Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí“ (COM(2015)0082),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 15.–16. března 2002,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 20.–21. března 2014,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 23.–24. října 2014,

–  s ohledem na „desetiletý plán rozvoje sítě 2014“, který vypracovala Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E),

–  s ohledem na Madridské prohlášení ze summitu o propojeních energetických soustav uspořádaného mezi Španělskem, Francií, Portugalskem, Evropskou komisí a EIB ze dne 4. března 2015,

–  s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0330/2015),

Výhody propojení

1.  vítá sdělení a strategii Komise jako pozitivní krok směrem k dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí a zlepšení fungování vnitřního trhu s elektřinou v EU;

2.  bere na vědomí, že energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetická účinnost a udržitelná skladba zdrojů energie vedoucí k úsporám energie a k vybudování vnitřního trhu s energií, který umožní volný tok energie, jsou významnými prostředky k zajištění stabilního, bezpečného, nezávislého, inkluzivního, transparentního a konkurenceschopného energetického systému EU, který v rámci udržitelného hospodářství orientovaného na budoucnost povede ke vzniku vysoce kvalitních pracovních míst a k prosperitě; podtrhuje skutečnost, že k rozvoji tohoto systému je nezbytný vyšší stupeň propojení elektrických sítí, inteligentní sítě a nová struktura trhu; domnívá se, že vytvoření takového systému a ukončení existence energetických ostrovů by mělo být jednou z hlavních politických priorit energetické unie;

3.  uznává, že propojení elektrických sítí je jednou ze základních podmínek dokončení integrovaného vnitřního trhu EU s elektřinou, který, bude-li dobře navržen, přispěje ke splnění našich cílů v otázkách klimatu, včetně cíle EU být vedoucí silou v oblasti využití obnovitelných zdrojů, ke zlepšení geopolitického postavení EU, neboť posílí energetickou bezpečnost a nezávislost, a přispěje rovněž ke snížení energetické izolace a případných narušení dodávek energie; podtrhuje, že propojení elektrických sítí je rovněž nutné řešit, plánovat a vytvářet na základě těsné a koordinované regionální spolupráce zohledňující pravomoc vnitrostátních orgánů určovat skladbu zdrojů energie a dodržovat přitom ovšem dlouhodobé cíle EU týkající se klimatu a energetiky;

4.  zdůrazňuje, že přínosy výrazně zvýšeného propojení evropské sítě značně přesahují ekonomický a geopolitický rozměr; jde o strategickou zásadu, která by měla vést k odolnější a spolehlivější síti, jež bude lépe připravena zvládat jakékoli druhy změn a narušení; umožňuje účinně začlenit rostoucí podíl energie pocházející z obnovitelných zdrojů do evropské sítě;

5.  připomíná, že jelikož informační a komunikační technologie mají pro elektrické sítě stále větší význam, je bezpečnost elektroenergetické soustavy více zranitelná vůči kybernetickým hrozbám; žádá Komisi, aby posoudila rizika bezpečnosti elektroenergetické soustavy a v případě potřeby vypracovala akční plán boje proti nim;

6.  zdůrazňuje, že plně integrovaný vnitřní trh s elektřinou by usnadnil obchodování s elektrickou energií a vyrovnávací služby a zvýšil by bezpečnost a snížil kolísavost cen elektřiny, což by prospělo občanům i konkurenceschopnosti evropského průmyslu a obchodu v globální ekonomice, neboť podle odhadů by evropští spotřebitelé mohli do roku 2030 ušetřit 12–40 miliard EUR;

7.  konstatuje, že podle názoru Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) by investice do potřebných projektů propojení celoevropského významu mohly do roku 2030 dosáhnout až 150 miliard EUR, a se zájmem poukazuje na to, že prostřednictvím takových investic do propojení, by ceny elektřiny mohly být sníženy alespoň o 2 EUR/MWh a tyto investice by Evropě umožnily pokrýt značný podíl jejího elektrického zatížení energií z obnovitelných zdrojů; připomíná, že vnitřní trh s elektřinou musí být prospěšný pro všechny spotřebitele v EU; žádá, aby příslušné orgány sledovaly, zda se domácnostem, malým a středním podnikům a dalším maloobchodním spotřebitelům dostává skutečného přínosu, který by neměl zůstat omezen pouze na velkoobchodní ceny;

8.  zdůrazňuje, že postupné ukončování regulace cen energií pro spotřebitele by mělo zohlednit skutečnou úroveň tržní konkurence; dále konstatuje, že strategie energetické unie by měla zabezpečit, že spotřebitelé budou moci využívat dostupné, jisté a udržitelné ceny energie;

Cíl 10% propojení elektrických sítí

9.  bere na vědomí cíl 10% propojení, který má být splněn do roku 2020, coby smysluplný cíl a důležitý krok správným směrem; vyjadřuje politování nad tím, že dvanáct členských států, zejména v okrajových oblastech EU, nedosahuje 10% cíle propojení elektrických sítí, a je tedy izolováno od vnitřního trhu s elektrickou energií; zdůrazňuje proto, že je třeba udělat více proto, aby byla poskytnuta pomoc těm členským státům, jejichž nízká úroveň propojení brání tomu, aby se v rámci dokončení vnitřního trhu s elektřinou dosáhlo tohoto cíle; je nicméně toho názoru, že cíl 10% propojení není vždy odrazem situace na trhu a že nebyl vytyčen na základě odborných podkladů; připomíná, že tento 10% cíl byl poprvé stanoven v roce 2002 na základě instalované kapacity výroby elektrické energie, která existovala v té době; uznává, že ačkoliv je cíl 10% propojení důležitý, neodráží ani množství elektřiny proudící mezi zeměmi, ani kvalitu, kterou představuje například dostupnost stávající propojovací infrastruktury nebo stávající vnitrostátní infrastruktury mezi propojeními; z toho důvodu se domnívá, že v souvislosti s propojením není jediný cíl založený na instalované kapacitě výroby elektrické energie sám o sobě vhodný pro všechny členské státy; je tudíž přesvědčen, že ve střednědobém horizontu a zcela jistě do roku 2030 je zapotřebí dohodnout se na ambiciózních a na důkazech založených doplňkových cílech v oblasti propojení, které budou schváleny regiony; domnívá se, že tyto cíle by měly být stanoveny na základě škály různých parametrů; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila odborné diskuse o těchto parametrech; zdůrazňuje, že kromě kvantitativního cíle jsou k překonání zbývajících překážek fungování evropského trhu s elektrickou energií rovněž zásadní dva aspekty: otevřený přístup a dostupnost propojení; naléhavě vyzývá Komisi, Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a vnitrostátní regulační orgány, aby zajistily transparentnost a bedlivé sledování přístupnosti propojení s cílem zamezit překážkám bránícím ve fungování trhu s elektřinou a zabezpečit provoz elektrických soustav;

10.  všímá si, že omezená přenosová kapacita, například v operační oblasti burzy Nord Pool Spot, vede k regionálním cenovým rozdílům navzdory tomu, že cíl stanovený pro propojení mezi zeměmi je značně překročen;

Komplexní přístup

11.  poukazuje na to, že časté přetížení přenosových sítí může souviset s přeshraničním vedením, ale může být rovněž způsobeno slabými a zastaralými vnitřními sítěmi a omezenou dostupností vnitrostátní sítě; zdůrazňuje, že posílení vnitrostátních sítí je nezbytné, pokud má být využívána plná kapacita propojení; trvá na tom, že k posuzování potřeby posílení či rozšíření přeshraničních a vnitrostátních propojení by se mělo přistupovat komplexně s cílem maximálně využít stávající propojovací vedení a kapacitu stávající vnitrostátní infrastruktury;

12.  zdůrazňuje úlohu Komise v rámci třetího energetického balíčku coby strážkyně odděleného a přístupného trhu s elektřinou a zprostředkovatele decentralizovaného energetického systému, v němž členské státy umožní menším dodavatelům, zejména prozumentům využívajícím obnovitelné zdroje energie, přístup k síti v souladu s pravidly spravedlivého trhu a s osvědčenými postupy v oblasti vlastní spotřeby;

13.  konstatuje, že vzhledem k rostoucímu významu prozumentů energie se naše energetické prostředí stále více decentralizuje; bere proto na vědomí význam dobře navržené přenosové a distribuční inteligentní sítě; zdůrazňuje rostoucí a klíčovou úlohu provozovatelů distribučních soustav (PDS) jako subjektů napomáhajících trhu, neboť převážná většina zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů je spojena s distribučními sítěmi; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v rámci úsilí o vyřešení slabých míst v síti je zapotřebí vypracovat podrobné posouzení, které vymezí, jaká kombinace opatření, včetně výstavby nových přenosových vedení, rozvoje místních inteligentních sítí a začlenění účinnosti a flexibility do systému, je nejvhodnější s ohledem na konkrétní situaci;

14.  zdůrazňuje, že přínosů plynoucích ze zvýšení míry propojenosti nelze dosáhnout bez vysoké míry spojení trhů a provozovatelů přenosových soustav; vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí s cílem zabránit spojování na úrovni skupin členských států a podpořit spojování na úrovni EU, která zahrnuje všechny členské státy a sousední země, zejména země zapojené do evropské politiky sousedství (EPS);

15.  připomíná, že projekty společného zájmu posuzují regionální skupiny, které ustavuje Komise a které se skládají ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a předkladatelů projektu, sítě ENTSO-E, Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Komise a dalších hlavních zúčastněných stran;

16.  podtrhuje, že seznam projektů společného zájmu musí být rozpracován transparentněji a s větší odpovědností; bere v úvahu, že při vypracovávání harmonizované metodiky pro rozbor nákladů a přínosů, přípravě desetiletých plánů rozvoje sítě a kodexů týkajících se sítě a při posuzování nákladů a přínosů jednotlivých projektů hrají dominantní úlohu sítě ENTSO-E, provozovatelé přenosových soustav a předkladatelé projektů; připomíná, že je nutné poskytnout kompletní posouzení, včetně posouzení ekonomických a sociálních dopadů a dopadu na životní prostředí; v této souvislosti žádá Komisi, aby zajistila, aby tato posouzení provedli kvalifikovaní odborníci, kteří jsou zcela nezávislí na předkladatelích projektu; zdůrazňuje, že celý proces je třeba optimalizovat podporou většího zapojení Parlamentu a dalších zúčastněných stran, včetně zástupců občanské společnosti; vyzývá Komisi, agenturu ACER a vnitrostátní regulační orgány, aby hrály aktivnější úlohu s cílem zajistit neutrálnější, transparentnější, lépe sledovatelný a inkluzivnější proces konzultací; vyzývá Komisi, aby zhodnotila situace, ve kterých by jako významné kritérium pro přidělení finančních prostředků EU projektům mohlo být stanoveno použití nejlepší dostupné technologie;

17.  vyzývá Komisi, aby lépe vysvětlila postup hodnocení projektů společného zájmu; připomíná, že mají-li být projekty společného zájmu vzaty v úvahu, měly by být zahrnuty do desetiletých plánů rozvoje sítě ENTSO-E, ale že konečné rozhodnutí týkající se financování přijímá Komise na základě svých vlastních kritérií hodnocení pro výběr projektů; žádá Komisi, aby tato kritéria přesně vysvětlila;

18.  vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávu o realizaci projektů společného zájmu a o dosaženém pokroku při plnění cíle 10% propojení, která bude součástí ročního hodnocení, s nímž počítá strategický rámec pro energetickou unii;

Udělování povolení

19.  zdůrazňuje, že hlavním problémem pro nová vedení vysokého napětí v Evropě je zdlouhavý proces udělování povolení; vyzývá členské státy, aby pomáhaly zrychlovat tyto postupy a současně zachovaly náležitou úroveň záruk pro účely veřejného zájmu, včetně účinných veřejných konzultací;

20.  připomíná, že projekty uvedené na seznamu projektů společného zájmu mají výhodu přednostního regulačního zacházení, zrychleného plánování, závazné lhůty 3,5 roku pro udělení povolení a rychlejšího postupu při posuzování dopadu na životní prostředí, a že tyto projekty mohou být rovněž způsobilé pro získání zvláštních finančních prostředků v rámci Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro strategické investice; žádá Komisi, aby posoudila provádění a dodržování tohoto zrychleného plánování v jednotlivých členských státech;

21.  bere na vědomí, že pro zajištění rychlé realizace projektů v oblasti propojení je zásadní povědomí veřejnosti o těchto projektech a její podpora; uznává, že při výstavbě nových elektrických vedení nesmí dojít k oslabení transparentních a inkluzivních procesů a nejpřísnějších environmentálních norem; vyzývá předkladatele projektů, aby u nových propojení využívali nejlepší dostupné technologie, a usilovali tak o posílení soudržnosti mezi investicemi do projektů týkajících se sítí, udržitelnosti z hlediska životního prostředí a místním přijetím;

22.  zdůrazňuje, že přístup využívající „jedno správní místo“ přispívá ke zkracování procesů udělování povolení; připomíná, že nařízení o transevropské energetické síti (TEN-E) požaduje, aby byl v každém členském státě jmenován příslušný vnitrostátní orgán, který by byl na vnitrostátní úrovni pověřen usnadňováním, urychlováním a koordinací procesů udělování povolení; vítá v tomto ohledu hodnocení přístupu využívajícího jedno správní místo, které Evropská komise provede v roce 2017, a vybízí Komisi, aby v této souvislosti posoudila možnosti jednoho správního místa na úrovni EU;

Úloha agentury ACER

23.  připomíná nedostatečné personální zabezpečení a nedostatek zdrojů agentury ACER; žádá rozpočtový orgán EU, aby agentuře poskytl nezbytné zdroje, zejména dostatek vlastních zaměstnanců, díky nimž by mohla náležitě a včas plnit úkoly, jimiž byla pověřena na základě právních předpisů; vyzývá k posílení úlohy agentury ACER, zejména ve vztahu k síti ENTSO-E a s ohledem na zlepšení koordinace vnitrostátních regulačních orgánů, rozhodování sporů mezi těmito orgány a koordinaci přeshraničních regulačních záležitostí;

24.  zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány v oblasti energetiky měli kvalifikované zaměstnance, kteří budou mít potřebné odborné znalosti a specializaci a budou nezávislí; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2016 provedla nezávislý audit zdrojů, jež mají všechny vnitrostátní energetické regulační orgány k dispozici, jakož i audit stupně nezávislosti, jehož dosud dosáhly, a aby vypracovala doporučení ke zlepšení situace;

25.  připomíná, že výpočty přeshraničních kapacit poskytovaných trhu, jakož i četnost, rozsah a důvody omezení týkající se propojení, stále nejsou dostatečně transparentní; v této souvislosti vyjadřuje pochybnosti o tom, že by se většina výrazných omezení náležitě řešila; žádá Komisi, aby agenturu ACER vybavila dostatečnými kompetencemi a pravomocemi ke shromažďování nezbytných informací o jednotlivých přeshraničních přenosových kapacitách, a umožnila jí tak účinné plnění jejích monitorovacích povinností; požaduje, aby tyto informace byly agentuře ACER dodávány společně s nezbytnými kontextovými informacemi o návrhu a fungování vnitrostátní sítě; v tomto ohledu vítá rychlé dokončení kodexů pro elektrické sítě; bere na vědomí záměr Komise rozšířit mandát, kompetence a pravomoci agentury ACER a její úvahy o možných důsledcích tohoto kroku uvedené v nedávném sdělení s názvem „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila konkrétní návrhy, a pokročila tak v provádění skutečného vnitřního trhu s energií; konstatuje, že ke všem novým úkolům přidělovaným agentuře ACER by měly být poskytnuty i odpovídající zdroje;

Finanční nástroje

26.  bere na vědomí odhad Komise, podle kterého bude na dosažení 10% cíle ve všech členských státech do roku 2020 zapotřebí 35 miliard EUR; připomíná, že nařízení o Nástroji pro propojení Evropy ((EU) č. 1316/2013) doporučuje, aby podstatná část finanční pomoci poskytované na energetiku v rámci tohoto nástroje byla k dispozici pro projekty v oblasti elektřiny, a trvá na tom, aby Komise tuto skutečnost náležitě zvážila; podporuje doporučení Komise zaměřit Nástroj pro propojení Evropy na několik klíčových projektů; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost musí být věnována projektům, které řeší nejpodstatnější nedostatky integrovaného trhu EU s elektřinou a nedostatečné propojení; domnívá se, že i po roce 2020 by měl být přidělován dostatek finančních prostředků EU na budování projektů elektrického propojení, které nejsou komerčně schůdné, ovšem jsou nezbytné k zajištění fungování vnitřního trhu s energií a bezpečného provozu elektrických soustav; zdůrazňuje význam EIB, pokud jde o podporu investorů investujících do komerčně schůdných projektů elektrické infrastruktury; připomíná, že byl zřízen Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a vybízí Komisi, aby zajistila, že tento fond bude skutečně atraktivní pro investice v oblasti propojení elektrických sítí;

27.  naléhavě vyzývá Komisi, aby mimo jiné: 1) stimulovala investice do nejlepších dostupných technologií, které mohou být sice nákladnější, ale v dlouhodobém horizontu nabízejí po celou dobu životního cyklu značné finanční výhody, časové úspory a výhody vedoucího postavení ve využití technologií; 2) provedla přezkum pravidel financování s cílem zjednodušit stávající mechanismy a 3) posílila pobídky k dalšímu investování do sítí, a to mimo jiné podporou reinvestování příjmů z pronájmu v případě přetížených přenosových sítí do infrastruktur a technologií na posílení sítě, včetně dalšího propojení;

Regionální spolupráce

Pobaltí

28.  konstatuje, že plánovaná propojení mají pobaltským státům umožnit, aby cíle 10% propojení dosáhly do konce roku 2015; je znepokojen skutečností, že sítě pobaltských států jsou stále ještě synchronizovány s elektrickou soustavou Ruska a jsou na ní závislé, což je překážka na cestě k plně integrovanému a řádně fungujícímu evropskému trhu s elektrickou energií; vyzývá k rychlé synchronizaci elektroenergetických sítí pobaltských států s evropskou kontinentální sítí s cílem zajistit jejich plnou integraci do vnitřního trhu s elektrickou energií, větší bezpečnost dodávek elektřiny a bezpečný provoz systému; žádá dotčené členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zahájení oficiálního postupu pro rozšíření synchronizované evropské kontinentální sítě směrem k zemím Pobaltí, a síť ENTSO-E žádá o zahájení tohoto postupu; vyzývá Komisi, aby podpořila a monitorovala provádění tohoto projektu; poukazuje na společný severský trh s elektřinou jako na příklad osvědčeného postupu, pokud jde o spolupráci mezi členskými státy při vytváření a rozvoji vnitřního trhu s elektřinou; bere na vědomí, že k tomu, aby Polsko splnilo cíl 10% propojení, je důležité zvýšit jeho napojení na severský trh s elektřinou; vítá uzavření memoranda o porozumění o posíleném plánu propojení pobaltského trhu s elektrickou energií (BEMIP); zdůrazňuje, že regionální spolupráce prostřednictvím plánu BEMIP musí pokračovat a musí být dále posílena solidarita mezi členskými státy při provádění projektů společného zájmu;

Oblast Severního moře

29.  bere v potaz skutečnost, že vítr na otevřeném moři má v oblasti Severního moře potenciál vygenerovat do roku 2030 více než 8 % evropských dodávek energie; dále poznamenává, že by koordinace plánování a výstavby infrastruktury regionální mořské sítě, přístupu na trh a sdílení rezervy v regionu Severního moře mohla díky lépe integrovanému regionálnímu trhu vést do roku 2030 ke každoročním úsporám nákladů ve výši 5–13 miliard EUR; žádá Komisi a příslušné členské státy, aby tento potenciál podpořily při vytváření řídicí struktury pro rok 2030 a následných plánů; žádá Komisi a členské státy o značnou politickou podporu a o prosazování mořských sítí v Severním moři coby klíčového kroku v rámci budování účinné energetické unie; naléhavě vyzývá země, jež budou v nadcházejících obdobích předsedat Radě EU, aby v průběhu nizozemského předsednictví v roce 2016 připravily a schválily právní rámec ve formě mezivládní dohody mezi příslušnými členskými státy, jež by formulovala společnou strategii pro elektrickou energii v Severním moři;

Středozápadní Evropa

30.  zdůrazňuje, že trh s elektrickou energií, který mezi sebou sdílí Rakousko a Německo, pokračuje v provádění integrovaného evropského trhu s energií; uznává, že společná nabídková zóna, která byla zavedena v roce 2002, znamená pro obě tyto země stejné velkoobchodní ceny elektrické energie, neomezené obchodování s elektrickou energií a téměř 100% bezpečnost dodávek; konstatuje, že rakousko-německá nabídková zóna je jedinou poměrně velkou zónou v Evropě, kterou sdílí dvě země; poznamenává, že větší nabídkové zóny podporují nezbytné vlastnosti dobře fungujícího a likvidního trhu s elektrickou energií, který splňuje podmínky pro snižování obchodních nákladů, pro vysílání pružných cenových signálů k investičním rozhodnutím a pro stimulaci větší hospodářské soutěže; naléhavě požaduje rychlý rozvoj sítí za účelem integrace energie z obnovitelných zdrojů na trhu s elektrickou energií a zaručení stability sítě, zejména v jižním Německu; požaduje zachování tohoto úspěšného modelu a další rozšíření nabídkové zóny;

Střední a jihovýchodní Evropa

31.  zdůrazňuje, že střední a jihovýchodní Evropa skýtá rozsáhlý – a do velké míry nevyužívaný – potenciál, pokud jde o obnovitelné zdroje; konstatuje, že spolupráce a koordinace při dlouhodobém plánování a výstavbě síťové infrastruktury ve střední a jihovýchodní Evropě musí jít nad rámec EU, aby mohla zahrnout státy západního Balkánu, které nejsou členy EU, a Turecko; vyzývá k vytvoření nové platformy, jejímž prostřednictvím by se všechny klíčové zainteresované subjekty v regionu mohly zapojit do diskuse a poskytnout politickou podporu společným projektům, jejichž účelem je plně zužitkovat energetický potenciál regionu; uznává, že takovou platformou by se mohla stát skupina EU na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední, východní a jižní Evropy, založená v únoru 2015, za předpokladu, že by byl její mandát rozšířen na odvětví elektrické energie a na zapojení zemí střední a jihovýchodní Evropy, které nejsou členy EU; bere na vědomí, že taková platforma by poskytla Komisi možnost ujmout se vedení a poskytovat politickou podporu;

32.  konstatuje, že z velké závislosti střední a jihovýchodní Evropy na dovozu energie vyplývá, že je nezbytné zvýšit přeshraniční kapacitu elektrické energie, což by pomohlo zajistit bezpečnost dodávek pro tento region a z dlouhodobého hlediska pomohlo snížit účty domácností za elektřinu;

33.  doporučuje, aby Komise důkladně posoudila vyhlídky na nová propojení elektroenergetických sítí v oblasti Středomoří a mezi jihoevropskými a severoafrickými trhy s ohledem na zvyšování bezpečnosti dodávek energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie v obou regionech;

Iberský poloostrov

34.  zdůrazňuje význam většího propojení mezi Španělskem a Francií s cílem podpořit obnovitelné zdroje v tomto regionu a umožnit Iberskému poloostrovu plnou účast na vnitřním trhu s elektřinou; domnívá se, že Madridské prohlášení, podepsané dne 4. března 2015, a vytvoření skupiny na vysoké úrovni pro propojení v jihozápadní Evropě je důležitým krokem ke zvyšování propojení v regionu; uznává, že stávající kapacity propojení mezi Pyrenejským poloostrovem a kontinentální Evropou jsou příliš nízké a že projekty uvedené v prvním seznamu projektů společného zájmu nebyly dostačující ke splnění cíle v oblasti propojení v roce 2020; vyzývá země tohoto regionu, aby podporovaly rozvoj svého značného potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie a usnadnily přístup tohoto odvětví k integrovanému evropskému trhu;

35.  vítá iniciativu Komise provést studii přínosů propojení Iberského poloostrova s Francií, Spojeným královstvím, Itálií a zeměmi u jižních břehů Středozemního moře;

Po roce 2020

36.  konstatuje, že od roku 2002, kdy byl cíl 10% propojení elektrických sítí původně stanoven, došlo u evropských energetických soustav k vývoji, zejména v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie na celém kontinentu; v této souvislosti doporučuje, aby nebyl 15% cíl, jenž je založen na instalované kapacitě a má být splněn do roku 2030, osamocen a aby byl pečlivě a důkladně posouzen, a bylo tak zajištěno, že tento cíl je vhodný pro tento účel, je relevantní a splnitelný; žádá proto Komisi, aby posoudila stanovení doplňkových regionálních cílů a určila lepší kvalitativní a kvantitativní referenční hodnoty, jako jsou obchodní toky, provozní špičky a slabá místa, tedy hodnoty, které poukážou na nezbytnost propojení;

37.  zdůrazňuje, že budoucí cíl v oblasti propojení elektrických sítí je třeba odvozovat z dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a ze snahy EU o vybudování udržitelného energetického systému; v této souvislosti poznamenává, že požadovaný stupeň propojení bude záviset na několika kritériích, mezi něž patří: a) uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ ve vnitrostátní politice a politice EU a větší využívání nástrojů reakce orientované na poptávku; b) rozvoj decentralizované elektrické energie založené na obnovitelných zdrojích a s ní souvisejících inteligentních sítí; c) vnitrostátní rozhodnutí o skladbě zdrojů energie, která zohledňují dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu a energetiky; d) rozvoj technologií pro skladování energie – mj. na úrovni domácností a obcí; d) případné využití nejlepších dostupných technologií; f) uznání občanů coby prozumentů v rámci energetického systému a g) vytvoření jasných pobídek pro investice do sítí;

o
o   o

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.