des internationalen „Return on Prevention“ für Unternehmen: Kosten und Nutzen von Investitionen in den betrieblichen Arbeits- und Gesundheitsschutz), DGUV (2013).
(22) Pátý průzkum pracovních podmínek, souhrnná zpráva, nadace Eurofound (2012).
(23) Druhý evropský průzkum mezi podniky týkající se nových a nově vznikající rizik (ESENER-2), Evropská agentura pro BOZP (2015).
(24) Druhý evropský průzkum mezi podniky týkající se nových a nově vznikající rizik (ESENER-2), Evropská agentura pro BOZP (2015).
(25) Zastoupení zaměstnanců a konzultace s nimi v oblasti zdraví a bezpečnosti, Evropská agentura pro BOZP (2012).
(26) Flexibilní formy zaměstnání: „velmi atypická“ smluvní ujednání, nadace Eurofound (2010) a Zdraví a dobré pracovní podmínky: zpráva založená na výsledcích 5. průzkumu pracovních podmínek v Evropě, nadace Eurofound (2012).
(27) Pátý průzkum pracovních podmínek, souhrnná zpráva, nadace Eurofound (2012) a 3. evropský průzkum prováděný podniky, nadace Eurofound (2015).
(28) Zpráva o současné situaci v oblasti systémů nemocí z povolání v členských státech EU a zemích ESVO/EHP, Evropská komise (2013).
(29) Evropská agentura pro BOZP, 2013: Nová rizika a trendy v oblasti bezpečnosti a zdraví žen při práci.
(30) Zdravotní a bezpečnostní rizika, jimž jsou na pracovišti vystaveni nejohroženější pracovníci, EP: Tematická sekce A, Hospodářská politika a politika v oblasti vědy, 2011, s. 40.
(31) Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 82.
(32) Přijaté texty, P7_TA(2013)0093.
(33) Náklady v případě nečinnosti, Nordon (2014) a Zpráva o endokrinních disruptorech, čas na opatrnost (Rapport sur les perturbateurs endocriniens, le temps de la précaution), Gilbert Barbier (2011).

Právní upozornění - Ochrana soukromí