Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména na čl. 42 odst. 7 této smlouvy,

–  s ohledem na čl. 2 odst. 4 a článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr(1),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, a zejména na ustanovení kapitoly VII a článku 51 této charty,

–  s ohledem na prohlášení prezidenta Francouzské republiky před francouzským parlamentem dne 16. listopadu 2015, že Francie je ve válce,

–  s ohledem na závěry Evropské rady týkající se obrany a bezpečnosti, které přijala na svých zasedáních ve dnech 19.–20. prosince 2013 a 25.–26. června 2015,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci (ministrů obrany) konaného dne 17. listopadu 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2015 došlo v Paříži k několika teroristickým útokům, které si vyžádaly životy nejméně 130 lidí více než 26 národností, a že členské státy EU byly od roku 2004 cílem několika teroristických útoků, při nichž přišly o život stovky lidí a několik tisíc jich bylo zraněno;

B.  vzhledem k tomu, že francouzská vláda se po teroristických útocích v Paříži 13. listopadu 2015 oficiálně dovolala doložky o vzájemné obraně podle čl. 42 odst. 7 SEU;

C.  vzhledem k tomu, že solidarita, podpora a vzájemná pomoc členských států, včetně uplatnění prostředků Unie, patří mezi zásady, na nichž je EU založena;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou poté, co se Francie dovolala doložky o vzájemné obraně, povinny poskytnout jí pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN; zdůrazňuje, že je lepší konfliktům a útokům předcházet, než řešit jejich následky;

E.  vzhledem k tomu, že boj proti mezinárodnímu terorismu pokládá EU za svou prioritu a že naplňování zásady solidarity vyžaduje praktické kroky doma i v zahraničí; vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější rozměr bezpečnosti EU spolu nutně a úzce souvisejí; vzhledem k tomu, že je zapotřebí společná strategie EU;

F.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní a obranná architektura, kterou stanoví Smlouvy, nebyla dosud plně zavedena; vzhledem k tomu, že za dosahování pokroku v oblasti bezpečnosti a obrany Unie odpovídají členské státy;

G.  vzhledem k tomu, že EU musí prohloubit spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) s cílem zajistit větší kompatibilitu, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku obou rámců, zejména je-li některý členský stát na svém území obětí ozbrojeného napadení, k němuž se řadí i teroristické útoky;

H.  vzhledem k tomu, že orgány EU musí být v bezpečnostní a obranné politice aktivnější a prosazovat provádění všech ustanovení o bezpečnostní a obranné politice zakotvených ve Smlouvách, včetně ustanovení o zvláštní úloze NATO při zajišťování evropské a transatlantické bezpečnosti a obrany; vzhledem k tomu, že orgány EU musí podporovat všechny členské státy v jejich úsilí o plné provádění těchto ustanovení;

I.  vzhledem k tomu, že mezi státy, které chtějí vzájemně úzce spolupracovat, by měl být aktivován čl. 42 odst. 6 SEU týkající se stálé strukturované spolupráce;

J.  vzhledem k tomu, že EU přijala strategii pro boj proti terorismu, která spoléhá jak na nástroje Společenství, tak na mezivládní opatření v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); vzhledem k tomu, že tato strategie navrhuje, aby byly kroky EU organizovány s ohledem na čtyři cíle, konkrétně prevenci, ochranu, stíhání a reakci;

K.  vzhledem k tomu, že součástí reakce EU na terorismus je podpora demokracie, dialogu a řádné správy věci veřejných s cílem potírat základní příčiny násilného extremismu;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje hrůzné teroristické útoky spáchané organizací Dá'iš; vyjadřuje svůj nejhlubší soucit, solidaritu a soustrast všem obětem teroristických útoků a jejich rodinám;

2.  bere na vědomí a vítá jednomyslnou podporu Francie ze strany všech členských států EU; vítá připravenost všech členských států poskytnout veškerou potřebnou pomoc a podporu;

3.  připomíná, že to bylo poprvé, kdy se někdo dovolal doložky o vzájemné obraně; domnívá se, že tento případ musí být katalyzátorem zevrubných politických diskusí o multidimenzionální povaze evropské bezpečnosti a obrany;

4.  s uspokojením sleduje další posilování kapacit pro boj proti terorismu; vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve své bezpodmínečné a trvalé podpoře a nadále poskytovaly své příspěvky, dokud bude třeba; poukazuje na úlohu Francie jako katalyzátoru při tomto společném úsilí a vybízí příslušné orgány EU, aby poskytovaly pomoc a pokračovaly v ní, dokud bude zapotřebí;

5.  domnívá se, že dovolání se doložky o vzájemné obraně a doložky solidarity podle Smluv je v první řadě politickou záležitostí; zdůrazňuje, že v případě, že se někdo dovolá uplatnění těchto doložek, by měla proběhnout politická debata v Evropské radě i v Evropském parlamentu;

6.  vyjadřuje obavu, že řízení pomoci a podpory v rámci doložky o vzájemné obraně na dvoustranném základě, jako v tomto případě, nebude možné u všech členských států; vyzývá proto Evropskou radu, aby se dala impulz k dalšímu rozpracování doložky o vzájemné obraně a vycházela z úlohy příslušných orgánů EU jako zprostředkovatelů;

7.  připomíná svou výzvu, kterou v předchozích usneseních adresoval místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby navrhla praktická opatření a pokyny zajišťující efektivní reakci v případě, že se členský stát dovolá doložky o vzájemné obraně, a předložila analýzu úlohy orgánů EU pro případ, že se někdo dovolá této doložky; považuje však za politováníhodné, že když byla doložka o vzájemné obraně poprvé uplatněna, nebyla k dispozici žádná analýza ani pokyny, což vedlo k současné situaci, která vyžaduje opatření, řízení i spolupráci ad hoc;

8.  domnívá se, že formulace praktických opatření a pokynů pro případ budoucího uplatnění doložky o vzájemné obraně zůstává naléhavou prioritou; zdůrazňuje, že při vypracovávání těchto pokynů by mělo být přihlédnuto ke zkušenostem z prvního uplatnění čl. 42 odst. 7;

9.  vyzývá Radu a členské státy, aby bezodkladně vytvořily a přijaly politický rámec, který pomůže dát návod k provádění čl. 42 odst. 7 SEU a bude obsahovat časový harmonogram, doložku o přezkumu a mechanismy monitorování; je hluboce přesvědčen, že by veškerá vnitrostátní, dvoustranná či mnohostranná opatření navazující na uplatnění čl. 42 odst. 7 měla být oznámena Radě a zároveň zveřejněna;

10.  konstatuje, že doložka solidarity obsažená v článku 222 SFEU by umožnila, aby byly Francii a dalším členským státům přímo zapojeným do boje proti terorismu poskytnuty všechny relevantní prostředky EU; připomíná, že článek 222 SFEU je specificky určen k řešení důsledků teroristických útoků v Evropě a reaguje na nízkou míru spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními donucovacími orgány v Evropě;

11.  je přesvědčen, že EU potřebuje trvalé strategické a operační civilně-vojenské velitelství, jež se bude opírat o stávající kapacity členských států a Unie a jež bude pověřeno strategickým a operačním plánováním pro případ mimořádných událostí, včetně kolektivní obrany podle čl. 42 odst. 7 a čl. 42 odst. 2 SEU a jejich budoucího uplatňování v úzké spolupráci s příslušnými strukturami NATO;

12.  je toho názoru, že by nynější uplatnění čl. 42 odst. 7 SEU mělo být podnětem k uvolnění potenciálu všech ustanovení Smlouvy týkajících se bezpečnosti a obrany, u nichž by se mělo postupovat stejně; připomíná v této souvislosti, že je důležité správně a v plném rozsahu uplatňovat balíček týkající se obrany, který zahrnuje směrnice 2009/81/ES o zadávání zakázek v oblasti obrany a 2009/43/ES o transferech uvnitř Společenství;

13.  vyzývá všechny evropské země, aby nadále poskytovaly všemožnou podporu v boji proti terorismu a aby doma i v zahraničí postupovaly nekompromisně;

14.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že za pařížskými útoky zřejmě stáli občané zemí EU, kteří se narodili a žili v EU, a požaduje proto odpovídající opatření pro kontrolu pohybu zbraní, výbušnin a osob podezřelých z terorismu;

15.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly strukturované sdílení informací a operativní spolupráci mezi pohraniční stráží, policií a dalšími donucovacími útvary a také sdílení zpravodajských informací propojením vnitrostátních databází a plným využíváním stávajících rámců, jako je např. platforma Europolu pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), a maximalizací využívání dalších platforem a služeb Europolu;

16.  trvá na komplexním přístupu k deradikalizaci, včetně úsilí na vnitrostátní úrovni zaměřené na mladé lidi, prevenci násilného extremismu a k boji proti terorismu, který se zaměří na posílení sociální soudržnosti, prevenci kriminality a na cílená policejní a bezpečnostní opatření prováděná na základě individuálních podezření či konkrétních hrozeb vyhodnocovaných lidmi, nikoli stroji; mimoto zdůrazňuje, že je třeba zpřísnit pravidla pro nabývání a držení zbraní, pravidla vývozu a boj proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi;

17.  požaduje společnou zahraniční politiku EU v otázce budoucnosti Sýrie a širšího Blízkého východu, jež koordinována se všemi relevantními aktéry; domnívá se, že by tato politika měla být nedílnou součástí budoucí globální strategie EU;

18.  domnívá se, že uplatnění doložky o vzájemné pomoci je jedinečnou příležitostí k vybudování základů silné a udržitelné evropské obranné unie; je toho názoru, že pouze s autonomní bezpečnostní a obrannou kapacitou bude EU bude dostatečně vybavena a připravena, aby mohla čelit obrovským hrozbám a rizikům pro vnitřní a vnější bezpečnost;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, generálnímu tajemníkovi OSN, prezidentovi USA a ministrovi obrany USA.

(1) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 138.