Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 (11706/2015 – C8-0274/2015 – 2015/2132(BUD))

P8_TA(2015)0376 A8-0298/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „IID“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu, oddíl III – Komise(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016(6),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který Komise přijala dne 24. června 2015 (COM(2015)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který přijala Rada dne 4. září 2015 a postoupila Evropskému parlamentu dne 17. září 2015 (11706/2015 – C8-0274/2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016(7),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 23. září 2015 o řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci (COM(2015)0490),

–  s ohledem na návrhy na změnu č. 1/2016 (COM(2015)0317) a č. 2/2016 (COM(2015)0513) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0298/2015),

Oddíl III

Obecný přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2016 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech a ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání; připomíná, že těmito zásadami jsou vnitřní a vnější solidarita, zejména účinné řešení migrační a uprchlické krize, a dále podpora konkurenceschopnosti vytvářením důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvojem podniků a podnikání v celé Unii („3E“ – employment, enterprise, enterpreneurship);

2.  zdůrazňuje, že Unie v současnosti čelí několika závažným mimořádným situacím, především pak nebývalé migrační a uprchlické krizi; je přesvědčen, že v rozpočtu Unie je třeba vyčlenit nezbytné finanční prostředky, aby bylo možné reagovat na politické výzvy a Unie mohla s nejvyšší naléhavostí a prioritně naplnit očekávání a účinně na tyto krize reagovat; chápe, že migrační a uprchlickou krizi nelze vyřešit pouze finančními prostředky a že je zapotřebí komplexní přístup, který obsáhne její vnitřní i vnější rozměr; domnívá se, že mimořádná situace vyžaduje mimořádná opatření a že k zajištění nových prostředků pro tyto účely je zapotřebí silného politického odhodlání; v této souvislosti zdůrazňuje, že solidarita je základní zásadou rozpočtu EU; je znepokojen tím, že tváří v tvář uprchlické krizi se solidarita projevuje v různých členských státech různou měrou; žádá Komisi, aby přišla s návrhem, jak může rozpočet EU přimět členské státy k vyváženějšímu postoji v otázce solidarity;

3.  konstatuje, že Parlament již od počátku klade v rozpočtu na rok 2016 zvláštní důraz na migraci a uprchlíky; připomíná svá dřívější prohlášení, že zvládnutí migračních toků vyžaduje vnitřní i vnější solidaritu a že je třeba v rámci integrovaného přístupu aktivovat rovněž nástroje vnějšího financování, aby bylo možné odstranit základní příčiny problémů, kterým Unie čelí; připomíná společné smlouvy a dohody, jako je například schengenské acquis a dublinské nařízení(8), a návrh Komise o zřízení závazného krizového relokačního mechanismu (COM(2015)0450);

4.  rozhodl se proto, že ihned předloží komplexní balíček pozměňovacích návrhů, které zvýší návrh rozpočtu (NR) o 1 161 milionů EUR v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a okruhu 4 (Globální Evropa), aby bylo možné bezprostředně reagovat na migrační krizi; zdůrazňuje, že pokud jde o vnitřní rozměr krize, Parlament ve svých pozměňovacích návrzích již plně integroval a sladil oba soubory opatření pro relokaci žadatelů o azyl a navrhl další navýšení prostředků pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a agentury Unie v této oblasti; upozorňuje na řadu dodatečných navýšení prostředků pro konkrétní programy v okruhu 4, jako jsou evropský nástroj sousedství, nástroj pro rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc a nástroj předvstupní pomoci, jež cílí na vnější rozměr krize;

5.  zdůrazňuje však, že tyto pozměňovací návrhy je třeba posuzovat společně s návrhem Komise na změnu č. 2/2016, jenž má vedle druhého souboru relokačních opatření zahrnovat další opatření stanovená ve výše uvedeném sdělení Komise ze dne 23. září 2015; vyjadřuje politování nad tím, že Parlament a Rada nemají více času na zkoumání vhodnosti tohoto návrhu na změnu, nicméně chápe nutnost okamžité reakce a značný časový tlak; zdůrazňuje, že Parlament s těmito novými opatřeními plně souhlasí a má v úmyslu hájit jejich financování formou nových prostředků, a to i ve větším rozsahu, než navrhuje ve svém postoji k rozpočtu na rok 2016;

6.  rozhodl se, že rovněž učiní kroky v souvislosti s pokračující krizí, která má dopad na evropské zemědělce, především pak v odvětví mléka a mléčných výrobků, a že do svého postoje k rozpočtu na rok 2016 zahrne mimořádná podpůrná opatření v hodnotě 500 milionů EUR, která oznámila Komise; věří, že na základě návrhu Komise na změnu č. 2/2016 bude možné určit přesné rozpočtové položky, které budou v tomto ohledu navýšeny; vítá rozhodnutí Komise přenést nevyužité prostředky z rezervy pro případ krizí z rozpočtu na rok 2015 do rozpočtu na rok 2016 a bere na vědomí, že tyto nevyužité prostředky budou využity na proplacení přímých plateb příjemcům podle nařízení (EU) č. 1306/2013;

7.  je si vědom toho, že k odstranění nedostatků v hospodářství Unie je třeba vyvíjet mnohem větší úsilí, a to podporou konkurenceschopnosti, růstu a vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou v tomto ohledu hrají mikropodniky, malé a střední podniky a sociální podniky; navyšuje proto prostředky programu COSME o 16,5 milionu EUR; rozhodl se také, že v roce 2016 navrhne nové prostředky na závazky, aby bylo možné pokračovat v Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí, u níž bylo celkové finanční krytí v letech 2014–2015 předsunuto; bere na vědomí, že tento program významně přispívá k boji proti nezaměstnanosti, a rozhodl se, že zajistí, aby byly k dispozici nezbytné prostředky, a v provádění programu tak nenastal výpadek financování; schvaluje proto zvýšení prostředků na rok 2016 o 473,2 milionu EUR, což odpovídá původní výši přídělu finančních prostředků, která byla pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí stanovena na každý rok;

8.  opakuje své přesvědčení, že z rozpočtu Unie by neměly být financovány nové iniciativy na úkor stávajících programů a politik Unie a že by neměly být opomíjeny již přijaté politické závazky; uvědomuje si a plně potvrzuje rozsáhlou politickou i finanční podporu spuštění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a má v úmyslu naplnit závazek přijatý během jednání o EFSI, tedy co nejvíce omezit dopad na program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy v rámci ročního rozpočtového procesu; navrhuje tudíž, aby byly v plném rozsahu kompenzovány škrty v těchto dvou programech v roce 2016 (ve výši 1 326 milionů EUR), k nimž došlo z důvodu financování záručního fondu EFSI, a mohly tak být naplněny cíle programů dohodnuté před pouhými dvěma lety na základě přijetí příslušných právních základů;

9.  zdůrazňuje, že je důležité plně respektovat společné prohlášení týkající se platebního plánu na období 2015–2016, na němž se Parlament, Rada a Komise dohodly v návaznosti na sdílené odhodlání snížit nahromaděný objem nevyřízených žádostí o platbu u programů soudržnosti v období 2007–2013 na přibližně 2 miliardy EUR do konce roku 2016; v této souvislosti kritizuje skutečnost, že škrty navrhované Radou jsou s tímto platebním plánem v přímém rozporu; mimoto zdůrazňuje, že je nutné se neudržitelného hromadění nevyřízených žádostí v budoucnu vyvarovat, a vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy v tomto směru; proto se domnívá, že nepředpokládané potřeby v oblasti plateb by měly být pokryty z nových prostředků a že finanční prostředky ve výši 1 miliardy EUR určené Řecku, které budou předsunuty v roce 2016, by tedy měly být financovány v rámci stropu na platby stanoveného ve víceletém finančním rámci; zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že se platby vyplývající ze závazků poskytnutých na základě nástroje pružnosti počítají nad rámec tohoto stropu;

10.  ruší proto všechny škrty, které Rada v NR provedla (563,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a 1 421,8 milionu EUR v prostředcích na platby); nerozumí tomu, z jakých důvodů byly škrty navrženy, například škrty v programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy, z nichž byly prostředky přesunuty do fondu EFSI, a rovněž v rozvojové politice a politice sousedství, zejména pak s ohledem na nedávné události; vyjadřuje znepokojení nad tím, že navrhuje-li Rada tak rozsáhlé škrty v NR, přehlíží nepopiratelnou přidanou hodnotu rozpočtu Unie; v každém případě nesouhlasí s deklarovaným záměrem Rady zaměřit se na rozpočtové položky s nízkou mírou plnění či absorpční kapacitou, neboť současné údaje o plnění rozpočtu k tomu nedávají důvod a nejsou zohledněny odlišné způsoby plnění některých programů;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že expertní skupiny Komise jsou nadále nevyvážené, neboť jim nepřiměřeně dominují korporátní zájmy;

12.  konstatuje, že za účelem odpovídajícího financování těchto naléhavých potřeb a s ohledem na velmi napjatá rozpětí VFR v roce 2016 bude nezbytné využít veškerých prostředků dostupných podle nařízení o VFR, pokud jde o flexibilitu, přičemž bude nutné plně využívat nástroje pružnosti; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy; v této souvislosti zdůrazňuje, že celkové rozpětí VFR pro závazky z roku 2015 by mělo být uvolněno, jakmile budou splněny zákonné podmínky; očekává, že v této otázce dosáhne předběžné dohody s Radou a Komisí;

13.  připomíná společné prohlášení všech tří orgánů Unie v rámci politické dohody o VFR, že roční rozpočtové procesy budou v případě, že to bude vhodné, zahrnovat prvky související s otázkou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že začleňování zásady rovnosti žen a mužů by mělo jako horizontální princip prostupovat všemi politikami Unie, a žádá komplexní uplatňování přístupu zohledňování zásady rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu; rovněž vítá první kroky směřující k ekologizaci rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je nutné v tomto procesu pokračovat, aby byly naplňovány dohodnuté cíle v oblasti vynakládání prostředků způsobem šetrným ke klimatu a k životnímu prostředí;

14.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2016 na 157 427,3 milionu EUR v prostředcích na závazky a 146 459,3 milionu EUR v prostředcích na platby;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

15.  kritizuje skutečnost, že i tento rok zasáhly okruh 1a výrazné škrty Rady: oproti NR byly prostředky na závazky sníženy o 140,9 milionu EUR a prostředky na platby o 435,4 milionu EUR; upozorňuje na to, že přibližně polovina škrtů se týká programu Horizont 2020, což v roce 2016 povede k dalšímu snížení prostředků pro tento program, neboť část prostředků byla přesunuta do EFSI;

16.  zdůrazňuje, že v zájmu důsledného přístupu je nyní nutné odmítnout některé škrty, které Rada v červnu 2015 provedla z důvodu nízké absorpční kapacity u celé řady programů v podokruhu 1a, neboť v září 2015 bylo provádění těchto programů výrazně urychleno; konstatuje, že se jedná o obecný trend odpovídající životnímu cyklu těchto programů; rozhodl se proto, že u položek, u nichž Rada provedla v prostředcích na závazky a platby škrty, obnoví prostředky ve výši NR;

17.  v souladu se svými prioritami na rok 2016, tedy zaměstnaností, podniky a podnikáním, a po důkladném posouzení jejich dosavadní absorpční kapacity se rozhodl, že kromě úplné kompenzace škrtů u programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy ve prospěch fondu EFSI navrhne navíc některá selektivní zvýšení prostředků na programy COSME, Horizont 2020, EaSI a Erasmus+ nad úroveň NR;

18.  zdůrazňuje zejména, že předsunutí finančních prostředků na program COSME v letech 2014–2015 se ukázalo jako skutečně přínosné, neboť zájem malých a středních podniků o podporu v přístupu na trhy a k financování v posledních několika letech trvale roste; nesouhlasí tudíž se snížením prostředků na tento program v NR oproti roku 2015 a rozhodl se zvýšit jeho prostředky nad úroveň NR; připomíná, že Komise již poukázala na nedostatek prostředků u finančních nástrojů programu COSME na roky 2015, 2016 a 2017, což dokládá rozpor mezi disponibilními prostředky na závazky a očekávanou poptávkou; žádá, aby byly v rámci tohoto programu podstatně navýšeny prostředky na Erasmus pro mladé podnikatele, neboť k tomu, aby bylo možno vyhovět výraznému zájmu o účast v programu, dostupné zdroje nepostačují;

19.  vyzývá Komisi, aby analyzovala finanční zatížení plynoucí z poplatků a plateb hrazených v rámci udělování povinných osvědčení a licencí; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné vyhodnocení dopadu těchto nákladů na konkurenceschopnost průmyslových podniků a malých a středních podniků;

20.  rozhodl se, že u tří agentur finančního dohledu (EBA, EIOPA a ESMA) a agentury ACER navýší prostředky nad úroveň NR, aby měly pro plnění narůstajících úkolů k dispozici odpovídající zdroje;

21.  potvrzuje svou podporu programu ITER a je odhodlán pro něj zajistit odpovídající financování; je však znepokojen možnými dalšími prodlevami a dodatečnými náklady u tohoto programu a také souvisejícími možnými dopady na rozpočet Unie; lituje tudíž, že nemohl posoudit výši prostředků programu ITER na rok 2016 ve srovnání s aktualizovaným platebním plánem a časovým rozpisem, jež mají být v Radě ITER předloženy až v listopadu 2015; očekává však, že tento revidovaný plán dostatečným způsobem prokáže, že byla náležitě zohledněna doporučení Parlamentu uvedená v příslušném usnesení o udělení absolutoria za rok 2013(9), a že bude zajištěno řádné finanční hospodaření a efektivita výdajů; má v úmyslu předložit tuto záležitost v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2016; mimoto trvá na tom, že je nutné zajistit plnou transparentnost využívání příspěvků společného podniku Fusion for Energy do programu ITER; žádá řádný mechanismus zodpovědnosti, který poskytne jasnou představu o výši finančních zdrojů přidělených na tento mezinárodní projekt a který zajistí vyhodnocování účelnosti jejich vynakládání;

22.  zapisuje do rezervy část prostředků na standardizaci účetního výkaznictví a auditů a požaduje, aby byla uskutečněna doporučení uvedená v Maystadtově zprávě, která se týkají úkolů a povinností skupiny EFRAG, čímž by se rovněž zvýšil vliv Unie při stanovování mezinárodních účetních standardů; je rovněž znepokojen skutečností, že značné finanční prostředky EU poskytované nadaci IFRS se neprojevily nezbytným zlepšením v oblasti zodpovědnosti, transparentnosti a demokracie;

23.  zvyšuje proto pro podokruh 1a výši prostředků na závazky o 1 405,5 milionu EUR a prostředků na platby o 491,5 milionů EUR nad úroveň NR (včetně pilotních projektů a přípravných akcí), čímž překračuje strop prostředků na závazky o 1 316,9 milionu EUR, přičemž po vyčerpání dostupných rozpětí budou financovány všemi disponibilními prostředky flexibility podle nařízení o VFR;

Podokruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

24.  nesouhlasí se škrty v prostředcích na závazky ve výši 3,1 milionu EUR a – což je důležitější – se škrty v prostředcích na platby ve výši 220,1 milionu EUR, které Rada navrhuje pro okruh 1b, a to i u položek na činnosti před dokončením; vyzývá Radu, aby objasnila, jak se tyto škrty slučují s cílem snížit nahromaděný objem neprovedených plateb na straně jedné a cílem zamezit negativním dopadům a zbytečným prodlevám v provádění programů na období 2014–2020 na straně druhé; připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou Unie, která má za cíl snižovat rozdíly mezi evropskými regiony posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že nástroje jako fondy Evropský Sociální Fond, Evropský regionální a rozvojový fond, Fond soudržnosti nebo Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou účinnými nástroji pro konvergenci, snižování rozdílů v úrovni rozvoje a vytváření kvalitních a dlouhodobých pracovních míst;

25.  bere na vědomí předběžné posouzení, které Komise provedla na základě posledních prognóz členských států, a to že v provádění programů v oblasti politiky soudržnosti dojde v roce 2016 pravděpodobně k prodlevám; je vážně znepokojen tím, že jakékoli zásadní nedostatečné čerpání prostředků ve třetím roce provádění nového cyklu evropských strukturálních a investičních fondů v době, kdy by programy měly být realizovány naplno, bude mít nejen nepříznivý dopad na včasné dosažení výsledků v praxi, ale může také vést k závažnému tlaku na platby v následujících letech, a tím i k případnému opětovnému vzniku nahromaděného objemu neprovedených plateb; naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby urychleně pokročily v odstraňování základních příčin prodlev v provádění, například aby neprodleně určily orgány odpovědné za jednotlivé programy, zjednodušily vnitrostátní správní postupy a vyvarovaly se jejich vrstvení; v souladu s platebním plánem žádá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj plateb v rámci podokruhu 1b ve vztahu k programovému období 2014–2020, mimo jiné aby vydávala a pravidelně aktualizovala podrobné prognózy, které budou projednávány na interinstitucionálních schůzkách konaných k tomuto účelu, a předkládala návrhy podle potřeby;

26.  připomíná, že z důvodu předsunutí finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v letech 2014–2015 Komise nenavrhla žádné prostředky na závazky pro tuto iniciativu na rok 2016; rozhodl se v souladu s nařízením o Evropském sociálním fondu(10), které stanoví možnost v této iniciativě pokračovat, že na ni poskytne 473,2 milionu EUR v prostředcích na závazky, což je částka odpovídající původnímu ročnímu přídělu určenému na tento program; je přesvědčen, že financování tohoto důležitého programu, který řeší jeden z nejpalčivějších problémů Unie, by nemělo být v roce 2015 ukončeno; zdůrazňuje, že by měly být přiděleny další finanční prostředky k rozšíření tohoto programu, neboť se tak pomůže většímu počtu mladých lidí při hledání důstojného a trvalého pracovního místa; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily zrychlit provádění této iniciativy v praxi, aby z ní měli mladí Evropané bezprostřední užitek; naléhavě vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o opatřeních v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, která jsou financována z prostředků Unie, a o výsledcích dosažených díky těmto opatřením;

27.  s ohledem na pilotní projekty a přípravné akce zvyšuje prostředky na závazky pro okruh 1b o 482,7 milionu EUR a prostředky na platby o 1 164 miliony EUR nad úroveň NR, čímž překračuje strop prostředků na závazky o 467,3 milionu EUR, přičemž tato částka bude financována všemi dostupnými prostředky flexibility podle nařízení o VFR;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

28.  konstatuje, že Rada snížila prostředky i v okruhu 2, a to o 199,9 milionu EUR u prostředků na závazky a o 251,1 milionu EUR u prostředků na platby, včetně rozvoje venkova, Evropského námořního a rybářského fondu a programu LIFE; domnívá se, že základem každé spolehlivé revize prostředků pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) by měl být i nadále návrh na změnu č. 2/2016 týkající se zemědělství; obnovuje proto výši prostředků v jednotlivých položkách na úrovni NR;

29.  vítá skutečnost, že Komise předložila komplexní balíček mimořádných opatření v hodnotě 500 milionů EUR na podporu evropských zemědělců, především v odvětví mléka a mléčných výrobků, které je v situaci klesajících cen komodit a větší produkce mléka; zdůrazňuje, že dopady jsou nejzávažnější v odlehlých oblastech, kde je socioekonomický význam odvětví mléka a mléčných výrobků naprosto jednoznačný; zapisuje tuto částku do rozpočtu při svém čtení jako výraz podpory krokům oznámeným Komisí a očekává, že bude plně začleněna do rozpočtu při dohodovacím postupu na základě návrhu na změnu č. 2/2016; zdůrazňuje, že tento balíček by měl doplňovat celou škálu opatření zaměřených na řešení ztrát a dlouhodobých dopadů, s nimiž se evropští zemědělci potýkají v důsledku ruského embarga na zemědělské produkty, neboť Rusko je doposud druhým nejvýznamnějším odbytištěm pro vývozy zemědělských produktů Unie;

30.  domnívá se, že vývozní náhrady deformují obchod a jsou v rozporu s cíli EU v oblasti rozvoje; podporuje proto jejich úplné zrušení;

31.  znovu připomíná, že by prostředky společné zemědělské politiky ani žádné jiné prostředky z rozpočtu neměly být používány k financování býčích zápasů, při nichž jsou zabíjena zvířata; připomíná, že takovéto financování je jednoznačně v rozporu s Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (směrnice Rady 98/58/ES)(11);

32.  zdůrazňuje stále se zvětšující rozsah úkolů, které má Unie plnit v rámci Evropského námořního a rybářského fondu; obnovuje proto výši prostředků na vědecké poradenství a znalosti v odvětví rybolovu na úrovni rozpočtu na rok 2015 vzhledem k důležitosti shromažďování údajů pro rozhodování a navyšuje rozpočet Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) s cílem podpořit její úlohu při koordinaci a provádění společné rybářské politiky;

33.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 510,4 milionu EUR a prostředky na platby o 520,6 milionu EUR (včetně pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 647,2 milionů EUR;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

34.  připomíná, že v NR bylo stanoveno navýšení prostředků pro oblast bezpečnosti a migrace, včetně 150 milionů EUR na plán na přerozdělení 40 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, čímž Komise překročila strop pro tento okruh o 124 milionů EUR, a navrhla proto získat tuto částku využitím nástroje pružnosti; vítá skutečnost, že Rada s využitím nástroje pružnosti k tomuto účelu v zásadě souhlasila; poznamenává však, že je zapotřebí dlouhodobý finanční plán pro reakci na uprchlickou krizi, a soudí, že tento problém by měl být řešen také revizí VFR;

35.  rozhodl se, že s ohledem na současný mimořádný příliv migrantů a uprchlíků bude navýšení prostředků soustředěno na posílení fondu AMIF; v této souvislosti rozhodně podporuje druhý balíček prostředků ve výši 780 milionů EUR na přerozdělení dalších 120 000 osob; rozhodl se, že potřebné prostředky zapíše do rozpočtu při svém čtení a že sladí první balíček prostředků na přerozdělení s tímto druhým tím, že přidá ještě 20 milionů EUR na pokrytí nákladů na dopravu (500 EUR na každého migranta pro Itálii a Řecko); schvaluje další zvýšení prostředků na celková navýšení u fondu AMIF o 79 milionů EUR; upozorňuje, že je nutno také zajistit možnosti dostatečného financování fondu AMIF pro nadcházející roky; připomíná, že bod 17 IID umožňuje zvýšit částku vyčleněnou na celou dobu trvání daného programu o více než 10 %, pokud nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti;

36.  konstatuje, že takováto opatření jsou pouze prvním krokem k plnému uplatňování zásady solidarity, na které je Unie založena; vyzývá Komisi a Radu, aby v plném rozsahu uskutečnily plány navržené ve výše uvedeném sdělení Komise dne 23. září 2015 a jednoznačně ukázaly, že budou trvat na dodržování lidských práv, jak o něm hovoří Listina základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité financování operací navracení v souladu s Listinou a s její zásadou „nenavracení“ s cílem dosáhnout účinné politiky navracení, která zabrání nelegální migraci a omezí ji; zdůrazňuje, že je důležité podporovat uprchlíky v blízkosti jejich domovských zemí a zjednodušit azylová řízení v členských státech;

37.  konečně se rozhodl navýšit prostředky u agentur, které plní úkoly související s migrací, a to celkově o 26 milionů EUR, z čehož největší zvýšení rozpočtu připadá na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), který dostane o 12 milionů EUR více než v NR; podotýká, že tato agentura hraje ústřední, koordinační roli při provádění prozatímních opatření v oblasti mezinárodní ochrany a členské státy zasažené migrační vlnou se na ni stále častěji obracejí se žádostí o pomoc;

38.  vítá sdělení Komise ze dne 23. září 2015 a odpovídající opatření, která jsou předmětem návrhu na změnu č. 2/2016, konkrétně dodatečné finanční prostředky na mimořádnou pomoc ve výši 600 milionů EUR pro nejvíce zasažené členské státy; je spokojen s tím, že se Komise v této oblasti ujímá vůdčí úlohy a tím potvrzuje přístup, který Parlament přijal během svého čtení; je připraven uvažovat o dalším navýšení prostředků v průběhu dohodovacího postupu;

39.  lituje, že Rada snižuje prostředky na závazky o 25,1 milionu EUR a prostředky na platby o 33,6 milionu EUR oproti NR; domnívá se, že takové snížení prostředků ohrožuje řádné provádění programů a akcí spadajících do okruhu 3; připomíná v této souvislosti, že ačkoli se může zdát, že některé navržené škrty nejsou tak důležité, je třeba mít na paměti poměrně malý rozsah některých důležitých a cenných programů, které jsou tudíž těmito škrty obzvláště ohroženy; rozhodl se proto obnovit výši prostředků na úrovni NR;

40.  dále se domnívá, že s ohledem na důležitou roli dílčích programů v oblasti kultury a sdělovacích prostředků při podpoře kulturních a kreativních odvětví, která představují klíčové evropské hodnoty, je nezbytné zvýšit prostředky pro tyto programy o celkem 10,5 milionu EUR v prostředcích na závazky nad úroveň NR, a to včetně opatření v multimediální oblasti a záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví plánované na rok 2016, které mají řešit zásadní otázku přístupu malých a středních podniků a organizací v kulturním a kreativním odvětví k financování;

41.  za prioritu považuje také navýšení prostředků na program Evropa pro občany o 1,5 milionu EUR a úpravu jeho rozpočtové nomenklatury tím, že bude vytvořena samostatná položka pro provádění evropské občanské iniciativy;

42.  konstatuje, že Parlament při svém čtení (včetně pilotních projektů a přípravných akcí) překračuje strop okruhu 3 o 1 055,1 milionu EUR v prostředcích na závazky, přičemž jejich výše je oproti NR vyšší o 931,1 milionu EUR, a prostředky na platby zvyšuje o 586,5 milionu EUR; navrhuje proto, aby k financování balíčku navýšených prostředků v souvislosti s migrací byly využity veškeré prostředky, které jsou k dispozici ve VFR;

Okruh 4 – Globální Evropa

43.  poukazuje na to, že ze všech okruhů provedla Rada největší škrty v okruhu 4, a to jak v prostředcích na závazky (- 163,4 milionu EUR), tak v prostředcích na platby (- 450,4 milionu EUR); s překvapením konstatuje, že největší škrty byly provedeny u evropského nástroje sousedství (zejména u aspektů chudoby a bezpečnosti ve středomořských zemích), u nástroje pro rozvojovou spolupráci (včetně tematického cíle migrace a azylu) a u nástroje předvstupní pomoci (přestože do kandidátských zemí dorazil značný počet uprchlíků nebo jimi vedou hlavní migrační trasy); zdůrazňuje, že tento přístup je v příkrém rozporu s prohlášeními Rady a Evropské rady k programu pro migraci, uprchlické krizi a spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi;

44.  s ohledem na tyto okolnosti se rozhodl obnovit výši prostředků stanovenou v NR; konstatuje, že situace v oblasti plateb v okruhu 4 je stále důvodem ke značným obavám, a to kvůli tomu, že se dále přenáší značný nahromaděný objem neuhrazených faktur a uměle se odkládá plnění smluvních závazků z důvodu přetrvávajícího stavu, kdy jsou v rozpočtu zapsány nedostatečné prostředků na platby; znovu proto potvrzuje, že zvýšení prostředků na platby navržené Komisí je skutečně pouhým nezbytně nutným minimem, nehledě na skutečnost, že nebývalá migrační a uprchlická krize mezitím klade na vnější činnost Unie další nároky;

45.  doplňuje balíček změn týkajících se migrace a uprchlické krize tím, že schvaluje cílené navýšení prostředků na závazky především u evropského nástroje sousedství (+ 178,1 milionu EUR), ale také u nástroje pro rozvojovou spolupráci (+ 26,6 milionu EUR), u humanitární pomoci (+ 26 milionů EUR), u nástroje předvstupní pomoci (+ 11,2 milionu EUR), u nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (+ 12,6 milionu EUR) a u evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (+ 1 milion EUR); podporuje sice změny priorit u těchto programů tam, kde je to zapotřebí, ve snaze řešit ty nejaktuálnější problémy, zdůrazňuje však, že to nesmí vést k omezení činností při plnění původních cílů příslušných právních základů, protože by tak hrozila destabilizace evropského sousedství nebo jiných regionů, jichž se tyto programy týkají; opakuje, že je třeba přijmout komplexní a na lidských právech založený přístup propojující migraci s rozvojem a usilující o integraci legálních migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků; zdůrazňuje, že je nutno posílit spolupráci a angažovanost ve vztahu se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi, aby se podařilo současnou migrační krizi účinně řešit, a zejména pokrýt potřeby vysídlenců ve třetích zemích, pokud jde o zdravotní péči a vzdělávání; považuje proto uvedená navýšení prostředků za nezbytně nutná, aby bylo možné kromě původních cílů příslušných právních základů financovat i další iniciativy;

46.  konstatuje, že regionální svěřenecký fond Unie v reakci na syrskou krizi a svěřenecký fond pro mimořádné situace za účelem zajištění stability a odstranění základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe byly zřízeny proto, že rozpočtu Unie chybí potřebná flexibilita a finanční prostředky umožňující rychlou a komplexní reakci na takovou krizi; zdůrazňuje, že při přezkumu/revizi VFR je třeba nalézt ucelenější řešení, pokud jde o to, jak zajistit, aby byla podpora z rozpočtu Unie na humanitární pomoc a rozvoj efektivnější a byla pohotově k dispozici, a jak ji úspěšně kombinovat s Evropským rozvojovým fondem a bilaterální pomocí poskytovanou členskými státy; žádá, aby prostředky přidělené navíc pro programy v okruhu 4 byly použity zejména ke zvýšení financování obou výše uvedených svěřeneckých fondů a okamžité pomoci prostřednictvím UNHCR a Světového potravinového programu; vyzývá jednotlivé členské státy, aby převedly slova v činy a neprodleně poskytly potřebné dodatečné příspěvky odpovídající finančním prostředkům Unie pro tyto svěřenecké fondy a pokrývající chybějící prostředky k financování agentur OSN; konstatuje, že seznam projektů, které mohou být financovány ze svěřeneckých fondů, dále oslabuje postoj Rady ohledně údajně nedostatečné absorpční kapacity v okruhu 4;

47.  navyšuje prostředky v rozpočtové položce pro podporu mírového procesu a finanční pomoc Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) o 40 milionů EUR; konstatuje, že agentura UNRWA sehrává efektivní roli při podpoře rostoucího počtu palestinských uprchlíků přímo postižených syrskou krizí, což agentuře způsobuje další zátěž; je znepokojen tím, že agentuře UNRWA chybí finanční prostředky, a žádá, aby uvedené dodatečné prostředky byly směřovány do všeobecného fondu agentury UNRWA na podporu základního vzdělávání a sociálních a zdravotnických služeb;

48.  připomíná, že v zájmu zmírnění škodlivých dlouhodobých následků vyplývajících z humanitární krize je zásadní zajistit, aby děti postižené krizí i nadále pokračovaly v procesu vzdělávání; zvyšuje proto finanční prostředky na podporu vzdělávání v rozpočtu na humanitární pomoc tak, aby jejich podíl činil 3 %, nikoli 1 %, s cílem dosáhnout 4% podílu do roku 2019;

49.  schvaluje symbolické navýšení rozpočtu na SZBP, které má podpořit jakoukoli iniciativu s cílem učinit z migrace specifickou složku civilních misí SBOP, a současně plně podporuje vojenskou misi EUNAVFOR MED zaměřenou na boj proti pašerákům lidí a převaděčům;

50.  oceňuje probíhající proces úvah v rámci ESVČ o budoucnosti zvláštních zástupců EU a jejich vztahu k ESVČ; domnívá se, že jakákoli změna rozpočtové položky pro zvláštní zástupce EU by měla proběhnout teprve poté, až bude současný proces úvah dokončen;

51.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků (+ 2 miliony EUR) s cílem rozhodným způsobem přispět k pokračování a zintenzivnění práce Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

52.  zdůrazňuje, že uplatňování dohody o usnadnění obchodu uzavřené na 9. konferenci WTO na úrovni ministrů bude vyžadovat zvýšení finanční podpory pro nejméně rozvinuté a rozvojové země; zdůrazňuje potřebu koordinovaného úsilí Komise a členských států v rámci mezinárodních finančních institucí, aby se zabránilo snížení prostředků na pomoc na podporu obchodu a na mnohostranné iniciativy, aby se předešlo nesrovnalostem při spolupráci s některými partnery, což snižuje účinné vynakládání prostředků, a aby bylo zajištěno, aby dohoda o usnadnění obchodu podporovala rozvoj;

53.  rozhodl se, že i s pilotními projekty a přípravnými akcemi vyčerpá rozpětí 261,3 milionu EUR, které bylo podle NR ponecháno pod stropem pro okruh 4 v prostředcích na závazky, a že v této fázi již nepůjde dále; zvyšuje rovněž prostředky na platby o 132,5 milionu EUR; očekává, že na základě těchto změn proběhne plodné dohodovací řízení, při němž bude zohledněn také návrh na změnu č. 2/2016; zdůrazňuje však, že vzhledem k tomu, že možné, že je tento strop nedostatečný, protože byl stanoven mnohem dříve, než došlo k zásadním událostem na Ukrajině, v Sýrii, v Tunisku a obecně v sousedních zemích, na Blízkém Východě a v Africe; žádá tudíž, aby byly plně využity možnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech, a je i nadále přístupný dalšímu využívání ustanovení o flexibilitě stanovených ve VFR s cílem řešit vnější rozměr současné migrační a uprchlické krize;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

54.  konstatuje, že v tomto okruhu Rada snížila částku na 31,2 milionu EUR, z nichž je 19,3 milionu EUR určeno pro správní rozpočet Komise, zejména na její budovy, zařízení a především zaměstnance, a to v důsledku zvýšení míry standardního paušálního snížení na 4,3 %; nevidí žádné důvody pro takovýto krok Rady při jejím čtení a připomíná, že po několika letech setrvalých úspor byly navrhované správní výdaje Komise na rok 2016 v blízkosti očekávané míry inflace, tj. v reálných číslech se prakticky nemění, a že Komise pokračuje ve snižování stavu svých zaměstnanců;

55.  domnívá se navíc, že vzhledem k předvídatelnosti tohoto typu výdajů, které do značné míry vycházejí ze smluvních závazků, a s ohledem na jejich velmi vysokou míru plnění, kterou vykazuje Komise, jsou tyto škrty nepodložené; konstatuje zejména, že obsazenost míst v plánu pracovních míst Komise dosáhla k 1. dubnu 2015 rekordní výše – bylo obsazeno 97,8 % pracovních míst; lituje, že Rada navíc ve všech okruzích kromě okruhu 5 snížila správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu o celkem 28 milionů EUR, přestože se jedná o aspekty, které jsou klíčové pro úspěšnost programů v jednotlivých oblastech politiky Unie;

56.  rozhodl se tudíž, že u všech položek správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v oblastech politiky a u všech položek v okruhu 5, u nichž Rada provedla škrty, obnoví výši prostředků na úrovni NR a že u omezeného počtu položek schválí mírné navýšení prostředků;

57.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby spojený rozpočet dozorčího výboru úřadu OLAF a sekretariátu OLAF byl uveden v samostatné rozpočtové položce rozpočtu tohoto úřadu na rok 2016;

Agentury

58.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur vypracovanými Komisí; konstatuje, že Komise již výrazně snížila původní žádosti většiny agentur;

59.  domnívá se proto, že jakékoli další škrty, které navrhuje Rada, by mohly ohrozit řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, kterými je pověřil legislativní orgán;

60.  rozhodl se, že v rámci celkového balíčku týkajícího se migrace zvýší prostředky pro hlavní agentury působící v této oblasti: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Frontex, Europol, Eurojust, eu.LISA, CEPOL a Agenturu pro základní práva, a to o celkem 26 milionů EUR, neboť tyto agentury hrají zásadní úlohu při efektivním řešení současného palčivého problému migračních toků; vítá dodatečné prostředky pro agentury a dalších 120 míst v jejich plánech pracovních míst v opravném rozpočtu č. 7/2015 a očekává, že toto rozhodnutí bude mít také dopad na rozpočet na rok 2016 a na rozpočty na následující roky; upozorňuje na rychle se zhoršující krizovou situaci a obrovský nárůst migračních toků; naléhavě vyzývá Komisi, aby před dohodovacím jednáním o rozpočtu předložila aktualizované a konsolidované informace o potřebách agentur; vyzývá Komisi, aby navrhla střednědobou a dlouhodobou strategii pro činnost agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí: cíle, úkoly, koordinace, vytváření hotspotů a finanční zdroje;

61.  rozhodl se dále zvýšit rozpočtové prostředky na rok 2016 pro tři agentury finančního dohledu, neboť byly pověřeny dalšími úkoly a jejich pracovní zatížení vzrostlo; vyzývá Komisi, aby do roku 2017 předložila návrh koncepce financování z poplatků, která by zcela nahradila stávající příspěvky členských států, a byla by tak zabezpečena nezávislost evropských orgánů na orgánech členských států;

62.  rozhodl se také zvýšit prostředky pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Evropskou agenturu pro kontrolu rybolovu a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, aby měly k plnění svých úkolů k dispozici odpovídající zdroje;

63.  nemůže však přijmout přístup Komise a Rady ve věci lidských zdrojů agentur, a proto mění značný počet plánů pracovních míst; znovu zdůrazňuje, že podle interinstitucionální dohody by každá agentura měla v průběhu pěti let snížit počet pracovních míst o 5 %, avšak nová pracovní místa, která jsou zapotřebí k plnění dalších úkolů spojených s novým vývojem dané politiky a s novými právními předpisy od roku 2013, musí také provázet dodatečné zdroje a je třeba je nezapočítávat při plnění cíle snižování stavu zaměstnanců podle IID;

64.  zdůrazňuje proto opět, že nesouhlasí s myšlenkou fondu pracovních míst určených k převodu mezi agenturami, ale potvrzuje, že je ochoten uvolnit pracovní místa, pokud přitom dojde ke zefektivnění činnosti mezi agenturami prostřednictvím intenzivnější správní spolupráce nebo v případě potřeby i sloučením a sdružováním některých funkcí buď s Komisí, nebo s jinou agenturou;

65.  znovu zdůrazňuje, že pracovní místa financovaná subjekty z daného odvětví nemají žádný dopad na rozpočet Unie, a proto by vůbec neměla být předmětem snižování stavu zaměstnanců; zdůrazňuje, že tento krok měl být ponechán na libovolném uvážení dané agentury, aby v závislosti na proměnlivém pracovním zatížení měla možnost neobsazovat všechna pracovní místa, která má k dispozici;

66.  upravuje proto řadu plánů pracovních míst agentur v souladu s výše popsanými prioritami, a to s cílem uvést stav zaměstnanců do souladu s dodatečnými úkoly, jiné plány pak upravuje tak, aby lépe odpovídaly cíli snížit stav zaměstnanců o 5 % během pěti let a aby k pracovním místům financovaným z poplatků přistupovaly odlišně; připomíná, že o 5% snížení během pěti let bylo rozhodnuto s cílem snížit správní náklady; upozorňuje v této souvislosti, že další místa v plánu pracovních míst nemají automatické finanční důsledky pro rozpočet Unie, protože agentury obsazují svá místa podle svých potřeb, a nemají proto vždy všechna pracovní místa ve svém plánu pracovních míst obsazena;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

67.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici;

Platby

68.  znovu zdůrazňuje důležitost společného platebního plánu na období 2015–2016, na kterém se ještě před rozpočtovým procesem dohodly Parlament, Rada a Komise a v němž se odráží závazek všech tří orgánů snížit nahromaděný objem neuhrazených plateb; konstatuje, že podle dohody budou všechny tři orgány plně spolupracovat, aby byla v rozpočtu na rok 2016 schválena taková výše prostředků na platby, která umožní tohoto cíle dosáhnout, a že Komise odpovídajícím způsobem vypočítala požadovanou výši prostředků na platby; domnívá se, že jakékoli kroky ke zvládnutí rizika neudržitelného nahromadění neuhrazených faktur by měly být doplněny snahou zajistit produktivnější výměnu názorů a zlepšit ovzduší spolupráce mezi Radou na jedné straně a Parlamentem a Komisí na straně druhé; připomíná, že podle článku 310 Smlouvy o fungování EU musí být rozpočet Unie vyrovnaný co do příjmů a výdajů;

69.  lituje, že i přes výsledná mírná zvýšení prostředků a dosti značná rozpětí, která navrhla Komise, se Rada rozhodla snížit prostředky na platby o 1,4 miliardy EUR, a to jak u položek na činnosti, které jsou před dokončením, tak u programů, které již nyní běží naplno, ohrožuje tím postupné odstraňování neúměrně nahromaděného objemu neuhrazených plateb; připomíná, že u programů v rámci přímého řízení vede nedostatek prostředků na platby nejen k postupnému nahromadění neuhrazených faktur, ale také k umělým prodlevám v provádění programů, například k odkládání výzev k předkládání návrhů nebo podpisů nových smluv;

70.  rozhodl se obnovit NR v prostředcích na platby ve všech položkách, které Rada snížila, s tím, že výše prostředků na platby, které navrhla Komise v NR, jsou nezbytné k dosažení cílů platebního plánu;

71.  v odpovídajícím poměru navyšuje prostředky na platby ve všech položkách, u nichž byly změněny prostředky na závazky, a to se zřetelem k oblastem s profilem rychlého vyplácení prostředků nebo vysokým stupněm naléhavosti – konkrétně jde o Erasmus+, dva plány na přerozdělení uprchlíků, agenturu UNRWA a humanitární pomoc; zvyšuje prostředky na platby o další 1 miliardu EUR a ty tak v podobě nových prostředků v plném rozsahu pokryjí přesunutí finančních prostředků na platby pro Řecko; rozhodl se s ohledem na minulé plnění zvýšit také prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

72.  připomíná, že odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 byl stanoven ve výši 1 823 648 600 EUR, což představuje zvýšení oproti rozpočtu na rok 2015 o 1,6 %; připomíná navíc, že 15 milionů EUR bylo vyčleněno na naléhavé investice do bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, což zvyšuje úhrnnou výši rozpočtu na rok 2016 na 1 838 648 600 EUR;

73.  poukazuje na to, že po přijetí odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 byla dne 15. června 2015 vytvořena nová politická skupina a že v důsledku těchto změn v organizaci Parlamentu je k zajištění rovného zacházení se všemi politickými skupinami zapotřebí dodatečných prostředků;

74.  v plném rozsahu vyrovnává tato navýšení snížením prostředků v rozpočtových položkách týkajících se pohotovostní rezervy, příspěvku poslancům na všeobecné výdaje, dalšího vzdělávání, vybavení prostor, spotřeby energie, počítačového vybavení a telekomunikací – investic do projektů a nábytku;

75.  bere na vědomí závěry předsednictva ze dne 7. září 2015 přijaté s ohledem na čtení rozpočtu na rok 2016 v Parlamentu, v nichž předsednictvo navrhuje, aby byla jeho nedávná rozhodnutí a technické úpravy promítnuta do rozpočtu; schvaluje tyto nevelké technické změny navržené předsednictvem – jde o rozpočtově neutrální úpravy prostředků a plánu pracovních míst a aktualizace některých aspektů rozpočtové nomenklatury;

76.  zachovává tudíž celkovou výši svého rozpočtu na rok 2016 beze změny, jak byla přijata na plenárním zasedání dne 29. dubna 2015, a to 1 838 648 600 EUR;

77.  zdůrazňuje, že činnosti politických skupin nejsou totéž co administrativní práce; potvrzuje, že z tohoto důvodu musí být celkový stav zaměstnanců v politických skupinách vyňat z cíle snížit stav zaměstnanců o 5 % v souladu s rozhodnutími přijatými ohledně rozpočtových roků 2014(12) a 2015(13) a odhadu příjmů a výdajů na rok 2016(14);

78.  připomíná, že politické skupiny měly od roku 2012 zmrazen nábor pracovníků a že jejich potřeby byly v předchozích rozpočtových rocích pokryty pouze zčásti;

79.  opakuje, že je odhodlán naplnit bod 27 IID a snížit stav svých zaměstnanců o 1 %;

80.  zdůrazňuje, že se Parlament a Rada musí zabývat nutností sestavit časový plán pro zavedení jediného sídla, jak požadovala valná většina poslanců Parlamentu v několika usneseních, aby bylo dosaženo dlouhodobých úspor v rozpočtu Unie;

Změny plánu pracovních míst

81.  snižuje počet míst v plánu pracovních míst generálního sekretariátu na rok 2016 o 57 pracovních míst (cíl snížit počet zaměstnanců o 1 %), a to následovně: ze stálých pracovních míst 4 místa AD 14, 13 míst AD 13, 2 místa AD 12, 1 místo AD 9, 2 místa AD 8, 1 místo AD 5, 2 místa AST 11, 1 místo AST 10, 3 místa AST9, 8 AST 8, 7 míst AST 7, 4 místa AST 6, 3 místa AST 5, 2 místa AST 4, 1 místo AST 3 a 1 místo AST 1 a 2 dočasná pracovní místa AST 4; připomíná, že dopad tohoto opatření na rozpočet byl již zohledněn v odhadu příjmů a výdajů;

82.  v souladu s novým služebním řádem mění 80 stálých pracovních míst kategorie AST (25 míst AST 11, 10 míst AST 10, 5 míst AST 8, 15 míst AST 7, 5 míst AST 6, 5 míst AST 5, 5 míst AST 4, 5 míst AST 3 a 5 míst AST 2) na 80 pracovních míst kategorie AST/SC1;

83.  provádí následující technické opravy: ruší tři místa ve třídě AST 7 a tři místa ve třídě AST 6 a přidává šest míst AST 5 a vypouští poznámku pod čarou 1 v plánu pracovních míst, neboť příslušný postup nebyl v poslední době uplatňován;

84.  schvaluje vytvoření 43 nových dočasných pracovních míst (2 míst AD 7, 19 míst AD 5, 5 míst AST 5, 5 míst AST 3 a 12 míst AST 1) a převedení jednoho dočasného pracovního místa ze třídy AD 10 do třídy AD 14 s cílem pokrýt dodatečné potřeby spojené s vytvořením nové politické skupiny;

Snížení stavu zaměstnanců o 5 %

85.  připomíná, že Parlament v náležitém souladu s literou i duchem interinstitucionální dohody již třetí rok po sobě naplňuje cíl snížení stavu zaměstnanců o 5 %; zdůrazňuje, že za tímto účelem bylo od roku 2014 v jeho plánu pracovních míst zrušeno 171 stálých pracovních míst(15); zdůrazňuje, že v zájmu důsledného naplnění cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % je třeba do roku 2018 ještě dvakrát snížit stav zaměstnanců každoročně o 57 pracovních míst(16);

86.  zdůrazňuje, že v souladu s bodem 27 IID představuje cíl snížení stavu zaměstnanců o 5 % kompenzaci v rovině stavu zaměstnanců v souvislosti se zvýšením počtu pracovních hodin z 37,5 na 40 hodin týdně ve srovnání s plánem pracovních míst k 1. lednu 2013; domnívá se, že toto snížení se musí vztahovat na stálé pracovní zatížení, a nové odpovědnosti a úkoly musí být tudíž z příslušného výpočtu vyňaty;

87.  konstatuje, že v návaznosti na posílení jeho pravomocí a nové úkoly prošel Parlament od roku 2013 zásadními strukturálními změnami, například procesy internalizace, při nichž bylo obsazování příslušných míst v co největší míře prováděno vnitřními přesuny zaměstnanců a nová pracovní místa byla vytvářena pouze tehdy, pokud to bylo naprosto nezbytné; rozhodl se vyjmout tato dodatečná pracovní místa ze snahy o snížení stavu zaměstnanců o 5 %;

88.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při sledování plnění cíle snížení stavu zaměstnanců ze strany Parlamentu zohlednila další nové aspekty, jako je stálé pracovní zatížení, vynětí pracovníků politických skupin z výpočtu, internalizace kompenzované snížením prostředků v rozpočtových položkách na služby zajišťované externě a nové pravomoci a úkoly;

89.  zdůrazňuje, že plnění cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % by nemělo ohrozit řádné fungování Parlamentu, výkon jeho základních pravomocí ani špičkovou kvalitu jeho legislativní činnosti či kvalitu pracovních podmínek poslanců a zaměstnanců;

90.  podotýká, že žádná dohoda nemůže zbavit Evropský parlament a Radu svrchovaného práva provádět hodnocení ani jejich pravomoci rozhodovat každý rok o tom, co bude zapsáno v rozpočtu;

Další záležitosti týkající se zaměstnanců

91.  připomíná, že nová pracovní místa, jichž je zapotřebí v sekretariátu, by měla být obsazována interním přesunem zaměstnanců, pokud není řádně odůvodněna a prokázána nutnost vytvořit pracovní místa nově;

92.  připomíná, že jakákoli reorganizace parlamentních činností nebo postupů by neměla vést ke zhoršení pracovních podmínek a sociálních práv zaměstnanců bez ohledu na jejich pozici;

93.  opakuje, že k zajištění odpovídající podpory poslancům při výkonu jejich parlamentní činnosti je nezbytné nalézt novou rovnováhu mezi akreditovanými parlamentními asistenty a místními asistenty; bere na vědomí, že generální tajemník předložil předsednictvu návrh za účelem dosažení tohoto cíle; bere na vědomí dohodu, které předsednictvo dosáhlo, jež v zásadě odpovídá žádosti Evropského parlamentu ve výše zmíněném usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadech Parlamentu; vítá rozhodnutí, že tato dohoda má být bezodkladně provedena;

94.  znovu opakuje své odhodlání podporovat mnohojazyčnost parlamentní činnosti prostřednictvím vysokých standardů tlumočení a překladu; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru výsledky analýzy a posouzení vypracovaných poté, co se nepodařilo dosáhnout dohody ohledně nových pracovních podmínek tlumočníků (jaro 2015); očekává, že generální tajemník využije veškeré flexibility, která je nutná k zajištění vysoké kvality tlumočnických a překladatelských služeb pro poslance;

95.  žádá generálního tajemníka, aby předložil podrobný přehled všech pracovních míst v Parlamentu v období 2014–2016, včetně jejich rozčlenění podle útvarů, kategorií a typu smlouvy;

Politika v oblasti nemovitostí

96.  připomíná, že Rozpočtový výbor by měl být pravidelně informován o aktuálním vývoji politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí a měly by s ním být včas, tedy před uzavřením smlouvy, vedeny konzultace o všech projektech týkajících se budov, jež mají finanční dopady; potvrzuje, že bude finanční dopad všech těchto projektů důkladně prověřovat;

97.  je přesvědčen, že rozhodnutí ohledně projektů týkajících se budov by měla být přijímána transparentním postupem;

98.  znovu opakuje, že Rozpočtovému výboru by měla být co nejdříve, nejpozději začátkem roku 2016, předložena nová střednědobá strategie týkající se budov, aby mohl Parlament připravit svůj odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2017; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru případnou dlouhodobou strategii do roku 2025 v dostatečném předstihu před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2016;

99.  konstatuje, že od roku 2014 nebyly poskytnuty žádné prostředky na investice do rozšíření budovy Konrad Adenauer (KAD) v Lucemburku; připomíná, že odhad příjmů a výdajů na rok 2016 obsahoval pouze prostředky na stavební práce a služby, které mají být vyplaceny přímo Parlamentem, především na řízení projektu, technické odborné znalosti a poradenství; vyzývá generálního tajemníka, aby do konce letošního roku zjistil výši prostředků nevyužitých v rámci rozpočtu na rok 2015 a vyčlenil je na rozšíření budovy KAD formou žádosti o převod na konci roku 2015, aby se v maximální míře omezily budoucí platby úroků spojené s touto budovou;

Výdaje poslanců

100.  znovu vyzývá k větší transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje poslanců; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby vymezilo přesnější pravidla zodpovědnosti za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikaly dodatečné náklady;

101.  žádá, aby byly vyhodnoceny výsledky dobrovolného přístupu, jejž zvolila společná pracovní skupina v zájmu omezení letů poslanců a zaměstnanců ve třídě business, a dále možnosti získat výhodnější ceny za účelem snížení cestovních výloh poslanců a zaměstnanců;

Oddíl IV – Soudní dvůr

102.  lituje, že Komise i přes setrvalý nárůst objemu soudní činnosti a plánovanou reformu Tribunálu snížila počet zaměstnanců o 20, v důsledku čehož mohou vznikat problémy spojené s nedostatečnou kapacitou a může být ohroženo řádné fungování Soudního dvora a rychlost soudních řízení; rozhodl se proto, že obnoví 20 pracovních míst, které Soudní dvůr původně požadoval;

103.  lituje, že Rada zvýšila standardní snížení, které se vztahuje na prostředky určené na odměny zaměstnanců, a to z 2,5 % na 3,2 %, což odpovídá poklesu o 1,55 milionu EUR a je v rozporu s mimořádně vysokou mírou obsazenosti pracovních míst na Soudním dvoře (98 % na konci roku 2014) a vysokou mírou plnění rozpočtu (99 % v roce 2014); znovu proto upravuje standardní snížení na úroveň návrhu rozpočtu a ruší související snížení prostředků, aby zajistil, že Soudní dvůr adekvátně zvládne výrazný nárůst počtu věcí a bude moci plně využít pracovní místa, která mu byla přidělena;

104.  dále se rozhodl, že obnoví sedm pracovních míst, která Soudní dvůr původně požadoval, aby mohl splnit dvojí požadavek na posílení svého oddělení pro bezpečnost a ochranu s cílem lépe chránit zaměstnance, návštěvníky a dokumenty a současně na provádění nového článku 105 jednacího řádu Tribunálu, podle nějž musí být vytvořen vysoce zabezpečený systém, který zúčastněným stranám některých věcí umožní poskytovat informace a podklady týkající se bezpečnosti Unie, členských států nebo řízení jejich mezinárodních vztahů;

105.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí prostředků na zajištění bezpečnosti a ochrany budov Soudního dvora, a proto se rozhodl vrátit škrty, které Rada v této oblasti navrhla, na úroveň návrhu rozpočtu;

106.  ruší stávající rezervu týkající se služebních cest a nahrazuje ji novou rezervou, jež bude uvolněna poté, co Soudní dvůr zveřejní informace o externích činnostech soudců, jak Parlament požaduje ve svém usnesení o udělení absolutoria Soudnímu dvoru za rok 2013(17);

Oddíl V – Účetní dvůr

107.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 2,76 %, aby Účetní dvůr mohl pokrýt své potřeby, pokud jde o plán pracovních míst;

108.  obnovuje všechny ostatní položky, v nichž Rada provedla škrty, aby tak Účetní dvůr mohl naplňovat svůj pracovní program a vypracovat plánované zprávy o auditu;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

109.  znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 4,5 %, aby výbor mohl pokrýt své potřeby a vyrovnat se s pokračujícím snižováním počtu zaměstnanců v souvislosti s dohodou o spolupráci mezi Parlamentem a výborem;

110.  rozhodl se také, že obnoví návrh rozpočtu, pokud jde o příspěvky na cesty a pobyt;

Oddíl VII – Výbor regionů

111.  snižuje na straně jedné odměny a příspěvky o částku odpovídající převodu 66 pracovních pozic do vyšší platové třídy a čtyřem dalším pracovním místům, která nebyla v návrhu rozpočtu započítána, aby tak zohlednil převedení těchto pracovních míst do Parlamentu;

112.  zvyšuje na straně druhé prostředky v několika položkách (externí zajišťování překladů, třetí strany, komunikace, náklady na reprezentaci, komunikace politických skupin, služební cesty a úklid a údržba), což lépe odpovídá odhadu příjmů a výdajů výboru, aby tak výbor mohl provádět svou politickou činnost a plnit své povinnosti;

113.  a konečně, ruší škrty provedené Radou v oblasti bezpečnosti a ochrany budov výboru, aby zajistil dostatečné financování bezpečnostních opatření pro případ zvýšené úrovně bezpečnostní hrozby („žlutá“) v průběhu roku 2016;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

114.  s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu veřejného ochránce práv o 135 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet veřejného ochránce práv a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat občanům Unie efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby veřejné ochránkyni práv umožnil plnit její mandát a závazky;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

115.  s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů o 135 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet inspektora ochrany údajů a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat orgánům Unie efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

116.  domnívá se, že máme-li být schopni reagovat na výzvy, které přináší geopolitická nejistota, a zabezpečit úlohu Unie ve světě, musí být zajištěno odpovídající financování ESVČ; obnovuje proto návrh rozpočtu ve všech položkách a ruší rezervy přijaté Radou, které souvisejí s kolísáním směnného kurzu eura;

o
o   o

117.  je přesvědčen, že rozpočet Unie může přispět k efektivnímu řešení nejen důsledků, ale také základních příčin krizí, s nimiž se Unie v současnosti potýká; zastává však názor, že neočekávané události, které se dotýkají celé Unie, je třeba řešit společným úsilím a zajištěním dalších prostředků na úrovni Unie, a nikoli zpochybňováním minulých závazků či návratem k iluzi čistě národních řešení; zdůrazňuje tudíž, že pro společnou a rychlou reakci máme k dispozici ustanovení o flexibilitě, která je třeba využít v plné míře, abychom vykompenzovali těsné mantinely stropů VFR;

118.  zdůrazňuje, že sotva dva roky po zahájení stávajícího VFR musela Komise dvakrát žádat o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti a z rozpětí pro nepředvídané události, aby mohly být pokryty nepředpokládané naléhavé potřeby, které nebylo možno financovat v rámci současných stropů VFR; dále konstatuje, že celkové rozpětí pro závazky v roce 2015, tedy v prvním roce VFR, bylo okamžitě použito v plném rozsahu, přičemž bylo nutné snížit zdroje určené na dva důležité programy Unie, aby bylo možné financovat nové iniciativy; zdůrazňuje, že kvůli předsunutí finančních prostředků v letech 2014–2015 mají některé programy Unie na rok 2016 k dispozici méně prostředků na závazky nebo nemají žádné; zřetelně tedy vnímá, že stropy VFR jsou v řadě okruhů příliš těsné a paralyzují Unii v nejvíce potřebných oblastech, přičemž mechanismy flexibility, které jsou ve VFR k dispozici, již byly uplatněny až na hranici svých možností; domnívá se, že tyto okolnosti jsou důvodem k provedení důkladné revize VFR v polovině období; netrpělivě očekává ambiciózní návrhy Komise v tomto směru v roce 2016;

119.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17. (2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0061. (6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172. (7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0263. (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 , kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31). (9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2013 (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 395). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470). (11) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř.věst. L 221, 8.8.1998, s. 23). (12) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 (Přijaté texty, P7_TA(2013)0437). (13) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2014 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (Přijaté texty, P8_TA(2014)0036). (14) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016 (P8_TA(2015)0172). (15) -67 pracovních míst v roce 2014, -47 míst v roce 2015 a -57 míst v roce 2016. (16) Vzhledem k tomu, že bylo přijato politické rozhodnutí vyjmout z příslušného výpočtu pracovníky politických skupin, uplatňuje se toto snižování stavu zaměstnanců na tu část plánu pracovních míst, kterou tvoří generální sekretariát (referenční počet pracovních míst (1 %): -57). (17) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl IV – Soudní dvůr (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 118).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 k postoji Rady v prvním čtení k nařízení Evropské parlamentu a Rady, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (09375/1/2015 – C8-0166/2015 – 2011/0901B(COD))

P8_TA(2015)0377 A8-0296/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (09375/1/2015 – C8-0166/2015),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k žádosti Soudního dvora předložené Evropskému parlamentu a Radě (02074/2011),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. října 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 8 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 69 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro právní záležitosti (A8-0296/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Soudnímu dvoru, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. října 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/..., kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/2422.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Na konci reformního procesu bude Tribunál tvořen dvěma soudci z každého členského státu. V zájmu dosažení rovnosti mezi ženami a muži, která je podle článku 3 Smlouvy o EU jedním z cílů Evropské unie, by proto vlády členských států měly v rámci procesu nominace kandidátů na soudce Tribunálu podle článku 254 Smlouvy o fungování EU v co nejvyšší míře zajistit rovné zastoupení žen a mužů.

(1) Přijaté texty, 15.4.2014, P7_TA(2014)0358.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) (08806/1/2015 – C8-0260/2015 – 2014/0213(COD))

P8_TA(2015)0378 A8-0295/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (08806/1/2015 – C8-0260/2015),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0457),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro rybolov (A8-0295/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  schvaluje prohlášení připojené k tomuto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění spolu s prohlášením Evropského parlamentu, které se aktu týká, v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu k udělení výjimky na používání vlečných sítí a tenatových sítí v Černém moři

„Evropský parlament prohlašuje, že ustanovení článku 15a, který má být začleněn do nařízení (EU) č. 1343/2011 a týká se výjimek ze zákazu používání některých zařízení v pobřežních vodách Černého moře, jsou výjimečné povahy. Tato ustanovení zohledňují stávající situaci v dotčené oblasti, v níž členské státy zavedly opatření s cílem umožnit využívání příslušného zařízení v souladu s odpovídajícími doporučeními Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM). Tyto informace již byly Parlamentu známy před předložením stávajícího návrhu Komise. Z těchto důvodů Parlament ve stávající situaci souhlasí s ujednáním, kterým se dotčeným členským státům povoluje udělovat příslušnou výjimku. Parlament nicméně zdůrazňuje, že tato ustanovení nelze vykládat ani využít jakožto precedens pro jakýkoli budoucí právní akt.“

(1) Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 116. (2) Přijaté texty ze dne 13.1.2015, P8_TA(2015)0005.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015)0177 – C8-0107/2015 – 2015/0093(COD))

P8_TA(2015)0379 A8-0305/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0177),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0107/2015),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na odůvodněná stanoviska, která předložily belgická Dolní komora, španělský Parlament, nizozemská Druhá komora a rakouská Spolková rada v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. září 2015(1),

—  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. října 2015(2),

—  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0305/2015)

1.  zamítá návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět a předložila nový návrh;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. (2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách (COM(2013)0894 – C7-0487/2013 – 2013/0435(COD))

P8_TA(2015)0380 A8-0046/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0894),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0487/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na postoj Rady a postoj Evropského parlamentu ze dne 29. března 2011, kdy nebylo dohodovací řízení ve věci nových potravin úspěšně završeno,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským Národním shromážděním a francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, která uvádějí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. dubna 2014(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8‑0046/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. října 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/2283.)

(1) Úř. věst. C 311, 12.9.2014, s. 73.

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 28. října 2015 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)0920 – C7-0004/2014 – 2013/0443(COD))(1)

P8_TA(2015)0381 A8-0249/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 (2)  Sedmý akční program pro životní prostředí18 potvrzuje dlouhodobý cíl politiky Unie v oblasti ovzduší dosáhnout takových úrovní kvality, které nemají výrazné nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí ani nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, a vyzývá za tímto účelem k dosažení úplného souladu se stávajícími právními předpisy Unie v oblasti kvality ovzduší, ke stanovení strategických cílů a opatření na období po roce 2020, ke zvýšenému úsilí v oblastech, kde jsou obyvatelé a ekosystémy vystaveni vysokým úrovním látek znečišťujících ovzduší a k posílení synergie mezi právními předpisy v oblasti kvality ovzduší a politickými cíli, jež si Unie stanovila zejména v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti. (2)  Sedmý akční program pro životní prostředí18 potvrzuje dlouhodobý cíl politiky Unie v oblasti ovzduší dosáhnout takových úrovní kvality, které nemají výrazné nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí ani nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, a vyzývá za tímto účelem k dosažení úplného souladu se stávajícími právními předpisy Unie v oblasti kvality ovzduší, ke stanovení strategických cílů a opatření na období po roce 2020, ke zvýšenému úsilí v oblastech, kde jsou obyvatelé a ekosystémy vystaveni vysokým úrovním látek znečišťujících ovzduší a k posílení synergie mezi právními předpisy v oblasti kvality ovzduší a politickými cíli, jež si Unie stanovila zejména v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti. Společná zemědělská politika na období 2014–2020 dává členským státům možnost přispět pomocí konkrétních opatření ke kvalitě ovzduší. Budoucí hodnocení umožní lépe pochopit účinky těchto opatření. __________________ __________________ 18 Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“, COM(2012)0710, 29.11.2012. 18 Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“, COM(2012)0710, 29.11.2012. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Členské státy a Unie jsou stranami Minamatské úmluvy o rtuti z roku 2013, která si klade za cíl zlepšení lidského zdraví a ochranu životního prostředí pomocí snížení emisí rtuti ze stávajících a nových zdrojů. Tato směrnice by měla přispět ke snížení emisí rtuti v Unii, jak požaduje sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Tematická strategie o znečišťování ovzduší“ ze dne 28. ledna 2005 a Minamatská úmluva o rtuti. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 (6)   Systém národních emisních stropů zavedený směrnicí 2001/81/ES by tedy měl být revidován a uveden do souladu s mezinárodními závazky Unie a jednotlivých členských států. (6)   Systém národních emisních stropů zavedený směrnicí 2001/81/ES by tedy měl být revidován s cílem zajistit soulad s mezinárodními závazky Unie a jednotlivých členských států. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 (8)   Tato směrnice by rovněž měla přispět k dosažení cílů v oblasti kvality ovzduší stanovených v právních předpisech Unie a ke zmírnění dopadů změny klimatu prostřednictvím snížení emisí znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima a rovněž k celosvětovému zlepšení kvality ovzduší. (8)   Tato směrnice by rovněž měla přispět nákladově efektivním způsobem k dosažení cílů v oblasti kvality ovzduší stanovených v právních předpisech Unie a ke zmírnění dopadů změny klimatu prostřednictvím snížení emisí znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima kromě celosvětového zlepšení kvality ovzduší, a to zlepšením synergií s politikou Unie v oblasti klimatu a energetiky a zajištěním toho, že nebude docházet ke zdvojování právních předpisů Unie. Tato směrnice by zejména měla být uvedena do souladu s vyvíjejícími se unijními a mezinárodními opatřeními v oblasti změny klimatu, mimo jiné i s rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a s komplexní a závaznou celosvětovou dohodou v oblasti změny klimatu. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Tato směrnice by měla také přispět ke snížení nákladů na zdravotní péči spojených se znečištěním ovzduší v Unii prostřednictvím zvýšení kvality života občanů EU a podporou přechodu na zelenou ekonomiku. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 b (nový) (8b)  Za účelem snížení emisí z námořní dopravy je nutné zajistit plné a včasné zavedení limitů stanovených Mezinárodní námořní organizací a přísné uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU1a. Jsou nutné také další kroky v oblasti kontroly emisí z lodní dopravy. Bylo by vhodné, aby Unie a členské státy zvážily vymezení nových oblastí kontroly emisí a v rámci IMO pokračovaly v opatřeních pro další snižování emisí. ______________ 1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (Úř. věst. L 327, 27.11.2012, s. 1). Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 (9)   Členské státy by měly splnit závazky ke snížení emisí do roku 2020 a 2030. Aby byl zajištěn prokazatelný pokrok směrem k závazkům pro rok 2030, měly by členské státy dosáhnout průběžného závazku pro rok 2025, které jsou stanoveny na základě lineární trajektorie mezi úrovněmi jejich emisí pro rok 2020 úrovněmi definovanými podle závazků na snížení emisí pro rok 2030, kromě případu, že by vznikly nepřiměřené náklady. Pokud emise do roku 2025 takto sníženy být nemohou, měly by členské státy podat vysvětlení ve zprávě podávané v souladu s touto směrnicí. (9)   S cílem snížit emise látek znečišťujících ovzduší do atmosféry a účinně přispět k cíli Unie, jímž je dosažení takové úrovně kvality vzduchu, která nebude mít závažné negativní dopady a nebude představovat riziko pro zdraví, a snížit úrovně a depozice znečišťujících látek, které způsobují acidifikaci a eutrofizaci pod kritickou hodnotu a míru, jsou v této směrnici stanoveny pro členské státy závazné závazky snížit emise do roku 2020, 2025 a 2030. Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 (11)   Aby se podpořilo plnění národních závazků ke snížení emisí nákladově efektivním způsobem, měly by mít členské státy oprávnění započítat snížení emisí z mezinárodní námořní dopravy, pokud je úroveň emisí z tohoto odvětví nižší než úroveň emisí při splnění norem daných právními předpisy Unie, a to i pokud jde o mezní hodnoty pro obsah síry v palivu, které stanoví směrnice Rady 1999/32/ES21. Členské státy by rovněž měly mít možnost splnit své závazky a průběžné úrovně emisí methanu (CH4) společně a využít k tomu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES22. Členské státy by mohly za účelem kontroly plnění vlastních národních emisních stropů, závazků ke snížení emisí a průběžných úrovní emisí upravovat své národní emisní inventury s ohledem na pokročilejší vědecké poznatky a metodiky v oblasti emisí. Komise by mohla proti využití kterékoliv z těchto možností flexibility členským státem vznést námitku v případě, kdy by nebyly splněny podmínky stanovené v této směrnici. (11)   Aby se podpořilo plnění národních závazků ke snížení emisí nákladově efektivním způsobem, měly by mít členské státy možnost splnit své závazky týkající se methanu (CH4) společně a využít k tomu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES22. Členské státy by mohly za účelem kontroly plnění vlastních národních emisních stropů, závazků ke snížení emisí a úrovní emisí upravovat své národní emisní inventury s ohledem na pokročilejší vědecké poznatky a metodiky v oblasti emisí. Komise by mohla proti využití takovéto flexibility členským státem vznést námitku v případě, kdy by nebyly splněny podmínky stanovené v této směrnici. __________________ __________________ 21 Směrnice Rady č. 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS (Úř. věst. L 121, 11.5.1999, s. 13). 22 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136). 22 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136). Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 (12)   Členské státy by měly přijmout a provádět svůj národní program omezování znečištění ovzduší s cílem splnit příslušné požadavky na snížení emisí a průběžné úrovně emisí a účinně přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti kvality ovzduší. V tomto směru by členské státy měly zohlednit potřebu snížit emise v zónách a aglomeracích s nadměrnými koncentracemi látek znečišťujících ovzduší a/nebo v těch zónách a aglomeracích, které významně přispívají ke znečištění ovzduší v jiných zónách a aglomeracích, a to i v sousedních zemích. Národní programy omezování znečištění ovzduší by v této souvislosti měly přispívat k úspěšnému provádění plánů kvality ovzduší stanovených v článku 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/50/ES23. (12)   Členské státy by měly přijmout a provádět svůj národní program omezování znečištění ovzduší s cílem splnit příslušné požadavky na snížení emisí a účinně přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti kvality ovzduší. V tomto směru by členské státy měly zohlednit potřebu snížit emise v zónách a aglomeracích s nadměrnými koncentracemi látek znečišťujících ovzduší a/nebo v těch zónách a aglomeracích, které významně přispívají ke znečištění ovzduší v jiných zónách a aglomeracích, a to i v sousedních zemích. Národní programy omezování znečištění ovzduší by v této souvislosti měly přispívat k úspěšnému provádění plánů kvality ovzduší stanovených v článku 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/50/ES23. __________________ __________________ 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1). 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1). Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 (13)   Národní programy omezování znečištění ovzduší by měly zahrnovat opatření, která lze uplatnit v odvětví zemědělství, aby se snížily emise NH3 a PM2,5 do ovzduší z hlavních zdrojů emisí. Členské státy by měly mít vzhledem ke specifickým vnitrostátním okolnostem právo provádět i jiná opatření, než stanoví tato směrnice, pokud budou tato opatření mít na životní prostředí rovnocenný vliv. (13)   Národní programy omezování znečištění ovzduší by měly zahrnovat opatření, která lze uplatnit v odvětví zemědělství, aby se snížily emise NH3, CH4 a PM2,5 do ovzduší z hlavních zdrojů emisí. Tato opatření by měla být efektivní z hlediska nákladů, vycházet z konkrétních informací a údajů a zohledňovat vědecký pokrok a předchozí opatření přijatá členskými státy. Bylo by rovněž žádoucí vypracovat pokyny pro osvědčené zemědělské postupy v oblasti používání amoniaku, které by měly být předmětem výměny na unijní úrovni, ve snaze snížit tyto emise. Členské státy by měly mít vzhledem ke specifickým vnitrostátním okolnostem právo provádět i jiná opatření, než stanoví tato směrnice, pokud budou tato opatření mít na životní prostředí rovnocenný vliv. Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Národní programy omezování znečištění ovzduší by měly zahrnovat opatření na snížení emisí z hlavních zdrojů, která lze uplatnit ve všech příslušných odvětvích včetně zemědělství, průmyslu, silniční dopravy, nesilničních pojízdných strojů, vnitrozemské a vnitrostátní lodní dopravy, vytápění domácností a rozpouštědel. Členské státy by měly mít vzhledem ke specifickým vnitrostátním okolnostem právo provádět i jiná opatření, než stanoví tato směrnice, která mají na životní prostředí rovnocenný vliv. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b)  Při přijímání opatření, která mají být začleněna do národních programů omezování znečištění ovzduší, které se uplatňují v odvětví zemědělství, by členské státy měly zajistit, aby byly plně zohledněny dopady na malé a střední zemědělské podniky a aby tyto dopady s sebou nenesly značné navýšení nákladů, které tyto zemědělské podniky nejsou schopny nést. Zlepšení, pokud jde o kvalitu ovzduší, by mělo být dosaženo přiměřenými opatřeními, která neohrozí budoucnost zemědělských podniků. Národní programy omezování znečištění ovzduší by měly sladit hledisko chovu zvířat s omezováním znečištění ovzduší. Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 c (nový) (13c)  Opatření přijatá v rámci národních programů omezování znečištění ovzduší s cílem předcházet emisím NH3, PM2,5 a CH4 v odvětví zemědělství by měla být způsobilá pro finanční podporu mimo jiné z fondů pro rozvoj venkova, zejména opatření malých a středních podniků, která vyžadují významné změny postupů nebo výrazné investice, jako jsou extenzivní systémy pastvy, agroekologie, anaerobní digesce používání odpadů ze zemědělské činnosti pro výrobu bioplynu a nízkoemisní systémy ustájení. Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Za účelem zlepšení kvality ovzduší především v městských oblastech by národní programy omezování znečištění ovzduší měly zahrnovat opatření na snížení emisí oxidu dusíku a částic v těchto oblastech. Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  V souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a v souladu s judikaturou Soudního dvora by veřejnost měla mít široký přístup k právní ochraně, aby bylo zajištěno účinné provádění a prosazování této směrnice a posílena ochrana práva na život v prostředí přiměřeném pro lidské zdraví a vysokou kvalitu života. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 b (nový) (15b)  K zajištění účinnosti této směrnice a opatření k plnění jejích cílů jsou nezbytné inspekce v oblasti ochrany životního prostředí a dozor nad trhem. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 c (nový) (15c)  Při posuzování součinnosti politiky EU v oblasti kvality ovzduší a politiky v oblasti klimatu a energetiky by Komise měla vzít v úvahu studii výzkumné služby Evropského parlamentu nazvanou „Doplňkové posouzení dopadů interakce mezi politikou EU v oblasti kvality ovzduší a politikou v oblasti klimatu a energetiky“. Pozměňovací návrh 123 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 (20)   Je nezbytné změnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES26 tak, aby byl zajištěn soulad této směrnice s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998. (20)   Je nezbytné změnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES26 tak, aby byl zajištěn soulad této směrnice a směrnice 2008/50/ES s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998. ______________ ______________ 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17). 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17). Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 (21)   Aby bylo možné zohlednit technický vývoj, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie k úpravě pokynů k podávání zpráv stanovených v příloze I a dále v části 1 přílohy III a v přílohách IV a V, a to s cílem přizpůsobit je technickému vývoji. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (21)   Aby bylo možné zohlednit technický vývoj, měla by být na Komisi na stanovenou dobu přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie k úpravě pokynů k podávání zpráv stanovených v příloze I a dále v části 1 přílohy III a v přílohách IV a V, a to s cílem přizpůsobit je technickému vývoji. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 26 a (nový) (26a)  Kandidátské a potenciální kandidátské země by měly své vnitrostátní předpisy uvést pokud možno co nejvíce do souladu s touto směrnicí. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 a (nový) Cílem této směrnice je omezit emise znečišťujících látek způsobujících acidifikaci a eutrofizaci, prekurzorů ozonu, primárních částic a prekurzorů sekundárních částic a dalších látek znečišťujících ovzduší, což přispěje: a)  ke splnění dlouhodobého cíle Unie, jímž je dosáhnout úrovní kvality ovzduší, jež nemají výrazné nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí, v souladu s pokyny týkajícími se kvality ovzduší zveřejněnými Světovou zdravotnickou organizací; b)  ke splnění cílů Unie v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystému prostřednictvím snížení množství a ukládání znečišťujících látek způsobujících acidifikaci a eutrofizaci a dalších znečišťujících látek včetně přízemního ozonu pod kritické zátěže a úrovně; c)  ke splnění cílů v oblasti kvality ovzduší stanovených právními akty Unie; d)  zmírnění dopadů změny klimatu prostřednictvím snížení emisí znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima a zlepšením synergií s politikami Unie v oblasti klimatu a energetiky. Tato směrnice bude uvedena do souladu především s vyvíjejícími se unijními a mezinárodními opatřeními v oblasti změny klimatu, mimo jiné i s rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a s komplexní a závaznou celosvětovou dohodou v oblasti změny klimatu. Pozměňovací návrh 131 Návrh směrnice Čl. 3 - odst. 1 - bod 2 2.  „prekurzory ozonu“ oxidy dusíku, nemethanické těkavé organické sloučeniny, methan a oxid uhelnatý; 2.  „prekurzory ozonu“ oxidy dusíku, nemethanické těkavé organické sloučeniny a oxid uhelnatý; Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 3 a (nový) 3a.  „kritickou zátěží“ kvantitativní odhad expozice jedné nebo více znečišťujícím látkám, pod níž podle současných znalostí nedochází k významným nepříznivým účinkům na určené citlivé prvky životního prostředí; Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 3 b (nový) 3b.  „kritickou úrovní“ taková koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo v proudech směřujících na receptory, nad níž může podle současných znalostí docházet k přímým nepříznivým účinkům na receptory, jako jsou lidé, rostliny, ekosystémy nebo materiály; Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 4 a (nový) 4a.  „přízemním ozonem“ ozon v nejnižší části troposféry; Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 4 b (nový) 4b.  „těkavými organickými sloučeninami“ (VOC) všechny organické sloučeniny s výjimkou methanu, jež vznikají lidskou činností a jsou schopné reakcemi s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního světla tvořit fotochemické oxidanty; Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 6 a (nový) 6a.  „národním emisním stropem“ maximální množství látky v kilotunách, které může být v členském státě emitováno za kalendářní rok; Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 9 9.  „mezinárodní námořní dopravou“ vykonávání plaveb na moři a v pobřežních vodách plavidly plujícími pod jakoukoliv vlajkou, jež vyplouvají z území jedné země a připlouvají na území jiné země, a to s výjimkou rybářských plavidel; vypouští se Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 12 a (nový) 12a.  „politikou EU v oblasti ochrany ovzduší před znečištěním u zdroje“ nařízení nebo směrnice, které – bez ohledu na povinnosti, které se v nich stanoví – mají za cíl, ať již částečně, či nikoli, snížit emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), nemethanických těkavých organických sloučenin (NMVOC), amoniaku (NH3), částic (PM2,5) a methanu (CH4), a to provedením zmírňujících opatření u zdroje, zahrnujících přinejmenším, ale nikoli výlučně, snížení emisí, kterého bylo dosaženo prostřednictvím: –  směrnice 94/63/ES1a; –  směrnice 97/68/ES1b; –  směrnice 98/70/ES1c; –  směrnice 1999/32/ES1d; –  směrnice 2009/126/ES1e; –  směrnice 2004/42/ES1f; –  směrnice 2007/46/ES1g, včetně nařízení (ES) č. 715/20071h; –  nařízení (ES) č. 79/20091i; –  nařízení (ES) č. 595/20091j a nařízení (ES) č. 661/20091k; –  směrnice 2010/75/EU1l; –  nařízení (EU) č. 167/20131m; –  nařízení (EU) č. 168/20131n; –  směrnice 2014/94/EU1o. _______________________ 1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 24). 1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1). 1c Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58). 1d Směrnice Rady č. 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS (Úř. věst. L 121, 11.5.1999, s. 13). 1e Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 36). 1f Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87). 1g Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1). 1h Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1). 1i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 32). 1j Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1). 1k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1). 1l Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17). 1m Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1). 1n Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52). 1o Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1). Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Čl. 3 – bod 12 b (nový) 12b.  „dotčenou veřejností“ veřejnost, která je, či může být dotčena nebo má zájem na rozhodování o emisích látek znečišťujících ovzduší do atmosféry; pro účely této definice se nevládní organizace na ochranu životního prostředí, sdružení spotřebitelů, organizace zastupující zájmy zranitelných skupin obyvatelstva a jiné příslušné subjekty v oblasti zdravotní péče, které splňují požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy, považují za organizace mající na rozhodování zájem. Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 1.   Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), nemethanických těkavých organických látek (NMVOC), amoniaku (NH3), částic (PM2,5) a methanu (CH4) přinejmenším v rozsahu národních závazků ke snížení emisí platných od roku 2020 a 2030 stanovených v příloze II. 1.   Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), nemethanických těkavých organických látek (NMVOC), amoniaku (NH3) a částic (PM2,5) přinejmenším v rozsahu národních závazků ke snížení emisí platných od roku 2020, 2025 a 2030 stanovených v příloze II. Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 a (nový) 1a.  Členské státy omezí své roční antropogenní emise methanu (CH4) kromě emisí enterického methanu produkovaného přežvýkavými hospodářskými zvířaty přinejmenším v rozsahu národních závazků ke snížení emisí platných do roku 2030 stanovených v příloze II. Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 2.   Aniž je dotčen odstavec 1, členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která s sebou nenesou nepřiměřené náklady, s cílem omezit do roku 2025 jejich antropogenní emise SO2, NOX, NMVOC, NH3, PM2,5 a CH4. Úrovně těchto emisí se určí na základě prodaného paliva z lineární trajektorie omezení emisí spojující úroveň jejich emisí pro rok 2020 a úroveň emisí stanovenou v národních závazcích ke snížení emisí stanovených pro rok 2030. 2.  Členské státy poskytnou ve své zprávě podávané Komisi v souladu s článkem 9 aktuální informace o svém pokroku při plnění svých národních závazků ke snížení emisí. Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 – návětí 3.   Pro účely plnění odstavců 1 a 2 se nezapočítávají tyto emise: 3.   Pro účely plnění odstavce 1 se nezohledňují tyto emise: Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 – písm. d d)   emise z mezinárodní námořní dopravy, aniž je dotčen čl. 5 odst. 1. d)   emise z mezinárodní námořní dopravy. Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 1.  S cílem splnit průběžné úrovně emisí stanovené pro rok 2025 v souladu s čl. 4 odst. 2 a národní závazky ke snížení emisí platné pro období od roku 2030 pro NOX, SO2 a PM2,5, které stanoví příloha II, mohou členské státy snížením emisí NOX, SO2 a PM2,5 dosaženým v mezinárodní námořní dopravě kompenzovat emise NOX, SO2 a PM2,5 z ostatních zdrojů v témže roce, a to za předpokladu, že splní tyto podmínky: vypouští se a)  ke snížení emisí došlo v mořských oblastech, jež spadají do teritoriálních vod členských států, výlučných ekonomických zón nebo do kontrolních zón znečištění, pokud byly takové zóny stanoveny; b)  přijaly s cílem zajistit správné fungování této možnosti flexibility opatření k účinnému monitorování a kontrole a provádí je; c)  provádějí opatření s cílem dosáhnout z mezinárodní námořní dopravy úrovně emisí NOX, SO2 a PM2,5, která je nižší než ta, jíž by bylo dosaženo splněním norem Unie platných pro emise NOX, SO2 a PM2,5, a doložily toto dodatečné snížení emisí, jež je výsledkem těchto opatření, přiměřenou kvantifikací; d)  nekompenzovaly více než 20 % ze snížení emisí NOX, SO2 a PM2,5 vypočteného podle písmene c), přičemž je splněn předpoklad, že tato kompenzace nevede k nesplnění vnitrostátních závazků ke snížení emisí na období 2020 stanovených v příloze II. Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 – návětí 2.  Členské státy mohou své závazky ke snížení emisí methanu a průběžné úrovně emisí uvedené v příloze II provádět společně, za předpokladu, že splní tyto podmínky: 2.  Členské státy mohou své závazky ke snížení emisí methanu uvedené v příloze II provádět společně, za předpokladu, že splní tyto podmínky: Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 3 3.   Členské státy mohou v souladu s přílohou IV zavést upravené národní emisní inventury pro SO2, NOX, NH3, NMVOC a PM2,5, pokud by metody zlepšené na základě aktuálních vědeckých poznatků a použité při emisní inventuře vedly k nesplnění jejich národních závazků ke snížení emisí nebo průběžných úrovní emisí. 3.   Členské státy mohou v souladu s přílohou IV zavést upravené národní emisní inventury pro SO2, NOX, NH3, NMVOC a PM2,5, pokud by metody zlepšené na základě aktuálních vědeckých poznatků a použité při emisní inventuře vedly k nesplnění jejich národních závazků ke snížení emisí. Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 4 4.   Členské státy, které mají v úmyslu uplatnit odstavce 1, 2 a 3, o tom informují Komisi do 30. září roku předcházejícího dotčenému roku, v němž se podávají zprávy. Součástí těchto informací budou údaje o znečišťujících látkách a dotčených odvětvích a v případě, že to bude možné, i o míře vlivu na národní emisní inventury. 4.   Členské státy, které mají v úmyslu využít flexibilitu podle této směrnice, o tom informují Komisi do 31. prosince roku předcházejícího příslušnému roku, v němž se podávají zprávy. Součástí těchto informací budou údaje o znečišťujících látkách a dotčených odvětvích a v případě, že to bude možné, i o míře vlivu na národní emisní inventury. Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 5 – pododstavec 1 5.  Komise za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí provede přezkum a posouzení toho, zda využití některých možností flexibility v konkrétním roce splňuje příslušné požadavky a kritéria. 5.  Komise za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí provede přezkum a posouzení toho, zda využití flexibility nebo úpravy v konkrétním roce splňuje příslušné požadavky a kritéria. Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 5 – pododstavec 2 Pokud Komise ve lhůtě devíti měsíců ode dne převzetí příslušné zprávy uvedené v čl. 7 odst. 4, 5 a 6 nevysloví žádné námitky, považuje dotčený členský stát využití flexibility pro daný rok za přijaté a platné. Pokud Komise dospěje k názoru, že využití flexibility není v souladu s příslušnými požadavky a kritérii, přijme příslušné rozhodnutí a informuje členský stát o tom, že využití flexibility nelze připustit. Pokud Komise ve lhůtě šesti měsíců ode dne převzetí příslušné zprávy uvedené v čl. 7 odst. 5 a 6 nevysloví žádné námitky, považuje dotčený členský stát využití flexibility pro daný rok za přijaté a platné. Pokud Komise dospěje k názoru, že využití flexibility není v souladu s příslušnými požadavky a kritérii, přijme do devíti měsíců od data, kdy obdržela příslušnou zprávu, příslušné rozhodnutí a informuje členský stát o tom, že využití flexibility nelze připustit. Rozhodnutí musí být doplněno odůvodněním. Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 6 6.   Komise může v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 14 přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro využití flexibility podle odstavců 1, 2 a 3. 6.   Komise může v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 14 přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro využití flexibility podle odstavců 2 a 3. Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 1 1.   Členské státy v souladu s částí 2 přílohy III vypracují a přijmou národní program omezování znečištění ovzduší s cílem omezit roční antropogenní emise v souladu s článkem 4. 1.   Členské státy v souladu s částí 2 přílohy III vypracují a přijmou národní program omezování znečištění ovzduší s cílem omezit roční emise v souladu s článkem 4 a dosáhnout cílů této směrnice v souladu s článkem 1. Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a a (nové) aa)  zváží efektivnost nákladů na opatření ke snížení emisí a zohlední snížení emisí, jehož bylo doposud dosaženo, nebo pokud členský stát upřednostňuje svoje opatření ke snižování emisí, zohlední snížení, jehož lze dostáhnout uplatňováním stávajících právních předpisů Unie; Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a b (nové) ab)  upřednostní zvláštní politická opatření zaměřená na snížení rizik pro lidské zdraví zranitelných skupin obyvatel a zajištění plnění cíle snížení expozice v souladu s oddílem B přílohy XIV směrnice 2008/50/ES; Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b b)   zohlední potřebu snížit emise látek znečišťujících ovzduší v zájmu dosažení souladu s cíli v oblasti kvality ovzduší na svém území, a v příslušných případech i na území sousedních členských států; b)   sníží emise látek znečišťujících ovzduší v zájmu dosažení souladu s cíli v oblasti kvality ovzduší na svém území, zejména s mezními hodnotami podle směrnice 2008/50/ES, a v příslušných případech i na území sousedních členských států; Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b a (nové) ba)  kvantifikují dodatečná snížení emisí potřebná k dosažení úrovní kvality ovzduší v úrovních doporučených Světovou zdravotnickou organizací do roku 2030 nebo nižších hodnot; Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b b (nové) bb)  kvantifikují dodatečná snížení emisí potřebná k dosažení kritické zátěže a úrovní pro ochranu životního prostředí do roku 2030; Pozměňovací návrh 50 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b c (nové) bc)  stanoví příslušná opatření ke splnění cílů uvedených v písm. ba) a bb); Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c a (nové) ca)  podporují přesun investic ve prospěch čistých a účinných technologií a udržitelné výroby pomocí daňových pobídek; Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c b (nové) cb)  posoudí, do jaké míry mají různé vnitrostátní zeměpisné oblasti odlišné potřeby a problémy při řešení problému znečišťování ovzduší; Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d a (nové) da)  zajistí, aby příslušné odpovědné orgány monitorovaly účinnost opatření zavedených členskými státy s cílem zajistit soulad s touto směrnicí a případně byly zmocněny přijmout opatření. Pozměňovací návrh 124 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2a (nový) 2a.  Komise zajistí, aby veškeré politiky EU v oblasti ochrany ovzduší před znečištěním u zdroje odpovídaly tomuto účelu a přispívaly k dosažení cílů EU v oblasti kvality ovzduší. Za tímto účelem Komise a členské státy neprodleně schválí nové nařízení o emisích při skutečném provozu, které jsou v současnosti projednávány. Nový druh metody schvalování typu se bude používat nejpozději od roku 2017 a zajistí, že znečišťující látky jako je NOx a částice (PM2,5 a PM10) budou účinně omezeny podle faktorů shody potřebných k simulování podmínek při skutečném provozu. Nové metody schvalování budou nezávislé a transparentní. Tyto faktory shody jsou přísné a kvantifikované tak, aby simulovaly pouze nejistotu zkušebního postupu pro zjišťování emisí při skutečném provozu. Pozměňovací návrh 55 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 b (nový) 2b.  Členské státy stanoví systém pravidelných a mimořádných inspekcí ochrany životního prostředí a dozoru nad trhem a zveřejňování informací zaměřený na mobilní a stacionární zdroje, aby byla zajištěna účinnost politik a opatření při snižování emisí ve skutečných provozních podmínkách. Do ... *Komise předloží legislativní návrh celounijního systému pro testování v rámci dozoru při běžném provozu a zveřejňování informací o emisních normách pro lehká užitková vozidla, který by byl spravován příslušným kompetentním orgánem, aby se ověřilo, zda vozidla a motory splňují požadavky nařízení Euro 6 po celou dobu jejich životnosti. ______________ * Dva roky po datu k provedení této směrnice. Pozměňovací návrh 56 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 3 a (nový) 3a.  Členské státy mohou podpořit postupné odstranění zdrojů přízemních emisí tím, že v odvětví dopravy a zásobování palivem podpoří nahrazování hadic propouštějících emise technologiemi hadic s nulovými emisemi. Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 4 – písm. b b)   členské státy se rozhodnou pro využití některé z možností flexibility uvedených v článku 5. b)   členské státy se rozhodnou pro využití flexibility uvedené v článku 5. Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový) Národní programy omezování znečištění ovzduší uvádějí, zda členské státy hodlají využívat flexibilitu podle článku 5. Pozměňovací návrh 59 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 5 5.   Členské státy se v souladu s příslušnými právními předpisy Unie obrátí formou konzultací na veřejnost a na příslušné orgány, kterých se bude provádění národních programů omezování znečištění ovzduší pravděpodobně dotýkat vzhledem k jejich zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí, znečištění a kvality ovzduší a příslušného řízení na všech úrovních, a to ve fázi návrhu národního programu omezování znečištění ovzduší a při veškerých významných úpravách před jejich dokončením. V odůvodněných případech je v souladu s příslušnými právními předpisy Unie zapotřebí zajistit přeshraniční konzultace. 5.   Členské státy se v souladu s příslušnými právními předpisy Unie obrátí formou konzultací na příslušné orgány, kterých se bude provádění národních programů omezování znečištění ovzduší pravděpodobně dotýkat vzhledem k jejich zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí, znečištění a kvality ovzduší a příslušného řízení na všech úrovních, a to ve fázi návrhu národního programu omezování znečištění ovzduší a při veškerých úpravách před jejich dokončením. Do konzultací jsou zapojeny příslušné místní nebo regionální orgány odpovědné za provádění politik na snížení emisí v uvedených zónách nebo aglomeracích, a to včetně zón nebo aglomerací, které leží nejméně ve dvou členských státech. Pozměňovací návrh 60 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový) V souladu s příslušnými právními předpisy Unie členské státy zajistí, aby byli konzultováni zástupci dotčené veřejnosti v rané fázi vypracovávání a při přezkumu národních programů omezování znečištění ovzduší a při jakékoli aktualizaci těchto programů před jejich dokončením. V souladu s příslušnými právními předpisy Unie, včetně článku 25 směrnice 2008/50/ES, se případně zajistí přeshraniční konzultace. Pozměňovací návrh 61 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 5 a (nový) 5a.  Členské státy jmenují svůj vlastní nezávislý odborný subjekt, který provede přezkum návrhů národních programů omezování znečištění ovzduší s cílem posoudit správnost údajů a přiměřenost politik a opatření stanovených v těchto programech. Výsledky tohoto přezkumu budou zpřístupněny veřejnosti ještě před zveřejněním návrhu národního programu omezování znečištění ovzduší, aby se tak usnadnila smysluplná účast veřejnosti. Pozměňovací návrh 62 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 6 – pododstavec 1 a (nový) Komise vypracuje pokyny pro opatření v oblasti snižování emisí, která nejsou zahrnuta do části 1 přílohy III, včetně vytápění domácností a silniční dopravy, jež mohou členské státy zahrnout do svých národních programů omezování znečištění ovzduší. Pozměňovací návrh 63 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 8 8.   Komise může vytvořit pokyny k vypracování a provádění národních programů omezování znečištění ovzduší. 8.   Komise vydá pokyny k vypracování a provádění národních programů omezování znečištění ovzduší. Pozměňovací návrh 64 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 9 9.   Komise rovněž může formou prováděcích aktů konkretizovat formát národních programů omezování znečištění ovzduší členských států a nezbytné informace k nim. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 14. 9.   Komise rovněž formou prováděcích aktů konkretizuje formát národních programů omezování znečištění ovzduší členských států a nezbytné informace k nim. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 14. Pozměňovací návrh 65 Návrh směrnice Článek 6 a (nový) Článek 6a Fond pro čisté ovzduší Komise usnadní přístup k finanční podpoře s cílem přispět k tomu, aby mohla být přijata příslušná opatření, jejichž cílem je dodržení cílů této směrnice. To bude zahrnovat financování dostupné mimo jiné v rámci: a)  zemědělských fondů, včetně prostředků dostupných v rámci společné zemědělské politiky na období 2014-2020, se změnami v rámci přezkumu v polovině období v roce 2017 s cílem zahrnout kvalitu ovzduší jakožto veřejný statek se zvláštním odkazem na amoniak nebo methan nebo obě látky, aby se členským státům a příslušným regionálním a místním orgánům tímto způsobem poskytla příležitost přispívat ke snižování emisí pomocí zvláštních opatření a aby k tomu pomoc přispívala; b)  budoucích pracovních programů v rámci rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020; c)  evropských strukturálních a investičních fondů; d)  finančních nástrojů pro činnosti v oblasti životního prostředí a klimatu, jako je například program LIFE; e)  jakékoli kombinace výše uvedeného. Komise zajistí, aby postupy financování byly jednoduché, transparentní a přístupné různým úrovním veřejné správy. Komise posoudí možnost vytvoření jednotného kontaktního místa, na němž si subjekty mohou snadno ověřit dostupnost fondů a zjistit postupy související s přístupem k projektům zaměřeným na otázky spojené se znečištěním ovzduší. Pozměňovací návrh 67 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 4 4.  Členské státy, které využijí flexibilitu podle čl. 5 odst. 1, do informativní zprávy o inventurách za příslušný rok zařadí tyto informace: vypouští se a)  množství emisí NOX, SO2 a PM2,5 v případě, že by nebyla zřízena kontrolní oblast emisí; b)  úroveň snížení emisí dosaženého v té části kontrolní oblasti emisí, která se nachází na území daného členského státu podle čl. 5 odst. 1 písm. c); c)  rozsah, v němž tuto flexibilitu využily; d)  případné další údaje, jež členské státy považují za nápomocné k tomu, aby mohla Komise za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí provést úplné posouzení podmínek, v nichž byla flexibilita použita. Pozměňovací návrh 68 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 7 7.   Členské státy zavedou emisní inventury, včetně upravených emisních inventur, emisních prognóz a informativní zprávy o inventurách, v souladu s přílohou IV. 7.   Členské státy zavedou emisní inventury, případně včetně upravených emisních inventur, emisních prognóz a informativní zprávy o inventurách, v souladu s přílohou IV. Pozměňovací návrh 69 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1 1.   Členské státy zajistí, aby monitorování negativních dopadů znečištění ovzduší pokud možno probíhalo v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. 1.   Členské státy monitorují negativní dopady znečištění ovzduší v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. Pozměňovací návrh 70 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 2.   Členské státy případně koordinují monitorování dopadů znečištění ovzduší s dalšími monitorovacími programy, které byly zavedeny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.30 2.   Členské státy koordinují monitorování dopadů znečištění ovzduší s dalšími monitorovacími programy, které byly zavedeny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.30 __________________ __________________ 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s.1). 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s.1). Pozměňovací návrh 71 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 1.   Členské státy předloží své národní programy omezování znečištění ovzduší Komisi [do tří měsíců ode dne uvedeného v článku 17, datum vloží OPOCE], a následně je každé dva roky aktualizují. 1.   Členské státy předloží své národní programy omezování znečištění ovzduší Komisi do ...*, a následně je každé dva roky aktualizují. _________________ * Šest měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost. Pozměňovací návrh 72 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2 Pokud se národní program aktualizuje podle čl. 6 odst. 4, informuje o tom dotyčný členský stát do dvou měsíců Komisi. Pokud se národní program aktualizuje podle čl. 6 odst. 4, informuje dotyčný členský stát do dvou měsíců o obsahu aktualizovaného programu Komisi. Pozměňovací návrh 73 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1 2.   Členské státy od roku 2017 předkládají Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí v termínech, jež jako termíny pro podávání zpráv stanoví příloha I, své národní emisní inventury, emisní prognózy, prostorově rozlišené emisní inventury, inventury velkých bodových zdrojů a zprávy uvedené v čl. 7 odst. 1, 2 a 3 a případně čl. 7 odst. 4, 5 a 6. 2.   Členské státy od roku 2017 předkládají Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí v termínech, jež jako termíny pro podávání zpráv stanoví příloha I, své národní emisní inventury, emisní prognózy, prostorově rozlišené emisní inventury, inventury velkých bodových zdrojů a zprávy uvedené v čl. 7 odst. 1, 2 a 3 a případně čl. 7 odst. 5 a 6. Pozměňovací návrh 134 Návrh směrnice Čl. 9 - odst. 3 3.  Členské státy předkládají informace o národních emisích CH4 a prognózy jejich vývoje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/201331. vypouští se __________________ 31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o změně rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13). Pozměňovací návrh 74 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4 – návětí 4.   Komise za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí provádí pravidelný přezkum údajů z národních emisních inventur. Přezkum zahrnuje: 4.   Komise za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí provádí pravidelný přezkum údajů z národních emisních inventur a národních programů omezování znečištění ovzduší. Přezkum zahrnuje: Pozměňovací návrh 75 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4 – písm. c a (nové) ca)  kontroly s cílem ověřit, zda národní programy omezování znečištění ovzduší splňují požadavky podle článku 6. Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový) Výsledky přezkumu Komise se zpřístupní veřejnosti v souladu s článkem 11. Pozměňovací návrh 77 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1 1.   Přinejmenším jednou za pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice, jejíž součástí bude zhodnocení podílu Komise na dosažení cílů této směrnice. 1.   Přinejmenším jednou za 30 měsíců, počínaje dnem ...*, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice. Při této příležitosti Komise vyhodnotí: a)  svůj podíl a úsilí členských států na dosažení cílů této směrnice; b)  pokrok, jehož bylo dosaženo při snižování emisí látek znečišťujících ovzduší do roku 2025 a 2030; c)  pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění dlouhodobých cílů v oblasti kvality ovzduší stanovených v rámci 7. akčního programu pro životní prostředí; d)  zda došlo k překročení kritických zátěží a kritických úrovní, jakož i orientačních hodnot znečistění ovzduší podle Světové zdravotnické organizace; a e)  čerpání dostupných prostředků EU členskými státy, pokud jde o prostředky, které byly použity na opatření usilující o snížení znečištění ovzduší. ______________ * Datum vstupu této směrnice v platnost. Pozměňovací návrh 78 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Do zpráv o snížení emisí členských států za rok 2020, 2025 a 2030 zahrne Komise vysvětlení všech případů, kdy nebylo cílů dosaženo. Pozměňovací návrh 79 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1 b (nový) V případě, kdy zpráva uvádí, že členské státy nejsou schopny dodržovat právní předpisy Unie a limitní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, Komise: a)  vyhodnotí, zda je toto neplnění výsledkem neúčinné politiky EU v oblasti ochrany ovzduší před znečištěním u zdroje, včetně jejího provádění na úrovni členských států; b)  konzultuje výbor uvedený v článku 14 a vymezí, je-li třeba přijmout nový zdrojový právní předpis; je-li tomu tak, předloží legislativní návrhy s cílem zajistit splnění cílů této směrnice. Každý takovýto návrh doprovází důkladné posouzení dopadu, přičemž zohledňuje nejnovější vědecké údaje. Pozměňovací návrh 80 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2 V každém případě podá Komise výše uvedenou zprávu za rok 2025 a zahrne do ní informace o dosažení průběžných úrovní emisí uvedených v čl. 4 odst. 2 a důvody v případě jakýchkoli nedodržení. Zjistí se tak, zda jsou nezbytná další opatření a zváží se dopad provádění na různá odvětví. Na základě těchto zpráv Komise ve spolupráci s členskými státy vymezí, zda jsou nezbytná další opatření, včetně opatření na vnitrostátní úrovni, a zváží dopad provádění na různá odvětví. Pozměňovací návrh 81 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 2 2.   Zprávy uvedené v odstavci 1 mohou obsahovat hodnocení dopadů na životní prostředí a socioekonomických dopadů této směrnice. 2.   Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují hodnocení dopadů na zdraví a životní prostředí a socioekonomických dopadů této směrnice, včetně dopadů na systémy zdravotní péče členských států, jakož i nákladů na neprovedená opatření. Komise tyto zprávy zveřejní. Pozměňovací návrh 152 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 2 a (nový) 2a.  Před stanovením národního závazku ke snížení emisí provede Komise rovněž posouzení vlivu rtuti (Hg) a bude-li to nutné, předloží nový legislativní návrh. Pozměňovací návrh 82 Návrh směrnice Článek 10 a (nový) Článek 10a Evropské fórum pro čisté ovzduší Komise vytvoří Evropské fórum pro čisté ovzduší, které bude napomáhat koordinovanému provádění programu Čisté ovzduší pro Evropu a v jehož rámci se budou jednou za dva roky setkávat všechny příslušné zúčastněné strany, včetně příslušných orgánů členských států na všech relevantních úrovních, Komise, zástupců průmyslu, občanské společnosti a vědecké obce. Toto fórum dohlíží na vytvoření pokynů k vypracování a provádění vnitrostátních programů omezování znečištění ovzduší a na vývoj při snižování znečištění ovzduší, včetně hodnocení požadavků na podávání zpráv. Pozměňovací návrh 83 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 – písm. b a (nové) ba)  pokrok členských států při plnění závazných cílů v oblasti znečištění ovzduší pro jednotlivé země pro rok 2025 a 2030 pro jednotlivé znečišťující látky. Pozměňovací návrh 84 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 – písm. b b (nové) bb)  výsledky přezkumu uvedeného v čl. 9 odst. 4. Pozměňovací návrh 85 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 2 a (nový) 2a.  Členské státy zajistí dotčené veřejnosti přístup k administrativním nebo soudním postupům, aby mohla zpochybnit akty a opomenutí příslušných orgánů či soukromých osob, které nejsou v souladu s touto směrnicí. Takovéto postupy zajistí přiměřenou a účinnou právní ochranu, včetně předběžného opatření, je-li to vhodné, jsou spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné. Členské státy zajistí, aby informace o možnostech přístupu k těmto postupům byly veřejně dostupné, a zváží vytvoření vhodných podpůrných mechanismů, které odstraní nebo omezí finanční a jiné překážky bránící přístupu ke spravedlnosti. Pozměňovací návrh 127 Návrh směrnice Čl. 11 – bod 2 b (nový) 2b.  Pokud jde o NH3 a s ohledem na zprávy uvedené v čl. 10 odst. 1, Komise posoudí stávající a z právního hlediska povinné národní závazky ke snížení emisí na základě nejnovějších vědeckých poznatků a vezme při tom v potaz pokrok, jehož členské státy dosáhly při uplatňování směrnice 2001/81/ES a Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979. Do roku 2022 posoudí Komise plnění závazků přijatých na základě této směrnice a současně zohlední mimo jiné: a)  metodický dokument EHK OSN k zamezení emisím amoniaku a k jejich snižování, rámcový kodex správné zemědělské praxe ke snížení emisí amoniaku EHK OSN, revidovaný v roce 2014, a nejlepší dostupné techniky, které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU; b)  agroenvironmentální opatření vyplývající ze společné zemědělské politiky; c)  revidovaná znění všech příslušných právních předpisů v oblasti kvality ovzduší, mimo jiné i předpisů uvedených v čl. 3 odst. 12a této směrnice. V případě potřeby předloží Komise legislativní návrhy cílů, pokud jde o zlepšování norem pro kvalitu ovzduší po roce 2030. Pozměňovací návrh 86 Návrh směrnice Článek 11 a (nový) Článek 11a Komise tuto směrnice přezkoumá nejpozději v roce 2025 na základě zpráv uvedených v čl. 10 odst. 1, přičemž usiluje o zajištění pokroku na cestě směrem k dosahování úrovní kvality ovzduší doporučených Světovou zdravotnickou organizací a zohledňuje dlouhodobou vizi stanovenou v 7. akčním programu pro životní prostředí. Ve vhodných případech Komise zejména zohlední vědecko-technický pokrok a navrhne změny národních závazků ke snížení emisí stanovené v příloze II. Na základě pravidelných zpráv uvedených v čl. 10 odst. 1 Komise zváží opatření na snížení emisí způsobených mezinárodní lodní dopravou, zejména v teritoriálních vodách členských států a ve výlučných ekonomických zónách, a v případě potřeby předloží legislativní návrh. Pozměňovací návrh 87 Návrh směrnice Článek 12 S cílem zdokonalovat základnu pro snižování emisí rozvíjí Unie a případně členské státy dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi a koordinaci v rámci příslušných mezinárodních organizací, jako jsou Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), včetně spolupráce formou výměny informací o technickém a vědeckém výzkumu a vývoji. S cílem zdokonalovat základnu pro snižování emisí rozvíjí Unie a případně členské státy dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci se třetími zeměmi a koordinaci v rámci příslušných mezinárodních organizací, jako jsou Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), včetně spolupráce formou výměny informací o technickém a vědeckém výzkumu a vývoji. Členské státy vedou přeshraniční konzultace týkající se vzájemného ohrožení emisemi v případě sousedních průmyslových regionů sousedících států a dotčené členské státy vypracují společné plány na odstranění či snížení těchto emisí. Pozměňovací návrh 88 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 2 2.   Přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 7, čl. 7 odst. 9 a čl. 8 odst. 3 na Komisi platí na dobu neurčitou ode dne vstupu této směrnice v platnost. 2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 7, čl. 7 odst. 9 a čl. 8 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od …*. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. _______________ * Datum vstupu této směrnice v platnost. Pozměňovací návrh 89 Návrh směrnice Článek 15 Členské státy stanoví pravidla pro sankce ukládané v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a podniknou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a podniknou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato opatření Komisi do ...* a neprodleně oznámí i všechny následné změny, kterými budou tato ustanovení dotčena. _________________ * Datum vstupu této směrnice v platnost. Pozměňovací návrh 90 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 1 a (nový) Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, nepřenesou členské státy náklady na zajištění souladu na orgány, které nemají strategické pravomoci k plnění požadavků této směrnice. Pozměňovací návrh 125 Návrh směrnice Čl. 16 – návětí V příloze I směrnice 2003/35/ES se doplňuje písmeno g), které zní: V příloze I směrnice 2003/35/ES se doplňují písmena g) a h) následujícího znění: Pozměňovací návrh 126 Návrh směrnice Čl. 16 – bod 1 a (nový) „h) Článek 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu“ Pozměňovací návrh 135 Návrh směrnice Příloha I - tabulka A - řádek 4 Znění navržené Komisí Celkové národní emise podle kategorie zdroje —  CH4 Roční, počínaje r. 2005 do roku podání zprávy minus 2 roky (X-2) 15/02**** Pozměňovací návrh vypouští se Pozměňovací návrh 91 Návrh směrnice Příloha I – tabulka A – řádek 5 Znění navržené Komisí Předběžné národní emise podle agregované NFR(2) —  SO2, NOx, NH3, NMVOC, PM2,5 Roční, pro rok podání zprávy minus 1 rok (X-1) 30/09 Pozměňovací návrh Předběžné národní emise podle agregované NFR(2) —  SO2, NOX, NH3, NMVOC, PM2,5 Každé dva roky, pro rok podání zprávy minus 1 rok (X-1) 31/12 Pozměňovací návrh 136 Návrh směrnice Příloha I - tabulka C - řádek 5 Znění navržené Komisí Emisní prognózy podle agregovaných kategorií zdroje —  CH4 Dvouletý cyklus podávání zpráv zahrnujících každý rok od roku X do roku 2030, a jsou-li k dispozici údaje, do roku 2040 a 2050 15/03 Pozměňovací návrh vypouští se xxx xxx Pozměňovací návrh 95 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 1 – písm. a a)   nakládání s dusíkem s ohledem na celý dusíkový cyklus; a)   nakládání s dusíkem s ohledem na celý dusíkový cyklus a zvážení vypracování plánů pro hospodaření s půdou a živinami; Pozměňovací návrh 96 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 1 – písm. c c)   nízkoemisní postupy rozmetávání hnojiv; c)   nízkoemisní postupy rozmetávání hnojiv a techniky zahrnující oddělování tuhé části od kapaliny; Pozměňovací návrh 97 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 1 – písm. e e)   nízkoemisní systémy zpracování a kompostování hnojiv; e)   nízkoemisní systémy zpracování a kompostování hnojiv, včetně oddělování tuhé části od kapaliny; Pozměňovací návrh 98 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 1 – písm. g a (nové) ga)  podporu pastvy a extenzivního zemědělství a zlepšení biologické rozmanitosti pastvin pomocí rostlin s vysokým obsahem aminokyselin (např. jetel, vojtěška, obiloviny); Pozměňovací návrh 99 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 1 – písm. g b (nové) gb)  podporu střídání plodin, jež zahrnuje plodiny, které vážou dusík; Pozměňovací návrh 100 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 1 – písm. g c (nové) gc)  podporu agroekologického hospodaření, které povede k zemědělským systémům s velkou biologickou rozmanitostí, účinným využíváním zdrojů a omezenou závislostí na chemických vstupech nebo v ideálním případě zcela bez závislosti na chemických vstupech. Pozměňovací návrh 101 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A – bod 3 – písm. d d)   rozmetáváním anorganických hnojiv v souladu s předpokládaným nárokem příslušné plodiny nebo travinného porostu na dusík a fosfor a s přihlédnutím ke stávajícímu obsahu živin v půdě a k živinám získaným z jiných hnojiv. d)   nahrazením anorganických hnojiv v co nejvyšší možné míře hnojivy organickými. V případech, kdy se anorganická hnojiva dále používají, musí být rozmetána v souladu s předpokládaným nárokem příslušné plodiny nebo travinného porostu na dusík a fosfor a s přihlédnutím ke stávajícímu obsahu živin v půdě a k živinám získaným z jiných hnojiv. Pozměňovací návrh 108 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl A a (nový) Aa.  Opatření za účelem omezení emisí oxidů dusíku a částic v městských oblastech Po konzultaci s místními a regionálními orgány zváží členské státy tato opatření: –  vypracování plánů udržitelné městské mobility, včetně opatření, jako jsou například nízkoemisní zóny, zpoplatnění nadměrného dopravního zatížení, regulace parkování, rychlostní omezení, systémy sdílení automobilů a vytvoření infrastruktury pro alternativní nabíjení; –  podpora přechodu na jiný druh dopravy s cílem posílit využívání jízdních kol, chůze a veřejné dopravy; –  zavedení plánů udržitelné městské nákladní dopravy, jako například vytvoření logistických konsolidačních center společně s opatřeními na podporu přechodu z regionální silniční nákladní dopravy na elektrickou, železniční a vodní nákladní dopravu; –  využití systému plánování na řešení problému emisí z nových staveb a kotlů; renovace stávajících budov za účelem zlepšení energetické účinnosti; –  programy renovace na podporu nahrazování starých domácích spalovacích zařízení lepším zateplením domů, tepelnými čerpadly, lehkými topnými oleji, novými zařízeními na dřevěné pelety, systémy dálkového vytápění nebo vytápění pomocí zemního plynu; –  hospodářské a daňové pobídky na podporu využívání topných zařízení s nízkými emisemi; –  zákaz používání pevných paliv v obytných zónách a dalších citlivých oblastech za účelem ochrany zdraví zranitelných skupin, včetně dětí; –  zajištění minimalizace emisí ve stavebnictví prostřednictvím zavedení a prosazování politik na snížení prašnosti staveb a jejího monitorování a stanovení emisních limitů pro nesilniční pojízdné stroje; –  změna sazeb zdanění vozidel v případě vyšších skutečných emisí z vozidel s naftovým motorem a vozidel s přímým vstřikováním benzinu s cílem podporovat prodej méně znečišťujících vozidel; –  pobídky v oblasti zadávání veřejných zakázek a daňové pobídky na podporu rychlého zavádění vozidel s mimořádně nízkými emisemi; –  podpora renovací filtrů pevných částic pro naftové motory třídy IV EHK REC u strojů na naftu, nákladních automobilů, autobusů a taxíků; –  regulace emisí ze stavebních strojů a dalších nesilničních pojízdných strojů pracujících v hustě obydlených oblastech (a to i prostřednictvím renovací); –  osvětové kampaně a opatření za účelem zvýšení ostražitosti. Pozměňovací návrh 109 Návrh směrnice Příloha III – část 1 – oddíl C a (nový) Ca.  Opatření na snížení emisí z uhlovodíků Členské státy sníží emise nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) pomocí podpory používání moderních hadicových technologií s nulovými emisemi v různých odvětvích. Pozměňovací návrh 110 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 1 – písm. a – bod i i)   priority politiky a jejich vztah k prioritám stanoveným v dalších příslušných oblastech politiky, mj. v oblasti změny klimatu; i)   priority politiky a jejich vztah k prioritám stanoveným v dalších příslušných oblastech politiky, mj. v zemědělství, venkovském hospodářství, průmyslu, mobilitě a dopravě, ochraně přírody a v oblasti změny klimatu; Pozměňovací návrh 111 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 1 – písm. b b)   zvažované možnosti politiky, jimiž se má dosáhnout splnění závazků pro rok 2020, pro rok 2030 a dále a průběžné úrovně emisí stanovené pro rok 2025 ke snížení emisí a jež mají pomoci dále zlepšovat kvalitu ovzduší, i analýzu těchto možností a její metoda; jednotlivé či společné dopady těchto politik a opatření na snížení emisí, kvalitu ovzduší a životní prostředí; související nejistoty; b)   zvažované možnosti politiky, jimiž se má dosáhnout splnění závazků pro roky 2020, 2025 a 2030 ke snížení emisí a jež mají pomoci dále zlepšovat kvalitu ovzduší, i analýzu těchto možností a její metoda; jednotlivé či společné dopady těchto politik a opatření na snížení emisí, kvalitu ovzduší a životní prostředí; související nejistoty; Pozměňovací návrh 112 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 1 – písm. d d)   případně vysvětlení důvodů, které brání dosažení průběžných úrovní emisí pro rok 2025, neboť by takové dosažení vyžadovalo opatření obnášející nepřiměřené náklady; d)   vysvětlení opatření přijatých s cílem splnit národní závazky ke snižování emisí; Pozměňovací návrh 113 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 1 – písm. d a (nové) da)  vysvětlení metodologie použité k zajištění toho, aby opatření ke splnění národních závazků ke snížení emisí částic PM2,5 upřednostňovala opatření na snížení emisí černého uhlíku; Pozměňovací návrh 114 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 1 – písm. e e)   posouzení, jak se u vybraných politik a opatření zajistí soudržnost s plány a programy stanovenými v dalších relevantních oblastech politiky. e)   posouzení, jak se u vybraných politik a opatření zajistí soudržnost s plány a programy stanovenými v dalších relevantních oblastech politiky, zejména (avšak nikoli pouze) s plány kvality ovzduší podle směrnice 2008/50/ES, s přechodnými národními plány a plány inspekcí podle směrnice 2010/75/ES, s vnitrostátními akčními plány energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU, s národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice 2009/28/ES a s relevantními plány či programy naplňujícími požadavky směrnice 2001/42/ES nebo odpovídajících ustanovení v platné úpravě. Pozměňovací návrh 115 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 2 – písm. a a)   zhodnocení pokroku, jehož bylo prováděním programu dosaženo, snížení emisí a snížení koncentrací; a)   zhodnocení pokroku, jehož bylo prováděním programu dosaženo, snížení emisí, snížení koncentrací a odpovídající přínosy pro životní prostředí, veřejné zdraví a sociálně ekonomické přínosy; Pozměňovací návrh 116 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 2 – písm. b b)   případné významné změny v rámci politiky, hodnocení, programu či harmonogramu pro jeho realizaci. b)   případné významné změny v rámci politiky, hodnocení (včetně výsledků inspekcí a dozoru nad trhem podle čl. 6 odst. 2b), programu či harmonogramu pro jeho realizaci. Pozměňovací návrh 117 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 2 – písm. b a (nové) ba)  vyhodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo při dosahování dlouhodobých cílů Unie v oblasti zdraví a životního prostředí při zohlednění nezbytné aktualizace těchto cílů, včetně nových směrnic pro kvalitu ovzduší Světové zdravotnické organizace; Pozměňovací návrh 118 Návrh směrnice Příloha III – část 2 – bod 2 – písm. b b (nové) bb)  Při aktualizaci národních programů omezování znečištění ovzduší podle čl. 6 odst. 4 musí být uvedeny informace o všech dodatečných opatřeních na snížení znečištění ovzduší, která byla vzata v úvahu na příslušné místní, regionální nebo celostátní úrovni provádění ve spojení s plněním závazků v oblasti snižování emisí a dosahováním cílů kvality ovzduší, včetně informací uvedených v příloze III této směrnice a v příloze XV oddílu B odst. 3 směrnice 2008/50/ES.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst. 2, druhého pododstavce jednacího řádu (A8-0249/2015).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o evropské občanské iniciativě (2014/2257(INI))

P8_TA(2015)0382 A8-0284/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě (A7-0350/2010),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě,

–  s ohledem na veřejné slyšení o občanské iniciativě, které dne 26. února 2015 uspořádal Výbor pro ústavní záležitosti spolu s Petičním výborem,

–  s ohledem na studii tematické sekce C Parlamentu nazvanou „Evropská občanská iniciativa – první zkušenosti z jejího provádění“ a vydanou v roce 2014,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 4. března 2015 o uzavření šetření z vlastního podnětu týkajícího se Komise (OI/9/2013/TN),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z února 2015 nazvanou „Provádění evropské občanské iniciativy“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. března 2015 o evropské občanské iniciativě,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Petičního výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0284/2015),

A.  vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa dává občanům nové politické právo a je jedinečným a inovativním nástrojem participativní demokracie pro určování programu v Evropské unii, který občanům umožňuje aktivní zapojení do projektů a procesů, jež se jich týkají, a jehož potenciál musí být beze sporu plně využíván a významně posílen s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků a podnítit co nejvíce občanů EU k účasti na dalším vývoji evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů EU musí být posílení demokratické legitimity orgánů;

B.  vzhledem k tomu, že tři roky od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 1. dubna 2012, je třeba jeho provádění důkladně zhodnotit, aby bylo možné určit případné nedostatky a navrhnout schůdná řešení v souvislosti s jeho bezodkladným přezkumem;

C.  vzhledem k tomu, že podle nabytých zkušeností narazila většina organizátorů evropských občanských iniciativ při přípravě evropské občanské iniciativy na řadu obtíží souvisejících jak s praktickými, tak právními aspekty, a že organizátoři několika zamítnutých evropských občanských iniciativ následně podali stížnost k Soudnímu dvoru a evropskému veřejnému ochránci práv ohledně rozhodnutí Komise nezaregistrovat jejich evropskou občanskou iniciativu; vzhledem k tomu, že pravidla musí být proto nastavena tak, aby tato iniciativa byla občanům a organizátorům co nejpřístupnější;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie a jako takový ze své podstaty zastupuje občany EU;

E.  vzhledem k tomu, že řada institucí, nevládních organizací, analytických středisek a skupin občanské společnosti se zabývala nedostatky při provádění nařízení (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě a organizaci evropských občanských iniciativ, navrhla řadu zlepšení a při mnohých příležitostech poukázala na aspekty nařízení, které je okamžitě nutné reformovat;

F.  vzhledem k tomu, že praktické aspekty uvedené v článku 6 nařízení, zejména zřízení on-line systému sběru a jeho potvrzení příslušným orgánem členského státu, ponechávají organizátorům ve většině případů méně než 12 měsíců na sběr požadovaných podpisů;

G.  vzhledem k tomu, že po uplynutí doby určené ke sběru podpisů není předložení úspěšné iniciativy Komisi spojeno s konkrétní časovou lhůtou, a je tudíž zdrojem nejasností a nejistoty jak orgánů, tak veřejnosti;

1.  vítá evropskou iniciativu občanů, jak je vymezena v čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jako první nástroj nadnárodní participativní demokracie umožňující občanům přímo spolupracovat s orgány EU a aktivně se zapojit do utváření evropských politik a právních předpisů a doplňující jejich právo předkládat petice Parlamentu a odvolávat se k evropskému veřejnému ochránci práv;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že evropská občanská iniciativa je prvním nástrojem participativní demokracie, který dává občanům EU, na základě alespoň jednoho milionu prohlášení o podpoře z nejméně jedné čtvrtiny členských států EU, právo zahájit iniciativu – čímž upevňuje jejich novou politickou výsadu – a požádat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh v záležitostech, u nichž se občané domnívají, že je k provádění Smluv nezbytně zapotřebí přijmout legislativní akt;

3.  zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa dává občanům výjimečnou příležitost určit a vyjádřit své ambice a požádat o opatření ze strany EU a že je třeba ji všemi dostupnými prostředky podněcovat a podporovat; uznává nicméně, že existují značné nedostatky, kterými je třeba se zabývat a vyřešit je, má-li evropská občanská iniciativa být účinnější; dále zdůrazňuje, že jde o základní prostředek k propojování občanů Evropy s EU, a proto by veškerá další posouzení tohoto nástroje měla být zaměřena na dosažení maximální vstřícnosti vůči uživatelům; dále zdůrazňuje, že používání mateřského jazyka je občanským právem, a vyzývá tudíž Komise a členské státy, aby prostudovaly různé způsoby, jakými by bylo možné nabídnout možnost použití mateřského jazyka při všech činnostech souvisejících s evropskou občanskou iniciativou, neboť to podněcuje účast občanů; poukazuje na význam veřejného povědomí o evropské občanské iniciativě a současně vyslovuje politování nad omezenými informacemi občanů EU o tomto nástroji; vyzývá EU, aby za tímto účelem pořádala reklamní a propagační kampaně, a zajistila tak evropské občanské iniciativě větší pozornost ve sdělovacích prostředcích a mezi veřejností;

4.  dále zdůrazňuje, že pro budoucnost všech demokracií je zásadní občanská angažovanost mladých lidí, a vyzývá Komisi, aby si vzala ponaučení ze zkušeností získaných na vnitrostátních úrovních se skutečně úspěšnými evropskými občanskými iniciativami;

5.  považuje za zásadně důležité, aby občané mohli přispívat k výkonu legislativních výsad Unie a přímo se zapojit do zahajování legislativních návrhů;

6.  poukazuje na to, že má-li být evropská občanská iniciativa účinným nástrojem demokratické účasti, je důležité, aby o ní veřejnost byla informována; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly maximální úsilí, pokud jde o poskytování informací o tomto nástroji, a zajistily mu tak pozornost co nejširší veřejnosti a podnítily její aktivní zapojení do využívání tohoto nástroje;

7.  vyzývá Komisi, aby využila veškeré veřejné komunikační kanály ke zvýšení povědomí o evropské občanské iniciativě a aby přijala opatření nezbytná k zajištění její transparentnosti a k usnadnění komunikace o probíhajících evropských občanských iniciativách, například vytvořením aplikací, které poskytují informace, zasílají upozornění a umožňují podepisování on-line; zdůrazňuje, že aktivní zapojení veřejnosti do evropských občanských iniciativ značně závisí i na propagaci těchto iniciativ v členských státech, a proto navrhuje, aby vnitrostátní parlamenty členských států uváděly informace o evropské občanské iniciativě na svých oficiálních internetových stránkách;

8.  konstatuje, že se do evropských občanských iniciativ zatím zapojilo více než šest milionů občanů EU, že bylo předloženo 51 žádostí o zahájení iniciativy, z nichž však pouze tři iniciativy – „Právo na vodu“ („Right2Water“), „Jeden z nás“ („One of Us“) a „Stop vivisekci“ („Stop Vivisection“) – byly prohlášeny za přípustné, a že šest organizátorů evropské občanské iniciativy, což představuje 30 % všech zamítnutých iniciativ, zpochybnilo zamítnutí žádosti Komisí u Soudního, což ukazuje, že je třeba vykonat ještě mnoho práce, aby evropská občanská iniciativa mohla plně realizovat svůj potenciál; poukazuje na to, že od vstupu příslušného nařízení v platnost v dubnu 2012 museli organizátoři čelit rozličným praktickým obtížím, a na skutečnost, že počet iniciativ klesá;

9.  vyzývá Komisi, aby organizátorům evropských občanských iniciativ poskytla prostřednictvím kontaktního centra Europe Direct ucelené pokyny, zejména právní povahy, aby je informovala o možnostech, které mají, a oni se tak nedopustili té chyby, že předloží evropskou občanskou iniciativu, která očividně nespadá do pravomocí Komise a nesplňuje kritéria právní přípustnosti; vyzývá ke zvážení možnosti zřídit další nezávislý orgán pověřený poskytováním poradenství; nicméně konstatuje, že podle Lisabonské smlouvy nemusí otázky, které jsou předmětem evropské občanské iniciativy, plně spadat do pravomocí Komise; dále se domnívá, že Komise by měla uvažovat o zřízení kanceláře, která by se věnovala evropské občanské iniciativě v každém z jejích stálých zastoupení v členských státech a jež by evropským občanským iniciativám poskytovala veškeré nezbytné informace, poradenství a podporu;

10.  dále zdůrazňuje, že takové kanceláře zabývající se evropskými občanskými iniciativami by mohly rovněž přispívat ke zvyšování informovanosti o evropské občanské iniciativě u veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích; vyzývá proto Komisi, aby podporovala evropskou občanskou iniciativu jako oficiální nástroj EU k dosažení tohoto cíle; zdůrazňuje, že toto opatření by mohlo také pomoci k překonání neochoty občanů sdílet osobní údaje požadované v rámci podpory evropské občanské iniciativy;

11.  vyzývá k poskytnutí podrobnějších pokynů k výkladu právních základů a k dodání většího množství informací o povinnostech týkajících se ochrany údajů v každém členském státě, ve kterém organizátoři pořádají kampaně, s cílem zajistit jim právní jistotu, a rovněž k dodání informací o možnosti organizátorů uzavřít cenově dostupné pojištění;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že chybí jasné informace o nástroji evropské občanské iniciativy v počátečních fázích, v důsledku čehož byl obecný výklad jeho povahy mylný a reakcí na první evropské občanské iniciativy, které Komise zamítla, byla frustrace; připomíná, že tento nástroj má být jednoduchý, jasný, uživatelsky vstřícný a široce propagovaný; zdůrazňuje, že by Komise měla povzbuzovat a podporovat volené zástupce na vnitrostátní a místní úrovni v tom, aby byli průkopníky využívání evropských občanských iniciativ;

13.  dále podporuje aktivní účast občanů EU na vhodném využívání tohoto nástroje ke stanovování programu; vyjadřuje své obavy ohledně možného střetu zájmů vzhledem k tomu, že pouze sama Komise má odpovědnost za provedení kontroly přípustnosti, a požaduje, aby tato situace byla v budoucnosti náležitě řešena; současně konstatuje, že v zájmu zachování přehlednosti v občanských aktivitách by cílem všech zúčastněných stran měla být transparentnost a odpovědnost;

14.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by rozhodnutí mohl přijímat i Parlament, protože se jedná o jediný orgán, jehož členy volí přímo občané EU;

15.  zdůrazňuje, že v případě, že Komise odmítne zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu, podle ustanovení článku 4 nařízení (EU) č. 211/2011 Komise „vyrozumí organizátory o důvodech tohoto odmítnutí a o veškerých možných soudních i mimosoudních opravných prostředcích, které mají k dispozici“; uznává v této souvislosti četné stížnosti organizátorů na to, že nebyli vyrozuměni o podrobných a úplných důvodech zamítnutí jejich evropských občanských iniciativ; vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila důvody zamítnutí evropské občanské iniciativy, pokud se domnívá, že předložená evropská občanská iniciativa spadá „zjevně mimo rámec pravomocí Komise“, a současně organizátory písemně a způsobem, kterým jim zjednoduší práci, informovala o příslušných právních otázkách, jež by měly být zcela zveřejněny, tak aby bylo možné provést právní kontrolu jejich platnosti a úplné objektivity a co nejvíce omezit pravomoc Komise jednat při posuzování přípustnosti určité iniciativy na základě volného uvážení coby soudce a strana a aby se organizátoři mohli rozhodnout, zda svou evropskou občanskou iniciativu revidují a opětovně ji předloží v pozměněné podobě;

16.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zaregistrovat pouze část iniciativy v případě, že do pravomocí Komise nespadá evropská občanská iniciativa jako celek; vyzývá Komisi, aby organizátorům při registraci oznámila, kterou část iniciativy by mohli zaregistrovat, a uznala tak, že během celého procesu je nezbytný dialog s organizátory evropské občanské iniciativy a jejich zapojení; rovněž Komisi vyzývá, aby o svém rozhodnutí ohledně registrace evropské občanské iniciativy informovala Parlament; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak postoupit iniciativy nebo jejich části, které nespadají do oblasti působnosti Komise, příslušnému orgánu, ať už na vnitrostátní nebo regionální úrovni;

17.  poukazuje na význam technologie jakožto nástroje k podnícení účasti občanů; vyzývá Komisi, aby zlepšila uživatelskou vstřícnost svého software pro sběr podpisů on-line, zpřístupnila jej osobám se zdravotním postižením a aby využila stávajícího rozpočtu EU k bezplatnému a trvalému poskytování jejích vlastních serverů pro ukládání podpisů shromážděných on-line a aby zjednodušila a zrevidovala technické specifikace stanovené pro sběr podpisů on-line tak, aby e-mailové adresy mohly být dobrovolně uváděny na stejné obrazovce, na níž se nachází formulář prohlášení o podpoře, ale aby byly ukládány v oddělené databázi;

18.  je přesvědčen, že po revizi má tento nástroj stále potenciál zaangažovat veřejnost a podpořit vzájemný dialog mezi občany a dialog mezi občany a orgány EU; zdůrazňuje potřebu propojit systém pro sběr podpisů on-line s novými relevantními nástroji sociálních a digitálních médií využívanými pro kampaně po vzoru dalších úspěšných platforem pro vedení kampaní on-line;

19.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila automatické propojení mezi registrací evropské občanské iniciativy a zahájením dvanáctiměsíčního období, během něhož je možné sbírat prohlášení o podpoře, tak, aby se organizátoři evropské občanské iniciativy mohli sami rozhodnout, kdy chtějí prohlášení o podpoře začít sbírat;

20.  vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby používaly nástroj evropské občanské iniciativy pro ověřování prohlášení o podpoře vyvinutý v rámci programu řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy;

21.  zdůrazňuje, že v rámci dostupných nástrojů na posílení participativní demokracie v celé Unii by měly být nástroje IT poskytnuty také regionům, což by umožnilo větší zapojení občanů do věcí veřejných;

22.  s potěšením vítá nabídku Evropského hospodářského a sociálního výboru poskytovat zdarma překlady znění evropských občanských iniciativ, a snížit tak jejich organizační náklady;

23.  vyzývá k prohloubení vzájemné spolupráce institucí na úrovni EU i na vnitrostátní a místní úrovni při poskytování informací a podpory organizátorům evropských občanských iniciativ a při projednávání těchto iniciativ; požaduje zlepšení vícejazyčných internetových stránek věnovaných evropské občanské iniciativě, které spravuje Komise, a jednotný soubor pokynů ve všech úředních jazycích EU popisující práva a povinnosti organizátorů evropské občanské iniciativy a správní postupy v celém procesu projednávání evropské občanské iniciativy;

24.  vyzývá k tomu, aby byla v budoucnu zřízena stálá jednotná kontaktní místa, a to ve formě přepážek a na internetu, která by v souvislosti s evropskými občanskými iniciativami poskytovala informace, překladatelské služby a technickou, právní a politickou podporu, a domnívá se, že by mohla využívat stávajících zdrojů kontaktních míst zřízených v rámci kontaktních center Europe Direct, zastoupení Komise a informačních kanceláří Parlamentu v členských státech; domnívá se, že takovéto uspořádání by projekt evropské občanské iniciativy přiblížilo občanům;

25.  má za to, že pro organizátory je příliš komplikované poskytovat různé osobní údaje pro vyjádření podpory evropským občanským iniciativám ve 28 členských státech, jak stanoví nařízení (EU) č. 211/2011 na základě rozmanitých vnitrostátních ustanovení, a požaduje změny v příloze III nařízení (EU) č. 211/2011, jejichž účelem by bylo zavedení jednotného postupu pro předkládání prohlášení o podpoře s cílem standardizovat povahu údajů shromažďovaných v členských státech; vybízí Komisi, aby dále jednala s členskými státy a vybídla je ke snížení počtu požadovaných údajů, k následnému zrušení požadavku na poskytování osobního identifikačního čísla a k takovému zpracování těchto požadavků, aby byly vstřícnější pro uživatele; připomíná, že evropská občanská iniciativa se týká účasti a stanovení programu, nikoli závazných návrhů; navrhuje, aby byla zvážena možnost zavedení digitálního občanství EU, a doporučuje, aby bylo do doby, než se tak stane, ustanoveno prozatímní řešení s cílem vyřešit stávající problémy způsobené mnohonásobnými registracemi; vyzývá tudíž Komisi, aby se touto otázkou naléhavě zabývala v rámci své digitální agendy;

26.  vyzývá Komisi, aby provedla změny v článku 3 nařízení (EU) č. 211/2011 a doporučila členským státům, aby věkovou hranici pro podporu evropských občanských iniciativ a účast na takových iniciativách snížily z 18 na 16 let a nevázaly ji na právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, aby tak zejména mladí lidé měli možnost aktivně se podílet na rozvoji evropského projektu;

27.  bere na vědomí citlivý problém osobní odpovědnosti organizátorů za ochranu údajů v souvislosti se shromažďováním osobních údajů signatářů iniciativy, a navrhuje omezení rozsahu požadovaných údajů a provedení takové změny článku 13 nařízení (EU) č. 211/2011, který se týká odpovědnosti, aby bylo jasné, že osobní odpovědnost není neomezená; navrhuje, aby výbory občanů měly za tímto účelem možnost získat právní subjektivitu a aby bylo na základě inspirace článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí stanoveno, že organizátoři jsou odpovědni pouze za jednání, která „jsou protiprávní a byla spáchána úmyslně nebo přinejmenším z hrubé nedbalosti“;

28.  vybízí Komisi a členské státy, aby usilovaly o uživatelsky vstřícnější a harmonizovanější požadavky na sběr údajů; žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby pravidelně informovaly výbory pro evropské záležitosti svých vnitrostátních parlamentů o probíhajících evropských občanských iniciativách, které již shromáždily značné množství podpisů; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla revizi nařízení (EU) č. 211/2011, jejímž cílem bude zaručit občanům možnost podepisovat evropské občanské iniciativy ve své zemi pobytu;

29.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že od roku 2012 pouze 3 z 31 registrovaných evropských občanských iniciativ dospěly do závěrečné fáze; poukazuje na skutečnost, že výrazný pokles počtu nových iniciativ je jedním z důsledků nepřiměřených požadavků a zbytečně složitého systému; vyslovuje politování nad nedostatečným legislativním dopadem úspěšných iniciativ a nad odrazujícími opatřeními, jež Komise přijímá v návaznosti na úspěšné iniciativy; nesdílí názor Komise na úspěšné provádění nařízení v zájmu plného využití potenciálu evropských občanských iniciativ; zdůrazňuje, že evropské orgány a členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu evropských občanských iniciativ a posílení důvěry občanů v tento nástroj;

30.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala znění čl. 10 písm. c) nařízení (EU) č. 211/2011 a zajistila tak řádná následná opatření v návaznosti na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu; vyzývá Komisi, aby začala připravovat právní akt o úspěšných evropských občanských iniciativách do dvanácti měsíců od vydání kladného stanoviska;

31.  zastává názor, že v zájmu posílení politického rozměru evropských občanských iniciativ by veřejné slyšení pořádané na základě článku 11 nařízení (EU) č. 211/2011 mělo být navrženo tak, aby umožnilo organizátorům navázat dialog s poslanci Evropského parlamentu a příslušnými úředníky Komise; zdůrazňuje, že slyšení o evropských občanských iniciativách by mělo být organizováno pod záštitou „neutrálního“ výboru, který není věcně příslušný pro jejich problematiku po obsahové stránce, a že kromě toho by po celou dobu měli být zapojeni externí odborníci;

32.  pokud Komise nepředloží legislativní návrh do 12 měsíců, naléhavě vyzývá Parlament a jeho výbory, aby podle článku 225 SFEU uplatily právo požádat Komisi o předložení vhodného návrhu; domnívá se, že příslušný výbor Parlamentu by měl při výkonu této pravomoci zohledňovat obsah každé úspěšné evropské občanské iniciativy a její organizátory pozvat na další slyšení; žádá, aby byl odpovídajícím způsobem upraven jednací řád Parlamentu;

33.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost financování evropských občanských iniciativ z rozpočtu EU prostřednictvím evropských programů, jako jsou programy „Evropa pro občany“ a „Práva, rovnost a občanství“, včetně možnosti financování propagačních rozhlasových a televizních programů, vzhledem k tomu, že je třeba zaručit rovnost občanů, že organizátoři evropských občanských iniciativ finanční podporu skutečně potřebují a že v tomto ohledu byla předložena řada pozměňovacích návrhů k rozpočtu EU;

34.  vyzývá Komisi, aby pomocí všech možných obezřetnostních opatření zabránila zcizení (a to i prostřednictvím internetových nástrojů) citlivých informací týkajících se signatářů iniciativ, zejména pokud jsou spravovány v podobě souhrnných údajů;

35.  vítá zprávu Komise o evropské občanské iniciativě ze dne 31. března 2015 a rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv OI/9/2013/TN a vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu tohoto nástroje zajistila provedení všech odpovídajících právních opatření, která povedou k náležitým dalším krokům, v případě, že je evropská občanská iniciativa považována za úspěšnou; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na různé nedostatky, které se objevily, co nejdříve předložila návrh na revizi nařízení (EU) č. 211/2011 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1179/2011;

36.  vyzývá orgány EU, aby prostřednictvím informační kampaně zaměřené na téma evropské občanské iniciativy poskytly nezbytné informace;

37.  vyzývá Komisi k pravidelnému podávání zpráv Parlamentu o stavu projednávaných evropských občanských iniciativ, aby tak v rámci svého závazku vůči občanům EU mohl kontrolovat, zda tento nástroj funguje co nejefektivněji; zdůrazňuje, že proces projednávání evropské občanské iniciativy by měl být neustále zdokonalován na základě získaných praktických zkušeností a navíc by měl být v souladu s rozsudky Soudního dvoru Evropské unie;

38.  doporučuje využívat všechny dostupné komunikační kanály, zejména platformy sociálních a digitálních médií všech příslušných orgánů EU, k průběžným informačním kampaním, do nichž by byly zapojeny kanceláře a zastoupení EU i vnitrostátní orgány; vyzývá Komisi, aby podpořila vývoj softwarového programu s otevřeným zdrojovým kódem pro evropské občanské iniciativy určeného pro mobilní zařízení; vítá skutečnost, že některé evropské občanské iniciativy dokázaly ovlivnit situaci na místní úrovni;

39.  považuje za zásadní zvýšit transparentnost a kvalitu kontrol financování a sponzorování evropských občanských iniciativ, a zajistit tak občanům možnost řádného využití tohoto nástroje participativní demokracie a předejít jeho možnému zneužívání soukromými zájmy;

40.  poukazuje na významnou úlohu evropského veřejného ochránce práv při šetření způsobu, jakým Komise nakládá s žádostmi o evropské občanské iniciativy, a to zejména v případech, kdy byla registrace evropské občanské iniciativy zamítnuta;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (2014/2214(INI))

P8_TA(2015)0383 A8-0279/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a doprovodný akční plán a podpůrnou analýzu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2014 ke strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 týkající se sdělení Komise o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357) a strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region: výzkum, vývoj a inovace v MSP (vysvětlující stanovisko, o něž požádalo italské předsednictví EU),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014 týkající se strategie Evropské unie pro jadranský a jónský region (EUSAIR) (vysvětlující stanovisko),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 26. června 2014 ke strategii EU pro jadranský a jónský region,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. října 2011 vypracované z vlastního podnětu a nazvané „Územní spolupráce ve Středomoří prostřednictvím jadransko-jónského makroregionu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxe a výhled do budoucna, zejména ve Středomoří(3),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře“ (COM(2012)0713),

–  s ohledem na zprávu Komise týkající se správy a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EU ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Aarhuská úmluva),

–  s ohledem na prohlášení z Ancony, které bylo přijato na konferenci o rozvoji a bezpečnosti v jadransko-jónském regionu konané ve dnech 19. a 20. května 2000,

–  s ohledem na zakládající konferenci jadransko-jónského euroregionu, která se konala v Pule dne 30. června 2006, a na prohlášení o zahájení iniciativy k vytvoření jadranské strategie schválené na shromáždění jadransko-jónského euroregionu, které se konalo ve Splitu dne 22. října 2009,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti), z ledna 2015 nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti evropské územní spolupráce“,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti), z června 2015 nazvanou „Jadransko-jónský region: socio-ekonomická analýza a posouzení dopravního a energetického propojení“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rybolov (A8-0279/2015),

A.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie představují nový model víceúrovňové správy, u nějž úspěšné provádění a dosahování stanovených cílů závisí na zapojení zúčastněných stran zastupujících EU, celostátní, regionální a místní úroveň, včetně hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a na tom, jak se jednotlivé politiky a programy vzájemně doplňují; vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány hrají důležitou úlohu jakožto vůdčí činitelé v oblasti podpory demokracie, decentralizace a vetší místní a regionální autonomie;

B.  vzhledem k tomu, že předchozí strategie pro Baltské moře a Podunají přinesly dotčeným regionům hmatatelné výsledky, potvrdily úspěch mechanismů spolupráce EU a představovaly užitečnou zkušenost pro rozvoj nových makroregionálních strategií;

C.  vzhledem k zájmu, který regiony o tuto moderní podobu regionální spolupráce projevily, a k tomu, že doprovodný model správy je na vzestupu; vzhledem k tomu, že nedávno bylo tento vývoj možné sledovat zejména v horských regionech, jako je karpatský a alpský region, kde v důsledku přírodních překážek musí být uskutečňovány zvláštní regionální politiky;

D.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jakožto integrovaný rámec, týkající se členských států a zemí mimo EU ve stejné geografické oblasti a schválený Evropskou radou, je strategií EU;

E.  vzhledem k tomu, že mezi zeměmi zapojenými do této strategie existují velké socioekonomické rozdíly, zejména pak mezi členskými státy EU a třetími zeměmi;

F.  vzhledem k tomu, že zvýšený zájem zemí v jadransko-jónském regionu o spolupráci a vytyčování společných opatření při řešení výzev, při němž je využíván potenciál celého regionu, a jejich trvalé úsilí o vytvoření synergií vedly k přijetí strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR);

G.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie lze považovat za nástroj evropské integrace a posílené územní soudržnosti, který se zakládá na dobrovolné spolupráci členských států a sousedních zemí při řešení společných problémů; vzhledem k tomu, že EUSAIR představuje novou formu regionální spolupráce, která může napomáhat zúčastněným kandidátským a potenciálním kandidátským zemím na jejich cestě do EU, a současně také důležitým prvkem širší politiky EU pro Středomoří, jak ji vyjadřuje Unie pro Středomoří; vzhledem k tomu, že strategie EUSAIR, jakožto součást regionální politiky EU, je nástrojem na podporu hospodářské a sociální soudržnosti a jejím hlavním cílem je zmírnění regionálních rozdílů, podpora skutečné konvergence a posílení růstu a zaměstnanosti;

H.  vzhledem k tomu, že vzhledem ke svému polozavřenému charakteru je Jaderské moře obzvláště náchylné ke znečištění a má nezvyklé hydrografické rysy, k nimž patří například značný rozdíl mezi severem a jihem tohoto regionu z hlediska hloubky a charakteru pobřeží; vzhledem k tomu, že pobřežní země sdílí tytéž rybí populace, což vede k neustálému tlaku na regeneraci těchto populací; vzhledem k tomu, že opatření plánovaná v rámci budoucího rámcového nařízení o technických opatřeních v reformované SRP by měla být zaváděna na regionálním základě a konkrétně přizpůsobena specifikům této oblasti, jejím mořským zdrojům a místnímu rybolovu;

Obecné informace

1.  vítá sdělení Komise o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region a doprovodný akční plán; domnívá se, že se jedná o zásadní krok v rozvoji této části Evropy; zdůrazňuje, že strategie EUSAIR byla vypracována s cílem dodat přidanou hodnotu intervencím EU, celostátních nebo regionálních orgánů nebo soukromého sektoru, aby bylo zásadním způsobem posíleno fungování makroregionu; zdůrazňuje šance, které tato strategie nabízí kandidátským a případným kandidátským zemím v tomto regionu; zdůrazňuje, že je důležité, že strategie vychází ze zásad integrace, koordinace, spolupráce a partnerství; zdůrazňuje význam zásady „tří NE“ (žádné nové právní předpisy, žádné nové instituce, žádné nové prostředky), jelikož makroregiony jsou rámce pro iniciativy v oblasti spolupráce, které vycházejí ze synergií vyplývajících z provázanosti různých nástrojů politiky EU, včetně evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI“);

2.  vítá úsilí vyvíjené všemi zainteresovanými stranami o vytvoření institucionální architektury pro provádění strategie EUSAIR uvnitř stávajícího institucionálního rámce; vyzývá všechny celostátní, regionální a místní zúčastněné strany, aby převzaly plnou odpovědnost za realizaci projektů zahrnutých do této makroregionální strategie; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla v každé zúčastněné zemi posílena institucionální kapacita a účinnost veřejné správy a byly zajištěny dostatečné a kvalifikované administrativní zdroje, které budou výslovně určené na provádění strategie EUSAIR;

3.  zdůrazňuje, že pokud jde o aktivity v rámci spolupráce, je třeba zaujmout přístup, který vychází z dané lokality, a zdůrazňuje přidanou hodnotu modelu víceúrovňové správy, který by se měl zabývat problémem nedostatečné správní kapacity a který lze využít pro sdílení zdrojů v makroregionu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba do orgánů politického řízení a do operačních, technických a prováděcích orgánů zapojit také místní a regionální orgány, přičemž se zachová úloha Komise v procesu koordinace; zdůrazňuje, že komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) může mobilizovat a zapojit místní aktéry do rozhodovacího procesu a přispět k posílení pocitu spoluúčasti mezi občany;

4.  zdůrazňuje význam transparentního postupu pro přijetí, monitorování a hodnocení strategie a dále i otevřenosti a podpory začlenění ve vztahu k občanské společnosti a všem příslušným zúčastněným stranám; zdůrazňuje, že komunikace a zvyšování povědomí jsou zásadně důležité pro zapojení zúčastněných stran do rozhodovacího procesu a pro budování podpory veřejnosti; vybízí členské státy, aby zajistily odpovídající celostátní, regionální a místní viditelnost strategie, aby rozvíjely vhodné komunikační prostředky pro informování o cílech a výsledcích této strategie a aby podporovaly koordinaci a výměnu osvědčených postupů s jinými existujícími či budoucími makroregionálními strategiemi;

5.  zdůrazňuje, že je třeba, aby třetí země harmonizovaly své právní předpisy, které se týkají strategie, se specifickým odvětvovým acquis s cílem zajistit splnění cílů EU a řádné, právním předpisům odpovídající a včasné provádění vycházející z norem a předpisů EU; vyzývá všechny zúčastněné země, aby zřídily skupiny odborníků (v podobě tzv. think tanks) a pořádaly pravidelné schůze za účelem výměny osvědčených postupů, aby se tento postup zabezpečil a zefektivnil;

6.  konstatuje, že z důvodu prudkého poklesu soukromých investic ve státech regionu ve spojení s fiskální konsolidací a omezenou kapacitou investic ve veřejném sektoru mohou nastat problémy s financováním projektů v rámci této strategie; vyzývá zúčastněné země, aby si zachovaly vysokou úroveň politické odpovědnosti, odhodlanosti a vedení, které jsou pro úspěšné provádění strategie nezbytné;

7.  vítá skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy a nástroj předvstupní pomoci pro období let 2014–2020, a především pak program spolupráce v jadransko-jónském regionu pro období let 2014–2020 (ADRION), poskytují značné potenciální zdroje a širokou škálu nástrojů a technických možností pro strategii; podporuje skutečnost, že jsou k dispozici další fondy a nástroje, které souvisí s pilíři strategie, především pak programy Horizont 2020 a Erasmus Plus v souvislosti se všemi pilíři, Nástroj pro propojení Evropy v souvislosti s pilířem II, program LIFE v souvislosti s pilířem III a rovněž v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobení se této změně a programy COSME a Kreativní Evropa pro MSP v souvislosti s pilířem IV a rovněž program INNOVFIN pro inovativní financování; vyzývá ke spolupráci s cílem vytvořit synergie dostupných zdrojů mezi monitorovacími výbory programů územní spolupráce, které se na region vztahují, správní radou EUSAIR a řídicími orgány fondů ESI; zdůrazňuje, že tato strategie by měla umožnit účinnější a účelnější využívání stávajících nástrojů a fondů;

8.  vyzývá Evropskou komisi a celostátní, regionální a místní orgány, které jsou odpovědné za přípravu, řízení a provádění programů fondů ESI, aby zdůrazňovaly význam makroregionálních projektů a aktivit;

9.  zdůrazňuje, že je důležité vymezit na makroregionální úrovni prováděcí strukturu a koordinační mechanismy s cílem usnadnit spolupráci, včetně společného plánování, slaďování příležitostí k financování a přístupu zdola nahoru; zdůrazňuje, že je třeba sladit celostátní a regionální operační programy s cíli strategie, což by mělo zahrnovat začlenění EUSAIR do programů, tam kde je to možné; zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat a harmonizovat inciativy, návrhy a projekty, které se přímo či nepřímo týkají jadransko-jónského regionu;

10.  vybízí Komisi, Evropskou investiční banku (EIB) a zúčastněné země, aby plně využívaly možností, které existují v rámci nově zřízeného Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), k financování projektů v tomto regionu, které by vytvářely přidanou hodnotu, podporovaly udržitelný rozvoj a hospodářskou a sociální soudržnost, posilovaly růst a zvyšovaly zaměstnanost na makroregionální úrovni a přispívaly k dosahování cílů strategie Evropa 2020; v této souvislosti vybízí k tomu, aby se ve výběrové fázi makroregionálním projektům udělovaly bonusové body z důvodu jejich neodmyslitelného přeshraničního charakteru;

11.  zdůrazňuje, že na samotné provádění makroregionálních strategií nejsou vyčleněny žádné specifické finanční prostředky a že předpokladem úspěchu je silná politická vůle, partnerství a koordinace mezi jednotlivými zeměmi; vyzývá proto země tohoto regionu, aby pod vedením EIB propojily fondy (fondy ESI, nástroje předvstupní pomoci a fond EFSI) s příspěvky z vnitrostátních zdrojů, čímž vznikne finanční a investiční platforma na podporu financování projektů, které přispívají k plnění cílů strategie; vyzývá k tomu, aby byl vytvořen transparentní a veřejně dostupný seznam projektů pro jadransko-jónský region, který by zviditelnil stávající a potenciální investiční potřeby a projekty, aby byli investoři motivování do těchto projektů investovat;

12.  naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby si vyměňovaly osvědčené postupy, využívaly získané zkušenosti, odhalovaly slabiny v provádění jiných makroregionálních strategií EU a posilovaly spolupráci se svými protějšky z jiných makroregionů, jako je region Baltského moře, Podunají nebo alpský region;

13.  vyzývá Komisi, aby odstranila překážky administrativního a nefinančního charakteru, které často odrazují investory od investování do těchto projektů;

14.  domnívá se, že je nezbytné nalézt způsoby, jak zapojit země, které nejsou zahrnuty do této strategie a které jsou zeměpisně a hospodářsky tomuto regionu blízké, a to alespoň v případě jednotlivých konkrétních projektů; v této souvislosti zdůrazňuje význam přeshraniční a nadnárodní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a vyzývá dotčené členské státy a regiony, aby v těchto oblastech využívaly stávající osvědčené postupy;

15.  připomíná závažný dopad hospodářské krize na tento region a zdůrazňuje, že je zapotřebí pravidelně vyhodnocovat strategie, které mají za cíl hospodářskou obnovu; upozorňuje na skutečnost, že země v tomto regionu jsou na různých úrovních rozvoje a mají rozmanité potřeby; vyzývá Komisi, aby zdůrazňovala význam vytváření podmínek pro snižování sociálně-ekonomických rozdílů mezi zeměmi regionu; podporuje reformy v méně rozvinutých zemích a v této souvislosti vybízí k výměně znalostí, zkušeností a postupů;

16.  poukazuje na to, že je důležité podporovat, obnovovat a prohlubovat spolupráci v kultuře, vědě a vzdělávání, a to i zvýšením rozsahu akademické mobility studentů a zaměstnanců univerzit; zdůrazňuje, že věda a inovace jsou předpokladem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; zdůrazňuje, že vědecká a kulturní spolupráce je provázána se zvyšováním hospodářské dynamiky a úrovně rozmanitosti a udržitelnosti cestovního ruchu v regionu;

17.  vítá skutečnost, že v řídících orgánů EUSAIR je zastoupen Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila společné úsilí zemí regionu (členské státy EU a třetí země) a účinné zapojení místních a regionálních orgánů při dosahování cílů této strategie;

18.  odkazuje na modely zavedené v souvislosti s jinými makroregionálními strategiemi EU a vyzývá k tomu, aby v rámci pilotních projektů a přípravných akcí, byly podporovány různé typy opatření od studií až po počáteční zdroje financování na přípravu projektů v různých prioritních oblastech;

19.  zastává názor, že je nezbytně nutné, aby v prováděcí fázi strategie byly obecné zásady a zejména záležitosti související s ochranou životního prostředí a rozšíření přírodních zdrojů důsledně vzaty v potaz ve všech čtyřech pilířích, aby tak byl uplatněn celostní přístup ke komplexním a různorodým výzvám, kterým region čelí;

20.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost oblastem uvedeným v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, jako jsou ostrovy a hornaté a venkovské regiony, aby byl zjištěn a využit jejich specifický potenciál, především v oblasti cestovního ruchu, přičemž je třeba zohlednit oblasti opatření a priority určené v této zprávě; dále vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vyhlášení Evropského roku ostrovů a hor;

21.  zastává názor, že je pro zúčastněné země nutné zapojit další důležité pilíře, které by mohly mít kladný vliv na rozvoj této oblasti, například zemědělství vzhledem ke specifickým geoklimatickým podmínkám, biologické rozmanitosti a potenciálu vytvářet synergické koordinované účinky a další růst; doporučuje úzkou spolupráci a koordinaci mezi vnitrozemím, pobřežními oblastmi a ostrovy, aby bylo dosaženo synergií mezi projekty v oblasti čisté energetiky a produkce zdravých potravin;

22.  upozorňuje na význam přiměřeného informování o provádění strategie a jeho řádného vyhodnocování; vyzývá v této souvislosti zúčastněné země a Komisi, aby shromažďovaly spolehlivé základní údaje a stanovily konkrétní cíle pro každý pilíř, které by byly každoročně vyhodnocovány a zpřístupňovány veřejnosti;

23.  vyzývá k přijetí komplexního a integrovaného evropského přístupu k migraci; zdůrazňuje, že tento region se potýká s vážnou situací v oblasti migrace, a vyjadřuje politování nad tragédiemi ve Středozemí; naléhavě upozorňuje na skutečnost, že při řešení těchto problémů je klíčové, aby došlo k výraznému posunu v azylové politice, pokud se jedná o solidaritu mezi členskými státy; zdůrazňuje, že ve věci spolupráce se třetími zeměmi je třeba zohledňovat celkovou strategii; vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací mezi členskými státy EU s ohledem na výzvy v oblasti migrace; podporuje výměnu osvědčených postupů při přijímání migrantů a vyzývá k tomu, aby byla naléhavě věnována zvláštní pozornost sociálním a humanitárním otázkám, které ovlivňují tento region s ohledem na možnou budoucí revizi priorit EUSAIR;

24.  očekává, že bude dodán nový impuls posilování míru a bezpečnosti v jihovýchodní Evropě;

25.  vyzývá země k výměně osvědčených postupů v oblasti dodržování práv menšin, aby bylo možné uplatňovat nejvyšší standardy, vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivou oblast zejména v souvislosti s jazykovými otázkami;

26.  zdůrazňuje, že v průběhu různých fází provádění musí mít veřejní a soukromí ekonomičtí aktéři, členové společnosti a jednotlivé složky organizované občanské společnosti možnost, aby jim byla prostřednictvím zvláštního programu poskytnuta odpovídající odborná příprava, a to včetně organizační a technické pomoci;

27.  vyzývá Komisi, aby každé dva roky předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění strategie EUSAIR s cílem vyhodnocovat její fungování a přidanou hodnotu v oblasti růstu a pracovních míst, snižování nerovností a udržitelného rozvoje;

28.  vybízí k přijetí zvláštních opatření na podporu sociálního rozměru; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby jejich součástí byly priority a opatření, které budou usilovat o podporu začlenění zdravotně postižených osob a zabránění všem druhům diskriminace;

Modrý růst

29.  zdůrazňuje, že výjimečná zeměpisná poloha a specifická pobřežní struktura tohoto regionu skýtá spolu s bohatou mořskou biologickou rozmanitostí obrovský potenciál, pokud jde o tvorbu tzv. modrých pracovních míst a inovativní a udržitelný hospodářský rozvoj a růst, včetně modrých technologií, rybářství a akvakultury a lepší námořní a mořské správy a služeb;

30.  podporuje modrou ekonomiku jako řešení hospodářské krize, jelikož stimuluje vyváření nových pracovních míst a hospodářský rozvoj, a zejména pracovní místa pro ženy a mladé lidi v pobřežních a ostrovních zemích; je přesvědčen, že strategii EU pro jadransko-jónský region nelze realizovat bez zohlednění koncepce modré ekonomiky, která propojuje odvětví hospodářství spojená s mořem, oceány, akvakulturou, námořní a říční dopravou a cestovním ruchem s ochranou životního prostředí;

31.  vyzývá Komisi a státy zapojené do provádění této strategie, aby zavedly pobídky, které by do odvětví rybolovu a akvakultury v jadransko-jónském regionu lákaly mladé lidi a podněcovaly je k tomuto druhu činnosti;

32.  vyzývá k politické koordinaci a harmonizaci cílů této strategie a k realizaci společných projektů v souladu s hodnotami, zásadami a cíli společné rybářské politiky; dále vybízí k podporování rozvoje udržitelného odvětví rybolovu a produkce tradičních a zdravých potravin; vyzývá k vytváření místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které by mohly sloužit jako přirozený nástroj pro diverzifikaci rybolovu; zdůrazňuje, že udržitelný a ziskový rybolov a akvakultura potřebují větší zapojení zúčastněných stran do celkového řízení a zdokonalené a diverzifikované rybolovné činnosti;

33.  má za to, že modrý růst zahrnuje velmi různorodá odvětví a oblasti podnikání, a jeho rozvoj tudíž vyžaduje ve všech odvětvích vysoce kvalifikovanou pracovní sílu; vyzývá členské státy zapojené do strategie EUSAIR, aby v rámci svých programů odborné přípravy podporovaly jednotlivá odvětví modrého růstu a zohledňovaly systémy celoživotního vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců; poukazuje na složitou strukturu činností, odvětví a oborů socioekonomických systémů, jichž se modrý růst týká, a pokládá proto za velice důležité, aby členské státy, které se účastní strategie EUSAIR, přijaly politiky v oblasti trhu práce, které budou usilovat o zvýšení schopnosti přizpůsobit se změnám, o inovace a víceoborovost, o přizpůsobení odborné přípravy lidského kapitálu a o zvýšení míry účasti žen;

34.  zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledně a reálně propojit strategii EU 2020 se třemi pilíři strategie EUSAIR, a zejména s pilířem modrého růstu, a to na základě akčního plánu Evropské komise; tento akční plán považuje za jeden z výstupů přístupu, který vychází z této strategie a vymezuje konkrétní priority makroregionu; na základě výše uvedeného zdůrazňuje, že jednotlivá opatření nebo projekty jsou vybírány na základě širokého postupu konzultací vedených zdola, kterých se účastní široká škála zúčastněných stran z jadransko-jónského regionu, které zastupují vnitrostátní, regionální a místní orgány, sociální partnery, ale i soukromí sektor, sociální hospodářství, vědeckou obec a občanskou společnost;

35.  vybízí k tomu, aby veřejné a soukromé subjekty, univerzity, výzkumné ústavy a další příslušní aktéři v mořském a námořním odvětví vytvářely uskupení a spolupracovaly s cílem podpořit inovace a využívat v plném rozsahu součinnosti; domnívá se, že opatření v rámci pilíře modrého růstu by se měla zakládat na celostátních a regionálních inovačních strategiích zaměřených na inteligentní specializaci s cílem zajistit účelnější a účinnější investice; vyzývá země a regiony, aby se zapojily do platformy Komise S3, která jim skýtá možnost využívat pomoc v oblasti rozvoje, provádění a přezkumu strategií pro inteligentní specializace; v této souvislosti má za to, že v zájmu vytváření nových a kvalitních pracovních míst je nezbytné zlepšit přístup malých a středních podniků k úvěrům a zdokonalit stávající sítě pro podnikání (klastry), a to širším využíváním mezinárodních možností v této oblasti;

36.  podporuje zřízení společné značky kvality pro vysoce kvalitní produkty na bázi mořských plodů z tohoto regionu za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti;

37.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se do činností v oblasti budování kapacit zapojili kromě veřejných orgánů i zástupci občanské společnosti a byl veden příslušný sociální dialog; má za to, že by toho mohlo být dosaženo ustavením stálé platformy na úrovni makroregionu a regionů v jednotlivých členských státech, v níž by byli zastoupeni sociální a hospodářští partneři obdobně, jak tomu již je v případě univerzit, obchodních komor a měst;

38.  zdůrazňuje význam mořského a námořního výzkumu a užší spolupráce mezi vědeckými pracovníky v těchto oblastech, mezi členskými státy a mezi regiony, které se účastní strategie EUSAIR, neboť je třeba překonat stávající rozdíly mezi těmito členskými státy a posílit konkurenceschopnost pobřežních oblastí a vytváření kvalitních a udržitelných místních pracovních míst;

39.  se znepokojením si všímá míry vyčerpání rybolovných zdrojů v Jadranském a v Jónském moři v důsledku nadměrného rybolovu a nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (NNN) a dalších závažných rizik pro veškerý život v moři; zdůrazňuje, že rybolov je jedním z klíčových prvků hospodářství pobřežních oblastí a ostrovů; domnívá se proto, že v souladu se zásadou maximálního udržitelného úlovku, která je součástí společné rybářské politiky, je nutné považovat ochranu a zachování rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů za hlavní cíl této strategie; zdůrazňuje, že je zapotřebí v přechodném období podpořit úpravu rybolovných limitů podporou na nákup vybavení poskytovanou z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF); vyzývá k přijetí rozhodných opatření ve formě sladění právních předpisů třetích zemí v oblasti rybářství s předpisy EU, sdílení údajů, společných monitorovacích platforem a víceletých plánů řízení rybolovu a k tomu, aby bylo posouzeno, jak rozvíjet odvětví udržitelné akvakultury, které skýtá obrovský potenciál v souvislosti s možnostmi využití obnovitelných zdrojů energie;

40.  připomíná, že komerční využívání ryb a měkkýšů a korýšů by mělo být v rámci bezpečných biologických limitů s cílem dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí a zajistit dlouhodobou udržitelnost odvětví rybolovu;

41.  vyzývá Komisi, aby zaznamenávala objem úlovků rekreačního rybolovu, aby tuto činnost regulovala a podřídila rekreační i profesionální rybolov cílům maximálních udržitelných výnosů;

42.  naléhavě vyzývá ke komplexnímu výzkumu v oblasti rybích populací, především pokud jde o ohrožené druhy a jejich vzájemné biologické vztahy, neboť chybí přesné a úplné údaje bez něhož nelze vypracovat jasná a spolehlivá hodnocení; naléhavě vyzývá k zachování přirozeného tření;

43.  vyzývá k hodnocení a prosazování projektů, jejichž účelem je posuzovat dopady nepřímého rybolovu (pomocí tzv. ztracených sítí, sítí na pěstování mušlí) a vedlejší úlovky chráněných druhů, neboť podle odhadů se pouze v Jaderském moři neúmyslně uloví více než 40 000 mořských želv; domnívá se, že je nezbytně nutné vypracovat studie věnované životnímu prostředí a prostředkům, jež by tento problém zmírnily (např. zařízení na zpětné vypouštění želv);

44.  naléhavě vyzývá k silné podpoře odvětví stavby lodí, včetně odvětví rekreačních lodí, se zaměřením na modernizaci a specializaci, aby se vytvářela pracovní místa a přizpůsobilo se požadavkům udržitelného a konkurenceschopného růstu, který je v souladu s modrými technologiemi;

45.  žádá důraznou podporu výrobních odvětví, twinningu a spolupráce oblastí z různých částí makroregionu; v zájmu podpory zřizování výrobních oblastí podporuje výměnu osvědčených postupů, které obnášejí nejvhodnější zkušenosti získané v příslušných odvětvích, do které se chtějí zapojit subjekty z jiných regionů, které chtějí využít stejný přístup;

46.  zdůrazňuje význam, který má podpora a rozvoj rekreačního sportovního a rodinného rybaření spolu s integrovanými politikami v oblasti rybolovu a cestovního ruchu (rybolov a rybářský cestovní ruch, mořská akvakultura), a to především na ostrovech, aby se zachovaly místní kulturní tradice a přímořský životní styl obyvatel ostrovů a malých pobřežních komunit; podporuje udržitelný a tradiční pobřežní rybolov a akvakulturu malého rozsahu, které jsou spojeny s rozmanitější gastronomickou nabídkou a podporují rozvoj místních rybářských tržišť, neboť představují nejlepší způsob jak zajistit udržitelný rybolov a poskytnout větší podporu rozvoji činností cestovního ruchu na pobřeží;

47.  vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala podíl rybolovu a pracovníků v oblasti rybolovu na takových projektech, jako jsou projekty spjaté s cestovním ruchem zaměřeným na kulturu a kulturní dědictví, jež spojují rybolov se znovuobjevováním činností v námořní dopravě a s tradičními lovišti a zaměstnáními souvisejícími s rybolovem;

48.  zdůrazňuje význam sociální ekonomiky a podnikání žen pro dosažení pilíře modrého růstu a vyzývá členské státy, které se účastní strategie EUSAIR, aby povzbudily a podpořily zapojení žen ve všech příslušných odvětvích; opětovně připomíná klíčovou roli malých podniků a mikropodniků v dotčených regionech a územích a žádá členské státy, které se účastní EUSAIR, aby uplatňovaly aktivní politiky, které podpoří tyto formy hospodářské činnosti;

49.  podporuje opatření na snížení hydrogeologického rizika a rizika eroze pobřeží;

50.  zdůrazňuje význam výzkumu a vyzývá k silné podpoře námořního a mořského odvětví;

51.  zdůrazňuje, že rozvoj akvakultury a mořské akvakultury může hrát významnou roli jak při obnovování rozmanitosti druhů, tak z hlediska hospodářského růstu jadransko-jónského regionu;

52.  vyzývá Komisi, aby zintenzívnila výměnu osvědčených postupů, například postupů zaměřených na udržitelnost projektů navrhovaných pobřežními akčními skupinami.

Propojení regionu

53.  konstatuje, že zlepšení dopravního a energetického propojení mezi zúčastněnými zeměmi i mezi nimi a jejich ostatními sousedy, včetně námořní dopravy, intermodálního propojení s vnitrozemím a energetických sítí, představuje pro makroregiony zásadní potřebu a předpoklad jejich hospodářského a sociálního rozvoje; poukazuje na nedostatečné propojení mezi oběma pobřežími Jadranského moře a nedostatečně rozvinutou infrastrukturu v jadransko-jónském regionu;

54.  vyzývá k poskytnutí podnětů pro zřízení udržitelných tras, které umožní zkrátit dobu přepravy, sníží přepravní a logistické náklady a související externality; vyzývá k realizaci významných strategických děl umožňujících napojení námořních a pozemních tras, aby se vytvořily příležitosti pro intermodální dopravu mezi zeměmi, přispělo k soudržnosti, posílila celková síť a snížila přetíženost silničních tahů a tudíž i emise CO2; upozorňuje na potřebu zlepšit námořní a přístavní aspekty kabotáže, mořských dálnic a lodních linek mezi oběma břehy Jaderského moře jak na severo-jižních trasách, tak i na protínajících východo-západních trasách; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší koordinace, aby se zabránilo přetížení lodní dopravy a zlepšilo se její řízení a kontrola;

55.  žádá, aby bylo využito nařízení o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidů uhličitého z námořní dopravy (nařízení (EU) 2015/757) k inovacím a k zajištění udržitelnosti námořní dopravy v tomto makroregionu díky využívání alternativních motorů a paliv pro pohon lodí, aby bylo dosaženo snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

56.  zdůrazňuje význam propojení námořních dopravních tras a přístavů s dalšími částmi Evropy a důležitost provázanosti s koridory TEN-T; vyzývá zúčastněné země, aby zaměřily své úsilí na provádění projektů spadajících do rámce sítě TEN-T a dalších opatření za účelem jejího navrhovaného rozšíření do jihovýchodní Evropy/ východních jadranského pobřeží, které by mělo přispět k odstranění zaostalosti sítě jadransko-jónského regionu; vyzývá proto dotčené země, aby určily prioritní projekty v oblasti infrastruktury, které mají regionální a evropskou přidanou hodnotu, a navrhuje, aby byla mimo jiné pozornost věnována:

57.  vyzývá k optimalizaci stávající sítě infrastruktur, zejména pokud jde o stávající silniční a železniční spojení v makroregionu, včetně tzv. koncových spojení; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve dokončit jadransko-jónskou dálnici, která podpoří hospodářský a sociální rozvoj makroregionu; připomíná význam nových koridorů, které integrují dálnice, železniční tratě a další infrastrukturu na obou stranách jadransko-jónské oblasti; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší koordinace, aby se zabránilo přetížení lodní dopravy a zlepšilo se její řízení a kontrola;

58.  vyzývá k rozvoji infrastruktury vysokorychlostní železnice, která tento makroregion propojí a umožní lepší spojení s EU a v rámci ní; zdůrazňuje význam, který má zlepšení železničního propojení jadranského a jónského regionu a rovněž mezi tyrhénským pobřežím a jadransko-jónským pobřežím;

59.  vyzývá zúčastněné země, aby zlepšily svou námořní, železniční a leteckou dopravní infrastrukturu a budovaly v makroregionu mořské dálnice kombinující intermodální prostředky dopravy, zejména v souvislosti s propojením s vnitrozemím, a aby zlepšily logistiku dopravy co nejlepším využitím nejvyspělejších technologií a ve všech případech zajistily vysokou úroveň bezpečnosti a udržitelnost z hlediska životního prostředí; vyzývá rovněž zúčastněné země, aby posoudily možnosti zlepšení propojení s nástroji pro elektronickou mobilitu, které by mohly usnadnit mezinárodní služby elektronického vydávání přepravních dokladů;

60.  poukazuje na to, že neexistuje skutečné spojení s ostrovy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaným zvážením nových možností, které budou vycházet z tržních zásad, optimalizací využívání tras nákladní a osobní přepravy a zapojením soukromých a veřejných zúčastněných stran usnadnily lepší spojení s cílem zlepšit kvalitu života v těchto oblastech, zastavit jejich vylidňování a dát možnost k plnému využití socio-ekonomických příležitostí; zdůrazňuje, že je v zájmu udržitelné ostrovní mobility zapotřebí zlepšit ostrovní vnitrozemní komunikační a dopravní infrastruktur; zdůrazňuje, že obyvatelstvu ostrovů je rovněž zapotřebí zajistit celoroční vhodnou zdravotní péči a programy vzdělávání;

61.  požaduje provádění velkých projektů na rozvoj intermodálních spojení na ostrovech a zejména se vyslovuje pro rozhodnou podporu posílení strategicky důležitých letišť, a to jak z hlediska infrastruktury, tak i nových tras do dalších regionů v makroregionu;

62.  naléhavě vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů dodávek energie, což je proces, který nejen zlepší energetickou bezpečnost makroregionu, ale rovněž posílí hospodářskou soutěž a povede k potírání energetické chudoby, což bude mít značné přínosy pro hospodářský a sociální rozvoj regionu; zdůrazňuje, že je nutné provést důkladné posouzení environmentálních dopadů zásahů v odvětví energetiky; zdůrazňuje význam společného plánování investic do rozvoje terminálů pro zkapalnělý zemní plyn (LNG) a chybějících sítí plynovodů v makroregionu, což by přispělo k dosažení větší nezávislosti a energetické bezpečnosti; dále vybízí k přijetí opatření na zvýšení energetické účinnosti zdrojů, což by také přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti;

63.  vybízí k rozvoji energetické infrastruktury, která by umožnila dosáhnout snížení uhlíkové stopy, zvýšení energetické účinnosti a zajištění energetické bezpečnosti v makroregionu i mimo něj; rovněž zdůrazňuje význam rozvoje a podpory koncepce inteligentních měst, aby se tak současné celkové energetické infrastruktuře dodala přidaná hodnota;

64.  uznává velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v tomto makroregionu, který není dostatečně využíván; vyzývá k tomu, aby byly využívány dostupné obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná, přílivová energie (pokud je to techniky proveditelné) a energie vln, v rámci skladby produkované energie; poukazuje na udržitelnost a konkurenceschopnost možných vodních elektráren ve všech zúčastněných zemích; vyzývá zúčastněné strany, aby přispěly k vytvoření dobře fungujícího a propojeného trhu se zemním plynem a elektřinou v makroregionu, který zajistí všem rovný přístup k levné a cenově dostupné energii; zdůrazňuje význam posilování přeshraničních energetických propojení, která jsou základem investic v odvětví energetiky, jakožto základního předpokladu integrace do energetické sítě EU a odstranění překážek pro přeshraniční investice v odvětví energetiky;

65.  podporuje společné plánování a investice do energetické infrastruktury v oblasti produkce i přepravy elektřiny a plynu v makroregionu v souladu se sítí TEN-E, díky nimž by byly provedeny konkrétní projekty uvedené na seznamu projektů v zájmu Energetického společenství;

66.  vyjadřuje obavy v souvislosti s obnovenými snahami v oblasti průzkumu a těžby ropy a plynu, a to jak na moři, tak i na zemi, což by mohlo makroregion vystavit riziku katastrof s velmi vážnými důsledky pro životní prostředí, hospodářství, včetně odvětví rybolovu, a pro veřejné zdraví; zdůrazňuje, že všechny tyto činnosti musí být v souladu s pravidly a pokyny Unie v oblasti klimatu a obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že Jadran je uzavřené mělké moře, v němž se znečišťující látky nemohou rozptýlit a na jehož obou březích je rozšířený cestovní ruch, a že růst tohoto makroregionu by měl v prvé řadě záviset na turistickém ruchu a hospodářských činnostech souvisejících s jeho zvláštními environmentálními charakteristikami a ekosystémy; zdůrazňuje, že nutné důsledně provádět právní předpisy EU a mezinárodní úmluvy týkající se udržitelnosti životního prostředí a bezpečnosti námořní činnosti; vyzývá k plnému provedení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES) a směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (2013/30/EU);

67.  vyzývá k vypracování společných evropských norem bezpečnosti dopravy v jadransko-jónském makroregionu;

68.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat přeshraniční letecké služby prostřednictvím provádění společných projektů navržených tak, aby zabezpečovaly a zlepšovaly spojení v rámci makroregionu;

Kvalita životního prostředí

69.  připomíná bohatství mořského, pobřežního a suchozemského ekosystému zúčastněných zemí; poukazuje na skutečnost, že Jaderské moře je místem výskytu téměř poloviny (49 %) mořských druhů, které byly ve Středozemním moři zaznamenány, a je díky své mělkosti, omezeným proudům a velkému vlivu řek nejvýjimečnější podoblastí Středozemního moře; vyzývá ke společnému úsilí při přijímání veškerých možných opatření, jako je využívání čistých paliv v námořní dopravě a logistice, s cílem chránit mořské životní prostředí a nadnárodní suchozemské biotopy a snížit znečištění moře a omezit další hrozby pro pobřežní a mořskou biologickou rozmanitost; zdůrazňuje význam ochrany mořských a suchozemských druhů, jako je tuleň středomořský, macarát jeskynní, rys, sup bělohlavý a další, a vyzývá zúčastněné členské státy, aby provedly přiměřená opatření ke splnění tohoto cíle;

70.  vyzývá k výměně osvědčených postupů mezi zúčastněnými zeměmi v oblasti správy přírodního a kulturního dědictví, včetně oblastí sítě Natura 2000 a památek zapsaných na seznamu UNESCO, za účelem vytvoření udržitelných turistických atrakcí;

71.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné země, aby spojily síly při provádění územního plánování námořních prostor v souladu se směrnicí 2014/89/EU, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor, a integrovaného řízení pobřežních oblastí a při zapojení různých zúčastněných stran (celostátní, regionální a místní orgány, místní obyvatelstvo, výzkumná obec, nevládní organizace atd.); domnívá se, že řádná společná správa námořního území poskytuje důležitý rámec pro udržitelné a transparentní využívání námořních a mořských zdrojů;

72.  zdůrazňuje význam ochrany a zachování řek a jezer v jadransko-jónské oblasti;

73.  zdůrazňuje, že je třeba zodpovědně řešit historické a přeshraniční znečištění a vyčistit místa, na nichž došlo k průmyslovému znečištění půdy, vody a ovzduší, a případně místa znečištěná v důsledku vojenských konfliktů; podporuje veškerá aktivní opatření ke snížení znečištění moří chemickými a konvenčními zbraněmi; podporuje snížení odpadů v mořích v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí, přičemž cílem je jeho likvidace, zejména pokud jde o znečišťování odpadem na ostrovech v Jaderském moři;

74.  je znepokojen škodami, které na moři způsobuje plastový odpad; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na sběr a recyklaci tohoto odpadu; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do tohoto procesu rybáře;

75.  vyzývá země, aby navrhovaly a prováděly komplexní plány na opětovné využívání zastaralých průmyslových a vojenských areálů; zdůrazňuje, že tato místa nejen že představují hrozbu pro životní prostředí, ale mají zároveň značný hospodářský potenciál, který není využíván;

76.  vyzývá k podporování přesunu průmyslu z městských center a pobřežních oblastí s cílem zlepšit kvalitu života;

77.  trvá na tom, aby byly při provádění nejlepších řešení v oblasti nakládání s odpady a čištění odpadních vod v regionu využívány veškeré existující nástroje v souladu se směrnicí Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod v členských státech EU;

78.  poukazuje na různé přírodní i antropogenní katastrofy, jež postihly region v uplynulých letech; upozorňuje na problém odlesňování a s tím související rizika spojená se změnou klimatu; zdůrazňuje, že v zájmu provádění akčního plánu a priorit jednotlivých pilířů je zapotřebí, aby byly v případě řízení rizik vyplývajících z přírodních katastrof a změny klimatu plně uplatňovány horizontální zásady; vybízí hydrometeorologické ústavy členských států, aby vzájemně spolupracovaly, pokud jde o zvládání extrémních povětrnostních jevů, důsledky změny klimatu a řízení hrozby mimořádných událostí; uznává, že změnou klimatu jsou nejvíce zasaženy vodohospodářství, zemědělství a cestovní ruch, a proto vybízí vnitrostátní orgány, aby společně vytvořily rámec a mechanismus podporující provádění adaptačních a zmírňujících opatření;

79.  zdůrazňuje potřebu snížit emise skleníkových plynů, zejména v oblasti námořní dopravy;

80.  zdůrazňuje, že existuje problém s nerovnoměrnou dostupností zásob vody z geografického a sezónního hlediska, kdy je na ostrovech a v pobřežních oblastech v letním období vody zřetelný nedostatek, neboť je poptávka kvůli příjezdu velkého počtu turistů několikanásobně vyšší;

81.  naléhavě vyzývá ke zřízení regionálního střediska reakce na krizové situace spolu se společným pohotovostním plánem pro případy výskytu ropných skvrn a rozsáhlého znečištění, aby se vytvořil systém včasného varování s cílem předcházet přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným průmyslovými, dopravními a jinými činnostmi, jako jsou povodně, požáry a těžební činnosti v oblasti Jadranu; zdůrazňuje, že toto středisko by mělo být napojeno přímo na mechanismus civilní ochrany Unie; zdůrazňuje význam zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti tohoto regionu prostřednictvím lepších znalostí a výměny osvědčených postupů;

82.  vyzývá státy mimo EU, aby s ohledem na možnost svého budoucího přistoupení k Unii urychlily zavádění odvětvového acquis (např. rámcové směrnice o vodě);

83.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vedly konzultace s příslušnými orgány sousedních zemí a místních komunit v makroregionu, zejména o hospodářské činnosti podléhající nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí;

Udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch

84.  zdůrazňuje zásadní význam cestovního ruchu pro evropské hospodářství a rozvoj sociální soudržnosti v rámci EU, zejména pro země ve Středomoří a pro region jako takový; zdůrazňuje potřebu rozvíjet nové přístupy, které přispějí ke kompenzaci sezónní povahy v souladu s vlivem cestovního ruchu na životní prostředí a jeho udržitelností; naléhavě vyzývá k větší podpoře financování projektů v oblasti cestovního ruchu z evropských strukturálních a investičních fondů a dalších zdrojů;

85.  naléhavě vyzývá k bezodkladnému zdokonalení přeshraničního silničního spojení za účelem podpory konkurenceschopnosti cestovního ruchu, neboť špatná propojenost způsobuje dopravní zácpy a velká zpoždění; zdůrazňuje, že je pro účely cestovního ruchu nezbytné zdokonalit stávající infrastrukturu letecké dopravy a námořní spojení mezi oběma pobřežími Jaderského moře;

86.  zdůrazňuje potřebu podpořit využívání stávajících letišť v makroregionu za účelem zabránění nadměrné koncentraci cestujících na několika málo centrálních letištích a potřebu podpory udržitelných a vyváženějších proudů turistů do různých lokalit;

87.  uznává bohaté kulturní a přírodní dědictví (včetně kulturních činností, mezi které patří kinematografie, divadlo a hudba) tohoto regionu jakožto výhodu, z níž cestovní ruch těží; upozorňuje na vysoký počet míst chráněných UNESCO a oblastí sítě Natura 2000 ve všech zúčastněných zemích; domnívá se, že navzdory významnému příspěvku, kterým je toto odvětví pro hospodářství, není potenciál cestovního ruchu plně využit, zejména v důsledku vysoké sezónnosti a nedostatků v oblasti inovací, udržitelnosti, dopravní infrastruktury, kvality nabídek v cestovním ruchu, dovedností zúčastněných stran a odpovědného řízení cestovního ruchu; vyzývá zúčastněné země, aby přijaly politiky zajišťující příslušná spojení a turistická zařízení jak pro letní období, tak i mimo něj, aby se počet turistů vhodně rozložil a byla zajištěna stálá přítomnost turistů v každém ročním období; zdůrazňuje důležitost spojení cestovního ruchu s přírodním, kulturním a uměleckým dědictvím;

88.  vybízí členské státy, aby podporovaly řešení pro udržitelnou mobilitu v odvětví cestovního ruchu, čímž by se zlepšila kvalita a rozsah služeb poskytovaných v tomto odvětví;

89.  uznává význam národních a přírodních parků i chráněných oblastí jakožto základů budoucího vzdělávání občanů v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu;

90.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi zeměmi má zásadní význam pro další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu; vyzývá k vypracování strategií v oblasti cestovního ruchu v Jaderském moři a Jónském moři, které se budou zakládat na udržitelnosti a umožní dotčeným zemím těžit ze součinnosti a řešit společné problémy na makroregionální úrovni; domnívá se, že je nezbytné společně pracovat na zvýšení viditelnosti destinací v jadransko-jónském regionu;

91.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, zúčastněné země a místní a regionální orgány, aby přijaly opatření, která budou zúčastněné strany pobízet ke zdokonalení infrastruktury cestovního ruchu;

92.  zdůrazňuje význam podpory kulturních a kreativních činností, a zejména rozvoje a integrace obchodních činností v oblasti hudby, divadla, tance a filmu; vybízí k organizování festivalů, shromáždění a kulturních událostí, které podpoří začlenění;

93.  poukazuje na potřebu usnadnit přístup k pomoci a finanční podpoře malým a středním podnikům, které jsou základem odvětví cestovního ruchu; vybízí zúčastněné strany v regionu, aby se zapojily do sítě Enterprise Europe Network za účelem sdílení zkušeností, navazování kontaktů a nalézání přeshraničních partnerů;

94.  zdůrazňuje význam projektů v oblasti inteligentní specializace a inteligentních obcí, které čerpají ze stávajících inovačních platforem, jako je vytvoření jadransko-jónské oblasti kreativity;

95.  podporuje rozvoj diverzifikované nabídky v oblasti cestovního ruchu, včetně tematických turistických parků a tras, kulturního, venkovského, zdravotního, léčebného, námořního, enogastronomického, konferenčního a sportovního cestovního ruchu, včetně cyklistiky, golfu, potápění, pěší turistiky, lyžování, horských a venkovních sportů, aby tak byl podporován cestovní ruch v průběhu celého roku a zlepšila se konkurenceschopnost turistických destinací, a to na základě udržitelnosti; podporuje rozvoj venkovského cestovního s cílem snížit tlak na významná střediska cestovního ruchu a omezenou pobřežní oblast a přispět k překonání sezónnosti cestovního ruchu; podporuje rozšíření turistických aktivit i do vnitrozemí a vytváření integrovaných produktů cestovního ruchu, které zahrnují také nejdůležitější zajímavosti makroregionu a jeho hlavních měst;

96.  zdůrazňuje význam soudržnosti mezi řízením cestovního ruchu a infrastrukturou a potřebu zlepšovat kvalitu a rozmanitost služeb a příležitostí při zohlednění zvláštností regionu; rovněž zdůrazňuje význam podporování a zachovávání místních a regionálních tradic;

97.  zdůrazňuje význam prozkoumávání alternativních tras a obchodních modelů a lepšího propojení nabídky výletních plaveb s místním obyvatelstvem a místními produkty, což by umožnilo účinněji řešit neudržitelné přetížení dopravy a lépe využívat plný potenciál s dlouhodobějším hospodářským přínosem pro místní hospodářství; je si vědom důležitosti rozvoje turistických tras v makroregionu a jejich propagace prostřednictvím mapování a pokračující podpory stávajících tras;

98.  podporuje využívání nejreprezentativnějších statků této oblasti pro účely cestovního ruchu a rozvoj propagačních a marketingových programů;

99.  zdůrazňuje potřebu skutečné interoperability v dopravě prostřednictvím využívání integrované sítě služeb a vzájemného prolínání s cílem rozvoje kvalitní ekoturistiky;

100.  vyzývá k vypracování jadransko-jónské charty, která bude obsahovat kritéria, zásady a pokyny pro propagování udržitelného cestovního ruchu prostřednictvím využití systému ukazatelů evropského cestovního ruchu při posuzování turistických destinací s cílem zlepšit jejich udržitelný rozvoj;

o
o   o

101.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům zemí zapojených do strategie EUSAIR (Chorvatska, Řecka, Itálie, Slovinska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Srbska).

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (3) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020 (2014/2246(INI))

P8_TA(2015)0384 A8-0277/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162 a 174 až 178 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce,(4)

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(7),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro růst a zaměstnanost: Podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“ ze dne 23. července 2014 (dále jen „šestá zpráva o soudržnosti“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8),

–  s ohledem na osmou zprávu Komise o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Regionální a městský rozměr krize“ ze dne 26. června 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o odkládaném zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2011 nazvané „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU“ (COM(2011)0662),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na závěry Rady o šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst přijaté Radou ve složení pro obecné záležitosti (soudržnost) dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti(14),

–  s ohledem na pracovní dokument nazvaný „Návrh revidované strategie Evropa 2020: příspěvek řídícího výboru Platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 Výboru regionů“(15),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015 k šesté zprávě Komise o soudržnosti(16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2015 nazvané „Výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020: strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0277/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je hlavní investiční růstovou a rozvojovou politikou EU, která je sladěna s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zaměřuje se na snižování rozdílů mezi regiony a podporu konvergence, přičemž její rozpočet do konce roku 2020 činí 351,8 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU se stále potýká s následky hospodářské a finanční krize – vysokou nezaměstnaností a nerovnoměrným a pomalým tempem hospodářského oživení; a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti se snaží zajistit mobilizaci všech energií a kapacit a jejich zaměření na plnění cílů udržitelného růstu a zaměstnanosti strategie Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité, aby si různé iniciativy EU pro růst a zaměstnanost, jakož i ochranu životního prostředí a klimatu zachovaly soudržný přístup; vzhledem k tomu, že stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 hrají klíčovou roli v posilování koordinace na místní a regionální úrovni, pokud jde o provádění politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že do ustanovení o programování nebo podávání zpráv nebyl zapracován žádný konkrétní mechanismus, který by se výslovně zaměřoval na stěžejní iniciativy, pokud jde o přispění evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) k jejich provádění; vzhledem k tomu, že přezkum strategie EU 2020 bude muset řešit provádění těchto stěžejních iniciativ a usilovat o rovnováhu finančních, fiskálních a ekonomických opatření na jedné straně a sociálních a vzdělávacích aspektů a aspektů týkajících se životního prostředí a rovnosti (zejména rovnosti pohlaví) na straně druhé;

C.  vzhledem k tomu, že je stále více zapotřebí posílit přijetí společné odpovědnosti za tuto strategii na různých správních úrovních a ze strany jednotlivých zúčastněných subjektů a tuto odpovědnost včetně souvisejících práv a povinností také sdílet na všech úrovních provádění; vzhledem k tomu, že je třeba posílit víceúrovňovou správu a partnerství, neboť tyto principy mají potenciál k řešení nedostatku administrativních kapacit;

D.  vzhledem k tomu, že není pochyb, že se cíle politiky soudržnosti časem vyvinuly směrem k podpoře investic do hlavních priorit EU, což svědčí o jejich přizpůsobivosti a účelnosti, avšak současně si zachovaly jako svůj ústřední cíl snižování rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů, k němuž patří posilování potenciálu regionů a podpora udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že Evropský fond pro strategické investice obohacuje celkovou strategii EU zaměřenou na zajišťování inovativního, udržitelného a inkluzivního růstu a kvalifikovaných pracovních míst o nové prvky;

E.  vzhledem k tomu, že přezkum strategie Evropa 2020 by měl zohledňovat závažné, nerovnoměrné dopady hospodářské a finanční krize na členské státy a regiony a že by měl být v zájmu soudržnosti a účelnosti inteligentní a vyvážený; vzhledem k tomu, že by přezkum nicméně mohl zvážit další opatření, např. týkající se infrastruktury, vnitřního trhu a administrativní kapacity; vzhledem k tomu, že by měly být vzaty v potaz různá územní specifika, kdy by zvláštní pozornost měla být věnována regionům EU uvedeným v článku 174 a článku 349 SFEU;

F.  vzhledem k tomu, že přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období skýtá i přes zpoždění, které nabral v roce 2015, především příležitost k posouzení a uznání míry, s jakou politika soudržnosti přispívá k dosažení cílů této strategie, a ke zlepšení stávajících propojení a vazeb mezi různými politikami EU, jakož i s rozpočtem EU, tak aby mohly být využity jako účinná hnací síla provádění této strategie; vzhledem k tomu, že tato fáze má zásadní význam pro utváření budoucí politiky soudržnosti jakožto investiční politiky zahrnující celou EU, kdy bude současně upřednostněno snižování rozdílů v úrovni rozvoje a znovu urychlen proces sbližování;

Strategie Evropa 2020 a její provázanost s politikou soudržnosti

1.  připomíná, že strategie Evropa 2020 je souhrnnou dlouhodobou strategií Evropské unie v oblasti růstu a zaměstnanosti vycházející z pěti ambiciózních cílů v těchto oblastech: zaměstnanost, inovace, změna klimatu a energetická udržitelnost, vzdělávání a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; podotýká, že tyto cíle byly doprovázeny sedmi stěžejními iniciativami, a konstatuje, že všem problémům, které byly identifikovány v roce 2010, nebyla věnována stejná pozornost a že u některých z cílů, jako je např. boj proti nezaměstnanosti, dosud na úrovni EU nebylo dosaženo výrazného pokroku; zdůrazňuje, že by se EU měla zaměřit na udržitelný růst a rozvoj a na důstojná pracovní místa, aby z jejích investic plynuly dlouhodobé přínosy;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že k hospodářskému růstu, udržitelnému rozvoji a sociální soudržnosti by mohl přispět i pokrok v oblasti rovnosti pohlaví;

3.  poukazuje na to, že v roce 2010 byl zaveden rámec EU pro správu ekonomických záležitostí a jeho prováděcí mechanismus nazvaný „evropský semestr“, aby se zajistila koordinace opatření členských států v oblasti fiskální politiky a strukturálních reforem a lepší sladění vnitrostátních rozpočtových politik v oblasti růstu a zaměstnanosti na úrovni EU a na úrovni členských států a s cílem podpořit úspěšnost strategie; upozorňuje na skutečnost, že na řešení čekají i další problémy spojené s koordinací a synchronizací;

4.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti na období 2007–2013, která byla sladěná s Lisabonskou strategií, jež jí předcházela, a měla obdobné základní cíle, se v době, kdy byla zahájena strategie Evropa 2020, nacházela již ve fázi provádění a že její uvedení do souladu s cíli nové strategie by proto tehdy bylo obtížné i kontraproduktivní; poukazuje však na to, že v době celosvětové hospodářské krize politika soudržnosti nejenomže představovala pro řadu členských států jediný zdroj investic, ale také díky prostředkům vyčleněným na Lisabonskou strategii významně přispěla k politikám jednotlivých zemí pro provádění této strategie a podpořila je, jak dokládá šestá zpráva o soudržnosti i další sdělení a studie Komise; připomíná, že Lisabonská strategie postupně přišla o odhodlání členských států, regionů a měst a že řízení strategie Evropa 2020 je mimořádně sladěno se zásadami a nástroji politiky soudržnosti, což může při provádění strategie zaručit závazek přijetí společné odpovědnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby v rámci hodnocení ex post týkajících se programového období 2007–2013 poskytla informace o zaměření na výstupy a výsledky i o tom, jak konkrétně přispěla politika soudržnosti k cílům strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že je důležité porozumět tomu, jaká je realita a jaká existují omezení, pokud jde o dostupné důkazy týkající se přispění politiky soudržnosti k celkovým cílům strategie, a vzít v potaz otřesy, které utrpěly ekonomiky EU, zejména v případě zemí vážně zasažených krizí; je si vědom toho, že tyto závěry by mohly být užitečné z hlediska současného naplňování strategie;

6.  podtrhuje, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem EU pro investice do reálné ekonomiky zahrnujícím všechny regiony a že je výrazem evropské solidarity, neboť šíří růst a prosperitu a snižuje hospodářské, sociální a územní rozdíly; poukazuje na to, že politika soudržnosti je v plném souladu s cíli strategie Evropa 2020 a poskytuje potřebný investiční rámec, aniž by byla pouhým nástrojem jejího provádění; zdůrazňuje v této souvislosti, že v rámci tematické koncentrace sledují ESI fondy v rámci nové struktury 11 tematických cílů, které jsou přímo odvozeny z cílů strategie Evropa 2020, a že byly stanoveny podmínky, jež na tyto tematické cíle přímo navazují, aby se zajistily takové investice, které budou maximalizovat jejich účelnost; zdůrazňuje svou plnou podporu tomuto novému přístupu, který přispěje k větší efektivitě výdajů;

7.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti vytváří součinnost s dalšími politikami EU, jako je jednotný digitální trh, energetická unie, jednotný kapitálový trh a sociální politika, a že pomocí všech svých nástrojů a cílů, včetně makroregionálních strategií, městské agendy, územní agendy, investic do MSP, inteligentního růstu a strategií inteligentní specializace, významně přispívá k posilování jednotného trhu a plnění cílů strategie Evropa 2020; vyzývá v této souvislosti vnitrostátní a regionální orgány v celé Evropě, aby navrhly strategie inteligentní specializace a využívaly součinnost mezi různými nástroji na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni, a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru;

8.  poukazuje na propojení s obecnějším procesem správy ekonomických záležitostí pomocí opatření, která vytvářejí souvztažnost mezi účelností ESI fondů a řádnou správou ekonomických záležitostí; vyzývá členské státy, aby postupovaly s vědomím své plné odpovědnosti a do maximální možné míry se vyvarovaly jejich využití a zamezily negativním dopadům na provádění ESI fondů a na plnění cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje dále, že členským státům, které se dočasně potýkají s rozpočtovými problémy, by měla být poskytnuta podpora; vítá mechanismy flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (COM(2015)0012) zaměřené na posílení vazby mezi investicemi, strukturálními reformami a využíváním zdrojů s cílem podpořit dlouhodobý udržitelný růst a usnadnit pokrok směrem k cílům strategie Evropa 2020;

9.  se znepokojením poukazuje na zpoždění při provádění politiky soudržnosti ve stávajícím programovém období; poukazuje na to, že ačkoli již byla schválena velká většina operačních programů, samotné provádění se stále nachází ve velmi rané fázi; zdůrazňuje nicméně, že je možné provést posouzení, pokud jde o přiřazení prostředků politiky k prioritám, které přispívají k udržitelnému růstu a zaměstnanosti; v této souvislosti konstatuje, že podle prvního hodnocení zveřejněného Komisí vzrostly výrazně v porovnání s předchozími programovými obdobími částky přidělené na výzkum a inovace, podporu malých a středních podniků, IKT, nízkouhlíkové ekonomiky, zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělávání a budování kapacit, zatímco klesla míra podpory určené na dopravu a environmentální infrastrukturu; upozorňuje na skutečnost, že v době přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období nemusí být údaje o provádění ESI fondů v období 2014–2020 stále k dispozici, a že tudíž v této fázi zřejmě nebude možné provést konkrétní vyhodnocení toho, jak tyto fondy přispěly k dosažení cílů strategie; oceňuje skutečnost, že členské státy přijaly určitá opatření, např. která mají zajistit, aby bylo 20 % jejich zdrojů vynaloženo na opatření v oblasti klimatu;

10.  uznává, že zřízení výkonnostního rámce a zavedení předběžných podmínek i vazeb na doporučení pro jednotlivé země v rámci programování politiky soudržnosti v období 2014–2020 by mohlo vytvořit lepší investiční prostředí pro maximalizaci přispění politiky soudržnosti ke splnění hlavních cílů strategie Evropa 2020;

Dynamika přezkumu a související výzvy

11.  připomíná, že uveřejněním sdělení nazvaného „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ zahájila Komise v roce 2014 proces přezkumu této strategie, a lituje skutečnosti, že v tomto dokumentu věnuje Komise politice soudržnosti a přidruženým nástrojům nedostatečný prostor; oceňuje skutečnost, že tento proces pokračoval veřejnou konzultací, která probíhala od května do října 2014 s cílem shromáždit podklady pro proces přezkumu, a vítá, že byla potvrzena důležitost této strategie a smysluplnost jejích cílů a priorit;

12.  bere na vědomí, že bylo konstatováno, že stěžejní iniciativy plní svůj účel, ale současně poukazuje na to, že nejsou považovány za příliš viditelné; lituje skutečnosti, že hospodářská a finanční krize prohloubila rozdíly uvnitř Evropské unie a že nebylo dosaženo dostatečného pokroku ke splnění několika hlavních cílů strategie, zejména pokud jde o zaměstnanost, výzkum a vývoj a chudobu a sociální vyloučení; vítá závěr konstatující nutnost zvýšit v praxi míru spoluodpovědnosti za tuto strategii a zapojení do ní prostřednictvím konsolidace vertikálních a horizontálních partnerství a tím zlepšit její výsledky; zdůrazňuje, že strategie by měla vybízet ke změně v přístupu od zaměření na postup a závěry směrem k zaměření na skutečné výsledky s cílem zajistit co největší účinnost a účelnost pro související politiky EU;

13.  vítá, že Eurostat pravidelně zveřejňuje ukazatele pokroku ohledně provádění strategie Evropa 2020; žádá nicméně, aby regionální údaje poskytované na úrovni NUTS II a NUTS III byly podrobnější a přesnější, což bude mít stále větší význam z důvodu nepředpokládaných ekonomických a sociálních problémů, k nimž bude v jednotlivých regionech EU docházet nezávisle na jejich stupni rozvoje; poukazuje dále na tři rozměry politiky soudržnosti – hospodářský, sociální a územní – a domnívá se vzhledem k uvedeným skutečnostem, že by neměla být měřena výlučně na základě ekonomických ukazatelů; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby pokračovaly v diskusi a prohloubily účinnost spolupráce na vypracování komplexnějšího souboru ukazatelů, které by doplňovaly HDP a které by byly relevantnější pro hodnocení pokroku učiněného směrem ke splnění prioritních cílů strategie Evropa 2020;

14.  poukazuje na to, že do konce roku 2015 má být zveřejněn návrh Komise týkající se přezkumu strategie Evropa 2020, a lituje vzniklého zpoždění vzhledem k tomu, že původně bylo zveřejnění plánováno na začátek roku 2015; zdůrazňuje, že vzhledem k cyklu politiky soudržnosti se tak opět stane v poněkud nevhodnou chvíli, kdy již probíhá proces jejího účinného provádění; zdůrazňuje navíc, že přeprogramování v rané fázi by bylo z hlediska dlouhodobého strategického plánování politiky soudržnosti zcela kontraproduktivní;

15.  vítá ustavení pracovní skupiny pro lepší využívání fondů EU; vítá rovněž zřízení „útvaru na podporu strukturálních reforem“, který oficiálně zahájil činnost dne 1. července 2015 a který bude poskytovat technickou podporu členským státům za účelem větší efektivity při provádění strukturálních reforem a doporučení pro jednotlivé země;

16.  uznává současně potřebu vzít v úvahu vývoj hospodářského výhledu, využívání nových nástrojů, pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cílů strategie a následnou nutnost provést funkční úpravy;

17.  žádá proto, aby byl rozsah přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období inteligentní a vyvážený a aby se zaměřil na lepší propojení pěti cílů strategie a jejích stěžejních iniciativ a na stanovení metod, jež by umožnily je lépe převést do dalšího období a hodnotit, aniž by se tím prohlubovala jejich komplexnost a vznikala nadměrná administrativní zátěž; zdůrazňuje, že by měl vzít v potaz silné a slabé stránky hospodářství EU, narůstající nerovnosti (např. v bohatství), vysokou nezaměstnanost a vysokou míru veřejného dluhu; zdůrazňuje, že souběžně se zaměřením na makroekonomická kritéria fiskálního a hospodářského řízení je třeba usilovat o pokrok v plnění všech hlavních cílů strategie Evropa 2020; domnívá se, že pozornost je třeba věnovat také větší sociální a environmentální udržitelnosti, větší míře sociálního začlenění a rovnosti žen a mužů; vyzdvihuje, že je důležité, aby útvary Komise poskytovaly orgánům členských států soustavnou podporu týkající se zlepšování administrativní kapacity;

18.  opakuje svůj požadavek, aby byl u strategie posílen rozměr odpovědnosti, vlastnictví, transparentnosti a účasti zapojením místních a regionálních orgánů a všech příslušných zúčastněných a zainteresovaných stran z občanské společnosti, a to od stanovení a přípravy cílů až po provádění, sledování a hodnocení strategie; nadále zastává názor, že zásadní význam má posílená správní struktura založená na víceúrovňové správě, pobídkové struktury, účinný přístup spojující postup shora dolů i zdola nahoru a model politiky soudržnosti založený na partnerství a partnerství veřejného a soukromého sektoru obecně, a to v zájmu konzultací mezi všemi zúčastněnými stranami a jejich vzájemné spolupráce a s cílem zajistit účinnou schopnost plnit dlouhodobé cíle; připomíná, že v souladu s institucionálními a právními rámci členských států jsou za veřejné investice odpovědné také regionální a místní orgány, kterým by proto mělo být přiznáno postavení klíčových hráčů při provádění strategie;

19.  navrhuje dále, aby místní a regionální orgány a zúčastněné strany obnovily svůj závazek vůči projektu strategie Evropa 2020 formou paktu uzavřeného mezi těmito partnery, členskými státy a Komisí s cílem zajistit přijetí odpovědnosti a účast a aby byl přijat kodex chování podobný kodexu chování pro partnerství zavedenému v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020;

20.  zdůrazňuje, že v souvislosti se strategií Evropa 2020 je zapotřebí uplatňovat skutečně územní přístup, aby bylo možné přizpůsobit veřejné intervence a investice různým územním specifikům a konkrétním potřebám; domnívá se, že je nejvýše důležité vzájemně přiblížit celkový přístup strategie Evropa 2020 a územní přístup Územní agendy 2020; zastává názor, že by měly být umožněny individuálně uzpůsobené dobrovolné regionální cíle strategie Evropa 2020 a že by měly být prodiskutovány na regionální úrovni, aniž by se zvětšovala byrokratická zátěž v místě provádění; zdůrazňuje, že by tyto individuálně uzpůsobené dobrovolné regionální cíle měly být v souladu s celkovou strukturou strategie a že by měly být zahrnuty do předem stanovených cílů; v této souvislosti také připomíná význam komunitně vedených strategií místního rozvoje;

21.  uznává významnou úlohu měst a městských oblastí coby hybných sil růstu a tvorby pracovních míst a požaduje, aby přezkum strategie Evropa 2020 zohledňoval také širší celostní přístup k budoucímu rozvoji měst jakožto subjektů, kterým náleží aktivní úloha při plnění cílů strategie Evropa 2020; vyzývá proto Komisi, aby řádně uvážila prohlášení z Rigy o městské agendě vzhledem k tomu, že městským oblastem patří zásadní úloha bez ohledu na to, zda jsou malé, střední nebo větší velikosti; zejména zdůrazňuje, že je zapotřebí strategie, která zohlední konkrétní potřeby malých a středních městských oblastí na základě přístupu, který bude v součinnosti s digitální agendou a nástrojem pro propojování Evropy;

22.  vyzývá Komisi, aby poskytla informace týkající se úlohy územních aspektů jakožto faktorů hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje, a požaduje, aby se přezkum strategie Evropa 2020 zabýval územními aspekty a podal vodítka k tomu, jak s nimi nakládat; znovu zdůrazňuje, že v tomto ohledu je důležité konzultovat s místními a regionálními orgány, neboť rozhodujícím způsobem vstupují do provádění strategií územního rozvoje; zdůrazňuje také, že významnou úlohu v úspěšném provádění cílů strategie Evropa 2020 by mohly hrát makroregionální strategie a evropská územní spolupráce obecně, vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových projektů zahrnuje přeshraniční oblasti, a to i několik regionů a zemí, a v reakci na dlouhodobé výzvy jsou tyto projekty schopny přinášet řešení vycházející z daného místa;

23.  poukazuje na význam nového investičního nástroje EU, jímž je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který podpoří uvolnění až 315 miliard EUR investic s cílem zaplnit investiční mezeru v EU a maximalizovat dopad veřejných výdajů; zdůrazňuje, že fond EFSI by měl být doplňující a dodatečný k ESI fondům; lituje toho, že nemá jasnou vazbu na strategii Evropa 2020, ale je toho názoru, že prostřednictvím svých cílů a volbou životaschopných, udržitelných projektů by měl přispívat k jejímu provádění v konkrétních oblastech;

24.  zdůrazňuje navíc absolutní nezbytnost zajistit plný vzájemný soulad a součinnost všech nástrojů EU, a to tím, že budou strategie inteligentní specializace považovány za jeden ze základních investičních nástrojů, aby se zamezilo tomu, že se budou tyto nástroje nebo různé úrovně provádění politik mezi sebou překrývat nebo mezi nimi vzniknou rozpory; žádá proto, aby přezkum strategie Evropa 2020 potvrdil, že tato strategie představuje dlouhodobý strategický rámec EU pro růst a zaměstnanost, a aby řešil problém koordinace politických nástrojů, včetně EFSI, s cílem účelně využít všechny dostupné prostředky a dosáhnout očekávaných výsledků, pokud jde o souhrnné strategické cíle;

25.  žádá Komisi, aby v zájmu podpory celkového harmonického rozvoje v EU a s ohledem na klíčovou úlohu politiky soudržnosti v plnění cílů strategie Evropa 2020 vzala při přezkumu cílů a záměrů této strategie v potaz specifika a omezení konkrétních území, jako např. venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami, regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, ostrovních, přeshraničních a horských regionů a nejvzdálenějších regionů EU, v souladu s článkem 174 a 349 SFEU; poukazuje v této souvislosti na potenciál těchto regionů v oblastech, jako jsou biotechnologie, energie z obnovitelných zdrojů a biologická rozmanitost;

26.  v kontextu přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období zdůrazňuje lepší výsledky dosažené na základě zvyšování množství, kvality a účinku investic do výzkumu a inovací prostřednictvím koordinovaného využívání nástrojů politiky soudržnosti a programu Horizont 2020; žádá v této souvislosti Komisi, aby při přezkumu cílů a záměrů strategie Evropa 2020 posílila veškeré možné interakce a synergie mezi těmito dvěma důležitými politickými rámci a aby zřídila internetový systém sledování, který by zjišťoval případy kombinování finančních prostředků z fondů ESI s programem Horizont 2020, EFSI a ostatními programy financovanými Společenstvím; vítá rovněž plán na zavedení „pečetě excelence“ pro žadatele, kteří jsou vyhodnoceni jako excelentní, ale nemohou získat financování z programu Horizont 2020, aby se jim usnadnil přístup k ESI fondům;

27.  vyzývá Komisi, aby vytvořila soudržný, průběžný proces hodnocení, jímž by pravidelně hodnotila pokrok při plnění cílů strategie Evropa 2020, a aby navrhla vhodná opatření k jejich dosažení i doporučení k politice soudržnosti po roce 2020; zdůrazňuje také úlohu Parlamentu při dohledu nad prováděním strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti, který má probíhat koordinovaným způsobem nikoli pouze v rámci Parlamentu, ale rovněž ve spolupráci se všemi příslušnými orgány; v této souvislosti žádá, aby se Parlament včas zapojil do všech příslušných diskusí zaměřených na přípravu, provádění a hodnocení politik spadajících do této strategie; připomíná, že je důležité, aby do těchto výměn názorů byly zapojeny také Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor, vnitrostátní a regionální parlamenty, místní a regionální orgány i ostatní zúčastněné a zainteresované strany;

Budoucí politika soudržnosti – pohled za krátkodobý horizont

28.  domnívá se, že přezkum strategie Evropa 2020, který proběhne před tím, než bude předložen návrh na revizi víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 v polovině období, poskytne základ pro budoucí strukturu politiky soudržnosti v období po roce 2020, jakož i pro další nástroje VFR; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité se účinně zabývat všemi obavami, jež byly uvedeny výše, a současně zajistit soustavnost uplatňování strategického přístupu; připomíná také přidanou hodnotu politiky soudržnosti zahrnující celou EU, jež musí zůstat jedním z hlavních investičních nástrojů EU pro růst, vytváření pracovních míst a ochranu klimatu, a zároveň zajišťovat vyvážený, harmonický rozvoj v celé EU, jakožto motor změny a stimulátor růstu, a to i v méně rozvinutých regionech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelnou úroveň financování ESI fondů po roce 2020;

29.  upozorňuje na to, že budoucí politika soudržnosti i budoucí dlouhodobá strategie EU by měly být připraveny do konce stávajícího funkčního období Komise a s přihlédnutím k tomu, že v roce 2019 se budou konat volby do Evropského parlamentu, což přináší značná konkrétní časová omezení pro společné normotvůrce, pokud jde o rozvrh jednání, a pro Komisi a členské státy, pokud jde o přípravu a přijetí nových dohod o partnerství a operačních programů před zahájením příštího VFR; zároveň konstatuje, že v této době již budou rovněž zahájena jednání o budoucím VFR; vyzývá proto Komisi, aby vzala v úvahu všechna konkrétní omezení, která vzniknou v důsledku vzájemných propojení a požadavků na časovou koordinaci, a aby vypracovala soudržný přístup, pokud jde o budoucí dlouhodobou strategii EU pro udržitelný růst a zaměstnanost, rozpočet EU, zejména pak politiku soudržnosti a další nástroje v rámci VFR;

o
o   o

30.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, členským státům a regionům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303. (6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281. (7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (8) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0002. (10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0015. (11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0132. (12) Přijaté texty, P8_TA(2014)0068. (13) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98. (14) Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 9. (15) https://portal.cor.europa.eu/europe2020/SiteCollectionDocuments/2459-brochure-BlueprintEU2020.pdf (16) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 43.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních (2015/2052(INI))

P8_TA(2015)0385 A8-0268/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise o pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení (EU) č. 1303/2013 (COM(2014)0494) („pokyny“),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162, 174 až 178 a 349 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) („nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na prohlášení Komise o článku 23, které je součástí prohlášení týkajících se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o dopadu rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(6),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro růst a zaměstnanost: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“ ze dne 23. července 2014,

–  s ohledem na strategickou zprávu Komise 2013 o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 ze dne 18. dubna 2013 (COM(2013)0210),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015 o pokynech k uplatňování opatření k propojení účinnosti evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s řádnou správou ekonomických záležitostí,

–  s ohledem na studii Parlamentu s názvem „Evropská správa ekonomických záležitostí a politika soudržnosti“ z ledna 2014 (Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

–  s ohledem na sdělení Parlamentu s názvem „Evropské strukturální a investiční fondy a řádná správa ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních (Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0268/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je politikou vycházející ze SFEU a výrazem evropské solidarity, jejímž účelem je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU, a zejména snižovat rozdíly mezi regiony a podporovat vyvážený a harmonický rozvoj společnosti a ekonomiky; vzhledem k tomu, že je rovněž investiční politikou přispívající k naplnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že stávající legislativní rámec politiky soudržnosti, který tuto politiku propojuje se strategií EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, evropským semestrem, integrovanými hlavními směry strategie Evropa 2020, doporučeními pro jednotlivé země a doporučeními Rady, však zastřešuje velmi specifické úkoly, cíle a horizontální principy;

C.  vzhledem k tomu, že stávající právní rámec evropských strukturálních a investičních fondů („ESI fondy“) má prohlubovat koordinaci, doplňkovost a součinnost s dalšími politikami a nástroji EU;

D.  vzhledem k tomu, že je prokázáno, že nezbytným předpokladem udržitelného a dlouhodobého hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a sociálního a územního rozvoje jsou řádná správa a efektivní veřejné instituce, ačkoli ohledně makroekonomických faktorů, které ovlivňují fungování politiky soudržnosti, je k dispozici údajů méně;

E.  vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční nepředvídatelnost a právní nejistota může vést ke snižování míry veřejných a soukromých investic a ohrozit naplňování cílů politiky soudržnosti;

F.  vzhledem k tomu, že pokyny se týkají první složky opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních; vzhledem k tomu, že tato složka opatření zahrnuje změny programů a pozastavení plateb, které nejsou povinné, zatímco druhá složka opatření podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních vyžaduje pozastavení závazků či plateb, nepřijme-li členský stát v kontextu procesu správy ekonomických záležitostí nápravná opatření;

G.  vzhledem k tomu, že plnění doporučení pro jednotlivé země ze strany členských států je neuspokojivé, neboť z Komisí vypracovaného hodnocení provádění 279 doporučení, která byla vydána v roce 2012 a 2013, vyplývá, že 28 (10 %) doporučení bylo zcela splněno nebo vykázalo výrazný pokrok a 136 (48,7 %) vykázalo určitý pokrok, avšak u 115 (41,2 %) byl zaznamenán pouze omezený pokrok nebo nebyl zaznamenán pokrok žádný;

Propojování účinnosti ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.  poukazuje na význam nástrojů a zdrojů politiky soudržnosti pro zachování úrovně investic s evropskou přidanou hodnotou v členských státech a regionech v zájmu vytvoření více pracovních míst a zlepšení socioekonomických podmínek, zejména v případech, kdy investice výrazně poklesly v důsledku hospodářské a finanční krize;

2.  je přesvědčen, že naplňování strategických záměrů a cílů ESI fondů nesmí být oslabováno mechanismy správy ekonomických záležitostí, jakkoli uznává, že přispívají ke stabilitě makroekonomického prostředí a k účinné a účelné politice soudržnosti zaměřené na výsledky;

3.  domnívá se, že opatření podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí být uplatňována až jako krajní možnost, na podporu účelného využívání ESI fondů;

4.  zdůrazňuje víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné vyjasnit mechanismy provádění evropského semestru, a žádá úzkou koordinaci mezi oběma procesy a mezi orgány příslušnými k jejich provádění;

5.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila bílou knihu, v níž zohlední účinky veřejných investic v dlouhodobém výhledu a uvede typologii kvalitních investic, aby bylo možné jednoznačně určit, jaké investice jsou nejúčinnější;

6.  připomíná, že politika soudržnosti hraje v době současné krize zásadní úlohu a prokazuje vysokou schopnost reagovat na makroekonomická a fiskální omezení, když v období 2007–2012 došlo ke změně programů v hodnotě přesahující 11 % dostupných rozpočtových prostředků, aby byly podpořeny nejnaléhavější potřeby a posíleny určité intervence; v této souvislosti zdůrazňuje, že v některých členských státech představovala politika soudržnosti v období 2007–2013 více než 80 % veřejných investic;

7.  žádá Komisi, aby poskytla další analytické údaje o dopadu a významu makroekonomických mechanismů pro regionální rozvoj, pro účinnost politiky soudržnosti a pro interakci mezi evropským rámcem správy ekonomických záležitostí a politikou soudržnosti a aby předložila konkrétní informace o tom, jak politika soudržnosti přispívá k příslušným doporučením pro jednotlivé země a doporučením Rady;

8.  vyzývá členské státy, aby optimálně využívaly flexibility, kterou umožňují pravidla Paktu o stabilitě a růstu;

Změny programů podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních

Obecné poznámky

9.  připomíná, že rozhodnutí o změně programů nebo o pozastavení podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí být použita pouze ve výjimečných situacích, přičemž musí být důkladně zvážena, řádně odůvodněna a musí být vykonána obezřetně, s uvedením dotčených programů a priorit, aby byla zajištěna transparentnost a aby bylo možné provést ověření a přezkum; mimoto zdůrazňuje, že tato rozhodnutí by neměla zhoršovat obtíže, jimž regiony a členské státy čelí v důsledku socioekonomické situace nebo své zeměpisné polohy a specifické situace ve smyslu článků 174 a 349 SFEU;

10.  domnívá se, že dohody a programy o partnerství schválené v tomto programovém období zohledňují příslušná doporučení pro jednotlivé země a doporučení Rady a tak představují dobrý základ pro to, aby se ve střednědobém výhledu předešlo změně programů, pokud se výrazně nezhorší hospodářské podmínky;

11.  zdůrazňuje, že časté změny programů by byly kontraproduktivní a je třeba se jich vyvarovat, aby nebyla narušována správa fondů či oslabována stabilita a předvídatelnost víceleté investiční strategie a aby se předešlo případným negativním dopadům, mimo jiné pokud jde o čerpání ESI fondů;

12.  vítá obezřetný přístup Komise ke změnám programů i její záměr omezit je na co nejmenší míru; vyzývá k uplatňování přístupu „včasného varování“, kdy budou dotčené členské státy informovány o zahájení postupu změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních, a zdůrazňuje, že každé žádosti o změnu programu musí předcházet konzultace s monitorovacím výborem;

13.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s příslušným členským státem vypracovala podrobnou analýzu všech řešení, jež jsou alternativou k uplatnění článku 23 nařízení o společných ustanoveních a jež lze použít v případě, že nastane problém, který by mohl vést k předložení žádosti o změnu programu;

14.  vyjadřuje politování nad nepřiměřeným nárůstem administrativní zátěže a z toho plynoucích nákladů pro všechny dotčené úrovně správy, který je důsledkem napjatých lhůt a složitosti postupu změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních; upozorňuje na to, že by se neměly překrývat postup změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních s návaznými cykly evropského semestru; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu podle čl. 23 odst. 16 nařízení o společných ustanoveních zvážila možnost přehodnocení uplatňování lhůt;

Horizontální zásady podle nařízení o společných ustanoveních

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokyny výslovně neodkazují na obecné a horizontální zásady podle článků 4 až 8 nařízení o společných ustanoveních, a připomíná, že výklad článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí zohledňovat a splňovat tyto zásady, zejména zásadu partnerství a víceúrovňové správy, a nařízení a společný strategický rámec obecně; v této souvislosti žádá Komisi, aby vysvětlila, jakým způsobem budou tyto zásady konkrétně zohledňovány při uplatňování ustanovení článku 23 nařízení o společných ustanoveních;

Dopad uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních na nižší než celostátní úrovni

16.  zdůrazňuje, že příčinou nárůstu veřejného dluhu jsou hlavně politiky uplatňované vládami členských států, a je vážně znepokojen tím, že neschopnost zvládat makroekonomické záležitosti na úrovni státu může postihovat orgány na nižší než celostátní úrovni a příjemce prostředků z ESI fondů a žadatele o tyto prostředky;

17.  připomíná, že pravidla týkající se jednotlivých tematických cílů v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 umožňují určitou míru flexibility při řešení potřeb členských států a regionů, a konstatuje, že uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních může tuto flexibilitu omezovat; připomíná, že je nutné zohledňovat klíčové územní problémy a rovněž zásadu subsidiarity uvedenou v čl. 4 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních;

18.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy a partnery ve smyslu článku 5 nařízení o společných ustanoveních vyhodnocovala dopad a nákladovou efektivitu všech opatření přijatých podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních na regionální a místní úrovni;

19.  zdůrazňuje, že je třeba, aby v případě změny programu byly vždy aktivně zapojeny místní a regionální orgány, a zastává názor, že vzhledem k tomu, že ESI fondy jsou propojeny s řádnou správou ekonomických záležitostí, měl by evropský semestr získat územní rozměr tím, že budou tyto orgány zapojeny i do něj;

20.  žádá Komisi, aby článek 23 nařízení o společných ustanoveních uplatňovala v souladu se zásadou proporcionality, a sice aby zohledňovala situaci v členských státech a regionech, které čelí socioekonomickým problémům a v nichž ESI fondy představují významný podíl investic, což má v kontextu krize ještě zásadnější význam; zdůrazňuje, že je třeba předejít dalším dopadům na členské státy a regiony, zejména na ty, které zaostávají;

Koordinace, transparentnost a odpovědnost institucí

21.  připomíná, že úzká koordinace mezi institucemi je předpokladem náležité doplňkovosti a součinnosti činností v rámci politiky a patřičné a ustálené interpretace rámce řádné správy ekonomických záležitostí a jeho interakce s politikou soudržnosti;

22.  vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby si vzájemně vyměňovaly informace a aby na patřičné politické úrovni vedly veřejnou diskusi s cílem zajistit jednotné chápání podmínek uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních; v této souvislosti připomíná, že je třeba, aby byla k rozhodování podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních příslušná Rada ve speciálním složení pro politiku soudržnosti;

23.  pokládá za nezbytné zajistit transparentnost a odpovědnost tím, že bude Parlament pověřen demokratickým dohledem nad systémem správy v kontextu článku 23 nařízení o společných ustanoveních, který zavádí významná omezení přístupu zdola nahoru, jenž je důležitým prvkem politiky soudržnosti;

Pozastavení plateb

24.  připomíná, že o pozastavení plateb rozhoduje Rada na základě návrhu, který může přijmout Komise, pokud dotčený členský stát nepřijme účinné opatření; zdůrazňuje důležité právní záruky stanovené v článku 23 nařízení o společných ustanoveních pro zajištění výjimečnosti mechanismu pozastavení;

25.  zdůrazňuje penalizační účinek pozastavení plateb a žádá Komisi, aby svou pravomoc navrhovat jejich pozastavení uplatňovala s nejvyšší obezřetností a zásadně v souladu s čl. 23 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, po řádném posouzení všech relevantních informací a okolností a zvážení stanovisek, jež vyplynou ze strukturovaného dialogu;

26.  s ohledem na kritéria pro určování programů, které budou pozastaveny, a míru pozastavení v rámci první složky, vítá obezřetný přístup stanovený v pokynech, podle nějž se mají zohledňovat ekonomické a sociální podmínky členských států, tedy zvažovat polehčující okolnosti, obdobně jako je tomu v případě pozastavení podle čl. 23 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních;

27.  vyzývá Komisi, aby stanovila časový rámec pro zrušení pozastavení plateb podle čl. 23 odst. 8 nařízení o společných ustanoveních;

Úloha Parlamentu v rámci článku 23 nařízení o společných ustanoveních

28.  vyjadřuje politování nad tím, že se pokyny nezabývají úlohou Parlamentu, ačkoli nařízení o společných ustanoveních bylo přijato řádným legislativním postupem a přestože Parlament soustavně volá po posílení demokratické odpovědnosti a kontroly při správě ekonomických záležitostí;

29.  domnívá se, že zapojení Parlamentu jako hlavního demokratického garanta správného uplatňování čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních by mělo být formalizováno prostřednictvím jasně vymezeného postupu, který zajistí konzultace s Parlamentem ve všech fázích, pokud jde o schvalování žádostí o změnu programu či návrhy a rozhodnutí o pozastavení závazků nebo plateb;

30.  zdůrazňuje potřebu soustavné, jasné a transparentní interinstitucionální spolupráce a domnívá se, že tento postup by měl zahrnovat alespoň následující kroky:

31.  vyzývá Komisi, aby podávala zprávy o dopadu a výsledcích uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních v rámci přezkumu jeho uplatňování v souladu s odstavcem 17 uvedeného článku, v nichž mimo jiné sdělí, do jaké míry byla daná žádost o změnu programu založena na plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země či doporučení Rady či do jaké míry posílila dopad prostředků z ESI fondů, jež mají členské státy k dispozici v rámci programů finanční pomoci, na růst a konkurenceschopnost, a poskytne údaje o případných pozastavených částkách a dotčených programech;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a členským státům a jejich regionům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. C 375, 20.12.2013, s. 2. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0401. (4) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120. (5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0132. (6) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.