Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Roční analýza růstu 2015“ (COM(2014)0902),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi ohledně správy jednotného trhu(1) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 nazvané „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2014 nazvanou „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti“ (COM(2014)0368),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2013 nazvané „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“ (COM(2013)0122),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 26.– 27. června 2014,

–  s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost týkající se inteligentní regulace ze dne 4. prosince 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o síti SOLVIT(3)a na opatření, jež Komise přijala dne 28. května 2014 v návaznosti na toto usnesení,

–  s ohledem na výzkumnou studii o inteligentní regulaci jednotného trhu, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z dubna 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0278/2015),

A.  vzhledem k tomu, že jednotný trh je klíčovým nástrojem pro oživení hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že rámec jednotného trhu je i po více než dvaceti letech od svého oficiálního vzniku roztříštěný, a to především proto, že členské státy ve svém vnitrostátním právu zcela neprovedly právní předpisy Unie nebo je nesprávně uplatňují;

C.  vzhledem k tomu, že je nezbytné upevnit správu jednotného trhu tím, že se zaměříme na celý politický cyklus;

D.  vzhledem k tomu, že připravovaná strategie pro vnitřní trh by měla usilovat o zlepšení regulace jednotného trhu a při tom vycházet z dosavadních zkušeností získaných v oblasti volného pohybu zboží a služeb, jednotného digitálního trhu, odborných kvalifikací a veřejných zakázek;

E.  vzhledem k tomu, že rámcem úsilí Unie o lepší regulaci jednotného trhu by měla být koncepce společné odpovědnosti;

F.  připomíná, že odpovědnost za subsidiaritu překračuje rámec působnosti Komise, Rady a Parlamentu a určitou úlohu v ní hrají i vnitrostátní a případně regionální parlamenty; připomíná, že zásada subsidiarity znamená, že o politikách by se mělo rozhodovat na nejvhodnější institucionální úrovni – na místní, regionální, celostátní nebo evropské;

G.  vzhledem k tomu, že existuje jednotný trh pro zboží, nikoli však jednotný trh pro služby;

H.  vzhledem k tomu, že by měly být posíleny, upraveny nebo více prosazovány zvláštní nástroje, jež by měly konstruktivně přispět k zajištění konkurenčního regulačního prostředí pro naše podniky, podpořit růst a vytváření pracovních míst a posílit důvěru spotřebitelů v evropské právní předpisy;

I.  vzhledem k nízkému povědomí občanů a podniků o různých podpůrných službách, jako je například webová stránka Vaše Evropa (Your Europe) či systém SOLVIT;

J.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečné ukazatele a údaje, které by umožňovaly měřit úspěšnost provádění právních předpisů v různých oblastech jednotného trhu;

K.  vzhledem k tomu, že takové ukazatele a údaje by mohly vyjasnit cíl a účel uvedených právních předpisů

L.  vzhledem k tomu, že digitální inovace se rozvíjejí rychleji než příslušné politiky a že hnacím motorem digitálního programu jsou podnikatelé; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité stanovit nadčasová pravidla, která by byla nastavena na digitalizaci jako standard;

M.  vzhledem k tomu, že pro dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v EU má zásadní význam řádná transpozice a řádné provádění a vymáhání práv spotřebitelů a právních předpisů;

N.  vzhledem k tomu, že jednou z hlavních priorit Evropského summitu spotřebitelů v roce 2015, což je výroční fórum klíčových evropských a mezinárodních tvůrců politik a zúčastněných stran, bylo lepší provádění a vymáhání právních předpisů;

I. Úvod a obecné zásady

1.  žádá Komisi, aby při provádění své stávající strategie pro vnitřní trh zohlednila doporučení uvedená v tomto usnesení;

2.  domnívá se, že lepší regulace jednotného trhu by měla být prioritou i společnou odpovědností orgánů EU; je toho názoru, že kvalitní právní předpisy jsou přínosné pro občany a že by měly přispívat k posilování konkurenceschopnosti, tvorbě pracovních míst, hospodářskému růstu a rozvoji malých a středních podniků (MSP) a současně zaručovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, a sice způsobem, jenž stimuluje, a nikoli potlačuje evropské hospodářství;

3.  „zlepšování právní úpravy“ vnímá v kontextu celého politického cyklu, v němž všechny prvky přispívají k účinné a účelné regulaci; domnívá se proto, že zvláštní ukazatelé pro měření úspěšnosti dotčených právních předpisů by měly být zahrnuty již do úvodního posouzení dopadu a následně používány v celém politickém cyklu, včetně při uplatňování právních předpisů poté, co vstoupí v platnost;

4.  připomíná v této souvislosti význam transparentních a dostupných informací; vyjadřuje politování nad tím, že zatímco k dokumentům Evropského parlamentu mají občané přístup, v případě dokumentů Rady tomu tak není a že přístup k nim zůstává omezený;

5.  domnívá se, že výchozím bodem pro formulování politiky musí být zásada subsidiarity, což podtrhne „evropskou přidanou hodnotu“ správy jednotného trhu;

6.  konstatuje, že lhůty stanovené v rámci mechanismu subsidiarity ne vždy poskytují vnitrostátním parlamentům dostatečný čas k tomu, aby mohly důkladně zvážit všechny aspekty uplatňování, soulad se stávajícími právními předpisy nebo jiné praktické záležitosti; domnívá se proto, že parlamenty by mohly hrát aktivnější úlohu, zejména během konzultací;

7.  domnívá se, že by orgány měly společně usilovat o to, aby zásada proporcionality byla zohledňována již při přípravě příslušných právních předpisů; dále je přesvědčen o tom, že v tomto procesu by se mělo usilovat o jednoduchost, transparentnost, soudržnost a dodržování základních práv;

8.  vyzývá Komisi a Radu, aby spolu s Parlamentem zvážily, jak nejlépe zajistit nepřetržité zjednodušování právních předpisů, jelikož úsilí v této oblasti je ku prospěchu spotřebitelů a MSP;

9.  domnívá se, že právní předpisy týkající se jednotného trhu by měly zohledňovat nové možnosti, které přináší digitální revoluce, a měly by být plně kompatibilní s elektronickou veřejnou správou;

10.  vyzývá Komisi, aby posílila úlohu jednotného trhu jakožto samostatného pilíře procesu evropského semestru, který by měl být podpořen výroční zprávou o integraci jednotného trhu sloužící jako jeden z podkladů pro roční analýzu růstu;

II. Nástroje pro lepší regulaci jednotného trhu

Posouzení dopadů

11.  domnívá se, že právní předpisy upravující jednotný trh by měly usilovat o lepší fungování jednotného trhu a že by měly být vytvářeny v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a sloužit k podpoře konkurenceschopnosti, inovací, růstu a vytváření pracovních míst; zastává názor, že účinná hodnocení dopadu jsou důležitým nástrojem pro informování tvůrců politik o tom, jak nejlépe formulovat právní předpisy tak, aby bylo dosaženo uvedených cílů a jejich cílů jednotného trhu, a o potenciálních dopadech těchto právních předpisů na platnou legislativu;

12.  s politováním konstatuje, že přibližně 40 % návrhů hodnocení dopadu, které Výbor pro posuzování dopadu analyzoval v letech 2010 až 2014, nemělo dostatečnou kvalitu a bylo vráceno zpět k přepracování;

13.  domnívá se, že má-li být hodnocení dopadu účinným nástrojem, mělo by být vypracováno na základě úplných, objektivních a kompletních informací a důkazů a mělo by zahrnovat všechny možnosti, které mají významný dopad nebo které jsou důležité z politického hlediska; domnívá se, že při hodnocení dopadu by se rovněž mělo přihlížet k následným posouzením platných právních předpisů týkajících se téže oblasti a k tomu, zda je nová legislativní iniciativa v souladu s ostatními politikami a obecnými cíli Evropské unie;

14.  považuje za politováníhodné, že hodnocení dopadu předkládaná Parlamentu společně s předběžnými návrhy stále vykazují nedostatky, jak na to upozornilo např. oddělení Parlamentu pro předběžné posuzování dopadů ve své analýze hodnocení dopadu, které bylo přílohou návrhu směrnice o dodávání rádiových zařízení na trh;

15.  domnívá se, že součástí postupu hodnocení dopadu by mělo být i důkladné zvážení vědeckých doporučení, která by měla zejména doložit, jak a proč byla v přípravných fázích přijata daná politická řešení, což prospěje politickému procesu; dále zastává názor, že hodnocení dopadu musí zohlednit tempo digitálních inovací a digitálního rozvoje a skutečnost, že jsou zapotřebí právní předpisy, které budou technologicky neutrální a obstojí i v budoucnu;

16.  poukazuje na skutečnost, že není jasně vymezeno, zda mají být možné dopady návrhů REFIT kvantifikovány či nikoli; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byly cíle návrhů REFIT jasněji vymezeny a aby jednotlivé návrhy vyčíslily potenciální přínosy a úspory nákladů;

17.  upozorňuje, že hodnocení dopadu připojené k návrhu by mělo být doplněno o posouzení dopadů podstatných změn přijatých spoluzákonodárci; zdůrazňuje, že by měla být stanovena jasná a transparentní pravidla, která vymezí podmínky pro to, kdy by měla být vypracována dodatečná posouzení dopadů; připomíná, že Parlament například důkladně posoudil možné dopady některých svých pozměňovacích návrhů, které se týkaly dvou směrnic o veřejných zakázkách, na MSP; naléhavě proto vyzývá Radu, která od roku 2007 pro své pozměňovací návrhy žádné hodnocení dopadu nevypracovala, aby v této činnosti více angažovala;

18.  připomíná, že odpovědnost za subsidiaritu překračuje působnost Komise, Rady a Parlamentu a svou úlohu v ní hrají i vnitrostátní parlamenty;

19.  konstatuje, že ve studii o inteligentní regulaci jednotného trhu, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, se uvádí, že Parlament a Rada by mohly k hodnocením dopadu vypracovávaným Komisí přispět cennými poznatky; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti, jak lze do postupu hodnocení dopadu zapojit Parlament a Radu;

Proces konzultací

20.  připomíná, že podle čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU jsou všechny orgány EU povinny vést otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zástupci sdružení, občanskou společností a sociálními partnery;

21.  domnívá se, že fáze konzultací by měla vždy zahrnovat oddíl „digitalizace jako standard“, na jehož základě by se Komise snažila plně pochopit potřeby uživatelů a co to znamená pro koncepci služby;

22.  opakuje své stanovisko, že procesy konzultací by měly být otevřené, transparentní a inkluzivní a rozšířeny tak, aby připomínky k návrhům hodnocení dopadu mohlo podávat široké spektrum zúčastněných stran; domnívá se, že tento aspekt je stejně důležitý i u sekundárních právních předpisů, které mají značný význam pro uplatňování předpisů upravující jednotný trh, a proto musí být transparentnější a vyžadují větší kontrolu; domnívá se, že jednou z oblastí, v níž by pravidelné konzultace se zúčastněnými stranami mohly zlepšit uplatňování sekundárních právních předpisů, je celní kodex Unie;

23.  bere na vědomí, že balíček předpisů týkajících se zlepšování právní úpravy obsahuje návrhy na rozšíření fáze strategického plánování, například o počáteční posouzení dopadu; domnívá se však, že stále chybí přehled o pracovním procesu Komise; vyzývá Komisi, aby vypracovala plány, v nichž jasněji nastíní politické iniciativy v jednotlivých odvětvích, a aby usnadnila jejich používání;

24.  domnívá se, že připomínky občanů a podniků podávané u různých asistenčních služeb, jako je portál Your Europe či síť SOLVIT, mají pro legislativní proces velký význam, a proto žádá Komisi, aby příspěvky poskytnuté dotyčnými službami vyhodnotila a zohlednila je při přezkumu příslušných právních předpisů;

25.  je přesvědčen, že rozsáhlé a řádně vyvážené konzultace mají v legislativním procesu zásadní místo; domnívá se, že zveřejňování dokumentů a důkazů a vybídnutí všech zúčastněných stran, aby účinně přispívaly k rozvoji politiky v této oblasti, představují důležité stimuly pro inovace a upevňování jednotného trhu, zejména pokud jde o agendu jednotného digitálního trhu;

26.  zdůrazňuje, že malé podniky často nemají čas a prostředky na to, aby se účastnily pravidelných konzultací; zastává názor, že Komise by měla najít uživatelsky vstřícnější a inovativní způsoby, jak oslovit MSP a startupy;

27.  zastává názor, že ke konzultacím zúčastněných stran je třeba zaujmout komplexní přístup a že by mělo jít o nepřetržitý proces ve všech fázích legislativního cyklu, a nikoli o občasnou záležitost; v této souvislosti znovu Komisi vyzývá, aby zvážila vytvoření fóra evropských zúčastněných stran pro lepší právní úpravu a snížení administrativní zátěže;

28.  zdůrazňuje, že tyto konzultace se zúčastněnými stranami by měly být co nejvíce inkluzivní a že by do nich měly být zapojeny zejména MSP, mikropodniky a organizace občanské společnosti;

29.  je přesvědčen, že pokud by veřejné konzultace bylo možno vést ve všech úředních jazycích a pokud by byla zlepšena jejich dostupnost a srozumitelnost, dosáhlo by se odpovídající vyšší účasti na konzultačním procesu a transparentnějšího přístupu k němu;

Uplatňování

30.  věří, že úplné a řádné uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu má zásadní význam a že užitečnou pomůckou jsou jasné, komplexní a vícedimenzionální ukazatele, máme-li v plné míře pocítit přínosy jednotného trhu; je znepokojen tím, že cíle týkající se uplatňování předpisů nejsou vždy plněny; žádá zejména o plné a správné uplatňování směrnice o službách; připomíná, že mezi členskými státy a odvětvími přetrvávají značné rozdíly;

31.  domnívá se, že jelikož Komise hodlá snížit svůj legislativní výstup, bude možné se důsledněji zaměřit na politické iniciativy, což poskytne více času k hlubší reflexi; toho pak bude možné využít k lepšímu zapojení zainteresovaných stran;

32.  zdůrazňuje význam srovnávacích tabulek pro sledování správného uplatňování předpisů; vybízí členské státy, aby sestavovaly a zveřejňovaly vlastní srovnávací tabulky;

33.  považuje za politováníhodné, že navzdory 0,5% cíli, který Komise navrhla v Aktu o jednotném trhu, některé členské státy s jeho plněním stále zaostávají; zdůrazňuje, že důležité nejsou pouze cíle týkající se formální transpozice a provádění, ale rovněž kvalita transpozice předpisů ve vnitrostátním právu, jejich skutečné provádění v praxi a problémy či výzvy, které v reálném životě mohou přinášet zúčastněným stranám;

34.  domnívá se, že má-li se skutečně dosáhnout přínosů plně fungujícího jednotného trhu, měly by Komise a vnitrostátní parlamenty spolupracovat, aby se mohly poučit z osvědčených postupů a ze zkušeností získaných při uplatňování právních předpisů Unie a tak zajistit, aby kvůli nedostatečnému nebo nesoustavnému uplatňování předpisů v členských státech nebylo plnění cílů těchto právních předpisů mařeno;

35.  je toho názoru, že by měl být jasněji vymezen fenomén tzv. gold-platingu, kdy dochází k regulaci nad rámec požadavků unijních právních předpisů, aby bylo možné takové případy identifikovat, neboť pro osoby a podniky, které se snaží předpisům vzniklým na úrovni EU porozumět a uplatňovat je, to přináší těžkosti a dodatečné náklady; vyzývá členské státy, aby ve zprávách o uplatňování předpisů objasnily a určily, kdy se jedná důsledek právního předpisu EU a kdy o důsledek vnitrostátních požadavků; žádá, aby členské státy měly možnost uplatnit přísnější standardy v případech, kdy právo EU pouze stanoví minimální harmonizaci;

Monitorování a řešení problémů

36.  vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o pravidelnou aktualizaci stávajících pokynů k nařízením; žádá zejména, aby byly v úzké spolupráci s Parlamentem urychleně aktualizovány pokyny z roku 2009 pro provádění/uplatňování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách za účelem zajištění jejich souladu s potřebami digitálního věku; považuje za politováníhodné, že se kvalita služeb v členských státech značně liší z důvodu jejich nedostatečného upřednostnění i chybějících zdrojů; požaduje proto posílený správní rámec na úrovni EU s cílem zlepšit fungování těchto nástrojů a služeb;

37.  považuje alternativní řešení sporů a řešení sporů on-line za klíčové nástroje pro zlepšení jednotného trhu zboží a služeb; zdůrazňuje, že tyto nástroje umožní spotřebitelům a obchodníkům vyřešit své spory nákladově efektivním a jednoduchým způsobem bez zapojení soudů; vybízí Komisi a členské státy, aby o těchto důležitých nástrojích zvyšovaly povědomí;

38.  zdůrazňuje, že jednotná kontaktní místa, jejichž posláním je podporovat řešení konfliktů, tak jako SOLVIT, ECC-Net a FIN-Net, jsou službami, které zlepšují fungování vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby poskytla prostředky na zvýšení povědomí o těchto nástrojích a na rozvoj jejich komplementarity;

39.  vítá projekty SOLVIT a EU Pilot, které mají zabránit tomu, aby Komise musela proti členským státům zahajovat řízení o nesplnění povinnosti; domnívá se nicméně, že by služby nabízené v rámci projektu EU Pilot měly být zlepšeny, zejména lhůty pro reakci po vydání upozornění;

40.  domnívá se, že by systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) měl být i nadále rozšiřován o další nástroje jednotného trhu, aby se z něj stal centrální informační uzel; zdůrazňuje, že by jeho rozšíření odpovídalo zásadě „pouze jednou“ v souladu s nedávnými iniciativami Komise;

41.  zastává názor, že digitální platformy, jako jsou jednotná kontaktní místa, IMI a ISA2, jsou důležité pro lepší fungování jednotného trhu tím, že se usnadní přeshraniční výměny informací mezi orgány členských států;

42.  je znepokojen nízkou mírou povědomí a informovanosti Evropanů o dostupných službách, jako jsou Vaše Evropa, Vaše Evropa – Poradenství, Evropská síť služeb zaměstnanosti, síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, jednotná kontaktní místa, SOLVIT a alternativní řešení sporů a řešení sporů on-line;

43.  domnívá se, že služby jako Vaše Evropa, Vaše Evropa – Poradenství, Evropská síť služeb zaměstnanosti, síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, jednotná kontaktní místa, síť SOLVIT, SOLVIT Plus i alternativní řešení sporů a řešení sporů on-line jsou užitečnými a levnými alternativami k právním krokům; konstatuje, že o existenci dotyčných nástrojů jsou informována pouze 4 % spotřebitelů a společností a že míra využívání těchto služeb je v současnosti velmi nízká; vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem odstranění tohoto problému dále zlepšovaly povědomí o těchto nástrojích a současně zkoumaly, zda jsou jejich výstupy a reakce pro uživatele dostačující; dále Komisi žádá, aby v zájmu zvýšení spokojenosti uživatelů usilovala o lepší spolupráci mezi různými asistenčními službami, jako je Vaše Evropa a SOLVIT;

44.  žádá Komisi, aby důkladně posoudila vzájemnou interakci těchto služeb a aby se zabývala možností nahradit je jediným kontaktním místem, kde by byly spotřebitelům případně doporučeny další nástroje;

45.  domnívá se, že by toto posouzení mělo zajistit lepší vymezení dotčených služeb s cílem dosáhnout lepšího rozdělení činností, a předejít tak jejich překrývání;

46.  žádá Komisi, aby vytvořila komunikační a vzdělávací strategii pro zvýšení povědomí občanů a podniků všech velikostí o asistenčních službách; v této souvislosti doporučuje vytvořit jednotný portál s přístupem ke všem asistenčním službám;

47.  domnívá se, že nadcházející přezkum nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele by měl plně zohlednit potřebu zlepšení informačního toku mezi jednotlivými nástroji jednotného trhu;

48.  zdůrazňuje významnou úlohu monitorovacího nástroje Komise „EU Sweeps“, zejména s ohledem na dobře fungující jednotný digitální trh;

49.  uznává pozitivní úlohu kontrolních opatření EU (EU Sweeps) zahájených Komisí, která mají posílit prosazování právních předpisů pomocí koordinovaných kontrolních činností v on-line prostředí; je přesvědčen, že akce EU Sweeps by mohly být rozšířeny i na odvětví fungující off-line;

50.  se znepokojením konstatuje, že podle zpráv portálu Vaše Evropa se lidé, kteří se pokoušejí uplatnit svá práva, soustavně dotazují na určité oblasti, jako například oblast elektronického obchodu a uznávání kvalifikací; domnívá se, že by Komise měla spolu s vnitrostátními a regionálními subjekty na tuto skutečnost reagovat a zlepšit chápání těchto práv;

51.  domnívá se, že k plnému pochopení toho, jaké mají právní předpisy jednotného trhu skutečné dopady na spotřebitele a podniky, je zapotřebí mít k dispozici kvalitativní i kvantitativní posouzení jejich uplatňování, nikoli pouze samotná čísla o tom, zda byly směrnice formálně provedeny, či nikoli;

52.  vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by bylo možné vytvořit „systém včasného varování“, jenž by upozorňoval na problémy s prováděním či uplatňováním právních předpisů EU;

53.  zastává názor, že by systematické prověřování spotřebitelských trhů na úrovni EU vedlo k včasnějšímu odhalení vznikajících trendů a hrozeb pro spotřebitele a podniky; zdůrazňuje v této souvislosti pozitivní úlohu všech zúčastněných stran, včetně spotřebitelských organizací;

54.  vyzývá Komisi, aby posoudila výkonnost kontaktních míst pro výrobky stanovených v nařízení o vzájemném uznávání z roku 2009 a v nařízení o stavebních výrobcích z roku 2011;

Vymáhání a dozor nad trhem

55.  zdůrazňuje potřebu užší spolupráce mezi nástroji správy jednotného trhu, jež přijímají stížnosti spotřebitelů na porušování právních předpisů EU, kterého se dopouštějí obchodníci a vnitrostátní donucovací orgány, prostřednictvím formálních postupů a lepší výměny údajů;

56.  vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila důslednost a účinnost postupů provádění a v neposlední řadě také řízení pro nesplnění povinností, zejména pokud jde o právní předpisy v oblasti jednotného trhu;

57.  považuje za politováníhodné, že přístup Parlamentu k příslušným informacím, které souvisejí s postupem předcházejícím řízení o nesplnění povinnosti a postupem při nesplnění povinnosti, je omezený, a vyzývá ke zvýšení transparentnosti v této oblasti, avšak současně k řádnému dodržování pravidel důvěrnosti;

58.  naléhavě vyzývá Komisi, aby včas a rychleji zahájila řízení pro nesplnění povinnosti v případech, kdy jsou k dispozici důkazy o neprovedení právních předpisů a kdy se ani přes přiměřené úsilí nepodařilo problémy odstranit pomocí nástrojů, jako je mediace formou alternativního řešení sporů, řešení sporů on-line, mechanismu EU Pilot či sítě SOLVIT, nebo pomocí jiných mechanismů, které předcházejí řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje, že členské státy mají stejnou odpovědnost za prosazování právních předpisů EU a že by měly zajistit jejich efektivní a účinné prosazování v zájmu ochrany práv spotřebitelů a vytvoření stejných podmínek pro podniky v celé Evropě;

59.  hodlá plnit svou úlohu při prosazování právních předpisů EU, mimo jiné tak, že bude prověřovat jejich uplatňování a kontrolovat Komisi a zejména bude usilovat o roční nebo alespoň podrobnější zprávy Komise o pracovních programech týkající se konkrétně prosazování právních předpisů;

60.  zdůrazňuje, že ve svém usnesení ze dne 4. února 2014 o provádění směrnice 2005/29/ES(4) o nekalých obchodních praktikách vyzval Komisi, aby shromáždila a analyzovala údaje o sankcích uplatněných členskými státy a o efektivitě režimů prosazování, zejména pokud jde o složitost a délku postupů prosazování; opětovně vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla výsledky těchto analýz;

61.  domnívá se, že nástroje pro dohled nad trhem by měly být uplatňovány ve spojení s nástroji jednotného trhu, neboť se tak posílí prosazování právních předpisů EU;

62.  v této souvislosti poukazuje na to, že vnitrostátní orgány nevyužívají Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS) vždy správně nebo že nezbytná opatření nepřijímají včas; zdůrazňuje zejména, že je třeba zlepšit předávání případů mezi orgány veřejné moci;

63.  je znepokojen skutečností, že podle analýzy vzorků, kterou Komise vypracovala v roce 2014, 60 % uzavřených šetření v souvislosti s výrobky nepodalo informace o zemi původu, 32 % šetření týkajících se strojírenských výrobků postrádalo klasifikaci rizik a 5 % vstupů neodkazovalo na nařízení či směrnici EU, k jejichž porušování dochází; žádá Radu a členské státy, aby se tímto problémem vážně zabývaly a aby Parlament informovaly o opatřeních, která v tomto ohledu hodlají přijmout;

Hodnocení ex post a přezkum

64.  vítá, že v rámci programu REFIT byla zavedena lhůta pro pravidelný přezkum a odvětvové analýzy, jejichž konečným cílem by mělo být zlepšení kvality a zjednodušení právních předpisů Unie a jejich efektivnější přiblížení potřebám občanů a podniků, zejména mikropodniků a MSP;

65.  domnívá se však, že analýzu je třeba zkvalitnit a soustředit ji na to, zda dosud přijaté legislativní kroky účinně přispěly k naplnění svých cílů a zda jsou v souladu se stávajícími politickými cíli; zdůrazňuje rovněž význam transparentnosti v rámci procesu REFIT; v této souvislosti se domnívá, že hlavní cíl snížení administrativní a regulační zátěže může pozitivně přispět k zajištění toho, aby stanovené cíle byly naplňovány co nejefektivněji a s co nejnižšími náklady pro občany a podniky;

66.  konstatuje, že kumulativní náklady na regulaci často představují překážku pro účastníky jednotného trhu, zejména pro MSP; vítá tudíž závazek Komise, že se bude touto záležitostí zabývat; zdůrazňuje, že každá taková analýza by měla být zaměřena na odstranění překážek přístupu na trh a na zajištění spravedlivé hospodářské soutěže pro všechny účastníky;

67.  vyzývá Komisi, aby zlepšila svou znalost faktorů, které ovlivňují naplňování cílů politik, například dopadu doplňkových či kolizních politik přijímaných na evropské či vnitrostátní úrovni, ale rovněž dopadů a nákladů, pokud by nebyla přijata žádná opatření, s cílem zlepšit tvorbu politik a v konečném důsledku přispět k lepší regulaci jednotného trhu;

68.  domnívá se, že ve výjimečných případech, zejména pokud se jedná o fenomény dočasné povahy, stojí za zvážení doložky o skončení platnosti a doložky o přezkumu, v nichž by se orgány zavázaly k aktualizaci právních předpisů a k jejich zachování pouze v nutných případech; považuje záruky za nezbytný prostředek, jak zajistit, aby nevypršela platnost zásadních právních předpisů;

III. Závěr

69.  zdůrazňuje, že lepší právní úprava jednotného trhu neznamená zrušení veškeré regulace nebo snížení nároků na regulaci, například v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti, ochrany spotřebitelů a sociálních norem, ale spíše usiluje o odstranění zbytečných předpisů, byrokracie a negativních dopadů a současně o vytvoření konkurenčního regulačního prostředí, které v Evropě podpoří zaměstnanost a podnikání;

70.  zdůrazňuje, že jednotný trh nesmí příliš zatěžovat či potlačovat výrobu, inovace a obchod, a je nástrojem, který Evropě vrátí pracovní místa a hospodářský růst, jež se přesunuly mimo EU;

71.  zdůrazňuje tudíž, že společná odpovědnost za lepší regulaci jednotného trhu povede k zajištění společných přínosů: k vytvoření silného a dynamického jednotného trhu, který přispívá k dlouhodobému růstu v Evropě, a tím i k blahobytu jejích občanů;

o
o   o

72.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 75. (2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0069. (3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0164. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0063.