Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2016 o cestě k prosperující ekonomice založené na datech (2015/2612(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),
– s ohledem na otázku Komisi na téma „Cesta k prosperující ekonomice založené na datech“ (O-000021/2016 – B8-0116/2016),
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,
– s ohledem na čl. 8 Listiny základních práv Evropské unie a článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě(1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že tempo růstu na trhu v oblasti dat velkého objemu bude do roku 2017 šestkrát rychlejší než na trhu IKT obecně a dosáhne celkové výše 50 miliard EUR, a to podle celosvětové předpovědi International Data Corporation týkající technologií a služeb dat velkého objemu na období 2013–2017, což může podle partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti hodnoty dat velkého objemu (Big Data Value Public-Private Partnership) vést do roku 2017 k vytvoření 3,75 milionů nových pracovních míst;
B. vzhledem k tomu, že objem dat roste nebývalým tempem, takže do roku 2020 bude existovat 16 bilionů gigabytů dat, což odpovídá roční míře růstu v tvorbě dat ve výši 236 %;
C. vzhledem k tomu, že rozhodnutí založená na znalostech generovaných daty velkého objemu mohou přinášet výrazný nárůst produktivity a konkurenceschopnosti a že přínosy ekonomiky založené na datech povedou k dodatečnému 1,9 % nárůstu HDP do roku 2020;
D. vzhledem k tomu, že rozvoj dat velkého objemu je nedílnou součástí nového digitálního trhu a měl by zajistit rozvoj inovativních a konkurenceschopných obchodních modelů a zároveň být v souladu s rámcem EU pro ochranu údajů, neboť s ním mohou souviset závažná rizika a problémy, zejména v oblasti základních práv (včetně ochrany soukromí a údajů),
E. vzhledem k tomu, že budoucí prosperující ekonomika založená na datech může představovat příležitost pro růst a zaměstnanost, mimo jiné tím, že umožní nové podnikatelské modely a služby a zvýšenou produktivitu; vzhledem k tomu, že je zapotřebí dosáhnout vyváženosti s cílem vytvořit řádný rámec pro hospodářský růst, tak aby se zachovala důvěra a zároveň udržovala a prosazovala práva spotřebitele pomocí účinného monitorování, posuzování a vhodných reakcí, v případě potřeby legislativními prostředky;
F. vzhledem k tomu, že data velkého objemu představují také příležitosti pro spotřebitele (například pohodlí, efektivitu a úspory), podniky (průmysl 4,0), vládu (elektronická komunikace) a v oblasti bydlení (inteligentní města), vědy, lékařství (mobilní zdravotnictví), reakce na katastrofy a v boji proti zločinu;
Úloha ekonomiky založené na datech v rámci digitální strategie Unie
1. očekává, že přínosy ekonomiky založené na datech na vnitrostátní a evropské úrovni budou mít dopad na společnost a rovněž na všechny typy podniků v hodnotovém řetězci; považuje vytvoření ekonomiky založené na datech za klíčový bod strategie jednotného digitálního trhu a oceňuje, že by mohla přispět k tomu, aby se Evropa znovu stala konkurenceschopnou ve vyspělých odvětvích, a urychlit evropskou hospodářskou obnovu, investice do růstu a inovaci ve všech odvětvích, čehož lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li existovat vhodné podnikatelské prostředí a prostředky k aktivaci digitální transformace a budou-li tyto technologie v souladu s právním rámcem EU pro ochranu údajů, tak aby se řešila související rizika a problémy – zejména pokud jde o základní práva, a to především v souvislosti s ochranou soukromí a údajů;
2. zdůrazňuje, že ekonomika založená na datech vyžaduje pokročilé dovednosti a podle očekávání by měla v nadcházejících letech vytvořit v Evropě značný počet pracovních míst;
3. uznává sociální a hospodářské přínosy spojené s integrovaným využíváním dat ve všech odvětvích evropského hospodářství a ve všech oblastech evropského výzkumu a zdůrazňuje význam transparentnosti v souvislosti s hodnotou a využíváním shromážděných údajů, s pravidly spravování a způsoby shromažďování a zpracovávání těchto údajů, zdůrazňuje, že jednotlivci by měli mít aktuální, smysluplná práva na přístup k informacím o zpracování údajů; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba shromažďovat přesné statistické údaje o úrovni informovanosti občanů, podniků a orgánů veřejné správy; zdůrazňuje, že digitalizace hospodářství je důležitou hnací silou rozvoje v oblasti dat velkého objemu, a požaduje proto, aby byl přijat horizontální přístup za účelem růstu ekonomiky založené na datech;
4. domnívá se, že data představují pro podniky cenný majetek, jehož hodnota by se mohla významně navýšit na základě vývoje inovativních a inteligentních způsobů, které umožní integraci dat vlastněných podnikem s otevřenými daty; žádá o zahájení iniciativ na zvyšování povědomí malých a středních podniků o hodnotě jejich dat a o tom, jak se mohou tato data využívat pro vývoj nových podnikatelských modelů s cílem podpořit růst a učinit z malých a středních podniků hlavního hráče v oblasti dat velkého objemu;
5. zdůrazňuje, že zpracování určitých druhů dat, zejména osobních údajů, spadá do oblasti působnosti právních předpisů EU týkajících se ochrany údajů; naléhavě proto požaduje urychlené přijetí balíčku předpisů na ochranu osobních údajů;
6. zdůrazňuje, že ochrana dat a příležitosti vyplývající z integrovaného využívání dat se vzájemně nevylučují, neboť inteligentní využívání příležitostí může zajistit slučitelnost s ochranou údajů; domnívá se, že by zajištění důvěry v tyto technologie mělo být ústředním bodem jak veřejné politiky, tak obchodních modelů, neboť nedostatečná důvěra může značně poškodit růst a inovace v digitálním odvětví; je přesvědčen, že na podporu růstu a inovací je zcela nezbytné přijmout jednotný právní rámec na ochranu údajů, který obstojí i v budoucnu, a uznává otevřenou a globální povahu internetu; uznává, že právní předpisy v oblasti ochrany údajů jsou technologicky neutrální, již se plně uplatňují na činnosti související s daty velkého objemu v rámci EU, a proto musí být plně dodržovány; naléhavě žádá, aby veřejná politika zahrnula do cyklu generování a analýzy dat ochranu soukromí již od návrhu a standardní nastavení ochrany soukromí a aby zároveň využívala každé příležitosti k posílení rozvoje potenciálu dat velkého objemu;
7. považuje za zásadní vypracovat regulační rámec k řešení ekonomických, technologických, sociálních a kulturních výzev spojených s ekonomikou založenou na datech, jako je dostupnost, kontrola a vlastnictví údajů, a to zejména veřejných údajů; domnívá se, že zabezpečení a ochrana údajů jsou elementárním základem pro růst průmyslu, který je založený na datech; zdůrazňuje, že nalezení synergie mezi daty velkého objemu, ochranou a zabezpečením údajů a otevřenými daty je východiskem pro nový digitální start v Evropě; žádá o řešení problémů v oblasti: vlastnictví, držení, správy, přístupnosti a zabezpečení dat, interoperability, omezení a uchovávání dat, omezení týkajících se celoevropského využívání a opětovného využívání dat, narušení duševního kapitálu pro inovace, dostupnosti a infrastruktury, transparentních pravidel pro přenos, přeshraničních mechanismů a případně vytváření, šíření, přístupnosti a dostupnosti otevřených dat pro veřejnou správu a poskytovatele služeb;
Investice do ekonomiky založené na datech (infrastruktura a výzkum a vývoj)
8. konstatuje, že k úspěchu ekonomiky založené na datech je zapotřebí širší ekosystém IKT, včetně internetu věcí pro zdrojování údajů, vysokorychlostních širokopásmových sítí pro přenos a cloud computingu pro zpracování dat, jakož i kvalifikovaní zaměstnanci, přístup k datům a interoperabilita; poukazuje na to, že toto odvětví vyžaduje obrovské investice v souvislosti s rozvojem cloud computingu, se superpočítači a vysokorychlostním širokopásmovým připojením, které jsou základními předpoklady pro úspěšnou digitální ekonomiku; vyzývá k zajištění lepšího regulačního rámce a prostředí, které se zaměří jak na soukromý, tak na veřejný sektor; připomíná, že investice soukromého sektoru do síťové infrastruktury by měly být nadále zásadní; vybízí v této souvislosti Komisi a členské státy, aby stimulovaly investice do síťové infrastruktury prostřednictvím pozitivního regulačního rámce a aby nadále podporovaly širokopásmovou infrastrukturu pomocí stávajících programů, jako je Nástroj pro propojení Evropy, Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a Fond soudržnosti, avšak pouze v oblastech s identifikovanými případy selhání trhu;
9. vyjadřuje znepokojení nad tím, že digitální propast, nedostatečné investice a chybějící technická standardizace a neexistence právních předpisů na ochranu údajů, které obstojí i v budoucnu, by mohly vést k tomu, že Evropa bude v rozvoji ekonomiky založené na datech zaostávat po technické i hospodářské stránce;
10. uznává důležitost interoperability a norem pro posílení konkurenceschopnosti v odvětví IKT a rovněž aktivní úlohy, kterou by Komise měla hrát při pověřování orgánů provádějících normalizaci; žádá Komisi, aby vypracovala strategii pro zjišťování nedostatků v normách v evropském odvětví dat velkého objemu, mimo jiné pokud jde o malé a střední podniky a důležitá evropská odvětví; podporuje vypracování tržně orientovaných, dobrovolných, technologicky neutrálních, transparentních mezinárodně slučitelných norem, které budou relevantní pro trh;
11. domnívá se, že prováděním programu „ISA2“ lze rozvíjet normy interoperability pro správu dat velkého objemu v rámci orgánů veřejné správy a při jejich jednání s podniky a občany;
12. vítá návrh Komise na zavedení iniciativy pro volný pohyb údajů; vítá ohlášení evropské iniciativy zaměřené na „volný tok dat“, která vyžaduje odstranění stávajících překážek bránících jednotnému trhu s daty; vyzývá Komisi k provedení rozsáhlého a transparentního přezkumu vytváření ekonomiky založené na datech, který se zaměří na očekávané potřeby, pokud jde o nezbytné technologie, a na odstranění překážek bránících inovaci v Evropě; žádá, aby se tato iniciativa zaměřila na následující výzvy: zabezpečení dat, interoperabilita, vlastnictví dat, omezení a úložiště dat, restrikce týkající se používání a opětovného používání údajů v celé Evropě, transparentní pravidla přenosu, přeshraniční mechanismy a výměna otevřených dat mezi správními orgány, podniky a občanskou společností;
13. konstatuje, že data velkého objemu závisejí na širším ekosystému IKT, aby byla úspěšná, a to včetně internetu věcí pro zdrojování údajů, širokopásmových sítí pro jejich přenos a cloud computingu na jejich zpracování;
14. domnívá se, že EU musí usnadnit postupy pro přidělování grantů a zvýšit financování určené na výzkum a inovace v oblasti integrovaného využívání dat, na digitální inovace a rozvoj trhu v oblastech, v nichž bylo zjištěno, že přinášejí přidanou hodnotu pro občany, společnost i hospodářství a efektivně podporují vstup inovativních produktů a služeb na trh; domnívá se v této souvislosti, že je nutné vypracovat společný evropský pracovní plán pro členské státy a EU týkající se střednědobých až dlouhodobých potřeb a doprovázený stabilním finančním rámcem, který umožní pokrok směrem k elektronickému výzkumu; domnívá se, že volně dostupný software může při plnění těchto cílů hrát významnou úlohu;
15. oceňuje iniciativy Komise na vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru na základě rozvoje ekonomiky založené na datech, neboť spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je klíčová pro určení překážek, které brání rozvoji nezbytných technologií; oceňuje, že se Komise a evropské odvětví dat zavázaly investovat 2,5 miliardy EUR do partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem posílit odvětví dat a umožnit Evropě získat přední místo v celosvětové datové soutěži maximálním využitím potenciálu digitální ekonomiky; poukazuje na to, že přístup k otevřeným datovým portálům a elektronická infrastruktura související s výzkumem jsou jednou z možných cest, jak zmírnit nevýhody, jimž mohou čelit výzkumní pracovníci a malé a střední podniky nacházející se v odlehlých regionech;
16. vítá vytvoření inovačních prostorů, tj. míst, kde lze soustředit již existující podniky a dovednosti a dále je rozvíjet a kde lze experimentovat s datovými technologiemi v rámci inovačních klastrů, které produkují ekosystémy a projekty průmyslových platforem napříč odvětvími pro dosažení propojení mezi reálnou a digitální ekonomikou; zdůrazňuje, že tyto prostory by měly sloužit jako podnikatelské inkubátory a vzdělávat podniky ohledně toho, jak promítnout využívání dat do obchodních příležitostí, a podporovat růst a internacionalizaci malých a středních podniků a inovativních začínajících podniků; vyzývá k uzavírání užších partnerství mezi podniky a univerzitami a výzkumnými středisky s cílem podněcovat inovace v oblasti dat velkého objemu; poukazuje v této souvislosti na investice vložené do iniciativ, jako je Velká koalice pro digitální pracovní místa a Týden evropských IT dovedností;
17. vybízí Komisi a členské státy, aby zavedly moderní regulační rámec, který obstojí i v budoucnu a který bude stimulovat a podporovat investice do síťové infrastruktury potřebné v souvislosti s budoucími požadavky na digitální, propojené hospodářství, aby přijaly politiky, které umožní dobré fungování internetu věcí, a zajistily odpovídající datovou kapacitu a rychlost, rozšíření mobilní technologie a podporu zavedení IPv6;
18. zdůrazňuje, že je nutná větší koordinace, jíž je podmíněno uplatnění otevřenosti vůči normám a interoperabilitě v systémech a platformách pro spolupráci;
19. žádá Komisi, aby přijala politiku na odstranění přílišných překážek v inovativních odvětvích, aby podněcovala investice do oblasti výzkumu a vývoje a evropské standardizace a řešila stávající problém porušování patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem; považuje za nezbytné, aby byla dosažena náležitá rovnováha mezi těmi, kdo investují do výzkumu a inovací pro rozvoj takovýchto zásadních patentů, a těmi, kdo těží z existence těchto patentů; zdůrazňuje, že patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, jsou důležitým prvkem normalizace a že jsou pro značný počet evropských podniků v oblasti IKT součástí jejich obchodního modelu; vyzývá k přijetí opatření za účelem zachování kvalitního systému normalizace, který může přilákat příspěvky nejlepších technologií, dodávat interoperabilní a inovativní digitální služby a aplikace a umožňovat uzavírání licenčních dohod na patenty za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek; považuje nicméně za nezbytné, aby úsilí pokračovalo a byl usnadněn přístup a odstraněny digitální překážky pro osoby se zdravotním postižením;
20. domnívá se, že má-li se dosáhnout co největších přínosů inovací v oblasti dat velkého objemu, zásada programu Horizont 2020 nazvaná „odpovědná inovace“ by měla být vodítkem pro určování příležitostí s cílem urychlit vstup zejména malých a středních podniků na trh;
21. žádá Komisi, aby v Evropě zajistila investice do infrastruktury a rozvoje služeb cloud computingu, jež obstojí i v budoucnu, a to zvýšením právní jistoty ohledně povinností a odpovědnosti každé ze stran, poskytnutím záruk, že budou plněna jednotná opatření týkající se zabezpečení a ochrany údajů, umožněním přeshraničního pohybu dat a podporou podnikatelského prostředí vhodného pro rozvoj efektivního, otevřeného a globálního trhu;
Vytvoření ekonomiky založené na datech pro trh EU
22. zastává názor, že data velkého objemu mají potenciál zvýšit hospodářskou produktivitu a zlepšit spotřebitelské služby a služby veřejné správy; uznává, že data velkého objemu mohou přinést více obchodních příležitostí a lepší dostupnost znalostí a kapitálu, pokud budou vlády a zúčastněné strany konstruktivně spolupracovat; zdůrazňuje však, že současný roztříštěný jednotný trh oslabuje rozvoj ekonomiky založené na datech, dat velkého objemu, cloud computingu, internetu věcí a jiných technologií založených na datech;
23. domnívá se, že mezi největší technologické překážky pro rozvoj ekonomiky založené na datech patří neexistence interoperability a společného rámce rozhraní, který by umožnil komunikaci mezi senzory a strojovými daty i komunikaci mezi virtuálním a fyzickým světem, nedostatečná dostupnost otevřených dat a skutečnost, že pro podnikatele neexistují takové tržní podmínky, které by jim umožnily inovovat a růst; žádá Komisi, aby urychlila sdílený výzkum za účelem řešení těchto problémů;
24. žádá Komisi, aby podněcovala a prosazovala sdílený výzkum týkající se vytváření společného rámce rozhraní s cílem snížit duplicitu norem a zajistit technickou a sémantickou interoperabilitu za účelem sledování procesu stanovování standardů vycházejícího z potřeb spotřebitelů a podniků;
25. vítá ohlášení evropské iniciativy zaměřené na „volný tok dat“, která vyžaduje odstranění stávajících překážek bránících jednotnému trhu s daty;
26. vyzývá k zajištění regulačního prostředí, které obstojí i v budoucnu, které se přizpůsobí měnící se povaze tohoto odvětví, bude technologicky neutrální, bude podněcovat zakládání nových podniků a vstup nových subjektů na trh, zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž a na druhé straně zabrání nadměrné regulační zátěži a zajistí plný soulad se standardy na ochranu údajů a soukromí; vítá v této souvislosti plány Komise na přezkoumání směrnice o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací; konstatuje, že regulační opatření by měla být vycházet z potřeb trhu; je přesvědčen, že rovnocenné podmínky by měly všem malým i velkým hospodářským subjektům umožnit investovat, inovovat a ucházet se o výhody evropských koncových uživatelů, pokud jde o možnost volby a dostupnost;
27. poukazuje na důležitost otevřených dat jakožto vysoce kvalitní „suroviny“ pro rozvoj informačních služeb a produktů s přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že údaje vytvářené orgány veřejné správy a evropskými výzkumnými programy s využitím veřejných finančních prostředků v rámci programů, jako jsou Copernicus a Galileo, by měly být přístupné evropským občanům v rámci modelu otevřeného přístupu a měly by být dostupné orgánům veřejné správy a soukromým podnikům, tak aby mohly zlepšovat kvalitu svých služeb při dodržování platných práv duševního vlastnictví;
28. konstatuje, že pro dosažení konkurenceschopnější a inovativnější ekonomiky založené na datech by mělo být k dispozici více dat a že by internetové platformy měly proto být podněcovány k tomu, aby v souladu s pravidly na ochranu údajů zpřístupňovaly své datové soubory jako otevřená data v anonymizované a souhrnné podobě;
29. domnívá se, že je třeba vyvinout více úsilí, pokud jde o anonymizaci a pseudonymizaci dat, což je předpokladem pro tvůrčí datové inovace a představuje významný krok ke snížení překážek bránících v přístupu na trh začínajícím a malým a středním podnikům; domnívá se, že přechod na technologie, včetně vytěžování textů a údajů, bude důležitým faktorem při získávání přidané hodnoty souborů otevřených dat; poukazuje však na to, že je třeba jasně rozlišovat mezi zpracováním osobních údajů a zpracováním jiných druhů dat a že je třeba navrhovat technologická řešení, jimiž lze zvýšit ochranu soukromí již od návrhu;
30. zdůrazňuje, že při zpracování osobních údajů musí poskytovatelé služeb v oblasti dat velkého objemu plně dodržovat všechny zásady stanovené v právních předpisech EU na ochranu údajů, jako jsou poctivost a zákonnost, omezení účelu, právní základ zpracování, souhlas, proporcionalita, přesnost a omezená doba uchovávání údajů; připomíná v této souvislosti stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k soukromí a konkurenceschopnosti v éře dat velkého objemu;
Podpora začínajících podniků a malých a středních podniků v ekonomice založené na datech
31. uznává, že je třeba vytvořit silnou základnu poskytovatelů služeb, prosazovat přínosy a hodnotu integrovaného využívání dat pro ekonomiku a společnost a podněcovat důvěru malých a středních podniků v technologie související s daty velkého objemu; uznává, že je třeba podporovat rozšířené využívání služeb dat velkého objemu s cílem zlepšit účinnost v různých hospodářských odvětvích a pomoci poskytovatelům nových služeb; žádá, aby byla zřízena jednotná kontaktní místa, která malým a středním podnikům pomohou lépe využívat vlastní i veřejné údaje a zároveň dodržovat právní předpisy EU v oblasti ochrany údajů;
32. lituje skutečnosti, že mnoho nápadů a příležitostí je ztraceno nebo realizováno mimo Evropu vzhledem k problémům s rozšiřitelností vyvolaným překážkami, jako je administrativní zátěž a přístup k finančním prostředkům, což má negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy; žádá, aby bylo získávání soukromého kapitálu usnadněno zajištěním správných pobídek, včetně úsilí o zvládání výzev, které představují různé vnitrostátní, administrativní, právní a daňové předpisy; vyzývá ke stimulování rozvoje ekosystémů, které propojují veřejné a soukromé instituce poskytující technologii a infrastrukturu se začínajícími podniky poskytujícími nápady na jejich uplatnění;
33. připomíná, že pokročilých digitálních technologií plně využívá pouze 1,7 % podniků navzdory přínosům, které digitální nástroje mohou mít ve všech hospodářských odvětvích; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby zavedly strategii v oblasti digitálních technologií zaměřenou na podnikatelské subjekty;
34. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zřídily evropská střediska pro digitální ekonomiku, která se budou zabývat využíváním dat velkého objemu a jiných datových technologií ze strany podnikatelů, malých a středních podniků a inovativních společností a budou rovněž zahrnovat výzkumné pracovníky i širší ekonomiku; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly zřizování inovačních prostorů a klastrů s cílem napomoci rozvoji dovedností a tvorbě konkurenční výhody v oblasti duševního kapitálu a lépe porozumět perspektivám a omezením technologie dat velkého objemu;
35. žádá EU a její členské státy, aby ve školách a vzdělávacích zařízeních zlepšily své koordinované úsilí o to, aby se IKT staly přitažlivou odbornou oblastí, zejména pro ženy a dívky, a domnívá se, že toto úsilí by mělo zahrnovat přijímání opatření na podporu více podnikatelského myšlení a usnadňovat vstup do podnikání založeného na datech velkého objemu pomocí zakládání nových podniků v této oblasti, díky čemuž by vznikaly nové pracovní příležitosti; poukazuje na to, že je důležité zaujmout multidisciplinární přístup k odborné přípravě pracovníků a budování týmů;
36. žádá, aby byly zahájeny iniciativy a doporučeny modely financování, jež podpoří celoživotní učení a opatření přizpůsobená všem, včetně starších lidí, a které usnadní přístup ke vzdělávání s cílem umožnit odborníkům, aby si rozšířili své znalosti v oblasti IKT a zpracování údajů s cílem zvýšit počet odborníků s digitálními dovednostmi; požaduje, aby digitální transformace podniků získala větší význam v dalším vzdělávání a aby byly vypracovány programy elektronického řízení (eLeadership); zdůrazňuje, že je třeba usnadnit pohyb kvalifikovaných pracovníků v celé EU a přijmout opatření k řešení nedostatečných dovedností, včetně konkrétních opatření s cílem přilákat talenty;
37. podporuje iniciativy na začleňování kódování a předmětů souvisejících s nakládáním s daty do vnitrostátních osnov; zdůrazňuje četné výhody, které má volně dostupný software ve vzdělávání, a vyzývá, aby byl kladen zvláštní důraz na zajištění toho, aby tyto nové osnovy motivovaly děti k objevování jejich talentu a k zapojení do datové vědy a kódování
38. domnívá se, že by EU a její členské státy měly zvýšit své úsilí s cílem předcházet odlivu mozků v případě vysoce vzdělaných a kvalifikovaných odborníků odcházejících do jiných regionů mimo Evropu;
39. vyzývá k podpoře vývoje frontendových nástrojů, které běžným konečným uživatelům v malých a středních podnicích umožní vytvářet nové obchodní modely podložené daty;
Zapojení společnosti
40. vyzývá ke stimulaci iniciativ za účelem zvyšování povědomí o přínosech a hodnotě a k podněcování veřejné diskuse na toto téma v členských státech a na evropské a mezinárodní úrovni, zvláště v souvislosti se skupinami, které dosud nemají přístup k digitálním technologiím nebo které s nimi nejsou příliš obeznámeny; vyzývá k iniciativám, které občanům přiblíží používání a hodnotu jejich dat, zejména pokud jde o rozvoj inovačních nových služeb, a které zlepší informovanost o přínosech a hodnotě dat velkého objemu pro společnost;
41. poukazuje na skutečnost, že analýza dat velkého objemu má potenciál výrazně urychlit rozvoj inovačních veřejných služeb založených na využívání otevřených dat státní správy a na opětovném využívání informací z veřejného sektoru; vítá proto příležitosti, které digitální infrastruktura a integrované využívání dat přinášejí za účelem rozšíření účasti a zapojení občanů prostřednictvím různých forem elektronické správy a elektronické demokracie;
42. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby urychlily kroky, jejichž cílem je rozvoj elektronické správy; uznává zejména hodnotu internetu věcí a vyzývá Komisi, aby rámec jednotného digitálního trhu koordinovala se stávajícími cíli strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že je také zapotřebí plně využívat výhod sdíleného hospodářství a inkluzivního zapojení občanské společnosti a občanů;
o o o
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.