Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 15. prosince 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Ujednání se Švýcarskou konfederací o pravidlech pro účast Švýcarské konfederace na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ***
 Dohoda mezi EU a Dominikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Vanuatu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Trinidadem a Tobagem o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Samoou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Grenadou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Východním Timorem o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Svatým Vincencem a Grenadinami o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Memorandum o porozumění mezi Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu a Eurojustem *
 Metody a postup pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a opatření ke krytí hotovostních nároků *
 Žádost, aby byl Georgios Kyrtsos zbaven imunity
 Žádost, aby byl Stelios Kouloglou zbaven imunity
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost Finska – EGF/2015/005 FI/Počítačové programování
 Ochranná známka EU ***II
 Právní předpisy členských států o ochranných známkách ***II
 Systém kontroly a vynucování platný při rybolovu v severovýchodním Atlantiku ***I
 Pozastavení mimořádných obchodních opatření, pokud jde o Bosnu a Hercegovinu ***I
 Strategická spolupráce v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu mezi Spojenými arabskými emiráty a Europolem *
 Směrem k evropské energetické unii
 Zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020
 Provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress
 Nová společná rybářská politika (SRP): struktura pro technická opatření a víceleté plány

Ujednání se Švýcarskou konfederací o pravidlech pro účast Švýcarské konfederace na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ***
PDF 317kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Ujednání mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidlech pro účast Švýcarské konfederace na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (18079/2013 – C8-0027/2014 – 2013/0422(NLE))
P8_TA(2015)0424A8-0345/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (18079/2013),

–  s ohledem na návrh Ujednání mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidlech pro účast Švýcarské konfederace na činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (18078/2013),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 74, čl. 78 odst. 1 a 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0027/2014),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0345/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.


Dohoda mezi EU a Dominikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Dominickým společenstvím o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07189/2015 – C8-0143/2015 – 2015/0050(NLE))
P8_TA(2015)0425A8-0322/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07189/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Dominickým společenstvím o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07111/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0143/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0322/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Dominického společenství.


Dohoda mezi EU a Vanuatu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07192/2015 – C8-0149/2015 – 2015/0052(NLE))
P8_TA(2015)0426A8-0329/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07192/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07119/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0149/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0329/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Vanuatské republiky.


Dohoda mezi EU a Trinidadem a Tobagem o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Trinidad a Tobago o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07196/2015 – C8-0151/2015 – 2015/0054(NLE))
P8_TA(2015)0427A8-0323/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07196/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Trinidad a Tobago o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07129/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0151/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0323/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Trinidad a Tobago.


Dohoda mezi EU a Samoou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Nezávislým státem Samoa o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07195/2015 – C8-0146/2015 – 2015/0056(NLE))
P8_TA(2015)0428A8-0320/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07195/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Nezávislým státem Samoa o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07127/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0146/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0320/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Nezávislého státu Samoa.


Dohoda mezi EU a Grenadou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Grenadou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07190/2015 – C8-0144/2015 – 2015/0057(NLE))
P8_TA(2015)0429A8-0326/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07190/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Grenadou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07113/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0144/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0326/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Grenady.


Dohoda mezi EU a Východním Timorem o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 316kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Demokratickou republikou Východní Timor o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07194/2015 – C8-0147/2015 – 2015/0058(NLE))
P8_TA(2015)0430A8-0327/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07194/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Demokratickou republikou Východní Timor o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07125/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0147/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a na čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0327/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Demokratické republiky Východní Timor.


Dohoda mezi EU a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07187/2015 – C8-0145/2015 – 2015/0060(NLE))
P8_TA(2015)0431A8-0321/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07187/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07107/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0145/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0321/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Svaté Lucie.


Dohoda mezi EU a Svatým Vincencem a Grenadinami o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 316kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Svatým Vincencem a Grenadinami o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07191/2015 – C8-0148/2015 – 2015/0061(NLE))
P8_TA(2015)0432A8-0325/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07191/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Svatým Vincencem a Grenadinami o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07115/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0148/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0325/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Svatého Vincence a Grenadin.


Dohoda mezi EU a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07185/2015 – C8-0124/2015 – 2015/0062(NLE))
P8_TA(2015)0433A8-0324/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07185/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (07103/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0124/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0324/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených arabských emirátů.


Memorandum o porozumění mezi Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu a Eurojustem *
PDF 316kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření memoranda o porozumění mezi Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu a Eurojustem ze strany Eurojustu (11595/2015 – C8-0303/2015 – 2015/0811(CNS))
P8_TA(2015)0434A8-0353/2015

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (11595/2015),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0303/2015),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti(1), a zejména na čl. 26 odst. 2 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. dubna 2015(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0353/2015),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1 (zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 19 Svazek 004 S. 197 - 209.
(2) Rozsudky Soudního dvora ze dne 16. dubna 2015 ve spojených věcech C-317/13 a C-679/13, Parlament v. Rada, ECLI:EU:C:2015:223, a ve věci C-540/13, Parlament v. Rada, ECLI:EU:C:2015:224.


Metody a postup pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a opatření ke krytí hotovostních nároků *
PDF 406kWORD 74k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (COM(2015)0447 – C8-0277/2015 – 2015/0204(NLE))
P8_TA(2015)0435A8-0357/2015

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2015)0447),

–  s ohledem na čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0277/2015),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0357/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (1) má podle očekávání nabýt účinku počátkem roku 2016;

B.  vzhledem k tomu, že k tomuto rozhodnutí je připojeno nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (2), které má nabýt účinku v tentýž den jako uvedené rozhodnutí;

C.  vzhledem k tomu, že příslušné platné právní předpisy související s rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom(3) musely být revidovány koncem roku 2014 v důsledku toho, že u některých členských států došlo k mimořádně vysokým úpravám částek vlastních zdrojů z DPH a HND;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba revidovat i nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 na základě zkušeností s úpravami v roce 2014;

E.  vzhledem k tomu, že poskytování a úpravy příspěvků členských států do rozpočtu Unie by neměly být předmětem politického handlování, nýbrž čistě technickým procesem s cílem krýt hotovostní nároky;

F.  vzhledem k tomu, že obecně členské státy doposud odváděly své příspěvky do rozpočtu Unie na základě HND a DPH v plné výši bez výrazných prodlev, a to dokonce i v době krize a silného tlaku na veřejné rozpočty;

G.  vzhledem k tomu, že v zájmu transparentnosti by měla být Parlamentu každoročně předkládána zpráva o výpočtech úprav zůstatku zdrojů z DPH a HND a podkladových údajích k nim, a také o datech a částkách příspěvků odvedených členskými státy do rozpočtu Unie;

H.  vzhledem k tomu, že návrh Komise dále obsahuje změny v pravidlech týkajících se úroků a řadu techničtějších úprav a vyjasnění;

I.  vzhledem k tomu, že by proto nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 mělo být odpovídajícím způsobem změněno;

1.  zdůrazňuje, že je zapotřebí efektivních pravidel, jak mají členské státy včas odvádět své příspěvky do rozpočtu Unie, aby umožnily Komisi účinně hospodařit se svou hotovostí;

2.  podporuje možnost, která byla dána Komisi, totiž požádat členské státy o úhradu třetí dvanáctiny zdroje založeného na DPH a HND v prvním pololetí roku s cílem umožnit Komisi ubrat větší díl ze značného objemu neuhrazených plateb nahromaděného za předchozí rok u Evropského zemědělského záručního fondu a u evropských strukturálních a investičních fondů a snížit úroky z prodlení;

3.  zdůrazňuje, že je zejména zapotřebí včas provádět platby příjemcům prostředků z rozpočtu Unie; vítá v této souvislosti navrhovanou změnu článku 12 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014, která má za cíl nejen zvýšit motivaci platit ve lhůtě splatnosti tím, že se pozdní platba prodraží, ale také zajistit proporcionalitu, a to stanovením stropu pro maximální zvýšení úrokové sazby na 20 procentních bodů;

4.  zdůrazňuje, že navrhované změny metod používaných při úpravách příspěvků mají za cíl zamezit tomu, aby se znovu opakoval případ podobný tomu, který se odehrál v roce 2014;

5.  zdůrazňuje, že tyto úpravy příspěvků by se měly provádět v co největší možné míře automaticky, aby nedocházelo k politickým zásahům do dohodnutých způsobů financování rozpočtu Unie a byla omezena na minimum libovůle ponechaná členským státům, pokud jde o harmonogram jejich dodatečných příspěvků do rozpočtu Unie v důsledku úprav HND;

6.  souhlasí proto s návrhem Komise posunout harmonogram pro oznámení a zvláště lhůtu pro poskytnutí příspěvků na základě úprav na začátek roku namísto 1. prosince, protože to usnadní státním pokladnám členských států vyrovnat se s financováním případných úprav;

7.  podporuje dále návrh Komise v tom, že aby se zabránilo ztrátám pro rozpočet Unie, má každý členský stát zajistit, aby z částek, které převedl na účet vlastních zdrojů, nebyl po dobu, kdy musí zůstat na tomto účtu, srážen žádný záporný úrok ani jiné poplatky;

8.  poukazuje na velmi značnou rozmanitost způsobů, jakými členské státy ve svých rozpočtech účetně pojímají své příspěvky do rozpočtu Unie, a vyzývá Komisi, aby se zabývala možností vydat v tomto směru doporučení s cílem umožnit snáze porovnávat členské státy mezi sebou;

9.  zdůrazňuje skutečnost, že systém vlastních zdrojů je i nadále příliš složitý a v rámci příprav příštího víceletého finančního rámce je třeba jej zásadně přepracovat; vzhledem k těmto skutečnostem zdůrazňuje, že zásadní roli při formulaci návrhů na odstranění nedostatků v současném systému má skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

10.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

11.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

12.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

13.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Čl. 1 – bod 4
Nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014
Čl. 10 b – odst. 5 – pododstavec 3
Komise informuje členské státy o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu před 1. únorem roku následujícího po poskytnutí údajů pro tyto úpravy. Každý členský stát zapíše čistou částku na účet uvedený v článku 9 v první pracovní den měsíce června téhož roku.
Komise informuje členské státy a Evropský parlament o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu před 1. únorem roku následujícího po poskytnutí údajů pro tyto úpravy. Každý členský stát zapíše čistou částku na účet uvedený v článku 9 v první pracovní den měsíce června téhož roku.

(1) Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).
(2) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).
(3) Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17).


Žádost, aby byl Georgios Kyrtsos zbaven imunity
PDF 320kWORD 67k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o žádosti, aby byl Georgios Kyrtsos zbaven imunity (2015/2238(IMM))
P8_TA(2015)0436A8-0358/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Georgios Kyrtsos zbaven imunity, kterou dne 21. července 2015 zaslalo Parlamentu státní zastupitelství při řeckém Nejvyšším soudu v souvislosti s oznámením inspektorátu práce ve východní Attice ohledně nevyplacených mezd(1) a která byla dne 9. září 2015 oznámena v plénu,

–  s ohledem na skutečnost, že se Georgios Kyrtsos vzdal svého práva na vyjádření podle čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(2),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0358/2015),

A.  vzhledem k tomu, že státní zastupitelství při řeckém Nejvyšším soudu požádalo o zbavení poslance Evropského parlamentu Georgiose Kyrtsose poslanecké imunity v souvislosti s možným soudním řízením týkajícím se údajného spáchání deliktu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že článek 62 Ústavy Řecké republiky stanoví, že během svého mandátu nemohou být poslanci trestně stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak zbaveni osobní svobody, pokud k tomu předem nedá souhlas parlament;

D.  vzhledem k tomu, že Georgios Kyrtsos je obviněn z nevyplacení části mzdy jednomu ze svých bývalých zaměstnanců;

E.  vzhledem k tomu, že toto obvinění se vztahuje na část mzdy z roku 2013 pro bývalého zaměstnance dvou vydavatelství denního tisku, jejichž manažerem byl v té době Georgios Kyrtsos, a že je namířeno proti tomuto poslanci jakožto bývalému manažerovi těchto podniků;

F.  vzhledem k tomu, že je jasné, že tento případný delikt nemá nic společného s mandátem poslance Evropského parlamentu Georgiose Kyrtsose, ale je naopak spojen s jeho bývalou pozicí manažera dvou novinových vydavatelství;

G.  vzhledem k tomu, že toto trestní řízení se netýká vyjádřených názorů či hlasování při výkonu mandátu tohoto poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že není důvod pro podezření, že záměrem, který se skrývá za tímto trestním stíháním, by bylo poškodit politickou činnost poslance (fumus persecutionis), neboť příslušné trestní řízení bylo zahájeno několik let předtím, než začal mandát tohoto poslance;

1.  rozhodl, aby byl Georgios Kyrtsos zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným řeckým orgánům.

(1) Spisová značka dokumentu: ABM:IB2014/8927.
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner v. Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot v. Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra v. De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch v. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byl Stelios Kouloglou zbaven imunity
PDF 324kWORD 68k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o žádosti, aby byl Stelios Kouloglou zbaven imunity (2015/2239(IMM))
P8_TA(2015)0437A8-0356/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Stelios Kouloglou zbaven poslanecké imunity, kterou dne 7. srpna 2015 zaslalo Parlamentu státní zastupitelství při řeckém Nejvyšším soudu v souvislosti s obviněními z urážky na cti a pomluvy(1) a která byla dne 9. září 2015 oznámena v plénu,

–  s ohledem na skutečnost, že se Stelios Kouloglou vzdal svého práva na vyjádření podle čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(2),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0356/2015),

A.  vzhledem k tomu, že státní zastupitelství při řeckém Nejvyšším soudu požádalo o zbavení poslance Evropského parlamentu Steliose Koulogloua poslanecké imunity v souvislosti s možným soudním řízením týkajícím se údajného spáchání deliktu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že článek 62 Ústavy Řecké republiky stanoví, že během svého mandátu nemohou být poslanci trestně stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak zbaveni osobní svobody, pokud k tomu nedá předem souhlas parlament;

D.  vzhledem k tomu, že Stelios Kouloglou je podezřelý ze spáchání trestných činů urážky na cti a pomluvy namířených proti personálu věznice v Patrasu;

E.  vzhledem k tomu, že toto obvinění se vztahuje na výroky, kterých se Stelios Kouloglou údajně dopustil v tisku v roce 2010 a které se měly týkat bezúhonnosti některých zaměstnanců věznice v Patrasu, a to v době, kdy byl tento poslanec novinářem zabývajícím se především produkcí televizních reportáží;

F.  vzhledem k tomu, že je jasné, že tento údajný delikt nemá nic společného s mandátem poslance Evropského parlamentu Steliose Koulogloua, ale je naopak spojen s jeho bývalou pozicí televizního reportéra;

G.  vzhledem k tomu, že toto trestní řízení se netýká vyjádřených názorů či hlasování při výkonu mandátu tohoto poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že není důvod pro podezření, že záměrem, který se skrývá za tímto trestním stíháním, by bylo poškodit politickou činnost poslance (fumus persecutionis), neboť příslušné trestní řízení bylo zahájeno několik let předtím, než se tento poslanec ujal svého mandátu;

I.  vzhledem k tomu, že řecké úřady požádaly o odpověď Evropského parlamentu nejpozději do 7. října 2015, protože jinak by byl příslušný trestný čin promlčen, přičemž však procesní náležitosti Parlamentu neumožňují přijmout rozhodnutí v takto krátké lhůtě;

J.  vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti se důvodně domnívá, že s ohledem na rozsudek řeckého Nejvyššího soudu č. 1126/1994 je běh promlčecí lhůty pozastaven po dobu až tří let, pokud je Stelios Kouloglou poslancem Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, aby byl Stelios Kouloglou zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným řeckým orgánům.

(1) Spisová značka dokumentu: ABM:IΓ/2011/11882.
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner v. Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot v. Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra v. De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch v. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI: EU:T:2013:23.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost Finska – EGF/2015/005 FI/Počítačové programování
PDF 428kWORD 83k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost Finska – EGF/2015/005 FI/Počítačové programování) (COM(2015)0553 – C8-0332/2015 – 2015/2298(BUD))
P8_TA(2015)0438A8-0362/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0553 – C8-0332/2015),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0362/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, a dále ohledně rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Finsko předložilo žádost EGF/2015/005 FI/Počítačové programování o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 1 603 osob z 69 podniků, které působí v hospodářském odvětví klasifikace NACE Revize 2 oddíl 62 (Programování, poradenství a související činnosti)(4) v několika regionech na úrovni NUTS 2 v celém Finsku, a vzhledem k tomu, že těchto opatření se má zúčastnit přibližně 1 200 propuštěných pracovníků;

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG jsou splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 623 200 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 4 372 000 EUR na 1 603 propuštěných pracovníků;

2.  bere na vědomí, že finské orgány podaly žádost o finanční příspěvek z EFG dne 12. června 2015 a že Komise dokončila její posouzení dne 6. listopadu 2015 a ve stejný den o tom informovala Parlament; vítá rychlé posouzení žádosti, které netrvalo ani pět měsíců;

3.  bere na vědomí, že v posledních letech se distribuce zaměstnanosti v oblasti IKT mezi Unií a ostatními ekonomikami vyvíjela v neprospěch Unie, a zdůrazňuje, že zatímco v roce 2008 zaměstnávalo odvětví technologií ve Finsku celkem 326 000 osob, v roce 2014 činil počet osob zaměstnávaných těmito společnostmi 276 000 osob, což odpovídá ročnímu průměrnému poklesu o 3 % (10 000 pracovníků); zdůrazňuje, že důvodem tohoto propouštění je vývoj, který v posledních letech postihl společnost Nokia a který má velký dopad na odvětví IKT ve Finsku; vzhledem k tomu, že v oblasti vývoje a navrhování operačních systémů pro mobilní telefony Nokia byly zaměstnány tisíce Finů, zatímco nyní jsou tyto provozy přemístěny mimo Evropu; upozorňuje, že toto propouštění dále zhorší nezaměstnanost v sektoru IKT v regionech, které bojují s vysokou mírou nezaměstnanosti;

4.  bere na vědomí, že toto propouštění v sektoru IKT zvláště postihuje region Oulu v Severní Ostrobothnii, kde byl sektor IKT léta pilířem ekonomiky; vyjadřuje politování nad tím, že na jaře 2015 hledalo v sektoru IKT v Severní Ostrobothnii zaměstnání přibližně 1 500 nezaměstnaných osob a že se v mnoha případech stala nezaměstnanost dlouhodobou, neboť třetina nezaměstnaných s vyšším vzděláním je již bez práce déle než rok;

5.  konstatuje, že až dosud bylo hospodářské odvětví klasifikace NACE Revize 2 oddíl 62 (Programování, poradenství a související činnosti) předmětem jedné další žádosti o příspěvek z EFG, která se zakládala na celosvětové finanční a hospodářské krizi(5); bere na vědomí, že zatímco objem tohoto odvětví celosvětově roste, v Evropě se zmenšil, jelikož se podniky a služby přesouvají do Číny, Indie, na Tchaj-wan a do jiných míst mimo Evropu;

6.  vítá skutečnost, že finské orgány rozhodly, že realizaci individualizovaných služeb zahájí dne 1. srpna 2014, aby dotčeným pracovníkům poskytly urychlenou pomoc – tedy se značným předstihem před rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory pro navržený koordinovaný soubor opatření z fondu EFG –, a že tudíž tyto služby, které již začaly být poskytovány, budou způsobilé k podpoře z EFG;

7.  bere na vědomí, že Finsko plánuje pro propuštěné pracovníky, na něž se vztahuje tato žádost, sedm druhů opatření: i) opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření, ii) služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, iii) odborná příprava, iv) dotace mezd, v) granty pro začínající podniky, vi) podpora podnikání a služby pro nové podnikatele a vii) příspěvky na výdaje spojené s cestovným, ubytováním a stěhováním;

8.  vítá opatření podporující podnikání ve formě grantů pro začínající podniky a opatření motivujících k podnikání a služeb pro začínající podnikatele; domnívá se, že tato opatření budou mít větší přínos v případě, že jsou účastníkům poskytována kombinovaně;

9.  vítá zejména navrhovaná opatření, jež mají vytvářet nové podniky a jež podpoří podnikání a služby pro podnikatele;

10.  upozorňuje, že dotace na mzdy by měla být propuštěným pracovníkům poskytována pokud možno jen tehdy, pokud pracovní místa nabízená účastníkům splňují příslušné požadavky na kvalitu v oblasti úrovně dovedností a délky smlouvy; podporuje, aby byl při rozhodování o udělení dotace na mzdu a při stanovování procentního podílu mzdových nákladů, které budou z této dotace pokryty, kladen důraz na to, aby dotovaná pozice odpovídala odborným znalostem uchazeče o zaměstnání;

11.  vítá, že finské orgány nabízejí propuštěným pracovníkům velmi širokou škálu opatření;

12.  bere na vědomí, že při vypracovávání koordinovaného balíčku individualizovaných služeb byli konzultováni sociální partneři a regionální orgány;

13.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z fondu EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun směrem k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

14.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je v rámci koordinovaného balíčku nabízena, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

15.  připomíná, že účelem financovaných opatření by mělo být zlepšení příležitostí pro osoby hledající práci, aby posléze našly uplatnění na pracovním trhu;

16.  konstatuje, že podle odhadů orgánů budou příspěvky a pobídky představovat 18,31 % nákladů, což je hluboko pod povoleným maximem 35 % celkových nákladů;

17.  žádá Komisi, aby v příštích žádostech poskytla více podrobností o odvětvích, v kterých dotčení pracovníci pravděpodobně naleznou práci, a o tom, zda je nabízené vzdělávání přizpůsobeno budoucím ekonomickým vyhlídkám a potřebám pracovního trhu v regionu, v němž k propouštění došlo;

18.  očekává, že Komise na využívání udělených finančních prostředků dohlédne a vyhodnotí je a že získané informace využije v budoucích žádostech k dalšímu směrování využívání EFG s cílem sladit je s konceptem sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

19.  zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a zamezilo zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

20.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

21.  žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s případy pomoci z EFG;

22.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

23.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

24.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(žádost Finska – EGF/2015/005 FI/Počítačové programování)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/2457.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(5) EGF/2011/016 IT/Agile (COM(2013)0120).


Ochranná známka EU ***II
PDF 388kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (10373/1/2015 – C8-0351/2015 – 2013/0088(COD))
P8_TA(2015)0439A8-0354/2015

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10373/1/2015 – C8‑0351/2015),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0161),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro právní záležitosti (A8-0354/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty ze dne 25.2.2014, P7_TA(2014)0118.


Právní předpisy členských států o ochranných známkách ***II
PDF 389kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění) (10374/1/2015 – C8-0352/2015 – 2013/0089(COD))
P8_TA(2015)0440A8-0355/2015
OPRAVY

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10374/1/2015 – C8‑0352/2015),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0162),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro právní záležitosti (A8-0355/2015),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 372, 12.11.2013, s. 42.
(2) Přijaté texty ze dne 25.2.2014, P7_TA(2014)0119.


Systém kontroly a vynucování platný při rybolovu v severovýchodním Atlantiku ***I
PDF 399kWORD 64k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (COM(2015)0121 – C8-0076/2015 – 2015/0063(COD))
P8_TA(2015)0441A8-0294/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0121),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0076/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. května 2015(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0294/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o změně nařízení (EU) č. 1236/2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/96.)

(1) Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 81.


Pozastavení mimořádných obchodních opatření, pokud jde o Bosnu a Hercegovinu ***I
PDF 508kWORD 69k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté, a o pozastavení jeho použitelnosti, pokud jde o Bosnu a Hercegovinu (COM(2014)0386 – C8-0039/2014 – 2014/0197(COD))
P8_TA(2015)0442A8-0060/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0386),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0039/2014),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0060/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  bere na vědomí prohlášení Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o změně nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté, a o pozastavení jeho použitelnosti, pokud jde o Bosnu a Hercegovinu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/2423.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ RADY

Rada výjimečně souhlasí s přenesením pravomoci na Komisi k přijetí aktu v přenesené pravomoci o pozastavení pomoci z důvodů uvedených v čl. 1 bodě 1 tohoto nařízení, a to s cílem zajistit včasné přijetí opatření týkajících se západního Balkánu. Tímto souhlasem nejsou dotčeny budoucí legislativní návrhy v oblasti obchodu, ani v oblasti vnějších vztahů jako celku.

PROHLÁŠENÍ KOMISE

V souvislosti s tímto nařízením připomíná Komise svůj závazek učiněný v odstavci 15 Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí poskytovat Evropskému parlamentu plné informace a dokumenty o svých schůzích s odborníky členských států v rámci své práce na přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(1) Tímto postojem se nahrazují pozměňovací návrhy přijaté dne 30. dubna 2015 (Přijaté texty, P8_TA(2015)0177).


Strategická spolupráce v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu mezi Spojenými arabskými emiráty a Europolem *
PDF 319kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření dohody o strategické spolupráci v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu mezi Spojenými arabskými emiráty a Evropským policejním úřadem (Europol) Europolem (10510/2015 – C8-0275/2015 – 2015/0809(CNS))
P8_TA(2015)0443A8-0351/2015

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (10510/2015),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0275/2015),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(1), a zejména na čl. 23 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací(2), a zejména na články 5 a 6 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí a organizací, se kterými Europol uzavře dohody(3),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0351/2015),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby po vstupu v platnost nového nařízení o Europolu (2013/0091(COD)) přezkoumala ustanovení obsažená v dohodě o spolupráci; vyzývá Komisi, aby Parlament a Radu informovala o výsledku tohoto přezkumu a v případě potřeby předložila doporučení ohledně oprávnění zahájit nové mezinárodní vyjednávání této dohody;

5.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a Europolu.

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.
(2) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6.
(3) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12.


Směrem k evropské energetické unii
PDF 702kWORD 328k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 na téma „Směrem k evropské energetické unii (2015/2113(INI))
P8_TA(2015)0444A8-0341/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 191, 192 a 194 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080) a jeho přílohy,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ a doprovodné pracovní dokumenty (COM(2014)0330),

–  s ohledem na sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek: Připravenost na možné přerušení dodávek z východu během podzimu a zimy 2014/2015 (COM(2014)0654),

–  s ohledem na sdělení Komise o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci s názvem „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ (COM(2011)0539),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „Provádění sdělení o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci a závěrů Rady pro energetiku z listopadu 2011“ (COM(2013)0638),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 s názvem „Druhý strategický přezkum energetické politiky: Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“ (COM(2008)0781),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2012 nazvané „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ (COM(2012)0663) a doprovodné pracovní dokumenty a na své usnesení ze dne 10. září 2013 o zajištění fungování vnitřního trhu s energií(1),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokrok na cestě k dokončení vnitřního trhu s energií“ (COM(2014)0634),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ (COM(2010)0677),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2014 nazvané „Ceny energie a energetické náklady“ (COM(2014)0021),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  ohledem na zprávu Komise ze dne 14. listopadu 2012 nazvanou „Stav evropského trhu s uhlíkem v roce 2012“ (COM(2012)0652),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571) a na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(2),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky“ (COM(2014)0520),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885) a na usnesení Parlamentu ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise o budoucnosti zachycování a ukládání CO2 v Evropě (COM(2013)0180),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM(2014)0015),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 23. a 24. října 2014,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. března 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, a na sdělení Komise ze dne 14. října 2013 s názvem „Dlouhodobá vize infrastruktury v Evropě a za jejími hranicemi“ (COM(2013)0711), které stanoví první celounijní seznam projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES,

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 994/2012/EU ze dne 25. října 2012, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2012 o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020(6),

–  s ohledem na studii EP s názvem „Mapping the Cost of Non-Europe 2014–2019“ (Přehled nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu v letech 2014–2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020(8);

–  s ohledem na Smlouvu o energetické chartě, a zejména články 7 a 20 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0341/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 194 SFEU má evropská energetická politika zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie, podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a podporovat propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že stanovení skladby zdrojů stále náleží do vnitrostátní pravomoci členských států, v důsledku čehož u ní přetrvávají velké rozdíly;

B.  vzhledem k tomu, že vytvoření odolné energetické unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu by mělo být založeno na přechodu k udržitelnému, progresivnímu energetickému systému, jehož hlavními pilíři jsou energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, nejlepší využívání evropských zdrojů energie a inteligentní infrastruktura; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění hospodářského růstu a tvorby pracovních míst a zabezpečení vedoucího postavení EU v těchto oblastech je nezbytné přijmout dlouhodobě stabilní regulační rámec;

C.  vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti musí zahrnovat kroky ke zmírnění poptávky po energii a zároveň účinné kroky k překonání největších a bezprostředně hrozících přerušení dodávek a také mechanismy v oblasti solidarity a koordinace na ochranu a posílení výroby energie, přenosové a distribuční sítě a propojovacích vedení; vzhledem k tomu, že infrastruktura musí být schopna zvládat různé obnovitelné zdroje a musí být zapojena do plně integrovaného a dobře fungujícího vnitřního trhu s energií jako nedílná součást energetické unie s diverzifikovanými vnějšími dodávkami a trasami;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament dvakrát požadoval, aby se závazné cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, obsahující alespoň 40% snížení emisí CO2, alespoň 30% podíl obnovitelných zdrojů a 40% zvýšení energetické účinnosti, plnily prostřednictvím jednotlivých cílů členských států; vzhledem k tomu, že závazné cíle členských států a EU týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vedou k růstu a vytváření pracovních míst a pomohly by při zajišťování vedoucí pozice EU v oblasti technologií v těchto oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že opatření usilující o vytvoření energetické unie a dosažení svých cílů v oblasti klimatu a energetiky musí plně zohledňovat dopady cen energií a zaměřit se na synergie a další integraci trhů, což pomůže snížit celkové náklady a zlepšit konkurenceschopnost hospodářství EU, aby získaly nezbytnou podporu mezi občany a u průmyslového odvětví; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu musí všechna nezbytná posouzení dopadů plně zohlednit současné a budoucí skryté a nevratné náklady, které by byly způsobeny pokračováním v tradiční energetické politice;

F.  vzhledem k tomu, že energetická unie by měla být novým energetickým modelem pro Evropu založeným na horizontálních legislativních základech a silných cílech; vzhledem k tomu, že správa energetické unie musí být transparentní a musí zajišťovat stabilní rámec a zapojovat Evropský parlament do rozhodovacího procesu, přičemž je třeba posilovat úlohu místních orgánů a občanů;

G.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby EU a členské státy uznaly význam zapojení iniciativ vycházejících od spotřebitelů, jako jsou družstva a komunitní projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, přičemž Parlament zdůrazňuje nutnost odstranit ekonomické, regulační a správní překážky, aby byla občanům umožněna aktivní účast na energetickém systému;

H.  vzhledem k tomu, že změna klimatu, nekonkurenceschopné ceny energie a extrémně vysoká závislost na nespolehlivých dodavatelích z třetích zemí ohrožují udržitelnost evropského energetického systému;

I.  vzhledem k tomu, že cíl odolné energetické unie, jejíž jádro spočívá v ambiciózní politice v oblasti klimatu, má zajistit přechod k novému energetickému modelu, který umožní domácnostem a podnikům vyrábět a spotřebovávat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a dostupnou energii;

J.  vzhledem k tomu, že je třeba v rámci energetické unie řešit otázku energetické chudoby, a to posílením zranitelných spotřebitelů, zlepšením energetické účinnosti pro nejzranitelnější subjekty a vyvíjením opatření, díky nimž bude energie pro osoby v nouzi dostupnější;

K.  vzhledem k tomu, že energetickou chudobu lze definovat jako finanční situaci domácnosti, která jí neumožňuje zajistit si odpovídající úroveň dodávek energie nezbytnou k zajištění základní úrovně pohodlí a zdraví, a to v důsledku kombinace nízkého příjmu, vysokých cen energie a nízké kvality bytového fondu;

L.  vzhledem k tomu, že vize energetické unie pro budoucnost musí být taková, aby v ní členské státy uznávaly svou vzájemnou závislost při zajišťování bezpečné, udržitelné a cenově dostupné energie pro své občany, přičemž Evropská unie by se měla opírat o skutečnou solidaritu a důvěru a vyjadřovat se k celosvětovým otázkám jedním hlasem; vzhledem k tomu, že každý členský stát má tudíž povinnost pojmout energetickou účinnost a snížení poptávky po energii jako prioritu, aby zajistil energetickou bezpečnost pro EU a její členské státy jako celek;

M.  vzhledem k tomu, že politiky EU v oblasti energetiky a klimatu se musí vzájemně doplňovat a jejich cíle se musí navzájem podporovat; vzhledem k tomu, že energetická unie by proto měla doplňovat cíle reindustrializace Evropy a růstu, podporovat přechod k udržitelnému hospodářství, které je do značné míry založené na energetické účinnosti a obnovitelné energii, což posílí globální konkurenceschopnost evropského hospodářství a zároveň efektivně zabrání úniku uhlíku;

N.  vzhledem k tomu, že EU dováží více než polovinu veškeré energie, kterou spotřebovává, a její závislost na dovozu je zvláště vysoká u ropy (více než 90 %), zemního plynu (66 %) a černého uhlí (72 %) a že celkový účet za dovoz překročil v roce 2013 400 miliard EUR; vzhledem k tomu, že přibližně za 40 % konečné spotřeby energie v EU jsou odpovědné budovy, které také spotřebovávají přibližně 60 % plynu dovezeného do EU, a významným faktorem pro dosažení energetické nezávislosti je tudíž snížení energetické náročnosti budov;

O.  vzhledem k tomu, že světové ceny ropy výrazně poklesly, což EU poskytuje příležitost učinit významné kroky zaměřené na transformaci našeho energetického prostředí cestou investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, využívání potenciálu energetické účinnosti budov a průmyslu a rozvoje inteligentní infrastruktury; vzhledem k tomu, že prostředky vynaložené na dovoz fosilních paliv jen málo přispívají k investicím, pracovním místům a růstu v Unii a že přesměrování těchto prostředků na vnitřní investice by stimulovalo růst a vytvářelo vysoce kvalitní a vysoce kvalifikovaná pracovní místa na lokální úrovni;

P.  vzhledem k tomu, že mnoho zemí je do velké míry odkázáno na jediného dodavatele, což by mohlo vést k jejich zranitelnosti při narušení dodávek;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je ve značné míře závislá na dovozu energie z Ruska, které se ukázalo jako nespolehlivý partner a využívá dodávky energie jako politickou zbraň;

R.  vzhledem k tomu, že důležitou součástí ruské zahraniční politiky je vyvíjet a realizovat strategii týkající se strategických zdrojů, zejména ropy a zemního plynu, s cílem vyvíjet politický tlak na ostatní země; konstatuje, že k tomu došlo u řady sousedních zemí a u několika členských států Evropské unie;

S.  vzhledem k tomu, že využívání ropy a zemního plynu pro dosažení zahraničněpolitických cílů a za účelem destabilizace ostatních zemí oslabuje hospodářský růst a podkopává také – což je ještě nebezpečnější – demokratickou stabilitu v Evropě a nezávislost suverénních států;

T.  vzhledem k tomu, že evropskou energetickou bezpečnost je třeba rozvíjet takovým způsobem, který bude bránit jak bezpečnost Evropy, tak suverenitu evropských zemí, a to jak členských států EU, tak zemí Východního partnerství;

U.  vzhledem k tomu, že politika v oblasti energetické bezpečnosti se musí zabývat potřebou stabilních dodávek z různých energetických zdrojů, které evropskému hospodářství zajistí energii nezbytnou pro dopravu, průmysl a bydlení způsobem, jenž podporuje konkurenceschopnost a politiku v oblasti klimatu, a současně musí minimalizovat závislost na těch, kteří se cíleně rozhodli využívat energetické zdroje k vlastním politickým cílům a k tomu, aby ovlivnili politický vývoj v ostatních zemích;

V.  vzhledem k tomu, že žádný členský stát by neměl být vystaven smluvním podmínkám, které jsou neslučitelné s právem EU a zneužívají jeho slabou pozici na energetickém trhu, která je dána pouze zeměpisnými či historickými faktory;

W.  vzhledem k tomu, že v letech 2006 a 2009 vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou jakožto tranzitní zemí k vážným výpadkům dodávek do řady zemí EU; vzhledem k tomu, že tyto výpadky svědčí o tom, že dosud přijatá opatření jsou nedostatečná k odstranění závislosti Evropy na ruském plynu;

X.  vzhledem k tomu, že je již nyní možné provést ex-post hodnocení a ověření souladu všech dohod týkajících se energetiky s právními předpisy EU, mj. prostřednictvím nařízení v oblasti hospodářské soutěže a energetiky; vzhledem k tomu, že nedostatečné prověřování slučitelnosti ex-ante na vnitrostátní a unijní úrovni vede k závažným narušením trhu; vzhledem k tomu, že Komise uznala tyto nedostatky a pracuje na tom, aby posílila ustanovení o ex-ante posuzování smluv týkajících se plynu;

Y.  vzhledem k tomu, že pouze do odvětví energie je zapotřebí investovat do roku 2020 přes jeden bilion EUR a vzhledem k tomu, že u každého eura neinvestovaného do energetické infrastruktury do roku 2020 bude po roce 2020 k dosažení téhož cíle zapotřebí 4,30 EUR, což by nepřípustně zatížilo budoucí generace;

Z.  vzhledem k tomu, že EU musí umožnit financování těchto investic za pomoci všech existujících veřejných (strukturální fondy, Evropská investiční banka) i soukromých prostředků, prostřednictvím využití úspor domácností a dlouhodobých kapacit investorů (penzijních fondů a pojišťoven) a díky vytvoření nové finanční kapacity EU;

AA.  vzhledem k tomu, že ceny energie pro průmysl v EU jsou před zohledněním výjimek z daně nebo poplatků pro odvětví s vysokou spotřebou energie více než dvakrát vyšší než v USA a v Rusku, o 20 % vyšší než v Číně, avšak o 20 % nižší než v Japonsku;

AB.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl stále trpí významnou konkurenční nevýhodou, pokud jde o ceny plynu, a to zejména vzhledem k indexu cen ropy, který je obsažen v dlouhodobých smlouvách s Ruskem;

AC.  vzhledem k tomu, že cenové rozdíly oproti jiným ekonomikám mohou negativně dopadat na konkurenceschopnost našeho průmyslu, zejména pak na energeticky náročná průmyslová odvětví;

AD.  vzhledem k tomu, že ceny energie jsou klíčové k dosažení cílů 20% reindustrializace EU do roku 2020;

AE.  vzhledem k tomu, že podniky z EU působící v odvětví obnovitelných zdrojů energie, z nichž mnoho je malými a středními podniky, zaměstnávají 1,2 milionu osob v Evropě a podílejí se v celosvětovém měřítku ze 40 % na všech patentech v oblasti technologií využívajících obnovitelné zdroje, díky čemuž má EU a ve světovém měřítku vedoucí postavení; vzhledem k tomu, že toto vedoucí postavení musí být do budoucna zachováno prostřednictvím důkladné strategie EU pro obnovitelné zdroje energie;

AF.  vzhledem k tomu, že i přes její celosvětové prvenství u investic do obnovitelných zdrojů energie předvídá celosvětový energetický výhled z roku 2014, že se do roku 2040 zvýší celosvětová poptávka po energii o 37 % a poptávka po uhlí o 15 %; vzhledem k tomu, že v EU má být tento nárůst výrazně nižší v důsledku vysoce úspěšných zlepšení energetické účinnosti;

AG.  vzhledem k tomu, že ztráty na veřejném užitku z důvodu neefektivnosti trhu EU s plynem překračují mj. kvůli nedostatečné infrastruktuře, nízké míře tržní likvidity a transparentnosti 11 miliard EUR ročně;

AH.  vzhledem k tomu, že jednotný trh s energií, který by byl ekonomicky i fyzicky integrovanější, by mohl významně zvýšit efektivitu;

AI.  vzhledem k tomu, že maloobchodní trh s energií v EU v současné době nefunguje řádně, neboť v mnoha členských státech mají spotřebitelé příliš malý výběr mezi dodavateli; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže by měla řešit otázky koncentrace trhu, aby spotřebitelům umožnila měnit dodavatele, a tím posílila hospodářskou soutěž a snížila ceny; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost riziku pro méně informované občany, u nichž je menší pravděpodobnost, že porovnají nabídky a změní dodavatele, což povede k tomu, že budou i nadále platit zastaralé nekonkurenceschopné tarify;

AJ.  vzhledem k tomu, že úplná realizace integrovaného evropského trhu s energií, pokud se jedná o plyn a elektřinu, má zásadní význam pro energetickou bezpečnost a pro kroky směřující k vytvoření energetické unie; vzhledem k tomu, že Komise má za úkol zajistit, aby všechny členské státy prováděly a dodržovaly všechny části třetího energetického balíčku, jehož cílem je integrovaný trh s elektřinou a plynem;

AK.  vzhledem k tomu, že dosažení cíle 10% vzájemného propojení a zajištění lepší přeshraniční přenosové kapacity pro elektrickou energii a plyn, jakož i další posílení stávající sítě, zvýší energetickou bezpečnost, umožní lepší integraci výroby energie z obnovitelných zdrojů a vyrovná nabídku a poptávku mezi členskými státy, přičemž současně podpoří cenovou konvergenci ve prospěch spotřebitelů;

AL.  vzhledem k tomu, že od prohloubené regionální spolupráce mezi členskými státy se očekává také konvergence a optimalizace nákladů;

AM.  vzhledem k tomu, že energetické společenství je nástrojem k rozšíření vnitřního trhu s energií na země sousedící s EU, čímž přispívá k vytváření celoevropského energetického prostoru založeného na společných zásadách a právním státu;

AN.  vzhledem k tomu, že energetická unie odráží opakované výzvy Evropského parlamentu na ustavení skutečného celoevropského energetického společenství, které by bylo založeno na silném společném trhu s energií, koordinaci nákupů energie mimo EU a na společném evropském financování výzkumu a inovací v oblasti nových udržitelných energetických technologií;

AO.  vzhledem k tomu, že vnější dimenze energetické politiky EU by měla být koherentnější a dosud nevyužívá v plné míře svůj potenciál, pokud se jedná o zabezpečení dodávek energie a konkurenceschopnost Unie;

AP.  vzhledem k tomu, že 33 projektů infrastruktury vymezených v rámci evropské strategie energetické bezpečnosti by mělo být doplněno silnějším zaměřením na modernizaci elektrické distribuční sítě a na přechod od uhlí a plynu k biomase v zájmu lepšího zabezpečení dodávek;

AQ.  vzhledem k tomu, že se obecně uznává, že zachycování a ukládání CO2 může být rozhodujícím příspěvkem v boji proti změně klimatu a že konkrétně může pomoci snížit náklady na přechod k trhu s dekarbonizovanou energií a k nízkouhlíkové ekonomice;

AR.  vzhledem k tomu, že klíčovými podněty pro energetickou unii jsou diverzifikace dodávek, dokončení vnitřního trhu s energií, zvýšení energetické účinnosti a úspor energie, další rozvoj evropských zdrojů energie, včetně obnovitelných zdrojů, a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

AS.  vzhledem k tomu, že by mělo být propagováno a podporováno využívání vlastních konvenčních zdrojů ropy a plynu v plném souladu s acquis EU, a to jak v tradičních oblastech produkce (např. Severní moře), tak v nově objevených oblastech (např. východní Středomoří či Černé moře);

AT.  vzhledem k tomu, že domácí zdroje energie musí být vždy udržitelné a bezpečné;

AU.  vzhledem k tomu, že EU usiluje o zvýšení příspěvku průmyslových odvětví k HDP Unie o celých 20 % do roku 2020 a že konkurenceschopné úrovně cen energie a větší produktivita energie budou pro dosažení tohoto cíle nezbytné;

Dimenze energetické unie

1.  vítá sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“; bere na vědomí, že Komise vyzdvihla pět pilířů energetické unie; trvá na tom, že politiky realizované v rámci těchto pilířů musí vždy přispívat k zajišťování bezpečnosti dodávek energie, dekarbonizaci a dlouhodobé udržitelnosti hospodářství a musí rovněž zajišťovat finančně dostupné a konkurenceschopné ceny za energie;

2.  znovu připomíná, že energie je veřejný sociální statek a že EU by se proto měla úzce zaměřit na otázku energetické chudoby a prosazovat opatření k řešení tohoto problému; trvá proto na tom, že energetická unie by měla zajišťovat rovný přístup k energii pro všechny, přispívat k dostupným cenám energie ku prospěchu spotřebitelů, podporovat propojení a energetické infrastruktury, které mají strategickou úlohu ve prospěch občanů, a posílit regulaci;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že všechny legislativní návrhy, které jsou součástí energetické unie, budou předkládány v souladu s řádným legislativním postupem, tj. s plnohodnotným zapojením Evropského parlamentu a se zajištěním účinného demokratického dohledu; očekává, že rámec řízení energetické unie pro období po roce 2020 bude ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický, bude plně podporovat začlenění Evropského parlamentu a zajistí naplnění cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, zejména pak plným provedením, vymáháním a aktualizací stávajících právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky; žádá Komisi, aby každoročně předkládala zprávu o zavádění energetické unie, včetně podrobných informací o provádění právních předpisů v oblasti energetiky a pokroku v naplňování cílů pro léta 2020 a 2030, aniž by tím byly dotčeny ostatní povinnosti týkající se podávání zpráv, a aby vypracovala a aktualizovala soubor klíčových ukazatelů, jež mají být součástí zprávy a na jejichž základě by mělo být možné posoudit pokrok v otázce energetické unie; příslušné ukazatele by mohly mimo jiné zahrnovat propojovací kapacitu, integraci trhu, omezení dovozu energie, úroveň diverzifikace, ceny energie a náklady na energii, rozvoj výroby energie v komunitním a lokálním vlastnictví a úroveň energetické chudoby a zranitelnosti; všímá si závěrů ze zasedání Rady pro energetiku ze dne 26. listopadu 2015 týkající se správy systému energetické unie, a žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě co nejdříve předložila legislativní návrh, který zohlední závěry Rady i názory Parlamentu vyjádřené v této zprávě; souhlasí se závěry Rady, a sice, že by se národní plány pro oblast energetiky a klimatu pro období let 2021 až 2030 neměly zaměřovat pouze na splnění cílů stanovených pro rok 2030, ale měly by rovněž brát v potaz dlouhodobé hledisko, konkrétně cíl, který přijala EU, a to snížit do roku 2050 emise o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990;

4.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly dlouhodobé energetické strategie, které by vycházely z dlouhodobého cíle, jímž je dosažení snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050, přičemž podobné úsilí by měli vynaložit i největší světoví znečišťovatelé;

5.  uznává nezadatelnost rozhodnutí o energetických otázkách, která jsou přijata ve vnitrostátních referendech;

6.  zdůrazňuje, že energetická unie by měla přijmout komplexní přístup zaměřený na rozměry, jako je docílení plně integrovaného vnitřního trhu s energií, bezpečnost dodávek energie, nejlepší využívání energetických zdrojů EU, zmírnění poptávky po energii, snížení emisí skleníkových plynů založené především na obnovitelných zdrojích energie a celounijní trh s uhlíkem, jakož i výzkum a inovace, které by se zaměřovaly na získání vedoucí pozice v oblasti energetických technologií; zdůrazňuje, že v centru energetické unie by měli stát občané, kterým by se mělo dostat bezpečných, udržitelných a finančně dostupných energií;

7.  bere na vědomí nedostatečné cíle Evropské rady v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, konkrétně snížit emise skleníkových plynů o 40 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v rámci evropské skladby zdrojů energie na 27 % a zvýšit energetickou účinnost o 27 %; připomíná, že Parlament opakovaně vyzval k přijetí závazných cílů v oblasti klimatu a energetiky, a sice ke snížení domácích emisí skleníkových plynů nejméně o 40 %, dosažení 30 % podílu obnovitelných zdrojů a 40% energetické účinnosti do roku 2030, které by měly být provedeny prostřednictvím jednotlivých národních plánů;

Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně prosazovaly udržitelnější a konkurenceschopnější ceny dovážených energií a náklady na tyto energie pro evropské občany a podniky prostřednictvím diverzifikace dodávek (zdrojů energie, dodavatelů a přepravních tras); za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podporovala výstavbu příslušných prioritních koridorů energetické infrastruktury, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě (nařízení TEN–E) a v části II přílohy I nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (nařízení CEF), se zvláštním důrazem na členské státy s vysokou mírou závislosti; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala stávající domácí kapacity, včetně evropských zdrojů energie;

9.  uznává, že projekty, které jsou v současné době zahrnuty do seznamu projektů společného zájmu, nestačí k dosažení evropského cíle propojení Iberského poloostrova a kontinentální Evropy; naléhavě vyzývá regionální skupinu TEN-E a Komisi, aby stanovily další projekty, které mají být zahrnuty do příštího seznamu projektů společného zájmu pro rok 2015, s cílem významně posílit kapacitu propojení mezi Španělskem a Francií;

10.  zdůrazňuje, že pro zajištění bezpečnosti dodávek jak v běžných podmínkách, tak i v případě mimořádných událostí, i pro zajištění dodávek energie z konkurenceschopných zdrojů ke spotřebitelům v celé Evropské unii a energetickém společenství má zásadní význam dobře rozvinutá a plně integrovaná infrastruktura umožňující lepší diverzifikaci dodávek a přeshraničních toků;

11.  zdůrazňuje, že středomořský region má díky významným zásobám zemního plynu v severoafrických zemích a nedávnému objevení ložisek zemního plynu ve východním Středomoří příležitost stát se pulzujícím střediskem potrubních sítí přepravujících zemní plyn do Evropy; vyzývá k vytvoření středomořského plynárenského uzlu s navýšenými kapacitami pro zkapalněný zemní plyn; podtrhuje, že by EU měla využít příležitostí, jež jsou s těmito zásobami zemního plynu spojené, k posílení své energetické bezpečnosti;

12.  zdůrazňuje, že všechny projekty EU v oblasti infrastruktury usilující o diverzifikaci zdrojů, dodavatelů a přepravních tras energie musí být plně v souladu s právními předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky a s dlouhodobými cíli a prioritami, včetně energetické bezpečnosti EU, a musí zajišťovat intenzivní a účinné využívání stávající energetické infrastruktury a přepravních tras do EU; vyzývá Komisi, aby investice do zmírnění poptávky po energii, například do fondu budov, považovala za způsobilé projekty;

13.  zdůrazňuje, že na dodavatele energie pocházející ze třetích zemí se musí vztahovat acquis EU, zejména pak právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, v míře, v níž jsou činní na společném trhu, a vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy EU všemi dostupnými prostředky s cílem zajistit volný tok energie do EU a zabránit narušením vnitřního trhu;

14.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby EU ukončila izolaci členských států a regionů vůči vnitřnímu trhu s energií, která se prokázala při zátěžových testech týkajících se plynu, které provedla Komise; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby tyto testy prováděla pravidelně; domnívá se, že EU by měla přednostně pomáhat těmto nejzranitelnějším zemím diverzifikovat jejich zdroje a trasy pro dodávky energie; vyzývá v této souvislosti členské státy a Komisi, aby bezodkladně provedly doporučení zátěžových testů týkajících se plynárenské soustavy; doporučuje, aby Komise zvážila provedení zátěžových testů týkajících se přenosové soustavy elektřiny s cílem získat přehled o celkové odolnosti trhu s energií; zdůrazňuje, že tyto zátěžové testy by měly ukázat zejména stav, kapacitu a odolnost celé vnitrostátní přenosové soustavy a současně i úroveň kapacity přeshraničního propojení a že následná doporučení vypracovaná na základě těchto zátěžových testů musí zahrnovat úplné posouzení dopadu vnitrostátních plánů i unijních cílů pro řešení veškerých z nich vyplývajících opatření;

15.  v souvislosti s budoucí energetickou unií konstatuje, že kvantitativní a kvalitativní bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost patří k nejnaléhavějším otázkám, které od členských států vyžadují, aby na úrovni EU zlepšily koordinaci a spolupráci se svými sousedy při vypracovávání svých energetických politik; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné zlepšit stávající architekturu vnitrostátních preventivních opatření a opatření reagujících na mimořádné události na regionální a unijní úrovni;

16.  má za to, že vnitrostátní kapacitní mechanismy by měly být používány pouze jako poslední možnost, jakmile byly zváženy všechny ostatní možnosti, jako například posílení propojení se sousedními zeměmi, opatření na straně poptávky a jiné formy integrace regionálního trhu;

17.  domnívá se, že energetická unie s sebou nese jednotné vystupování při jednáních s třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu vhodnosti a potenciální struktury dobrovolného mechanismu pro kolektivní nakupování, jeho dopadu na fungování vnitřního trhu s plynem a na dotčené podniky a jeho přínosu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu; konstatuje, že vzhledem k tomu, že existuje několik modelů mechanismu pro kolektivní nakupování, je třeba se touto otázkou dále zabývat a určit nejlepší tržní model vhodný pro dotčené regiony EU a dodavatele a také podmínky, za nichž lze dobrovolný mechanismus pro kolektivní nakupování zavést; domnívá se, že koordinace stanovisek a kolektivní nakupování plynu by měly být zahájeny na regionální úrovni; mezitím doporučuje, aby Komise a sekretariát energetického společenství podporovaly ty členské státy EU a smluvní strany energetického společenství, které si přejí sjednat smlouvy o energii na dobrovolném základě v souladu s acquis EU pro vnitřní trh a pravidly EU a Světové obchodní organizace v oblasti hospodářské soutěže, a zajistily ochranu informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu; zdůrazňuje, že smlouvy o energii musí být založeny na tržních cenách a hospodářské soutěži;

18.  vyzývá Komisi a místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby zavedly komplexní rámec pro vnější rozměr energetické unie se zvláštním důrazem na podporu strategických partnerství s producentskými a tranzitními třetími zeměmi, zejména v rámci evropské politiky sousedství a s ohledem na politiky rozšíření, a to na základě sdílených společných hodnot a při zohlednění stávající situace, v níž se nachází regionální spolupráce; v zájmu posílení dialogu a spolupráce ve věci ropy a zemního plynu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, obchodu a propojení energetické unie s externími energetickými infrastrukturami by měla být zvážena a prověřena předchozí a nová strategická partnerství;

19.  zdůrazňuje, že skutečně společná vnější energetická politika EU by měla jít ruku v ruce s její společnou zahraniční a bezpečnostní politikou; v této souvislosti naléhavě vyzývá k zajištění lepší koordinace mezi místopředsedkyní, vysokou představitelkou a příslušnými komisaři v zájmu posílení soudržnosti vnějších politik EU v oblasti energetické bezpečnosti; vyzývá proto Komisi k vytvoření silnějšího seskupení pod vedením místopředsedkyně, vysoké představitelky, která bude mít postavení osoby pověřené koordinací těchto politik;

20.  vyzývá Komisi, aby zřídila reflexní skupinu na vysoké úrovni pro otázky energetické bezpečnosti, zahraniční politiky a energetické unie se silným zastoupením a zapojením Parlamentu a zúčastněných společenských subjektů, a to za účelem vypracování seriózních scénářů možného dlouhodobého vývoje nabídky a poptávky a spolupráce s externími partnery, zejména pokud jde o budování kapacit a výměnu technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti a vztahy mezi energetikou a lidskými právy;

21.  vyjadřuje znepokojení nad navrhovaným zdvojnásobením kapacity plynovodu Nordstream a možnými dopady na energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek a zásadu solidarity mezi členskými státy; v souvislosti s probíhajícími třístrannými rozhovory mezi EU, Ukrajinou a Ruskem zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dlouhodobé dodávky energie na Ukrajinu a přes Ukrajinu;

22.  zdůrazňuje, že zlepšením energetické účinnosti v EU by se snížilo riziko závislosti, a posílila by se tak vyjednávací pozice EU v energetické oblasti;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit transparentnost dohod v oblasti energetiky, čehož by mohlo být dosaženo posílením role Komise v jednáních, která se týkají energií a zahrnují jeden nebo více z členských států a třetích zemí, zejména stanovením požadavku, aby se Komise jako pozorovatel účastnila všech jednání s cílem posílit pozici jednotlivých členských států při jednáních s dodavateli ze třetích zemí, a omezit tak rizika, že určitý dodavatel zneužije svého dominantního postavení; kromě toho konstatuje, že Komise by měla provádět předběžná a následná posouzení, přičemž by měla plně respektovat informace, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu, a sestavit výčet povolených a zakázaných ujednání těchto dohod, jako jsou například ustanovení o zákazu vývozu, místu určení, o povinnosti úhrady bez ohledu na odběr (take-or-pay), propojení cen plynu s indexem ropy nebo ustanovení zakazující třetí straně poskytovat dodávky energie pod podmínkou získání preferenčního přístupu k infrastruktuře pro přenos energie v EU; poukazuje na to, že podle čl. 13 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) č. 994/2010, pokud členské státy uzavírají se třetími zeměmi nové mezivládní dohody, které mají dopad na rozvoj plynárenských infrastruktur a dodávek plynu, jsou povinny uvědomit o nich Komisi, aby mohla posoudit stav zabezpečení dodávek na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby v rámci revize nařízení o bezpečnosti dodávek plynu předložila i návrh rozhodných ustanovení o předběžném posouzení komerčních smluv týkajících se dodávek plynu;

24.  zdůrazňuje, že Komise musí být informována o všech budoucích mezivládních dohodách uzavíraných se zeměmi mimo EU, a to v souladu s rozhodnutím č. 994/2012/EU, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky, před jejich podpisem, aby bylo možné ověřit jejich soulad s právními předpisy EU, a zejména se třetím energetickým balíčkem, a skutečnost, že neohrožují zabezpečení EU, pokud jde o dodávky energie; zdůrazňuje, že takové diskuse a konzultace musí sloužit jako nástroj k posílení vyjednávací pozice členských států EU a společností, přičemž je nezbytné plně respektovat informace, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu; domnívá se, že takovými diskusemi a konzultacemi by v žádném případě neměla být dotčena podstata ani obsah těchto dohod, ale že by tyto diskuse a konzultace měly zajistit, aby dohody byly v souladu se všemi příslušnými právními předpisy Unie a v nejlepším zájmu společností a dotčených členských států; vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozhodnutí č. 994/2012/EU s cílem posílit odpovídajícím způsobem mechanismus výměny informací a úlohu Komise;

25.  vyzývá Komisi, aby vypracovala vzorovou smlouvu a pokyny, včetně orientačního výčtu nepatřičných ustanovení, čímž by příslušným orgánům a společnostem poskytla vodítko, jak jednat při uzavírání takových smluv; vyzývá členské státy, aby zesílily svou spolupráci na mechanismu výměny informací v souvislosti s mezivládními dohodami se třetími zeměmi v oblasti energetiky a zvýšily transparentnost a využily pákového efektu své vyjednávací síly vůči třetím zemím, a zajistily tak dostupnější energii pro evropské spotřebitele; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby nadále každého čtvrt roku zveřejňovala posouzení smluvních podmínek, např. průměrných dovozních cen;

26.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek a posílení vyjednávací pozice společností EU vůči vnějším dodavatelům by měly být základní prvky příslušných smluv transparentnější a měly by být souborně a pravidelně poskytovány příslušným orgánům, aby byly k dispozici všechny nezbytné informace, které mohou příslušné orgány i společnosti využít pro svá příští jednání, přičemž je třeba respektovat důvěrný charakter citlivých informací; domnívá se, že by to pomohlo zajistit ve smlouvách o energiích skutečnou hospodářskou soutěž, předcházet zneužívání dominantního postavení třetími zeměmi a zajistit soulad s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže;

27.  vyzývá Komisi, aby stanovila konkrétní opatření pro snížení závislosti na dovozu energie, sledovala míru diverzifikace dovozů a pravidelně zveřejňovala zprávy o pokroku, kterého bylo v tomto směru dosaženo;

28.  zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat podíl evropského průmyslu a technologií v rámci celého řetězce výroby energie, který zahrnuje nejen suroviny, ale i výrobu, rafinaci, skladování, dopravu a distribuci, neboť se jedná o rozhodující prvky při snižování závislosti EU na dovozu energií;

29.  má za to, že diverzifikace skladby zdrojů energie členských států, která vychází z jejich příslušného potenciálu, životního prostředí, zeměpisné polohy, zkušeností, know-how, ekonomických nákladů a potřeb a současně přispívá k dosažení společných cílů strategie a politik v oblasti energetiky a klimatu, je přínosem pro EU jako celek, neboť posiluje její odolnost vůči narušení dodávek, umožňuje nákladově optimální volbu zdrojů energie, rozvoj rozličných technologií a jejich konkurenceschopnost na trhu, čímž vede k poklesu energetických nákladů; tvrdí však, že vnitrostátní diverzifikace nesmí představovat překážku pro jednotný trh a že členské státy musí postupovat zcela v souladu s pravidly pro státní podporu, provádět vhodné investice do svých vnitrostátních přenosových infrastruktur a zajišťovat vysokou úroveň vzájemného propojení a odolnosti svých vnitrostátních energetických systémů s cílem zajistit splnění cílů Unie v oblasti energetické bezpečnosti a energetického trhu;

30.  má za to, že Unie může zvýšit svou energetickou bezpečnost a snížit svou závislost na určitých dodavatelích a palivech zvýšením energetické účinnosti, jakož i co nejlepším využíváním evropských zdrojů energie, v souladu s cíli EU v oblasti energetické bezpečnosti, životního prostředí a klimatu a s právními předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti a s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám členských států, pokud jde o jejich skladbu zdrojů energie, a s cílem zamezit zbytečné regulační zátěži a dodržovat zásadu proporcionality; zdůrazňuje, že by ze zásady neměla být diskriminována žádná paliva nebo technologie, které přispívají k energetické bezpečnosti a dosažení cílů v oblasti klimatu;

31.  vyzývá Komisi, aby usnadnila účinné využívání všech stávajících schémat financování ze zdrojů EU, včetně Evropského fondu pro strategické investice, s cílem přilákat investice do hlavních projektů energetické infrastruktury, výzkumu a inovací v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a rozvoje evropských domácích kapacit s cílem dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, které vycházejí z přístupu poměřujícího náklady a přínosy, jenž je technologicky neutrální a který upřednostňuje internalizaci externích nákladů;

32.  vyzývá k rychlé mobilizaci zdrojů pro financování projektů společného zájmu, aby bylo možné budovat nezbytnou infrastrukturu a poskytovat bezproblémové a spolehlivé energetické dodávky, které nepodléhají žádné formě politického nátlaku z oblastí mimo EU;

33.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl fungovat jako mechanismus pro přeměnu infrastrukturních investic na třídu plně likvidních aktiv s dluhopisy, které mohou být slučovány a obchodovány na evropských i globálních trzích; dále konstatuje, že institucionální investoři, jako např. pojišťovny nebo penzijní fondy, kteří přirozeně tíhnou k dlouhodobým investicím do nemovitých aktiv, budou jevit zájem pouze o standardizované investiční produkty a solidní projekty, které mohou představovat záruku spolehlivého obchodu;

34.  vyzývá Komisi, a zejména GŘ TRADE, aby neupouštěly od vytvoření samostatné energetické kapitoly v dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství s cílem odstranit celní i necelní překážky obchodu ze strany USA, které se týkají zkapalněného zemního plynu (LNG) a ropy, a rovněž omezit neopodstatněná protekcionistická opatření, což by mohlo přispět k rozvoji konkurenceschopnějšího prostředí pro evropské podniky tím, že se sníží rozdíl v nákladech na energii na obou stranách Atlantiku; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu rovněž zajistila, že tato energetická kapitola bude obsahovat i ustanovení o prohloubení spolupráce mezi výzkumnými programy financovanými vládami EU a USA, což se týká zejména programu USA ARPA-E;

35.  poukazuje na to, že obchodní politika EU by se měla zaměřovat na zvýšení energetické bezpečnosti v souladu s článkem 194 SFEU a na diverzifikaci evropské skladby zdrojů energie a snižování závislosti na jediném externím dodavateli či jediném zdroji dodávek a současně respektovat příslušné rozdělení pravomocí stanovené ve Smlouvě;

36.  vyzývá Komisi, aby zajistila přísnější monitorování postupů, které narušují hospodářskou soutěž, a antidumpingová opatření na ochranu evropského odvětví energetiky před nekalým dovozem ze třetích zemí;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že se v Radě zastavily diskuse o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu navzdory tomu, že Parlament vyjádřil přísnějším opatřením proti nekalému dovozu ze třetích zemí důraznou podporu;

38.  vyzývá Radu, aby pokročila v modernizaci nástrojů na ochranu obchodu a zajistila tak, aby evropský zpracovatelský průmysl, zejména průmysl vyrábějící turbíny, solární panely, vysoce kvalitní ocel a stavební materiály, mohl v plné míře využít energetického přechodu;

39.  zdůrazňuje význam ustanovení obchodních dohod, která se týkají technologické spolupráce a služeb v oblasti energetické účinnosti a decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně údržby a vývoje softwaru; poukazuje na to, že snižování emisí uhlíku je společným cílem EU a řady partnerských zemí, regionů a měst;

40.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástrojů mezinárodního obchodu pobízela rozvojové země k diverzifikaci své výroby energie, a aby podporovala výrobu solární energie zejména v oblasti jižního sousedství EU;

41.  vítá jednání o „iniciativě zeleného zboží“ mezi EU a 13 dalšími členy WTO, jež se týká produktů, služeb a technologií, které přispívají k zelenému růstu, k ochraně životního prostředí, ke klimatickým opatřením a k udržitelnému rozvoji, a vyzývá k uzavření rozhovorů do konce roku 2015 na ministerské konferenci WTO v Nairobi;

42.  zdůrazňuje, že jednání o dohodě o environmentálním zboží se musí opírat o definici environmentálního zboží, která je v souladu s politikami EU, a neměla by být v rozporu s opatřeními pro rozvojové země přijatými v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC);

43.  vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala vytvoření systému výměny energie mezi EU a USA s ohledem na stávající i budoucí vývoj v oblasti výzkumu, inovací a udělování licencí pro rozvodné soustavy, např. vedení vysokého napětí, jehož cílem bude rozvoj globální sítě pro sdílení obnovitelných zdrojů energie;

44.  zdůrazňuje, že posílené energetické společenství by mělo být stěžejním nástrojem vnější dimenze energetické politiky EU, a vyzývá Komisi, aby na základě zprávy reflexní skupiny na vysoké úrovni předložila konkrétní návrhy na reformu energetického společenství;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily činnosti energetického společenství, především v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro lepší zabezpečení energetických dodávek, a to mimo jiné lepším prováděním a prosazováním právních předpisů EU, jako např. v souvislosti s cíli pro rok 2020 a 2030, a zejména pak lepší správou, zjednodušením postupů a lepším využíváním nástrojů IT zaměřených na snížení administrativní zátěže, posílením jejích orgánů, a to i pokud jde o zřízení Parlamentního shromáždění energetického společenství, a provedením klíčových projektů v oblasti infrastruktury, jako např. projektů týkajících se přeshraničních obousměrných propojovacích systémů vedení, s cílem zajistit lepší integraci unijního trhu s energií a mechanismů pro zabezpečení dodávek, aniž by bylo třeba zavádět vnitrostátní kapacitní trhy, které narušují účinnost vnitřního trhu s energií;

46.  zdůrazňuje potřebu posílit evropsko-středomořskou spolupráci v oblasti plynu, elektrické energie, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; žádá Komisi, aby urychlila vytvoření evropsko-středomořské platformy pro otázky plynu;

Plně integrovaný evropský trh s energií

47.  má za to, že budoucí energetická unie musí zakotvit volný tok energie v rámci EU a zemí energetického společenství;

48.  zdůrazňuje, že páteří budoucí energetické unie musí být plně funkční, propojený vnitřní trh s energií, který poskytuje zajištěnou, bezpečnou, spravedlivě distribuovanou, sociálně a environmentálně zodpovědnou, účinnou, konkurenceschopnou, cenově dostupnou a udržitelnou energii prostřednictvím plně funkčních, bezpečných a odolných přenosových soustav, jakož i snižování poptávky po energii s cílem umožnit podnikům a spotřebitelům v EU přístup k plynu a elektřině a vytápění a chlazení co nejudržitelnějším, nejúčinnějším, nejdemokratičtějším a nákladově nejefektivnějším způsobem; domnívá se proto, že by se mělo usilovat o další rozšiřování stávajících oblastí trhu; domnívá se, že je naprosto nezbytné podporovat integraci výrobců-spotřebitelů v rámci trhu a sítě EU; upozorňuje na vážné nedostatky, které pociťují venkovská společenství v celé EU v důsledku nedostatečného propojení energetických sítí;

49.  uznává, že v současnosti jednotný trh s energií v Evropě neexistuje a že fragmentace unijních trhů s energií tak velmi poškozuje konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost Evropy;

50.  připomíná, že trhy s energií se odlišují od finančních trhů podkladovými hmotnými aktivy, která v energetice odstraňují systémové riziko; domnívá se, že v této souvislosti je nezbytné uplatňovat finanční nařízení, které se vztahuje taktéž na energetiku, tak, aby rozvoj řádně fungujícího vnitřního trhu s energií nebyl narušen;

51.  zdůrazňuje, že k posouzení skutečné účinnosti a efektivity nákladů je nezbytné zohlednit přímé a vnější náklady různých zdrojů energie a dopad všech forem zásahů ze strany státu na jejich soutěžní postavení v porovnání s ostatními zdroji;

52.  je toho názoru, že tržní mechanismy musí být doplněny o reálné a ambiciózní mechanismy v oblasti zabezpečení dodávek a mechanismy solidarity, které souvisejí např. s účinnějším řízením krizí na regionální úrovni a úrovni EU, s přijetím ambiciózních opatření na úsporu energie, s optimalizovaným využitím infrastruktur pro zkapalněný zemní plyn a skladovacích zařízení pro plyn, a to především za účelem zabezpečení dodávek energie na regionální úrovni, přičemž tyto mechanismy by měly být zohledněny v právních předpisech EU, včetně nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, jež je třeba co nejdříve přezkoumat;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plné provádění a prosazování stávajících právních předpisů EU týkajících se státní podpory, energie, životního prostředí a klimatu; zejména požaduje, aby bylo posouzeno provedení třetího energetického balíčku a jeho přínosů pro spotřebitele; žádá, aby byly odstraněny výjimky z třetího energetického balíčku a byly urychleně přijaty a provedeny kodexy a pokyny týkající se evropské sítě;

54.  vyzývá Komisi, aby přidělila větší množství finančních prostředků Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů ACER, a zdůrazňuje, že by měla být zmocněna k přijetí dalších zaměstnanců, aby se tak umožnilo plné a účinné zavedení sledování energetických trhů v zájmu zajištění integrity a transparentnosti v obchodování s energií a dodržování nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT), což je podmínkou řádného fungování vnitřního trhu EU s energií; konstatuje, že pravomoci agentury ACER by měly být ve vztahu k Evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), Evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) a dalším subjektům vykonávajícím nezbytné funkce v EU posíleny, aby se zajistilo, že může plnit své úkoly uvedené v příslušných právních předpisech EU, a domnívá se, že agentura by měla spolupracovat se sdruženími provozovatelů distribučních soustav, spotřebitelskými organizacemi a dalšími skupinami občanské společnosti;

55.  znovu zdůrazňuje význam odděleného vlastnictví, jak jej stanoví třetí energetický balíček; vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry národní regulační orgány prosazují podmínky popsané ve stanoviscích Komise k certifikaci provozovatelů přenosových soustav;

56.  lituje, že sítě provozovatelů ENTSO-E a ENTSO-G jsou příliš závislé na přídělech z rozpočtu vnitrostátních provozovatelů přenosových soustav, což ohrožuje jejich schopnost jednat jako evropští aktéři;

57.  vyzývá Komisi, aby posílila regulaci činností energetických burz a plynových uzlů spojených s trhem a dozor nad těmito činnostmi;

58.  zdůrazňuje, že v zájmu posílení naší energetické solidarity v případě mimořádné události a v zájmu posílení odolnosti vůči narušení dodávek musí být kdykoli možné realizovat vývoz plynu a elektřiny; konstatuje v této souvislosti, že fungování stávajících systémů přeshraničních přenosů často brání rozhodnutí vnitrostátních provozovatelů přenosových soustav; vyzývá proto agenturu ACER, aby na tento problém kladla ve svých výročních monitorovacích zprávách o dohledu nad trhem větší důraz;

59.  poukazuje na to, že plně fungující vnitřní trh s energií nebude dokončen, pokud budou existovat členské státy, jejichž elektrizační soustavy budou závislé na provozovatelích ze třetích zemí, a zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné zajistit, aby do roku 2025 došlo k synchronnímu připojení pobaltských států ke kontinentální evropské síti;

60.  zdůrazňuje, že vhodně koncipovaná podoba budoucího trhu s elektřinou v EU je naléhavě nutná a musí usilovat o podporu nezbytných investic s cílem zaručit dodávky v dlouhodobém výhledu a o integraci obnovitelných zdrojů energie, která se bude důsledněji opírat o tržní zásady a bude lépe vyhovovat potřebám bezpečnosti sítě, přičemž bude plně zohledňovat měnící se povahu nabídky a poptávky v oblasti energií, rozsáhlejší využívání mikrovýroby, technologií reagujících na poptávku a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů; v této souvislosti konstatuje, že je třeba přijmout společné normy pro inteligentní sítě, které představují klíčový prvek pro zajištění stabilních dodávek a volného toku energie přes hranice, a tudíž přispívají k energetické bezpečnosti; dále zdůrazňuje úlohu, kterou rozvoj inteligentnějších energetických sítí a nových zařízení pro skladování energie může hrát při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v evropském měřítku a při zajišťování toho, aby tyto infrastruktury byly rozvíjeny společně s regionálními centry pro obnovitelné zdroje energie;

61.  vyzývá členské státy a Komisi, jakož i smluvní strany energetického společenství a sekretariát energetického společenství, aby své úsilí zaměřily na pokrok v oblasti projektů společného zájmu a projektů v zájmu energetického společenství s cílem dosáhnout vytvoření celoevropské supersítě, která bude schopna přenášet energii a plyn mezi zeměmi EU z celé škály zdrojů; domnívá se, že elektrická síť musí být s to směřovat energii z míst jejího přebytku do míst, v nichž je jí nedostatek, čímž umožní trhu okamžitě reagovat v případech, kdy dojde k výpadkům dodávek, vyrovnávat denní a sezónní výkyvy, integrovat energii z obnovitelných zdrojů, zajistit bezpečnost dodávek a posílit evropský trh s energií; domnívá se, že je třeba uvažovat o rychlejším schvalování a povolování projektů a o podpoře modernizace stávajících přenosových struktur; dále zdůrazňuje, že toto úsilí se musí zaměřit zejména na řešení problémů, které vyplývají z energeticky izolovaných oblastí;

62.  vítá své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020;

63.  opakuje své odhodlání dosáhnout 10% vzájemného propojení trhu v zájmu dokončení vnitřního trhu s energií v EU a vítá návrh Evropské rady týkající se minimální 15% úrovně elektroenergetických propojení mezi členskými státy do roku 2030; současně uznává, že je důležité i dosáhnout kvantitativního cíle propojení prostřednictvím zajištění dostupnosti stávající vnitrostátní a přeshraniční infrastruktury, aby tak bylo zajištěno účinné využívání evropských zdrojů energie a aby bylo zvýšeno zabezpečení dodávek;

64.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit spolehlivý, stabilní a předvídatelný regulační rámec, který umožní přijímání dlouhodobých závazků a který je nezbytný pro zajištění nových investic do energetické infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zkrátila lhůtu pro kvalifikaci projektů jakožto projektů společného zájmu; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit zavádění inteligentních distribučních soustav prostřednictvím zrychlených schvalovacích postupů a prostřednictvím politické podpory a úpravy regulačních rámců pro provozovatele sítí, které budou reagovat na měnící se potřeby investic a stimulovat investice do informačních a komunikačních technologií a automatizace stejně jako v případě rozšíření tradičních soustav;

65.  zdůrazňuje, že energetická unie by měla rovněž přispívat k vytvoření „energetické investiční unie“ a zajistit, aby více než 1 trilion EUR z investic, které si v nadcházejících letech vyžádá oživení evropského hospodářství, pocházelo od soukromých a veřejných investorů; konstatuje, že taková „energetická investiční unie“ by měla vytvářet příležitosti pro velké investory, stejně jako individuální spotřebitele a soukromé občany; konstatuje, že pro vytvoření prostředí, které usnadňuje soukromé financování a zajišťuje jeho nejlepší využití, má klíčový význam jistota investora; trvá na tom, že stabilní regulační rámec může být vytvořen jen na základě systému stabilní správy, který zaručuje rovné a stabilní regulační podmínky a podporuje důvěru soukromého sektoru;

66.  zdůrazňuje, že provedení projektů v oblasti strategické infrastruktury přispívá ke střednědobým a dlouhodobým cílům energetické bezpečnosti a je v plném souladu s dlouhodobými závazky EU, pokud jde o dekarbonizaci, a s jejími právními předpisy v oblasti životního prostředí a v jiných souvisejících oblastech;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby považovaly investice do menších propojovacích vedení plynu a elektřiny spojujících sousedící regiony za stejně důležité jako investice do větších projektů společného zájmu; vyzývá Komisi a členské státy, aby při rozvoji propojovacích vedení úzce spolupracovaly s regionálními orgány;

68.  poukazuje na význam integrace plánování poptávky po energii a její nabídky na úrovni vnitřního energetického trhu Unie, kdy je třeba za prioritní považovat snížení poptávky a decentralizovaná řešení, s cílem dosáhnout nákladově optimálního zabezpečení dodávek a vyhnout se zbytečným nebo předimenzovaným investicím do infrastruktury a nezhodnoceným nákladům;

69.  má za to, že s ohledem na rozsáhlé investice, které vyžadují stárnoucí a nevhodné distribuční sítě a připojení většiny obnovitelných zdrojů energie do distribuční sítě, by Komise a členské státy měly zvážit zvláštní iniciativy, včetně finančních nástrojů, na podporu investic prováděných provozovateli distribučních soustav; rozhodně doporučuje, aby členské státy přiznaly těmto investicím prioritu;

70.  vyzývá Komisi, aby objasnila, jakým způsobem hodlá využít investiční plán skýtající 315 miliard EUR ve spojení s dalšími existujícími fondy s cílem maximalizovat pákový potenciál Evropského fondu pro strategické investice a financovat infrastruktury a projekty potřebné k dokončení energetické unie;

71.  domnívá se, že posílení regionální spolupráce a koordinace politik je zásadním krokem k širší integraci trhu s energií v celé EU; podporuje proto regionální přístup jak mezi členskými státy, tak se smluvními stranami energetického společenství s cílem zajistit zabezpečení dodávek a urychlit integraci trhu, a to včetně dalšího vytváření regionálních center, která mají sloužit ke zvýšení likvidity trhu, zejména v oblasti střední a východní Evropy; zdůrazňuje, že mechanismy spolupráce by mohly zjednodušit politickou spolupráci a spolupráci na trhu s energií a usnadnit společné rozhodování o nezbytných investicích do plynárenských infrastruktur v regionech; má za to, že znalosti a informace v oblastech, jako jsou zařízení na skladování energie a postupy zadávání veřejných zakázek týkajících se zkapalněného zemního plynu (LNG) a propojovacího vedení, by mohly být rozvíjeny společně; uznává důležitou úlohu, kterou sehrávají výměny energie v podpoře likvidního, transparentního a bezpečného obchodování s energií; zdůrazňuje potenciál, který představují přeshraniční projekty jakožto páka pro řešení na úrovni EU;

72.  podporuje integraci energetických systémů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí prostřednictvím regionálního přístupu v rámci budoucí evropské energetické unie;

73.  zdůrazňuje, že posílená regionální spolupráce může přispět k větší energetické bezpečnosti, lepšímu plánování infrastruktury, zajištění optimalizace nákladů na začleňování obnovitelných zdrojů i ke snížení nákladů pro spotřebitele;

74.  vítá skutečnost, že Komise přikládá posílení regionální spolupráce velký význam; vyzývá Komisi, aby prověřila a stanovila, jaký je optimální rozsah spolupráce v oblasti sítí (a trhu) pro přenos plynu a elektrické energie v EU; poukazuje na to, že v některých případech mají nejlepší předpoklady k určení toho, co vyžaduje situace na vlastním území, členské státy, zatímco v jiných případech spočívá zřejmá přidaná hodnota ve spolupráci řízené na úrovni EU; poukazuje na to, že však v některých případech bylo zjištěno, že skupiny členských států, jako například pentalaterální energetické fórum, dospěly k výsledkům podstatně rychleji prostřednictvím rozsáhlé regionální spolupráce založené na řešení společných výzev; souhlasí s Komisí, že stávající regionální struktury mohou představovat vzor pro EU jako celek;

75.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh systému řízení makroregionální tržní spolupráce, ve kterém svoji úlohu sehrají rovněž Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty; poukazuje na to, že za účelem dosažení maximální optimalizace nákladů by tento systém regionálního řízení měl vycházet ze stávajících regionálních geografických a tržních entit, konkrétně: i) z Plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP); ii) z koordinačních iniciativ pro jihovýchodní Evropu; iii) z rozšířeného pentalaterálního energetického fóra; iv) z iniciativy zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí; zdůrazňuje, že je třeba v této souvislosti posílit úlohu agentury ACER;

76.  vyzývá Komisi, aby provedla studie optimalizace nákladů posuzující a kvantifikující přínosy regionální spolupráce ve výše uvedených regionech; domnívá se, že by Komise a dotčené členské státy měly na základě těchto studií společně vytvořit a provést plán pro vytvoření uvedených makroregionů;

77.  vyzývá Komisi, aby povzbuzovala a podporovala projekty regionální spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav a distribučních soustav elektřiny a plynu, kteří mají zásadní význam pro zajištění bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energie, tím, že umožní poskytování podpory pro místní výrobu energie (zejména z obnovitelných zdrojů) a pro vyrovnání se s technologickými změnami (inteligentní sítě, inteligentní měřicí přístroje atd.) a s novými vzorci výroby a spotřeby (např. vozidla s elektrickým pohonem);

78.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu názorů ohledně energetických projektů mezi územními celky v Evropě (regiony, místní orgány, obce atd.) s cílem informovat a spojit volené zástupce a širokou veřejnost;

79.  vyzývá k vytvoření řádně integrovaných a konkurenceschopných regionálních trhů s elektřinou a plynem, které zajistí, že energetické systémy ve všech částech Unie budou dostatečné a pružné; požaduje, aby Komise rozhodně a transparentně zasáhla proti všem případům protekcionismu, protisoutěžního chování a proti všem překážkám bránícím vstupu na trh nebo jeho opuštění; zdůrazňuje význam zajištění stabilního vnitrostátního regulačního rámce, který bude řešit administrativní překážky a zjednodušovat vnitrostátní administrativními postupy, a to i v zájmu zajištění rovných podmínek pro občanské projekty;

80.  zdůrazňuje, že v zájmu úspěšného vyvážení vnitřního trhu nejsou zapotřebí pouze investice do vzájemného propojení, ale mimo jiné i do vnitrostátních soustav, elektráren na fosilní paliva vybavených zařízením pro zachycování uhlíku a nových jaderných elektráren v těch členských státech (které o ně projeví zájem), protože představují zásadní zdroj nízkouhlíkové energie pro pokrytí základní výroby, skladovacích kapacit (jako jsou například terminály pro zkapalněný zemní plyn) a do inteligentních sítí, a flexibilní výroby energie, aby bylo možné vyřešit otázku zvýšeného množství energie vyráběné z obnovitelných a rozptýlených zdrojů;

81.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit právní rámec, který posílí postavení spotřebitelů a umožní jejich aktivní zapojení se na trhu v roli investorů, výrobců a akcionářů, a to na základě rozvoje dynamické tvorby cen a otevírání trhu zdrojům na straně nabídky i poptávky; konstatuje, že zapojení občanů lze posílit mimo jiné pomocí: finanční účasti spotřebitelů; energetických družstev a mikrovýroby a skladování; spotřeby vlastní energie; decentralizace dodávek energie; zavedení energetických systémů založených na inteligentních sítích, včetně inteligentních měřících přístrojů; posílení hospodářské soutěže na maloobchodních trzích; úplné transparentnosti; a flexibility cen a spotřebitelských rozhodnutí;

82.  zdůrazňuje, že výrobci-spotřebitelé, kteří poskytují síť se skladovacími kapacitami, by měli být odměněni a vybízeni k tomu, aby spotřebovávali vlastní produkci zelené elektřiny, aniž by byli penalizováni; poukazuje na skutečnost, že tyto iniciativy by mohly přispět ke konkurenceschopnějšímu a dobře fungujícímu vnitřnímu trhu s energií, který by zase mohl pomoci zvýšit odolnost místních komunit, zajišťovat pracovní místa a prosperitu na lokální úrovni a snížit celkový účet za energie pro spotřebitele a pomoci při řešení závažných sociálních problémů, jako je například energetická chudoba a zranitelnost některých spotřebitelů; žádá Komisi, aby shromažďovala posouzení dopadu a osvědčené postupy s ohledem na opatření přijatá na vnitrostátní úrovni v rámci boje proti energetické chudobě a aby zajistila, že tyto osvědčené postupy budou soustředěny a propagovány v rámci jednoho specializovaného evropského subjektu; zdůrazňuje, že je třeba přijmout odpovídající opatření k zajištění ochrany údajů spotřebitelů, kteří jsou přímo zapojeni na trhu;

83.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly další rozvoj a využívání místních a regionálních zdrojů obnovitelné energie a místních a regionálních distribučních sítí a sítí pro centrální zásobování teplem prostřednictvím politik, které budou odstraňovat stávající překážky a pomáhat transformovat trh; vyzývá Komisi, aby předložila návrh pokynů týkajících se spotřeby vlastní energie s cílem podporovat její využívání a chránit práva spotřebitelů;

84.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vlastní spotřebu a mikrovýrobu energie prostřednictvím různých režimů podpory energie z obnovitelných zdrojů zaměřených na ty nejzranitelnější spotřebitele;

85.  vyzývá Komisi, aby do energetické politiky EU začlenila i místní aktéry a aby předložila návrh na vytvoření decentralizovaných středisek pro budování kapacit a poradenství, jejichž cílem by bylo poskytovat místním orgánům vybavení a podporu, aby mohly jednat s dodavateli energie na stejné úrovni, a aby podpořila rozvoj výroby energie na místní úrovni prostřednictvím družstev, místních společností a obecních orgánů;

86.  vyzdvihuje potřebu vymezit místní osvědčené postupy a podporovat jejich šíření v rámci Unie, zlepšit koordinaci mezi opatřeními přijímanými na místní úrovni a evropskými politikami a usilovat o řešení problémů, které souvisejí s akceptací projektů v oblasti energetiky na místní úrovni; navrhuje vytvoření „Evropského územního fóra“;

87.  má za to, že jednotný trh s plynem a elektřinou by měl být stejně přínosný pro všechny spotřebitele v EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že již nesmí být tolerovány stávající cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy v důsledku nedostatečné integrace a nedokonalého propojení trhu; naléhá na Komisi, aby urychleně navrhla opatření na dosažení větší cenové konvergence a integrace trhu v celé Unii;

88.  zdůrazňuje kladný dopad integrace trhů na velkoobchodní, popřípadě i maloobchodní ceny v odvětví elektřiny; domnívá se, že revize uspořádání evropského trhu s elektřinou musí lépe propojit velkoobchodní a maloobchodní trhy, přispět k odstranění překážek na velkoobchodních a maloobchodních trzích a spotřebitelům poskytnout možnost volby mezi dodavateli energií;

89.  domnívá se, že v rámci jakéhokoli přezkumu maloobchodních trhů s energií by měla být důkladně zvážena možnost přijetí dalších opatření na ochranu spotřebitele, jako např. formou podpory a prosazování režimů kolektivní změny dodavatele, požadavku, aby vyúčtování za energii zahrnovala srovnání s konkurenty na základě dlouhodobých vzorců spotřeby, požadavku, aby dodavatelé automaticky přidělovali zákazníkům nejvýhodnější dostupný tarif, a zajištění omezeného počtu snadno srovnatelných standardizovaných tarifů;

90.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého plánu pro postupné rušení všech regulovaných cen zachovala možnost regulace cen a standardizace sazebníků, pokud budou sloužit k omezení monopolních nebo neočekávaných zisků narušujících trh, s cílem ochránit zranitelné spotřebitele či umožnit srovnání sazeb konkurenčních dodavatelů;

91.  vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj celkových cen energií v Evropě, po započítání všech daní, poplatků, dotací a všech dalších skrytých nákladů, aby bylo možné určit opatření, která mohou pomoci tyto ceny snížit;

Energetická účinnost přispívající ke snížení poptávky

92.  připomíná usnesení ze dne 5. února 2014, 26. listopadu 2014 a 14. října 2015, v nichž Evropský parlament vyzývá k přijetí tří závazných cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména pak cíl v oblasti energetické účinnosti ve výši 40 %; zdůrazňuje, že cíl EU v oblasti energetické účinnosti na období po roce 2020 by měl být závazný a měl by být prováděn prostřednictvím individuálních cílů jednotlivých členských států; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla různé scénáře týkající se energetické účinnosti pro rok 2030, včetně úrovně, kterou Parlament stanovil na 40 %; naléhavě vyzývá Radu, která žádala přijetí celounijního cíle ve výši nejméně 27 %, aby v souladu s cílem přijatým Parlamentem revidovala své cíle směrem nahoru;

93.  konstatuje, že ambiciózní a dosažitelné zlepšení energetické účinnosti, o nějž se usiluje v zájmu soudržnosti, solidarity a nákladové efektivnosti, by mohlo posílit energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost, zvýšit počet pracovních míst a posílit růst, pomoci udržovat výdaje spotřebitelů na nízké úrovni a bojovat s energetickou chudobou a dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky;

94.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly zásadu „energetická účinnost především“; konstatuje, že podle Mezinárodní energetické agentury je energetická účinnost „nejdůležitějším palivem“ a je největší zárukou návratnosti investic do všech energetických zdrojů; zdůrazňuje, že nárůst energetické účinnosti, zejména snížení energetických ztrát v obytných budovách, má zásadní vliv na snížení dovozu energie z třetích zemí do EU, vzhledem k tomu, že se 61 % plynu dováženého do Evropské unie používá v obytných budovách, především pro účely vytápění; v tomto ohledu vyzývá, aby se k projektům v oblasti energetické účinnosti a energetické infrastruktury přistupovalo jako ke klíčovým investicím, které mají podobný význam jako investice do nových kapacit na výrobu energie;

95.  zdůrazňuje, že zvýšení energetické účinnosti snižuje výdaje domácností i průmyslu za energie a současně významně omezuje závislost EU na dovozech ze třetích zemí; zdůrazňuje, že existuje potenciál pro vytvoření dvou milionů pracovních míst v důsledku opatření týkajících se energetické účinnosti do roku 2020, a to zejména v oblasti obytných budov, jejichž poptávka po energii představuje přibližně 40 % celkové spotřeby energie v EU; zdůrazňuje, že nárůst energetické účinnosti doplňuje diverzifikaci dodávek energie;

96.  vyzývá Komisi, aby odhalila a odstranila zbývající překážky bránící opatřením týkajícím se energetické účinnosti a vytvořila skutečný trh v oblasti energetické účinnosti za účelem podpory předávání osvědčených postupů a zajištění dostupnosti produktů a řešení v celé EU s cílem vybudovat skutečně jednotný trh s produkty a službami v oblasti energetické účinnosti;

97.  zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důkladnost i tempo renovace budov a využívání udržitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení, a to na základě vhodných pobídek za účelem snížení poptávky po energii; doporučuje pokračovat ve zvyšování norem energetické účinnosti pro budovy s přihlédnutím k technickým inovacím a při zajištění jejich podpory, zejména pokud jde o používání informačních modelů budov a simulace dopadu stavebních materiálů v rámci celého jejich životního cyklu při zadávání veřejných zakázek; doporučuje kromě toho, aby byla i nadále podporována výstavba budov, jejichž energetická spotřeba se blíží nule, což by byl další krok k zajištění energetické nezávislosti a udržitelného a bezpečného energetického systému;

98.  zdůrazňuje, že při jednáních o energetické účinnosti v EU je třeba uznat a náležitě zohlednit také investice do zvyšování energetické účinnosti, které byly doposud učiněny ze strany průmyslu;

99.  má za to, že průmysl potřebuje od tvůrců politik jednoznačné signály, aby mohl realizovat potřebné investice do naplňování cílů EU v oblasti energetiky; zdůrazňuje proto, že v zájmu podpory energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni je zapotřebí přijmout ambiciózní cíle a regulační rámec podporující inovace, aniž by se tím vytvářela zbytečná administrativní zátěž;

100.  je přesvědčen, že cíl v oblasti energetické účinnosti musí existovat v součinnosti s cíli v oblasti energie a klimatu a musí posilovat konkurenceschopnost hospodářství EU ve vztahu k jejím hlavním obchodním partnerům;

101.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat stávající právní předpisy v oblasti energetické účinnosti, včetně směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti, a zároveň zajistit řádné provádění těchto právních předpisů členskými státy s cílem usnadnit dosažení vnitrostátních cílů a doplnit již prováděné vnitrostátní politiky, které jsou nastaveny podle rámce pro oblast klimatu a energie do roku 2020; vyzývá Komisi, aby přezkoumala právní předpisy EU v oblasti energetické účinnosti, jak je stanoveno v příloze rámcové strategie o vytvoření energetické unie;

102.  zdůrazňuje úlohu energetického štítku EU pro posílení postavení spotřebitelů a poskytování přesných, relevantních a srovnatelných informací o energetické účinnosti produktů se spotřebou energie; zdůrazňuje potřebu revize energetických štítků s cílem ještě více usnadnit rozhodování spotřebitelů s ohledem na energetickou účinnost a stimulovat výrobu energeticky účinných produktů;

103.  zdůrazňuje úspěch a další potenciál ekodesignu z hlediska zlepšení energetické účinnosti a energetické spotřeby produktů, čímž zároveň dojde ke snížení nákladů domácností na energie a jejich spotřeby energie a ke snížení emisí skleníkových plynů; vyzývá Komisi, aby zavedla další prováděcí opatření, s přihlédnutím k rozsáhlejší agendě v oblasti účinnosti zdrojů, a aby přezkoumala stávající opatření v zájmu zajištění jejich přiměřenosti;

104.  je si vědom toho, že zásadní úlohu při zajišťování energetické nezávislosti mají místní orgány, společnosti a občané, kteří mohou zvyšovat energetickou účinnost prostřednictvím: lepšího územního plánování, rozvoje internetových, informačních a komunikačních technologií souvisejících s energetikou, zavádění inteligentních sítí, řízení energie na straně poptávky, kombinované výroby, infrastruktury pro alternativní paliva a zavádění tepelných čerpadel, spotřeby vlastní energie a zavádění, modernizace a rozšiřování soustav dálkového vytápění a chlazení; zdůrazňuje, že je nutné podporovat občanské iniciativy, jako jsou projekty v oblasti obnovitelných zdrojů realizované v rámci družstev nebo komunit, posilovat vazby mezi občany a poskytovateli energetických služeb, podporovat aktivnější a udržitelnější způsoby cestování, vytvářet a uplatňovat řešení inteligentních měst, zavádět progresivní distribuční infrastruktury na podporu ekologické mobility ve městech a prosazovat rekonstrukci a izolaci budov, včetně homogenní izolace; navrhuje propojit všechny partnery víceúrovňové správy v provozním rozhraní, které aktivně zapojí Pakt starostů a primátorů;

105.  za naprosto prioritní považuje vytváření nástrojů financování a inovativních modelů, které na místní, regionální, státní a evropské úrovni uvolní veřejné prostředky a zapojí soukromé finance s cílem podpořit investice do klíčových oblastí energetické účinnosti, jako je rekonstrukce budov, s náležitým přihlédnutím ke zvláštní povaze dlouhodobých investic; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který řídí Evropská investiční banka (EIB), a trvá na tom, že je nezbytné plně zapojit národní podpůrné banky; bere na vědomí, že tyto nástroje je třeba doplnit cílenou technickou pomocí; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit nákladovou efektivnost programů pro energetickou účinnost ve veřejných budovách; vyzývá Komisi, aby při přípravě iniciativy pro „inteligentní financování inteligentních budov“ zvážila všechny tyto aspekty;

106.  domnívá se, že jednotlivé evropské fondy, které poskytují financování pro zlepšení v oblasti energetické účinnosti, by měly být lépe směrovány a jejich priority by měly být upraveny tak, aby zlepšovaly situaci zranitelných osob a spotřebitelů s nízkými příjmy a aby řešily problematiku rozdělení pobídek mezi vlastníka a nájemce budovy nebo mezi vlastníky navzájem;

107.  vyzývá Komisi, aby po konzultaci s příslušnými průmyslovými odvětvími a státními, regionálními a místními zúčastněnými subjekty vymezila osvědčené postupy financování energetické účinnosti v celé EU a v zahraničí a následně začlenila financování a mechanismy inovativního financování do činností EBRD, EIB a dalších fondů EU;

108.  zdůrazňuje, že vytvoření nové kultury energetiky má zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti a změny klimatu; vyzývá členské státy, aby prostřednictvím vhodných vzdělávacích modulů na školách zvyšovaly informovanost mladších generací s cílem vytvořit nové modely chování spotřebitele ve vztahu k energiím;

Přechod k udržitelnému hospodářství;

109.  připomíná, že dohoda dosažená v říjnu 2014 v rámci Evropské rady ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ zahrnuje závazek ke snížení domácích emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 1990 nejméně o 40 %, jenž představuje základ pro rozvoj dimenze dekarbonizace energetické unie; poznamenává, že toto rozhodnutí také představuje nejambicióznější příspěvek k mezinárodním jednáním o klimatu, která budou vedena na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži v prosinci 2015 za účelem dosažení závazné dohody v oblasti změny klimatu;

110.  zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži komplexní, ambiciózní a závazné dohody, která bude obsahovat řádné záruky pro udržení výše nárůstu globální průměrné teploty pod 2 °C ve srovnání s předindustriální úrovní spolu s globálním, solidním a společným systémem pro transparentnost a odpovědnost, který bude zahrnovat monitorování, povinnost podávat zprávy a efektivní a účinný systém udržování souladu; je přesvědčen, že mezinárodní režim týkající se klimatu pro období po roce 2020 by měl obsahovat ustanovení umožňující větší ambice, podporovat úsilí o nákladově efektivní snahy o zmírnění změny klimatu a poskytovat příležitosti k ochraně ekologické vyváženosti a udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se ke snížení emisí významným způsobem zavázali ti, kteří patří mezi největší znečišťovatele na světě; zdůrazňuje, že klíčovou roli, pokud jde o oblast klimatu a energetiky, bude hrát diplomacie EU;

111.  připomíná, že omezení průměrného nárůstu globální teploty o 2 °C nezaručuje, že se zabrání významným nežádoucím dopadům na klima; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly celosvětové emise uhlíku postupně odstraněny do roku 2050 nebo krátce poté, aby bylo možné udržet svět na nákladově efektivní trajektorii emisí kompatibilní s cílem „nepřekročit 2 °C“;

112.  domnívá se, že s ohledem na náklady spojené s energiemi má rozvoj obnovitelných zdrojů energie pro energetickou unii zásadní význam; zdůrazňuje zásadní roli, kterou mají obnovitelné zdroje energie v EU pro dosažení energetické bezpečnosti a politické a hospodářské nezávislosti tím, že snižují potřebu dovozu energie; zdůrazňuje klíčovou úlohu obnovitelných zdrojů pro zlepšení kvality ovzduší a tvorbu pracovních míst a zajištění růstu; domnívá se, že obnovitelné zdroje energie poskytují bezpečné, udržitelné, konkurenceschopné a cenově dostupné energie a že hrají významnou úlohu v prosazování vedoucího postavení Evropy, pokud jde o zelené hospodářství a rozvoj nových odvětví a technologií; v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající podoba trhu s energiemi by měla být dynamičtější a flexibilnější, aby do tohoto trhu mohly být začleněny různé zdroje energie; upozorňuje na skutečnost, že výrobní náklady na energii z obnovitelných zdrojů během posledních let významně poklesly; zdůrazňuje důležitost rozvoje přeshraniční infrastruktury a posílení výzkumu a inovací v rozvoji inteligentnějších energetických sítí a nových způsobů řešení skladování energie, ale i flexibilních technologií výroby, aby mohly být začleněny obnovitelné zdroje;

113.  vítá závazek Komise, která je odhodlána učinit z Evropské unie „světovou jedničku v oblasti obnovitelné energie“; naléhavě vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila funkční a proveditelnou strategii; vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily transparentnost, soudržnost, stabilitu a návaznost regulačních rámců energie z obnovitelných zdrojů a aby se vyhnuly zpětným změnám ekonomických podmínek pro investice, a to s cílem zajistit posílení důvěry investorů a přispět k nákladově efektivnímu šíření energie z obnovitelných zdrojů napříč regiony EU; zdůrazňuje, že je třeba lepší koordinace podpůrných režimů v souladu s pokyny Evropské komise pro navrhování režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, aby se zamezilo potenciálnímu narušení trhu a zabezpečila efektivní podpora energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že správné tržní podmínky pro investování do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a inteligentních infrastruktur mají rozhodující význam pro snižování emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že energetická unie by měla pro účely podpory evropských energetických zdrojů optimalizovat tržní nástroje, aby zajistila, že přechodu na jiné zdroje energie bude dosaženo nákladově nejefektivnějším a k životnímu prostředí nejšetrnějším způsobem;

114.  zdůrazňuje, že s ohledem na vnitrostátní režimy subvencování a státní podpory musí EU zajistit rovné vnitřní podmínky pro všechny, jimiž nebude nespravedlivě posilováno dominantní postavení některých technologií a provozovatelů na trhu, s cílem transformovat naše energetické systémy; vítá z tohoto hlediska zprávu Komise ze dne 10. října 2014 o dotacích a nákladech na energii EU a vyzývá Komisi, aby tuto zprávu každoročně aktualizovala, aby bylo možné lépe určit, která odvětví a oblasti potřebují dodatečné finanční prostředky a která odvětví se v důsledku dotací potýkají s narušením trhu;

115.  zdůrazňuje, že musí být zrušeny dotace, jež škodí životnímu prostředí, a že je naléhavě třeba je identifikovat a postupně odstranit, neboť tyto dotace jsou plýtváním veřejnými prostředky, které jsou nejprve vynakládány na podporu znečišťujících postupů a později na odstraňování škod, které způsobily;

116.  zdůrazňuje, že přechod na konkurenceschopné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství nabízí významné příležitosti ve smyslu nových pracovních míst, inovací, růstu a nižších účtů za energie pro podniky i domácnosti; uznává však, že tyto příležitosti mohou být realizovány pouze za intenzivní spolupráce Komise, členských států, místních a regionálních orgánů, občanů a průmyslu, jež se zaměří na co nejúčinnější pobídky a regulační rámce; poznamenává, že řádně řízená dekarbonizace by neměla vést k vyšším nákladům na energie, k energetické chudobě, deindustrializaci evropského hospodářství nebo zvyšování nezaměstnanosti; trvá tudíž na aktivním zapojení sociálních partnerů do řešení sociálních dopadů přechodu na udržitelnou energetickou unii; zdůrazňuje, že v EU jsou nezbytné celounijní a zároveň tržní a technologicky neutrální politiky, které zohledňují všechny příslušné právní předpisy a relevantní cíle EU a jimiž je těchto cílů dosahováno s nejnižšími náklady pro společnost;

117.  připomíná, že mají-li se splnit požadavky rostoucího globálního trhu, je třeba, aby se fotovoltaický průmysl stal ústředním prvkem evropské průmyslové politiky, vzhledem k tomu, že mnohé fotovoltaické buňky a moduly jsou v současnosti vyráběny mimo Evropskou unii, především v Číně; zdůrazňuje, že EU musí být plně součástí tohoto nového investičního cyklu, aby si udržela své vedoucí postavení ve výzkumu a vývoji, ve strojírenství a v některých dalších segmentech, jaké tvoří invertory a zařízení pro vyváženou instalaci, a zároveň aby mohla znovu získat vedoucí postavení ve výrobě zařízení (buňky a moduly); je přesvědčen, že by si EU měla stanovit cíl dokázat uspokojit do roku 2020 alespoň 20 % svého vlastního trhu buňkami a moduly vyrobenými v tuzemsku;

118.  uznává přínos většího používání energie z obnovitelných zdrojů na trhu s teplem, zejména v budovách; poukazuje na zvýšenou flexibilitu tepelných infrastruktur a skladování, pokud jde o usnadňování integrace nestálých obnovitelných zdrojů energie pomocí ukládání energie ve formě tepla; připomíná, že energetickou bezpečnost je možné zvýšit rozvojem sítí pro centrální zásobování teplem a dálkové chlazení, které jsou ideálním prostředkem pro využívání udržitelného tepla ve městech ve velkém měřítku, neboť mohou současně dodávat teplo získané z různých zdrojů a nejsou ze své podstaty závislé na jediném konkrétním zdroji;

119.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby na úrovni členských států byly vyžadovány minimální úrovně výroby energie z obnovitelných zdrojů u výstavby nových a rekonstrukce starších budov a aby projekty na výrobu energie z obnovitelných zdrojů těžily z pružných administrativních a technických postupů pro připojení k síti, zejména vymáháním čl. 13 odst. 4 a 13. odst. 1 písm. f) směrnice 2009/28/ES a čl. 7 odst. 3 směrnice 2009/72/ES; vyzývá Komisi, aby během svých prací na revidování stávajících relevantních právních předpisů navýšila počet budov vybavených obnovitelnými energetickými systémy, požadovala zřizování jednotných kontaktních míst vyřizujících administrativní postupy pro menší projekty v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a zjednodušené oznamovací postupy pro instalace obnovitelných zdrojů energie, jejichž výroba slouží výhradně vlastní spotřebě, a aby vytvořila rámec pro inovativní způsoby připojování k síti a pro obchodování se službami sítě na úrovni distribuční sítě;

120.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro vytápění a chlazení uvádějící úplný výčet opatření a synergií v obytných, obchodních a průmyslových odvětvích potřebných ke snížení této závislosti, které současně přispějí ke splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu, dosažení úspor energie, posílení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a které podpoří růst a vytváření pracovních míst stejně jako inovaci systému; zdůrazňuje, že tato strategie pro vytápění a chlazení by měla řešit všech pět dimenzí energetické unie;

121.  zdůrazňuje, že vodní energie je nejvýznamnější vlastní, obnovitelný a bezpečný energetický zdroj, na který připadá 11 % veškeré evropské výroby elektřiny; zdůrazňuje, že vodní energie bude proto nadále hrát významnou úlohu ve výrobě a skladování elektřiny a bude významně přispívat k dekarbonizaci evropského hospodářství a snižování závislosti EU na vnějších zdrojích energie;

122.  požaduje zvláštní zaměření na obnovitelné zdroje energie na moři v souladu se sdělením Komise o modré ekonomice, neboť je to odvětví s obrovským potenciálem, které je však méně zavedeným než ostatní odvětví obnovitelných zdrojů;

123.  konstatuje, že začleňování rostoucího podílu tuzemsky vyrobeného bioplynu by mohlo mít na energetickou bezpečnost pozitivní vliv; zdůrazňuje v té souvislosti nutnost udržování stávající plynové infrastruktury použitelné k tomuto účelu;

124.  poznamenává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by mohla přispět biomasa z udržitelného lesního hospodářství;

125.  poznamenává, že současná politika EU v oblasti biopaliv je kritizována z mnoha stran za to, že nebere ohled na emise skleníkových plynů související s nepřímými změnami využívání půdy, které mohou být způsobeny přesunem stávající zemědělské produkce na neobdělávané pozemky, a to jak v EU, tak mimo ni;

126.  domnívá se, že udržitelný přístup k plnění cílů energetické bezpečnosti EU by neměl dále rozšiřovat využívání biopaliv pěstovaných na půdě a že lepším řešením je zlepšení účinnosti paliv u vozidel, snížení poptávky po dopravě, utlumení intenzivního chovu hospodářských zvířat a větší využívání biopaliv z odpadů a zbytků, které nevedou k dalším změnám ve využívání půdy;

127.  očekává a podporuje projekty a investice, které využívají odpadní uhlík jako komoditu pro nízkouhlíkové chemické látky a pokročilá biopaliva (například využitím mikrobů, které vznikají v odpadních plynech bohatých na uhlík a které jsou přeměňovány na paliva a chemické látky, jež nahrazují paliva vyrobená z fosilních zdrojů nebo biopaliva první generace), a tím snižují emise a znečišťující látky z průmyslových procesů, jako je výroba oceli;

128.  zdůrazňuje, že ve skutečném oběhovém hospodářství se odpad vrací zpět do ekonomiky jako surovina, aby se co nejdéle udržela přidaná hodnota výrobku, a proto má příprava k opětovnému použití a recyklaci mnohem vyšší prioritu než spalování; poukazuje na skutečnost, že mnohé členské státy již mají nadbytečné kapacity spaloven; zdůrazňuje potřebu lepšího plánování a sdílení informací a prevence efektů „uzamčení“; naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila vazbu mezi energetickou unií a oběhovým hospodářstvím;

129.  připomíná, že evropský průmysl a malé a střední podniky jsou pro evropské hospodářství životně důležité, a uznává, že pro konkurenceschopnost evropského průmyslu a malé a střední podniky by nižší náklady na energii byly významným přínosem;

130.  zdůrazňuje, že inovace a modernizace usilující o průmyslové procesy účinněji využívající energii a zdroje přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu EU; poukazuje na inovace v oblasti technologií pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, které by mohly snížit dovozy a náklady a zlepšit účinnost systému v souvislosti s uspokojováním poptávky průmyslových odvětví po vysokoteplotních vytápěcích systémech; zdůrazňuje, že důležitý úkol spočívající v rekonstrukci a modernizaci evropského fondu budov vytváří trh pro stavební materiály, zařízení a vybavení s vysokou účinností, a tím i významnou příležitost pro evropské výrobce a subjekty provádějící instalaci v odvětví stavebnictví s možností inovovat a vytvářet pracovní místa, jež nelze přemístit;

131.  poznamenává, že prostředky k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 musí vzhledem k nezbytnosti reindustrializace tvořit součást průmyslových politik členských států; domnívá se, že v zájmu zajištění odolné energetické unie by regulační rámec EU a cíle politik EU v oblasti klimatu a energetiky měly být v souladu a měly by zahrnovat flexibilnější a tržně orientovaný přístup, přičemž zahrnuty musí být i politické cíle v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle reindustrializace, jež doplní průmyslové politiky členských států;

132.  zdůrazňuje, že účelné využívání výzkumu a technologických inovací napomáhá vedoucímu postavení evropského průmyslu a posiluje konkurenční výhodu a hospodářskou životaschopnost evropských podniků a průmyslu, vytváří pracovní místa a současně přispívá k hlavním cílům energetické politiky EU a její politiky v oblasti klimatu, včetně snížení spotřeby energie, zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje výroby energií, jejich distribuce, přepravy a spotřeby, boje proti energetické chudobě, cílů EU v oblasti emisí skleníkových cílů, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a co nejlepšího využívání energetických zdrojů Evropy;

133.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví a zajistila dlouhodobou jistotu při plánování průmyslových investic, tak aby to odpovídalo úsilí Komise o zvýšení příspěvku průmyslových odvětví k HDP do roku 2020 až na 20 %;

134.  zdůrazňuje klíčovou úlohu systému pro obchodování s emisemi (ETS) jako nákladově efektivního, tržního nástroje k dekarbonizaci energetického systému v Evropě a k dosažení cíle EU týkajícího se snížení emisí do roku 2030 a na další období; domnívá se, že vedle rezervy tržní stability by měla být po roce 2020 provedena strukturální reforma systému ETS, která by zohledňovala cíl snížení emisí CO2 do roku 2030 a která by zahrnovala – pokud nebude vynaloženo srovnatelné úsilí v jiných předních ekonomikách – hmatatelná a více harmonizovaná opatření týkající se úniku uhlíku na úrovni EU;

135.  vyzývá Komisi, aby dále zkoumala otázku nepřímých uhlíkových nákladů a jejich dopadu na ceny elektřiny v členských státech a podílu na nich;

136.  zdůrazňuje, že příjmy ze systému ETS by měly být využity zejména na podporu nízkouhlíkových inovací, energetické účinnosti a dalších opatření ke snížení emisí CO2;

137.  je si vědom toho, že evropské energetické a účinné technologie, jako je kombinovaná výroba, by podstatně přispěly k energetické bezpečnosti v EU a k dosažení cílů spočívajících ve snížení emisí skleníkových plynů; v tomto ohledu je přesvědčen o tom, že energetická unie musí zohledňovat právo členských států využívat jakýchkoli bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových zdrojů energie, jimiž disponují;

138.  uznává sice, že stanovení skladby zdrojů energie náleží primárně do pravomoci členských států, ale bere také na vědomí obavy veřejnosti z hydraulického štěpení a důsledky, jež by tato technologie mohla mít pro klima, životní prostředí a veřejné zdraví a dosažení dekarbonizace, jež je dlouhodobým cílem EU; dále uznává, že vzhledem k tomu, že nekonvenční paliva mohou pouze v omezené míře přispět k uspokojení budoucí poptávky EU po energii, a vzhledem k vysokým investičním nákladům a nákladům na těžbu a současným nízkým celosvětovým cenám ropy je sporné, zda hydraulické štěpení může být v Evropské unii životaschopnou technologií; domnívá se, že je nutné náležitě se zabývat obavami veřejnosti a že jakékoli hydraulické štěpení by mělo splňovat nejvyšší normy v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a veřejného zdraví; žádá členské státy, které mají v úmyslu provádět hydraulické štěpení, aby respektovaly doporučení Komise z roku 2014 týkající se minimálních zásad pro průzkum a těžbu uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení;

139.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně vyřazovaly zastaralé, nejvíce znečišťující a nebezpečné elektrárny, a to i s ohledem na snížení stávající nadměrné kapacity na trhu;

140.  vyzývá Komisi, aby zlepšila podmínky pro zavádění zachycování a ukládání uhlíku; je přesvědčen o tom, že by zachycování a ukládání uhlíku mohlo usnadnit přechod na nízkouhlíkový trh s energií a mít důležitou úlohu ve sladění rozdílných cílů Evropské unie, pokud jde o diverzifikované, bezpečné energetické dodávky, které zároveň povedou k snížení emisí skleníkových plynů, jež je nezbytné pro splnění cílů plánu EU pro období do roku 2050;

141.  domnívá se, že bude třeba vyvinout značné úsilí v oblasti výzkumu a inovací za účelem dalšího rozvoje a zlepšení dekarbonizačních technologií, jako je zachycování a ukládání CO2 (CCS) a zachycování a využívání CO2 (CCU), aby bylo zajištěno, že tyto technologie budou k dispozici ke snížení nebo dokonce vymazání environmentální stopy fosilních paliv, která v současnosti stále tvoří více než 40 % výroby energie EU a pravděpodobně budou důležitým zdrojem energie v budoucnosti;

142.  vyzývá Komisi, aby zřídila nástroj pro financování inovací NER400, který by měl podpořit demonstrační projekty nízkouhlíkových technologií, využívající program NER300 pro zachycování a ukládání uhlíku a obnovitelné zdroje, ale rozšiřující jeho oblast působnosti na nízkouhlíkové inovace v průmyslových odvětvích;

143.  konstatuje, že jaderná energie zajišťovala v roce 2014 27 % skladby zdrojů elektřiny v EU a poskytovala více než polovinu veškeré nízkouhlíkové energie, že 130 z celkem 132 jaderných elektráren v EU zanechává kvůli tomu, že mají být do roku 2050 odstaveny z provozu, významnou mezeru v nízkouhlíkových dodávkách energie v rámci skladby zdrojů elektřiny v EU; dále uznává, že zatímco některé členské státy se rozhodly opustit jadernou energetiku, jiné se snaží rozvíjet nové zpracování jádra, aby splnily cíle na úrovni EU a své vnitrostátní cíle v oblasti energetiky a klimatu, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby EU vytvořila rámec, který členským státům, jež chtějí provádět nové projekty v oblasti jaderné energetiky, umožní se jadernou energetikou zabývat v mezích předpisů vnitřního trhu EU a pravidel hospodářské soutěže;

144.  konstatuje, že jaderná energie je jedním z nejdůležitějších příspěvků evropského energetického systému zajišťujícího nižší emise CO2 při současném omezení dovozní závislosti a zabezpečujícího stabilní výrobu elektřiny, která může zásobovat vnitřní trh a poskytovat stabilní základ pro energetický systém, do něhož mohou být postupně zaváděny obnovitelné zdroje;

145.  vyzývá členské státy, které postupně upouštějí od jaderné energie, aby zaručily její nahrazení jiným způsobem výroby energie, jenž může ve srovnatelné míře přispět k zajištění dodávek energie a ke stabilizaci společného systému pro výrobu a distribuci;

146.  je přesvědčen o tom, že zatímco rozhodnutí o vymezení vlastní skladby zdrojů energie přísluší členským státům a každý členský stát má právo svobodně rozhodnout o tom, jak dosáhne dekarbonizace svého hospodářství, pro dosažení evropských cílů a cílů členských států v oblasti klimatu a energetiky je naopak naprosto nezbytná koordinace politik a technologického vývoje na úrovni EU; uznává, že v některých oblastech jsou nejúčinnější politiky na úrovni EU a v jiných oblastech má zásadní význam úzká spolupráce a koordinace mezi členskými státy; uznává, že k zajištění takové koordinace je nutný silný a spolehlivý proces správy;

147.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zřízení modernizačního fondu, který by měl mít přísná kritéria a pokyny, kterými zajistí, že financování bude zacíleno ve prospěch projektů usilujících o skutečnou modernizaci, které by byly vybírány podle technologicky neutrálního přístupu a podle toho, zda jsou prokazatelně slučitelné s dosažením cílů EU v oblasti skleníkových plynů stanovených pro období do roku 2030;

148.  zdůrazňuje, že EIB by měla být zahrnuta do vytváření výše uvedených kritérií a pokynů pro modernizační fond;

149.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rozvoj energetické unie zaručí ochranu životního prostředí a klimatu, lepší kvalitu ovzduší, nižší vnější energetickou závislost, biologickou rozmanitost, zaměstnanost a konkurenceschopnost evropského průmyslu založeného na technologických inovacích a vedoucím postavení v technologiích;

150.  zdůrazňuje, že energie musí být zpřístupněna všem občanům EU; je přesvědčen, že odstranění zbytečné spotřeby zlepšením účinnosti, větší propojení soustav, vyšší integrace na trhu a udržitelné investice do oblasti energií, zejména pokud jde o budovy, by mnoha domácnostem umožnily mít rovnocenný přístup k jednotnému, udržitelnému a bezpečnému trhu s energií založenému na hospodářské soutěži a vyhnout se energetické chudobě, kterou byl v roce 2012 postižený každý čtvrtý občan EU; vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o energetické chudobě a připojila k němu akční plán pro boj proti ní, obsahující definici a ukazatele energetické chudoby;

Směrem k energeticky účinnému, dekarbonizovanému odvětví dopravy

151.  odhaduje, že doprava se na konečné spotřebě energie v Evropě podílí více než 30 % a že 94 % dopravy závisí na ropných produktech; domnívá se proto, že jedním z klíčových prvků rámcové strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu by měl být systém čistší energie s jasnou vazbou na dekarbonizaci odvětví dopravy; zdůrazňuje, že pokud chceme v evropském dopravním systému dosáhnout environmentálně udržitelné skladby zdrojů energie, má prvořadý význam kombinace opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a vývoj inovativních energetických technologií; domnívá se, že je třeba podporovat využívání různých obnovitelných zdrojů energie, včetně zkapalněného zemního plynu u těžkých nákladních vozidel a v námořním odvětví; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na případné odstranění daňových dotací, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí; vybízí k podpoře výzkumu a inovací zaměřených na nalezení lepších řešení mobility, z technologického hlediska i v oblasti podpůrných technologií a politik;

152.  poznamenává, že k dekarbonizaci dopravního odvětví je nutné sjednocení opatření napříč politikami v oblasti energetiky, dopravy, obchodu a výzkumu a inovací; zdůrazňuje význam jednotného přístupu v různých zemích, aby se zabránilo vnitrostátní fragmentaci, a upozorňuje na to, že je nezbytné stanovit standardy a požadavky na interoperabilitu, které evropským podnikům umožní využívat tržních příležitostí;

153.  konstatuje, že zlepšené emisní standardy pro vozidla a účinnost paliva jsou zásadní jak pro snížení závislosti EU na ropě, tak pro snížení emisí skleníkových plynů, a proto vyzývá průmysl, členské státy a Komisi, aby pokračovaly ve svém úsilí v této oblasti a urychlily je, a s ohledem na skandály z poslední doby zajistily, aby bylo testování emisí nejen přesné, ale aby také zohledňovalo podmínky skutečného provozu; žádá Komisi, aby přezkoumala emisní normy CO2 pro osobní a dodávkové automobily pro období po roce 2020; konstatuje ovšem, že dlouhodobé řešení omezení emisí z dopravy a zajištění snižování poptávky po energii a diverzifikace dodávek spočívá v alternativních palivech a v elektrifikaci s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů a v podpoře udržitelnějších druhů dopravy;

154.  vyjadřuje podporu komplexnímu balíčku opatření v oblasti silniční dopravy, který prosazuje účinnější stanovování rámcových cen infrastruktury a zavedení inteligentních interoperabilních dopravních řešení; zdůrazňuje, že energetickou účinnost lze zlepšit podporou digitalizace a používání inteligentních dopravních systémů a vývojem inovativních dopravních služeb; vyzývá k tomu, aby byla v odvětví dopravy přijata výzkumná a inovační strategie zaměřená do budoucnosti; podporuje vznik plánů v oblasti udržitelné městské a venkovské mobility, které se zaměřují na snižování znečištění z dopravy, přetížení, hluku a dopravních nehod; vyjadřuje přesvědčení, že tyto plány by měly usilovat o odstranění nerovností, pokud jde o uživatele se zdravotním postižením a ceny;

155.  vítá posun směrem k nejvíce udržitelným a energeticky nejúčinnějším způsobům dopravy a dopravním cestám, jako je železniční doprava, námořní doprava na krátké vzdálenosti, vnitrozemská plavba a námořní doprava, a to díky tomu, že se tyto způsoby stávají konkurenceschopnějšími a účinnějšími, pokud jde o snižování emisí CO2; zdůrazňuje v této souvislosti význam intermodality;

156.  vyzývá Komisi, aby v rámci snah o dekarbonizaci odvětví dopravy předložila komplexní strategii pro silniční dopravu a aby podpořila větší úsilí o rozvoj a zavádění elektrické mobility v oblasti silniční dopravy;

157.  upozorňuje na to, že rozšíření elektrických vozidel bude představovat velkou zátěž z hlediska výroby elektřiny, a vyzývá k provedení analýzy, na jejímž základě se určí, jaké maximální množství elektřiny je možné v rámci stávající výrobní kapacity dodávat;

158.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi systému označování spotřeby paliva a emisí CO2 u osobních automobilů s cílem zajistit, aby spotřebitelé obdrželi přesnější, věcnější a srovnatelnější informace o emisích CO2 a spotřebě paliva, a dostali tak vodítko k výběru energeticky nejúčinnějších vozidel, a tím i motivovala výrobce ke zlepšení energetické účinnosti jejich vozidel a zvýšení energetické bezpečnosti;

159.  naléhá na Komisi, aby urychlila zavedení revidovaného zkušebního cyklu, který zajistí, že emise CO2 a dalších znečišťujících látek z vozidel budou odrážet emise v podmínkách skutečného provozu;

160.  vyzývá Komisi, aby urychlila integraci vyspělých technologií do inovativní železnice tím, že předloží iniciativu „přesun na železnici“, která může hrát klíčovou roli v čisté veřejné dopravě;

161.  připomíná, že mezinárodní lodní doprava je stále vyloučena ze závazků na snížení emisí skleníkových plynů, ale zároveň z hlediska provozu zaznamenává vysoké tempo růstu; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh cílů týkajících se snížení emisí skleníkových plynů pro mezinárodní námořní dopravu, pokud nebudou do konce roku 2016 v Mezinárodní námořní organizaci schválena závazná opatření;

162.  zdůrazňuje, že je nutné posílit koordinaci strategií týkajících se dopravy, vytápění a chlazení a dekarbonizace výroby elektřiny; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní plány na snížení emisí CO2 z odvětví dopravy a vytápění a chlazení, mimo jiné s ohledem na situace, kdy je k dispozici nadbytečná, čistá a levná energie vytvořená z různých obnovitelných zdrojů energie, kterou lze využít k nabíjení elektrických vozidel a provozu přístrojů na vytápění a chlazení;

163.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby podporu z fondu EFSI dostávaly přednostně projekty, které umožňují technologický přechod na čistý a udržitelný dopravní systém; zdůrazňuje, že jiné nástroje finanční podpory, které jsou na úrovni EU dostupné, by měly přednostně zajišťovat investice do intermodality, železnice, námořní dopravy a vnitrozemské vodní dopravy;

164.  vybízí Komisi, aby při harmonizaci certifikačních kritérií pro udržitelný cestovní ruch zařadila do své činnosti také kritérium využívání energie z obnovitelných zdrojů a kritérium snižování emisí CO2 v souladu s cíli EU;

Výzkum, inovace a konkurenceschopnost

165.  vyzývá Komisi, aby se intenzivněji věnovala oblasti výzkumu zaměřeného na lepší využívání evropských zdrojů energie a snížení jejich dopadu na životní prostředí, a zajistila tak udržitelný hospodářský růst, tvorbu pracovních míst, konkurenceschopnost průmyslu a zejména plnění dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

166.  zdůrazňuje, že v této souvislosti musí být plně využívány všechny možnosti financování EU, které se zaměřují na posílení bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí, decentralizované výroby, flexibilní výroby energie, skladování elektřiny a elektrifikaci systému dopravy; vyzývá Komisi, aby se intenzivněji věnovala oblasti výzkumu a zaváděla tyto technologie, aby splnila cíle pro rok 2020 a 2030 a dlouhodobé cíle, zlepšila svou energetickou bezpečnost a podpořila hospodářskou obnovu; očekává, že přezkum programu Horizont 2020 v polovině období bude tyto priority odrážet; připomíná, že úkoly v oblasti energetiky v programu Horizont 2020 mají podporovat přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém, jehož hlavní priority jsou uvedeny pod názvy Energetická účinnost, Nízkouhlíkové technologie a Inteligentní města a obce; připomíná, že v rozpočtu programu Horizont 2020 musí být výdaje na oblasti nefosilních paliv alespoň 85 % rozpočtu stanoveného pro úkoly v oblasti energetiky, z nichž nejméně 15 % celkového rozpočtu stanoveného pro úkoly v oblasti energetiky musí být vydáno na činnosti tržního uplatnění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;

167.  má za to, že důraznější úsilí v rozvoji těchto technologií může přinést podstatný dlouhodobý užitek v podobě nákladově efektivní dekarbonizace, snížení nákladů na výrobu energie a poptávky po energii, a tedy posílení konkurenceschopnosti průmyslu;

168.  konstatuje evropské vedoucí postavení v oblasti technologií v klíčových odvětvích, jako jsou větrné turbíny, elektrická vedení, rozvoj infrastruktury a služby sítí, městské dopravní systémy; vyjadřuje politování nad tím, že je toto vedoucí postavení nyní ohroženo, a vybízí Komisi, aby přijala naléhavá opatření s cílem toto vedoucí postavení zachovat;

169.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala iniciativu pro globální vedoucí postavení EU v technologiích a inovacích v oblasti obnovitelných a nízkouhlíkových energetických technologií, včetně energie vln, plovoucích solárních technologií a biopaliv vyráběných z řas, a aby podpořila veřejný a soukromý výzkum, vývoj a inovace v těchto oblastech;

170.  vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o lepší interakci a koordinaci vnitrostátních a evropských výzkumných programů, a to zejména v oblasti energetiky, dopravy, IKT a stavebnictví, s cílem zajistit prioritu řešení společných problémů, jako je zvyšování energetické účinnosti, které by se mělo zaměřit nejen na odvětví vytápění, ale také na oblast chlazení, podpora menších projektů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, snížení emisí skleníkových plynů, ale i zvýšení energetické bezpečnosti a rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie, a aby co nejvíce začlenily tyto nové technologie na trh;

171.  zdůrazňuje přidanou hodnotu zapojení IKT do energetických systémů a vyzývá Komisi, aby na úrovni přenosové soustavy zavedla společné normy pro inteligentní sítě, a zajistila tak stabilní dodávky a volný tok energie přes hranice a přispěla k energetické bezpečnosti, a aby na úrovni distribuční soustavy zajistila bezpečnost dodávek pro místní společenství, města a regiony; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu, kterou rozvoj inteligentnějších energetických sítí a nová zařízení pro skladování energie mohou sehrávat při zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů;

172.  uznává, že mohou zařízení inteligentního měření významnou měrou přispět ke službám distribuční sítě; zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli vždy zůstat vlastníky údajů o své osobě a že data přenášená provozovatelům distribuční soustavy a jiným subjektům na trhu by měla být anonymizována a mělo by být řádně dodržováno právo na soukromí;

173.  domnívá se, že další rozvoj vnitřního trhu s energií je svou podstatou spojen s jednotným digitálním trhem; vyzývá Komisi, aby podpořila propojení mezi energetickou unií a jednotným digitálním trhem cestou maximalizace přístupu pro spotřebitele k energetickým službám za použití digitálních platforem a cestou rozvoje vnitřního trhu s energií, který bude konkurenceschopnější, transparentnější a lépe integrovaný do digitální ekonomiky;

174.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly bezpečnost informačních technologií a ochranu kritických energetických infrastruktur, které poskytují klíčové služby spotřebitelům, především pokud jde o rozvoj průmyslové výroby a rostoucí úlohu IKT v odvětví energetiky; zdůrazňuje v tomto ohledu, jak je důležité přijmout a včas provést směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, aby byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti sítí a informací kritických infrastruktur;

175.  zdůrazňuje, že prioritou členských států by v rámci programu Horizont 2020 mělo být snížení nákladů u méně vyspělých udržitelných bezpečných technologií, zejména u těch, které přispívají k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů a naplnění cílů EU pro rok 2030; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily jasný právní a strategický rámec a také financování příležitostí k výzkumným a rozvojovým iniciativám a zavádění projektů, které pomohou Evropské unii dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí a posílit hospodářskou konkurenceschopnost; vítá, že Komise přijala revidovaný plán SET; zdůrazňuje, že výzkum a vývoj a inovace by se měly zaměřit spíše na systémovou integraci různých řešení, které jsou již k dispozici nebo procházejí vývojem, než na jednotlivá odvětví a technologie, které jsou od sebe oddělené;

176.  má za to, že pokrok v oblasti ekologických a nákladově účinných inovací a výzkumu a vývoje je pro budoucí konkurenceschopnost EU, včetně evropského průmyslu, rovněž zásadní;

177.  vyzývá Komisi, aby předložila srozumitelný přehled různých nástrojů pro podporu a financování, jako jsou například program Invest EU, propojení Evropy (projekty společného zájmu), fondy v oblasti výzkumu a vývoje, strukturální a investiční fondy, nástroje pro financování inteligentních sítí (ERA-Net Plus), program Horizont 2020, EIB, Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR), Nástroj pro propojení Evropy – Energetika (CEF–E), NER300, Výzkumný fond pro uhlí a ocel (RFCS) a Eurogia+, a aby vyjasnila pravidla pro způsobilost u každého z těchto programů;

Realizace energetické unie: občané a města

178.  připomíná závazek 6 000 evropských měst být průkopníky při přechodu k jiným zdrojům energie, zejména v podobě Paktu starostů a primátorů; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto síť plně mobilizovala, stejně jako jiné iniciativy, například Inteligentní města a obce nebo Energy Cities, a poskytla jim finanční a lidské zdroje k dalšímu rozvoji; domnívá se, že stranám Paktu starostů a primátorů by měl být udělen přednostní přístup k evropským finančním prostředkům;

179.  zdůrazňuje, že aktivní strategie v oblasti vzdělávání / odborné přípravy a dovedností jsou při přechodu na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje základem; vyzývá členské státy, aby zavedly cílené programy odborné přípravy a vzdělávání občanů a aby podporovaly vzdělávání se zapojením místních komunit zaměřené na snižování poptávky po energii a výrobu energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že úspěch energetické unie vyžaduje rovný přístup k formálnímu a rovněž celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě jakožto základním prostředkům k reagování na měnící se okolnosti a aspirace občanů na jedné straně a potřeby pracovního trhu na straně druhé; připomíná, že školení a programy zvyšování kvalifikace, které mají pracovníkům umožnit plně využívat potenciál udržitelné místní zaměstnanosti spojený s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, jsou nepostradatelné;

o
o   o

180.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a smluvním stranám Energetického společenství.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0344.
(2) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 59.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0088.
(4) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 28.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0444.
(6) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 42.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0445.


Zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020
PDF 520kWORD 119k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020 (2015/2108(INI))
P8_TA(2015)0445A8-0330/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí“ (COM(2015)0082),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 15.–16. března 2002,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 20.–21. března 2014,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 23.–24. října 2014,

–  s ohledem na „desetiletý plán rozvoje sítě 2014“, který vypracovala Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E),

–  s ohledem na Madridské prohlášení ze summitu o propojeních energetických soustav uspořádaného mezi Španělskem, Francií, Portugalskem, Evropskou komisí a EIB ze dne 4. března 2015,

–  s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0330/2015),

Výhody propojení

1.  vítá sdělení a strategii Komise jako pozitivní krok směrem k dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí a zlepšení fungování vnitřního trhu s elektřinou v EU;

2.  bere na vědomí, že energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetická účinnost a udržitelná skladba zdrojů energie vedoucí k úsporám energie a k vybudování vnitřního trhu s energií, který umožní volný tok energie, jsou významnými prostředky k zajištění stabilního, bezpečného, nezávislého, inkluzivního, transparentního a konkurenceschopného energetického systému EU, který v rámci udržitelného hospodářství orientovaného na budoucnost povede ke vzniku vysoce kvalitních pracovních míst a k prosperitě; podtrhuje skutečnost, že k rozvoji tohoto systému je nezbytný vyšší stupeň propojení elektrických sítí, inteligentní sítě a nová struktura trhu; domnívá se, že vytvoření takového systému a ukončení existence energetických ostrovů by mělo být jednou z hlavních politických priorit energetické unie;

3.  uznává, že propojení elektrických sítí je jednou ze základních podmínek dokončení integrovaného vnitřního trhu EU s elektřinou, který, bude-li dobře navržen, přispěje ke splnění našich cílů v otázkách klimatu, včetně cíle EU být vedoucí silou v oblasti využití obnovitelných zdrojů, ke zlepšení geopolitického postavení EU, neboť posílí energetickou bezpečnost a nezávislost, a přispěje rovněž ke snížení energetické izolace a případných narušení dodávek energie; podtrhuje, že propojení elektrických sítí je rovněž nutné řešit, plánovat a vytvářet na základě těsné a koordinované regionální spolupráce zohledňující pravomoc vnitrostátních orgánů určovat skladbu zdrojů energie a dodržovat přitom ovšem dlouhodobé cíle EU týkající se klimatu a energetiky;

4.  zdůrazňuje, že přínosy výrazně zvýšeného propojení evropské sítě značně přesahují ekonomický a geopolitický rozměr; jde o strategickou zásadu, která by měla vést k odolnější a spolehlivější síti, jež bude lépe připravena zvládat jakékoli druhy změn a narušení; umožňuje účinně začlenit rostoucí podíl energie pocházející z obnovitelných zdrojů do evropské sítě;

5.  připomíná, že jelikož informační a komunikační technologie mají pro elektrické sítě stále větší význam, je bezpečnost elektroenergetické soustavy více zranitelná vůči kybernetickým hrozbám; žádá Komisi, aby posoudila rizika bezpečnosti elektroenergetické soustavy a v případě potřeby vypracovala akční plán boje proti nim;

6.  zdůrazňuje, že plně integrovaný vnitřní trh s elektřinou by usnadnil obchodování s elektrickou energií a vyrovnávací služby a zvýšil by bezpečnost a snížil kolísavost cen elektřiny, což by prospělo občanům i konkurenceschopnosti evropského průmyslu a obchodu v globální ekonomice, neboť podle odhadů by evropští spotřebitelé mohli do roku 2030 ušetřit 12–40 miliard EUR;

7.  konstatuje, že podle názoru Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) by investice do potřebných projektů propojení celoevropského významu mohly do roku 2030 dosáhnout až 150 miliard EUR, a se zájmem poukazuje na to, že prostřednictvím takových investic do propojení, by ceny elektřiny mohly být sníženy alespoň o 2 EUR/MWh a tyto investice by Evropě umožnily pokrýt značný podíl jejího elektrického zatížení energií z obnovitelných zdrojů; připomíná, že vnitřní trh s elektřinou musí být prospěšný pro všechny spotřebitele v EU; žádá, aby příslušné orgány sledovaly, zda se domácnostem, malým a středním podnikům a dalším maloobchodním spotřebitelům dostává skutečného přínosu, který by neměl zůstat omezen pouze na velkoobchodní ceny;

8.  zdůrazňuje, že postupné ukončování regulace cen energií pro spotřebitele by mělo zohlednit skutečnou úroveň tržní konkurence; dále konstatuje, že strategie energetické unie by měla zabezpečit, že spotřebitelé budou moci využívat dostupné, jisté a udržitelné ceny energie;

Cíl 10% propojení elektrických sítí

9.  bere na vědomí cíl 10% propojení, který má být splněn do roku 2020, coby smysluplný cíl a důležitý krok správným směrem; vyjadřuje politování nad tím, že dvanáct členských států, zejména v okrajových oblastech EU, nedosahuje 10% cíle propojení elektrických sítí, a je tedy izolováno od vnitřního trhu s elektrickou energií; zdůrazňuje proto, že je třeba udělat více proto, aby byla poskytnuta pomoc těm členským státům, jejichž nízká úroveň propojení brání tomu, aby se v rámci dokončení vnitřního trhu s elektřinou dosáhlo tohoto cíle; je nicméně toho názoru, že cíl 10% propojení není vždy odrazem situace na trhu a že nebyl vytyčen na základě odborných podkladů; připomíná, že tento 10% cíl byl poprvé stanoven v roce 2002 na základě instalované kapacity výroby elektrické energie, která existovala v té době; uznává, že ačkoliv je cíl 10% propojení důležitý, neodráží ani množství elektřiny proudící mezi zeměmi, ani kvalitu, kterou představuje například dostupnost stávající propojovací infrastruktury nebo stávající vnitrostátní infrastruktury mezi propojeními; z toho důvodu se domnívá, že v souvislosti s propojením není jediný cíl založený na instalované kapacitě výroby elektrické energie sám o sobě vhodný pro všechny členské státy; je tudíž přesvědčen, že ve střednědobém horizontu a zcela jistě do roku 2030 je zapotřebí dohodnout se na ambiciózních a na důkazech založených doplňkových cílech v oblasti propojení, které budou schváleny regiony; domnívá se, že tyto cíle by měly být stanoveny na základě škály různých parametrů; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila odborné diskuse o těchto parametrech; zdůrazňuje, že kromě kvantitativního cíle jsou k překonání zbývajících překážek fungování evropského trhu s elektrickou energií rovněž zásadní dva aspekty: otevřený přístup a dostupnost propojení; naléhavě vyzývá Komisi, Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a vnitrostátní regulační orgány, aby zajistily transparentnost a bedlivé sledování přístupnosti propojení s cílem zamezit překážkám bránícím ve fungování trhu s elektřinou a zabezpečit provoz elektrických soustav;

10.  všímá si, že omezená přenosová kapacita, například v operační oblasti burzy Nord Pool Spot, vede k regionálním cenovým rozdílům navzdory tomu, že cíl stanovený pro propojení mezi zeměmi je značně překročen;

Komplexní přístup

11.  poukazuje na to, že časté přetížení přenosových sítí může souviset s přeshraničním vedením, ale může být rovněž způsobeno slabými a zastaralými vnitřními sítěmi a omezenou dostupností vnitrostátní sítě; zdůrazňuje, že posílení vnitrostátních sítí je nezbytné, pokud má být využívána plná kapacita propojení; trvá na tom, že k posuzování potřeby posílení či rozšíření přeshraničních a vnitrostátních propojení by se mělo přistupovat komplexně s cílem maximálně využít stávající propojovací vedení a kapacitu stávající vnitrostátní infrastruktury;

12.  zdůrazňuje úlohu Komise v rámci třetího energetického balíčku coby strážkyně odděleného a přístupného trhu s elektřinou a zprostředkovatele decentralizovaného energetického systému, v němž členské státy umožní menším dodavatelům, zejména prozumentům využívajícím obnovitelné zdroje energie, přístup k síti v souladu s pravidly spravedlivého trhu a s osvědčenými postupy v oblasti vlastní spotřeby;

13.  konstatuje, že vzhledem k rostoucímu významu prozumentů energie se naše energetické prostředí stále více decentralizuje; bere proto na vědomí význam dobře navržené přenosové a distribuční inteligentní sítě; zdůrazňuje rostoucí a klíčovou úlohu provozovatelů distribučních soustav (PDS) jako subjektů napomáhajících trhu, neboť převážná většina zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů je spojena s distribučními sítěmi; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v rámci úsilí o vyřešení slabých míst v síti je zapotřebí vypracovat podrobné posouzení, které vymezí, jaká kombinace opatření, včetně výstavby nových přenosových vedení, rozvoje místních inteligentních sítí a začlenění účinnosti a flexibility do systému, je nejvhodnější s ohledem na konkrétní situaci;

14.  zdůrazňuje, že přínosů plynoucích ze zvýšení míry propojenosti nelze dosáhnout bez vysoké míry spojení trhů a provozovatelů přenosových soustav; vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí s cílem zabránit spojování na úrovni skupin členských států a podpořit spojování na úrovni EU, která zahrnuje všechny členské státy a sousední země, zejména země zapojené do evropské politiky sousedství (EPS);

15.  připomíná, že projekty společného zájmu posuzují regionální skupiny, které ustavuje Komise a které se skládají ze zástupců členských států, vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a předkladatelů projektu, sítě ENTSO-E, Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Komise a dalších hlavních zúčastněných stran;

16.  podtrhuje, že seznam projektů společného zájmu musí být rozpracován transparentněji a s větší odpovědností; bere v úvahu, že při vypracovávání harmonizované metodiky pro rozbor nákladů a přínosů, přípravě desetiletých plánů rozvoje sítě a kodexů týkajících se sítě a při posuzování nákladů a přínosů jednotlivých projektů hrají dominantní úlohu sítě ENTSO-E, provozovatelé přenosových soustav a předkladatelé projektů; připomíná, že je nutné poskytnout kompletní posouzení, včetně posouzení ekonomických a sociálních dopadů a dopadu na životní prostředí; v této souvislosti žádá Komisi, aby zajistila, aby tato posouzení provedli kvalifikovaní odborníci, kteří jsou zcela nezávislí na předkladatelích projektu; zdůrazňuje, že celý proces je třeba optimalizovat podporou většího zapojení Parlamentu a dalších zúčastněných stran, včetně zástupců občanské společnosti; vyzývá Komisi, agenturu ACER a vnitrostátní regulační orgány, aby hrály aktivnější úlohu s cílem zajistit neutrálnější, transparentnější, lépe sledovatelný a inkluzivnější proces konzultací; vyzývá Komisi, aby zhodnotila situace, ve kterých by jako významné kritérium pro přidělení finančních prostředků EU projektům mohlo být stanoveno použití nejlepší dostupné technologie;

17.  vyzývá Komisi, aby lépe vysvětlila postup hodnocení projektů společného zájmu; připomíná, že mají-li být projekty společného zájmu vzaty v úvahu, měly by být zahrnuty do desetiletých plánů rozvoje sítě ENTSO-E, ale že konečné rozhodnutí týkající se financování přijímá Komise na základě svých vlastních kritérií hodnocení pro výběr projektů; žádá Komisi, aby tato kritéria přesně vysvětlila;

18.  vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávu o realizaci projektů společného zájmu a o dosaženém pokroku při plnění cíle 10% propojení, která bude součástí ročního hodnocení, s nímž počítá strategický rámec pro energetickou unii;

Udělování povolení

19.  zdůrazňuje, že hlavním problémem pro nová vedení vysokého napětí v Evropě je zdlouhavý proces udělování povolení; vyzývá členské státy, aby pomáhaly zrychlovat tyto postupy a současně zachovaly náležitou úroveň záruk pro účely veřejného zájmu, včetně účinných veřejných konzultací;

20.  připomíná, že projekty uvedené na seznamu projektů společného zájmu mají výhodu přednostního regulačního zacházení, zrychleného plánování, závazné lhůty 3,5 roku pro udělení povolení a rychlejšího postupu při posuzování dopadu na životní prostředí, a že tyto projekty mohou být rovněž způsobilé pro získání zvláštních finančních prostředků v rámci Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro strategické investice; žádá Komisi, aby posoudila provádění a dodržování tohoto zrychleného plánování v jednotlivých členských státech;

21.  bere na vědomí, že pro zajištění rychlé realizace projektů v oblasti propojení je zásadní povědomí veřejnosti o těchto projektech a její podpora; uznává, že při výstavbě nových elektrických vedení nesmí dojít k oslabení transparentních a inkluzivních procesů a nejpřísnějších environmentálních norem; vyzývá předkladatele projektů, aby u nových propojení využívali nejlepší dostupné technologie, a usilovali tak o posílení soudržnosti mezi investicemi do projektů týkajících se sítí, udržitelnosti z hlediska životního prostředí a místním přijetím;

22.  zdůrazňuje, že přístup využívající jedno správní místo přispívá ke zkracování procesů udělování povolení; připomíná, že nařízení o transevropské energetické síti (TEN-E) požaduje, aby byl v každém členském státě jmenován příslušný vnitrostátní orgán, který by byl na vnitrostátní úrovni pověřen usnadňováním, urychlováním a koordinací procesů udělování povolení; vítá v tomto ohledu hodnocení přístupu využívajícího jedno správní místo, které Evropská komise provede v roce 2017, a vybízí Komisi, aby v této souvislosti posoudila možnosti jednoho správního místa na úrovni EU;

Úloha agentury ACER

23.  připomíná nedostatečné personální zabezpečení a nedostatek zdrojů agentury ACER; žádá rozpočtový orgán EU, aby agentuře poskytl nezbytné zdroje, zejména dostatek vlastních zaměstnanců, díky nimž by mohla náležitě a včas plnit úkoly, jimiž byla pověřena na základě právních předpisů; vyzývá k posílení úlohy agentury ACER, zejména ve vztahu k síti ENTSO-E a s ohledem na zlepšení koordinace vnitrostátních regulačních orgánů, rozhodování sporů mezi těmito orgány a koordinaci přeshraničních regulačních záležitostí;

24.  zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány v oblasti energetiky měli kvalifikované zaměstnance, kteří budou mít potřebné odborné znalosti a specializaci a budou nezávislí; vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2016 provedla nezávislý audit zdrojů, jež mají všechny vnitrostátní energetické regulační orgány k dispozici, jakož i audit stupně nezávislosti, jehož dosud dosáhly, a aby vypracovala doporučení ke zlepšení situace;

25.  připomíná, že výpočty přeshraničních kapacit poskytovaných trhu, jakož i četnost, rozsah a důvody omezení týkající se propojení, stále nejsou dostatečně transparentní; v této souvislosti vyjadřuje pochybnosti o tom, že by se většina výrazných omezení náležitě řešila; žádá Komisi, aby agenturu ACER vybavila dostatečnými kompetencemi a pravomocemi ke shromažďování nezbytných informací o jednotlivých přeshraničních přenosových kapacitách, a umožnila jí tak účinné plnění jejích monitorovacích povinností; požaduje, aby tyto informace byly agentuře ACER dodávány společně s nezbytnými kontextovými informacemi o návrhu a fungování vnitrostátní sítě; v tomto ohledu vítá rychlé dokončení kodexů pro elektrické sítě; bere na vědomí záměr Komise rozšířit mandát, kompetence a pravomoci agentury ACER a její úvahy o možných důsledcích tohoto kroku uvedené v nedávném sdělení s názvem „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila konkrétní návrhy, a pokročila tak v provádění skutečného vnitřního trhu s energií; konstatuje, že ke všem novým úkolům přidělovaným agentuře ACER by měly být poskytnuty i odpovídající zdroje;

Finanční nástroje

26.  bere na vědomí odhad Komise, podle kterého bude na dosažení 10% cíle ve všech členských státech do roku 2020 zapotřebí 35 miliard EUR; připomíná, že nařízení o Nástroji pro propojení Evropy ((EU) č. 1316/2013) doporučuje, aby podstatná část finanční pomoci poskytované na energetiku v rámci tohoto nástroje byla k dispozici pro projekty v oblasti elektřiny, a trvá na tom, aby Komise tuto skutečnost náležitě zvážila; podporuje doporučení Komise zaměřit Nástroj pro propojení Evropy na několik klíčových projektů; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost musí být věnována projektům, které řeší nejpodstatnější nedostatky integrovaného trhu EU s elektřinou a nedostatečné propojení; domnívá se, že i po roce 2020 by měl být přidělován dostatek finančních prostředků EU na budování projektů elektrického propojení, které nejsou komerčně schůdné, ovšem jsou nezbytné k zajištění fungování vnitřního trhu s energií a bezpečného provozu elektrických soustav; zdůrazňuje význam EIB, pokud jde o podporu investorů investujících do komerčně schůdných projektů elektrické infrastruktury; připomíná, že byl zřízen Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a vybízí Komisi, aby zajistila, že tento fond bude skutečně atraktivní pro investice v oblasti propojení elektrických sítí;

27.  naléhavě vyzývá Komisi, aby mimo jiné: 1) stimulovala investice do nejlepších dostupných technologií, které mohou být sice nákladnější, ale v dlouhodobém horizontu nabízejí po celou dobu životního cyklu značné finanční výhody, časové úspory a výhody vedoucího postavení ve využití technologií; 2) provedla přezkum pravidel financování s cílem zjednodušit stávající mechanismy a 3) posílila pobídky k dalšímu investování do sítí, a to mimo jiné podporou reinvestování příjmů z pronájmu v případě přetížených přenosových sítí do infrastruktur a technologií na posílení sítě, včetně dalšího propojení;

Regionální spolupráce

Pobaltí

28.  konstatuje, že plánovaná propojení mají pobaltským státům umožnit, aby cíle 10% propojení dosáhly do konce roku 2015; je znepokojen skutečností, že sítě pobaltských států jsou stále ještě synchronizovány s elektrickou soustavou Ruska a jsou na ní závislé, což je překážka na cestě k plně integrovanému a řádně fungujícímu evropskému trhu s elektrickou energií; vyzývá k rychlé synchronizaci elektroenergetických sítí pobaltských států s evropskou kontinentální sítí s cílem zajistit jejich plnou integraci do vnitřního trhu s elektrickou energií, větší bezpečnost dodávek elektřiny a bezpečný provoz systému; žádá dotčené členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zahájení oficiálního postupu pro rozšíření synchronizované evropské kontinentální sítě směrem k zemím Pobaltí, a síť ENTSO-E žádá o zahájení tohoto postupu; vyzývá Komisi, aby podpořila a monitorovala provádění tohoto projektu; poukazuje na společný severský trh s elektřinou jako na příklad osvědčeného postupu, pokud jde o spolupráci mezi členskými státy při vytváření a rozvoji vnitřního trhu s elektřinou; bere na vědomí, že k tomu, aby Polsko splnilo cíl 10% propojení, je důležité zvýšit jeho napojení na severský trh s elektřinou; vítá uzavření memoranda o porozumění o posíleném plánu propojení pobaltského trhu s elektrickou energií (BEMIP); zdůrazňuje, že regionální spolupráce prostřednictvím plánu BEMIP musí pokračovat a musí být dále posílena solidarita mezi členskými státy při provádění projektů společného zájmu;

Oblast Severního moře

29.  bere v potaz skutečnost, že vítr na otevřeném moři má v oblasti Severního moře potenciál vygenerovat do roku 2030 více než 8 % evropských dodávek energie; dále poznamenává, že by koordinace plánování a výstavby infrastruktury regionální mořské sítě, přístupu na trh a sdílení rezervy v regionu Severního moře mohla díky lépe integrovanému regionálnímu trhu vést do roku 2030 ke každoročním úsporám nákladů ve výši 5–13 miliard EUR; žádá Komisi a příslušné členské státy, aby tento potenciál podpořily při vytváření řídicí struktury pro rok 2030 a následných plánů; žádá Komisi a členské státy o značnou politickou podporu a o prosazování mořských sítí v Severním moři coby klíčového kroku v rámci budování účinné energetické unie; naléhavě vyzývá země, jež budou v nadcházejících obdobích předsedat Radě EU, aby v průběhu nizozemského předsednictví v roce 2016 připravily a schválily právní rámec ve formě mezivládní dohody mezi příslušnými členskými státy, jež by formulovala společnou strategii pro elektrickou energii v Severním moři;

Středozápadní Evropa

30.  zdůrazňuje, že trh s elektrickou energií, který mezi sebou sdílí Rakousko a Německo, pokračuje v provádění integrovaného evropského trhu s energií; uznává, že společná nabídková zóna, která byla zavedena v roce 2002, znamená pro obě tyto země stejné velkoobchodní ceny elektrické energie, neomezené obchodování s elektrickou energií a téměř 100% bezpečnost dodávek; konstatuje, že rakousko-německá nabídková zóna je jedinou poměrně velkou zónou v Evropě, kterou sdílí dvě země; poznamenává, že větší nabídkové zóny podporují nezbytné vlastnosti dobře fungujícího a likvidního trhu s elektrickou energií, který splňuje podmínky pro snižování obchodních nákladů, pro vysílání pružných cenových signálů k investičním rozhodnutím a pro stimulaci větší hospodářské soutěže; naléhavě požaduje rychlý rozvoj sítí za účelem integrace energie z obnovitelných zdrojů na trhu s elektrickou energií a zaručení stability sítě, zejména v jižním Německu; požaduje zachování tohoto úspěšného modelu a další rozšíření nabídkové zóny;

Střední a jihovýchodní Evropa

31.  zdůrazňuje, že střední a jihovýchodní Evropa skýtá rozsáhlý – a do velké míry nevyužívaný – potenciál, pokud jde o obnovitelné zdroje; konstatuje, že spolupráce a koordinace při dlouhodobém plánování a výstavbě síťové infrastruktury ve střední a jihovýchodní Evropě musí jít nad rámec EU, aby mohla zahrnout státy západního Balkánu, které nejsou členy EU, a Turecko; vyzývá k vytvoření nové platformy, jejímž prostřednictvím by se všechny klíčové zainteresované subjekty v regionu mohly zapojit do diskuse a poskytnout politickou podporu společným projektům, jejichž účelem je plně zužitkovat energetický potenciál regionu; uznává, že takovou platformou by se mohla stát skupina EU na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední, východní a jižní Evropy, založená v únoru 2015, za předpokladu, že by byl její mandát rozšířen na odvětví elektrické energie a na zapojení zemí střední a jihovýchodní Evropy, které nejsou členy EU; bere na vědomí, že taková platforma by poskytla Komisi možnost ujmout se vedení a poskytovat politickou podporu;

32.  konstatuje, že z velké závislosti střední a jihovýchodní Evropy na dovozu energie vyplývá, že je nezbytné zvýšit přeshraniční kapacitu elektrické energie, což by pomohlo zajistit bezpečnost dodávek pro tento region a z dlouhodobého hlediska pomohlo snížit účty domácností za elektřinu;

33.  doporučuje, aby Komise důkladně posoudila vyhlídky na nová propojení elektroenergetických sítí v oblasti Středomoří a mezi jihoevropskými a severoafrickými trhy s ohledem na zvyšování bezpečnosti dodávek energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie v obou regionech;

Iberský poloostrov

34.  zdůrazňuje význam většího propojení mezi Španělskem a Francií s cílem podpořit obnovitelné zdroje v tomto regionu a umožnit Iberskému poloostrovu plnou účast na vnitřním trhu s elektřinou; domnívá se, že Madridské prohlášení, podepsané dne 4. března 2015, a vytvoření skupiny na vysoké úrovni pro propojení v jihozápadní Evropě je důležitým krokem ke zvyšování propojení v regionu; uznává, že stávající kapacity propojení mezi Pyrenejským poloostrovem a kontinentální Evropou jsou příliš nízké a že projekty uvedené v prvním seznamu projektů společného zájmu nebyly dostačující ke splnění cíle v oblasti propojení v roce 2020; vyzývá země tohoto regionu, aby podporovaly rozvoj svého značného potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie a usnadnily přístup tohoto odvětví k integrovanému evropskému trhu;

35.  vítá iniciativu Komise provést studii přínosů propojení Iberského poloostrova s Francií, Spojeným královstvím, Itálií a zeměmi u jižních břehů Středozemního moře;

Po roce 2020

36.  konstatuje, že od roku 2002, kdy byl cíl 10% propojení elektrických sítí původně stanoven, došlo u evropských energetických soustav k vývoji, zejména v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie na celém kontinentu; v této souvislosti doporučuje, aby nebyl 15% cíl, jenž je založen na instalované kapacitě a má být splněn do roku 2030, osamocen a aby byl pečlivě a důkladně posouzen, a bylo tak zajištěno, že tento cíl je vhodný pro tento účel, je relevantní a splnitelný; žádá proto Komisi, aby posoudila stanovení doplňkových regionálních cílů a určila lepší kvalitativní a kvantitativní referenční hodnoty, jako jsou obchodní toky, provozní špičky a slabá místa, tedy hodnoty, které poukážou na nezbytnost propojení;

37.  zdůrazňuje, že budoucí cíl v oblasti propojení elektrických sítí je třeba odvozovat z dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a ze snahy EU o vybudování udržitelného energetického systému; v této souvislosti poznamenává, že požadovaný stupeň propojení bude záviset na několika kritériích, mezi něž patří: a) uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ ve vnitrostátní politice a politice EU a větší využívání nástrojů reakce orientované na poptávku; b) rozvoj decentralizované elektrické energie založené na obnovitelných zdrojích a s ní souvisejících inteligentních sítí; c) vnitrostátní rozhodnutí o skladbě zdrojů energie, která zohledňují dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu a energetiky; d) rozvoj technologií pro skladování energie – mj. na úrovni domácností a obcí; d) případné využití nejlepších dostupných technologií; f) uznání občanů coby prozumentů v rámci energetického systému a g) vytvoření jasných pobídek pro investice do sítí;

o
o   o

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


Provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress
PDF 442kWORD 113k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress (2015/2042(INI))
P8_TA(2015)0446A8-0331/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013 (COM(2014)0639),

–  s ohledem na předběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress ze dne 5. května 2015(1),

–   s ohledem na „Studii o nedostatcích v oblasti mikrofinancování a možnostech jejich nápravy prostřednictvím finančního nástroje EU“(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování(3) (dále jen „nařízení EaSI“),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování(4) (dále jen „nástroj“, „rozhodnutí“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 s doporučeními Komisi ve věci Evropské iniciativy pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti(5),

–   s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2015 nazvanou „Předběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress“(6),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 8/2015 s názvem „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0331/2015),

A.  vzhledem k tomu, že mikrofinancování přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že mikrofinancování může jednotlivce vyvést z chudoby a nezaměstnanosti, dát jim důstojnost a posílit soudržnost komunit tím, že se zlepší začleňování do společnosti a minimalizují se sociální rozdíly;

B.  vzhledem k tomu, že nástroj mikrofinancování má zlepšit přístup k finančním prostředkům a jejich dostupnost pro osoby, které přišly o zaměstnání nebo jsou ztrátou zaměstnání ohroženy nebo pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce, jakož i osoby ohrožené sociálním vyloučením či zranitelné osoby, které jsou znevýhodněné z hlediska vstupu na tradiční úvěrový trh a které chtějí založit svůj mikropodnik nebo jej chtějí dále rozvíjet, včetně osob samostatně výdělečně činných; vzhledem k tomu, že nástroj má zlepšit přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost také pro mikropodniky a sociální ekonomiku;

C.  vzhledem k tomu, že cílem nástroje je zlepšit kapacity zprostředkovatelů, aby se zvýšil počet potenciálních operací a stimulovala se zaměstnanost vytvářením vysoce kvalitních pracovních míst a pomocí růstu a sociálního začleňování v místních komunitách;

D.  vzhledem k tomu, že finanční situace žen-vypůjčovatelek se zdá být horší než v případě mužů, kdy v počtu nezaměstnaných nebo ohrožených chudobou převažují ženy(7); vzhledem k tomu, že poměr podnikatelek a podnikatelů, kteří využívají nástroje, činí pouze 36:64 a z hlediska vyváženého zastoupení obou pohlaví je nadále nedostačující;

E.  vzhledem k tomu, že marginalizace a vícenásobná diskriminace, jimž jsou vystaveny některé skupiny žen, dále zhoršují jejich ekonomické znevýhodnění a potíže v přístupu k financování; vzhledem k tomu, že začlenění žen trpících vyloučením by mělo být prioritou;

F.  vzhledem k tomu, že roste počet žen aktivních na trhu práce, které jsou současně hlavními živiteli svých rodin; vzhledem k tomu, že větší podíl rodičů samoživitelů tvoří ženy než muži; vzhledem k tomu, že z mikrofinancování by mělo mít prospěch stále více žen;

G.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika zahrnuje družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení, nadace a sociální podniky, které přispívají k zaměstnanosti v Unii, sociální soudržnosti, rozvoji regionů a venkova, ochraně životního prostředí, ochraně spotřebitele, zemědělství, rozvoji třetích zemí a k politikám sociálního zabezpečení;

H.  vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské a finanční krize se zvýšila míra chudoby a sociálního vyloučení, stejně jako dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a sociální nerovnost;

I.  vzhledem k tomu, že nástroj nabízí půjčky za výhodnějších podmínek, a tak finanční prostředky zpřístupňuje i osobám, které by jinak úvěr nemohly získat; vzhledem k tomu, že nástroj využívají zprostředkovatelé mikrofinancování ve 22 členských státech; vzhledem k tomu, že z nástroje má být do roku 2020 poskytnuto celkově 46 000 mikroúvěrů, což představuje asi 500 milionů EUR;

J.  vzhledem k tomu, že míra splácení úvěrů vypůjčovateli je podle odhadů 95 %; vzhledem k tomu, že nástroj pomohl jednotlivcům vstoupit nebo se vrátit na trh práce nebo zahájit podnikání a samostatně výdělečně činným osobám zachovat nebo rozšířit jejich mikropodniky, tj. umožnil zachovat pracovní místa a najmout nové zaměstnance a podpořil jejich obrat; vzhledem k tomu, že nástroj podnítil hospodářskou činnost i ve vzdálených evropských regionech;

K.  vzhledem k tomu, že je obtížné posoudit, zda k mikrofinancování mají přístup i menšiny, protože většina zprostředkovatelů mikrofinancování se konkrétně nevěnuje činnostem, které by tento přístup měly zlepšit; vzhledem k tomu, že příjemci mikroúvěrů se nemusí nutně považovat za příslušníky marginalizovaných skupin nebo se obávají, že pokud by uvedli svůj etnický původ, mohli by čelit diskriminaci;

L.  vzhledem k tomu, že 60 % osob, u nichž jsou k dispozici údaje, bylo v době podání žádosti o mikroúvěr buď nezaměstnaných, nebo neaktivních; 84 % příjemců bylo ve věkové skupině 25–54 let a 36 % zaznamenaných podnikatelů podporovaných půjčkami byly ženy;

M.  vzhledem k tomu, že tento nástroj by měl být analyzován nejen z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního; vzhledem k tomu, že ačkoli je jednodušší nástroj analyzovat z hlediska ekonomické účinnosti, je třeba posuzovat také jeho účinnost jakožto prostředku sociálního začleňování, stejně jako kvalitu vytvářených pracovních míst a jejich řetězový účinek;

N.  vzhledem k tomu, že bylo téměř dosaženo vytyčeného poměru 40 podnikatelek na 60 podnikatelů a že se jedná o výrazně vyšší skóre, než je unijní průměr;

O.  vzhledem k tomu, že mají-li být mikropodniky úspěšné a životaschopné, je mimořádně důležité jim nabízet služby podporující rozvoj podnikání, např. odbornou přípravu a poradenství;

P.  vzhledem k tomu, že za jeden z nedostatků nástroje byla označena absence financování podniků působících v sociální ekonomice;

Q.  vzhledem k tomu, že mikrofinancování by podle všeho mohlo být jedním z prvků podpory přechodu podniků ze stínové ekonomiky na oficiálně ohlášenou hospodářskou činnost;

R.  vzhledem k tomu, že větší míra zveřejňování údajů v souvislosti s poskytováním mikroúvěrů ze strany zprostředkovatelů mikrofinancování je nejlepším způsobem, jak podporovat lepší využití veřejných prostředků; vzhledem k tomu, že větší míra zveřejňování údajů usnadňuje srovnání výkonnosti zprostředkovatelů mikrofinancování;

S.  vzhledem k potenciálním synergiím mezi nástrojem a Evropským sociálním fondem (ESF), Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a dalšími fondy EU, které zabrání nežádoucímu překrývání financování;

T.  vzhledem k tomu, že článek 6 finančního nařízení stanovuje, že „rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu­, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu a transparentnosti“;

U.  vzhledem k tomu, že nástroj čerpá finanční prostředky EU a Evropské investiční banky, které jsou v obou případech spravovány Evropským investičním fondem (EIF); rovněž předpokládá dodatečné finanční prostředky od soukromých investorů;

V.  vzhledem k tomu, že tento nástroj je potenciálním příjemcům stále ještě málo známý;

Lepší přístup k mikrofinancování

1.  zdůrazňuje význam finančních nástrojů, jako je nástroj mikrofinancování, v době hospodářské krize, a to z hlediska vytváření nových podniků, podpory nových pracovních míst a zajištění toho, aby nezaměstnaní, znevýhodněné osoby a mikropodniky měli přístup k financování a zároveň se zmírnilo riziko pro zprostředkovatele mikrofinancování;

2.  všímá si, že dopad na vytváření pracovních míst byl menší, než se původně předpokládalo, navzdory tomu, že mnoha příjemcům by bez možnosti mikroúvěru nebyla poskytnuta vůbec žádná půjčka; domnívá se, že menší dopad na vytváření pracovních míst lze částečně vysvětlit tím, že zavedení nástroje proběhlo v době, kdy ekonomika procházela hlubokou hospodářskou krizí, která se výrazně dotkla jak úvěrového trhu, tak údajů o zaměstnanosti; konstatuje nicméně, že nástroj výrazně přispěl k zachování pracovních míst; bere na vědomí, že této problematice se bude věnovat nový, flexibilnější nástroj EaSI;

3.  vyjadřuje lítost nad vysokým počtem odmítnutých žádostí o mikrofinancování (téměř 2000 žádostí bylo odmítnuto částečně z důvodu nadměrné zadluženosti osob a podniků) a nad stále značnou mezerou na mikrofinančním trhu navzdory nárůstu počtu příjemců mikroúvěrů; žádá Komisi, aby vypracovala podrobnější studii o důvodech zamítnutí těchto žádostí a současně aby nabídla možná řešení;

4.  zdůrazňuje, že zejména v období krize hraje nástroj důležitou úlohu, neboť usnadňuje nezaměstnaným a znevýhodněným osobám přístup k financování; zdůrazňuje, že mikrofinancování může zejména ve světle současné migrační a azylové krize fungovat jako zásadní podpora pro uprchlíky a migranty, kteří vstupují na pracovní trh EU;

5.  vyzývá členské státy, aby vytvořily kontaktní místa, kterými by u potenciálních příjemců a občanů obecně podpořily informovanost o nástroji;

6.  s využitím doposud získaných zkušeností vyzývá Komisi a členské státy, aby především v odlehlých regionech a v komunitách, zejména v komunitách menšin nebo v organizacích osob se zdravotním postižením, zvyšovaly povědomí o existenci tohoto nástroje, jeho výhodách a způsobech, jak k němu získat přístup;

7.  konstatuje, že v roce 2013 byly mezi činnostmi financovanými z tohoto nástroje také prioritní půjčky a záruky; dále konstatuje, že někteří zprostředkovatelé mikrofinancování dostávají jak záruku, tak i půjčku, nicméně tyto dva nástroje vždy pokrývají různá portfolia;

8.  žádá, aby nástroj bral v úvahu přínos projektů v regionech znevýhodněných závažnými a stálými přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva nebo postižené vylidňováním, neboť se tím nejen podpoří vytváření pracovních míst, ale přispěje to také k udržení počtu obyvatelstva v těchto oblastech;

9.  vítá skutečnost, že Komise a EIF uvedly do praxe osu mikrofinancování a sociálního podnikání (MF/SE) vytvořenou v rámci programu EaSI, aby se příjemcům zajistil přístup k finančním prostředkům; očekává, že EaSI úspěšně odstraní nedostatky nástroje;

10.  vyzývá Komisi, aby posoudila vhodnost stávající definice mikroúvěru tak, aby budoucí finanční nástroje odpovídaly potřebám trhu a příjemců a splňovaly cíle definované v článku 2 rozhodnutí;

11.  vybízí Komisi a členské státy, aby shromáždily a posoudily údaje o vlastnostech mikropodniků, jejich potřebách a míře přežití a aby v průběhu přezkumu v polovině období v případě potřeby navrhly úpravy nařízení EaSI; vítá skutečnost, že saldo a vrácené prostředky dostupné při skončení platnosti nástroje budou přiděleny do rozpočtu osy MF/SE programu EaSI, takže se zvýší počet záruk a financovaných nástrojů určených vypůjčovatelům mikroúvěrů;

12.  vítá skutečnost, že všech sedm dosud analyzovaných finančních nástrojů nástroje Progress dokázalo přilákat dodatečné soukromé financování; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že podle zprávy Účetního dvora byly cílové hodnoty pákového efektu, pokud jde o záruky, dosaženy pouze v jednom případě ze sedmi a ve dvou případech nebyly dosaženy vůbec;

13.  vítá, že se v reakci na měnící se potřeby v souvislosti s realokací prostředků mezi osami programu zvýšila flexibilita nového programu v rámci EaSI; vyzývá Komisi, aby v zájmu zamezení dvojího financování rozvíjela jasnou a transparentní součinnost mezi EaSI a dalšími unijními programy a iniciativami;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila větší publicitu a informace o nástroji a o způsobech, jak k němu získat přístup;

15.  vyzývá Komisi, aby rozšířila zeměpisnou oblast působnosti nástroje tak, aby se vztahoval na všechny členské státy; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl nástroj použitelný ve větším počtu odvětví, nejen v zemědělství a obchodu;

Zasažení cílových skupin a podávání zpráv o sociálních dopadech

16.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli nejasně definovanému podávání zpráv o sociálních dopadech nebylo možné přesněji měřit sociální důsledky nástroje, pokud jde o vytváření pracovních míst, udržitelnost podniků a jeho dostupnost pro menšinové skupiny; vyzývá proto Komisi, aby empirickým způsobem dodržovala normy měření sociální účinnosti s cílem zaručit co největší sociální dopad a rovněž s ohledem na cíle strategie Evropa 2020 a aby posoudila, zda je nutné více upřesnit definici cílových skupin, včetně osob se zdravotním postižením;

17.  poznamenává, že nástroj zahájil svou činnost jako pilotní projekt; dále poukazuje na to, že byly zjištěny nedostatky, pokud jde o přístup zranitelných menšin, jako jsou migranti a zdravotně postižení; domnívá se však, že tato zkušenost byla cenným ponaučením a některé nedostatky již byly napraveny v nástroji EaSI; vítá skutečnost, že strategické vyhodnocování cílů bylo vyvinuto v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

18.  vybízí EIF, aby spolupracoval se zprostředkovateli mikrofinancování a požadoval, aby uplatňovali evropský kodex správného chování pro poskytování mikroúvěrů, a upřednostňoval ty zprostředkovatele mikrofinancování, kteří prokázali, že jsou schopni a ochotni spolupracovat s organizacemi poskytujícími další podporu konečným příjemcům; rovněž vyzývá EIF, aby prosazoval ustanovení obsažená v dohodách se zprostředkovateli mikrofinancování o těsnější spolupráci s organizacemi zastupujícími zranitelné skupiny v zájmu účinnějšího oslovení cílových skupin;

19.  vyzývá Komisi, aby zdokonalila metody, kterými se hodnotí životaschopnost podniků po splacení mikroúvěru a dopad těchto podniků v rámci jejich komunity;

20.  vyzývá Komisi a EIF, aby zlepšily podávání zpráv o příjemcích a zprostředkovatelích mikrofinancování, avšak současně měly na paměti, aby povinné poskytování informací zprostředkovatele příliš nezatěžovalo; zdůrazňuje, že informace, které by správně měly být ve zprávě uváděny, poskytují jak zprostředkovatelé mikrofinancování, tak žadatelé v žádosti o mikroúvěr;

21.  považuje za politováníhodné, že informace o využívání úvěrů a záruk spjatých s nástrojem jsou roztříštěné a neúplné a nejsou dostatečně podrobné, pokud jde o zaměstnanecký poměr konečných příjemců, a to navzdory tomu, že Účetní dvůr zjistil, že zprávy byly v souladu s požadavky obsaženými v rozhodnutí;

22.  vyzývá EIF k zajištění toho, aby zprostředkovatelé mikrofinancování zveřejňovali údaje o počtu a objemu poskytnutých mikroúvěrů a o typu konečných příjemců;

23.  vyzývá Komisi, aby usilovala o rovný přístup mužů a žen k mikrofinancování a aby si do budoucna stanovila za cíl rovnocenné zastoupení podnikatelů a podnikatelek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zprostředkovatele mikrofinancování podněcovaly k provádění zvláštních strategií zaměřených na ženy a podporujících podnikání žen, mj. spoluprací s příslušnými sdruženími a organizacemi působícími v této oblasti;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly viditelnost a informovanost, pokud jde o možnosti financování v rámci tohoto nástroje, včetně informačních kampaní, výměny osvědčených postupů mezi podnikatelkami a seminářů a školení zaměřených specificky na ženy, s cílem dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů v přístupu k mikrofinancování;

25.  vyzývá Komisi, aby zohlednila výhody mikrofinancování pro ženy, jako je např. tvorba udržitelných pracovních míst; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu názorů a sdílení osvědčených postupů mezi podnikatelkami;

26.  uznává důležitost vytyčeného poměru mezi podnikatelkami a podnikateli; domnívá se však, že úspěch nástroje nelze měřit výhradně paušálně stanovenými cíli, ale také podle toho, zda nástroj umožňuje mikropodnikatelům a malým a středním podnikům realizovat jejich projekty a přispívat tak k hospodářskému růstu a sociální soudržnosti;

27.  naléhavě žádá Komisi, aby své úsilí zaměřila na zlepšení dostupnosti mikrofinancování pro potenciálně vyloučené klienty, jako jsou migranti, uprchlíci, dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé, osoby s nízkými příjmy, pracovníci s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním postižením, kteří nástroj v současnosti dostatečně nevyužívají;

28.  žádá Komisi, aby uprchlíky a žadatele o azyl považovala za cílovou skupinu;

29.  vyzývá Komisi, aby znásobila počet iniciativ a objem prostředků určených na financování mikroúvěrů pro inovativní začínající podniky, které zakládají mladí lidé, s cílem podporovat podnikání mladých a rozsáhlé technické, vědecké a sociální inovace v době hospodářské krize, kdy je obtížné získat úvěr; zdůrazňuje dále, že členské státy musí usilovat o snižování byrokratické zátěže podnikatelů, kteří chtějí získat přístup k prostředkům poskytovaným Unií;

Podpora sociální ekonomiky

30.  vyjadřuje politování nad tím, že z nástroje nebyl financován významnější počet sociálních podniků; vítá proto, že na jejich financování je vyčleněn konkrétní procentní podíl z rozpočtu EaSI;

31.  vyzývá Komisi, aby tento nový prvek pečlivě sledovala a vybídla členské státy k výměně souvisejících údajů, poznatků a osvědčených postupů a zajistila, aby o něm zprostředkovatelé mikrofinancování náležitě podávali zprávy, a motivovala je k podpoře projektů se značným sociálním dopadem na jejich potenciální klienty;

32.  vybízí Komisi, aby posoudila a případně zrevidovala stanovený strop půjček pro sociální podniky v rámci EaSI tak, aby těmto podnikům poskytoval nezbytné prostředky v dostatečné výši potřebné pro jejich příznivý rozvoj a aby vyhovoval potřebám trhu;

33.  zdůrazňuje, že je důležité, aby součástí programů financování bylo hledisko rovnosti pohlaví; domnívá se, že posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví je užitečné pro hodnocení a zlepšování vlivu, který mají priority v oblasti financování na ženy, pro přidělování finančních prostředků a specifikace programů financování; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

Služby odborného poradenství a odborné přípravy a jejich doplňkovost s jinými nástroji

34.  vítá, že EaSI umožňuje financovat budování kapacit zprostředkovatelů mikrofinancování a poskytování technické pomoci v zájmu zvýšení jejich odbornosti, zlepšení poskytovaných služeb a shromažďování a zpracovávání údajů k získání lepší zpětné vazby o nástroji;

35.  vybízí Komisi, aby nástroj provázala se základní odbornou přípravou v oblasti podnikání ve snaze zajistit ekonomickou životaschopnost podniků a splnění cíle půjčky;

36.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci EaSI nelze přímo financovat služby zaměřené na rozvoj podnikání, včetně odborného poradenství a odborné přípravy, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala budoucí možnosti financování pomocí odpovídajících nových nástrojů ve spolupráci s vnitrostátními nebo unijními fondy;

37.  konstatuje, že ESF by měl poskytovat klíčové financování pro zakládání podniků a potřebnou míru mikrofinancování a financování na sociální podnikání a také poradenskou činnost a vzdělávací programy; považuje za politováníhodné, že tyto nástroje nejsou financovány přímo z EaSI;

38.  doporučuje, aby Komise a členské státy rozvíjely strategickou spolupráci s místními a regionálními organizacemi a institucemi v souvislosti s EaSI, ESF a případně dalšími vnitrostátními programy a podporovaly jejich spolupráci se zprostředkovateli mikrofinancování a s konečnými příjemci, aby se zlepšila pomoc vypůjčovatelům mikroúvěrů poskytovaná formou odborné přípravy a odborného poradenství a celkové podpory větší životaschopnosti podniků;

39.  vítá možnost využití prostředků z ESF na osu MF/SE programu EaSI a žádá Komisi a EIF, aby zprostředkovatele mikrofinancování o této možnosti podle článku 38 nařízení o společných ustanoveních lépe informovaly(8);

40.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby mikropodniky bylo možné financovat z EFSI;

Zprostředkovatelé mikrofinancování

41.  vybízí Komisi, aby koordinovala podporu poskytovanou z ESF a EaSI za účelem lepší komplementarity těchto dvou programů, pokud jde o nástroje mikrofinancování, a aby se mimo jiné zaměřila na spolupráci mezi zprostředkovateli mikrofinancování a centry pro podporu podnikání spolufinancovanými ESF;

42.  vítá výběrové řízení na zprostředkovatele poskytování mikroúvěrů v souladu s pravidly a postupy EIF a opakuje požadavek Parlamentu, aby tito zprostředkovatelé dodržovali zásady odpovědného poskytování půjček a zamezení nadměrné zadluženosti osob a podniků;

43.  doporučuje, aby se zjednodušil postup pro přístup k nástroji a aby dohody mezi zprostředkovateli mikrofinancování a EIF byly flexibilnější a srozumitelnější, aby mohli menší zprostředkovatelé mikrofinancování rychle a v plném rozsahu využívat nástroje financování a EIF;

44.  odsuzuje skutečnost, že mnoho žádostí o financování z tohoto nástroje nebylo úplných, a nemohlo být proto EIF schváleno; žádá Komisi, aby vyhodnotila důvody tohoto neuspokojivého stavu (např. nedostatek informací, špatná přístupnost nebo administrativní zátěž vyžadující zjednodušení); vyzývá Komisi, aby rychle přikročila k řešení tohoto problému;

45.  vyzývá Komisi, aby zajistila zjednodušení postupu a zvýšení flexibility a srozumitelnosti dohod mezi zprostředkovateli mikrofinancování a EIF, takže menší zprostředkovatelé budou moci rychleji získat přístup na trh, a současně i to, že bude nástroji a přístupu k němu věnována větší publicita a bude v tomto ohledu poskytováno více informací;

46.  vyzývá Komisi a EIF k posouzení toho, jak lze lépe zprostředkovat výhody nástroje širší veřejnosti nad rámec povinností stanovených pro zprostředkovatele mikrofinancování;

47.  vybízí Komisi, aby prohloubila spolupráci mezi zprostředkovateli mikrofinancování a organizacemi, které zastupují zájmy příjemců, tak, aby se neomezovala pouze na propagaci produktů či hledání nových klientů;

48.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely mikrofinanční sektor s cílem umožnit jeho rozšíření, které je nezbytné pro splnění cílů strategie Evropa 2020, a využívaly nástroj mikrofinancování a aby za tímto účelem prozkoumaly možnosti vstupu nebankovních zprostředkovatelů na trh s mikroúvěry nezávisle na partnerské bance;

49.  vybízí Komisi k zintenzivnění dialogu se subjekty, které se zabývají mikrofinancováním (zprostředkovatelé mikrofinancování, bankovní i nebankovní subjekty či sítě typu Evropská mikrofinanční síť), jakož i se zainteresovanými stranami, které v současnosti nejsou zapojeny, o dostupnosti, využívání a koncepci produktů, které mají být nabízeny v rámci programů financovaných Unií;

50.  vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily výměnu osvědčených postupů mezi zprostředkovateli mikrofinancování z různých členských států;

51.  žádá Komisi a EIF o zajištění toho, aby osa MF/SE programu EaSI dále podporovala šíření a integraci evropského kodexu správného chování pro poskytování mikroúvěrů v rámci smluv se zprostředkovateli mikrofinancování;

52.  domnívá se, že zpráva Komise o provádění evropského nástroje mikrofinancování Progress – 2013 je příliš obecná a postrádá podrobnější informace o provádění nástroje;

53.  vybízí Komisi, aby zajistila, že nástroj Progress a EaSI budou nadále přispívat k přidané hodnotě a viditelnosti EU;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=7760
(2) http://bookshop.europa.eu/cs/study-on-imperfections-in-the-area-of-microfinance-and-options-how-to-address-them-through-an-eu-financial-instrument-pbKE0214424/?CatalogCategoryID=ZjsKABstHnIAAAEjH5EY4e5L
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238.
(4) Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1.
(5) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 85.
(6) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/547555/EPRS_IDA(2015)547555_EN.pdf
(7) Předběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).


Nová společná rybářská politika (SRP): struktura pro technická opatření a víceleté plány
PDF 362kWORD 107k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 o nové společné rybářské politice: struktura technických opatření a víceletých plánů (2015/2092(INI))
P8_TA(2015)0447A8-0328/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 43 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice, a zejména na čl. 7 odst. 2 a články 9 a 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0328/2015),

A.  vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou pro budoucnost odvětví rybolovu je udržitelnost populací ryb;

B.  vzhledem k tomu, že od roku 2009 legislativní návrhy týkající se technických opatření a víceletých plánů pokročily jen málo, zčásti z důvodu pnutí mezi evropskými orgány, pokud jde o jejich příslušné rozhodovací pravomoci podle článku 43 SFEU, v souvislosti s návrhy Komise týkajícími se nadnárodních plánů a zčásti kvůli obtížnému slaďování právních předpisů týkajících se technických opatření s Lisabonskou smlouvou;

C.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika (SRP) (nařízení (EU) č. 1380/2013) zahrnuje mezi svými cíli obnovu a zachování stavů lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos, prostřednictvím uplatnění ekosystémového a selektivního přístupu; vzhledem k tomu, že technická opatření a víceleté plány patří k hlavním nástrojům pro dosažení těchto cílů;

D.  vzhledem k tomu, že k hlavním změnám, které zavedla reforma SRP z roku 2013, patří rovněž povinnost vykládky a regionalizace;

E.  vzhledem k tomu, že složitost a různorodost technických opatření a skutečnost, že jsou rozptýlena v mnoha dílčích předpisech, přispívají k tomu, že je jejich provádění pro rybáře obtížné, což vytváří riziko vzniku nedůvěry mezi rybáři;

F.  vzhledem k tomu, že zásada regionalizace zahrnuje konzultace s poradními sbory, jejichž cílem je přiblížit zainteresované strany k rozhodovacímu procesu a lépe posuzovat případné socioekonomické dopady rozhodnutí;

G.  vzhledem k tomu, že složitost technických opatření a potíže s jejich prováděním ve spojení s nedostatkem jakýchkoli hmatatelných výsledků či pobídek SRP přispěly ke vzniku nedůvěry mezi rybáři;

H.  vzhledem k tomu, že přezkum technických opatření – provedený v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými doporučeními a s využitím ekosystémového přístupu – by měl usilovat o zlepšení environmentální udržitelnosti rybolovných a mořských zdrojů způsobem, jenž bude v souladu se socioekonomickou životaschopností odvětví;

I.  vzhledem k tomu, že splnění cílů nové SRP si žádá mj. používání selektivnějších lovných zařízení a postupů;

J.  vzhledem k tomu, že současné inovace, jež zlepšují selektivnost lovných zařízení, jsou často brzděny právními předpisy;

K.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky s sebou nese zásadní změnu přístupu k řízení rybolovných oblastí, zvláště pak k rybolovu druhů žijících při dně, a tudíž k technickým opatřením v klíčových oblastech, jako je složení úlovků a velikost ok;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba klást zvláštní důraz na to, jaký význam má pro udržitelnost pobřežních společenství, a zejména pro úlohu žen a dětí, drobný rybolov; vzhledem k tomu, že SRP zmiňuje v souvislosti s drobným rybolovem v Evropě režim rozlišeného rybolovu;

M.  vzhledem k tomu, že je s ohledem na úlohu, kterou drobný rybolov hraje při obnově našich moří a zachování tradičních a environmentálně udržitelných postupů a řemesel, zapotřebí stanovit jeho obecnou definici;

N.  vzhledem k tomu, že k zajištění provádění cílů SRP v EU, k zajištění rovných podmínek pro všechny subjekty a k usnadnění provádění a sledování technických opatření je nezbytné prostřednictvím rámcového nařízení přijatého v souladu s Lisabonskou smlouvou řádným legislativním postupem definovat společné základní zásady pro všechny mořské oblasti;

O.  vzhledem k tomu, že řádný legislativní postup není vždy nezbytně nutný v případě opatření přijímaných na regionální úrovni nebo opatření, která sice vycházejí z norem a cílů, o nichž rozhodují oba legislativní orgány, ale která podléhají častým změnám, avšak musí být uplatněn, jedná-li se o přijímání společných pravidel pro všechny mořské oblasti a rovněž opatření, která jsou obsažena ve zvláštních předpisech nebo u nichž není pravděpodobné, že budou v dohledné době změněna;

P.  vzhledem k tomu, že regionalizace musí zajistit, aby byla technická opatření přizpůsobena specifickým požadavkům každé rybolovné a každé mořské oblasti, což zajistí flexibilitu a usnadní rychlou reakci na mimořádné události; vzhledem k tomu, že regionalizace musí dosáhnout toho, aby byla technická opatření jednodušší a snadněji pochopitelná, proveditelná a vymahatelná; vzhledem k tomu, že přijímání technických opatření na regionálním základě by se mělo řídit modelem, na němž se dohodly oba legislativní orgány v rámci reformované SRP;

Q.  vzhledem k tomu, že regionalizace může napomoci při zjednodušování a zlepšování srozumitelnosti pravidel, což by odvětví rybolovu a další zainteresované strany velmi uvítaly, zejména v oblastech, v nichž se podílejí na přijímání těchto pravidel;

R.  vzhledem k tomu, že regionalizace by neměla vést k opětovné nacionalizaci, neboť ta není slučitelná se SRP, u níž má EU z důvodu sdílení zdrojů výhradní pravomoc;

S.  vzhledem k tomu, že přijímání technických opatření na regionálním základě by se mělo řídit modelem, na němž se dohodly oba legislativní orgány v rámci nové SRP, tj. modelem, podle nějž Komise přijme akty v přenesené pravomoci na základě společných doporučení dotčených členských států, jež jsou v souladu s normami a cíli, o nichž rozhodly oba legislativní orgány, nebo v případě, že dotčené státy společné doporučení ve stanovené lhůtě nepředložily, na základě vlastního podnětu Komise; vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy nicméně Parlamentu zůstává právo vyslovit proti každému aktu v přenesené pravomoci námitku;

T.  vzhledem k tomu, že revize rámce pro technická opatření by se měla stát příležitostí pro pokračování v úvahách o regionalizaci a pro posouzení alternativ k aktům v přenesené pravomoci;

U.  vzhledem k tomu, že některé návrhy zvláštních předpisů, jež obsahují technická opatření (pokud jde o unášené sítě, náhodné úlovky kytovců, hlubinný rybolov), se ukázaly jako kontroverzní; vzhledem k tomu, že některé návrhy – např. návrh týkající se hlubinného rybolovu v severovýchodním Atlantiku – jsou již více než tři roky zablokovány; vzhledem k tomu, že i jednání o rybolovu pomocí unášených sítí uvízla na mrtvém bodě; vzhledem k tomu, že některá konkrétní ustanovení týkající se technických opatření odmítly regionální organizace pro řízení rybolovu;

V.  vzhledem k tomu, že technická opatření by měla přihlížet k fenoménu nezákonného rybolovu, jejž často doprovází nedovolené používání lovného zařízení, a měla by nastiňovat účinné řešení problému nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

W.  vzhledem k tomu, že technická opatření platná pro každou jednotlivou mořskou oblast EU nejsou vždy přizpůsobena potřebám inovativní činnosti a potřebám jednotlivých místních rybolovných oblastí; vzhledem k tomu, že rybáři proto potřebují soubor technických opatření, jež budou vycházet z regionálního přístupu a jež budou odpovídat odlišným podmínkám každé mořské oblasti; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité udržitelné řízení populací ryb a že je v tomto ohledu podstatné zjednodušit právní předpisy a přizpůsobit je skutečné situaci na místě; vzhledem k tomu, že je také nutné náležitě zohlednit skutečnost, že rybolovné oblasti jsou sdíleny s třetími zeměmi, jejichž normy pro zachování zdrojů jsou velmi odlišné od norem evropských;

X.  vzhledem k tomu, že v evropských vodách, a zejména ve Středomoří, je zásadně důležité, aby členské státy zavedly nezbytná opatření a spolupracovaly při odhalování občanů, kteří se podílejí na nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, a aby zajistily uplatňování příslušných sankcí a posílení hraničních kontrol a kontrol na rampách;

Y.  vzhledem k tomu, že účinnost víceletých plánů přijatých mezi lety 2002 a 2009 byla různá; vzhledem k tomu, že nové víceleté plány se budou přijímat podle nových pravidel SRP;

Z.  vzhledem k tomu, že jednání s třetími zeměmi musí být součástí úsilí o dosažení udržitelnosti;

AA.  vzhledem k tomu, že reforma SRP zavedla požadavky na vykládku a poskytla flexibilitu, výjimky a finanční podporu z Evropského námořního a rybářského fondu;

AB.  vzhledem k tomu, že lze očekávat obtíže s uplatňováním zákazu výmětů ve smíšených rybolovných oblastech v souvislosti s „blokačními druhy“;

AC.  vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je Parlament v oblasti rybolovu spolutvůrcem právních předpisů, s výjimkou celkového přípustného odlovu a kvót;

AD.  vzhledem k tomu, že v důsledku blokace návrhů v Radě nemohl od roku 2009 přijmout žádný víceletý plán;

AE.  vzhledem k tomu, že v rámci interinstitucionální pracovní skupiny pro víceleté plány oba legislativní orgány uznaly, že je důležité na víceletých plánech spolupracovat a navzdory odlišné interpretaci ustanovení právního rámce usilovat o nalezení praktických řešení;

AF.  vzhledem k tomu, že by víceleté plány měly poskytovat pevný a stálý rámec pro řízení rybolovných oblastí, který bude vycházet z nejlepších a nejnovějších vědeckých a socioekonomických poznatků a který by měl být dostatečně flexibilní, aby mohl být přizpůsoben vývoji populací a každoročnímu rozhodování Rady o udělení rybolovných práv;

AG.  vzhledem k tomu, že jako společné prvky budoucích víceletých plánů byly identifikovány: limit maximálního udržitelného výnosu a harmonogram pro jeho dosažení, preventivní mechanismus spouštění ochranných opatření, minimální cíl pro biomasu, mechanismus přizpůsobení se změnám, s nimiž nepočítalo nejlepší dostupná vědecká doporučení, a doložka o přezkumu;

AH.  vzhledem k tomu, že víceleté plány musí stanovit obecný cíl, který bude z administrativního i vědeckého hlediska dosažitelný; vzhledem k tomu, že součástí těchto plánů by měly být dlouhodobě stabilní výnosy, jež jsou v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými doporučeními, což se musí odrážet v každoročních rozhodnutích Rady o rybolovných právech; vzhledem k tomu, že tato každoroční rozhodnutí by se měla důsledně omezovat na oblast udělování rybolovných práv;

AI.  vzhledem k tomu, že rozsudek Soudního dvora ze dne 26. listopadu 2014 ve věcech C-103/12 Evropský parlament v. Rada a C-165/12 Evropská komise v. Rada, které se týkaly udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany, vytváří precedens tím, že vysvětluje obsah a omezení dvou různých právních základů z článku 43 SFEU; vzhledem k tomu, že čl. 43 odst. 3 je možné použít jako právní základ pouze pro udělení rybolovných práv v souladu s nařízeními o celkovém přípustném odlovu a kvótách;

AJ.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr rozhodl dne 1. prosince 2015 ve spojených věcech C-124/13 a C-125/13 Evropský parlament a Komise v. Rada týkajících se nařízení Rady (EU) č. 1243/2012, kterým se mění dlouhodobý plán pro populace tresky obecné; vzhledem k tomu, že v této věci Soudní dvůr potvrdil stanovisko Parlamentu, podle nějž mělo být toto nařízení vzhledem ke svému cíli a obsahu přijato na základě čl. 43 odst. 2 SFEU řádným legislativním postupem s Parlamentem coby jedním z legislativních orgánů, neboť toto nařízení obnáší politická rozhodnutí, která mají určité dopady na víceletý plán, a jsou tudíž nezbytná pro dosažení cílů společné rybářské politiky;

AK.  vzhledem k tomu, že za situace neexistence víceletých plánů je možné minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů měnit v souladu s plány výmětů, které přijímá Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci na základě doporučení dotčených členských států, nebo v případě, že dotčené státy společné doporučení ve stanovené lhůtě nepředložily, na základě vlastního podnětu Komise; zdůrazňuje, že při přijímání rozhodnutí o minimálních referenčních velikostech pro zachování zdrojů je důležité chránit nedospělé organismy a respektovat vědecká doporučení;

AL.  vzhledem k tomu, že plány výmětů budou hrát zásadní úlohu s ohledem na změny technik rybolovu, a tedy z hlediska úmrtnosti způsobené rybolovem a individuální úrovně biomasy reprodukující se populace – přičemž obojí je kvantifikovatelný cíl stanovený ve víceletých plánech –, které mohou být důsledkem změny minimálních velikostí pro zachování zdrojů; vzhledem k tomu, že změna minimálních velikostí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci by znamenala změnu základních parametrů víceletých plánů zvenčí;

AM.  vzhledem k tomu, že oba legislativní orgány si přály, aby tyto akty v přenesené pravomoci byly přechodné a jejich platnost v žádném případě nepřesáhla tři roky;

AN.  vzhledem k tomu, že v rámci téhož druhu se minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mohou v jednotlivých zónách lišit s ohledem na specifika druhů a rybolovných oblastí; vzhledem k tomu, že je-li to možné, je v zájmu usnadnění kontrolní činnosti žádoucí přijímat horizontální rozhodnutí pro všechny zóny;

1.  domnívá se, že má-li být zajištěno naplňování cílů SRP, měla by být budoucí technická opatření zjednodušena s cílem odstranit veškeré rozpory a duplikace v jasně strukturovaném právním rámci a měla by vycházet ze spolehlivých vědeckých údajů, jež byly ověřeny prostřednictvím vzájemného hodnocení;

2.  pokládá za nezbytné sestavit komplexní seznam obsahující všechna technická opatření, jež jsou v současnosti v platnosti, s cílem získat lepší přehled o možných zjednodušeních a škrtech, pokud jde o budoucí technická opatření;

3.  je přesvědčen, že technická opatření musí projít revizí, jejímž účelem bude dosažení cílů SRP, zlepšení selektivity, minimalizace výmětů a dopadu rybolovu na životní prostředí, zjednodušení stávajících pravidel a posílení vědecké základny;

4.  domnívá se, že technická opatření je nutné přizpůsobit specifickým potřebám jednotlivých rybolovných oblastí a jednotlivých regionů, což umožní zlepšit jejich dodržování ze strany dotčeného odvětví;

5.  zastává názor, že zjednodušení a regionalizace technických opatření by měly vždy naplňovat skutečný účel nařízení o technických opatřeních, kterým je minimalizace nechtěných úlovků a dopadů na mořské prostředí;

6.  domnívá se, že v zájmu snadnějšího provádění pravidel SRP a v zájmu zajištění toho, aby byla tato pravidla přijatelnější pro odvětví rybolovu a další zainteresované strany a aby byla důsledněji dodržována, musí být do rozhodování – zejména v rámci poradních sborů – více zapojeni rybáři, jimž musí být poskytovány pobídky pro inovace, odbornou přípravu, vybavení a využívání selektivních lovných zařízení, jako je například podpora prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu a dalších nástrojů;

7.  domnívá se, že nový legislativní rámec usnadní další využívání inovativních lovných zařízení, u nichž je vědecky prokázáno, že zvyšují selektivitu a současně mají nižší dopad na životní prostředí;

8.  domnívá se, že bude nutné podpořit inovace a výzkum s cílem zajistit řádné provádění SRP, zejména pokud jde o vykládku výmětů, aby byla zvýšena selektivita a aby byly modernizovány techniky rybolovu a postupy kontroly;

9.  je přesvědčen, že udržitelné používání inovativních lovných zařízení, u nichž bylo na základě nezávislého vědeckého výzkumu prokázáno, že jsou selektivnější, by mělo být povoleno bez zbytečných množstevních nebo jiných omezení, upraveno právními předpisy a – pokud jde o další výzkum – mělo by získat finanční podporu;

10.  pokládá za nezbytné zachovat pro přijímání společných pravidel pro všechny mořské oblasti řádný legislativní postup, mimo jiné pokud jde o stanovování norem a cílů pro technická opatření, včetně technických opatření obsažených ve zvláštních právních předpisech a technických opatření, u nichž není pravděpodobné, že budou v blízké budoucnosti změněna, a domnívá se, že řádný legislativní postup není vždy nutný, jedná-li se o opatření přijímaná na regionální úrovni nebo o opatření podléhající častým změnám; zastává názor, že tato opatření by měla být pravidelně vyhodnocována s cílem zajistit, že zůstanou relevantní; domnívá se, že uvážlivé využívání aktů v přenesené pravomoci může tuto potřebu flexibility a schopnosti reagovat naplnit; připomíná však, že Parlamentu zůstává podle Smlouvy právo vyslovit vůči jakémukoli aktu v přenesené pravomoci námitku;

11.  doporučuje, aby byl jasně vymezen obecný evropský rámec pro technická opatření, který stanoví omezený počet hlavních průřezových zásad; je přesvědčen, že do tohoto obecného rámce by neměla být zahrnuta pravidla, která se nevztahují na převážnou většinu evropských vod, neboť ta by měla být předmětem regionalizace;

12.  domnívá se, že veškerá opatření přijatá na regionální úrovni by měla splňovat rámcové nařízení o technických opatřeních a být v souladu s cíli SRP a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí 2008/56/ES;

13.  domnívá se, že pravidla týkající se technických opatření by měla být vytvořena prostřednictvím vhodného uplatňování regionalizace a že by se měla opírat o společné centralizované zásady a definice zahrnující společné cíle a normy uplatňované v celé EU, včetně seznamu zakázaných druhů a lovných zařízení, souboru zvláštních pravidel pro rozsáhlejší mořské oblasti a určitého počtu zvláštních technických předpisů, které by všechny byly přijaty řádným legislativním postupem; konstatuje, že regionalizace by se uplatňovala na pravidla platná na regionální úrovni nebo pravidla podléhající častým změnám a měla by být pravidelně vyhodnocována;

14.  zdůrazňuje, že nové rámcové nařízení o technických opatřeních je nutné formulovat jednoznačně, což bude vyžadovat značné úsilí; proto žádá, aby byla předem zrušena stávající nařízení o technických opatřeních, zejména nařízení Rady (ES) č. 850/98 a (ES) č. 1967/2006, s cílem zabránit nárůstu počtu právních předpisů;

15.  připomíná, že pokud jde o akty v přenesené pravomoci, mohou členské státy podle článku 18 základního nařízení předložit ve lhůtě, jež bude stanovena v nařízení o technických opatřeních, doporučení Komisi, která nebude moci přijmout žádný akt před uplynutím této lhůty;

16.  domnívá se, že je nezbytné vyhodnotit vhodnost a účinnost zvláštních předpisů založených na technických opatřeních a jejich socioekonomické důsledky pro loďstva EU a pro místní společenství, přičemž je třeba mít na zřeteli cíle SRP a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

17.  je přesvědčen, že technická opatření by měla zahrnovat zvláštní ustanovení o používání určitých lovných zařízení s cílem chránit ohrožená přírodní stanoviště a mořské druhy;

18.  je přesvědčen, že technická opatření by měla zajišťovat, aby nebyla používána destruktivní a neselektivní lovná zařízení a aby bylo zakázáno všeobecné používání výbušných nebo jedovatých látek;

19.  je přesvědčen, že je naléhavě nutné stanovit ucelený soubor technických opatření pro každou z hlavních mořských oblastí, přičemž je třeba mít na zřeteli specifika každé z nich, v záležitostech, v nichž mohou mít rozhodnutí Unie významný dopad na obnovu rybích populací a ochranu ekosystémů a na udržitelné řízení sdílených populací ryb;

20.  má za to, že aniž by tím byla dotčena povinnost vykládky, která platí od 1. ledna 2015 a která má být do roku 2019 postupně zavedena u rybích populací, musí být ustanovení týkající se technických opatření dostatečně flexibilní, aby umožňovala zohlednění vývoje rybolovných oblastí v reálném čase a poskytovala odvětví rybolovu více příležitostí k zavádění inovací v oblasti selektivních technik rybolovu do praxe;

21.  je přesvědčen, že povinnost vykládky představuje pro rybolovné oblasti zásadní změnu, a že technická opatření proto musí být upravena tak, aby umožňovala zavádět a usnadňovat selektivnější rybolov; za tím účelem doporučuje přijetí následujících tří opatření:

   podstatně modifikovat, nebo i zrušit, pravidla upravující složení úlovků,
   umožnit větší flexibilitu, pokud jde o velikost ok sítí,
   umožnit přítomnost několika druhů zařízení na palubě;

22.  bere na vědomí obtíže vyplývající z toho, že vedle sebe existují obchodní normy stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2406/96 a minimální velikosti úlovků; žádá, aby byly v novém rámcovém nařízení o technických opatřeních sjednoceny;

23.  domnívá se, že při přezkumu technických opatření je třeba mít na paměti jejich dopad na zachování biologických zdrojů, mořské prostředí, provozní náklady rybolovných činností a ziskovost ze socioprofesního hlediska;

24.  je přesvědčen, že cíle zachování zdrojů stanoveného v rámcovém nařízení o technických opatřeních lze účinněji dosáhnout prostřednictvím opatření vedoucích k lepšímu řízení nabídky a poptávky za pomoci organizací producentů;

25.  domnívá se, že příležitostný drobný rybolov ve vnitrozemských vodách členských států a regionů musí zůstat mimo rámec celkového přípustného odlovu;

26.  je přesvědčen, že víceleté plány mají zásadní význam pro zachování rybolovných zdrojů v rámci SRP a že jsou nejvhodnějším prostředkem k přijímání a provádění zvláštních technických opatření pro jednotlivé rybolovné oblasti;

27.  je přesvědčen, že oba legislativní orgány musí nadále usilovat o dosažení dohody ohledně víceletých plánů s ohledem na institucionální pravomoci zakotvené ve Smlouvě o fungování Evropské unie a na základě příslušné judikatury;

28.  domnívá se, že víceleté plány musí tvořit pevný a trvalý rámec pro řízení rybolovných oblastí a musí vycházet z nejlepších a nejnovějších vědeckých a socioekonomických údajů, které byly ověřeny prostřednictvím vzájemného hodnocení, přizpůsobovat se vývoji rybích populací a poskytovat flexibilitu, pokud jde o každoroční rozhodnutí Rady o rybolovných právech; poznamenává, že tato každoroční rozhodnutí by neměla přesahovat přesně vymezený rozsah přidělení rybolovných práv a měla by se co nejvíce snažit bránit jejich velkým kolísáním;

29.  má za to, že je nezbytné pokročit s budoucími víceletými plány na obnovení a zachování populací nad úrovní, kdy lze dosáhnout maximálního udržitelného výnosu, včetně předem stanoveného harmonogramu, referenčního bodu pro zachování zdrojů za účelem spuštění ochranných mechanismů, mechanismu pro přizpůsobení se změnám ve vědeckých poznatcích a doložky o přezkumu;

30.  domnívá se, že je nezbytné zlepšit selektivitu a minimalizovat nechtěné úlovky, aby se předešlo problémům vyplývajícím z povinné vykládky ve smíšených rybolovných oblastech; domnívá se, že by bylo žádoucí nalézt způsob, jak využít možnosti přijímat opatření flexibility a jak využít vědecky prokázaných rozpětí úmrtnosti způsobené rybolovem ke stanovení celkového přípustného odlovu;

31.  znovu opakuje, že je nezbytné prostřednictvím poradních sborů více zapojit zainteresované strany do tvorby a provádění víceletých plánů a do všech rozhodnutí týkajících se regionalizace;

32.  je přesvědčen, že Parlament by měl věnovat zvláštní pozornost aktům v přenesené pravomoci, jež se týkají plánů výmětů, a vyhradit si právo vyslovovat k nim námitky, pokládá-li to za nezbytné;

33.  domnívá se, že přechodná platnost aktů v přenesené pravomoci týkajících se plánů výmětů, včetně změn minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů, by v žádném případě neměla přesáhnout dobu tří let a že tyto akty by, je-li to vhodné, měly být nahrazeny víceletými plány, které by za tímto účelem bylo třeba přijmout co nejdříve;

34.  zastává názor, že v rámci regionalizace by měla rozhodnutí o minimálních referenčních velikostech pro zachování zdrojů u každého druhu vycházet z vědeckých doporučení; zdůrazňuje, že je nutné vyvarovat se obchodních nesrovnalostí nebo podvodů, jež by mohly ohrozit fungování vnitřního trhu;

35.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

Právní upozornění - Ochrana soukromí