Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 7. července 2015 - Štrasburk
Jmenování členky Účetního dvora - Bettina Michelle Jakobsen
 Výkon práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel ***I
 Ochrana proti cenám působícím újmu v loďařství ***I
 Rybolovná práva ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod venezuelskou vlajkou při pobřeží Francouzské Guyany ***
 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2015: zapsání přebytku z rozpočtového roku 2014
 Návrh opravného rozpočtu č. 4/2015: uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Rumunska, Bulharska a Itálie
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: povodně v Rumunsku, Bulharsku a Itálii
 Zavedení multimodálních integrovaných systémů jízdenek a letenek v EU
 Návrh opravného rozpočtu č. 1/2015: Evropský fond pro strategické investice (EFSI)
 Návrh opravného rozpočtu č. 5/2015: reakce na migrační tlaky
 Výhledy odvětví mléka a mléčných výrobků EU – přezkum provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a mléčných výrobků
 Vnější dopad politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru
 Odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007

Jmenování členky Účetního dvora - Bettina Michelle Jakobsen
PDF 313kWORD 61k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o návrhu na jmenování Bettiny Michelle Jakobsen členkou Účetního dvora (C8-0122/2015 – 2015/0803(NLE))
P8_TA(2015)0239A8-0198/2015

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C8‑0122/2015),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0198/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na požadavky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 17. června 2015 Výbor pro rozpočtovou kontrolu uspořádal slyšení kandidátky Rady na členku Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady jmenovat Bettinu Michelle Jakobsen členkou Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Výkon práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel ***I
PDF 404kWORD 67k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (kodifikované znění) (COM(2015)0049 – C8-0041/2015 – 2014/0174(COD))
P8_TA(2015)0240A8-0203/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0049),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0041/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0203/2015),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/..., kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2014)0174


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/1843.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Ochrana proti cenám působícím újmu v loďařství ***I
PDF 401kWORD 64k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství (kodifikované znění) (COM(2014)0605 – C8-0171/2014 – 2014/0280(COD))
P8_TA(2015)0241A8-0202/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0605),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0171/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0202/2015),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství (kodifikované znění)

P8_TC1-COD(2014)0280


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1035.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Rybolovná práva ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod venezuelskou vlajkou při pobřeží Francouzské Guyany ***
PDF 319kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (05420/2015 – C8-0043/2015 – 2015/0001(NLE))
P8_TA(2015)0242A8-0195/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuela ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (05420/2015),

–  s ohledem na návrh Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (05420/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0043/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A8-0195/2015),

1.  uděluje souhlas se schválením Prohlášení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Bolívarovské republiky Venezuela.


Návrh opravného rozpočtu č. 3/2015: zapsání přebytku z rozpočtového roku 2014
PDF 395kWORD 72k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2015 na rozpočtový rok 2015 – zapsání přebytku za rozpočtový rok 2014 (09765/2015 – C8-0161/2015 – 2015/2077(BUD))
P8_TA(2015)0243A8-0219/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 přijatý s konečnou platností dne 17. prosince 2014(2),

–  s ohledem na opravný rozpočet č. 1/2015 přijatý s konečnou platností dne 28. dubna 2015(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) ,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství,(7)

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2015, který Komise přijala dne 15. dubna 2015 (COM(2015)0160),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015, který Rada přijala dne 19. června 2015 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (09765/2015),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0219/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015 je zapsat do rozpočtu na rok 2015 přebytek z rozpočtového roku 2014 ve výši 1 435 milionů EUR;

B.  vzhledem k tomu, že hlavními složkami tohoto přebytku jsou kladný zůstatek na straně příjmů ve výši 1 183 milionů EUR, nevyčerpané prostředky na straně výdajů ve výši 142 milionů EUR a kurzové rozdíly ve výši 110 milionů EUR;

C.  vzhledem k tomu, že na straně příjmů jsou dvěma hlavními složkami úroky z prodlení a pokuty (634 miliony EUR) a kladný zůstatek na straně vlastních zdrojů (479 milionů EUR);

D.  vzhledem k tomu, že na straně výdajů jsou nevyčerpané prostředky mimořádně nízké v oddílu III s převedenými prostředky ve výši 29 milionů EUR za rok 2014 a 6 milionů EUR za rok 2013, avšak že nevyčerpané prostředky u ostatních orgánů a institucí vzrostly na 101 milionů EUR;

E.  vzhledem k tomu, že velmi nízké nevyčerpání prostředků v oddílu III zdůrazňuje stávající nedostatek prostředků na platby, který zůstane hlavní výzvou při plnění rozpočtu na rok 2015;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 3/2015 předložený Komisí, jehož jediným účelem je zapsání přebytku z roku 2014 ve výši 1 435 milionů EUR do rozpočtu v souladu s článkem 18 finančního nařízení a s postojem Rady k tomuto návrhu;

2.  připomíná, že Rada v rámci jednání o rozpočtu na rok 2015 trvala na přesunu plateb souvisejících s uvolněním prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) v návrzích opravených rozpočtů č. 5/2014 a č. 7/2014 do rozpočtu na rok 2015 v celkové výši 126,7 milionu EUR;

3.  domnívá se, že vzhledem k přebytku, jak je uveden v návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015, by výdaje uvedené v těchto dvou návrzích opravného rozpočtu na rok 2014, které zahrnovaly celkem sedm případů hrazených z EUSF, mohly být snadno uhrazeny z rozpočtu na rok 2014;

4.  vyjadřuje obecně politování nad tím, že v Radě existuje tendence plnit závazky vůči potřebným zemím, které splnily podmínky pro uvolnění prostředků z EUSF, nikoli uvolněním dodatečných zdrojů v rámci zvláštních nástrojů, ale spíše odebráním finančních prostředků ze stávajících programů; připomíná však, že Rada tento přístup neuplatnila na návrh opravného rozpočtu č. 4/2015;

5.  připomíná, že Komise s návrhem opravného rozpočtu č. 3/2015 předložila další návrh opravného rozpočtu č. 4/2015 související s uvolněním prostředků z EUSF pro Rumunsko, Bulharsko a Itálii v celkové výši 66,5 milionu EUR;

6.  připomíná, že přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015 sníží podíl příspěvků členských států do rozpočtu Unie stanovených na základě HND o 1 435 milionů EUR, a tudíž bude více než kompenzovat jejich příspěvek k financování návrhu opravného rozpočtu č. 4/2015; zdůrazňuje proto, že na tyto dva dokumenty se vztahuje společný harmonogram schvalování, jelikož jsou z politického hlediska velmi úzce provázány;

7.  zdůrazňuje, že je ochoten přijmout návrh opravného rozpočtu č. 3/2015 a návrh opravného rozpočtu č. 4/2015 v podobě předložené Komisí co nejdříve;

8.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015;

9.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 3/2015 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(3) Úř. věst. L 190, 17.7.2015.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.


Návrh opravného rozpočtu č. 4/2015: uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Rumunska, Bulharska a Itálie
PDF 399kWORD 74k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2015 na rozpočtový rok 2015 předkládaného spolu s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Rumunska, Bulharska a Itálie (09767/2015 – C8-0162/2015 – 2015/2078(BUD))
P8_TA(2015)0244A8-0220/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 přijatý s konečnou platností dne 17. prosince 2014(2),

–  s ohledem na opravný rozpočet č. 1/2015 přijatý s konečnou platností dne 28. dubna 2015(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014‒2020(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství,(7)

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2015, který Komise přijala dne 15. dubna 2015 (COM(2015)0161),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o mobilizaci prostředků z Fondu solidarity EU (povodně v Rumunsku, Bulharsku a Itálii), který přijala Komise dne 15. dubna 2015 (COM(2015)0162),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2015, který Rada přijala dne 19. června 2015 a postoupila Parlamentu téhož dne (09767/2015),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0220/2015),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 4/2015 se vztahuje k uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) ve výši 66 505 850 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby v souvislosti se záplavami v Rumunsku na jaře a v létě 2014, v jejichž případě byly podány žádosti o pomoc v celkové výši 8 495 950 EUR, dále se záplavami v Bulharsku v červenci a srpnu 2014, v jejichž případě byly podány žádosti o pomoc v celkové výši 1 983 600 EUR, a se záplavami v Itálii v říjnu a listopadu 2014, v jejichž případě byly podány žádosti o pomoc v celkové výši 56 026 300 EUR;

B.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 4/2015 je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2015;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 4/2015 v podobě předložené Komisí a postoj Rady k tomuto návrhu;

2.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba uvolnit finanční pomoc z FSEU zemím zasaženým těmito přírodními katastrofami, neboť FSEU by měl sloužit jako nástroj k projevení solidarity s obyvateli takto postižených regionů;

3.  připomíná, že v rámci rozpočtových jednání v roce 2015 trvala Rada na přesunu plateb týkajících se uvolnění prostředků z SFEU v návrhu opravného rozpočtu č. 5/2014 a  návrhu opravného rozpočtu č. 7/2014 do rozpočtu na rok 2015 v celkové výši 126,7 milionu EUR;

4.  domnívá se, že vzhledem k přebytku uvedenému v návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015 by mohly být výdaje uvedené v těchto dvou opravných rozpočtech na rok 2014, které se vztahují celkem na sedm případů výdajů hrazených z FSEU, bez problémů uhrazeny z rozpočtu na rok 2014, a to s uvážením faktu, že smyslem FSEU je umožnit rychle, účinně a flexibilně reagovat na mimořádné situace;

5.  obecně vyjadřuje politování nad tím, že v Radě existuje tendence plnit závazky vůči zemím, které postihla závažná katastrofa, a které tedy splnily podmínky pro uvolnění prostředků z FSEU, nikoli uvolněním dodatečných zdrojů v rámci zvláštních nástrojů, ale spíše odebráním finančních prostředků z jiných programů; vítá však skutečnost, že Rada tento přístup neuplatnila na návrh opravného rozpočtu č. 4/2015;

6.  zdůrazňuje zejména, že stávající kritická situace v oblasti plateb vylučuje možnost použít jiný zdroj financování, než navrhuje Komise, jak je uvedeno v návrhu opravného rozpočtu č. 4/2015; připomíná, že FSEU je zvláštním nástrojem, jehož prostředky se zapisují do rozpočtu mimo příslušné stropy stanovené ve víceletém finančním rámci;

7.  připomíná, že přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 3/2015 sníží podíl příspěvků členských států do rozpočtu Unie stanovených na základě HND o 1 435 milionů EUR, a tudíž bude více než kompenzovat jejich příspěvek k financování návrhu opravného rozpočtu č. 4/2015; poukazuje tedy na to, že na tyto dva dokumenty se vztahuje společný harmonogram schvalování, jelikož jsou z politického hlediska velmi úzce provázány;

8.  zdůrazňuje svou ochotu co nejdříve přijmout oba návrhy opravného rozpočtu, jak je předložila Komise;

9.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2015;

10.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 4/2015 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(3) Úř. věst. L 190, 17.7.2015.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: povodně v Rumunsku, Bulharsku a Itálii
PDF 403kWORD 66k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 11 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (povodně v Rumunsku, Bulharsku a Itálii) (COM(2015)0162 – C8-0094/2015 – 2015/2079(BUD))
P8_TA(2015)0245A8-0211/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0162 – C8-0094/2015),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 11 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0211/2015),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU (povodně v Rumunsku, Bulharsku a Itálii)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/1180.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Zavedení multimodálních integrovaných systémů jízdenek a letenek v EU
PDF 440kWORD 100k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o zavedení integrovaného systému prodeje jízdenek na multimodální cesty v Evropě (2014/2244(INI))
P8_TA(2015)0246A8-0183/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy(1),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 454/2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(3),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě“ (COM(2008)0886),

–  s ohledem na bílou knihu Komise z roku 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“(4),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Plán poskytování multimodálních služeb v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek v EU“ (SWD(2014)0194),

–  s ohledem na akční plán EU pro městskou mobilitu (COM(2009)0490),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0183/2015),

A.  vzhledem k tomu, že přes pokračující úsilí nebyl cíl 22 bílé knihy z roku 2011(5), který předpokládá umožnění plynulé multimodální přepravy „ode dveří ke dveřím“ s inteligentními dopravními systémy pro interoperabilní a multimodální jízdní řády, rezervace online a inteligentní prodej jízdenek, doposud splněn;

B.  vzhledem k tomu, že většina cestujících upřednostňuje i nadále individuální dopravu a vytvoření služeb pro plánování cest po celé EU nebude samo o sobě pro dosažení lepší integrace různých druhů dopravy dostačující, a že by proto jednotliví provozovatelé měli zvyšovat svou efektivnost, udržitelnost a uživatelskou přístupnost, a že k tomu mimo jiné přispěje schválení čtvrtého železničního balíčku tím, že zajistí rovný přístup k infrastruktuře menším provozovatelům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, dále přijetí nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, přijetí evropské strategie pro vodní cesty a realizace jednotného evropského nebe a prioritních projektů TEN-T;

C.  vzhledem k tomu, že přestože Komise vymezila prodej jízdenek na multimodální cesty jako kombinaci různých druhů dopravy v jedné jízdence, podniky tuto definici vždy nesdílejí a někteří poskytovatelé služeb se zaměřují pouze na interoperabilní jízdenky, což brání dalšímu rozvoji v tomto odvětví;

1.  konstatuje, že multimodální služby v oblasti cestovních informací a přeshraniční integrovaný přístup k plánování a prodeji jízdenek v celé EU, zejména v případě cest na delší vzdálenosti, jsou odpovědí na zásadní výzvy evropské dopravy, jako je udržitelnost, multimodalita, zvyšování bezpečnosti ve všech druzích dopravy, hospodárnost a efektivnost, vytváření kvalitních pracovních míst a pracovní mobilita, a budou tak stejnou měrou prospěšné pro společnost, hospodářství, životní prostředí, sociální soudržnost i odvětví cestovního ruchu;

2.  zdůrazňuje, že multimodální služby v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek v celé EU poskytují evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, příležitosti pro inovace, a proto jsou v globálním měřítku významným příspěvkem k vytvoření konkurenceschopného evropského jednotného trhu a dokončení jednotného evropského dopravního prostoru;

3.  zdůrazňuje, že mobilita osob po celé EU je předpokladem pro to, aby občané mohli využívat své základní svobody, a že by proto spotřebitelé měli mít přístup k rozsáhlým, přesným a nestranným informacím o jízdních řádech a přípojích v multimodální a přeshraniční dopravě za účelem plynulé a snadné přepravy „ode dveří ke dveřím“ zajišťující vysoký komfort a rovněž by měli mít možnost tyto spoje elektronicky rezervovat a platit; vítá pobídky, aby cestující kombinovali různé dostupné druhy dopravy; konstatuje, že ve většině členských států není zakoupení jízdenky na vnitrostátní a přeshraniční cesty v rámci EU prostřednictvím internetu nebo mobilních aplikací stále možné; je toho názoru, že zeměpisné blokování by nemělo být povoleno;

4.  zdůrazňuje, že je důležité, aby uživatelé měli jednu jízdenku na jednu multimodální cestu, a považuje umožnění spravedlivého a rovného přístupu k údajům týkajícím se multimodálního cestování a dopravy a tím poskytnutí úplných, snadno přístupných, nestranných a spolehlivých informací v reálném čase cestujícím za předpoklad zavedení systémů integrovaných jízdenek a zdůrazňuje, že pro zajištění toho, aby tato opatření byla spravedlivá, je primárně důležité, aby byla doprovázena internalizací externích nákladů u všech druhů dopravy a informacemi o environmentální výkonnosti různých druhů dopravy;

5.  konstatuje, že spotřebitelé by měli dostávat vždy transparentní cenové informace; zdůrazňuje proto, že rezervační a platební systémy by měly u všech vybraných cest jasně uvádět celkové ceny jízdenek, včetně povinných prvků, jako jsou daně a poplatky; zdůrazňuje význam inovativních platforem založených na informačních technologiích, které celkově snižují rezervační a transakční poplatky, a zdůrazňuje, že je důležité poskytnout různé možnosti plateb pro nákup jízdenek; vyzývá EU a členské státy, aby ve větší míře usilovaly o omezení poplatků za využívání kreditních karet nebo jiných vhodných způsobů platby za služby veřejné dopravy;

6.  zdůrazňuje, že nekompatibilita a nestálost datových vrstev, rozmanitost a nedostatečná interoperabilita formátů údajů a protokolů výměny údajů znemožňují existenci integrovaných multimodálních služeb v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek v EU a vytvářejí dodatečné náklady; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby veškerá regulační opatření odrážela rychlý vývoj v odvětví dopravy a nevytvářela zbytečnou zátěž;

7.  vítá snahu veřejného i soukromého sektoru o zavedení služeb pro plánování cest společně s potřebnými otevřenými standardy a rozhraními, poukazuje však na to, že tyto služby jsou často regionálně nebo vnitrostátně omezeny a pouze zřídka jsou multimodální; vyzývá proto v první fázi poskytovatele dopravních služeb a služeb pro plánování cest, aby využívali stávajících synergií a aby se ve větší míře zaměřili na poskytování multimodálních, přeshraničních služeb plánování cest s odpovídajícím řešením prodeje jízdenek, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, v jakém jazyce jsou služby poskytovány, a zohlednit používání menšinových jazyků, a propojit dálkovou a místní dopravu, včetně prvního a posledního úseku cesty, například prostřednictvím modernizace různých systémů určených k rozvoji jejich interoperability a k umožnění vzájemné komunikace; vyzývá Komisi, aby využila koridory TEN-T jako pilotního projektu pro identifikaci toků cestujících a potenciálu pro multimodální služby v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek;

8.  vyzývá Komisi, aby vytvořila archiv osvědčených postupů pro projekty na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni, který bude sloužit jako podklad pro realizaci těchto projektů v celé EU;

9.  zdůrazňuje, že jednoduchost a pohodlí spojené s nákupem pomocí multimodálních integrovaných systémů prodeje jízdenek přiláká do veřejné dopravy více cestujících, což zvýší jejich spokojenost a prospěje podnikům veřejné dopravy;

10.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na služby integrovaného systému prodeje jízdenek na multimodální cesty přijala opatření potřebná k vytvoření jasného rámce, který podpoří a usnadní snahy zúčastněných stran a příslušných orgánů, již uzavřené dohody a inovativní charakter produktů a nabízených služeb, a žádá Komisi, aby v případě, že v oblasti integrovaných a operabilních systémů prodeje jízdenek na multimodální cesty nebude do roku 2020 dosaženo zásadního pokroku, přijala v návaznosti na již učiněný pokrok a stávající dobrovolné iniciativy legislativní opatření tím, že zavede minimální pravidla a harmonogram;

11.  zdůrazňuje aktivní úlohu a odpovědnost místních a regionálních orgánů v souvislosti s prvním a posledním úsekem cesty; považuje za zásadní, aby byly zapojeny do provádění jednotlivých opatření a dohledu nad jejich výkonem i zajištění účinného fungování systému jako celku; s ohledem na uvedené skutečnosti vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby:

   nejpozději do roku 2020 vytvořily v úzké spolupráci se zástupci odvětví dopravy vnitrostátní informační systémy aktualizovaných jízdních řádů a jízdného založené na otevřeném rozhraní, které propojí cestovní údaje o regionální a místní městské veřejné dopravě provozované soukromými i státními podniky, a aby tyto systémy dále pravidelně aktualizovaly,
   zajistily, že nejpozději do roku 2020 budou všechny dopravní prostředky ve veřejné místní přepravě osob vybaveny inteligentními systémy pro přenos informací o poloze dopravního prostředku v reálném čase a že tento požadavek bude součástí podmínek nabídkových řízení,
   nejpozději do roku 2024 připravily přeshraniční propojení vnitrostátních informačních systémů jízdních řádů a jízdného s informacemi v reálném čase o jízdních řádech podniků místní veřejné dopravy založené na otevřeném rozhraní a zpřístupnily je provozovatelům, provozovatelům služeb pro plánování cest a spotřebitelům;

12.  sdílí názor Komise, že pro realizaci multimodálních služeb v oblasti cestovních informací, plánování a prodeje jízdenek je nezbytný spravedlivý, otevřený a rovný přístup všech poskytovatelů služeb v oblasti informací, plánování cest a prodeje jízdenek, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, k úplným, multimodálním údajům o provozu a dopravě v reálném čase, a vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který jednotlivým poskytovatelům uloží povinnost veškeré tyto údaje, které jsou potřebné pro poskytování rozsáhlejších služeb a k zajištění toho, aby cestující měli možnost zvolit si skutečně nejudržitelnější, cenově nejvýhodnější či nejrychlejší spojení, poskytovat za spravedlivých a rovných podmínek, aniž by byly ohroženy hospodářské zájmy zúčastněných poskytovatelů služeb;

13.  zdůrazňuje, že v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže je úlohou Komise prověřovat, zda nehrozí nebezpečí monopolizace informací u multimodálních poskytovatelů informací a jízdenek, a předcházet tomu; dodává, že Komise musí také zajistit, aby podíl za úhradu elektronické jízdenky nenabyl takových rozměrů, že by postihoval podniky v oblasti osobní dopravy;

14.  vybízí k vytvoření platformy pro dialog za účasti všech zástupců odvětví dopravy a příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální, místní a evropské úrovni s cílem vyvinout realizovatelná řešení pro postupné zavádění interoperabilních elektronických systémů prodeje jízdenek v celé EU při zohlednění celého cyklu cesty od plánování až po nákup jízdenek a zabývat se otázkami úměrného rozdělení příjmů z jejich prodeje a rozdělení finančního břemene při soudních sporech mezi smluvními stranami; je toho názoru, že tato řešení by měla být vyvíjena v závislosti na potřebách trhu tak, aby nezatěžovala dopravní podniky ani cestující neúměrnými náklady; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím spolufinancování EU významným způsobem podporovala synergie v této oblasti mezi transevropskými telekomunikačními a dopravními sítěmi;

15.  poukazuje na to, že práva cestujících v Evropě jsou omezena tím, že se uplatňují odděleně na každou smlouvu o přepravě samostatně, avšak když cesta zahrnuje přeshraniční úseky nebo multimodální dopravu, nelze práva cestujících běžným způsobem zaručit, a naléhavě proto žádá Komisi, aby reagovala na požadavek Parlamentu z usnesení o bílé knize z roku 2011(6), aby byla vytvořena listina práv cestujících, která by zahrnovala základní práva cestujících ve všech druzích dopravy, a očekává, že do konce roku 2017 Komise předloží příslušný návrh listiny, včetně zvláštního oddílu o multimodálních cestách zahrnujícího jasnou a transparentní ochranu práv cestujících v souvislosti s multimodální dopravou, jenž zohlední zvláštnosti jednotlivých druhů dopravy a integrovaný prodej multimodálních jízdenek;

16.  zdůrazňuje, že stejná dostupnost bezbariérových dopravních prostředků pro všechny a zejména pro znevýhodněné osoby, je rozhodující pro sociální mobilitu, a to i s ohledem na demografické změny v Evropě, a požaduje, aby byly více zohledňovány potřeby zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí, stejně jako zvláštní požadavky starších osob týkající se přístupu k informacím před cestou a během ní, možností koupě jízdenek a rezervací a platebních systémů, včetně možností rezervace místa pro invalidní vozíky; vítá plán Komise na přijetí Evropského aktu přístupnosti i možnost přijetí legislativních opatření k odstranění hospodářských a sociálních překážek, kterým čelí osoby se zdravotním postižením; vybízí Komisi, aby řešila překážky v oblasti dopravy v rámci svého úsilí o zlepšení přístupnosti;

17.  zdůrazňuje význam zabezpečení různých modelů stanovování cen a způsobů plateb (finanční příspěvky, slevy atd.) s cílem zajistit, aby systém prodeje multimodálních jízdenek v EU byl přínosný pro některé skupiny ve společnosti (nezaměstnaní, důchodci, studenti, velké rodiny, osoby s nízkými příjmy a jiné znevýhodněné sociální skupiny);

18.  konstatuje, že multimodální dopravní informační systémy by měly být uživatelsky vstřícné, a měly by tedy být poskytovány společně s aktualizovanou mapou a zeměpisnými údaji;

19.  požaduje, aby zúčastněné subjekty byly i nadále podporovány ve svých inovačních přístupech k řešení těchto problémů, a aby proto byly nejen zachovány, ale i rozšířeny odpovídající možnosti financování ze zdrojů EU, jako je například 4. inovační program Shift2Rail v rámci programu Horizont 2020 a nástroj pro propojení Evropy společně se strukturálními fondy; vybízí v této souvislosti Evropskou investiční banku, aby odpovídajícím způsobem využila Evropský fond pro strategické investice;

20.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila snadno přístupný seznam projektů spolufinancovaných EU v oblasti „integrovaného systému prodeje jízdenek na intermodální cesty“, který bude pravidelně vyhodnocován;

21.  zdůrazňuje zásadní úlohu globálního družicového navigačního systému (GNSS) a zejména Evropského družicového navigačního systému Galileo pro sběr dynamických dat, jejichž prostřednictvím mohou být cestující informováni před nástupem cesty i během ní o případných omezeních provozu i o alternativních možnostech přepravy; zdůrazňuje, že přínos družicových systémů musí vždy doprovázet odpovídající ustanovení k ochraně údajů;

22.  poukazuje na potřebu snížit dopravní přetížení a znečištění ovzduší v městských oblastech, a požaduje, aby byly vytvořeny pobídky k využívání udržitelných druhů dopravy v Evropě tím, že budou do služeb v oblasti cestovních informací a plánování zahrnuty i informace o různých druzích mobility, jako je spolujízda (car-sharing), sdílení vozidel (carpooling), systémy parkovišť pro přestup na městskou dopravu (park-and-ride), systémy půjčování kol, cyklistické stezky a stezky pro pěší;

23.  vítá rostoucí dostupnost integrovaných systémů elektronických jízdenek, jako jsou technologie založené na čipových kartách, které mohou být používány v různých druzích dopravy ve velkých městech a dalších městských oblastech, a rovněž pro přeshraniční cesty, zdůrazňuje však, že technická řešení by měla být ponechána na trhu samotném, a neměla by být zaváděna na evropské úrovni;

24.  konstatuje, že trvale dobré připojení k síti je jedním z předpokladů vytvoření inteligentního systému vstřícného vůči cestujícím, který bude schopen poskytovat dynamické informace o dopravní situaci v reálném čase; vyzývá proto Komisi, aby usnadnění, povzbuzení a podporu široké dostupnosti bezplatných nebo levných vysokorychlostních digitálních infrastruktur ve všech druzích dopravy a dopravních uzlech pomocí nástroje pro propojení Evropy, programu Horizont 2020, Evropského fondu pro strategické investice a dalších příslušných finančních zdrojů učinila svou prioritou;

25.  zdůrazňuje význam ochrany údajů, naléhavě vyzývá k dodržování směrnice 95/46/ES a požaduje jasné podmínky pro využívání a předávání údajů, zejména pokud jde o osobní údaje, které by měly být zpracovávány a dále používány pouze v anonymizované podobě a výhradně pro účely usnadnění intermodálních jízdenek; zdůrazňuje, že nákup a platba jízdenek prostřednictvím mobilních a internetových aplikací by měly být možné bez nutnosti registrace do systému;

26.  zdůrazňuje význam plánování cest, přístupných multimodálních informací a jasného a transparentního prodeje jízdenek, a to i prostřednictvím digitálních a online platforem, a nutnost lepšího přístupu k veřejné dopravě i při cestování do zahraničí v rámci EU, jakož i nutnost pobídek k modernizaci udržitelných dopravních služeb s cílem přilákat turisty z EU i ze třetích zemí, protože se tím usnadní celý postup plánování cest; upozorňuje rovněž na potenciální pozitivní vliv integrovaného systému prodeje jízdenek na lepší spojení mezi všemi regiony, zejména nejvíce vzdálenými regiony, jako jsou okrajové regiony;

27.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit rozsáhlejší a lepší propagaci a publicitu více než stovky multimodálních služeb pro plánování cest, které jsou již k dispozici ve městech, regionech a na vnitrostátní úrovni v EU, a vyzývá rovněž k úsilí o podporu propojení těchto služeb;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11.
(3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(4) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.
(5) Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (COM(2011)0144).
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72)


Návrh opravného rozpočtu č. 1/2015: Evropský fond pro strategické investice (EFSI)
PDF 401kWORD 75k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2015 k souhrnnému rozpočtu na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise, připojený k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (09876/2015 – C8-0172/2015 – 2015/2011(BUD))
P8_TA(2015)0247A8-0221/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 přijatý s konečnou platností dne 17. prosince 2014(2),

–  s ohledem na opravný rozpočet č. 1/2015 přijatý s konečnou platností dne 28. dubna 2015(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen "nařízení o VFR"),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(6),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 1/2015, který Komise přijala dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0011),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2015, který Rada přijala dne 26. června 2015 a postoupila téhož dne Evropskému parlamentu (09876/2015 – C8-0172/2015),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(7) ,

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0221/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2015 je provést potřebné změny rozpočtové nomenklatury v souladu s legislativní dohodou ve věci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a provést odpovídající přerozdělení částky 1 360 milionů EUR v prostředcích na závazky a 10 milionů EUR v prostředcích na platby;

B.  vzhledem k tomu, že za účelem přidělení prostředků pro záruční fond EU v roce 2015 se přesouvá celková částka ve výši 1 350 milionů EUR v prostředcích na závazky z Nástroje pro propojení Evropy (790 milionů EUR), z programu Horizont 2020 (70 milionů EUR) a z programu ITER (490 milionů EUR);

C.  vzhledem k tomu, že Komise zamýšlí vyrovnat snížení prostředků v programu ITER odpovídajícím zvýšením v období 2018–2020;

D.  vzhledem k tomu, že prostředky na závazky a prostředky na platby pro Evropské centrum pro investiční poradenství, v obou případech ve výši 10 milionů, jsou v plném rozsahu přesunuty z projektu ITER (článek rozpočtu 08 04 01 02);

E.  vzhledem k tomu, že veškeré další prostředky k provádění EFSI, pokud jde o prostředky na závazky i na platby, jsou v plném rozsahu přesunuty z jiných položek, takže celková výše prostředků na závazky i na platby v rozpočtu na rok 2015 zůstává nezměněna;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 1/2015 v podobě předložené Komisí a postoj Rady k tomuto návrhu;

2.  vítá skutečnost, že rychlá dohoda o EFSI byla možná díky odhodlání všech orgánů zajistit jeho fungování co nejdříve; výsledek jednání je sice lepší než původní návrh Komise, přesto však lituje negativního dopadu na program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy;

3.  opakuje, jakou úlohu má rozpočet Unie při vytváření přidané hodnoty sdílením zdrojů a při zajištění vysoké míry synergií mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a EFSI, přičemž se má zvyšovat multiplikační efekt příspěvků Unie; podporuje získání prostředků z dalších zdrojů soukromých a veřejných finančních prostředků k financování investic do cílů s evropskou dimenzí, zejména řešení přeshraničních problémů v oblastech, jako je energetika, životní prostředí a dopravní infrastruktura;

4.  vítá skutečnost, že proti původnímu návrhu Komise bude navíc částka ve výši 1 000 milionů EUR financována z celkového rozpětí VFR pro závazky, v němž jsou prostředky, které zůstaly k dispozici v rozpětích z rozpočtů na roky 2014 a 2015, čímž se sníží prostředky přesunuté z Nástroje pro propojení Evropy a z programu Horizont 2020; připomíná, že podle článku 14 nařízení o VFR budou zdroje z celkového rozpětí VFR pro závazky k dispozici až od roku 2016;

5.  obecně nicméně lituje toho, že dochází k přesunu prostředků právě z Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont 2020, protože jde o programy, které jsou zásadní pro pracovní místa a růst v Evropě; má proto v úmyslu kompenzovat tyto přesuny v nadcházejících ročních rozpočtových procesech;

6.  poukazuje na to, že investice do výzkumu a dopravy jsou životně důležité pro posílení role a cíle rozpočtu Unie, tj. stimulovat růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost a postupovat vpřed k dosažení cílů strategie Evropa 2020; v tomto ohledu připomíná, že programy Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy jsou klíčovými programy v rámci okruhu 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“;

7.  potvrzuje svou ochotu přijmout návrh opravného rozpočtu č. 1/2015 v podobě pozměněné Radou v souladu s legislativní dohodou o EFSI, vzhledem ke svému zájmu o to, aby byl EFSI spuštěn co nejdříve;

8.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2015;

9.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 2/2015 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(3) Úř. věst. L 190, 17.7.2015.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.


Návrh opravného rozpočtu č. 5/2015: reakce na migrační tlaky
PDF 406kWORD 79k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2015 na rozpočtový rok 2015 - reakce na migrační tlaky (09768/2015 – C8-0163/2015 – 2015/2121(BUD))
P8_TA(2015)0248A8-0212/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 přijatý s konečnou platností dne 17. prosince 2014(2),

–  s ohledem na opravný rozpočet č. 1/2015 přijatý s konečnou platností dne 28. dubna 2015(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014‒2020(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(6),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2015, který Komise přijala dne 13. května 2015 (COM(2015)0241),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2015, který Rada přijala dne 19. června 2015 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (09768/2015 – C8-0163/2015 ),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a migrační a azylové politice EU(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0212/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2015 je posílit zdroje Unie za účelem řízení toků migrantů a uprchlíků v souvislosti s nedávnými tragédiemi v oblasti Středozemního moře a s nárůstem migračních toků;

B.  vzhledem k tomu, že navýšení prostředků na závazky činí 75 722 000 EUR;

C.  vzhledem k tomu, že navýšení prostředků na platby ve výši 69 652 000 EUR je v plném rozsahu výsledkem převodu prostředků z programu Galileo, díky čemuž zůstává celková úroveň prostředků na platby v rámci rozpočtu na rok 2015 nezměněna;

D.  vzhledem k tomu, že navrhované navýšení prostředků pro Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX) činí celkem 26,8 milionu EUR v prostředcích na platby i v prostředcích na závazky, přičemž toto navýšení je zčásti výsledkem dodatečných prostředků získaných prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu č. 5/2015 a částečně převedením prostředků v rámci kapitoly 18 02 (Vnitřní bezpečnost) v důsledku ukončení dřívějších opatření v rámci Fondu pro vnější hranice;

E.  vzhledem k tomu, že finanční zátěž spojená s touto mimořádnou situací dosud dopadá zejména na rozpočty států na jižním pobřeží Unie;

F.  vzhledem k tomu, že s ohledem na střednědobý makroekonomický výhled a na protikladné demografické trendy v Unii a sousedních oblastech, zejména v západní a střední Africe, nelze migraci do Evropy považovat za dočasný jev;

G.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2015 rovněž navyšuje počet zaměstnanců ve třech agenturách, konkrétně se jedná o šestnáct dodatečných pracovních míst pro FRONTEX, čtyři pracovní místa pro Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a tři pracovní místa pro Evropský policejní úřad (Europol);

H.  vzhledem k tomu, že nebudou-li migrační toky efektivně a včas řízeny, mohou vyvolat značné náklady v dalších oblastech politiky;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2015 v podobě předložené Komisí a postoj Rady k tomuto návrhu;

2.  vítá ochotu všech orgánů k navýšení rozpočtových prostředků týkajících se otázek migrace a azylu s ohledem na zjevnou a naléhavou potřebu;

3.  připomíná, že již při svém čtení rozpočtu na rok 2015 v říjnu 2014 Parlament požadoval výrazně vyšší prostředky v těchto rozpočtových položkách a dodatečné zaměstnance pro dotčené agentury;

4.  vyjadřuje nicméně politování nad omezenými částkami navýšení obsaženými v návrhu opravného rozpočtu č. 5/2015, které neodpovídají skutečným potřebám s ohledem na probíhající a patrně zhoršující se krizi v oblasti Středozemí, rostoucí riziko nárůstu počtu uprchlíků z Ukrajiny a na nutnost řešit otázky spojené s migrací obecně; zdůrazňuje však, že s ohledem na vyšetřování několika případů zneužití prostředků v členských státech je nutné důsledně kontrolovat, kam se tyto prostředky dostávají, a že je nutné zajistit větší transparentnost, pokud jde o zadávání zakázek dodavatelům a subdodavatelům;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy v Radě zaujaly rozdílná stanoviska k návrhu Komise obsaženému v „Evropském programu pro migraci“; připomíná, že vzhledem k povaze migrace lze tuto mimořádnou situaci lépe řešit na úrovni Unie;

6.  domnívá se, že v příslušných agenturách by neměly být snižovány stavy zaměstnanců, ani by jejich zaměstnanci neměli být přemisťováni; domnívá se, že tyto agentury musí své zaměstnance vhodně zařadit, aby dostály svým stále se rozšiřujícím povinnostem;

7.  zdůrazňuje, že vzhledem k vysokému počtu migrantů na jižním pobřeží Unie, rostoucí úloze EASO při řízení v azylových záležitostech a ke zřetelné žádosti o podporu v oblasti podmínek přijímání je návrh zvýšit počet zaměstnanců EASO pouze o čtyři jednoznačně nedostatečný; proto žádá, aby měl tento úřad v roce 2016 k dispozici dostatečné personální a finanční zdroje, které mu umožní účinně plnit své úkoly a provádět svou činnost;

8.  domnívá se, že Komise by měla zevrubně posoudit rozpočtový dopad a dodatečné úkoly Europolu vyplývající z opatření, jež byla představena jako součást programu EU pro migraci a programu EU pro bezpečnost, aby Evropský parlament a Rada mohly náležitě upravit jeho rozpočet a počet zaměstnanců; poukazuje na úlohu Europolu při přeshraniční podpoře členských států a výměně informací; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby měl Europol v roce 2016 k dispozici odpovídající rozpočet a potřebný počet zaměstnanců, aby mohl účinně plnit své úkoly a provádět svou činnost;

9.  žádá Komisi, aby v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období co nejpodrobněji vyhodnotila potřeby Azylového, migračního a integračního fondu do roku 2020; žádá Komisi, aby navrhla odpovídající navýšení a následně upravené rozdělení prostředků mezi různými programy a způsoby provádění fondu, a to v návaznosti na revizi finančních výhledů;

10.  vyjadřuje záměr změnit rozpočtovou nomenklaturu Azylového, migračního a integračního fondu v zájmu transparentnosti a lepší kontroly rozdělování ročních příspěvků mezi jednotlivé programy a způsoby provádění uvedeného fondu, jak stanoví nařízení (EU) č. 516/2014(8);

11.  konstatuje dále, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2015 nepředpokládá v rozpočtu na rok 2015 dodatečné celkové prostředky na platby, ale pouze znovu využívá přesunu v rámci již existujících zdrojů;

12.  trvá na tom, že přesun prostředků z programu Galileo musí být patřičně kompenzován v rozpočtu na rok 2016;

13.  potvrzuje nicméně svou ochotu schválit návrh opravného rozpočtu č. 5/2015 v podobě předložené Komisí co nejdříve s ohledem na naléhavost situace;

14.  schvaluje proto postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2015;

15.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2015 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(3) Úř. věst. L 190, 17.7.2015.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.
(6) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.
(8) a.b.c.V souladu s nařízením (EU) č. 516/2014 činí prostředky přidělené na Azylový, migrační a integrační fond na období 2014–2020 celkem 3137 milionů EUR, přičemž tato částka se přidělí následovně:2392 milionů EUR na národní programy (článek 19);360 milionů EUR na specifické akce uvedené v příloze II (článek 16), programy pro znovuusídlení (článek 17), přesuny (článek 18);385 milionů EUR na akce Unie (článek 20), mimořádnou pomoc (článek 21), Evropskou migrační síť (článek 22), technickou pomoc (článek 23).Současná rozpočtová nomenklatura tomuto rozdělení vůbec neodpovídá.


Výhledy odvětví mléka a mléčných výrobků EU – přezkum provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a mléčných výrobků
PDF 589kWORD 141k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o výhledech odvětví mléka a mléčných výrobků EU – přezkum provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a mléčných výrobků (2014/2146(INI))
P8_TA(2015)0249A8-0187/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 261/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků(1),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007(2),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. června 2014 s názvem „Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka“ (COM(2014)0354),

—  s ohledem na zprávu Komise z prosince 2014 „Vyhlídky zemědělských trhů a příjmů v EU na období 2014–2024“,

—  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se nejvzdálenějších regionů EU,

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 10. prosince 2012 s názvem „Vývoj situace na trhu a následné podmínky pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót – druhá zpráva o „hladkém průběhu“ (COM(2012)0741),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech po vypršení kvót na mléko(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém?(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o krizi v odvětví mlékárenské výroby(5),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2014 o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (COM(2014)0472),

—  s ohledem na nařízení (ES) č. 247/2006(6), kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Evropské unie,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin(7),

—  s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 13. ledna 2015 o Evropském fondu pro strategické investice (COM(2015)0010),

—  s ohledem na návrh stanoviska Výboru regionů s názvem „Budoucnost odvětví mléka a mléčných výrobků“,

—  s ohledem na memorandum o porozumění o spolupráci při rozvoji zemědělství a venkova v EU, jež bylo uzavřeno mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou a podepsáno bylo dne 23. března 2015,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0187/2015),

A.  vzhledem k tomu, že balíček předpisů týkajících se mléka vstoupil v platnost dne 3. října 2012 a platí do 30. června 2020;

B.  vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí přijatého při přezkumu SZP v polovině období v roce 2003 skončí režim kvót na mléko a mléčné výrobky dne 31. března 2015;

C.  vzhledem k důležitosti a k aktuálnosti opatření obsažených v usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech Unie po vypršení kvót na mléko;

D.  vzhledem k tomu, že světový trh s mlékem a mléčnými výrobky je stále proměnlivější: v lednu 2014 byly totiž zaznamenány nejvyšší ceny od doby, kdy jsou k dispozici záznamy, avšak po nich následovaly po celý zbytek roku 2014 výrazné propady cen; vzhledem k tomu, že výkyvy na trhu postihují zvláště silně živočišnou výrobu a vstupní produkty používané v mléčné výrobě, takže dochází k tomu, že výkupní ceny jsou pod výrobními náklady;

E.  vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělství jako zdroj vysoce kvalitních potravin může existovat, pouze pokud budou zemědělci dostávat odpovídající výkupní ceny, které pokryjí veškeré náklady udržitelné výroby;

F.  vzhledem k tomu, že ruský zákaz dovozu evropských mléčných výrobků platný od srpna 2014 měl významný negativní dopad na vnitřní trh EU, což se ukázalo, že musíme být vždy připraveni použít krizová tržní opatření, ať už budou mít jakoukoli povahu, a že je důležité, aby byly zajištěny diverzifikované vývozní trhy pro výrobky EU, a to zejména s ohledem na prognózy poklesu celosvětové poptávky po mléčných produktech, a současně je nutné zajistit stabilní, solventní domácí trh;

G.  vzhledem k tomu, že podle balíčku předpisů o mléce mají členské státy možnost uložit výrobcům a zpracovatelům povinnost uzavírat písemné smlouvy, což jim jednat umožní lépe plánovat objemy své produkce a jednak tím napomůže vytváření struktur dodavatelských řetězců s ohledem na ukončení mléčných kvót, a vzhledem k tomu, že této možnosti zatím využilo jen málo členských států;

H.  vzhledem k tomu, že balíček předpisů týkajících se mléka ukládá členským státům povinnost uznat organizace producentů a jejich sdružení a klíčovou úlohu, kterou nadále hrají výrobní družstva, a vzhledem k tomu, že k posílení vyjednávacího postavení producentů je nutné zlepšit koncentraci nabídky;

I.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 bylo založeno středisko pro sledování trhu s mlékem s cílem zlepšit monitorování mlékárenského odvětví pro potřeby Komise i samotného odvětví a že je nutné posílit jeho úlohu, aby v tomto odvětví vznikl účinný systém výstrah pro případ krizových situací týkajících se mléčných farem bez ohledu na jejich velikost, umístění a používané výrobní a distribuční metody;

J.  vzhledem k tomu, že stávající záchranná síť je příliš nízká, takže neposkytuje ochranu v případě poklesu cen mléka;

K.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů společné zemědělské politiky je územní rozvoj vyvážený z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska; vzhledem k tomu, že k tomu je třeba, aby zemědělství zůstalo produktivní a udržitelné i ve znevýhodněných, vzdálených, odlehlých a horských oblastech;

L.  vzhledem k tomu, že zrušení mléčných kvót bude mít značný negativní dopad na nejvzdálenější regiony, zejména na Azorské ostrovy, kde je produkce mléka hlavní hospodářskou aktivitou představující zhruba 46 % regionálního hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že pro velké množství mléčných farem ve znevýhodněných, vzdálených, odlehlých nebo horských oblastech jsou náklady na produkci, odběr a prodej mléka a mléčných výrobků mimo oblast jejich produkce vyšší než v jiných oblastech, takže nemohou kvůli přírodním znevýhodněním svých regionů ve stejné míře využívat příležitostí k růstu, které vznikly zrušením kvót; tito producenti by proto mohli být ohroženi vyšší koncentrací produkce v ekonomicky nejlépe umístěných oblastech v Unii;

N.  vzhledem k tomu, že od 1. dubna 2015 platí povinnost vykazovat dodané objemy mléka;

O.  vzhledem k tomu, že generační obměna, modernizace a investice mají pro fungující a udržitelné evropské odvětví mléka a mléčných výrobků stěžejní význam;

P.  vzhledem k tomu, že mléko, a zejména produkty s „chráněným označením původu (CHOP)“ a „chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ a „zaručené tradiční speciality (ZTS)“ vyráběné v různých zemích EU výraznou měrou přispívají k úspěchu zemědělsko-potravinářského odvětví EU a k prosperitě venkovských ekonomik, v nichž převládají malé a středně velké rodinné podniky a kde je nutné zachovat extenzivní výrobu mléka; vzhledem k tomu, že mléko představuje surovinu pro velký počet zpracovatelských podniků v soukromém i družstevním sektoru, zachovává rozmanitost evropského zemědělsko-potravinářského dědictví a hraje klíčovou úlohu v územní a environmentální konfiguraci Evropy a v sociální sféře s multiplikačním efektem na ostatní hospodářská odvětví, jako je kupříkladu cestovní ruch;

Q.  vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech platnosti kvót byly zemědělcům a producentům mléka v některých členských státech uloženy vysoké sankce za jejich překročení;

1.  připomíná, že cílem balíčku předpisů o mléce je životaschopné, udržitelné a konkurenceschopné odvětví mléka a mléčných výrobků v celé EU, které by disponovalo pohotovými nástroji, které producentům zajistí spravedlivé odměny; zdůrazňuje, že problémy identifikované v balíčku předpisů o mléce jsou i nadále překážkou pro udržitelný konkurenceschopný trh s mlékem s rovnými podmínkami a pro spravedlivý příjem zemědělců;

2.  připomíná významnou úlohu chovu na mléko, pokud jde o územní plánování, zaměstnanost ve venkovských oblastech a hospodářský, environmentální a sociální rozvoj mnoha evropských zemědělských regionů;

3.  zdůrazňuje, že výkyvy v příjmech a rizika vyplývající z vysokých kapitálových nákladů, z toho, že mléčné produkty rychle podléhají zkáze a z kolísání cen mléčných komodit a vstupních nákladů a nákladů na energie postihují zvláště silně producenty mléka a mléčných výrobků, zejména drobné rodinné zemědělce, a že získávat dlouhodobě obživu z produkce mléka je i nadále obtížné, neboť výrobní ceny se často blíží výkupním cenám nebo je i převyšují;

4.  zdůrazňuje, že evropští zemědělci se potýkají s vysokými náklady z důvodu vysokých cen jednotlivých výrobních položek, například krmiv, a že v důsledku přísných evropských předpisů v oblasti životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin mají evropští producenti nižší konkurenceschopnost ve srovnání s jinými zeměmi;

Dopad ruského embarga a současná krize v odvětví mléka a mléčných výrobků

5.  naléhavě žádá Komisi, aby se zamýšlela nad příčinami krize a nad opatřeními k zamezení budoucích krizí, jak je uvedeno v článcích 219, 221 a 222 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty;

6.  důrazně vybízí Komisi, aby prostřednictvím dalších cílených tržních opatření řešila krizi, které v současné době čelí domácí trhy s mléčnými výrobky v důsledku tlaku na snižování cen způsobeného neexistencí adekvátních protikrizových nástrojů, poklesem celosvětové poptávky, výkyvy cen na světových trzích a ruským embargem, přičemž ovšem oceňuje první kroky k řešení dopadu ruského embarga, které již byly učiněny;

7.  poukazuje na to, že přebytek mléčných výrobků z některých členských států, které mají tradiční obchodní vazby na Rusko, vytváří významnou nerovnováhu na jejich domácích trzích, což způsobuje prudký pokles cen a ztrátu konkurenceschopnosti místních producentů; vyzývá v té souvislosti Komisi, aby nově vzniklou situaci analyzovala a prioritně ji řešila;

8.  připomíná, že ke krizi v odvětví mléka a mléčných výrobků v roce 2009 došlo v době platnosti režimu kvót z důvodu špatného fungování hodnotových řetězců mléčných výrobků, které mělo za následek tlak na snižování cen vyplácených producentům; připomíná Komisi, že v důsledku pomalé reakce na krizi muselo mnoho producentů mléka a mléčných výrobků zanechat podnikání, a má určité obavy ohledně toho, zda je Komise schopna rychle a účinně reagovat na tržní krize; zdůrazňuje, že pokles výrobních cen, který zaznamenali chovatelé hospodářských zvířat, se neprojevil na výši spotřebitelských cen, což je důkazem značné nerovnováhy mezi jednotlivými aktéry v potravinovém řetězci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada odmítla požadavek Parlamentu, aby byly producentům, kteří v případě závažné krize dobrovolně sníží produkci, poskytovány dotace; zdůrazňuje, že je důležité znovu otevřít diskusi o tomto nástroji pro krizové řízení;

10.  zdůrazňuje, že zrušení kvót může vyústit v další koncentraci produkce mléka a mléčných výrobků ve prospěch největších mlékárenských podniků, aniž by tím byla zaručena účinnost nebo příjmy;

Výzvy a příležitosti pro odvětví mléka a mléčných výrobků

11.  konstatuje, že střednědobé a dlouhodobé výhledy odvětví mléka a mléčných výrobků jsou jak na domácích, tak na světových trzích nadále nejisté s kolísavou poptávkou, nicméně současně zdůrazňuje, že odvětví mléka a mléčných výrobků jakožto klíčová součást zemědělsko-potravinářského odvětví má značný potenciál dlouhodobého růstu a tvorby pracovních míst ve venkovských oblastech, na což by se měl nový investiční plán rovněž zaměřit;

12.  zdůrazňuje význam podpory výzkumu a inovací, což by všem producentům a podnikům v odvětví umožnilo přizpůsobit nástroje a techniky produkce, a lépe tak reagovat na hospodářské, environmentální a sociální požadavky;

13.  zdůrazňuje významnou roli, kterou má generační obnova pro budoucnost odvětví mléka a mléčných výrobků, což je spojeno s významnými příležitostmi pro mladé zemědělce v oboru mléčné výroby;

14.  vyzývá Komisi, aby vytvořila nové možnosti financování pro členské státy, mimo jiné i za pomoci Evropské investiční banky (EIB), které by vedly k reformě odvětví mléka a mléčných výrobků; považuje za zásadní, aby byla zajištěna finanční podpora (např. záruční fond, revolvingový fond nebo kapitál pro investice) spolu se zdroji, které EIB vyčleňuje pro intervence na úrovni strukturálních fondů a evropských investičních fondů, zejména v součinnosti s rozvojem venkova; to by umožnilo dosáhnout multiplikačního efektu, co se týče růstu a příjmů, a usnadnilo by přístup k úvěrům pro producenty mléka; vítá proto, že zdrojem finančních příležitostí pro zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků je nový fond Evropské investiční banky nabízející nižší úrokové sazby pro usnadnění investic do zemědělských podniků a modernizace a poskytující možnosti financování mladým zemědělcům, které jejich podnikům umožní růst; zdůrazňuje doplňkovou povahu financování z Evropského fondu pro strategické investice, které by přispělo k rozvoji odvětví mléka, neboť by přilákalo soukromý kapitál s výhledem na uznatelnost nákladů a vyšší účinnost investic;

15.  konstatuje, že značné kolísání cen a opakující se krize, které jsou neslučitelné s rozsáhlými investicemi do chovů a zakládáním nových podniků, jsou hlavními problémy, jimž odvětví mléka a mléčných výrobků čelí; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvážila přijetí opatření ke zmírnění rizik plynoucích z vyšší míry expozice světovému trhu k posílení dohledu nad řádným fungováním jednotného trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků a aby vypracovala akční plán s cílem ukázat, jak hodlá tato rizika zmírňovat;

Zachování udržitelného odvětví mléka a mléčných výrobků ve znevýhodněných, horských, ostrovních a vzdálených regionech

16.  prosazuje zachování výroby mléka, neboť mléčné farmy představují významný socio-ekonomický přínos k rozvoji zemědělství a venkova v celé EU, a zdůrazňuje, že toto odvětví má zvláštní význam ve znevýhodněných, horských, ostrovních a vzdálených regionech, v nichž je často jediným možným druhem zemědělské činnosti; dodává, že v těchto regionech vytváří toto odvětví sociální, hospodářskou a územní soudržnost, je zdrojem obživy pro mnoho rodin, zajišťuje organizaci a ochranu daného území, vytváří pracovní příležitosti pro jeho obyvatele a pomáhá zachovávat kulturu a tradice, protože odvětví mléčné výroby po celá staletí utvářelo kulturní krajiny v těchto regionech, čímž vytvářelo významnou základnu pro cestovní ruch; zdůrazňuje, že zastavení produkce mléka by se v těchto regionech rovnalo ukončení zemědělské činnosti jako takové;

17.  zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit přechodný mechanismus pro nejvzdálenější regiony, který by byl uplatněn v období mezi zrušením kvót a liberalizací trhů, aby bylo možné v těchto regionech chránit zemědělce a celé odvětví;

18.  žádá, aby vzhledem k rozdílům v produkci mezi horskými oblastmi produkce mléka a ostatními územími byly aktivovány ochranné sítě jako specifické ukazatele pro činnosti spojené s produkcí mléka a pro podniky v horských oblastech;

19.  vyjadřuje zklamání nad tím, že ve vzdálených, horských, ostrovních a znevýhodněných oblastech je balíček předpisů týkajících se mléka prováděn nedostatečně, a zdůrazňuje, že nezbytné zachovat mléčné farmy jako životaschopné a konkurenceschopné podniky ve všech regionech Evropské unie; domnívá se proto, že Komise a členské státy se musí na tyto oblasti zaměřit a vypracovat o nich specifické studie a že používání krátkých dodavatelských řetězců a upřednostňování místní produkce musí být v těchto konkrétních případech podporováno s cílem zajistit zachování produkce v těchto oblastech a předejít zastavení činnosti v tomto odvětví; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zlepšily a posílily režimy distribuce mléka ve školách a upřednostňovaly přitom krátké dodavatelské řetězce, čímž umožní distribuci produkce v těchto regionech; zdůrazňuje, že v těchto oblastech se výrobní náklady typicky blíží výkupním cenám nebo je dokonce převyšují, a soudí, že současná nejistota v dodavatelském řetězci je škodlivá obzvláště pro tyto oblasti, v nichž existují největší překážky a nejmenší příležitosti pro úspory z rozsahu; připomíná, že zemědělci v těchto oblastech přímo a výlučně závisí na malém počtu dodavatelů a odběratelů zemědělské produkce, a to z důvodu své zeměpisné izolace; zdůrazňuje, že podpora zakládání producentských organizací a jejich činnosti by měla lépe odrážet realitu těchto regionů; zdůrazňuje, že je nezbytné provádět ambiciózní politiky na podporu těchto regionů za pomoci politik rozvoje venkova, investičního plánu a propagace a dolaďování podpory SZP, jak to umožňují poslední reformy; vyzývá proto Komisi, aby podněcovala členské státy k provádění těchto opatření s cílem umožnit zachování produkce mléka v těchto regionech; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj produkce mléka a mléčných výrobků v těchto oblastech a posoudila, jaký ekonomický dopad zde má ukončení mléčných kvót pro mléčné farmy; považuje za nutné přidělit další finanční prostředky programu POSEI s cílem pomoci producentům mléka přizpůsobit se dopadům deregulace trhů a zachovat udržitelnou činnost a konkurenceschopnost ve srovnání se zbytkem evropského prostoru;

20.  zdůrazňuje význam používání nepovinného údaje o jakosti „horský produkt“ podle nařízení (EU) č. 1151/2012; vyzývá Komisi, aby toto označení propagovala také podporou prodeje;

21.  zdůrazňuje význam, který mají pro produkci mléka a mléčných výrobků v horských oblastech místní horská plemena skotu; vyzývá Komisi, aby přijala opatření na zvýšení podpory těchto plemen;

Kolísání cen a ukončení mléčných kvót

22.  je toho názoru, že politika EU v odvětví mléka a mléčných výrobků po ukončení režimu kvót na mléko by měla mít k dispozici prostředky k využití všech příležitostí pro hospodářství EU, aby produkce mléka byla pro zemědělce atraktivní, a domnívá se, že jakákoli budoucí opatření musí posilovat konkurenceschopnost a stabilitu tohoto odvětví v zájmu usnadnění růstu a inovací v zemědělském odvětví a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech;

23.  bere na vědomí rozhodnutí, podle něhož má být splácení konečných částek uložených producentům v rámci režimu kvót rozloženo do období tří let, avšak konstatuje, že v posledním roce platnosti kvót výrazně ubyly prostředky v odvětví mléka v důsledku zavedení doplňkové dávky, a proto doporučuje, aby tento příjem zůstal v rozpočtu SZP za účelem zvýšení konkurenceschopnosti odvětví;

24.  vyzývá Komisi, aby představila jeden či více regulačních nástrojů, které by umožnily předcházet novým krizím v odvětví mléka a mléčných výrobků a účinně je řídit, a to zejména zjednodušením organizace produkce mléka a mléčných výrobků formou řízení nabídky; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zahájila se všemi zúčastněnými stranami v odvětví formální dialog;

25.  má za to, že posílení hospodářské soutěže by mělo být použito jako prostředek k zajištění územní rovnováhy a vyváženějšího odměňování producentů v rámci hodnotového řetězce mléčného průmyslu;

Provádění balíčku předpisů o mléce

26.  zdůrazňuje, že provádění balíčku předpisů o mléce je stále v raném stadiu; vyjadřuje nicméně zklamání nad tím, že povinné smlouvy jsou uplatňovány jen v nízké míře, a žádá proto, aby byla tato povinnost stanovena ve všech členských státech Evropské unie; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby provedla důkladnou analýzu překážek provádění balíčku předpisů o mléce, která by zajistila optimální využívání nástrojů, jež mají členské státy k dispozici;

27.  vyjadřuje politování nad tím, že balíček předpisů o mléce nebyl v rámci pracovního programu Komise na rok 2015 uveden jako prioritní, a vyzývá Komisi k tomu, aby do něj tuto prioritu urychleně zařadila;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě není jasně uvedeno, zda je Komise spokojena s prováděním nového regulačního nástroje, a že Komise nevyčíslila, kolik nových organizací producentů, zúčastněných členských států či kolektivních jednání očekává; podotýká, že rovněž není jasné, jaký vliv budou nové nástroje mít na ceny mléka; žádá v této souvislosti o přesný výčet dopadů na ceny mléka a o přesný soupis zúčastněných organizací producentů;

29.  doporučuje, aby Komise stanovila jednoznačné cíle pro organizace producentů, smlouvy a kolektivní jednání;

30.  připomíná, že nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že „s cílem zajistit realistický rozvoj výroby a tím přiměřenou životní úroveň producentů mléka a mléčných výrobků by se měla posílit jejich pozice ve vyjednávání se zpracovateli; výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci“;

31.  konstatuje, že smluvní model dosud nebyl uskutečněn podle plánu, protože postavení producentů mléka a mléčných výrobků na trhu je dosud slabé, ve smlouvách nejsou obsaženy minimální normy a jsou z nich vyloučena družstva;

32.  zdůrazňuje, že rozšíření povinných smluv na celý sektor a zejména na velkodistribuci posílí a zlepší smluvní vztahy, přispěje k rovnoměrné distribuci příjmů v celém dodavatelském řetězci a ke zvýšení přidané hodnoty a zvýší odpovědnost zúčastněných stran, pokud jde o hodnocení situace na trhu a přijímání potřebných opatření v reakci na ni; zdůrazňuje význam odborné přípravy a vzdělávání v oblasti řízení rizik jako nedílné součásti osnov zemědělských škol, neboť zemědělci by měli být schopni zvládat volatilitu a efektivně používat dostupné nástroje řízení rizik;

33.  upozorňuje na riziko, že v jednotlivých členských státech budou subjekty v odvětví používat ve smlouvách nepřiměřená ustanovení, jež by neutralizovala cíl stability dodávek, který je nezbytným předpokladem zachování rentability výrobců mléka;

34.  poznamenává, že by odvětví mohlo více zkoumat potenciál, který představují dlouhodobější smlouvy v rámci integrovaného dodavatelského řetězce, forwardy, smlouvy o pevné marži a možnost „zmrazit“ po stanovenou dobu cenu mléka založenou na výrobních nákladech; je přesvědčen, že by rovněž mělo být možné používat ve smluvních vztazích nové nástroje a že musí být rovněž k dispozici nástroje ke zprostředkování smluv;

Úloha organizací producentů

35.  zdůrazňuje důležitou úlohu organizací producentů a jejich sdružení pro posilování vyjednávací pozice a vlivu producentů v rámci dodavatelského řetězce a v oblasti výzkumu a inovací a lituje, že bylo učiněno jen velmi málo kroků k vytváření organizací producentů, zejména v nových členských státech; domnívá se, že by mělo dojít ke zkvalitnění právní úpravy týkající se uznávání organizací producentů, aby měli producenti větší vliv při vyjednávání smluv; zdůrazňuje, že organizace producentů mohou získat finanční podporu v rámci druhého pilíře, a naléhavě žádá, aby bylo na úrovni EU a členských států vytvářeno více pobídek pro producenty, například formou poskytování dalších informací a snižování administrativní zátěže pro zúčastněné strany, které si přejí založit organizaci producentů nebo vstoupit do existující organizace a podílet se různým způsobem na činnosti těchto organizací a provádět vzdělávací činnosti mezi producenty týkající se organizací producentů, což je nástroj, který pomůže odstranit nerovnováhu v dodavatelském řetězci; považuje za nezbytné zlepšit možnost organizací producentů podílet se na regulaci a řízení trhu;

36.  prosazuje nutnost zlepšit ustanovení balíčku předpisů o mléce, zejména za účelem zřizování organizací producentů, které se budou moci více podílet na řízení a vyjednávání na trhu;

37.  konstatuje, že vytváření organizací producentů by bylo možné podpořit poskytováním aktivní politické podpory vybízející zemědělce k tomu, aby organizace producentů považovali za vhodné nástroje;

38.  zdůrazňuje význam zjednodušení výměn informací a dialogu producentů a organizací producentů s cílem pomoci jim zohledňovat vývoj trhu a předvídat krize;

39.  trvá na tom, že organizace producentů musí mít přiměřenou velikost a právní vazbu na výši produkce zemědělských podniků, které jsou jejich členy, neboť organizace, které by měly pouze reprezentativní charakter, by nebyly ve skutečnosti schopny zajistit dodržování smluvních požadavků na kvalitu a kvantitu a neměly by zájem vystupovat jako seriózní vyjednavači s odvětvím;

40.  požaduje větší podporu vytváření nezávislých organizací producentů prostřednictvím širších informačních kampaní a podpory činností v oblasti řízení, což by pobídlo zemědělce k tomu, aby tyto organizace vnímali jako účinné nástroje a vstupovali do nich;

41.  vyzývá Komisi, aby propagovala meziodvětvové nástroje řízení v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů;

42.  zdůrazňuje úlohu družstev, pokud jde o zajištění dlouhodobé stability jejich členům; žádá Komisi, aby napomáhala sdílení osvědčených postupů;

43.  upozorňuje na zásadní význam vytvoření meziodvětvových organizací pro zajišťování transparentnosti a sdílení osvědčených postupů;

44.  připomíná Komisi, že pro toto odvětví je důležitá transparentnost v celém dodavatelském řetězci, aby zúčastněné strany mohly reagovat na tržní signály; konstatuje, že přesné a včasné informace budou mít ještě větší význam pro trh po ukončení kvót;

Posílení střediska pro sledování trhu s mlékem

45.  vítá zřízení střediska pro sledování trhu s mlékem a vyzdvihuje jeho význam pro šíření a analýzu údajů o trhu a žádá, aby byla středisku svěřena větší úloha; doporučuje, aby byl definován tržní index, který by využíval kotace pro výrobky, ceny mléka a výrobní náklady; doporučuje, aby Komise přijala nutná opatření k tomu, aby středisko pro sledování trhu s mlékem bylo schopno na jedné straně přinášet přesné údaje v reálném čase a na straně druhé na základě analýz trhu a prognostických nástrojů dříve a častěji vydávat výstrahy a prognózy krizí a prognostické nástroje pro potřeby Komise, členských států a příslušných zúčastněných stran, poklesne-li tržní index pod určitou úroveň a vyžaduje-li to tržní situace; domnívá se, že informace poskytované organizacemi producentů by měly zahrnovat aktuální údaje o tržních a cenových trendech, údaje o výrobních nákladech a o interakcích mezi produkcí hovězího masa a mléka, o spotřebě, stavu zásob, cenách a výměnách dováženého a vyváženého mléka na evropské úrovni; je také užitečné zařadit mezi tyto údaje sledování nákladů na produkci a sledování mezinárodních trhů, aby bylo možné na jejich tendence a chopit se příležitostí pro vývoz; zdůrazňuje, že údaje by měly být snadno dostupné a použitelné pro všechny zúčastněné strany;

46.  zdůrazňuje, že je důležité a pro všechny zúčastněné strany prospěšné, aby členské státy poskytovaly středisku pro sledování trhu s mlékem včas relevantní informace a aby i středisko pro sledování trhu s mlékem údaje, které obdrží, včas zveřejňovalo, a doporučuje, aby Komise zvážila, jakými dodatečnými prostředky lze zajistit, aby byly informace poskytovány včas; vyzývá Komisi, aby upřesnila pravidla pro předávání údajů mezi členskými státy a zajistila tak, že získané údaje budou na evropské úrovni srovnatelné;

47.  vyzývá Komisi, aby vytvořila vlastní komplexně vybavené struktury pro shromažďování údajů ze všech zemědělských odvětví;

Opatření SZP a odvětví mléka a mléčných výrobků

48.  konstatuje, že v rámci prvního pilíře je k dispozici dobrovolná podpora vázaná na produkci jakožto nástroj na podporu odvětví mléka a mléčných výrobků, v rámci druhého pilíře mohou producenti využít poradenských služeb na podporu obchodních rozhodnutí a řádného finančního řízení – v případě nutnosti mohou členské státy použít pojistná opatření jako například nástroj ke stabilizaci příjmů, a mohou také rozhodnout o sdružování a zacílení opatřeních na rozvoj venkova s vysokou intenzitou pomoci;

49.  vyzývá toto odvětví, aby se zabývalo rozvojem dalších pojistných nástrojů v době, kdy je trh silný, aby se omezilo kolísání cen mléka a aby evropští producenti mléka nepřišli o zisk; zdůrazňuje, že by měla být zvážena možnost začlenit do prvního pilíře SZP také nástroje zaměřené na řízení rizik a programy založené na ochraně marží;

50.  zdůrazňuje, že při provádění nařízení (EU) č. 1307/2013 se různé státy rozhodly pro neúplnou a pomalou vnitřní konvergenci, čímž ještě více podpořily nížinné zemědělství, které funguje v příznivých podmínkách;

51.  zdůrazňuje, že je nezbytné přezkoumat podmínky spuštění nástroje ke stabilizaci příjmu, který je dostupný v rámci politiky rozvoje venkova, neboť podmínku pro přístup k podporám Společenství, která spočívá ve vykázání nejméně 30% ztráty, považuje za nepřiměřenou;

Potenciál odvětví mléka a mléčných výrobků EU na světovém trhu

52.  poukazuje na to, že světová poptávka po mléku a mléčných výrobcích by podle prognóz měla stoupat o 2 % ročně a nabízet příležitosti pro produkty pocházející z EU, nicméně upozorňuje na to, že tyto exportní příležitosti musí být vyváženy stabilním domácím trhem, který představuje více než 90 % trhu s mléčnými produkty v Evropě; konstatuje nicméně, že na trhu stále více převládají sušené mléčné výrobky;

53.  poukazuje na to, že EU zůstává největším dovozcem zemědělských produktů na světě a že růst její produkce mléka pro vývoz je závislý na dovozu krmiv a pícnin;

54.  zdůrazňuje, že bilaterální obchodní jednání mohou představovat pro odvětví mléka a mléčných výrobků v EU strategické příležitosti, a v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se více angažovala při otevírání nových trhů ve třetích zemích a odstraňování překážek obchodu, a důrazně žádá Komisi, aby při obchodních jednáních brala náležitý ohled na problematiku „chráněných označení původu (CHOP)“, „chráněných zeměpisných označení (CHZO)“ a „zaručených tradičních specialit (ZTS)“, přičemž ovšem musí být zachovány a rozšířeny evropské normy kvality, zdraví a bezpečnosti při výrobě a dodávkách produktů spotřebitelům;

55.  zdůrazňuje, že je neustále třeba hledat a rozvíjet nové trhy, zvyšovat podíl EU na světovém trhu, zajistit vývozcům z EU spravedlivý přístup na trh a podporovat udržitelný růst vývozu; vyzývá proto Komisi, aby se aktivněji zapojovala do hledání nových vývozních trhů; zastává názor, že za účelem hledání budoucích příležitostí je třeba zlepšovat obchodní vztahy s třetími zeměmi a zvyšovat dynamiku odvětví mléka a mléčných výrobků, a zdůrazňuje, že je důležité mít informace o spotřebních trendech na těchto trzích s cílem vytvářet kapacitu pro včasné reakce na budoucí změny;

56.  dále konstatuje, že společnosti v EU čelí konkurenci ze strany několika silných světových vývozců (včetně Nového Zélandu, Spojených států amerických a Austrálie), kteří v minulosti měli přístup na asijské trhy a kteří mají rozhodující vliv na cenu mléčných výrobků na světovém trhu;

Propagační opatření a opatření na ochranu kvality

57.  poukazuje na to, že by odvětví mléka a mléčných výrobků mohly prospět propagační iniciativy vedené na domácím trhu i na trzích třetích zemí v rámci nových propagačních opatření, a vybízí producenty, aby se účastnili nových kampaní, jakmile v roce 2016 vstoupí v platnost nové právní předpisy v oblasti propagace, neboť se očekává zvýšení finanční podpory ze strany Evropské unie;

58.  zdůrazňuje, že je třeba, aby největší potenciál odvětví pro vytváření hodnot nespočíval pouze ve výrobě nezpracovaných produktů, a domnívá se, že je třeba plně využít výzkumných opatření k vývoji inovativních mléčných výrobků vysoké jakosti pro rychle rostoucí trhy, například výživových produktů pro léčebné účely a pro kojence, seniory a atlety;

59.  konstatuje, že v rámci evropského inovačního partnerství pro produktivitu a udržitelnost zemědělství (EIP-AGRI), který je součástí programu Horizont 2020, lze podporovat inovativní projekty, které přispívají k udržitelnému a vysoce produktivnímu odvětví mléka a mléčných výrobků za účelem uspokojení světové poptávky po vysoce hodnotných mléčných výrobcích;

60.  poukazuje na to, že je důležité posílit systém podpor pro distribuci mléka do vzdělávacích zařízení a pobízet organizace producentů k účasti a upřednostňovat mléčné produkty místního původu a krátké dodavatelské řetězce s cílem přispívat k rozvoji zdravých stravovacích návyků u evropských spotřebitelů;

61.  konstatuje, že odvětví zatím nevyužívá „chráněných označení původu (CHOP)“,  „chráněných zeměpisných označení (CHZO)“ a „zaručených tradičních specialit (ZTS)“ způsobem, který by byl smysluplný a srovnatelný ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby zjednodušila přístup malých producentů a podniků k těmto systémům a snížila administrativní požadavky na jejich schvalování, omezila administrativní zátěž spojenou s procesem podávání žádostí, přičemž by měla tyto požadavky zachovat jako kritéria kvality evropských produktů, která jsou na exportních trzích EU nesporná, a cíleně podporovala marketingové činnosti s ohledem na tyto produkty;

62.  vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla týkající se regulace nabídky sýrů s „chráněným označením původu“ nebo „chráněným zeměpisným označením“, přičemž zvláštní pozornost musí být věnována minimálním požadavkům na reprezentativnost uplatňovaným při schvalování označení;

63.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila zprávu uvedenou v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, ve vztahu k analýze dopadu povinného uvádění země původu nebo místa provenience u mléka a mléčných výrobků; lituje, že unijní exekutiva zatím tuto zprávu, která měla být předložena do 31. prosince 2014, nevypracovala;

Řízení rizik v odvětví mléka a mléčných výrobků

64.  zdůrazňuje, že stávající opatření „ochranné sítě“, mezi něž patří veřejná intervence a podpora soukromého skladování, nejsou sama o sobě dostatečnými nástroji pro řešení neustálého kolísání cen nebo krize v odvětví mléka; dodává, že intervenční ceny jsou příliš nízké, nemají již vazbu na současné tržní ceny a z dlouhodobého hlediska se ukazují být neúčinné pro zajišťování přiměřených a stabilních výkupních cen;

65.  připomíná Komisi její povinnost podle článku 219 nařízení (EU) č. 1308/2013 nejen řešit aktuální narušení trhu, ale i učinit okamžitý zásah s cílem takovému narušení trhu zabránit nebo učinit okamžitý zásah v případě, kdy by okamžitý zásah zamezil tomu, aby se takové riziko stalo skutečností, či tomu, aby toto riziko trvalo nebo aby se proměnilo v závažnější nebo trvalejší narušení trhu, nebo v případě, kdy by odklad zásahu mohl způsobit nebo zhoršit narušení trhu nebo vést k tomu, že by opatření, jež by k odvrácení hrozby nebo k řešení narušení trhu byla později nutná, musela být učiněna v širší míře, nebo kdyby měl odklad zásahu neblahý vliv na výrobní či tržní podmínky;

66.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami v odvětví a zavedla pohotovější a realističtější záchranná opatření vycházející z doporučení střediska pro sledování trhu s mlékem, která by zajistila ochranu v případě krize, kdy by významný pokles cen mléka a současné výrazné zvýšení komoditních cen měly závažné dopady na zisky zemědělců; požaduje, aby byla intervenční cena aktualizována tak, aby odrážela výrobní náklady a byla lépe uzpůsobená tržním změnám;

67.  vyzývá Komisi, aby zavedla pohotovější a realističtější záchranná opatření a aby intervenční cena lépe odrážela reálné výrobní náklady a reálné tržní ceny a přizpůsobovala se tržním změnám; žádá proto Komisi, aby neprodleně intervenční ceny přizpůsobila; kromě toho uznává, že vývozní náhrady by měly být dočasně obnoveny v případě tržní krize na základě objektivních kritérií;

68.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami na stanovení ukazatelů nákladů produkce, zahrnujících náklady na energie, hnojiva, krmiva, mzdy, nájemné a další hlavní vstupní náklady, a revidovala referenční ceny na jejich základě; vyzývá dále Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami na definování tržního indexu využívajícího kotace pro výrobky, ceny mléka a výrobní náklady;

69.  zdůrazňuje, že stávající zkušenost s ruským embargem ukazuje, že je žádoucí mít k dispozici pokyny projednané členskými státy, Komisí a Parlamentem, které by sloužily jako vodítko pro aktivaci opatření;

70.  poukazuje na význam pohotovějšího a realističtějšího krizového nástroje a doporučuje, aby Komise spolu s Parlamentem jako jedním z legislativních orgánů jednala s odvětvím o možnosti použití nástrojů řízení rizik, jako jsou termínované trhy, čímž by se využilo kolísání cen v odvětví ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti; domnívá se, že kromě toho by měly být přezkoumány nové nástroje stabilizace příjmů, mezi něž patří například pojištění příjmu nebo program na ochranu marží;

71.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a subjekty z odvětví mléka vyvinula nástroje na účinné a přiměřené zajištění proti náhlým poklesům ceny mléka;

Nekalé obchodní praktiky v dodavatelském řetězci mléka a mléčných výrobků

72.  zdůrazňuje, že producenti mléka a mléčných výrobků, zejména drobné podniky, jsou obzvlášť zranitelní vůči nerovnováze v dodavatelském řetězci, a to zejména z důvodu kolísající poptávky, rostoucích výrobních nákladů a klesajících výkupních cen, ale také vůči hospodářským prioritám v jednotlivých členských státech; domnívá se, že tlak na snižování cen ze strany prodejců používajících vlastní značku a z důvodu prodeje tekutého mléka jakožto akčního produktu, který má stimulovat prodej jiných produktů, znehodnocuje práci a investice producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků a snižuje hodnotu konečného výrobku pro spotřebitele; zdůrazňuje, že musí být zavedeny soubory osvědčených postupů používaných jednotlivými aktéry potravinového řetězce; zdůrazňuje, že je třeba nalézt mechanismy, které by účinně chránily zemědělce před nekalými postupy zpracovatelského průmyslu a distributorů a jejich dominantním postavením na maloobchodním trhu, a žádá Komisi, aby co nejdříve předložila svůj návrh na omezení nekalých obchodních praktik a aby zvážila odvětvový přístup k právu hospodářské soutěže a nekalým obchodním praktikám;

73.  domnívá se, že nekalé obchodní praktiky značně omezují kapacitu odvětví investovat a přizpůsobovat se a že je třeba proti nim bojovat na úrovni Evropské unie i členských států;

74.  zdůrazňuje, že producenti mléka a mléčných výrobků by byli bez programu pro případ krize v ještě slabším postavení, zatímco mlékárenský průmysl a velké potravinářské koncerny by získaly větší moc;

75.  vybízí k tomu, aby bylo dosaženo širšího zapojení producentů mléka a mléčných výrobků či organizací těchto subjektů do mechanismů řízení potravinářského dodavatelského řetězce, skupin a iniciativ;

o
o   o

76.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 38.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0577.
(4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 58.
(5) Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 20.
(6) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.
(7) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


Vnější dopad politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru
PDF 527kWORD 141k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU (2014/2233(INI))
P8_TA(2015)0250A8-0182/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES(3),

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (COM(2011)0896), k návrhu Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (COM(2011)0895) a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí (COM(2011)0897),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ (COM(2009)0615), „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM(2014)0263), sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020), sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612), sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173) a na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(4) a ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpoře zájmů společnosti a cestě k udržitelné obnově podporující začlenění(5) a ze dne 26. října 2006 o partnerství veřejného a soukromého sektoru a o právních předpisech Společenství v oblasti veřejných zakázek(6)

–  s ohledem na zprávu z roku 2010 nazvanou „Internacionalizace evropských malých a středních podniků“, kterou pro Komisi vypracovala společnost EIM,

–  s ohledem na odstavec 5 sdělení Komise nazvaného „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491), zásady emancipace orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, které byly vyhlášeny v březnu 2010, zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 a na odstavec 46 závěrečného dokumentu konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20),

–  s ohledem na doporučení OECD z května 2012 týkající se zásad veřejné správy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru(7), Úmluvu OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních obchodních transakcích z roku 1997 a pokyny OECD pro nadnárodní podniky aktualizované v květnu 2011(8),

–  s ohledem na příslušné úmluvy MOP,

–  s ohledem na příručku Evropské hospodářské komise OSN z roku 2008 o podpoře řádné správy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru(9),

–  s ohledem na legislativní příručku pro oblast projektů infrastruktury financovaných ze soukromých zdrojů, kterou vydala Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) v roce 2001(10), a na dokumenty, které byly předloženy na mezinárodní konferenci UNCITRAL týkající se partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež se konala ve Vídni ve dnech 2. až 3. května 2013,

–  s ohledem na zprávu CAF z roku 2010 nazvanou "Infraestructura pública y participación privada: conceptos y experiencias en América y España’,

–  s ohledem na Referenčního průvodce pro partnerství veřejného a soukromého sektoru: verze 2.0 z července 2014, který vypracovala Asijská rozvojová banka(ADB), Meziamerická rozvojová banka (IDB), skupina Světové banky a poradní nástroj pro veřejno-soukromou infrastrukturu (PPIAF)(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0182/2015),

A.  vzhledem k tomu, že na společnosti a hospodářskou strukturu a dynamiku zemí má příznivý vliv prostředí, které umožňuje interakci veřejného a soukromého sektoru a spolupráci veřejných a soukromých subjektů mimo jiné ve formě společných iniciativ a akcí;

B.  vzhledem k tomu, že přestože partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni dlouho využívaným nástrojem, neexistuje pro tato partnerství žádná mezinárodně uznávaná definice ani komplexní regulační rámec; vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru se obecně chápe jako široké a různorodé spektrum spolupráce mezi veřejnými subjekty (vládami, agenturami, mezinárodními organizacemi nebo jejich spojením) a soukromými aktéry (podniky nebo neziskovými subjekty) a obvykle se jedná o dodávku, kterou zajišťuje soukromý sektor, v podobě infrastruktury nebo majetku tradičně zajišťovanou orgány veřejné správy;

C.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem jsou důležitá jakožto prostředek k dosažení hospodářského růstu, inovací, konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst jak v rámci jednotného trhu, tak i v zahraničí, přičemž plní strategickou úlohu při modernizaci infrastruktury, zejména energetické, vodohospodářské, silniční a digitální; vzhledem k tomu, že společnosti z EU jsou dobře vybaveny k tomu, aby se takováto partnerství ucházely a zapojovaly se do nich;

D.  vzhledem k tomu, že ujednání v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem mohou mít nejrůznější formu a právní předpisy týkající se jednotného trhu stanovují vysoké procesní standardy; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy byly přepracovány a konsolidovány ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU o zadávání veřejných zakázek, ve směrnici 2014/23/EU o koncesích a v pokynech o institucionalizovaném partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

E.  vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřená na poskytování základních infrastruktur, zboží a služeb jsou technicky složitá;

F.  vzhledem k tomu, že celosvětová hospodářská krize měla od roku 2007 zásadní negativní dopad na všechny vyspělé, rozvíjející se i rozvojové země a na rozpočtové politiky i přístup institucí a soukromých subjektů, především pak MSP, k prostředkům potřebným k realizaci projektů, což ovlivnilo rozvoj infrastruktur a dalších kapitálově náročných projektů a poskytování základních služeb;

G.  vzhledem k tomu, že kvůli omezením veřejných rozpočtů zhoršeným dále hospodářskou krizí a krizí veřejných rozpočtů se stále více vlád uchyluje k inovativním řešením, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, která při správném provedení mohou díky vhodnému zapojení aktérů z veřejné a soukromé sféry sloužit ke zlepšení, pokud jde o náklady, účinnost, účelnost a kvalitu veřejných služeb, a k zajištění včasné dodávky veřejné infrastruktury;

H.  vzhledem k tomu, že pozitivní vliv partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je výsledkem lepších výsledků projektů, příznivého poměru mezi přínosy a náklady, možností dlouhodobého financování nákladů, podněcování inovací a výzkumu a flexibilnějšího a profesionálnějšího řídícího prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že liberalizace obchodu a investic není cílem sama o sobě, ale nástrojem, který má přispět ke zlepšení kvality života světové populace, a že v tomto smyslu existuje kromě nových nástrojů, jako jsou nově vytvořené finanční nástroje, možnost rozvíjet inovativní politiky a síť dohod o volném obchodu, které slouží vládám třetích zemí k zajištění infrastruktur, statků a služeb obecného zájmu a současně zajišťují nebo připravují podmínky pro další účast podniků EU na investičních projektech v zahraničí v rámci spolupráce soukromých podniků a veřejných subjektů;

J.  vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru se vyznačují dlouhými životními cykly, přičemž v některých případech se délka pohybuje od 10 do 30 let, a vzhledem k tomu, že životní cyklus partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by měl mít smysl a měl by odpovídat cílům, kterých se snaží dosáhnout, pokud jde o podmínky práce a o zboží a služby, které mají být poskytnuty, aniž by přitom docházelo k umělému narušování hospodářské soutěže nebo k vytváření vyšších nákladů a ke zbytečnému zatěžování veřejné správy a daňových poplatníků;

K.  vzhledem k tomu, že obchodní politika EU nemá ani podněcovat, ani brzdit nezávislé rozhodnutí, zda využít partnerství veřejného a soukromého sektoru, avšak po přijetí rozhodnutí je povinností EU zajistit našim podnikům, a to velkým podnikům, malým a středním podnikům a mikropodnikům, v souladu se zásadami politické otevřenosti, účasti, odpovědnosti, účinnosti a soudržnosti co nejlepší přístup na trhy se zakázkami v partnerském státě, což přinese přidanou hodnotu místnímu společenství;

L.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor může podhodnocovat sociální infrastrukturu a podporu, kterou poskytuje, a s ohledem na značné náklady související se zajištěním infrastruktury, pozici některých sektorů jakožto přirozených monopolů nebo jejich strategický význam, což může v mnoha případech znamenat to, že otevřená hospodářská soutěž a privatizace nepředstavují nejvhodnější politickou volbu, jestliže musí převážit veřejný zájem;

M.  vzhledem k tomu, že účelem partnerství veřejného a soukromého sektoru je spojit to nejlepší z obou těchto světů – zajištění služeb a infrastruktury obecného zájmu, avšak spíše než procesem privatizace prostřednictvím posílené účasti soukromého sektoru;

N.  vzhledem k tomu, že mnohé rychle se rozvíjející a rozvojové země se potýkají s problémy vyplývajícími z nesouladu mezi dynamickými soukromými podniky a nedostatkem spolehlivé veřejné infrastruktury; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky (které jsou velmi výrazné v Indii nebo Brazílii) oslabují případný růst, omezují kapacitu v oblasti vývozu/dovozu nebo narušují výrobu v důsledku chybějící přístavní infrastruktury, nedostatků v oblasti vnitrostátní dopravy (železnice, nákladní doprava či dálnice) nebo nefunkčních jednotek pro výrobu energie nebo distribučních energetických sítí; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky mají negativní dopad i na blahobyt obyvatelstva (v důsledku nedostatečných odpadních a vodárenských distribučních sítí); vzhledem k tomu, že partnerství soukromého a veřejného sektoru nabízejí integrovaná řešení, kdy partner či konsorcium zajišťuje "budování" (výstavbu, inženýrské a architektonické služby), "financování" (investice ze soukromých zdrojů, na předběžné financování projektů) a "využívání" (služby v oblasti údržby, dohledu a řízení);

O.  vzhledem k tomu, že mezivládní organizace rovněž využívaly partnerství soukromého a veřejného sektoru k poskytování pomoci nejméně rozvinutým zemím v rámci partnerství v oblasti rozvoje a spolupráce: partnerství soukromého a veřejného sektoru využívala Světová banka, regionální banky pro obnovu, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová zdravotnická organizace, Dětský fond OSN (UNICEF), máme-li uvést několik z těchto organizací; vzhledem k tomu, že pokud jde o geografické zaměření, mají s partnerstvími soukromého a veřejného sektoru zkušenost USA, Austrálie, Japonsko, Malajsie, Singapur, Spojené arabské emiráty a další země Asie a Latinské Ameriky (v čele s Chile); vzhledem k tomu, že země OECD (Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko) mají také příslušné právní předpisy; vzhledem k tomu, že Spojené království má v oblasti partnerství soukromého a veřejného sektoru nejrozvinutější program (iniciativa financování ze soukromých zdrojů pokrývá asi 20 % veřejných investic); vzhledem k tomu, že EU zaujímá přední místo na trhu infrastruktury v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž soustřeďuje více než 45 % nominální hodnoty partnerství veřejného a soukromého sektoru;

P.  vzhledem k tomu, že partnerství soukromého a veřejného sektoru byla využívána v souvislosti se strukturálními fondy, rozšířením, celoevropskými sítěmi, společnými technologickými iniciativami, strategií Evropa 2020, výzkumem a vývojem (továrny budoucnosti, energeticky účinné budovy, iniciativa v oblasti ekologických vozidel, udržitelné výrobní procesy, fotonika a robotika, vysoka výpočetní výkonnost a sítě 5G), elektronickými vzděláváním, výzkumnými projekty s univerzitami a dalšími programy v oblasti zdravotnictví (jako například iniciativa v oblasti inovativních léčivých přípravků); vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka a odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru realizovaly projekty v EU, jejím sousedství i v dalších zemích; vzhledem k tomu, že EU rovněž přispěla prostřednictvím Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii; vzhledem k tomu, že cílem Evropského fondu pro strategické investice je podpora řady partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU, do nichž se mohou zapojit i podniky obchodních partnerů;

Q.  vzhledem k tomu, že EU dosud ponechávala své trhy s vládními zakázkami z převážné části otevřené mezinárodní konkurenci a že se řídí pravidly, jež byla stanovena s cílem posílit spravedlivou a efektivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a poskytovat rovné podmínky pro mezinárodní investory; vzhledem k tomu, že v EU nedochází k diskriminaci na základě zahraničního vlastnictví nebo zahraniční kontroly a že společnosti ze zahraničí mohou zakládat místní pobočky, aby se mohly na partnerstvích veřejného a soukromého sektoru podílet;

R.  vzhledem k tomu, že dohody EU o volném obchodu obsahují ustanovení, které připravují podmínky pro podniky, aby se ucházely o partnerství veřejného a soukromého subjektu prostřednictvím přístupu na trh a předběžného stanovení; vzhledem k tomu, že zacházení a možnosti, které se otvírají v souvislosti s Koreou, Kolumbií/Peru, Střední Amerikou, Singapurem a Kanadou (a Vietnamem a Japonskem) jsou definovány rozdílně a specificky; vzhledem k tomu, že je třeba uplatňovat relativně flexibilní přístup, pokud jde o jednání s různými partnery; avšak vzhledem k tomu, že cílem musí vždy být přispět k udržitelnému sociálnímu, hospodářskému a environmentálnímu rozvoji, demokracii a řádné správě, dodržování lidských práv a prosazování mezinárodně uznávaných norem ochrany, včetně vytváření důstojných pracovních míst; vzhledem k tomu, že na mnohostranné úrovni Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) a Dohoda o vládních zakázkách (GPA) rovněž stanoví řadu závazků, stejně jako mohou i další vícestranné nástroje, jako je dohoda o obchodu se službami (TiSA); vzhledem k tomu, že prostředí v EU se tak stává v rostoucí míře konkurenční;

Souvislosti

1.  zdůrazňuje, že je třeba podnítit vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost a produktivitu v EU a ve třetích zemích prostřednictvím inovativních politik a nových nástrojů určených k povzbuzení činnosti hospodářských subjektů s cílem oživit udržitelný růst, a to i prostřednictvím investic mimo jednotný trh; je přesvědčen, že partnerství veřejného a soukromého sektoru, která představují jednu z několika možností, by mohly být případným zdrojem růstu společností z EU a zároveň by mohly být užitečné pro naše partnerské třetí země, neboť tato partnerství by mohla poskytnout infrastruktury, zboží a služby veřejného zájmu;

2.  připomíná, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by měla být pro občany a spotřebitele velkým přínosem, měla by zajišťovat kvalitní služby anebo zboží a poskytovat pro veřejné orgány, jak na úrovni vlády, tak i na místní úrovni, konkrétní konkurenční a hospodářské výhody, aniž by přitom docházelo k dalšímu zatěžování veřejného sektoru nebo ke ztrátám;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala definici partnerství veřejného a soukromého sektoru, která bude uznána na mezinárodní úrovni, jako dlouhodobý vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromými investory za účelem poskytování kvalitních a přístupných veřejných služeb a infrastruktur za podmínek jasně stanovených ve smlouvách, přičemž toto poskytování bude možné snadno vyhodnotit pomocí ukazatelů, jež zaručí spravedlivou a přiměřenou odměnu v případě splnění smluvních podmínek;

4.  poznamenává, že MSP i větší podniky mohou poskytnout jedinečné know-how ze soukromé sféry, zkušenosti a osvědčené postupy a také sítě zahrnující veřejné orgány v zemích mimo EU, čímž pomohou provést dynamické a udržitelné rozvojové politiky; domnívá se, že MSP mohou nejlépe naplnit svůj potenciál, pokud budou vytvářet sítě a operovat na globální úrovni a vstoupí na trhy mimo Evropu, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby podporovala a povzbuzovala vytváření konsorcií a další formy spolupráce mezi velkými podniky a MSP s cílem usnadnit přístup MSP k projektům veřejného a soukromého partnerství;

5.  zdůrazňuje, že při rozvoji partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je nutné přihlížet zejména k problémům, které s sebou pro malé a střední podniky se sídlem v EU přináší konkurence na mezinárodních trzích v rámci těchto partnerství a nutnost zajistit, aby tyto podniky získaly konkrétní, spravedlivý a reciproční přístup zejména do oblasti veřejných služeb, jak je stanoveno ve směrnici 2014/25/EU; vyzdvihuje v tomto ohledu význam konkrétních pravidel počítajících se skupinovou účastí MSP na nabídkových řízeních a s používáním otevřených a transparentních subdodavatelských řetězců;

Výzvy

6.  považuje za politováníhodné, že EU doposud své trhy s veřejnými zakázkami ponechává otevřené mezinárodní konkurenci, i když společnosti z EU stále čelí v zahraničí značným překážkám; vyzývá Komisi, aby zaručila, že obchodní dohody EU budou obsahovat nástroje, které našim podnikům, zejména MSP, umožní, aby mohly soutěžit za rovných podmínek se zahraničními vnitrostátními podniky; požaduje jednoznačné předpisy týkající se veřejných zakázek a podmínek a kritérii pro jejich přidělování a snadný přístup k informacím o nich a zrušení diskriminačních a neodůvodněných překážek obchodu v oblasti vládních zakázek, služeb nebo investicí (jako je daňová diskriminace, regulační překážky pro zřízení poboček nebo dceřiných společností a omezení přístupu k financování); vyzývá naše partnerské země, aby uplatňovaly zásady otevřené správy s cílem zajistit transparentnost a předcházet konfliktům zájmů a aby uplatňovaly postupy veřejného a soukromého partnerství obezřetně, přičemž by měly zohledňovat nejen analýzy nákladů a přínosů a životaschopnost projektů, ale také finanční a technickou kapacitu veřejných orgánů, které mají dohlížet na dodávky služeb či infrastruktur v souladu se všeobecným veřejným zájmem;

7.  uznává, že výzvy související s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru by bylo možné řešit pomocí zásad řádné správy, jako je transparentnost a jasnost pravidel v souvislosti s následujícími klíčovými otázkami: přidělování zakázek, realizace a hodnocení projektů od počátečních fází; zapojení zúčastněných stran a organizací občanské společnosti; boj proti korupci a podvodům; finanční a technická kapacita odpovědných správních orgánů v oblasti řádného plánování a dohledu nad prováděním smluv; posílení právní jistoty prostřednictvím rámce, který zaručí, aby veřejné orgány uplatňovaly své legitimní pravomoci; vyzývá proto Komisi a členské státy (které jsou v této souvislosti rozhodujícími aktéry), aby prosazovaly tyto zásady a osvědčené postupy i za našimi hranicemi;

8.  připomíná, že pro partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je charakteristická vysoká hodnota a technická náročnost projektů a dlouhodobé zapojení stran; podotýká, že v důsledku toho vyžadují vhodnou míru flexibility i procesních záruk, aby byla zajištěna transparentnost, zákaz diskriminace a rovné podmínky pro všechny;

9.  připomíná, že projekty v oblasti infrastruktury se pojí s řadou souvisejících rizik (zejména v oblasti stavebnictví, životního prostředí, telekomunikačních a energetických sítí) a že vláda prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem převádí část rizik na soukromé dodavatele, tak aby se obě strany dělily nejen o výhody, ale i o rizika spojená s těmito projekty a o odpovědnost za ně; zdůrazňuje navíc, že přiměřené sdílení rizik má a hlediska snižování nákladů na projekt a zajištění jeho úspěšné realizace a životaschopnosti zásadní význam;

10.  připomíná, že zajištění vysoce kvalitních, dostupných a nákladově efektivních služeb pro veřejnost v EU i mimo EU má zásadní význam, pokud jde o zajištění úspěšného provádění a životaschopnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru; připomíná, že složitý výběr modelů a smluv má dopad na rozvoj projektů; varuje, že v některých obdobích byla partnerství veřejného a soukromého sektoru využívána pouze s tím cílem, aby byly formálně dodrženy cíle týkající se schodku veřejných financí; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit odpovídající institucionální rámec kombinující politický závazek, řádnou správu a vhodné základní legislativní předpisy s cílem zaručit, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru nabízela kvalitnější služby občanům v mnoha různých oblastech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby provádělo patřičné hodnocení týkající se profilu a nabytých zkušeností zúčastněných podniků s cílem posoudit kvalitu služeb, které poskytly, a to, zda bylo jejich podnikatelské jednání zodpovědné;

Zapojení soukromého sektoru do rozvoje

11.  zdůrazňuje, že obchodní, investiční a rozvojové politiky EU jsou vzájemně propojené a že článek 208 Lisabonské smlouvy zavádí zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje a vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby investiční politiky EU byly zaměřeny na taková finanční řešení, jejichž součástí je skutečné zhodnocení sociálního dopadu;

12.  zdůrazňuje rostoucí potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru jakožto jednoho ze způsobů, jak podpořit inovativní řešení a uvolnit dlouhodobé soukromé finanční a domácí zdroje pro cíle v oblasti rozvoje, s ohledem na masivní investice, kterých je třeba v rozvojových zemích a které nebude veřejný sektor sám o sobě schopen zajistit, pokud jde o infrastrukturu, dodávky vody a energie, přičemž u většiny z nich by bylo přínosem zapojení soukromého sektoru; je přesvědčen, že výsledkem partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou rovněž být inovace v oblasti technologií a obchodních modelů a vybudování mechanismů, díky nimž by soukromý sektor nesl odpovědnost; poukazuje nicméně na případy, kdy zapojení soukromého sektoru do partnerství veřejného a soukromého sektoru v některých rozvojových zemích nepřineslo očekávané výsledky; konstatuje, že v důsledku toho je třeba poskytnout příspěvek na technickou pomoc s cílem posílit právní a institucionální rámce, v nichž jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru rozvíjena, zejména v souvislosti s kapacitou v oblasti řádného hodnocení a plánování takovýchto projektů a dohledu nad jejich realizací, a poskytnout veřejným partnerům možnost požadovat od soukromých firem kompenzaci v případě nedodržení smluv;

13.  konstatuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou jednou z priorit rozvojové agendy a že jsou čím dále častěji prosazována jako způsob zaplnění mezery ve financování infrastruktury jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že oznámila své přání v nadcházejících letech značně rozšířit využívání kombinování zdrojů financování, provedla doporučení obsažená ve zprávě Evropského účetního dvora o kombinování a vyhodnotila mechanismy kombinování půjček a grantů, zejména pokud jde o rozvojovou a finanční adicionalitu, transparentnost a odpovědnost;

15.  vyzývá orgány a instituce EU, aby pobídly podniky z EU zapojené do partnerství veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích, zejména v méně rozvinutých zemích, aby spolupracovaly v souladu s politikou soudržnosti a se zásadami OECD pro nadnárodní společnosti a byly tak zohledněny cíle v oblasti rozvojové spolupráce; vyzývá dále Komisi, aby podporovala udržitelné investice, a to při zohlednění rozvojových cílů, a upřednostňovala zejména dlouhodobý rozvoj domácích ekonomik a aby prosazovala projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, snižování chudoby, vzdělávání, nakládání s odpady nebo například využití energie z obnovitelných zdrojů;

16.  zdůrazňuje, že v oblasti rozvojové pomoci jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru účinným způsobem, jak vynaložit evropské finanční prostředky a současně podpořit priority EU a soudržnost s dalšími politikami; požaduje větší zapojení Komise a vyšší investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje a využití partnerství veřejného a soukromého sektoru coby prostředku, který umožní rozšíření omezeného rozpočtu Unie vyčleněného na rozvoj;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že soukromé investice a finance budou pravděpodobně klíčovým motorem udržitelného růstu, který by v rozvojových zemích měl podle předpokladů v následujících letech dosahovat přibližně 5 %; uznává, že takovéto financování ze soukromých zdrojů může pomoci podpořit místní hospodářství a podniky a zajistit důstojná pracovní místa, a vést tak k vymýcení chudoby, a to za podmínky, že jsou přímé zahraniční investice řádně regulovány a propojeny s konkrétními zlepšeními v ekonomice partnerských zemí, mj. prostřednictvím přenosu technologií a příležitostí k odborné přípravě pro místní pracovní sílu; za těchto okolností se domnívá, že z partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) mohou mít prospěch nejméně rozvinuté země, neboť neúměrně velké investiční riziko není pro soukromé investory dostatečně motivující; zdůrazňuje, že budoucí partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci programu rozvoje po roce 2015 by se měla zaměřit na snižování chudoby a na další cíle udržitelného rozvoje a měla by být v souladu s národními rozvojovými plány partnerských zemí;

18.  podotýká, že řádně strukturovaná a účinně prováděná partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přinést velkou řadu výhod, například inovace, větší účinnost ve využívání zdrojů a kvalitní zajištění a kontrolu; konstatuje také, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojových zemích je nutno posuzovat na základě jejich schopnosti přinést výsledky v oblasti rozvoje a že je nezbytné spravedlivé rozdělení rizika mezi veřejný a soukromý sektor; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojových zemích se doposud zaměřovala především na odvětví energetiky a telekomunikací, zatímco zapojení soukromého sektoru do projektů sociální infrastruktury je nadále ojedinělým jevem; podporuje proto tato partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž hlavním cílem je dosažení cílů udržitelného rozvoje;

19.  vyzývá k poskytování větší technické pomoci – včetně odborné přípravy místních zaměstnanců a sdílení technologie – vládám partnerských zemí s cílem zvýšit jejich kapacitu, pokud jde o jejich zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru a převzetí svého dílu odpovědnosti za řízení projektů uskutečňovaných v rámci těchto partnerství, a to tím, že jim bude poskytnuta podpora při zavádění bankovních systémů a systémů daňové správy, které budou schopny zajistit finanční řízení a správu veřejných a soukromých finančních prostředků; zdůrazňuje, že v některých případech zkušenosti ukazují, že nedostatečně vyjednané smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přispět k zadlužení státu, a vyzývá ke zřízení regulačního rámce pro odpovědné financování; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost poskytnout rozvojovým zemím odbornou pomoc a poradenství v oblasti toho, jak vypracovat a uplatňovat normy EU na svých trzích;

20.  pevně podporuje účinné a komplexní šíření a provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni a zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna nezbytná politická a legislativní opatření k odstranění nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, a to i v souvislosti s přístupem ke spravedlnosti;

21.  zdůrazňuje, že rozvojové agentury musejí zajistit, aby bylo veřejné financování rozvoje používáno na podporu místních ekonomických sítí v rozvojových zemích a nebylo vyváděno na podporu soukromých firem a nadnárodních společností v dárcovských zemích; zdůrazňuje především, že cílem partnerství veřejného a soukromého sektoru by mělo být budování kapacity místních mikropodniků a malých a středních podniků;

22.  připomíná, že Evropská unie se zavázala k tomu, že bude podporovat rovnost žen a mužů a že ve všech svých činnostech bude zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů; naléhavě žádá, aby genderový rozměr byl zahrnut do plánování a uskutečňování partnerství veřejného a soukromého sektoru, například tím, že budou používány údaje a analýzy rozčleněné podle pohlaví pro cílené investice a že ve smlouvách budou uváděny klíčové ukazatele výkonnosti ve prospěch žen; v této souvislosti vyzývá k poskytnutí větší podpory místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, aby mohly vytěžit z růstu stimulovaného soukromým sektorem;

Případné nástroje, které umožní podnikům z EU zapojit se do partnerství veřejného a soukromého sektoru mimo EU

23.  vyzývá Komisi, aby pracovala na mezinárodní úrovni na zajištění podstatných závazků týkajících se přístupu na trh v rámci Světové obchodní organizace a probíhajících dvoustranných jednání se třetími zeměmi, a to na základě pozitivního a vzájemného přístupu umožňujícího mezinárodní hospodářskou soutěž, aby se napravila asymetrie v úrovni otevřenosti trhů s vládními zakázkami; žádá Komisi, aby usilovala o odstranění veškerých administrativních, procesních a technických překážek, které znemožňují podnikům z EU zapojit se do mezinárodních partnerství veřejného a soukromého sektoru;

24.  vyzývá Komisi, aby při jednáních o obchodních a investičních dohodách s jinými zeměmi podporovala zrušení překážek pro společnosti z EU, zejména pro malé a střední podniky, tak aby se mohly zapojit do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v těchto zemích, a aby podporovala profesní mobilitu občanů EU v těchto státech s cílem umožnit jim soutěžit za rovných podmínek s domácími společnostmi a společnostmi ze třetích zemí.

25.  vyzývá Komisi, aby sledovala podniky EU v zahraničí a učinila závěry na základě úspěšných příkladů, modelů a osvědčených postupů s cílem vypracovat pokyny, a aby zvážila vytvoření virtuálních dokumentačních středisek nebo pozorovatelen, díky nimž by podnikům z EU usnadnila přístup k informacím o příležitostech k účasti na partnerství v zahraničí, především pak malým a středním podnikům; vyzývá Komisi, aby podněcovala vytváření uživatelsky vstřícných platforem a sítí s cílem podpořit strukturovaný dialog mezi zúčastněnými stranami a aby poskytovala technickou podporu týkající se právního rámce a očekávaných výzev; žádá Komisi, aby provedla studii o dopadech dohod Unie o volném obchodu a jejich provádění na přístup podniků z EU k zahraničním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru; je přesvědčen, že takováto studie by mohla pomoci pochopit konkrétní dopady těchto dohod v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru, a případně odhalit překážky, které doposud nebyly řešeny;

26.  vyzývá Komisi, aby podporovala používání jednoznačných a souhrnných účetních pravidel na mezinárodní úrovni, aby se snížily nejasnosti spojené s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru, přičemž je třeba současně prosazovat řádné rozpočtové politiky a udržitelnost projektů;

27.  vyzývá Komisi, aby zaručila, že instituce podporované EU, jako například Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) a síť Enterprise Europe Network (EEN), budou mít také přístup k informacím, jak se zapojovat do partnerství veřejného a soukromého sektoru ve státech mimo EU a jak podporovat účast malých a středních podniků v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích;

28.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byly do partnerství veřejného a soukromého sektoru přilákány prostředky z přeshraničního soukromého sektoru, je naprosto nezbytné poskytnout dostatečné záruky, že tyto dlouhodobé investice budou mít zajištěno jednoznačné, stabilní a bezpečné prostředí s řádnou správou, právní jistotou, transparentností, rovným zacházením, nediskriminací a účinným řešením sporů; vyzývá Komisi a Radu, aby za tímto účelem spolupracovaly v rámci příslušného mezinárodního fóra a mezinárodních institucí, aby zajistily vytvoření nezbytného právního rámce pro tuto oblast, který bude transparentní, demokratický, inkluzivní, efektivní a nákladově účelný;

Partnerství veřejného a soukromého sektoru mimo EU: nová pracovní místa a příležitosti k růstu pro podniky z EU

29.  je přesvědčen, že by zvýšená účast podniků z EU v rozsáhlých mezinárodních partnerstvích veřejného a soukromého sektoru mohla mít výrazné přínosy, pokud jde o vytváření důstojných pracovních míst, produktivitu, konkurenceschopnost a technologickou kapacitu a rozvoj inovací v EU; připomíná, že studie Komise z roku 2010 s názvem Internacionalizace evropských MSP zdůrazňuje pozitivní vazbu mezi internacionalizací a inovacemi, pokud jde o produkty, služby a procesy;

30.  zdůrazňuje, že činnost v této oblasti musí zohlednit především problémy, kterým čelí MSP usazené v EU při soupeření na mezinárodních trzích v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, a skutečnost, že je třeba zajistit, aby MSP získaly skutečný a spravedlivý přístup; vyzdvihuje v tomto ohledu význam konkrétních pravidel počítajících se skupinovou účastí MSP na nabídkových řízeních a s používáním otevřených a transparentních subdodavatelských řetězců; domnívá se, že MSP je třeba podpořit, aby se zapojily jako subdodavatelé nebo jako součást konsorcií účastnících se nabídkových řízení;

31.  připomíná úspěchy, kterých bylo v EU dosaženo díky používání partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje infrastruktury a průkopnických oblasti v odvětví technologie, výzkumu, elektronického vzdělávání a dalších sektorů s vysokou přidanou hodnotou, a vyzývá Komisi, aby označila ty projekty, které přinesly v EU nejlepší výsledky a podpořila účast všech typů podniků z EU, zejména MSP, na takových zahraničních iniciativách;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a Evropské investiční bance.

(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(4) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 87.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0050.
(6) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 447.
(7) http://www.oecd.org/governance/budgeting/PPP-Recommendation.pdf.
(8) http://www.oecd.org/daf/anti-bribery/ConvCombatBribery_ENG.pdf.
(9) www.unece.org/fileadmin/DAM/ceci/publications/ppp.pdf.
(10) http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/procurem/pfip/guide/pfip-e.pdf.
(11) http://api.ning.com/files/Iumatxx-0jz3owSB05xZDkmWIE7GTVYA3cXwt4K4s3Uy0NtPPRgPWYO1lLrWaTUqybQeTXIeuSYUxbPFWlysuyNI5rL6b2Ms/PPPReferenceGuidev02Web.pdf.


Odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007
PDF 391kWORD 146k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o odvětví ovoce a zeleniny v období od reformy z roku 2007 (2014/2147(INI))
P8_TA(2015)0251A8-0170/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění ustanovení týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007 (COM(2014)0112),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2014 o výše uvedené zprávě Komise,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o budoucnosti evropského pěstitelství – strategiích pro růst(2),

–  s ohledem na studii nazvanou „Odvětví ovoce a zeleniny v EU: přehled a perspektivy v rámci SZP po roce 2013“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2011,

–  s ohledem na dvě studie nazvané „Cesta k novým pravidlům pro odvětví ovoce a zeleniny v EU“, které vypracovalo Shromáždění evropských pěstitelských a zahradnických regionů (Assemblée des Régions Européennes Légumières et Horticoles, AREFLH) a univerzita ve Wageningenu pro účely pracovního semináře Parlamentu, který se konal dne 22. ledna 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (COM(2014)0472),

–  s ohledem na studii nazvanou „Srovnávací analýza nástrojů pro řízení rizik podporovaných v zemědělském zákonu USA z roku 2014 a SZP na období 2014–2020“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2014,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0170/2015),

A.  vzhledem k tomu, že se od 90. let 20. století politika Unie pro odvětví ovoce a zeleniny zaměřuje na posilování úlohy organizací producentů;

B.  vzhledem k tomu, že reforma z roku 2007 měla posílit organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny poskytnutím širší škály nástrojů s cílem umožnit jim mimo jiné předcházet krizím na trhu a řešit je, a dále pak rozšířením a soustředěním nabídky, zlepšením kvality a konkurenceschopnosti, přizpůsobením dodávek potřebám trhu a poskytnutím technické podpory, která umožní uplatňovat při pěstování postupy šetrné k životnímu prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že organizace producentů podléhají na rozdíl od komerčních společností řadě omezení, jako jsou například omezení využití investic spojená se strukturou příjmů nebo nutností prodeje;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité podporovat odvětví ovoce a zeleniny na celém území Unie kvůli jeho významu z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a vlivu na zdraví, který má prostřednictvím zdravé a vyvážené stravy;

E.  vzhledem k tomu, že podpora Unie poskytovaná organizacím producentů a sdružením organizací producentů si klade za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví, podpořit inovace, zvýšit produktivitu, zlepšit propagaci a vyjednávací pozici zemědělců a obnovit rovnováhu v potravinovém řetězci, ale také věnovat při pěstování ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh pozornost otázkám životního prostředí a řádně zohledňovat situaci jednotlivých producentů;

F.  vzhledem k tomu, že byly vytvořeny pobídky na podporu slučování organizací producentů a slučování sdružení organizací producentů, i na podporu mezinárodní spolupráce, s cílem rozvinout vyjednávací pozici organizací producentů v distribučním řetězci;

G.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU tvoří většinu producentů ovoce a zeleniny malé nebo střední podniky;

H.  vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2011 o režimu ovoce a zeleniny, kterou zadal Evropský parlament, by měly být podporovány organizace producentů, neboť „se jeví, že kolektivní činnost na úrovni producentů a účinná koordinace uvnitř řetězce jsou nezbytnými podmínkami jakékoli účinné strategie pro boj se snižujícími se relativními cenami producentů“;

I.  vzhledem k tomu, že organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond na financování operačních programů schválených členskými státy;

J.  vzhledem k tomu, že tyto prostředky jsou financovány členy organizací producentů nebo samotnými organizacemi producentů a z finanční pomoci EU a že toto spolufinancování posiluje závazek příjemců a pomáhá zajistit, aby tuto pomoc dobře využili a aby měla multiplikační efekt;

K.  vzhledem k tomu, že finanční podpora v rámci dřívější společné zemědělské politiky (SZP) na investice do nově zřizovaných organizací producentů ovoce a zeleniny, kterou zrušila reforma v roce 2013, měla zásadní význam, a to zejména v členských státech střední, východní a jižní Evropy, na zámořských územích a ostrovech;

L.  vzhledem k(e):

   a) zvýšení míry organizovanosti, kdy podíl celkové hodnoty ovoce a zeleniny vypěstované v EU a uvedené na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů dosahoval v roce 2010 přibližně 43 % (34 % v roce 2004);
   b) větší atraktivitě organizací producentů, kdy vrostl podíl všech producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou členy organizací producentů, a to z 10,4 % v roce 2004 na 16,5 % v roce 2010; a
   c) větší atraktivitě sdružení organizací producentů, jak prokázal rychlý nárůst počtu sdružení organizací producentů spolu se značným nárůstem počtu a podílu organizací producentů, jež jsou členy sdružení organizací producentů;

M.  vzhledem k tomu, že tato čísla pro Unii jakožto celek jsou průměry odrážejícími velmi rozmanité situace v jednotlivých členských státech, či dokonce velmi rozmanité situace v rámci téhož členského státu; vzhledem k tomu, že tyto rozmanité situace, které jsou odrazem rozdílných výchozích pozic na cestě k zakládání organizací producentů, jsou dány historickými faktory založenými na větší či menší vůli zemědělců sdružovat se v takovýchto organizacích, strukturou zemědělských podniků, rozdílnými podmínkami na trhu a administrativními překážkami, nedostatečností podpory poskytované v daném období, ale také skutečností, že tomuto odvětví v řadě členských států dominují malí producenti;

N.  vzhledem k tomu, že veřejné konzultace o možnostech politiky a posouzení jejich dopadů, které Komise pořádala v období od 4. června do 9. září 2012 a které se týkaly přezkumu režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny, ukázaly, že většina respondentů se vyslovila ve prospěch pokračování režimu s několika konkrétními úpravami;

O.  vzhledem k tomu, že regiony, ve kterých producenti dosáhli nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti, ziskovosti, internacionalizace, kvality a udržitelnosti životního prostředí, patří k těm, ve kterých je míra organizovanosti producentů nejvyšší;

P.  vzhledem k tomu, že průměrná míra organizovanosti producentů zůstává i nadále nízká a v některých členských státech dosti zaostává za unijním průměrem, i když toto obecné tvrzení lze upřesnit v závislosti na stupni modernizace produkce a prodeje v každé oblasti; vzhledem k tomu, že jedním z faktorů, který přispívá k této nízké míře, je pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání, které vytváří mezi producenty pocit nejistoty;

Q.  vzhledem k tomu, že i když vnitrostátní finanční podpora (nařízení Rady (EU) č. 1308/2013), představovala důležitý finanční nástroj, pokud jde o soustředění nabídky, měla by se zvýšit její účinnost;

R.  vzhledem k tomu, že role, kterou organizace producentů hrají v otevírání nových trhů, podpoře spotřeby nebo investic do inovací, má velmi pozitivní vliv na odvětví ovoce a zeleniny jako celek;

S.  vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny představuje v EU 18 % z celkové hodnoty zemědělské produkce, využívá pouze 3 % z obdělávané půdy a má hodnotu více než 50 miliard EUR;

T.  vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec ovoce a zeleniny má obrat ve výši více než 120 miliard EUR, pracuje v něm přibližně 550 000 zaměstnanců a působí na evropské úrovni jako ekonomický multiplikátor, neboť podporuje jak poptávku, tak vytváření přidané hodnoty v jiných hospodářských odvětvích;

U.  vzhledem k tomu, že celková plocha v EU, na níž se pěstuje ovoce a zelenina, poklesla mezi lety 2003 a 2010 o 6 %, což znamená, že zemědělci přešli na jiné plodiny nebo v mnoha případech zemědělské činnosti zanechali; vzhledem k tomu, že podle studie AREFLH z roku 2015 byl tento pokles výraznější v jižní než v severní Evropě;

V.  vzhledem k tomu, že objem produkce ovoce a zeleniny v posledních letech také poklesl, přičemž její hodnota v reálných cenách zůstala přibližně stejná a dosáhla 48,25 miliardy EUR v roce 2012, a přesto nebylo možné nabídnout výstupní ceny zemědělské produkce přiměřené výrobním nákladům a mzdám;

W.  vzhledem k tomu, že jedním z největších problémů odvětví ovoce a zeleniny je deficit spotřeby, přičemž v posledních letech došlo k poklesu produkce; vzhledem k tomu, že tento pokles zřejmě odráží dlouhodobý trend směřující k větší spotřebě zpracovaných potravin a dopady hospodářské krize;

X.  vzhledem k tomu, že v EU trpí 22 milionů dětí nadváhou, přičemž dospívající konzumují v průměru pouze 30 až 50 % doporučené denní dávky ovoce a zeleniny;

Y.  vzhledem k tomu, že Světová zdravotnické organizace (WHO) doporučuje denně konzumovat nejméně 400 gramů ovoce a zeleniny, a předcházet tak chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka a obezita, a to zejména u dětí; vzhledem k tomu, že toto doporučení zohlednily do dnešní doby pouze čtyři členské státy EU;

Z.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 zaznamenala EU u ovoce a zeleniny obchodní deficit způsobený do značné míry tím, že EU v důsledku vysokých výrobních nákladů dováží výrazně více ovoce, než vyváží;

AA.  vzhledem k tomu, že studie organizace AREFLH z roku 2015 upozorňuje na skutečnost, že trh EU je poměrně otevřený dovozům, přičemž evropský vývoz čelí značným celním a necelním překážkám u obchodních partnerů Unie, které brání diverzifikaci vývozu; vzhledem k tomu, že ačkoli dovoz ze třetích zemí přímo konkuruje obdobných produktům z EU, při jejich pěstování se v některých případech neuplatňují tytéž normy v oblasti životního prostředí, sociální normy a normy v oblasti bezpečnosti potravin;

AB.  vzhledem k tomu, že v odvětví ovoce a zeleniny dochází často k tržním krizím, protože i malé nadbytky produkce mohou způsobit velké propady spotřebitelských cen; vzhledem k tomu, že ovoce a zelenina do značné míry snadno podléhají zkáze, a musí být proto rychle prodány, což pro zemědělce v tomto odvětví znamená strukturálně slabou vyjednávací pozici vůči hlavním maloobchodníkům i zpracovavatelům;

AC.  vzhledem k tomu, že krize, jež byla způsobena ruským zákazem, měla a i v budoucnu bude mít značné negativní dopady na odvětví ovoce a zeleniny, přičemž u jejich pěstitelů lze očekávat jedny z největších ztrát; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, jak důležité jsou silné organizace producentů, které jsou díky své činnosti schopny kolektivně čelit nečekaným a negativním situacím, ale také podpora těmto organizacím poskytovaná ve formě odpovídajících nástrojů Společenství, jež jsou přizpůsobeny míře závažnosti každé krize, nebo v případě potřeby ve formě aktivace mimořádných opatření plánovaných v nařízení (EU) č. 1308/2013;

AD.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise uznává, že nástroje na předcházení krizím v režimu ovoce a zeleniny byly od reformy v roce 2007 využívány jen vzácně a že se ukázaly jako nedostatečné pro zmírnění následků vážných krizí, jako je krize v souvislosti s bakterií E. coli nebo současná krize vyplývající z ruského zákazu; vzhledem k tomu, že ve většině případů je v důsledku nejasné právní úpravy po administrativní stránce obtížné tyto nástroje, s výjimkou stažení z trhu, uvést v praxi;

AE.  vzhledem k tomu, že program Ovoce do škol, v rámci kterého se využilo mnoho místních a sezonních druhů ovoce a zeleniny, přilákal zájem a byl úspěšný;

AF.  vzhledem k tomu, že možnost splácení jistiny a úroků z půjček sjednaných na financování opatření k prevenci a řešení krizí způsobilých pro finanční pomoc EU v rámci operačních programů je důležitým nástrojem pro řešení nejistoty na trhu;

AG.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise označila za nedostatky stávajícího režimu ovoce a zeleniny komplikovanost pravidel a nedostatečnou právní jistotu; vzhledem k tomu, že komisař Hogan se zavázal, že v prvním roce svého funkčního období tento režim zlepší a zohlední při tom kulturní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a odlišné situace na jejich trzích a nutnost zvýšit konkurenceschopnost a inovační sílu tohoto odvětví;

AH.  vzhledem k tomu, že studie univerzity ve Wageningenu dospěla k názoru, že rozdílné výklady prováděcích předpisů EU vedly k právní nejistotě u státní správy členských zemí a organizací producentů, což mělo za následek zvýšení administrativní zátěže a strach z rizika a odrazovalo od vytváření organizací producentů;

AI.  vzhledem k tomu, že pro režim ovoce a zeleniny jsou nutné jasné a předvídatelné kontrolní postupy; vzhledem k tomu, že je třeba se vyhnout překrývání po sobě jdoucích auditů a že následné audity by se neměly provádět dříve, než se v rámci schválení účetní závěrky vydá definitivní rozhodnutí o předchozím auditu, aby se zajistilo, že členské státy nebudou muset potýkat s větším objemem oprav, než je nutné;

AJ.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, již vzalo v úvahu celou řadu prvků uvedených ve sdělení Komise, a že je třeba stabilizovat stávající právní předpisy Evropské unie;

AK.  vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí snižování právní nejistoty v režimu ovoce a zeleniny by měla být proporcionalita, která zajistí, že organizace producentů nebude dotčena jako celek kvůli porušení pravidel ze strany jednotlivých členů;

AL.  vzhledem k tomu, že organizace producentů často čelí obtížím při hledání a zaškolování manažerů, kteří by měli nezbytné dovednosti pro provádění komerčních aktivit v konkurenčním prostředí zemědělsko-průmyslového odvětví; vzhledem k tomu, že zpráva Komise uvádí, že výdaje na odborná školení a poradenské služby ze strany organizací producentů byly nízké;

AM.  vzhledem k tomu, že populace zemědělců v EU-28 rychle stárne a že v průměru vychází na každých devět zemědělců starších 55 let pouze jeden zemědělec mladší 35 let;

1.  vítá zprávu Komise, která přináší vyvážený obrázek vývoje režimu ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007, potvrzuje platnost základní organizační struktury tohoto odvětví a vymezuje oblasti, ve kterých bylo dosaženo pokroku, jako je zvýšená koncentrace organizací producentů, která zlepšuje pozici odvětví v potravinovém řetězci, a současně se také zmiňuje o problémech, které přetrvávají;

2.  je přesvědčen, že podpora musí vyrovnávat důsledky omezení uvalených na organizace producentů, které jsou z hlediska trhu negativní;

3.  vítá opatření v rámci režimu EU pro ovoce a zeleninu, jejichž cílem je zvýšit tržní zaměření pěstitelů EU, podpořit inovace, propagovat odvětví ovoce a zeleniny, zvýšit konkurenceschopnost pěstitelů a zlepšit odbyt, jakost produktů a environmentální aspekty výroby zajištěním podpory organizacím producentů, sdružením organizací producentů a uznáváním mezioborových organizací a také podporou vytváření seskupení, která vytvoří nové toky příjmů, jež budou směřovány do nových investic;

4.  vítá skutečnost, že nová SZP zachovává režim ovoce a zeleniny, přičemž uznává, že stávající nástroje nebyly vždy efektivní, jak připouští Komise ve svém dokumentu k veřejné konzultaci s názvem „Přezkum režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny“, a podporuje proto práci skupiny nazvané „Newcastle Group“, jejímž cílem je zlepšit režim ovoce a zeleniny, který by měl vzít v úvahu specifickou povahu právních předpisů týkajících se družstev v členských státech, aby nedošlo k omezení vzniku nových organizací producentů, a zároveň respektovat skutečnost, že se pěstitelé mohou rozhodnout zůstat mimo systém organizací producentů;

5.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinářském řetězci, které negativně ovlivňují návratnost producentů, snižují příjmy a ohrožují životaschopnost a udržitelnost odvětví; domnívá se, že nekalé obchodní praktiky a tlak na producenty, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou členy organizace producentů, ze strany velkých obchodních řetězců jsou hlavní překážkou toho, aby producenti ovoce a zeleniny dosahovali důstojného příjmu; zdůrazňuje, že jejich slabé postavení je umocněno faktem, že jejich produkty rychle podléhají zkáze; je toho názoru, že uváděné problémy, jako je opouštění zemědělské půdy nebo stárnutí populace aktivních zemědělců, zmizí pouze tehdy, pokud budou jejich zisky stačit na zajištění budoucnosti profese a přilákání mladých pracovních sil;

6.  vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná pravidla EU, z nichž budou vycházet zásady správné praxe v potravinovém řetězci, aby byl zajištěn společný výklad předpisů o nekalých obchodních praktikách;

7.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na podporu přímého prodeje produktů organizací producentů; je přesvědčen, že přímý prodej je jednou z alternativ k velkým maloobchodním řetězcům a jejich hodnotám, pokud jde o vztah k potravinám, zemědělství a životnímu prostředí; domnívá se, že ceny při přímém prodeji jsou nižší než ceny velkých prodejců právě proto, že zde odpadají zprostředkovatelé a náklady na logistiku; v tomto ohledu se domnívá, že zkrácení řetězce zaručuje zemědělcům spravedlivý příjem a umožňuje jim bojovat proti nekalým obchodním praktikám;

8.  konstatuje, že mnoho členských států zavedlo opatření na boj proti nekalým obchodním praktikám, a vyzývá k tomu, aby byla vypracována reakce koordinovaná na úrovni EU s cílem posílit fungování vnitřního trhu pro zemědělské produkty;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat evropské normy kvality pro čerstvé ovoce a zeleninu, aby byla zajištěna trvale vysoká kvalita v rámci dodavatelského řetězce, což bude ve prospěch konečného spotřebitele;

10.  vyzývá Komisi, aby objasnila, jak hodlá použít čl. 209 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, s cílem podpořit větší právní jistotu v dosahování cílů stanovených v článku 39 SFEU, za přísného dodržování článku 101 SFEU, pokud jde o hospodářskou soutěž;

11.  konstatuje, že úroveň organizovanosti v odvětví, je-li poměřována podílem produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů, se v Unii jako celku v posledních letech postupně zvyšovala, ale tento nárůst se týká pouze některých členských států;

12.  zdůrazňuje, že navzdory tomuto zvýšení zůstává míra organizovanosti producentů v průměru nízká (a v některých státech ani zdaleka nedosahuje průměru EU) a že vyřešení tohoto problému je klíčové pro budoucnost režimu ovoce a zeleniny a že zejména je třeba zmírnit velké regionální rozdíly; dále zdůrazňuje, že k této nízké úrovni míry organizovanosti nijak nepřispívá složitost pravidel organizací producentů, která vedla k pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání v některých členských státech; vyzývá proto Komisi, aby tento pokles zvrátila zjednodušením pravidel režimu, aby bylo pro producenty atraktivnější se k organizacím producentů připojit;

13.  zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit míru organizovanosti v tomto odvětví se zřetelem na skutečnost, že tato míra je jednoznačně vyšší v oblastech, kde jsou produkce a uvádění produktů na trh modernější a zaměřeny na vývoz, zatímco v zemích, které po dlouhou dobu neměly příležitost provozní fondy využívat, je míra organizovanosti nejslabší;

14.  domnívá se, že je nezbytné zvážit zavedení nástrojů krizového řízení a jasně pojmenovat úspěšné zkušenosti některých producentů v této záležitosti, aby je mohli kdykoli použít i jiní; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila povědomí a informovanost o těchto průkopnických organizacích producentů;

15.  připomíná, že organizace producentů jsou nástroje, které mají producentům pomoci se na trhu společně organizovat a bránit své příjmy, a že organizace producentů jsou užitečné zejména v oblastech, kde se produkce přímo odesílá do oblastí spotřeby, nicméně někteří producenti nebo některé místní nebo úzce specializované trhy je málo využívají;

16.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zvýšit celkovou úroveň podpory poskytované organizacím producentů a nabízet silnější pobídky jak pro slučování stávajících organizací producentů do sdružení organizací producentů, tak pro vytváření nových organizací na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, a současně vyzývá k monitorování použití podpory poskytnuté na zřízení nových organizací producentů, aby bylo zajištěno, že je vynakládána efektivně způsobem, který zvýší příjmy členů těchto organizací;

17.  vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech je míra organizovanosti producentů velmi nízká, a doporučuje, aby členské státy kladly přednostně důraz na podporu sdružování producentů; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu specifik členských států s nízkou mírou organizovanosti producentů;

18.  vyzývá Komisi, aby v této souvislosti obnovila finanční podporu pro investice do nově zřízených organizací producentů ovoce a zeleniny; domnívá se, že bez této podpory je pro vytvořené organizace velmi obtížné získat státní uznání potřebné pro jejich provoz; domnívá se proto, že podpora je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro rozvoj organizací a zvýšení míry organizovanosti;

19.  vyzývá Komisi, aby v rámci zjednodušení společné zemědělské politiky dále posílila účinnost organizací producentů, pokud jde o soustředění nabídky, zejména ve vztahu k jejich ústřední marketingové úloze v dodavatelském řetězci odvětví ovoce a zeleniny;

20.  domnívá se, že je nezbytné poskytovat výhody organizacím producentů, které se rozhodnou přijímat mladé členy; zdůrazňuje, že organizace producentů mohou poskytnout příležitost k podpoře generační obnovy v zemědělském odvětví;

21.  žádá Komisi, aby zajistila rychlé a harmonizované provádění ustanovení týkajících se na jedné straně ovoce a zeleniny, na straně druhé organizací producentů a mezioborových organizací, jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 1308/2013;

22.  opakuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že v současné době je pouze 7,5 % zemědělců v EU mladších 35 let, a je přesvědčen, že dobře fungující organizace producentů, které budou atraktivní pro mladé lidi, mohou hrát významnou roli ve zvrácení tohoto neudržitelného demografického trendu;

23.  poukazuje na potřebu poskytovat pobídky ke zvýšení úrovně výzkumu a inovací v organizacích producentů; domnívá se, že další inovace umožní organizacím producentů, aby se staly konkurenceschopnějšími a byly schopné se vypořádat s nebezpečnými bakteriemi, které poškozují evropské zemědělství;

24.  zdůrazňuje, že je třeba pomoci organizacím producentů posílit vývoz a podílet se na hledání nových zahraničních trhů;

25.  domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby organizace producentů byly zajímavější, a to tím, že se sníží administrativní zátěž a zlepší podpora, kterou těmto skupinám poskytuje Evropská unie, a rovněž tím, že se zlepší mechanismy pro řešení krizí;

26.  naléhavě vybízí Komisi, aby ve svém nadcházejícím přezkumu prováděcích předpisů, který je součástí jejího programu „zjednodušování“, zvýšila právní jistotu pro státní správy členských zemí, pro organizace producentů a sdružení organizací producentů a omezila administrativní zátěž, které tyto organizace čelí; zdůrazňuje, že tento přezkum by neměl měnit základní strukturu režimu ovoce a zeleniny nebo poškozovat zájmy nebo příjmy producentů v tomto odvětví;

27.  se znepokojením konstatuje, že pravidla organizací producentů ponechávají prostor k širokému výkladu ze strany auditorů Komise, což vede k vysoké míře nejistoty a členské státy mohou být ohroženy neuznáním a soudním přezkumem; zdůrazňuje také, že kontrolní postupy a finanční opravy musí být prováděny dříve a v dohodnuté lhůtě pro provedení auditu;

28.  žádá Komisi, aby výrazně zkrátila dobu, během níž se provádí kontroly dodržování předpisů;

29.  vyzývá Komisi, aby i v zájmu větší právní jistoty v rámci systému zefektivnila kontroly a soustředila je na sledování skutečného provedení každé akce nebo opatření, které je schváleno jako součást operačního programu, jakož i kontrolu nákladů, které jim byly přiděleny, přičemž je nutné jasně stanovit, co je kontrolováno a kdo je odpovědný za provedení kontroly;

30.  žádá Komisi, aby ve vztahu k sankcím uplatňovala zásadu proporcionality a aby zajistila ukončení auditů ve stanovené lhůtě, aby se zvýšila právní jistota organizací producentů a jejich členů;

31.  zdůrazňuje, že podmínky pro uplatňování režimu pomoci a opravňování žádostí jsou nepřiměřené a nepřesné a podléhají četným kontrolám ze strany několika správních orgánů, které často nejednají shodně ani jednotně, což vede k tomu, že některé typy partnerů od režimu upustí a některé organizace producentů se rozhodnou o operační programy vůbec nežádat; domnívá se, že je nezbytné v tomto ohledu zprůhlednit evropské právní předpisy o uznávání organizací producentů s cílem zajistit právní jistotu tohoto režimu a předejít nejistotě mezi producenty;

32.  naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro zřizování nadnárodních (sdružení) organizací producentů a zejména pravidla týkající se povinností a odpovědnosti, aby se vytvořila právní jistota pro vnitrostátní správní orgány a zapojené organizace producentů;

33.  žádá, aby byly rozšířeny úkoly mezioborových organizací zejména v obecných oblastech komunikace, informovanosti a vzdělávání občana-spotřebitele, především ve vztahu k potravinám;

34.  zdůrazňuje úlohu mezioborových organizací při zlepšování vnitřního dialogu v odvětví;

35.  je znepokojen skutečností, že největší organizace producentů (přibližně 18 % všech organizací producentů s obratem přesahujícím 20 milionů EUR) jsou příjemci přibližně 70 % finanční pomoci EU;

36.  domnívá se, že snížení komplikovanosti, a to i pravidel pro vytváření nových organizací producentů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, by mělo být prvním krokem na cestě k tomu, abychom je učinili atraktivnějšími pro zemědělce, aniž by to znamenalo znehodnocení struktury organizací producentů na úkor jejich schopnosti účinně jednat na trhu; požaduje, aby Komise vymezila dodatečná opatření na posílení atraktivity organizací producentů, zejména v členských státech s nízkou mírou organizovanosti;

37.  vyzývá Komisi, aby pečlivě uplatňovala zásadu proporcionality a zajistila, že odškodnění za chyby ze strany jednotlivců nebude vymáháno od všech členů organizace producentů;

38.  domnívá se, že žádné zjednodušení postupu uznávání by nemělo být na úkor vnitrostátních předpisů týkajících se podmínek, které producenti ovoce a zeleniny musí splňovat pro certifikaci, jako jsou podmínky platné pro družstva;

39.  vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu režimu ovoce a zeleniny snížila administrativní zátěž pro organizace producentů tím, že zruší hodnocení v polovině období, která provádějí vnitrostátní orgány; konstatuje, že tato hodnocení často opakují témata, která vnitrostátní orgány zkoumají ve svých každoročních výkazech, a neposkytují žádnou hmatatelnou výhodu; dále vyzývá Komisi, aby v rámci svého cíle snížení byrokracie omezila množství informací, které požaduje od vnitrostátních orgánů a organizací producentů ve výročních zprávách, a aby zajistila, že budou shromažďovány pouze údaje, které Komise skutečně používá ke sledování efektivnosti režimu;

40.  naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala nařízení (EU) č. 499/2014 v přenesené pravomoci ze dne 11. března 2014, které zavedlo komplexnější systém kontrol organizací producentů včetně nepřiměřených sankcí za nesplnění složitých kritérií pro uznání; zdůrazňuje potřebu proporcionality ve vztahu k sankcím, pokud chceme podpořit nové pěstitele ke vstupu do režimu a zabránit stávajícím členům, aby svou účast v něm přehodnotili;

41.  domnívá se, že konkurenceschopnost organizací producentů je velmi závislá na jejich řízení; naléhavě vybízí Komisi, aby rozvinula stávající akce, které mohou zdokonalit řízení organizací producentů a jejich konkurenceschopné postavení v potravinářském řetězci, nebo zavedla akce nové, a to včetně opatření v oblasti odborné přípravy a iniciativ pro výměnu osvědčených postupů, a aby zajistila posílení úlohy tržně orientovaného chování v rámci organizací producentů; zdůrazňuje, že organizace producentů by měli řídit lidé kvalifikovaní v oblasti marketingu, kteří jsou schopní řešit krizové situace v zemědělství;

42.  doporučuje Komisi, aby se zaměřila na modely výroby a distribuce integrované do organizací producentů, a vyzývá místní a regionální orgány, aby poskytly logistickou podporu a podporu prodeji výrobků organizací producentů v jejich regionu;

43.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby organizace producentů plnily svou úlohu nástroje pro zvýšení příjmů producentů;

44.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost rozšíření působnosti předpisů na financování prevence a krizového řízení (způsobilost finanční podpory pro splácení jistiny a úroků z půjček) a na dosažení jiných cílů, které sledují operační programy organizací producentů a jejich sdružení;

45.  naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala opatření zahrnující přenos správního a strukturálního „know how“, které se týká způsobu organizování organizací producentů, z členských států s vysokou mírou organizovanosti v organizacích producentů do členských států, kde je míra organizovanosti producentů nízká;

46.  poznamenává, že by měly být vždy důsledně používány postupy šetrné k životnímu prostředí, a že je proto nutné i nadále podporovat přenášení jejich financování z jednoho operačního programu do druhého a rozšiřovat rozsah intervence na producenty, jejichž pozemky sousedí s pozemky členů organizací producentů;

47.  je přesvědčen, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou úlohu při posilování vyjednávací pozice zemědělců, a naléhavě vybízí Komisi, aby posílila pobídky na podporu zavádění těchto sdružení na vnitrostátní i evropské úrovni, posílila z právního hlediska jejich akceschopnost a zajistila možnost, aby se k jejich akcím mohli připojit producenti, kteří nejsou členy organizací producentů, aby se mohlo počítat s jejich významnější úlohou do budoucna; zdůrazňuje, že sdružení organizací producentů jsou schopná nejen dosáhnout účinné koncentrace a zlepšení nabídky, ale také projevit větší účinnost řízení zásahů vzhledem ke koordinační roli, kterou mají hrát na provozní úrovni;

48.  domnívá se, že meziodvětvové organizace je třeba podporovat, aby se zajistila lepší organizace v odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že tyto organizace mohou hrát důležitou úlohu při vytváření přidané hodnoty a jejím sdílení mezi jednotlivými částmi odvětví, při zajišťování kvality, udržitelném zvyšování produkce a řízení trhu a krizového řízení;

49.  domnívá se, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou roli při předvídání a zvládání krátkodobých krizí; zdůrazňuje, že je důležité, aby se k nim mohli dobrovolně připojit producenti, kteří nejsou v organizacích producentů, aby se zvýšila účinnost kolektivních akcí producentů;

50.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla struktura a fungování organizací producentů a sdružení organizací producentů založena na zásadách nezávislosti a demokracie, s cílem zvýšit vzájemnou důvěru mezi producenty a bojovat proti nekalým obchodním praktikám a prospěchářskému chování;

51.  je pevně přesvědčen, že výrobní metody, které třetí země používají při výrobě produktů určených na vývoz do EU, musí evropským spotřebitelům poskytovat stejné záruky, pokud jde o zdraví, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jaké jsou vyžadovány od producentů z EU; domnívá se tedy, že je nutné, aby EU v dohodách se třetími zeměmi dodržovala politiku skutečné reciprocity, pokud jde o přístup na trh a dodržování pravidel produkce platných pro producenty v EU;

52.  zdůrazňuje, že je producentům potřeba zajistit jednodušší přístup na trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí na podporu vývozců ovoce a zeleniny za účelem překonání stále většího množství necelních překážek, jako jsou některé rostlinolékařské normy třetích zemí, kvůli nimž je vývoz z EU obtížný, ne-li nemožný;

53.  je přesvědčen, že v zájmu dosažení spravedlivější hospodářské soutěže v oblasti dovozu na trh Společenství a s ohledem na reciprocitu u norem v oblasti zdraví rostlin by EU měla posílit režim kontroly dovozu, aby byl na úrovni kontroly, kterou provádí velká většina jejích obchodních partnerů;

54.  vítá nedávno přijaté nové horizontální nařízení pro podporu zemědělských produktů a cíl navýšit finanční prostředky určené k nalezení nových trhů především ve třetích zemích a vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech i nadále pracovala na zlepšení nástroje propagace;

55.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při obchodních jednáních se třetími zeměmi za účelem odstranění celních překážek a překážek v oblasti zdraví rostlin, kterým čelí evropská produkce, a tím umožnila otevřít nové trhy pro ovoce a zeleninu Společenství;

56.  naléhavě vybízí Komisi, aby zjistila, jaké jsou příčiny minimální míry využití nástrojů pro předcházení krizím a jejich řešení (CPM) (tento zdroj používá pouze 16 % organizací producentů, což představuje pouze 2,8 % celkové podpory), které jsou přizpůsobeny pouze k řešení drobných sezonních krizí, a aby přezkoumala, jak by mohla být situace zlepšena, přičemž zohlední příklady osvědčených postupů a zkušenosti stávajících organizací producentů;

57.  žádá Komisi, aby jako první opatření při řešení krize vždy používala zásadu přednosti místní produkce, a to v zájmu podpory a ochrany jednotného evropského trhu a spotřeby vlastních výrobků; navrhuje, aby se Komise úzce zabývala nástroji pro řízení rizik, které představují naprosto nezbytná opatření k zajištění zemědělské produkce organizací producentů;

58.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla lepší mechanismus pro koordinaci stahování z trhu v krizové situaci s cílem předcházet tomu, aby tržní krize přerůstaly v závažná a dlouhodobá narušení trhu, v jejichž důsledku by pěstitelé ovoce a zeleniny přišli o značnou část svých příjmů;

59.  zdůrazňuje, že se ukázalo, že používání mechanismu pro stahování z trhu je omezené, a domnívá se, že je nezbytné revidovat opatření pro řešení krizí, a to i zvýšením procentního podílu finanční pomoci poskytované Unií, upravením cen za stažení, zohledněním výrobních nákladů, stanovením vyšších objemů, které lze stáhnout, a zlepšením podpory, pokud jde o přepravu a balení, v zájmu bezplatné distribuce ovoce a zeleniny, čímž bude poskytnuta větší flexibilita pro přizpůsobení podpory formě a závažnosti každé krize;

60.  žádá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné přispívat do vzájemných fondů, které jsou způsobilé jakožto opatření CPM, s cílem poskytnout lepší ochranu zemědělcům v případě tržních krizí způsobujících výrazné propady příjmů, ale domnívá se, že tyto prostředky nesmí pocházet z rozpočtové položky, kterou Komise přidělila na rozvoj zemědělství a venkova, pokud je krize způsobena problémy, které nesouvisejí s odvětvím, jako je ruský zákaz; je přesvědčen, že v takových případech by Komise měla hledat ke zmírnění negativních dopadů na obchod s ovocem a zeleninou jiné položky rozpočtu;

61.  domnívá se, že producenti by neměli nést náklady krize způsobené okolnostmi, které jsou nezávislé na odvětví zemědělství, jako je ruský zákaz vztahující se na dovoz z EU, který vážně ohrozil mnoho evropských producentů ovoce a zeleniny, a dokonce zhoršil krizové situace na trhu, jaké zažívá například odvětví peckovin; žádá, aby se za takových okolností opatření podpory Společenství prodloužila, dokud se plně neobnoví běžné tržní podmínky;

62.  zdůrazňuje, že prostřednictvím svých operačních programů mohou organizace producentů výrazně napomáhat dosahování environmentálních cílů a zdokonalování standardů potravinové bezpečnosti; vítá cíle režimu v oblasti životního prostředí, ale vyzývá Komisi, aby organizacím producentů umožnila přizpůsobit své operační programy tak, aby vyhovovaly jejich úrovni vyspělosti, jakož i zaměřit své finanční prostředky na širší škálu opatření zaměřených na zvýšení celkové konkurenceschopnosti odvětví; zdůrazňuje, že největší potenciál pro zlepšení příjmů producentů a zatraktivnění organizací producentů pro ostatní má větší důraz kladený na opatření zaměřená na inovace a přidanou hodnotu;

63.  naléhavě žádá Komisi, aby posílila výhody režimů podpory pro poskytování ovoce, zeleniny a mléka do škol, a to vzhledem k důležitosti podpory zdravé a vyvážené stravy od útlého věku, a aby usilovala o sbližování mladých spotřebitelů a místních producentů;

64.  považuje za zásadní zlepšit účinnost stávajících právních předpisů Společenství o ochraně rostlin proti zavlečení škodlivých organismů ze třetích zemí; poznamenává, že přítomnost těchto organismů v EU se s nárůstem obchodu zvyšuje a často má na odvětví ovoce a zeleniny negativní dopad;

65.  domnívá se, že organizace producentů mohou stejně jako v jiných odvětvích (pěstování oliv) sehrávat důležitou úlohu při zajišťování a koordinaci doplňkovosti a soudržnosti jednotlivých režimů podpory EU, a tím zajistit větší transparentnost systému, aby se zabránilo dvojímu financování;

66.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo pravidla zásad vyjasňující podmínky, za nichž může být organizacím producentů dočasně udělena výjimka z čl. 101 odst. 1 SFEU na základě článku 222 nařízení (EU) č. 1308/2013, který poskytuje organizacím producentů možnost přijmout opatření s cílem stabilizovat odvětví v době závažné tržní nerovnováhy;

67.  zdůrazňuje význam krátkých dodavatelských řetězců a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj místních trhů v zájmu prodeje ovoce a zeleniny;

68.  vyzývá Komisi, aby posílila výzkum a sledování ve vztahu k hrozbě, které čelí produkce ovoce a zeleniny v EU ze strany invazních druhů, jako jsou octomilky;

69.  vyjadřuje politování nad následujícími nedostatky zjištěnými při stanovování některých vnitrostátních strategií: příliš vysokým počtem cílů, absencí přesně definovaných dílčích úkolů pro jednotlivé cíle a zejména velmi nízkou účinností krizové prevence a řídících nástrojů, především v souvislosti s pojištěním sklizně, propagací a komunikací a stahováním produktů z trhu, což je dáno především tím, že musí být financovány na úkor jiných strukturálních opatření, přičemž pomoc související se stahováním produktů z trhu je v mnoha případech nedostatečná, a rovněž kvůli značné administrativní zátěži; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto nástroje se umí vypořádat pouze se samostatnými tržními krizemi a nejsou vhodné pro řízení krizí velkého rozsahu, jako je například stávající krize způsobená ruským embargem;

70.  domnívá se, že je nezbytné stanovit preventivní opatření, která by organizacím producentů pomohla pochopit, správně vypočítat a používat určité předem definované výkonnostní ukazatele, a zdůrazňuje, že v mnoha případech je těchto ukazatelů příliš mnoho, což tento postup do značné míry znesnadňuje jak organizacím producentů, tak úřední správě; je přesvědčen o tom, že v této souvislosti by bylo mnohem užitečnější mít méně ukazatelů s větší vypovídající hodnotou;

71.  je přesvědčen, že podpora zdravějších stravovacích návyků jde ruku v ruce s lepším chápáním zemědělství a toho, jak jsou potraviny produkovány, a v této souvislosti podporuje cíl, jímž je posílit vzdělávací rozměr programů Ovoce a zelenina do škol a Mléko pro školy, vyzývá k co nejrychlejšímu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o program podpory pro dodávání ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích institucí; v této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení organizací producentů do programu Ovoce do škol jako způsobu, jak podpořit krátké dodavatelské řetězce a u dětí konzumaci místního a sezonního ovoce a zeleniny;

72.  domnívá se, že klíčem k analýze situace v odvětví ovoce a zeleniny je vývoj příjmů zemědělců v odvětví, a proto vyzývá Komisi, aby připravila v této záležitosti studii, která ukáže, zda byla přijatá opatření, jako je posílení organizací producentů, opravdu účinná;

73.  žádá Komisi, aby připravila naléhavý plán zaměstnanosti mládeže v odvětví zemědělství, aby se zabránilo stárnutí profese a následnému opouštění půdy a produkce;

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0205.

Právní upozornění - Ochrana soukromí