Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 24. listopadu 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Zrušení některých aktů schengenského acquis ***I
 Zrušení některých aktů schengenského acquis v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech ***I
 Zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech ***I
 Přistoupení k Rozšířené komisi Úmluvy na ochranu tuňáka modroploutvého ***
 Zprostředkování pojištění ***I
 Snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu
 Politika soudržnosti a marginalizované komunity
 Úloha EU v OSN

Zrušení některých aktů schengenského acquis ***I
PDF 400kWORD 63k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zrušení některých aktů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (COM(2014)0713 – C8-0277/2014 – 2014/0337(COD))
P8_TA(2015)0396A8-0250/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0713),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a na čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a d), čl. 78 odst. 2 písm. e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0277/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. října 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 a čl. 50 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0250/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/... o zrušení některých aktů schengenského acquis

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/93.)


Zrušení některých aktů schengenského acquis v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech ***I
PDF 400kWORD 62k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech (COM(2014)0714 – C8-0279/2014 – 2014/0338(COD))
P8_TA(2015)0397A8-0251/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0714),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0279/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. října 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 čl. 50 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0251/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o zrušení některých aktů schengenského acquis v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/94.)


Zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech ***I
PDF 399kWORD 62k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech (COM(2014)0715 – C8-0280/2014 – 2014/0339(COD))
P8_TA(2015)0398A8-0252/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0715),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 82 odst. 1, čl. 83 odst. 1, čl. 87 odst. 2 a čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0280/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. října 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 a čl. 50 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0252/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/ ... o zrušení některých aktů v oblasti policejní spoluprácea justiční spolupráce v trestních věcech

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/95.)


Přistoupení k Rozšířené komisi Úmluvy na ochranu tuňáka modroploutvého ***
PDF 319kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Komisí na ochranu tuňáka modroploutvého (CCSBT) o členství Unie v Rozšířené komisi Úmluvy na ochranu tuňáka modroploutvého (07134/2015 – C8-0323/2015 – 2015/0036(NLE))
P8_TA(2015)0399A8-0318/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07134/2015),

–  s ohledem na výměnu dopisů za účelem získání členství v Rozšířené komisi Úmluvy na ochranu tuňáka modroploutvého,

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0323/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A8-0318/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Komisi na ochranu tuňáka modroploutvého.


Zprostředkování pojištění ***I
PDF 404kWORD 89k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zprostředkování pojištění (přepracované znění) (COM(2012)0360 – C7-0180/2012 – 2012/0175(COD))
P8_TA(2015)0400A8-0315/2015

(Řádný legislativní postup: přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0360),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0180/2012),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. prosince 2012(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(2),

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti, který v souladu s čl. 104 odst. 3 jednacího řádu zaslal dne 9. listopadu 2012 Hospodářskému a měnovému výboru,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. července 2015 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 104 a 59 a čl. 61 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A7-0085/2014),

–  s ohledem na pozměňovací návrhy, které přijal na svém plenárním zasedání dne 26. února 2014(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 18. září 2014 o nevyřízených záležitostech ze sedmého volebního období,

–  s ohledem na dodatečnou zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0315/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. listopadu 2015 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o distribuci pojištění (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2016/97.)

(1) Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 95.
(2) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0155.


Snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu
PDF 392kWORD 151k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu (2014/2237(INI))
P8_TA(2015)0401A8-0310/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením přijatou v New Yorku dne 13. prosince 2006,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 24 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na směrnici o rasové rovnosti (2000/43/ES) a směrnici o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ES),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (2013/112/EU),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě 2012“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2011 nazvané „Agenda EU v oblasti práv dítěte“ (COM(2011)0060),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2006 nazvané „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ (COM(2006)0367),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Třetí evropský průzkum kvality života – kvalita života v Evropě: dopad krize“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound (2013) nazvanou „Třetí evropský průzkum kvality života – kvalita života v Evropě: sociální nerovnosti“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadu krize na přístup zranitelných skupin k péči(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 ke sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU(6) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008: Směrem ke strategii EU o právech dítěte(9),

–  s ohledem na zprávu organizace Save the Children nazvanou „Chudoba a sociální vyloučení dětí v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu Výzkumného úřadu UNICEF (2014) nazvanou „Děti recese: dopad hospodářské krize na kvalitu života dětí v bohatých zemích“,

–  s ohledem na zprávu organizací EAPN a Eurochild (2013) nazvanou „Dosažení dobrých životních podmínek dětí – vykreslení dětské chudoby v EU“,

–  s ohledem na zprávu organizace Save the Children (2014) nazvanou „Národní reformní programy na rok 2014 (NRP) a Národní sociální zprávy (NSR) z hlediska dětské chudoby a blahobytu“,

–  s ohledem na zprávu z 11. konference organizace Eurochild, která se konala ve dnech 26.–28. listopadu 2014 v Bukurešti,

–  s ohledem na zprávu výzkumného centra UNICEF Innocenti (2012) nazvanou „Měření dětské chudoby: nové tabulky s hodnocením dětské chudoby v bohatých zemích světa“,

–  ohledem na závěrečnou vědeckou zprávu organizace DRIVERS: „Sociální nerovnosti v oblasti zdraví a rozvoje v raném dětství: celoevropský a systematický přehled“, Londýn, září 2014,

–  s ohledem na statistiku EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) z roku 2013,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. září 2009 nazvané „Práce a chudoba: na cestě k nezbytnému komplexnímu přístupu“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010 nazvané „Dětská chudoba a dobré životní podmínky dětí“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 nazvané „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“,

–  s ohledem na syntetickou zprávu nazvanou „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění – studie zkoumání vnitrostátních politik“ předloženou Evropskou sítí nezávislých odborníků pro oblast sociálního začleňování(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0310/2015),

A.  vzhledem k tomu, že by mělo dojít k většímu politickému zviditelnění boje proti dětské chudobě na nejvyšší politické úrovni EU, má-li EU splnit cíl strategie Evropa 2020 snížit do roku 2020 počet lidí ohrožených chudobou nejméně o 20 milionů;

B.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte (UNCRC) by všem dětem mělo být zajištěno právo na vzdělání, služby zdravotní péče, bydlení, ochranu, účast na rozhodnutích, která se jich týkají, zájmovou činnost a volný čas, vyváženou stravu a péči v rodinném prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že většina členských států dosud věnuje málo pozornosti využívání strukturálních fondů EU k boji proti alarmujícím a stále se zvyšujícím mírám chudoby u dětí v Evropě a k tomu, aby bylo podporováno sociální začlenění a obecně dobré životní podmínky těchto dětí;

D.  vzhledem k tomu, že sociální nerovnosti významně přispívají ke zvýšené dětské chudobě, a vzhledem k tomu, že děti jsou věkovou skupinou, která je v 19 členských státech EU chudobou ohrožena nejvíce;

E.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu jsou hlavními faktory, které mají dopad na chudobu dětí, politiky přerozdělování bohatství, účinnost vládních zásahů na podporu příjmů, poskytování podpůrných služeb, pracovní politika(11) a situace jejich rodičů na trhu práce, což má vazbu na jejich úroveň vzdělání, složení domácnosti, v níž dítě žije; vzhledem k tomu, že účinným nástrojem v boji proti chudobě jsou opatření za účelem zvýšení zaměstnanosti;

F.  vzhledem k tomu, že pětina z celkového počtu obyvatel EU je mladší 18 let; vzhledem k tomu, že i přes přijaté závazky je v EU v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením každé čtvrté dítě;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně vyzval k provedení balíčku sociálních investic a podporuje doporučení Evropské komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, navrhující soudržný politický rámec pro řešení dětské chudoby a podporu dobrých životních podmínek dětí na základě tří pilířů spočívajících v přístupu k dostatečným zdrojům v rámci Evropského sociálního fondu, přístupu ke kvalitním a inkluzivním službám a zapojení dětí do společnosti a rozhodování, a uznávající děti jako nositele práv; považuje však za politováníhodné, že EU nepřijala soudržná opatření za účelem provádění uvedeného doporučení v rámci evropského semestru;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli jsou děti rodičů s velmi nízkou intenzitou práce o 56,7 % pravděpodobněji ohroženy chudobou či sociálním vyloučením, riziko dětské chudoby hrozí v současnosti i rodinám s vysokou intenzitou práce (v Rumunsku, Litvě, Portugalsku, Španělsku, Řecku, Lotyšsku, na Slovensku, v Polsku a v Lucembursku);

I.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba vyplývá z chudoby rodin, a vzhledem k tomu, že rodiny s nízkým příjmem a početné rodiny jsou tedy více ohroženy chudobou, přičemž přerozdělování příjmů má významný vliv na snižování cyklů sociální nerovnosti, a vzhledem k tomu, že zhoršování národní mzdové politiky a systémů sociální ochrany zvyšují riziko chudoby a sociálního vyloučení, což přispívá k nárůstu dětské chudoby, jak vidíme ve členských státech s nejnižší mírou dětské chudoby, jež jsou zároveň členskými státy s nejnižší mírou obecné chudoby a nerovnosti;

J.  vzhledem k tomu, že v letech 2008 až 2012 vzrostl v Evropě (EU-27 + Norsko, Island a Švýcarsko) počet dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením téměř o jeden milion, přičemž jen v letech 2011 až 2012 se zvýšil o půl milionu(12); vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu z roku 2013 bylo v EU-28 ohroženo v roce 2013 chudobou a sociálním vyloučením 26,5 milionu dětí; vzhledem k tomu, že v letech 2008 až 2012 se riziko chudoby a sociálního vyloučení v EU-27 zvýšilo z 26,5 % na 28 %; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v členských státech EU-28 ohroženo chudobou a sociálním vyloučením 28 % obyvatel mladších 18 let a že v naprosté většině zemí je riziko chudoby a sociálního vyloučení větší u dětí než u dospělých;

K.  vzhledem k tomu, že ženy jsou více ohroženy chudobou než muži, a vzhledem k tomu, že řešení chudoby žen není důležité jen samo o sobě, ale má také klíčový význam pro snižování dětské chudoby;

L.  vzhledem k narůstající nerovnosti mezi zeměmi v rámci EU; vzhledem k tomu, že se alarmujícím způsobem zvyšuje podíl podvyživených dětí, v důsledku čehož se znovu objevují choroby, jež v EU již vymizely (např. křivice); vzhledem k tomu, že je příznačné, že podle organizace UNICEF(13) v zemích, jako je Estonsko, Řecko a Itálie od roku 2008 dramaticky vzrostl a to na dvojnásobek, počet dětí, které si nemohou dovolit jíst dva dny po sobě maso, kuře nebo rybu;

M.  vzhledem k tomu, že ve svých závěrečných poznámkách k nejnovějším pravidelným zprávám některých zemí vyjádřil Výbor OSN pro práva dítěte obavy týkající se nárůstu míry chudoby nebo rizika ohrožení chudobou u dětí následkem hospodářské krize, který má dopad na požívání řady práv obsažených v Úmluvě o právech dítěte, konkrétně práv týkajících se zdraví, vzdělání a sociální ochrany, a vyzval příslušné orgány k zajištění toho, aby rozpočtové prostředky, z nichž jsou financována opatření pro děti, byly zachovány, a vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize vedla ke zhoršení životních a pracovních podmínek a objevení se nové skupiny označované někdy jako „noví potřební“;

N.  vzhledem k tomu, že příznivé podnikatelské prostředí stimuluje růst zaměstnanosti v členských státech a rozšiřuje možnosti pracovního uplatnění rodičů, kteří následně působí jako vítané vzory především v komunitách negativně ovlivněných vícegenerační chudobou a vyloučením;

O.  vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem, zejména rodiny, v jejichž čele stojí matka samoživitelka, jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením (49,8 % v porovnání s 25,2 %), i když zde podle EU-SILC existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi(14), což je důsledkem feminizace chudoby, nadměrným zastoupením žen v nejistých zaměstnáních, nepřiměřené doby strávené ženami neplacenou prací, přerušeními pracovní kariéry žen kvůli péči o dítě nebo jiného člena rodiny, a mzdové diskriminace žen oproti mužům;

P.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba může být omezena zlepšením příležitostí na trhu práce, a to zejména pokud jde o ženy, prostřednictvím budování služeb péče o děti;

Q.  vzhledem k tomu, že děti, jejich rodiče, pěstouni a poskytovatelé péče musí být chráněni před jakoukoli diskriminací založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, jazyku, náboženském přesvědčení či víře, politických či jakýchkoli jiných názorech, národnostním nebo sociálním původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, postižení, věku nebo jiném statusu a vzhledem k tomu, že děti z ohrožených skupin obyvatelstva jsou více ohroženy marginalizací, chudobou a sociálním vyloučením, jak potvrzují poslední zprávy Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci, jež pokazují na to, že v ubytovacích zařízeních pro osoby bez domova se objevuje stále více žen, mladých lidí a rodin s dětmi (zejména rodin migrantů); vzhledem k tomu, že velké rodiny s jediným příjmem jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, což je způsobeno zhoršujícími se vnitrostátními politikami v mzdové oblasti a oslabenými systémy sociální ochrany v důsledku finanční a hospodářské krize;

R.  vzhledem k tomu, že následky chudoby a sociálního vyloučení dětí mohou přetrvávat po celý život a vyústit v mezigenerační nezaměstnanost a chudobu; vzhledem k tomu, že rozdíly ve vzdělání mezi dětmi z různého socioekonomického prostředí se zvětšily (v 11 zemích nepokrývají služby v oblasti vzdělávání v raném věku a předškolní péče u dětí ve věkové skupině 0 až 3 roky více než 15 % dětí);

S.  vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání a péče mají rozhodující dopad na kognitivní vývoj dětí, neboť základní schopnosti se u dětí rozvíjejí v prvních pěti letech života, a vzhledem k tomu, že přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání vytváří základ pozdějšího úspěchu v životě ve smyslu vzdělání, blahobytu, zaměstnatelnosti a sociální integrace, zejména u dětí ze znevýhodněného prostředí; vzhledem k tomu, že rozdíly ve vzdělání mezi dětmi z různého sociálně-ekonomického prostředí se zvětšují; vzhledem k tomu, že pracující rodiče, kteří nemají přístup k mateřské škole, jsou často nuceni nechávat děti v péči ostatních dětí nebo se musí obrátit na placené a necertifikované neformální pečovatelské sítě, čímž vystavují bezpečnost a životní podmínky svých dětí riziku; vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání může hrát významnou roli při kompenzaci sociálně-ekonomických znevýhodnění rodin ohrožených chudobou a usnadňuje návrat rodičů na pracovní trh(15); vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávání řeší rozmanitost potřeb všech žáků a studentů a reaguje na prostřednictvím zvyšování účasti na vzdělávání, kulturním životě a hodnotách komunity, a představuje tak účinný nástroj boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení;

T.  vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány hrají hlavní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a mají tudíž klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení, a vzhledem k tomu, že by jim měly být k plnění těchto cílů v případě potřeby poskytnuty ze strany vnitrostátních orgánů dostatečné prostředky;

U.  vzhledem k tomu, že výdaje na vzdělávání, zejména co se týče školních materiálů a dopravy, nesou ve většině zemí především rodiny; vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou jedním z faktorů, který přispívá k předčasnému ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že nadále existují finanční, administrativní a jiné praktické překážky vzdělávání pro děti z marginalizovaných skupin;

V.  vzhledem k tomu, že socioekonomické prostředí, ve kterém děti žijí, má vliv na kvalitu trávení času po škole a během školních prázdnin, a vzhledem k tomu, že málo stimulující trávení volného času nežádoucím způsobem prohlubuje rozdíly mezi dětmi, především při výchově a vzdělávání;

W.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosáhla míra předčasného ukončování školní docházky v EU 13 % a v některých zemích (v Portugalsku, Španělsku a na Maltě) přes 20 %(16);

X.  vzhledem k tomu, že dokonce i v zemích, kde je právo na zdraví a zdravotní péči zakotveno v právních předpisech, mnoho dětí nemá k odpovídající zdravotní péči přístup a některé děti mají velmi omezený přístup ke službám nad rámec bezprostředně naléhavé péče, jako jsou služby všeobecného lékaře nebo zubaře, zejména kvůli nedostatečným veřejným službám; vzhledem k tomu, že děti, které se narodí v chudobě, jsou více ohroženy chronickými onemocněními a častějšími zdravotními problémy, což vede k zachovávání nerovnosti;

Y.  vzhledem k tomu, že finanční problémy rodin přispívají k rostoucímu počtu problémů s psychickým zdravím u rodičů a případů rozpadu rodin, což má nepopiratelné důsledky pro psychické zdraví i sociální a životní podmínky dětí;

Z.  vzhledem k tomu, že prostředí, v němž dítě žije, včetně doby před narozením, má rozhodující vliv na vývoj kognitivního systému, komunikaci a jazyk a na sociální a emoční dovednosti, což má dopady na zdraví, životní podmínky, zapojení se do společenství a schopnosti učit se(17);

AA.  vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před zneužíváním, násilím a zanedbáváním a že jak vyplynulo z výzkumu, finanční tlak uvnitř rodin, škrty ve veřejných službách a úsporná opatření mohou vést k většímu násilí vůči dětem;

AB.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba je vícerozměrný jev, jenž vyžaduje vícerozměrné řešení; vzhledem k tomu, že zaměstnanost je důležitým faktorem, ale sama o sobě nezaručuje vždy únik z chudoby pro rodinu dotčeného dítěte;

AC.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba představuje vysoké hospodářské náklady pro společnost, zejména pokud jde o zvýšené výdaje na sociální podporu;

AD.  vzhledem k tomu, že rodiny, které jsou ohroženy chudobou, žijí s větší pravděpodobností v nezdravých a v nebezpečných oblastech a že v těchto podmínkách stále žije 17 % dětí v EU-28, přičemž v 15 zemích je toto číslo vyšší než průměr; vzhledem k tomu, že v důsledku narůstajícího počtu případů vystěhování z důvodu neschopnosti platit za bydlení se děti ocitají ve stále nestabilnějších podmínkách bydlení, což má pak negativní dopady na vývoj a životní vyhlídky těchto dětí;

AE.  vzhledem k tomu, že podle Evropského průzkumu příjmů a životních podmínek (EU SILC), který vypracoval Eurostat v roce 2012, se všechny členské státy potýkají s jevem zvaným energetická chudoba; vzhledem k tomu, že jedním z důsledků vysoké cena energie je to, že mnohé děti žijí v domácnostech bez vytápění, což vede ke zvýšenému počtu respiračních a kardiovaskulárních onemocnění;

AF.  vzhledem k tomu, že rodiny s dětmi se zdravotními problémy, stejně jako rodiče se zdravotními problémy, jsou častěji vystaveni riziku chudoby, rozpadu rodiny a obtížím v uplatnění na trhu práce;

AG.  vzhledem k tomu, že nadcházející cíle udržitelného rozvoje na období po roce 2015 a jejich univerzalita poskytují příležitost ke zvýšení investic do dětí a jejich práv;

AH.  vzhledem k tomu, že ve skupině ohrožené chudobou jsou nejvíce zastoupeny děti migrantů a že tyto děti čelí zvýšené diskriminaci kvůli jazykovým bariérám, přičemž situace dětí nelegálních přistěhovalců je ještě horší; vzhledem k tomu, že v současnosti, při zvyšující se intenzitě migračních toků, narůstá počet případů, kdy děti přistěhovalců zůstanou v zemi svého narození v péči jiných rodinných příslušníků nebo třetích osob, což má negativní vliv na vývoj dětí, zejména v emoční rovině;

AI.  vzhledem k tomu, že silný politický důraz na dětskou chudobu v posledních letech v EU a podpůrná politická prohlášení ze strany hlav států EU nevedly k významnému snížení úrovní dětské chudoby;

AJ.  vzhledem k tomu, že by mělo být posíleno financování programů potravinové pomoci zaměřené na znevýhodněné rodiny, jelikož stále více dětí má přístup k potravinám pouze ve škole; vzhledem k tomu, že tyto programy jsou důležité, nelze je však považovat za dlouhodobé řešení;

AK.  vzhledem k tomu, že problémy životního prostředí, především znečištění ovzduší, doprava, kontaminovaná půda a nezdravá pitná voda, často nepřiměřeně postihují děti žijící v chudobě;

1.  doporučuje členským státům, aby se skutečně zavázaly k rozvoji politik boje s dětskou chudobou, jež by se soustředily na nápravu faktorů podmiňujících dětskou chudobu a na zvýšení účinnosti, množství a oblasti působnosti sociální podpory konkrétně zaměřené na děti, ale i na rodiče, kteří jsou nezaměstnaní, a na jev chudých pracujících (například prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti a odpovídajícího minimálního příjmu), a aby podporovaly pracovněprávní předpisy, které zaručují sociální práva, včetně zákonem dané minimální mzdy respektující vnitrostátní praxi, a kolektivní dohody, které budou rodinám poskytovat větší zabezpečení a bojovat proti nejistému zaměstnání a podporovat zaměstnání s odpovídajícími sociálními právy;

2.  vyzývá k monitorování a hodnocení účinnosti této podpory s cílem přizpůsobit politiky v oblasti boje proti chudobě, vyloučení a předčasnému ukončování školní docházky stávajícím požadavkům na sociální rovnost; naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly rozličné postupy shromažďování důkazů vhodné pro jednotlivé fáze intervence;

3.  doporučuje, aby byl Komisí ve spolupráci s členskými státy sestaven plán k provedení přístupu založeného na třech pilířích přijatého v doporučení „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, v podobě přístupu ke zdrojům a službám i zapojení dětí; domnívá se, že pro dosažení lepších výsledků přístupu využívajícího tři pilíře by bylo užitečné vyvinout přesné a konkrétní ukazatele míry dětské chudoby a oblastí více zasažených tímto jevem; vyzývá členské státy, aby účinně a komplexně začlenily vhodné aspekty balíčku týkajícího se investic v sociální oblasti a výše uvedeného sdělení Komise do svých ročních národních programů reforem a národních sociálních zpráv, a vyzývá Komisi, aby stanovila dílčí cíle strategie Evropa 2020 pro snižování dětské chudoby a sociálního vyloučení, aby tak bylo snižování dětské chudoby a sociálního vyloučení viditelně a explicitně přítomné ve všech stadiích evropského semestru; zdůrazňuje, že snižování dětské chudoby prostřednictvím investování do dětí by mělo být v roční analýze růstu za rok 2016 navrženo jako nejvyšší priorita a jakožto hlavní prostředky pro dosažení pokroku při provádění cíle týkajícího se snižování chudoby; vyzývá Komisi, aby zajistila každoroční sledování a podávání zpráv ze strany členských států týkající se provádění doporučení Komise prostřednictvím pracovního plánu a využívání Evropského sociálního fondu k provádění doporučení Komise hodnocení dopadů reforem navržených v národních reformních programech na chudobu;

4.  vybízí členské státy, aby v rámci svého úsilí o potírání dětské chudoby řešily rovněž postavení žen pečujících o děti a rodinné příslušníky se zvláštními potřebami a postižením;

5.  doporučuje členským státům, aby při využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF )a při tvorbě sociálních politik věnovaly zvýšenou pozornost ochraně rodin (zejména rodin jen s jedním rodičem) s dětmi se zdravotními problémy před chudobou;

6.  znovu poukazuje na význam preventivních veřejných politik usilujících spíše o citlivé politiky v oblasti dobrých životních podmínek dětí a o podporu rozvoje samostatných jedinců, kteří budou schopni integrace do společnosti a do trhu práce, než o zaměření na důsledky jejich sociálního vyloučení a chudoby;

7.  domnívá se, že aniž by byla přehlížena potřeba podporovat děti, které žijí v chudobě, předčasně ukončily školní docházku nebo jsou sociálně vyloučené, by se politiky na podporu dětí a mladých lidí měly výrazně vyznačovat preventivností, což zahrnuje dlouhodobé strategie boje proti sociální nerovnosti;

8.  doporučuje členským státům, aby zavedly nebo posílily univerzální sociální dávky zaměřené na děti, jako například zajištění zvýhodněného nebo bezplatného stravování dětí v zájmu jejich zdravého vývoje, zejména pro znevýhodněné nebo chudé děti; vyzývá členské státy, aby přijaly aktivní opatření v oblasti zaměstnanosti jako součást komplexní strategie a politiky na podporu přístupu rodičů ke kvalitní zaměstnanosti a dostatečnému příjmu, přístupu k vysoce kvalitním veřejným službám (zvláště dětské péči, vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a volnočasovým aktivitám), na podporu sladění pracovního a rodinného života a na posílení účasti dětí a jejich rodin na tvorbě, zavedení a sledování těchto politik; zdůrazňuje, že všeobecná řešení by měla být doplněna o cílená opatření na podporu nejzranitelnějších a marginalizovaných skupin dětí a mládeže; s politováním konstatuje rostoucí trend vlád členských států, kdy je namísto všeobecných politik podpory stále více prosazována podpora, již lze použít pouze pro jeden účel, neboť z důkazů vyplývá, že tyto všeobecné podpůrné politiky nabízejí lepší ochranu proti dětské chudobě v podobě přístupu k dostatečným zdrojům, přístupu ke kvalitním službám podporujícím začlenění a účasti dětí(18);

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby vyjednaly standardy EU nebo stanovily společnou metodiku pro výpočet nákladů na péči o dítě a určení odpovídajících zdrojů na prevenci dětské chudoby a boj s ní;

10.  vyzývá Komisi, aby přestala doporučovat restrukturalizaci a škrty ve veřejných službách členských států a aby nepodporovala flexibilní pracovní vztahy a privatizaci veřejných služeb, což nevyhnutelně vede k oslabení sociálních práv dětí;

11.  žádá Komisi, aby kladla důraz na potřebu investic do oblasti veřejného a bezplatného vzdělávání a pro nejohroženější sociální skupiny, jako jsou přistěhovalci nebo osoby s různými druhy postižení, určila specifické metody vyučování; domnívá se, že vzdělávání může být klíčovým a prioritním prvkem, díky kterému děti získají dovednosti, které jim umožní získat kvalifikovaná a náležitě ohodnocená pracovní místa a umožní jim vybudovat si vlastní cestu ven z chudoby;

12.  připomíná, že k řešení dětské chudoby je nutné přijetí přístupu na základě životního cyklu a mimo jiné je nutné se zabývat východiskem z mezigeneračního bludného kruhu rizika chudoby a do tohoto přístupu promítnout zejména rozdílné potřeby raného dětství, věku povinné školní docházky a dospívání, uplatnění celostního přístupu zaměřeného na dítě systémem posuzování vícero druhů deprivací, kterým příslušné dítě čelí souběžně, přičemž na základě tohoto posouzení budou zjištěny nejvíce sociálně znevýhodněné osoby, a měřit nejen monetární chudobu, ale multidimenzionální deprivace;

13.  doporučuje, aby byl zajištěn přístup ke kvalitním službám pro všechny děti v klíčové etapě jejich vývoje; domnívá se, že klíčovými službami, jež jsou nejčastěji poskytovány místními a regionálními orgány, jsou zdravotní péče, podpora výchovy a rodiny, vzdělávání, bydlení a ochrana;

14.  naléhavě žádá členské státy, aby přijaly, prováděly a monitorovaly plány na snížení vícerozměrné dětské chudoby, zaměřily se na nezadatelná práva dětí a stanovily si cíle v oblasti snížení dětské chudoby a sociálního vyloučení dětí, s výslovným důrazem a přednostním zaměřením na ty děti, které jsou ohroženy chudobou nejvíce; připomíná důležitost toho, aby se členské státy EU vrátily přinejmenším opět na úrovně před krizí ve smyslu reálných výdajů na sociální ochranu, zdravotnictví, vzdělávání a sociální bydlení ve prospěch nejvíce znevýhodněných dětí;

15.  vyzývá členské státy, aby prováděly plány ke zmírnění pocitu sociálního vyčlenění dětí s duševním postižením prostřednictvím zajištění účinnějších vzdělávacích modulů, které usnadní jejich proces učení;

16.  vyzývá členské státy, aby uznaly dětskou chudobu a sociální vyloučení za jedny z hlavních překážek, které je třeba překonat, mají-li být splněny cíle strategie Evropa 2020 týkající se míry zaměstnanosti, investic do výzkumu a vývoje a energetiky a udržitelného rozvoje;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, aby věnovaly zvýšenou pozornost vytváření a dostupnosti vhodného mimoškolního prostředí, ve kterém mohou děti smysluplně a stimulujícím způsobem trávit čas mimo vyučování a během školních prázdnin, a aby věnovaly zvýšenou pozornost dostupnosti základní zdravotní péče pro děti ve vyloučených lokalitách, vzdálených a těžko dostupných oblastech;

18.  vyzývá členské státy, aby zabránily tomu, aby děti zakoušející chudobu a sociální vyloučení končily v ghettech tím, že zavedou minimální normy pro bydlení dětí zohledňující nejlepší zájem dítěte, a zajistí jim vhodný domov, který bude vyhovovat jejich potřebám, a zaručí jim dobré životní podmínky, soukromí a kvalitu života, čímž členské státy přispějí k dosažení sociální spravedlnosti a soudržnosti a k boji proti sociálnímu vyloučení a chudobě;

19.  žádá Evropskou komisi a Evropský parlament, aby využily příležitost, již poskytuje přezkum víceletého finančního rámce v polovině období k lepšímu využívání Evropského sociálního fondu,  Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a programu pro zaměstnanost a sociální inovace a prověřily, zda jsou děti prioritou při přípravě programů a při provádění regionálních politik a politiky soudržnosti, se zvláštním zřetelem k nové povinnosti rušit postupně velká zařízení ústavní výchovy, která je platná od roku 2014, jakož i v zájmu posílení právního postavení adoptivních rodičů a profesionálních pěstounů, aby sirotci a děti ve znevýhodněné situaci mohly vyrůstat ve skutečně rodinném nebo rodinu připomínajícím prostředí; rovněž naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila ukazatele pro analýzu dětské chudoby;

20.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zvážily, zda není zapotřebí se zabývat potravinářskými strategiemi, určenými například pro diverzifikaci výživy nebo obohacení potravin, jakož i opatřeními v oblasti nutričního vzdělávání, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, a konečně doplňky stravy, v souvislosti s konkrétními skupinami obyvatelstva, a předcházet tak negativním dopadům podvýživy nebo špatné výživy na zdraví dětí;

21.  doporučuje, aby vnitrostátní rozpočty členských států obsahovaly viditelné a transparentní položky na závazky a náklady na boj s dětskou chudobou a státy tak plnily svou povinnost chránit děti, která je naplňována také prostřednictvím navýšení veřejného rozpočtu v zájmu dosažení těchto cílů; vybízí členské státy k maximálnímu využívání evropských strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, k provádění všech tří pilířů doporučení „Investice do dětí“;

22.  doporučuje, aby Komise vypracovala pokyny, kterými podpoří účast dětí na procesu tvorby politik zavedením mechanismu na podporu a zajištění účasti dětí na rozhodování, jež se dotýká jejich životů, který dá dětem možnost a vybídne je k vyjadřování informovaných názorů a zajistí přitom, aby jejich názorům byla dána řádná váha a byly zohledňovány v hlavních rozhodnutích, která se jich týkají;

23.  doporučuje, aby Komise a členské státy stanovily cíle v oblasti snižování dětské chudoby a sociálního vyloučení;

24.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě potřeby uzavřely dohody o spolupráci se subjekty a institucemi, které podporují vzdělávání a výchovu v oblasti kultury a sportu, začleňování dětí a boj proti dětské chudobě; doporučuje nicméně, aby členské státy zajišťovaly dohled nad touto podporou, její kvalitu, udržitelnost a relevantnost, jakož i skutečné výsledky;

25.  vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní právní předpisy za účelem ochrany nebo rozšíření práv souvisejících s mateřstvím a otcovstvím, také prostřednictvím provádění účinných nástrojů pro skloubení práce a rodinného života, zajištění návratu žen do zaměstnání po rodičovství a mateřské dovolené a nástrojů podpory pro rodiny s rodičem samoživitelem; zdůrazňuje navíc, že prosazení právních předpisů týkajících se otcovské dovolené poskytne patřičný impulz boji proti genderové a platové diskriminaci na pracovišti; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, aby se žádné případy nerovného zacházení a obtěžování nemohly odůvodňovat ze strany zaměstnavatele tvrzením o těhotenství, výchově dětí či povinnostech spojených s rodinnými záležitostmi;

26.  doporučuje, aby členské státy rozvíjely proaktivní a integrované sociální politiky, které brání chudobě a odebírání dětí z rodinného prostředí; vyzývá členské státy, aby zajistily, že umisťování dětí a mladých do ústavní péče bude používáno pouze jako krajní řešení za výjimečných okolností, a aby využily strukturální fondy EU a Evropský fond pro strategické investice k podpoře přechodu dětí z ústavní péče do péče hostitelských rodin a komunitních služeb;

27.  doporučuje členským státům, aby opouštěly ústavní péči ve prospěch systémů stabilní náhradní péče, která děti a mládež lépe připravuje k vstupu do samostatného života, k pokračování ve studiu nebo k vstupu na pracovní trh;

28.  doporučuje, aby členské státy vytvořily a zavedly systémy integrované ochrany dětí s cílem chránit děti proti násilí, zneužívání, vykořisťování a zanedbávání způsobem, v němž všichni nositelé povinností a složky systému spolupracují napříč odvětvími a agenturami a sdílejí společnou odpovědnost za utváření ochranného a podnětného prostředí pro všechny děti;

29.  vyzývá členské státy, aby vedly politiku vytvářející příznivé podmínky pro tvorbu a udržování důstojných pracovních míst a vypracovaly systémy školení, zvyšování kvalifikace a výhod, jako je práce na dálku nebo pružná pracovní doba, které usnadňují vstup nebo návrat rodičů na pracovní trh po přerušení profesní kariéry;

30.  vyzývá orgány EU, agentury EU, orgány na úrovni členských států a jiné zúčastněné strany ke stanovení jasných rolí, odpovědností, pravidelného dialogu a postupů, pokud děti potřebují ochranu v přeshraničních situacích;

31.  doporučuje, aby členské státy všem dětem v každém věku zajistily přístup k bezplatnému inkluzivnímu kvalitnímu veřejnému vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče a formálního a neformálního vzdělávání, neboť se tak podpoří jejich emoční, sociální, kognitivní a tělesný vývoj, a aby zabezpečily vhodný poměr počtu učitelů a dětí i mísení dětí z různých sociálních vrstev za účelem zajištění bezpečnosti a dobrých životních podmínek dětí a toho, aby mohly mít všechny děti přínos z inkluzivního vysoce kvalitního vzdělávání, a mohlo tedy docházet k maximalizaci vlivu vzdělávacích systémů na rovné příležitosti a na vystoupení z bludného kruhu chudoby;

32.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu zamezení přerušování vzdělávání ze strany dětí a mládeže zajistily zvýšení kvality nabízených vzdělávacích služeb prostřednictvím uplatňování individuálního přístupu a prostřednictvím podpory spolupráce mezi učiteli, sociálními pracovníky a rodiči;

33.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost rozvíjení dostupného a cenově přístupného předškolního vzdělávání a péče, které musejí být chápány jako sociální investice do řešení nerovností a problémů, kterým děti zejména ze znevýhodněných rodin čelí, a rovněž aby zvyšovaly povědomí rodičů o přínosech aktivní účasti na programech předškolního vzdělávání a péče;

34.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly inkluzivní vzdělávání, což by mělo zahrnovat nejen zvyšování počtu speciálních pedagogů, nýbrž i začleňování dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami do běžných tříd;

35.  vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecný a rovný přístup do jeslí a mateřských škol pro děti ze všech sociálních skupin;

36.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly úplnou školní docházku všech dětí tím, že budou poskytovat bezplatné základní školní materiály, výživné školní stravování a nezbytnou dopravu do školy pro chudé děti nebo pro děti ohrožené chudobou, čímž vzroste účinnost stávajících veřejných investic do daného odvětví a bude možno lépe bojovat proti mezigeneračnímu přenosu chudoby;

37.  naléhavě žádá členské státy, aby zabezpečily všeobecnou, veřejnou, bezplatnou a kvalitní zdravotní péči, pokud jde o prevenci, programy preventivní imunizace a primární péči, dostupnost diagnostiky, léčby a rehabilitace, aby poskytly dětem služby logopeda a psychologa, zabezpečily ženám právo na sexuální a reprodukční zdraví tím, že zajistí zdravotní péči o novorozence a péči o matky před porodem a po porodu a domácí návštěvy, zejména v případě předčasného porodu, a zabezpečily přístup k rodinným lékařům, zdravotním sestrám, zubařům, poradcům pro rodinu a odborníkům na duševní zdraví všem dětem a jejich rodinám; vyzývá členské státy a Komisi, aby začlenily tyto aspekty do vnitrostátních strategií i strategií EU v oblasti veřejného zdraví;

38.  doporučuje, aby členské státy poskytovaly nezbytnou podporu k zajištění práva všech dětí na kulturu, sport a volný čas, přístup k venkovním aktivitám a zdravému životnímu prostředí, se zaměřením na děti žijící v chudobě, děti z odlehlých oblastí, děti se zdravotním postižením, děti náležející k národnostním, náboženským, jazykovým menšinám a děti migrantů, děti, které se na území EU pohybují, bez ohledu na jejich státní příslušnost, a děti, které rodiče opustili; připomíná právo podílet se na takové možnosti v rámci toho, co je stanoveno v Úmluvě OSN o právech dítěte;

39.  zdůrazňuje, že je nutná posílená ochrana dětí, které jsou postižené chudobou a sociálním vyloučením, před domácím násilím;

40.  vyzývá členské státy, zejména ty, v nichž jsou sociální nerovnosti větší, aby posílily sociální práva a přístup ke službám a sociální ochraně, která musí zaručovat stát, aby zvýšily počet pracovníků a odborníků pracujících ve službách sociálního zabezpečení s dětmi a pro děti a jejich rodiny a aby posílily lékařskou, psychologickou a sociální péči o lidi, kteří ji mají nejvíce zapotřebí, zejména děti, v souladu se strategií včasné intervence;

41.  doporučuje, aby členské státy zavedly mechanismy, kterými podpoří a zajistí účast dětí na rozhodování, jež se dotýká jejich životů, a aby daly dětem možnost a vybízely je k vyjadřování informovaných názorů a zajistily přitom, aby jejich názorům byla dána řádná váha a byly zohledňovány v hlavních rozhodnutích, která se jich týkají;

42.  uznává roli občanské společnosti, včetně organizací prosazujících práva dětí a organizací bojujících proti dětské chudobě, při zajišťování politické soudržnosti EU, a vybízí k posílenému občanskému dialogu o prevenci a řešení dětské chudoby v členských státech;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ze snížení míry předčasného ukončení školní docházky a z boje s dětskou chudobou učinily výslovné priority;

44.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se aktivně podílely na boji proti obchodování s dětmi za účelem vykořisťování v jakékoli podobě, včetně práce, nucených sňatků, nelegální adopce, nezákonných činností a sexuálního vykořisťování;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily fungování evropských a nadnárodních sítí, jejichž účelem je bojovat proti chudobě a vyloučení dětí a mladých lidí; upozorňuje, že by mělo být obzvláště podporováno začlenění nejvzdálenějších regionů a nejvíce znevýhodněných regionů do těchto sítí a institucí;

46.  považuje právo na svobodné a všeobecné vzdělání, zdraví a systémy sociálního zabezpečení za základní podmínky boje s chudobou, zejména mezi dětmi; pro zajištění tohoto cíle vyzývá Komisi a členské státy, s ohledem na oslabení veřejných služeb, aby zavedly záruku pro děti, aby každé dítě mohlo mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné dětské péči, vhodnému bydlení a odpovídající stravě, jako součást evropského integrovaného plánu boje s dětskou chudobou zahrnujícího dětskou záruku i programy nabízející podporu rodičům i možnost vyjít se situací sociálního vyloučení a začlenit se do trhu práce;

47.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím svých obcí podporovaly místní centra podpory dětí a jejich rodin, zejména v komunitách nebo oblastech nejvíce zasažených problémem dětské chudoby, neboť tato centra neposkytují pouze právní pomoc či poradenství, rodičovské poradenství a podporu školám, nýbrž také zajišťují vzdělávání a poradenství mimo jiné ohledně zdravého způsobu života a bezpečného používání internetu;

48.  doporučuje Komisi a členským státům, aby vypracovaly statistické metody, které budou zahrnovat vícerozměrné ukazatele rozdělené podle věku, pohlaví a zvláště znevýhodněných skupin pro měření chudoby, sociálního vyloučení, nerovností, diskriminace a dobrých životních podmínek dětí (příjmy rodičů, přístup k vysoce kvalitním veřejným službám, zapojení do společenských a kulturních aktivit, přístup k odpovídajícímu formálnímu i neformálnímu vzdělávání, vystavení fyzickému riziku, bezpečnost, stabilní rodinné prostředí a míra životní spokojenosti) a s cílem poskytovat informace pro vývoj dobré podložených politik a zohledňovat limity měření relativní chudoby a práci Rozvojového programu OSN a organizací UNICEF a OECD i podskupinu indikátorů výboru pro sociální ochranu, a tak překonávat rámec ukazatelů AROPE (ukazatele rizika chudoby a sociálního vyloučení); vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily reakce založené na komplexním přístupu a aby plně využívaly údaje shromážděné v rámci iniciativ, jako je kupříkladu Analýza vícenásobné překrývající se deprivace (MODA), kterou vypracoval UNICEF; zdůrazňuje, že by měly být vyvinuty další ukazatele s cílem napomoci lepšímu posuzování kvality služeb, výstupů služeb a přístupu k nim, např. ve vztahu k sociálně-ekonomickým statusům a zázemí rodičů (migranti či menšina), pohlaví, znevýhodnění a zeměpisným hlediskům;

49.  vybízí Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů k vypracování stanovisek k investování do dětí;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2014)0070.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0328.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0266.
(4) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.
(6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 25.
(7) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8.
(8) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 11.
(9) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 24.
(10) Síť nezávislých odborníků pro oblast sociálního začleňování, syntetická zpráva s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění – studie zkoumání vnitrostátních politik“, Brusel, 2014.
(11) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 5.
(12) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 5.
(13) Výzkumný úřad UNICEF (2014), „Děti recese: dopad hospodářské krize na kvalitu života dětí v bohatých zemích“, zpráva Innocenti, karta 12, Výzkumný úřad UNICEF, Florencie, s. 2.
(14) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 14.
(15) Studie Evropské komise s názvem „Tematická studie o politických opatřeních týkajících se dětské chudoby“, 2008, s. 9.
(16) EU-SILC (2013), statistiky Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek.
(17) Drivers, 2014, „Univerzální a kvalitní programy v době raného dětství, které odpovídají potřebám, podporují lepší a spravedlivější výsledky v dětství i v pozdějším životě“.
(18) (Vychází z průzkumu, který předložila nadace Eurofond.)


Politika soudržnosti a marginalizované komunity
PDF 468kWORD 153k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o politice soudržnosti a marginalizovaných komunitách (2014/2247(INI))
P8_TA(2015)0402A8-0314/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 151, 153, 162 a 174 až 176 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod, zejména Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Evropskou sociální chartu a související doporučení Evropského výboru pro sociální práva a Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech původního obyvatelstva,

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu v nezávislých státech,

–  s ohledem na směrnice EU týkající se boje proti diskriminaci, článek 14 Evropské úmluvy o lidských právech a protokol č. 12 uvedené úmluvy,

–  s ohledem na Úmluvu OSN ze dne 5. ledna 2011 o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o pokroku v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020(12),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU(13),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii“,

–  s ohledem na tematický informační list Komise ze dne 27. února 2014 o Romech a marginalizovaných komunitách (tematický cíl 9 – sociální začleňování a chudoba),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2014 nazvané „Zpráva o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů“ (COM(2014)0209),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. května 2012 nazvané „Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU“ (COM(2012)0226),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvané „Strategie Evropské unie pro Podunají“ (COM(2010)0715),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(14),

–  s ohledem na (návrh) zásad Komise pro využívání evropských strukturálních a investičních fondů k řešení segregace v oblasti vzdělávání a územního plánování ze dne 1. července 2015,

–  s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení ze strany Komise ze dne 24. února 2015 o finančních prostředcích pro marginalizované komunity (E-002782/2015),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Strategie integrace Romů“(15),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0314/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, snižovat sociální rozdíly, včetně snížení a vymýcení chudoby a vyloučení, což vyžaduje, aby bylo předcházeno segregaci a byl podporován rovný přístup a příležitosti pro všechny občany, včetně nejvíce marginalizovaných skupin, jakož i skupin a jednotlivců jakéhokoli věku, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení a nemají přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a zdravotním systémům;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti, jak ji stanoví Jednotný evropský akt z roku 1986, se týká snižování nerovností mezi různými regiony a zaostalosti znevýhodněných regionů; vzhledem k tomu, že odkazem na „ekonomickou, sociální a územní soudržnost“ přidává Smlouva o fungování Evropské unie soudržnosti další rozměr;

C.  vzhledem k tomu, že cíl sociální soudržnosti si žádá evropskou úlohu v politikách týkajících se začleňování marginalizovaných komunit a vyžaduje, aby členské státy využily svých pravomocí v této oblasti v zájmu přijetí podpůrných opatření v rámci jak nadnárodních programů spolupráce, tak i vnitrostátních programů;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2010 byly do Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) začleněny příležitosti k financování určené pro marginalizované komunity; vzhledem k tomu, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 nabízí strategický přístup;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1304/2013 stanoví, že Evropský sociální fond (ESF) bude prospěšný lidem, a to i znevýhodněným skupinám, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, migranti, příslušníci etnických menšin, marginalizované skupiny obyvatel a osoby všech věkových kategorií čelící chudobě a sociálnímu vyloučení;

F.  vzhledem k tomu, že v rámci nového programového období bude minimálně 23,1 % rozpočtu politiky soudržnosti vyčleněno na investice v rámci ESF; vzhledem k tomu, že ERDF a ESF hrají konkrétní a významnou úlohu, přičemž alespoň 20 % ESF je v každém členském státě vyčleněno na konkrétní cíl podpory sociálního začlenění, boje proto chudobě a všem formám diskriminace, což představuje klíčový nástroj při prosazování většího začlenění marginalizovaných komunit;

G.  vzhledem k tomu, že v nařízení (EU) č. 1303/2013 se stanoví řada nezbytných podmínek týkajících se zákazu diskriminace, rovnosti pohlaví a zdravotního postižení, které je nutno dodržet(16);

H.  vzhledem k tomu, že v šesté zprávě Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti bylo uvedeno, že hospodářská krize zvýšila chudobu a sociální vyloučení;

I.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize a následné škrty v rozpočtech a úsporná opatření vedou k řadě problémů, což často způsobuje vážné rozpočtové problémy pro obce a vede k nedostatku možností, jak jednat s marginalizovanými skupinami a snažit se o zlepšení jejich začlenění a zabránit segregaci, neboť tyto politiky závisí na financování z evropských strukturálních a investičních fondů, a to z valné části, nebo v některých případech úplně;

J.  vzhledem k tomu, že dopady hospodářské krize a škrty ve veřejných službách ještě více zhoršily situaci žen z marginalizovaných komunit;

K.  vzhledem k tomu, že ženy z marginalizovaných komunit trpí několikanásobnou a intenzivnější diskriminací a úroveň jejich zaměstnanosti je daleko nižší než u mužů z těchto komunit a u jiných žen;

L.  vzhledem k tomu, že značný počet veřejných a soukromých subjektů na různých úrovních a v různých odvětvích včetně zástupců občanské společnosti je zapojen a často hraje důležitou úlohu při provádění politik začleňování, což vyžaduje ucelený a dobře koordinovaný přístup;

M.  vzhledem k tomu, že v současnosti na úrovni Evropské unie neexistuje definice „marginalizované komunity“ vzhledem k tomu, že porozumění této zprávy se odvíjí od porozumění marginalizace, založeného na analýze specifických rysů a charakteristik marginalizovaných skupin, která bere ohled na jejich specifickou situaci a potřeby, jako jsou životní a pracovní podmínky a omezený přístup k systému vzdělávání a zdravotní péče, předčasné ukončování školní docházky doprovázené strukturálním a systémovým vyloučením a která je zaměřená na zajištění jejich účinného sociálně-ekonomického začleňování;

N.  vzhledem k tomu, že Komise nedefinuje marginalizované skupiny obyvatel a nechává tak na členských státech, aby rozhodly o definici na základě svých vnitrostátních ukazatelů; konstatuje však, že marginalizaci lze určit na základě souboru příslušných ukazatelů, jako jsou sociální vyloučení, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání, (extrémně) nevyhovující podmínky bydlení, vysoká míra diskriminace a nadměrné vystavení zdravotním rizikům nebo také nedostatečný přístup ke zdravotní péči, marginalizované skupiny jsou tudíž považovány za nejzranitelnější a za ty, které nejnaléhavěji potřebuje pomoc;

O.  vzhledem k tomu, že marginalizace je sociálním jevem, který spočívá v tom, že jednotlivci nebo komunity čelí sociálnímu vyloučení, či je jim systematicky bráněno nebo zamezováno v možnosti zapojit se do společenských či politických procesů, které jsou zásadní pro jejich začlenění do společnosti; vzhledem k tomu, že se pojem „marginalizované komunity“ vztahuje na různé skupiny a jednotlivce, jako jsou menšiny, Romové, postižení, lidé žijící pod úrovní chudoby nebo lidé ohroženi chudobou, migranti, uprchlíci a sociálně vyloučené skupiny společnosti; vzhledem k tomu, že rasismus, patriarchát, homofobie, hospodářská znevýhodnění a další diskriminační faktory přispívají ke vzniku nerovnoprávnosti a dynamickému zhoršování postavení žen z marginalizovaných komunit;

P.  vzhledem k tomu, že mezi společné charakteristiky marginalizovaných komunit lze zařadit místo, v němž komunita žije, jako např. marginalizované komunity žijící na venkově a ve znevýhodněných čtvrtích; zájmové komunity, jako jsou uprchlíci a žadatelé o azyl a národnostní a jazykové menšiny; a osoby se zdravotní postižením, osoby pokročilého věku, bezdomovci a původní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že tyto různé druhy marginalizovaných komunit mají stejné těžkosti a všechny jsou vystaveny řadě forem stigmatizace a diskriminace;

Q.  vzhledem ke značnému počtu marginalizovaných skupin v Evropě; vzhledem k tomu, že mezi nimi jsou Romové, což je termín, kterému se v celé Evropě rozumí různým způsobem, ti jsou největší etnickou menšinou a jednou z nejvíce marginalizovaných komunit;

R.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla řešit problémy marginalizovaných komunit z pohledu jejich různorodosti a zohledňovat jejich zvláštní potřeby; vzhledem k tomu, že začlenění marginalizovaných komunit do financování vyžaduje úsilí na všech úrovních, zahrnuje dlouhodobý integrovaný a soudržný přístup, trvalá řešení, posílení postavení, navázání na zkušenosti a budování kapacit, a to i pro ženy a dívky v marginalizovaných komunitách, přechod od institucionální péče ke komunitní péči, a to za účelem ukončení segregace a dosažení normálního stavu;

S.  vzhledem k tomu, že strategie evropské politiky soudržnosti usilující o zrovnoprávnění žen v marginalizovaných komunitách musí zohledňovat i situaci stárnoucích žen, zdravotně postižených žen, žen pečujících o závislé osoby a žen s duševními poruchami;

T.  vzhledem k tomu, že mezi nejúčinnější nástroje k řešení začleňování a integrace do společnosti náleží projekty v oblasti umění a kultury, které podporují mezikulturní výměnu, posílení postavení účastníků, rozvoj kreativních a sociálních dovedností a aktivní zapojení do života místní komunity;

U.  vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a vícenásobné diskriminace má zásadní význam formální a neformální vzdělávání, které může vytvořit prostor pro dialog, otevřenost a porozumění komunit a přispívá ke zrovnoprávnění marginalizovaných komunit; vzhledem k tomu, že ve vzdělávání nelze opomíjet genderové hledisko a jeho roli pro zrovnoprávnění žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

Obecné zásady

1.  opětovně připomíná naléhavou potřebu řešit otázku marginalizovaných komunit; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje politika soudržnosti v podpoře jejich hospodářského, sociálního a územního začlenění;

2.  připomíná, že pojem marginalizovaných komunit byl zaveden jako ústřední bod opatření politiky soudržnosti z důvodu rostoucího znepokojení nad sociálním vyloučením a boje proti němu, včetně znepokojení nad situací Romů a dlouhodobé potřeby zlepšit jejich životní podmínky;

3.  vyzývá Evropskou komisi, aby vymezila směry týkající se definice marginalizovaných komunit, které by měly být co možná nejkomplexnější a zohledňovat zvláštní situaci, výzvy a potřeby každé z možných cílových skupin v zájmu podpory jejich sociálně-ekonomického začleňování; zdůrazňuje, že tyto směry by dále zvýšily účinnost politiky soudržnosti, neboť by posílily hospodářskou, sociální a územní soudržnost v celé Evropské unii;

4.  vítá skutečnost, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2014–2020 zavedl nové prvky, které upevňují počáteční přístup tím, že rozšiřují možnosti financování a zavádějí mechanismy zajišťující, aby podpora pro marginalizované komunity byla v souladu s evropskými hodnotami a cíli a zohlednila, že je třeba tyto skupiny zapojit do celého procesu;

5.  vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné informace o využití příležitostí k financování pro marginalizované komunity; požaduje, aby byla provedena analýza, která umožní vyvodit příslušné závěry a odhalit překážky, které brání dalšímu využití nebo dosažení nejlepších možných výsledků;

6.  vyzývá Komisi, aby monitorovala účinné používání evropského kodexu chování s ohledem na zásadu partnerství a zapojení občanské společnosti; připomíná, že při přípravě a provádění programů v rámci ESIF musí být uplatňovány horizontální zásady nařízení o společných ustanoveních, které ztělesňují základní práva, jako jsou šíření rovných příležitostí, bránění diskriminaci a šíření udržitelného rozvoje; připomíná, že veškeré činnosti členských států financované v rámci politiky soudržnosti EU by měly respektovat zásady základních práv a nikdy nesmějí žádným způsobem přispívat k segregaci;

7.  zdůrazňuje, že zásady rovných příležitostí a zákazu diskriminace jsou zakotveny v zakládacích pravidlech ESIF za účelem odstranění systémových příčin nerovnosti, ať už hospodářských, sociálních nebo založených na pohlaví, i pokud jde o přístup ke kultuře a ke vzdělání; zdůrazňuje, že pochopení systémové xenofobie a rasismu a zvyšování povědomí o těchto jevech by mělo být ústředním bodem analýzy kořenů vyloučení;

8.  připomíná, že rovnost mezi ženami a muži představuje zásadu, která se v politice soudržnosti uplatňuje horizontálně; odsuzuje mnohonásobnou diskriminaci, jíž trpí v marginalizovaných komunitách především ženy, migranti a osoby s postižením;

9.  zdůrazňuje, že provádění politiky soudržnosti musí řešit klíčové problémy způsobované chudobou a vyloučením mladých lidí a dětí, dospělých a osob se zdravotním postižením, včetně přechodu od institucionální péče a služeb k péči a službám komunitním; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly příslušná opatření a podnikly kroky k vytvoření a provedení strategií s tímto cílem za použití integrovaného přístupu;

10.  zdůrazňuje, že při vypracovávání politik zaměřených na konkrétní cílové skupiny se musí podle zásady „jednoznačného, ale ne výlučného zaměření“ dbát na to, aby nedošlo k vyloučení jiných skupin, které se nacházejí v podobné sociálně-ekonomické situaci, čímž se předejde vyvolání obranné reakce; zdůrazňuje, že tato zásada je toliko prvním krokem pro uznání potřeby věnovat se některým nevíce zranitelným a marginalizovaným komunitám a osobám;

11.  zdůrazňuje, že by měly být zavedeny odpovědné, transparentní a demokratické struktury, aby bylo možné bojovat s korupcí a podvodným využíváním finančních prostředků a zajistit tak začlenění marginalizovaných komunit;

12.  považuje přístup k veřejným službám za jeden z hlavních cílů při řešení začleňování marginalizovaných skupin; vyzývá členské státy, aby zlepšily a prováděly poskytování na míru přizpůsobených zdravotních informačních materiálů a rozvoj strategií pro prevenci nemocí a také komunitní zdravotní iniciativy v marginalizovaných komunitách; vyzývá ke zřízení specializovaných struktur, jako jsou kontaktní místa, která poskytují poradenství o otázkách týkajících se přístupu k zdravotní péči, na pracovní trh a k vzdělávání; požaduje, aby byla zahájena opatření k tomu docílit ve veřejné správě posunu od přístupu založeného na poptávce k vlídnému přístupu založenému na nabídce služeb;

13.  požaduje, aby byly vnitrostátní strategie pro marginalizované komunity, včetně vnitrostátních strategií integrace Romů, vnitrostátních strategií snižování chudoby, strategií pro začlenění dalších marginalizovaných nebo znevýhodněných komunit a strategií pro rovnost pohlaví, lépe koordinovány s politikou soudržnosti a aby byly více propojeny;

14.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů prioritně zaměřily na děti, a znovu zdůrazňuje význam prosazování rovného přístupu v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zajištění důstojných životních podmínek dětí;

15.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby podpořily využívání financování z ESF na podporu projektů neformálního vzdělávání a celoživotního učení, jakož i na projekty vycházející z oblasti kultury, v zájmu dosažení cílů spočívajících v investování do nových dovedností přispívajících k inovacím a boji s nezaměstnaností, chudobou a sociálním vyloučením;

16.  připomíná, maje na paměti rostoucí regionální rozdíly, demografické výzvy a situaci, jíž čelí rostoucí počet mladých lidí, kteří opustili nebo kteří se chystají opustit svou zemi původu, že v rozpočtovém cyklu 2014–2020 je na politiku soudržnosti k dispozici méně finančních prostředků; je přesvědčen, že politika soudržnosti má stále potenciál přinášet přidanou hodnotu činnosti, která již probíhá v členských státech, a že zaměřením na zlepšování pracovních příležitostí, účasti ve společnosti a zvyšováním investic do dovedností, zejména v těch regionech, které to nejvíce potřebují, povede politika soudržnosti kromě dalších přínosů k většímu sociálnímu začlenění a ke snižování chudoby, neboť umožní odpovídající flexibilitu, aby členské státy mohly uplatňovat individualizovanou podporu v souladu s místními potřebami a zajistit, aby byly finanční prostředky využívány v oblastech, kde je nejvyšší nezaměstnanost a kde jsou nejvíce zapotřebí;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou tyto zásady při provádění operačních programů dodržovat; vyzývá Komisi, aby do svých zpráv zahrnula své analýzy včetně těch o vnitrostátních strategiích integrace Romů;

18.  zdůrazňuje, že rozpočtové škrty v oblasti veřejných služeb v některých členských státech během krize vedly ke zvýšené nezaměstnanosti, k nedostatku sociálního zabezpečení, k obtížné situaci v oblasti bydlení a ke zdravotním problémům; vyzývá členské státy, aby efektivněji využívaly podporu z ESF s cílem zlepšit kvalitu veřejných služeb a rovný přístup k nim pro marginalizované skupiny obyvatel a bojovat proti všem formám diskriminace;

19.  vyzývá, aby byla při navrhování opatření, která jsou podporována z fondů soudržnosti, brána v úvahu hlediska lidských práv, a zdůrazňuje, že kulturní, hospodářská a sociální práva by měla být začleněna do politik zaměřených na uznávání žen z marginalizovaných komunit coby aktivních plnoprávných občanek, přičemž u veškerých opatření a politických návrhů by měly být výslovně řešeny otevřené a skryté projevy rasismu;

Příprava programů

20.  zdůrazňuje, že zásada partnerství musí vést k zapojení na všech úrovních a členské státy ji musí povinně uplatňovat, a ne pouze formálně; zdůrazňuje, že je důležité provést kodex chování pro partnerskou spolupráci, aby byla zajištěna rovná účast a zastoupení partnerů, kde by se měla věnovat zvláštní pozornost zapojení marginalizovaných komunit s cílem zohledňovat jejich specifickou situaci a potenciální těžkosti v tom, aby mohly podstatně přispívat k partnerství; je znepokojen nedostatečným dodržováním povinného zapojení partnerů v souladu s odpovídajícími zásadami uvedenými v nařízení o společných ustanoveních a evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zapojení partnerů, včetně těch, již jsou dotčeni nejvíce, a provedly systém pobídek a výměnu osvědčených postupů včetně specifické podpory pro ty řídící orgány a příjemce, kteří v této oblasti dosáhli obzvláště dobrých výsledků;

21.  považuje za politováníhodné, že Komise přijala dohody o partnerství, které v dostatečné míře nezahrnují marginalizované komunity; žádá Komisi, aby přijala opatření k usnadnění začlenění marginalizovaných komunit do přípravy, provádění a vyhodnocení projektů, to jako prostředek ke zmocnění dotčených komunit; navrhuje, aby byla doporučení představena v kontextu evropského semestru jako vhodný způsob podpory opatření, jež mají přijmout členské státy;

22.  vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními pro jednotlivé země v oblasti začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti, a Komisi, aby jejich dodržování podrobně sledovala;

23.  vítá, že některé členské státy, a mezi nimi i ty, které obdržely doporučení, volí ve svých operačních programech socio-ekonomickou integraci marginalizovaných skupin obyvatel jako investiční prioritu; upozorňuje však, že je třeba ji začlenit také do některých oblastí politiky, například do politiky vzdělávání a zaměstnanosti;

24.  vyzývá členské státy, aby plně využily finančních prostředků; zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se zejména na finanční opatření, která přesahují cílená opatření v rámci tematického cíle týkajícího se sociálního začlenění a boje s chudobou a veškerou diskriminací, a podpořit tak integrovaný a systematický přístup;

25.  domnívá se, že důležitou úlohu hraje víceúrovňová správa a koordinace; zdůrazňuje, že zapojení místních orgánů a místních zúčastněných stran je nezbytné k dosažení cílové skupiny a vyžaduje co největší územní blízkost;

Provádění programů

26.  poukazuje na důležitost integrovaného přístupu; domnívá se, že finanční prostředky by měly být používány integrovanějším způsobem, mimo jiné prostřednictvím programů financovaných z několika fondů, komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic a křížového financování, jak je uvedeno v čl. 98 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních, a mělo by být dosaženo součinnosti s ostatními evropskými a vnitrostátními nástroji financování; vyzývá dotčené správy a orgány, aby usilovaly o aktivní spolupráci na všech úrovních včetně přeshraniční;

27.  konstatuje, že křížové financování se v současnosti používá omezeně, k němuž může do určité míry docházet v důsledku složitých pravidel popsaných v čl. 98 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních; je přesvědčen, že zvýšení pružnosti pravidel pro křížové financování by mohlo zvýšit efektivitu projektů a přidat k jejich dopadu významnou přidanou hodnotu; vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu používání a úrovně křížového financování;

28.  konstatuje, že marginalizované komunity často žijí v méně příznivých částech měst; zdůrazňuje význam skutečného provádění programů městské obnovy a regenerace pro chudé čtvrti, jež kombinují integrované a místní přístupy a partnerství, řeší ekonomické, sociální i územní problémy a zlepšují městské prostředí a které se také zaměřují na zvyšování propojenosti tak, aby se těmto komunitám dostalo lepší dostupnosti; je přesvědčen, že budoucí městská agenda EU by měla věnovat dostatečnou pozornost klíčovým problémům a potřebám ve vztahu k marginalizovaným komunitám v městských oblastech s cílem zabránit vzniku ghett a úspěšně bojovat proti segregaci, chudobě a sociálnímu vyloučení;

29.  upozorňuje na specifické potřeby, kterým čelí marginalizované komunity žijící ve venkovských, horských a izolovaných oblastech, a to včetně problémů spojených s připojením, dopravou a dostupností služeb, ale také s kulturními a společenskými příležitostmi; zdůrazňuje důležitost lepšího propojení regionů; rovněž konstatuje, že lidé v přeshraničních oblastech často trpí marginalizací vzhledem ke své zeměpisné poloze a to by mělo být lépe zohledněno v návrhu politiky soudržnosti, zejména v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“;

30.  zdůrazňuje, že je třeba budovat kapacity zúčastněných stran, včetně orgánů veřejných služeb, správy a občanské společnosti s cílem posílit postavení komunit a zejména jim umožnit převzít větší úlohu v tvorbě politik; trvá na tom, aby byla také za tímto účelem použita cílená technická pomoc a finanční prostředky;

31.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, které je zapotřebí ke zlepšení administrativní kapacity orgánů spravujících strukturální fondy, a vyzývá členské státy, aby poskytovaly poradenství a administrativní podporu, např. tím, že budou pořádat školení a pomáhat s vyplňováním žádostí o podporu a jejich zdůvodňováním, aby marginalizovaným skupinám obyvatel, například Romům, usnadnily získávání informací týkajících se evropských i státních programů financování na podporu podnikání a zaměstnanosti a podávání příslušných žádostí;

32.  zdůrazňuje, že sociální partneři musí mít přístup k technické pomoci, nejen s cílem posilovat svou kapacitu, ale také zajistit svou koordinaci a zastoupení v ad hoc výborech, jež stanovují a provádějí operační programy;

33.  poukazuje na to, že poté, co vymezí směry týkající se definice marginalizovaných komunit, by Komise v partnerství se zástupci marginalizovaných komunit měla vytvořit expertní ad hoc skupinu pro poradenství a šířit vhodnou odbornou přípravu po administrativní pracovníky, s cílem poskytnout jim specifické znalosti o problémech marginalizovaných komunit a bojovat proti diskriminačním praktikám tak, aby se podporovalo začlenění prostřednictvím konstruktivního a účinného dialogu a aby se projekty financované EU týkající se marginalizovaných komunit prováděly a monitorovaly integrovaným a účinným způsobem, což maximalizuje jejich dopad;

34.  považuje za zásadní, aby byly orgány pro rovné zacházení, organizace sdružující ženy a samotné ženy z marginalizovaných komunit zahrnuty do procesu rozhodování o přidělování, využívání, čerpání a monitoringu finančních prostředků na všech úrovních, od místní a regionální úrovně až po členské státy a úroveň EU, a má za to, že monitorování a hodnocení prováděných programů by se mělo považovat za klíčový proces pro zvýšení účasti žen z marginalizovaných komunit;

35.  bere na vědomí přístup spočívající v zavedení všech strategických a provozních politických uspořádání, včetně dostatečné administrativní nebo institucionální kapacity, před provedením investic; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala plnění těchto podmínek a zajistila přijetí doplňkových opatření ze strany dotyčných členských států, zejména v oblasti podpory začleňování a boje s chudobou a diskriminací;

Monitorování a doporučení

36.  poukazuje na to, že mají-li být projekty financované EU efektivní, musí obsahovat dlouhodobé hledisko a peněžní prostředky musí podporovat investice pro skutečné potřeby příjemců, a to s mechanismy, jež zajistí, že budou zasaženy cílové skupiny, a budou řešit vyloučení a marginalizaci; požaduje mechanismy pro kvalitativní hodnocení a monitorování; vyzývá Komisi, aby do plánování a hodnocení fondů zavedla mechanismy pro aktivní a participační monitorování opatření přijatých členskými státy v plánování a hodnocení procesů fondů používaných pro marginalizované komunity, jakož i dohled nad nimi;

37.  zdůrazňuje, že vyloučení v oblasti bydlení, bezdomovectví, vyloučení v oblasti vzdělávání a nezaměstnanost jsou často klíčovými prvky marginalizace; zdůrazňuje proto význam integrovaného bydlení a zákroků v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti ve prospěch marginalizovaných komunit;

38.  připomíná, maje na paměti nynější hospodářskou a finanční krizi, která postihuje zejména marginalizované skupiny s největším rizikem ztráty zaměstnání v době, kdy na trhu práce dochází k otřesům, že vzdělání a zaměstnanost jsou nejlepší cestou z chudoby a že začleňování marginalizovaných skupin obyvatel do společnosti a na trh práce by proto mělo být prioritou; s obavou konstatuje, že příslušníci marginalizovaných skupin obyvatel jsou často vyloučeni ze společnosti a trpí diskriminací a v důsledku toho musí čelit překážkám v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, k zaměstnání, ke zdravotní péči, dopravě, informacím a službám obecně, což představuje složitý problém, který je třeba vhodným způsobem řešit prostřednictvím doplňkového využití a účinné kombinace evropských strukturálních a investičních fondů a vnitrostátních zdrojů; zdůrazňuje tudíž, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí v oblasti stávajících programů EU, jako jsou například Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Erasmus+ a Kreativní Evropa, aby se tyto programy dostaly i k marginalizovaným skupinám obyvatel, přičemž toto úsilí by mělo být provázeno pravidelným sledováním úspěšnosti dosahu, s cílem prolomit kruh chudoby a marginalizace a podpořit profesní dovednosti a kvalifikaci lidí;

39.  vyzývá, aby byly využity finanční prostředky, které by zlepšily životní podmínky a usnadnily ženám z marginalizovaných komunit přístup ke kvalitnímu a stabilnímu vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, k zařízením péče o děti, sociálním službám, službám péče o oběti a ke spravedlnosti;

40.  zdůrazňuje, že zástupci marginalizovaných komunit musí být aktivně zapojeni do monitorování a musí jim být umožněno, aby se jej účastnili jako plnohodnotní členové; poukazuje na to, že na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni by mohly být shromážděny značné zkušenosti; zdůrazňuje, že je třeba šířit a využívat osvědčené postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly všechny stávající osvědčené postupy včetně inovativních postupů vztahujících se k začlenění marginalizovaných skupin a jednotlivců do společnosti a zahájily vytváření sítí, včetně sítí mezi sociálními pracovníky, pracovníky s mládeží a komunitami, jakož i mezi akademickými pracovníky a výzkumníky; zdůrazňuje potřebu vytvoření síťové platformy na úrovni EU, která bude usnadňovat výměnu osvědčených postupů a společné řešení problémů a jež by mohla sloužit rovněž jako prostředek elektronického vzdělávání pro budování kapacit;

41.  vyzývá Komisi, aby se politikou soudržnosti a marginalizovanými komunitami zabývala ve svém každoročním strukturovaném dialogu s občanskou společností a organizacemi zastupujícími partnery a přitom zajistila, že se zúčastní zástupci marginalizovaných komunit, a usnadňovala diskusi založenou na kvantitativní a kvalitativní analýze;

42.  poukazuje na skutečnost, že povědomí o strukturálním a systémovém začlenění není potřebné jen pro celou společnost, ale je obzvláště důležité pro práci těch, kdo mají rozhodovací pravomoci, jakož i zúčastněných stran na všech administrativních úrovních a dalších zúčastněných veřejných orgánů; vyzývá všechny veřejné zúčastněné strany, jakož i výchovné ústavy, aby provedly podrobnou analýzu příčin diskriminace a marginalizace a zvyšovaly povědomí o skutečnosti, že xenofobie a rasismus i všechny formy marginalizace vedoucí k systémovému vyloučení, včetně nesnášenlivost vůči Romům, musí být odstraněny; vyzývá Komisi, aby důsledně vymáhala a monitorovala právní předpisy EU o diskriminaci; vyzývá veřejné služby zaměstnanosti, aby poskytovaly kvalitní služby konkrétně uzpůsobené na základě potřeb;

43.  zdůrazňuje, že při pomoci marginalizovaným skupinám a jejich začleňování je zapotřebí dvojího přístupu, který by měl být prováděn přímo za účasti poskytovatelů vzdělávání, včetně vzdělávacích zařízení, odborného vzdělávání, poradenství a pracovních příležitostí, a také za účasti místního společenství a místních orgánů s cílem zlepšit a/nebo změnit vnímání veřejnosti zvyšováním povědomí o dopadech předsudků, zlepšováním veřejných služeb a přizpůsobováním sociálních systémů;

44.  zdůrazňuje, že vzdělání je základním právem zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii; zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny členy společnosti je klíčem k přerušení cyklu sociálního vyloučení; je toho mínění, že formální a neformální vzdělání charakterizované výchovou v diverzitě je prvním krokem k opravdovému politickému, hospodářskému a sociálnímu začlenění marginalizovaných komunit; zdůrazňuje potřebu provádět programy, projekty a podpůrné činnosti pro marginalizované komunity s cílem poskytovat předškolní vzdělání, posílit potřebu formálního vzdělání a přitom nabízet příležitosti dalších forem vzdělání, jakož i celoživotního vzdělání, zejména v odborných dovednostech a IKT, a zlepšit přístup ke sdělovacím prostředkům, to také s cílem posílení žen a dívek v marginalizovaných komunitách;

45.  vyzývá členské státy, jakož i regionální a místní orgány, aby podpořily využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj ve prospěch malých a středních podniků a sociálního podnikání, do nichž se zapojují a z nichž těží marginalizované komunity; poukazuje na potřebu podpůrných činností pro marginalizované komunity s cílem poskytnout podporu a vytvořit podmínky pro podnikání na mikroúrovni a zachovat tak rozličné způsoby podnikání;

46.  upozorňuje na to, že mnohá odvětví projdou v blízké budoucnosti podstatnou transformací, zčásti vlivem širšího využívání internetových nástrojů a řešení; upozorňuje na to, že se tak pracovníci s nízkou a střední kvalifikací ocitnou pod tlakem, který bude mít dopad zvláště na členy marginalizovaných skupin obyvatel, neboť nyní právě oni nacházejí obvykle práci v těchto odvětvích; zdůrazňuje význam dostupného a dosažitelného vzdělávání a služeb pro všechny, pokud jde o nové technologie a odvětví, se zvláštním ohledem na příležitosti v digitálním sektoru a v zelené ekonomice, zejména pro nejvíce znevýhodněné skupiny; poukazuje na význam mikropodniků a malých podniků, které pomáhají zachovávat pracovní místa ve venkovských oblastech, a vyzývá proto ke zvýšenému důrazu na zajištění přístupu těchto podniků k finančním prostředkům;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat rovnoprávnost žen z marginalizovaných komunit podporou podnikajících žen a zapojení žen do aktivit v těchto komunitách;

48.  zdůrazňuje, že pro získání rovnoprávného postavení žen v marginalizovaných komunitách může hrát zásadní roli sociální podnikání, družstva, vzájemné pojišťovny a alternativní podniky; doporučuje, aby fondy soudržnosti, zejména Evropský sociální fond, podporovaly investice v této oblasti, které se důrazně zaměří na aspekt rovnosti žen a mužů;

49.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu omezení spojených se současným systémem přidělování podpory z fondů politiky soudržnosti na základě HDP a lépe využívala dostupných ukazatelů, jako jsou údaje EU-SILC Eurostatu o příjmu a životních podmínkách, které umožní odhalit ohniska chudoby a sociální křehkosti na území Unie s cílem lépe zaměřit podporu EU určenou marginalizovaným komunitám;

50.  zdůrazňuje, že v politické debatě v EU jsou marginalizované komunity často tendenčně využívány k politickým cílům, a je nutná podrobná analýza strukturálního vyloučení, jak v dohodách o partnerství, tak i v daných operačních programech; vyzývá Komisi, aby poskytla ucelené, jednotné a jasné pokyny týkající se vývoje, provedení a správy projektů financovaných EU vztahujících se k marginalizovaným komunitám včetně podrobných analýz, příkladů osvědčených postupů a doporučení pro politiky, a to k zajištění toho, že marginalizované komunity budou začleněny do fondů EU i s výhledem na nadcházející programové období;

51.  požaduje začlenit do veškerých iniciativ, programů a akcí v oblasti integrace a sociálního začleňování financovaných z evropských fondů hledisko rovnosti pohlaví a víceoborovou analýzu, neboť tak lze lépe zohlednit zvláštní potřeby žen z marginalizovaných komunit a zachytit širokou škálu názorů a pohledů žen v různých strukturálních pozicích a úlohách; je přesvědčen, že je posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví užitečné pro vyhodnocení vlivu, který priority financování, přidělování finančních prostředků a upřesňování programů financování na ženy mají; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

52.  vyzývá členské státy, aby udělovaly cenu za příkladné nasazení pro integraci a začlenění marginalizovaných skupin v provádění fondů EU; navrhuje, že by tato cena mohla být udělována obcím či regionům členských států za vynikající práci;

53.  vyzývá členské státy, aby umožnily vytváření sítí mezi obcemi a městy, které se budou zabývat integrací marginalizovaných skupin, a povzbuzovaly ho; doporučuje, že jako příklad takové sítě může sloužit Pakt starostů a primátorů pro změnu klimatu;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 1.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(5) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62.
(6) Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1.
(7) Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0132.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2013)0594.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0246
(11) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112.
(12) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120.
(13) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 60.
(14) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
(15) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 73.
(16) Část II přílohy XI nařízení (EU) č. 1303/2013.


Úloha EU v OSN
PDF 448kWORD 122k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI))
P8_TA(2015)0403A8-0308/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o EU a OSN, zejména doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(1) a usnesení ze dne 11. května 2011 o EU jako globálním hráči: její role v mnohostranných organizacích(2),

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 týkající se priorit EU pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN,

–   s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů(3), která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN, ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se má na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,

–   s ohledem na vůbec první prohlášení předsedy Rady bezpečnosti ze dne 14. února 2014, jenž se vyjádřil k roli, kterou EU sehrává při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti(4),

–   s ohledem na prohlášení ze světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii a související netoleranci, která se konala v roce 2001 v Durbanu,

–   s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnější politiky, která byla zveřejněna v březnu 2015 a nazvanou „Reforma OSN: aktuální stav a další směřování“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0308/2015),

Cíle a globální síly EU

A.  vzhledem k tomu, že budoucnost Evropské unie je propojena s celosvětovým mírem, bezpečností, vývojem a lidskými právy; vzhledem k tomu, že výzvy, kterým EU čelí, vyžadují globální řešení a globální otázky vyžadují zapojení Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že zásady a cíle vnější politiky EU jsou zakotveny v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a jsou úzce propojeny se zásadami a cíli OSN; vzhledem k tomu, že článek 21 SEU výslovně požaduje dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva;

C.  vzhledem k tomu, že EU má jedinečný potenciál zmobilizovat zdroje napříč celou řadou diplomatických, bezpečnostních, obranných, hospodářských, rozvojových a humanitárních nástrojů - zcela v souladu s ustanoveními Charty OSN; vzhledem k tomu, že využití těchto nástrojů na základě komplexního přístupu poskytuje EU jedinečnou flexibilitu, pokud jde o účinná řešení těch nejnáročnějších cílů v oblasti bezpečnosti;

D.  vzhledem k tomu, že EU se pod záštitou OSN aktivně podílí na podpoře míru, bezpečnosti a pokroku prostřednictvím své Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

E.  vzhledem k tomu, že EU ochraňuje své hodnoty, základní zájmy, bezpečnost, nezávislost a integritu a zasazuje se o zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu z roku 1975 a v souladu s cíli Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990; vzhledem k tomu, že EU je členem systému kolektivní bezpečnosti OSN i oblastních dohod, jejichž existenci předpokládá kapitola VIII Charty OSN;

F.  vzhledem k tomu, že EU podporuje udržitelný hospodářský, sociální a environmentální pokrok rozvojových zemí, přičemž jejími prvořadými cíli jsou vymýcení chudoby, podpora trvalého míru a stability a boj proti sociálním nerovnostem, a že poskytuje humanitární pomoc obyvatelům, zemím a regionům zasaženým různými krizemi, ať už přírodními či zapříčiněnými člověkem;

G.  vzhledem k tomu, že EU je vůdčí velmocí v různých vzájemně provázaných oblastech politiky: v obchodě, rozvoji, humanitární pomoci, životním prostředí a lidských právech;

H.  vzhledem k tomu, že EU usiluje o udržitelnost životního prostředí a za tímto účelem podporuje mezinárodní opatření a akce usilující o zachování a zlepšování kvality životního prostředí a také prosazuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

I.  vzhledem k tomu, že EU plní také vůdčí úlohu v politice životního prostředí, zejména v boji proti změně klimatu, nejen proto, že z tohoto hlediska patří k vedoucím velmocem a stanovuje si ambiciózní cíle, ale i z toho důvodu, že se v rámci celosvětových jednání vždy zasazuje o přijímání závazných dohod a konkrétních a měřitelných opatření;

J.  vzhledem k tomu, že EU upevňuje podstatu sociální udržitelnosti a řádné správy věcí veřejných tím, že konsoliduje, podporuje a propaguje demokracii, zásady právního státu, lidská práva a zásady mezinárodního práva;

K.  vzhledem k tomu, že EU v souladu se svými smlouvami prosazuje mezinárodní systém založený na silnější mnohostranné spolupráci a kvalitní globální správě a řízení a je zastáncem účinného multilateralismu, jehož jádrem je OSN; vzhledem k tomu, že tato podpora účinného multilateralismu vychází z přesvědčení, že mezinárodní společenství potřebuje účinný mnohostranný systém založený na univerzálních právech a hodnotách, má-li úspěšně reagovat na celosvětové krize, výzvy a hrozby;

L.  vzhledem k tomu, že vnější politika EU klade důraz především na dvoustranné vztahy, spolupráci a partnerství se zeměmi, skupinami zemí a jinými regionálními a mezinárodními organizacemi na celém světě; vzhledem k tomu, že v průběhu posledních desetiletí věnovala zvláštní pozornost geopolitickým cílům a zájmům svých sousedů na východě a jihu; vzhledem k tomu, že EU rovněž udržuje zvláštní vztahy s africkými zeměmi a ve svých činech věnuje zvláštní pozornost výzvám, kterým tyto země čelí;

M.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s rostoucí provázaností světa musí EU upevňovat svou roli jak v dvoustranných vztazích, tak na mnohostranných fórech;

N.  vzhledem k tomu, že EU se účastní a hraje významnou roli v mezinárodních jednáních a mediaci, zejména v jednáních mezi skupinou E3/EU3+3 a Íránem a v mírovém procesu na Blízkém východě;

O.  vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním uskupením na světě, a hraje tudíž důležitou roli v dvoustranných a mnohostranných obchodních ujednáních a že vyvinula opatření aktivní obchodní politiky pro podporu hospodářského růstu, snížení chudoby a ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů;

P.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími finančními přispěvateli do souhrnného rozpočtu OSN a že rovněž přispívají na její humanitární pomoc, oficiální rozvojovou pomoc (ODA) a operace k udržení míru; vzhledem k tomu, že rozvojové politiky EU jsou velmi důležité, jelikož aktivně prosazují snížení chudoby a hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost, čímž posilují mír a bezpečí; vzhledem k tomu, že EU je smluvní stranou více než 50 mnohostranných dohod a úmluv OSN jako jediný účastník, který není státem;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je velmi horlivým ochráncem a propagátorem lidských práv, základních svobod, kulturních hodnot, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se těchto zásad jsou zahrnuty ve všech dvoustranných partnerstvích EU a mají ústřední postavení v její vícestranné politice; vzhledem k tomu, že EU je velkým zastáncem mezinárodní spravedlnosti;

R.  vzhledem k tomu, že EU hraje významnou roli při podpoře operací OSN v oblastech společného zájmu, především při ochraně civilistů, a to zejména žen a dětí postižených ozbrojeným konfliktem;

S.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU, která je uznávána v jejích smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že EU přijala úkol začlenit rovnost žen a mužů do všech svých činností a oblastí politik, včetně vnějších politik a politik rozvojové spolupráce;

T.  vzhledem k tomu, že lidstvo má společné hodnoty a zájmy; vzhledem k tomu, že zatížení a přínos by při řešení společných problémů a prosazování společných cílů a hodnot měly být spravedlivě rozloženy;

Struktura Organizace spojených národů

U.  vzhledem k tomu, že struktura OSN je hlavním globálním fórem pro zlepšení globální správy a řízení a jako taková představuje nejlepší fórum pro prosazování hodnot a zájmů EU;

V.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem po druhé světové válce bylo zachování míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Charta OSN přisuzovala ústřední úlohu prosazování hospodářského a sociálního rozvoje a lidských práv; vzhledem k tomu, že od počátku 70. let se v agendě OSN objevují otázky životního prostředí; vzhledem k tomu, že zpráva Brundtlandové nazvaná „Naše společná budoucnost“ definovala v roce 1987 pojem udržitelného rozvoje jako „rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své“; vzhledem k tomu, že v roce 1992 na konferenci v Riu (UNCED) byly politiky v oblasti rozvoje a životního prostředí sloučeny v nový nástroj efektivního snižování chudoby a prosazování udržitelného rozvoje na celém světě;

W.  vzhledem k tomu, že struktura OSN pokrývá všechny oblasti spolupráce, přičemž ústřední roli v ní hraje Rada bezpečnosti, která odpovídá především za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a které pomáhají podpůrné a poradní orgány;

X.  vzhledem k tomu, že struktura OSN je tvořena 19 specializovanými agenturami, mezi nimi FAO, IFAD, MOP, MMF, UNESCO, UNIDO, WHO a Skupinou Světové banky spolu s 11 fondy a programy, mezi nimi UNCTAD, UNDP, UNEP, UNFPA, UNHCR, UNICEF, UN Women a WFP,(5) a také 9 výkonnými komisemi, 5 regionálními komisemi a několika dalšími orgány podobného typu; vzhledem k tomu, že i organizace jako např. Světová obchodní organizace a Mezinárodní agentura pro atomovou energii jsou propojené se strukturou OSN;

Y.  vzhledem k tomu, že většina výše uvedených agentur, fondů, programů, komisí a výborů pracuje pod záštitou Ekonomické a sociální rady a Valného shromáždění, kterým se některé z uvedených subjektů přímo odpovídají;

Z.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy hrají zásadní roli v prosazování zásad a cílů OSN a v řešení společných problémů lidstva; vzhledem k tomu, že na druhou stranu Evropa potřebuje globální partnery pro řešení svých vlastních problémů v oblastech, jako je bezpečnost, ochrana životního prostředí, lidská práva, migrace, zaručení práva na azyl a finanční nestabilita;

AA.  vzhledem k tomu, že EU nese zvláštní odpovědnost za udržování míru, rozvoj a lidská práva ve svém sousedství;

AB.  vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby opatření přijatá v rámci OSN dodržovala mezinárodní právo; vzhledem k tomu, že trestné činy spáchané pod mandátem OSN nesmírně poškozují důvěryhodnost této organizace a neměly by zůstat nepotrestány;

AC.  vzhledem k tomu, že země jsou rozděleny podle zeměpisných oblastí, což často vede k tomu, že skupiny zemí hlasují jako bloky; vzhledem k tomu, že státy, které jsou členy Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) často samy systematicky porušují lidská práva, čímž oslabují účinnost a důvěryhodnost UNHRC jako celku;

AD.  vzhledem k tomu, že výtěžek pocházející z rabování a pašování kulturních a náboženských památek a předmětů v Iráku a Sýrii příslušníky ISIS/Dá‘iš pomáhá financovat teroristickou činnost této organizace; vzhledem k tomu, že UNESCO a jeho úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků hrají ústřední úlohu v zajištění mimořádné ochrany syrského a iráckého kulturního dědictví;

AE.  vzhledem k tomu, že EU a OSN úzce spolupracují na nejchoulostivějších krizových scénářích, zejména na Blízkém východě a v Severní Africe; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení politického a mírového řešení těchto krizí musí jejich úsilí ještě zesílit;

AF.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 dojde ve Valném shromáždění OSN k rozpravě a rozhodnutí o obnovení mandátu Fóra pro správu internetu (IGF); vzhledem k tomu, že Parlament vyzval shromáždění, aby mandát IGF obnovilo a posílilo jak jeho zdroje, tak model správy internetu, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran;

EU v rámci struktury OSN

1.  připomíná, že EU a její členské státy sdílí hodnoty a zásady Charty OSN, jak stanoví čl. 21 odst. 1 SEU, a náleží jim zásadní úloha v prosazování těchto zásad i cílů OSN prostřednictvím své vnější činnosti; domnívá se, že EU potřebuje globální partnery, má-li úspěšně plnit své cíle v oblasti zahraniční politiky, zejména pokud jde o mír a bezpečnost, terorismus, organizovanou trestnou činnost, regionální konflikty, nefunkčnost států a šíření zbraní hromadného ničení;

2.  domnívá se, že bezpečnostní situace v EU je v důsledku velkého počtu dlouhodobých nebo nově vznikajících bezpečnostních problémů čím dál nestabilnější a proměnlivější; soudí, že konflikt na východě Ukrajiny, konflikty v Sýrii a v Iráku a vzestup teroristické organizace Islámský stát, libyjská krize a hrozící terorismus v Africe (zejména v oblasti Sahelu, v Libyi a v oblasti Afrického rohu) představují závažné globální hrozby vyžadující globální odpovědi; domnívá se, že EU se s těmito hrozbami nemůže potýkat sama, ale že potřebuje podporu mezinárodních partnerů;

3.  vítá skutečnost, že EU a její členské státy se mnoha způsoby aktivně podílejí na práci ve struktuře OSN a že k ní přispívají, což by mělo být viditelnější;

4.  vítá rovněž významný příspěvek EU k rozvojové a humanitární pomoci po celém světě; připomíná, že EU a její členské státy jsou dohromady největším světovým přispěvatelem k rozvojové a humanitární pomoci;

5.  připomíná, že EU se stala skutečným mezinárodním aktérem a že v souladu s tím má „rozšířený pozorovatelský“ status v OSN, kdy jí náleží právo vystupovat na zasedáních Valného shromáždění OSN v rozpravách mezi představiteli hlavních skupin a před jednotlivými státy, právo předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, právo na odpověď a právo vznášet procesní námitky a předávat dokumenty;

6.  připomíná dále, že v rámci OSN zastupuje EU celá řada činitelů: předseda Evropské rady, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, delegace Evropské komise a EU a také jejích 28 členských států, z nichž dva (Francie a Spojené království) jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) disponujícími právem veta; trvá na tom, že členské státy EU jsou na základě Smlouvy vázány k tomu, aby koordinovaly svou činnost na všech mezinárodních fórech;

Jak lépe dosáhnout cílů v oblasti zahraniční politiky EU v rámci OSN

7.  je přesvědčen o tom, že k tomu, aby EU lépe dosáhla svých cílů v oblasti zahraniční politiky, jak jsou zakotveny ve Smlouvě, měla by usilovat o posílení globální správy a řízení uvnitř struktury OSN a zvýšit svůj vliv a vliv členských států v této struktuře; připomíná, že se EU zavázala k aktivní podpoře komplexní reformy struktury OSN s cílem posílit její legitimitu, regionální zastoupení a její transparentnost, odpovědnost a schopnost účinně reagovat na komplexní, mnohostranné výzvy současnosti; zdůrazňuje zejména důležitost oživení činnosti Valného shromáždění;

8.  zdůrazňuje, že v rámci Valného shromáždění by EU měla mít posílenou úlohu zahrnující dostatečnou míru viditelnosti a politického vlivu, která by jí umožnila lépe dostát mezinárodním závazkům, což je v souladu s výše uvedenou rezolucí Valného shromáždění ze dne 3. května 2011;

9.  znovu připomíná, že podporuje úlohu parlamentů a regionálních shromáždění ve struktuře OSN;

10.  vyzývá členy Rady bezpečnosti, aby v úzké spolupráci se Všeobecným shromážděním přezkoumaly a revidovaly neprůhledný postup výběru generálního tajemníka OSN a aby zajistily spravedlivé příležitosti uchazečům o toto místo jak z řad mužů, tak žen; vyzývá všechny orgány OSN a zejména Radu bezpečnosti, aby věnovaly dostatečnou pozornost začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci OSN a vyzývá členské státy EU, aby stály v čele tohoto úsilí tím, že budou pobízet a podporovat ženy, aby se o toto místo ucházely; vyjadřuje přání, aby byla do funkce generálního tajemníka OSN příště zvolena žena; vyzývá EU, aby podporovala agenturu UN Women v její činnosti v oblasti diskriminace na základě pohlavní identity a jejího vyjádření;

11.  zdůrazňuje stávající priority EU stanovené pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN, které znovu opakují dlouhodobý požadavek Unie, aby OSN racionalizovala své struktury, rozpočet a pracovní metody, a nevyhýbala se přitom složitým tématům, jako je reforma Rady bezpečnosti;

12.  zdůrazňuje, že Valné shromáždění, které zastupuje vlády všech členských zemí, musí mít prostředky a postupy k tomu, aby usměrňovalo strukturu OSN a koordinovalo všechny jeho aktivity;

13.  je přesvědčen, že Rada bezpečnosti musí být reformována, aby odrážela novou realitu světa a efektivněji se zabývala současnými a budoucími bezpečnostními výzvami; vybízí země, aby se zdržely uplatňování práva veta v případech genocidy a zločinů proti lidskosti;

14.  s ohledem na zásluhy EU v oblasti míru a bezpečnosti ve světě a na cíl posílit evropskou zahraniční politiku vytýčený v Lisabonské smlouvě připomíná dlouhodobý cíl EU získat křeslo v rozšířené Radě bezpečnosti a znovu vyzývá k celoevropské diskusi o této reformě; znovu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku (VP/HR), aby usilovala o společný postoj EU v záležitostech spadajících do pravomoci Rady bezpečnosti a aby zlepšila stávající mechanismy spolupráce s cílem zajistit, aby členské státy EU, které jsou členy Rady bezpečnosti, hájily v rámci tohoto fóra společné postoje EU; připomíná, že v souladu s článkem 34 SEU členské země EU, které jsou členy RB OSN, průběžně informují ostatní členské státy a vysokou představitelku a hájí postoje a zájmy Unie; připomíná dále, že pokud EU vymezila postoj k některé otázce, která je na pořadu jednání RB OSN, požádají uvedené státy, aby byla vysoká představitelka vyzvána k přednesení postoje Unie;

15.  připomíná, že kapitola VIII Charty OSN prosazuje významnější úlohu regionálních a subregionálních organizací v rámci OSN a vyzývá EU a OBSE, aby usilovaly o větší zapojení do globální správy a řízení, a to jak zapojení své, tak zapojení dalších regionálních organizací;

16.  domnívá se, že EU by měla prostřednictvím intenzivnější spolupráce s OSN více využívat svých partnerství se specializovanými agenturami, fondy, programy, komisemi a výbory; vyzývá k posílení koordinace EU v radách těchto orgánů s cílem zajistit, aby EU vystupovala jednotným hlasem;

17.  zdůrazňuje, že lepší dosažení cílů v oblasti zahraniční politiky EU, včetně propagace základních hodnot, předpokládá kromě zavedení potřebných reforem v OSN efektivnější koordinaci různých rozměrů její vnější politiky, jak na dvoustranné, tak mnohostranné úrovni; opakuje svou výzvu k posílení viditelnosti činů a pomoci EU ve všech vícestranných fórech a v terénu;

18.  vyzývá EU, aby účinněji koordinovala svou činnost v oblasti humanitární pomoci, mj. prostřednictvím spolupráce GŘ ECHO s příslušnými agenturami OSN, tak aby bylo dosaženo optimální účinnosti omezených zdrojů a aby nedocházelo k jejich zbytečnému překrývání;

19.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU a OSN, aby zcela dodržovaly a prováděly finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA); žádá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění FAFA a souvisejících pokynů, aby určila oblasti, které je třeba zlepšit, a aby v této věci předložila vhodné návrhy;

20.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi EU a UNDP v oblasti účinnosti pomoci; vyzdvihuje závazek zakotvený v globálním partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a vybízí k přijetí závazku k tomuto partnerství všechny státy a subjekty soukromého sektoru;

21.  domnívá se, že Evropský soud pro lidská práva velmi úspěšně přispívá k pokroku, jehož Evropa dosáhla v oblasti dodržování lidských práv, a že může sloužit jako vzor pro jiné regiony;

22.  vyzývá ke zlepšení nástrojů prevence a včasného varování a posílení kapacit OSN k vyjednávání a dále žádá koherentnější a dosažitelnější mandáty pro budování míru a mírové operace zahrnující lidskoprávní aspekt a jasné strategie k ukončení operací; vybízí členské státy EU, aby na budování míru a mírové operace poskytovaly významnější podporu a vyzývá EU, aby posílila své zprostředkovatelské úsilí o řešení konfliktů; s ohledem na nedávné krutosti a porušování lidských práv ze strany některých extremistických a teroristických skupin, a přetrvávající sexuální násilí během konfliktů včetně znásilnění jako válečné zbraně; naléhavě žádá Radu bezpečnosti, aby v souladu s doktrínou „odpovědnost za ochranu“ stanovila ambiciózní soubor nástrojů a prostředků pro zajištění účinné prevence těchto krutostí a aby dodržovala právní stát a mezinárodní humanitární právo a aby podněcovala členské státy OSN k boji proti obchodování s lidmi a k tomu, aby ostře zakročily proti náboru členů teroristických skupin a jejich financování tím, že budou znemožňovat a potírat nábor, organizování, přesuny a vyzbrojování teroristů a financování jejich cest a činnosti;

23.  vyzývá EU, aby podporovala posilování soudržnosti, součinnosti a doplňkovosti přezkumů mírových operací, struktury OSN pro budování míru a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje význam rovnoprávného, plného a aktivního zapojení žen do prevence a řešení konfliktů, do mírových jednání, do budování a udržování míru, do humanitární pomoci a do obnovy po skončení konfliktů; v této souvislosti vítá, že Komise přezkoumala svou politiku humanitární pomoci, podle níž nyní mezinárodní humanitární právo nebo předpisy v oblasti lidských práv mohou opravňovat k provedení bezpečné interrupce u žen, které byly znásilněny ve válečných konfliktech;

24.  vybízí EU, aby prosazovala širokou definici pojmu lidská bezpečnost, tak aby byl těsněji propojen s lidskými právy, rovností žen a mužů a lidským rozvojem;

25.  je přesvědčen o tom, že EU musí dát najevo silnou a odhodlanou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, zejména posílením a rozšířením svých vztahů s OSN, především pak s Radou bezpečnosti, a zajištěním rychlé ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který definuje zločin agrese, ze strany členských států; připomíná, že primární odpovědnost za postavení pachatelů před soud nesou samotné státy, a zastává názor, že Mezinárodní trestní soud by měl vykonávat svou pravomoc v případech, kdy nejsou vnitrostátní orgány schopny nebo ochotny skutečně stíhat nejzávažnější zločiny, které vyvolávají znepokojení mezinárodního společenství;

26.  podporuje posílení operační spolupráce mezi EU a OSN v oblasti řešení krizí, mimo jiné tím, že EU bude spolupracovat s OSN při sdílení analýz (v zájmu dosažení společné analýzy) i při plánování mírových a bezpečnostních operací (za účelem usnadnění operačních aspektů);

27.  je přesvědčen, že je nutné více usilovat o to, aby členské státy OSN plnily své sliby týkající se poskytování humanitární pomoci, přičemž by měly zveřejňovat pravidelné přehledy dodržování přijatých závazků;

28.  vítá závazek EU k větší odpovědnosti a transparentnosti v obchodu se zbraněmi a podporuje prosazení univerzální platnosti a plného provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi a naplňování závěrů první konference států; žádá EU, aby nadále považovala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) za základní kámen celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a tím za nezbytný základ pro uskutečňování jaderného odzbrojení podle článku VI uvedené smlouvy; dále žádá EU, aby se aktivně zasazovala o celosvětové odzbrojování;

29.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU nadále aktivně prosazovala rovnost a zákaz diskriminace; vítá zasedání Rady bezpečnosti OSN konané 24. srpna 2015, jehož tématem byla vůbec poprvé práva lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LBGTI) a na němž bylo odsouzeno zabíjení osob LBGTI na Blízkém východě a útoky proti nim ze strany ISIS; vybízí Radu bezpečnosti, aby se porušováním práv osob LBGTI zabývala i nadále;

30.  připomíná, že EU zaujímá postoj nulové tolerance vůči trestu smrti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU prosazovala moratorium na trest smrti i nadále;

31.  je přesvědčen, že ekonomický, sociální, environmentální a rozvojový rozměr struktury OSN musí být významně posílen tak, že se zajistí, aby orgány OSN zaujaly političtější přístup a zlepšily vzájemnou spolupráci a aby zajistily účinnější a transparentnější využívání dostupných zdrojů; je přesvědčen o tom, že tohoto musí být dosaženo v první řadě prostřednictvím strukturální a funkční reformy orgánu, který za tuto oblast nese podle Charty OSN hlavní odpovědnost, jmenovitě Ekonomické a sociální rady; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby zvážily možnost posílení své úlohy v Ekonomické a sociální radě, tím že ji přetvoří na Radu udržitelného rozvoje;

32.  vítá vytvoření politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF), jež má pro tři pilíře (sociální, ekonomický a environmentální) udržitelného rozvoje poskytovat politické vedení a poradenství a vydávat doporučení týkající se rozvojové politiky; je přesvědčen o tom, že HLPF se musí stát hlavním rozhodovacím orgánem ve všech otázkách týkajících se rozvojové politiky, a zajišťovat tak koordinované a účinné vyhodnocování potřeb a přijímání potřebných plánů, rozhodnutí a zavazujících opatření týkajících se rámce udržitelného rozvoje v období po roce 2015; trvá na tom, že je nezbytné efektivně plnit cíle udržitelného rozvoje přijaté na zářijovém summitu OSN;

33.  ve světle opakujících se humanitárních krizí v souvislosti s uprchlíky a migranty, které způsobují velké lidské utrpení a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj zemí jejich původu by mohl být v konečném důsledku řešením této humanitární krize, je přesvědčen, že práce všech agentur zabývajících se touto situací by měla být koordinována;

34.  zastává názor, že výzvy, které se objevily v důsledku uprchlické humanitární krize, je nutné řešit komplexně, v solidárním duchu v rámci EU a v úzké spolupráci s OSN a jejími agenturami;

35.  vyzývá EU a OSN, aby zintenzivnily své společné úsilí, které by vedlo k dosažení ambiciózní a právně závazné dohody na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži 2015 a k následnému zajištění rychlého provádění COP21;

36.  domnívá se, že rovněž práce Skupiny Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace by mohla být koordinována jako součást struktury OSN, přičemž jejich stávající rozhodovací struktury by zůstaly zachovány, aby se zajistilo, že svá jednotlivá rozhodnutí budou přijímat odpovědným, účinným, konzistentním a neredundantním způsobem a že stejně tak budou vykonávat i svou činnost;

37.  podporuje cíl zavést na multilaterální úrovni režim ochrany investic, včetně nového systému, který respektuje jurisdikci vnitrostátních soudů, a vyzývá Komisi, aby tento cíl učinila součástí svého vyjednávacího mandátu během vypracovávání dohod o investicích; je přesvědčen, že pokud by byl případný stálý soud pro řešení investičních sporů zřízen, mohl by fungovat v rámci systému OSN a měl by být založen na právech a povinnostech stran před soudem s důrazem na zásady OECD pro nadnárodní společnosti a na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; domnívá se, že systém OSN poskytuje užitečný model pro takovýto systém, zejména pokud jde o otázky financování;

38.  považuje za nezbytné ukončit jednání rozvojového kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá a je přesvědčen, že OSN může své jedinečné postavení v multilaterálním vyjednávání využít k tomu, aby zaručila, že tato jednání budou úspěchem pro rozvojové země; v tomto ohledu se domnívá, že by OSN mohla spolupracovat s WTO – a poskytovat také poradenství a odborné vedení rozvojovým zemím – při prosazování strategie pro obchod a investice, v níž by EU hrála klíčovou úlohu;

39.  je si vědom potřeby posílit a uplatňovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhavě vyzývá EU, aby přispěla k úspěšnému výsledku práce Mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a lidská práva.

40.  je přesvědčen o tom, že by OSN měla rozšířit veškeré záležitosti spojené s lidským blahobytem; domnívá se, že k těmto záležitostem patří zachování kulturního dědictví a ochrana a podpora rozmanitosti kulturních projevů, kterého lze dosáhnout začleněním vzdělávání, cestovního ruchu, kulturní diplomacie, ochrany památek, uměleckého sektoru a vědeckého výzkumu do tvorby politického programu;

41.  doporučuje, aby byla zajištěna spolupráce mezi EU a OSN v oblasti vzdělávání v krizových programech pro případy humanitárních krizí, ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof a aby se za tímto účelem pokračovalo v podpoře programů, jako je program UNICEF pro vzdělávání při mimořádných událostech a přechodném období po krizi, program kvalitního vzdělávání v uprchlických táborech organizovaný Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a vzdělávací aktivity Agentury OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům;

42.  vítá, že Komise zvolená v roce 2014 ustavila pracovní skupiny a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce svěřila pravomoc koordinovat vnější politiku EU v úzké spolupráci s ostatními orgány EU; zdůrazňuje, že hlavní náplní práce této skupiny musí být politiky celosvětového rozměru;

43.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby do své výroční zprávy o SZBP zahrnula obsáhlý oddíl o podpoře globálních cílů zahraniční politiky EU;

44.  domnívá se, že Parlament musí být s to čelit těmto globálním problémům stejně hluboce a komplexně jako Komise a zorganizovat odpovídajícím způsobem svou práci; vybízí všechny parlamentní výbory, do jejichž oblasti působnosti spadají politiky s vnějším a globálním rozměrem, aby poskytly svá stanoviska k příslušnému oddílu obsaženému ve zprávě VP/HR Výboru pro zahraniční záležitosti, který je za tuto zprávu odpovědný;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, Valnému shromáždění OSN a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Přijaté texy, P7_TA(2014)0259.
(2) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 66.
(3) A/RES/65/276 ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů
(4) S/PRST/2014/4 ze dne 14. února 2014 - prohlášení předsedy Rady bezpečnosti o spolupráci mezi Organizací spojených národů a regionálními a subregionálními organizacemi při udržování mezinárodního míru a bezpečí
(5) FAO: Organizace pro výživu a zemědělství; IFAD: Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj; MOP: Mezinárodní organizace práce; MMF: Mezinárodní měnový fond; UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu; UNIDO: Organizace OSN pro průmyslový rozvoj; WHO: Světová zdravotnická organizace; UNCTAD: Konference OSN o obchodu a rozvoji; UNDP: Rozvojový program OSN; UNEP: Program OSN pro životní prostředí; UNFPA: Populační fond OSN; UNHCR: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; UNICEF: Dětský fond OSN; WFP: Světový potravinový program.

Právní upozornění - Ochrana soukromí