Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé(1),

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 21. dubna 2015, kterým byla s Bosnou a Hercegovinou uzavřena Dohoda o stabilizaci a přidružení;

–  s ohledem na závěry Evropské rady konané ve dnech 19.–20. června 2003 týkající se západního Balkánu a na jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směrem k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady o Bosně a Hercegovině ze dnů 16. března, 12. října a 15. prosince 2015,

–  s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Bosna a Hercegovina, která se konala v Sarajevu ve dnech 5.–6. listopadu 2015, a na první schůze Rady stabilizace a přidružení Bosny a Hercegoviny a Evropské unie a Výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Bosnou a Hercegovinou a EU, které se konaly ve dnech 11., resp. 17. prosince 2015,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 27. srpna 2015 ve Vídni, a na doporučení organizací občanské společnosti pro vídeňský summit 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2015 nazvané „Strategie rozšíření EU“ (COM(2015)0611) doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2015“ (SWD(2015)0214),

–  s ohledem na písemný závazek ohledně integrace do EU přijatý předsednictvem Bosny a Hercegoviny dne 29. ledna 2015 a schválený Parlamentním shromážděním Bosny a Hercegoviny dne 23. února 2015, jakož i na program reforem v Bosně a Hercegovině na období 2015–2018, který byl všemi třemi vládními úrovněmi schválen v červenci 2015,

–  s ohledem na svá předešlá usnesení o Bosně a Hercegovině, včetně usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici(2) a ze dne 17. prosince 2015 o 20. výročí Daytonské mírové dohody(3),

–  s ohledem na konferenci s názvem Evropská budoucnost Bosny a Hercegoviny – 20 let po uzavření mírové dohody z Daytonu a Paříže, která se konala v Evropském parlamentu dne 9. prosince 2015,

–  s ohledem na práci, kterou vykonal stálý zpravodaj Výboru pro zahraniční věci pro Bosnu a Hercegovinu Cristian Dan Preda,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále věrná svému závazku, jenž se týká evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, její územní integrity, svrchovanosti a jednoty;

B.  vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je začleňující proces, který si žádá konsensus ohledně programu reforem; vzhledem k tomu, že ústředním východiskem institucionálních, hospodářských a sociálních reforem musí být občané Bosny a Hercegoviny;

C.  vzhledem k tomu, že EU zahájila nový přístup k Bosně a Hercegovině cílený na pokrok této země orientovaný na EU a řešení přetrvávajících výzev v sociální a ekonomické oblasti i v oblasti právního státu, což zemi umožní připravit se na budoucí členství; vzhledem k tomu, že v návaznosti na tento přístup vstoupila dohoda o stabilizaci a přidružení dne 1. června 2015 v platnost;

D.  vzhledem k tomu, že účinný mechanismus koordinace na různých správních úrovních je nezbytný k zajištění lepší součinnosti s EU, usnadnění dosažení souladu s právními předpisy EU, jejich provádění a vymáhání a k tomu, aby se žádost Bosny a Hercegoviny o členství v EU setkala s úspěchem; vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2016 přijala Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodnutí o systému koordinace v procesu evropské integrace Bosny a Hercegoviny; vzhledem k tomu, že pokrok ve věci koordinace otázek EU Bosně a Hercegovině umožní plně využívat financování EU;

E.  vzhledem k tomu, že 84 500 obyvatel je i nadále vnitřně vysídleno a že v sousedních zemích, v různých částech Evropy i na celém světě žije obrovský počet uprchlíků z Bosny a Hercegoviny;

F.  vzhledem k tomu, že má-li být institucionální uspořádání této země účinnější, je klíčové, aby disponovalo silnou politickou podporou;

1.  vítá první kladnější zprávu Komise o Bosně a Hercegovině a opakuje svůj jednoznačný závazek ve prospěch evropské perspektivy této země; vyzývá úřady, aby ukázaly, že jsou rozhodnuty pokračovat v institucionálních, sociálních a hospodářských reformách, a to včetně jejich účinného uplatňování, a vykazovat průběžný pokrok na cestě směřující k členství v EU; žádá, aby byl proces plánování a provádění reforem transparentní; vítá společný akční program státu a samosprávných celků věnovaný provádění plánu reforem v období 2015–2018 a žádá, aby byl prováděn za vzájemné součinnosti, a bylo tak dosaženo skutečných a hmatatelných změn v celé zemi a zlepšil se život všech občanů Bosny a Hercegoviny;

2.  vítá skutečnost, že dne 15. února 2016 podala Bosna a Hercegovina žádost o členství v EU; vyzývá Radu, aby tuto žádost co nejdříve přezkoumala a bez zbytečného odkladu ji předala Komisi s cílem umožnit jí zahájit přípravu stanoviska;

3.  vítá skutečnost, že Rada ministrů Bosny a Hercegoviny dne 26. ledna 2016 přijala rozhodnutí o zavedení mechanismu pro koordinaci záležitostí EU a dne 9. února 2016 postoj pro vyjednávání o přizpůsobení dohody o stabilizaci a přidružení v návaznosti na vstup Chorvatska do EU; připomíná, že tyto prvky jsou vedle smysluplného pokroku při provádění plánu reforem nezbytné pro to, aby mohla EU považovat žádost o členství za důvěryhodnou; vyzývá k bezodkladné harmonizaci postoje samosprávných celků vůči přijatému mechanismu pro koordinaci a vybízí ke spolupráci všech zúčastněných stran s cílem dále jej zdokonalit; žádá, aby byl mechanismus neprodleně uplatněn, a naléhavě vyzývá ke konstruktivní spolupráci v záležitostech souvisejících s EU; zdůrazňuje, že tento mechanismus je pro účinné rozhodování v rámci postupu přistoupení k EU nezbytný; vítá počáteční konkrétní konzultace na parlamentní úrovni zaměřené na plné uplatňování mechanismu pro koordinaci a důrazně vybízí k dalšímu zintenzivnění takovýchto schůzek institucionálních zúčastněných stran; opakuje, že je nutná úprava obchodních úlev stanovených v dohodě o stabilizaci a přidružení; domnívá se, že plnohodnotné provádění dohody o stabilizaci a přidružení, včetně její úpravy, je důležitou součástí závazku Bosny a Hercegoviny vůči EU a jedním ze základních předpokladů podpory její kandidatury na členství v EU; doporučuje, aby Bosna a Hercegovina o svém pokroku na cestě do EU jednala také s členskými státy EU;

4.  opakuje, že je třeba rovněž pokračovat v ústavních, právních a politických reformách, které z Bosny a Hercegoviny učiní účinný a plně funkční stát podporující začlenění, zaručí rovnost a demokratické zastoupení všech jejích ustavujících národů a občanů a zajistí, aby všichni občané mohli kandidovat a mohli být zvoleni a zastávat funkce na všech politických úrovních, a to rovnoprávně a bez ohledu na jejich etnickou příslušnost nebo náboženské vyznání, v souladu se zásadami uvedenými v předchozím usnesení Parlamentu, a to včetně Kodaňských kritérií, acquis EU, doporučení Benátské komise, Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a příslušných rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (ESLP); vyzývá úřady, aby aktivně prosazovaly zásady legitimního zastoupení, federálního státu, decentralizace a subsidiarity a aby aktivně propagovaly evropské hodnoty a význam evropské perspektivy; vyzývá orgány EU, aby se aktivně zapojily do úsilí o nalezení udržitelného řešení ústavního uspořádání Bosny a Hercegoviny;

5.  naléhavě vyzývá politické a náboženské lídry, aby se zdrželi rozdělující nacionalistické a separatistické rétoriky, která společnost polarizuje, a aby pokračovali v politickém dialogu a činnostech zaměřených na vzájemný respekt, konsensus a spolupráci mezi legitimními politickými představiteli a na ochranu rozmanitosti této společnosti; vyzývá všechny občany, aby přijali proces usmíření a spolupráce, jež jsou klíčovými předpoklady k naplnění evropské perspektivy;

6.  zdůrazňuje, že důležitou úlohu v procesu budování míru a usmíření sehrává občanská společnosti na té nejnižší úrovni, a zejména zapojení mladých lidí do mezikulturního dialogu a výměn a do politické sféry; upozorňuje na to, že na podpoře dialogu a porozumění mezi nejrůznějšími skupinami ve společnosti se významně podílejí kulturní aktivisté, umělci, spisovatelé a akademičtí pracovníci; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla v Bosně a Hercegovině podporována výchova k demokracii, základním právům a občanství;

7.  bere na vědomí oznámení prezidenta Republiky srbské o odložení plánovaného referenda o soudnictví na celostátní úrovni Bosny a Hercegoviny v Republice srbské; s politováním však konstatuje, že toto rozhodnutí nebylo přijato Národním shromážděním Republiky srbské; žádá, aby bylo od myšlenky referenda upuštěno úplně, neboť referendum by mohlo ohrozit soudržnost, suverenitu a integritu země a představovat riziko pro úsilí o zlepšení socioekonomické situace všech občanů Bosny a Hercegoviny a o dosažení dalšího pokroku při integraci do EU; zdůrazňuje, že případné nedostatky v oblasti soudnictví Bosny a Hercegoviny je třeba řešit v duchu spolupráce spíše než jednostranných iniciativ, a to v rámci rozšířeného strukturovaného dialogu o oblasti spravedlnosti; připomíná, že podle Daytonské dohody nemá Republika srbská právo se oddělit;

8.  je hluboce znepokojen prohlášeními ministra vnitra Republiky srbské o budoucím výcviku speciálních policejních jednotek Republiky srbské v Ruské federaci, prohloubení spolupráce, zejména co se týče výměny informací, a plánovaného nákupu ruského vojenského vybavení; vyzývá úřady Republiky srbské, aby nevedly nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku, která by mohla podrývat politiku na úrovni celého státu;

9.  vítá vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost a skutečnost, že Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení byl prvním společným orgánem, který byl na jejím základě zřízen; s hlubokým politováním nicméně konstatuje, že se tomuto výboru nepodařilo přijmout svůj jednací řád, a to kvůli pokusům zavést do jeho pravidel hlasování princip blokování na základě etnické příslušnosti; připomíná, že dohoda o stabilizaci a přidružení vyžaduje přijetí jednacího řádu a že jeho nepřijetí je v přímém rozporu s prováděním dohody; naléhavě vybízí bosenskou delegaci, aby v tomto ohledu konstruktivně pracovala na přijetí jednacího řádu výboru na jeho příští schůzi, a to bez dalšího odkladu; vítá, že se dne 11. prosince 2015 konala první schůze Rady stabilizace a přidružení Bosny a Hercegoviny a Evropské unie;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že korupce, a to i korupce na nejvyšší úrovni, je i nadále velmi rozšířená a politické závazky nevedly ke konkrétním výsledkům; je i nadále znepokojen tím, že právní a institucionální rámec pro boj proti korupci není dostatečně silný, což pachatelům umožňuje dopouštět se beztrestně korupce, a počet pravomocně odsouzených v případech korupce je nízký; žádá, aby byly zlepšeny výsledky v oblasti účinného vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni, do nichž jsou zapojeni politici, vysoce postavení úředníci a regulační orgány, a v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a s privatizací; vítá přijetí protikorupční strategie a akčního plánu na období let 2015–2019 a naléhavě vybízí k přidělení dostatku finančních prostředků na jejich provedení; vyzývá k výraznému posílení spolupráce mezi agenturami v celé zemi; naléhavě žádá, aby byly zřízeny specializované struktury pro prevenci a monitorování korupce a aby byly na všech správních úrovních přijaty dokumenty týkající se strategie v oblasti předcházení korupci; naléhavě vybízí k plnému a bezodkladnému provedení doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO);

11.  zdůrazňuje, že funkční a stabilní soudnictví je nanejvýš důležité pro zajištění právního státu v zemi a jejího dalšího pokroku směrem k EU; je znepokojen rostoucím tlakem, který na soudnictví vyvíjejí političtí činitelé; konstatuje, že je naléhavě třeba posílit nezávislost soudů v Bosně a Hercegovině; je obzvláště znepokojen případy politického zasahování do soudních řízení, politizací postupů jmenování do funkce v soudnictví, přetrvávající roztříštěností do čtyř odlišných právních systémů a neexistencí účinného a objektivního systému pro vyhodnocování profesních kvalit soudců; vítá přijetí aktualizované strategie pro reformu soudnictví na období let 2014–2018 a žádá, aby byl přijat akční plán jejího provádění, jenž se ve zvýšené míře zaměří na úsilí o harmonizaci napříč celou zemí; domnívá se, že je klíčové zaručit profesionálnější, nezávislejší a odpovědnější soudní systém, včetně systematického uplatňování objektivních kritérií pro jmenování; vítá podpis protokolu ze strany ministrů spravedlnosti samosprávných celků a celého státu, jehož cílem je reformovat soudní systém na celostátní úrovni, včetně Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství; vítá jmenování veřejných ochránců práv, avšak je znepokojen setrvalými finančními obtížemi a nedostatkem lidských zdrojů, jimž čelí kancelář veřejného ochránce práv; vyzývá k urychlenému přijetí zákona o reformě úřadu veřejného ochránce práv;

12.  je i nadále znepokojen skutečností, že přístup k bezplatné právní pomoci je velmi omezený; naléhavě vybízí příslušné orgány, aby přijaly zákon o bezplatné právní pomoci na celostátní úrovni, který je základním předpokladem pro zaručení rovnoprávného, účinného a nediskriminačního přístupu ke spravedlnosti; je přesvědčen, že zavedení tohoto zákona je klíčové pro posílení důvěry občanů v právní stát;

13.  důrazně odsuzuje stále platný zákon o veřejném pořádku v Srbské republice, který oslabuje základní demokratická práva na svobodu shromažďování, svobodu sdružování a svobodu sdělovacích prostředků; naléhavě vyzývá k plnému provádění zákona o svobodném přístupu k informacím, který je i nadále nevyrovnaný a mnoha případech omezený, neboť se odvolává na právo na soukromí a ochranu obchodních zájmů společností jednajících s vládami, a neposkytuje tak občanům, kterým byly informace odepřeny, účinné opravné prostředky; vítá přijetí změn trestního zákoníku Bosny a Hercegoviny, které uvádějí jeho ustanovení o mučení, násilném zmizení a znásilnění do souladu s mezinárodními standardy; naléhavě vyzývá orgány, aby do trestního zákoníku zařadily trestné činy uvedené v dodatečném protokolu k mezinárodní úmluvě o kyberkriminalitě;

14.  považuje za důležité zlepšit spolupráci mezi parlamenty na úrovni státu, samosprávných celků i distriktu Brčko a pořádat jejich společná zasedání; bere na vědomí závazky přijaté v rámci parlamentního partnerství a naléhavě vyzývá k urychlenému provedení výsledných doporučení a k praktické realizaci dohodnutého rámce pro spolupráci; v tomto ohledu vítá podpis „koncepce mechanismu pro spolupráci parlamentů v Bosně a Hercegovině, pokud jde o činnosti týkající se integračního procesu EU“; požaduje zlepšení celkové koordinace mezi zastupitelskými shromážděními samosprávných celků/kantonů;

15.  bere na vědomí úlohu, kterou hraje Společný parlamentní výbor pro bezpečnost a obranu při zajišťování demokratického dohledu nad ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny; je znepokojen tím, že mnoho obyvatel vlastní nelegálně držené zbraně a že ozbrojené sily i nadále kontrolují rozsáhlé zásoby střeliva a zbraní; vítá pokrok, kterého ozbrojené síly dosáhly při likvidaci nejnestabilnějšího střeliva a při budování udržitelné kapacity k nakládání se zbytkem zásob; naléhavě vyzývá k přijetí komplexního přístupu k řešení zbývajících problémů spojených s vyčištěním země od min do roku 2019; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby posílily podporu věnovanou těmto činnostem;

16.  naléhavě vyzývá členy pracovní skupiny pro přípravu změn ve volebním zákoně Bosny a Hercegoviny, aby zajistili, že změny v zákoně vytvoří základ pro skutečně demokratické volby, jež budou odrážet svrchovanost země; zdůrazňuje, že demokratických voleb lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou mít občané možnost setrvale uplatňovat širokou škálu dalších lidských práv a základních svobod, aniž by byli diskriminováni na základě etnické příslušnosti, náboženského vyznání, pohlaví, politického či jiného přesvědčení, majetku, narození nebo jiného statusu a bez svévolných a nepřiměřených omezení;

17.  je toho názoru, že roztříštěnost veřejné správy, její politizace a slabá koordinace politik brání zavádění institucionálních a legislativních reforem a mají také dopady na poskytování veřejných služeb občanům; vyzývá příslušné úřady na všech úrovních, aby zlepšily střednědobé politické plánování a vyvinuly komplexní a celostátní strategický rámec reformy veřejné správy a program správy veřejných financí, v souladu s evropskými zásadami veřejné správy, které pro kandidáty na členství v EU vytvořila organizace OECD v rámci iniciativy SIGMA;

18.  považuje zemědělství za klíčové hospodářské odvětví Bosny a Hercegoviny, neboť přibližně 20 % obyvatel této země přímo či nepřímo závisí na tomto odvětví; vítá proto pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární politiky, a rozhodnutí Komise schválit vývoz mléka a mléčných výrobků z Bosny a Hercegoviny do EU; nabádá k většímu úsilí, pokud jde o uvedení systému úředních veterinárních a fytosanitárních kontrol do souladu s evropskými standardy a vytvoření nezbytných institucionálních struktur, které by umožnily čerpání prostředků z nástroje předvstupní pomoci na rozvoj venkova; vyzývá vládu, aby podpořila vytvoření ministerstva zemědělství na celostátní úrovni a zavedení doprovodné rozvojové strategie;

19.  vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečných mechanismů spolupráce mezi vládou a organizacemi občanské společnosti, včetně omezené kapacity účasti na politickém dialogu o plánu reforem; domnívá se, že je velmi důležité posílit úlohu občanské společnosti a zapojit občany do procesu přistupování k EU; opětovně vyzývá k zavedení a provádění transparentních a inkluzivních mechanismů konzultace veřejnosti; vyzývá příslušné orgány na všech úrovních, aby zlepšily relevantní právní a finanční rámec, přijaly strategii ohledně organizací občanské společnosti a zajistily jejich transparentní financování z veřejných prostředků s cílem podpořit participativnější a inkluzivnější demokracii po celé zemi; vyzývá organizace občanské společnosti a aktivisty, aby výrazně posílili své kapacity a struktury a zapojili se do dialogu s úřady Bosny a Hercegoviny, EU a mezinárodním společenstvím; vyzývá posledně uvedené subjekty, aby je v tomto úsilí podporovaly;

20.  konstatuje, že strategie o boji proti organizovanému zločinu na období 2014–2020 je prováděna nekoordinovaně; naléhavě žádá přijetí a provedení nové strategie a akčního plánu proti praní peněz, a sice v souladu s doporučeními MONEYVAL; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat přístup zaměřený na oběti a vytvořit víceodvětvovou a komplexní strategii pro boj proti obchodování s drogami a s lidmi; vyzývá orgány EU a Bosny a Hercegoviny, aby se společně snažily účinně bojovat proti obchodování s lidmi a poskytovat ochranu obětem tohoto jevu; vítá přijetí akčního plánu pro boj proti obchodování s lidmi v Bosně a Hercegovině na období let 2016–2019, včetně důrazu, který klade na problémy týkající se migrujících pracovníků a nuceného žebrání dětí, a vyzývá k jeho účinnému provedení; je nadále znepokojen velkým objemem nelegálně držených zbraní v Bosně, které lze snadno přepravit do EU; vyzývá příslušné orgány, aby zesílily úsilí o stíhání obchodníků se zbraněmi a pašeráků a aby vyvinuly větší úsilí v boji s nekontrolovaným šířením a nedovoleným pašováním zbraní, zejména malých a lehkých zbraní, rovněž prostřednictvím užší regionální spolupráce a spolupráce mezi Bosnou a Hercegovinou a EU;

21.  vyzývá příslušné orgány, aby sestavily akční plán provádění strategie pro předcházení terorismu a boj proti němu na období 2015–2020; vyzývá příslušné úřady, aby v rámci boje proti terorismu a násilnému extremismu zvýšily své úsilí k zajištění účinnější spolupráce mezi policií, zpravodajskými a bezpečnostními složkami v celé zemi; vyzývá k posílení kapacity Bosny a Hercegoviny, pokud jde o boj proti terorismu; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vyvinuly větší úsilí v boji proti financování terorismu, včetně vytvoření právního rámce, jenž umožní zmrazit aktiva teroristických skupin; považuje za zásadní, aby byly bezpečnostní operace v Bosně a Hercegovině prováděny koordinovaně a aby jejich data byla sdílena v rámci země; zdůrazňuje, že prvořadý význam má rovněž užší spolupráce mezi regionálními bezpečnostními službami, a vyzývá k další spolupráci v tomto směru;

22.  zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina je vážně zasažena jevem zahraničních bojovníků a radikalizace; je znepokojen radikalizací mladých lidí, jejichž velký počet – v porovnání s ostatními státy v regionu – se připojil k Islámskému státu v Iráku a Levantě (Dáeš); vyzývá k pokračování v opatřeních proti radikalizaci a terorismu a k posílení těchto opatření; vítá úsilí o zintenzívnění dialogu mezi náboženstvími, včetně společného prohlášení politických a náboženských vůdců, v němž odsuzují terorismus a násilný extremismus; vítá první rozsudky, jež byly vyneseny nad zahraničními bojovníky na základě trestných činů financování teroristických aktivit, veřejného podněcování k terorismu i připojení se k Islámskému státu a s tím související organizační činnosti; vyzývá k naléhavému vývoji účinných programů deradikalizace a k tomu, aby bylo naléhavě vyvinuto úsilí o poskytnutí lepších ekonomických vyhlídek mladým lidem v Bosně a Hercegovině, v souladu s pozitivní agendou pro mladé v zemích západního Balkánu, a tak mladé lidi odrazovat od přidružování se k radikálním nebo extremistickým ideologiím; nabádá k úsilí o zapojení sdělovacích prostředků, akademické obce a občanské společnosti do činností pomáhajících zvyšovat povědomí o rizikových faktorech, které způsobují, že radikalizace přejde v násilný extremismus; nabádá k vytvoření celostátní a regionální sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která by byla založena na osvědčených postupech a nástrojích, které nabízí síť EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci; vybízí k užší spolupráci s bezpečnostními službami v EU a v sousedních zemích, včetně výměny informací; nabádá k policejním operacím v celé Bosně a Hercegovině vedoucím k zatčení osob podezřelých z organizace, podpory a financování teroristické činnosti;

23.  konstatuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování lidských práv vyžaduje podstatně zlepšit; vyzývá k tomu, aby byla ve spolupráci s nevládními organizacemi vyvinuta celostátní strategie boje proti diskriminaci; znovu naléhavě vyzývá k tomu, aby byla do právních předpisů proti diskriminaci zařazena jasná definice genderové identity, sexuální orientace, věku a postižení jako základu pro diskriminaci; vyzývá k účinnému provádění těchto prováních předpisů a k posílení úlohy veřejného ochránce lidských práv; je znepokojen diskriminací osob se zdravotním postižením v oblasti zaměstnání, vzdělávání, přístupu ke zdravotní péči a poskytování dalších služeb; je znepokojen násilnými činy z nenávisti, nenávistnými projevy a zprávami o zvýšení případů vyhrožování osobám LGBTI; vyzývá vládu, aby se mimo jiné zabývala prováděním opatření na zvýšení povědomí o právech osob LGBTI v soudnictví, agenturách pro vymáhání práva a mezi širokou veřejností; bere na vědomí významný pokrok v dokončení postupu registrace romských občanů, je však nadále znepokojen omezenými opatřeními na zlepšení jejich vyhlídek, pokud jde o zdraví, vzdělávání a zaměstnanost; naléhavě vyzývá orgány, aby bojovaly proti diskriminaci na základě pohlaví; naléhavě vyzývá ke zrušení ustanovení o trestu smrti v ústavě správního celku RS;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku při provádění rozsudků ve věci Sejdić a Finci a ve věci Zornić, a připomíná, že Bosna a Hercegovina nadále porušuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v těchto věcech; znovu zdůrazňuje, že nevykonání rozsudku je i nadále příčinou diskriminace občanů Bosny a Hercegoviny, a může proto stát v cestě přistoupení této země k EU;

25.  naléhavě vyzývá k důraznějšímu a řádnému vyšetřování a stíhání případů zločinu z nenávisti, nenávistných projevů, včetně případů s etnickým pozadím, a případů šíření extrémistických ideologií na sociálních sítích; lituje, že federace je jediným územím na západním Balkánu, kde trestání nenávistných výroků není upraveno trestním zákoníkem, a naléhavě vyzývá k začlenění příslušného ustanovení; obdobně vyzývá k začlenění ustanovení o nenávistných projevech do trestního práva všech celků;

26.  připomíná, že volební právo a volební systém musí všem třem konstitutivním národům a všem občanům umožnit zvolit si svobodně a nezávisle své vlastní legitimní politické představitele institucí a orgánů;

27.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje občanská společnost při ochraně a podpoře práv menšin v této zemi i při posílení sociální harmonie a tolerance a lepšího porozumění lidí přínosům rozmanitosti; vyzývá k dalšímu zapojení občanské společnosti při řešení výzev spojených s etnickým rozdělením, jež by pomohlo pokročit zemi na cestě do EU; vyzývá rovněž k lepší koordinaci mezi příslušnými orgány a organizacemi občanské společnosti za účelem lepšího vymáhání práva menšin;

28.  vítá přijetí strategie pro provádění Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu v letech 2015–2018; vyzývá k urychlenému přijetí a provádění rámcové strategie pro provádění Istanbulské úmluvy; je znepokojen tím, že chybí komplexní právní rámec na státní úrovni týkající se sexuálních útoků i vhodný mechanismus odškodnění obětí; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily řádné financování a zlepšení právních předpisů týkajících se azylových domů a aby zavedly harmonizovaný systém monitorování a sběru údajů o případech násilí na ženách; rovněž vyzývá k vyvinutí veškerého úsilí na zvýšení účasti žen v politickém a pracovním životě a zlepšení jejich sociální a ekonomické situace, zejména pokud jde o přístup k nároku na mateřskou dovolenou a dávky v mateřství, a rovněž k podpoře, ochraně a posilování práv žen; naléhavě vyzývá vlády na všech úrovních, aby za pomoci občanské společnosti zvyšovaly povědomí o těchto otázkách, aby mohly ženy využívat ochranu, jež jim poskytuje zákon;

29.  zdůrazňuje zásadní úlohu vzdělání při vytváření a podpoře tolerantní společnosti podporující začlenění i při posilování spolupráce a soudržnosti napříč kulturními, náboženskými a etnickými hranicemi; s politováním konstatuje pomalý pokrok při řešení problematiky „dvou škol pod jednou střechou“ i dalších forem segregace a diskriminace žáků ve školách a lituje, že dosud nejsou vypracovány společné hlavní osnovy; naléhavě požaduje přijetí konkrétních opatření, která by zahájila desegregaci vzdělávacího systému; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout značné úsilí o zlepšení efektivity fragmentovaného vzdělávacího systému při zaručení práva na rovné příležitostí, pokud jde o vzdělávání v úředních jazycích Bosny a Hercegoviny a práva každé komunity vzdělávat děti v jejím vlastním jazyce; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby účinně zavedly zásady inkluzivního vzdělávání s ohledem na děti se zdravotním postižením;

30.  vítá aktivní zapojení Bosny a Hercegoviny do platformy pro vzdělávání a odbornou přípravu na západním Balkáně i její pokračující účast v programu Erasmus+ a Mládežnickém okně pro západní Balkán, která je velmi důležitá v boji proti velmi vysoké nezaměstnanosti mladých; vítá rovněž, že se Bosna a Hercegovina zavázala zapojit v roce 2018 do studie OECD PISA; domnívá se, že tato studie je užitečným nástrojem, který umožní diskuse o kvalitě vzdělávání a nezbytných reformách; oceňuje, že všech 13 ministerstev školství a všechny související agentury vyjádřily ochotu se do společného úsilí zapojit; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost financování účasti Bosny a Hercegoviny v této studii z předvstupních fondů;

31.  zdůrazňuje, že nezávislé a profesionální sdělovací prostředky jsou jedním z nejdůležitějších prvků úspěšně fungující demokratické společnosti; je znepokojen nepříznivým vývojem v oblasti svobody projevu, případy politického tlaku a zastrašování novinářů, včetně podrobení některých sdělovacích prostředků neoprávněným finančním a jiným kontrolám místními a vnitrostátními politickými orgány, a přetrvávající polarizací sdělovacích prostředků na základě politických a etnických linií; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily důkladné vyšetření útoků na novináře a aby vytvořily právní rámec ochrany novinářů; kromě toho vyzývá k podniknutí neodkladných kroků k zajištění politické, institucionální a finanční nezávislosti regulačního orgánu pro komunikace a k zajištění transparentnosti ve vlastnictví sdělovacích prostředků tím, že budou odstraněny veškeré legislativní mezery, které soustavně brání plné transparentnosti tohoto vlastnictví; konstatuje, že provedení těchto opatření má zásadní význam pro to, aby byl znemožněn jakýkoli nepatřičný politický vliv; vyzývá k tomu, aby byly podniknuty kroky na zajištění plurality sdělovacích prostředků a vysílání ve všech úředních jazycích; vyzývá rovněž k posílení redakční nezávislosti a finanční stability poskytovatelů veřejného vysílání vhledem k důležitosti existence veřejného vysílání pro jednotu Bosny a Hercegoviny; je znepokojen tím, že nedochází ke stíhání cílených počítačových útoků na nové informační internetové stránky;

32.  vítá pokrok dosažený při snižování počtu nedořešených případů válečných zločinů; bere na vědomí znepokojení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ohledně nedostatečného zapojení státního zastupitelství v souvislosti s opakovanými žádostmi o uzavření případů válečných zločinů; vyzývá k revizi národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů, efektivnějšímu trestnímu stíhání činů sexuálního násilí spáchaných za války a ke zlepšení ochrany obětí; vyzývá k přijetí příslušných opatření pro zajištění práva obětí na účinnou náhradu;

33.  bere na vědomí některé činnosti a vyzývá k dosažení dalšího pokroku, pokud jde o trvale udržitelný návrat uprchlíků, a to včetně oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociální ochrany a zdravotní péče na místní úrovni; znovu opakuje, že je důležité podpořit jejich trvalý návrat do Bosny a Hercegoviny, zejména do RS; vyzývá všechny úrovně veřejné správy, aby tyto osoby chránily a urychlily proces návratu zavedením a provedením všech nezbytných právních předpisů a správních opatření; vyzývá k účinnému uplatňování revidované strategie týkající se přílohy VII Daytonské mírové dohody; vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečnou finanční a projektovou pomoc, která by tento proces usnadnila; konstatuje, že se dosud stále pohřešuje vysoký počet osob a vyzývá příslušné orgány, aby započaly intenzivní spolupráci a zvýšily úsilí o nalezení 7019 osob, které jsou v důsledku války dosud pohřešovány, zdůrazňuje potřebu dále rozvíjet alternativní přístupy ke spravedlnosti, mimo jiné využitím strategie Rozvojového programu OSN pro přechodné soudnictví; vyzývá orgány v Bosně a Hercegovině, aby do příslušných programů investovaly značné prostředky;

34.  konstatuje, že poválečná obnova a rekonstrukce byla v Bosně a Hercegovině z velké části úspěšná a zemi přiblížila k EU, ale že stále existují výzvy ohledně udržitelnosti procesu usmíření; zdůrazňuje proto důležitost vzdělávání v oblasti usmíření a vzájemného porozumění ve společnosti;

35.  vítá zvýšení počtu registrovaných pracovních míst i první opatření učiněná s cílem posílit koordinaci politik a zlepšit podnikatelské prostředí; je nadále znepokojen vlivem státu na ekonomiku, kvalitou veřejných financí, vysokou mírou závislosti na finančních prostředcích z mezinárodních úvěrových a investičních ústavů, nejasným původem mezinárodních investic a obtížnými podmínkami na trhu práce; zdůrazňuje potřebu řešit dlouhodobou nezaměstnanost, která zůstává stále vysoká (27,6 %), včetně velmi vysoké nezaměstnanosti mladých (62,7%), problém rozsáhlé šedé ekonomiky a zlepšit fungování pracovního trhu;

36.  vítá přijetí nových pracovně-právních předpisů oběma samosprávnými celky; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jediný sjednocený hospodářský prostor, což zatěžuje podnikatelské prostředí; naléhavě vyzývá k dalšímu zlepšování podnikatelského prostředí posílením právního státu, zjednodušením vymahatelnosti smluv a potíráním korupce; lituje, že Bosna a Hercegovina nevypracovala na státní úrovni strategii pro malé a střední podniky;

37.  zdůrazňuje potřebu reformovat a harmonizovat na základě potřeb občanů roztříštěné systémy sociální ochrany, aby se zajistilo rovné zacházení pro všechny; konstatuje, že odborová a pracovní práva, včetně zákonů týkajících se zdraví a bezpečnosti, zůstávají i nadále omezená, a zdůrazňuje, že je důležité tyto zákony v celé zemi posílit a harmonizovat;

38.  naléhavě vyzývá k přijetí celostátních odvětvových strategií pro oblast dopravy, energetiky a životního prostředí; zdůrazňuje, že tyto strategie jsou zapotřebí také proto, aby bylo možné plně využít předvstupní pomoc EU;

39.  vítá zapojení Bosny a Hercegoviny do iniciativy šesti zemí západního Balkánu; vyzdvihuje význam dvou důležitých investičních projektů, „Stara Gradiška“ a „Svilaj“, které usnadní obchod, regionální integraci a udržitelný růst; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zajistily úplné a urychlené provedení technických standardů a měkkých opatření v oblasti dopravy, jež byly dohodnuty na vídeňském summitu o západním Balkánu v roce 2015 (např. sladění/zjednodušení postupů pro překračování hranic, informační systémy, systémy údržby či oddělení a zpřístupnění sítí třetím stranám) před nadcházejícím summitem o západním Balkánu v roce 2016 v Paříži;

40.  požaduje, aby byly bezodkladně zveřejněny výsledky sčítání lidu, domů a bytů, jelikož jsou důležité pro hospodářské a sociální plánování; dále poukazuje na to, že údaje získané při sčítání lidu v roce 2013 budou nezbytné pro vyplnění dotazníku, který Bosna a Hercegovina obdrží od Komise;

41.  naléhavě vyzývá statistické úřady Bosny a Hercegoviny, aby své statistiky sladily se standardy Eurostatu;

42.  je znepokojen nepříznivým vývojem v oblasti informační společnosti; vyzývá k okamžitému provedení přechodu na digitální vysílání; naléhavě vyzývá ke zřízení dozorčího orgánu pro akreditaci zákonů o elektronickém obchodě a elektronickém podpisu na státní úrovni, které kvůli neexistenci tohoto orgánu zůstávají neprovedeny; vyzývá odpovědné orgány, aby urychlily úspěšné provedení evropského čísla tísňového volání 112, které bylo zavedeno v roce 2009;

43.  konstatuje, že v oblasti přizpůsobování se změně klimatu byla provedena opatření a činnosti omezeného rozsahu a že byly učiněny první kroky k vytvoření sítě Natura 2000 týkající se ochrany přírody; vyzývá příslušné orgány, aby stanovily harmonizovaný právní rámec pro ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a aby posílily strategické plánování a sladění s acquis v těchto oblastech; vyzývá příslušné orgány, aby předcházely nadměrnému znečistění ovzduší v souladu s normami EU pro životní prostředí, včetně znečištění vyvolávanému ropnou rafinérií ve městě Bosanski Brod; znovu opakuje, že je třeba, aby Bosna a Hercegovina plně splnila své závazky v rámci Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států (úmluva z Espoo, 1991) a Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (Kyjev, 2003);

44.  vyzývá vládu Bosny a Hercegoviny, aby regulovala a sledovala budování vodních elektráren v ekologicky citlivých oblastech, stejně jako v chráněných a potencionálně chráněných oblastech, a aby zachovala celistvost stávajících národních parků, jako je např. Národní park Sutjeska a Národní park řeky Una; doporučuje zlepšit kvalitu posuzování vlivů na životní prostředí, tak aby umožňovalo přihlížet k normám EU, které stanovila směrnice o ochraně ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a rámcová směrnice o vodě; vybízí vládu Bosny a Hercegoviny ke zvýšení transparentnosti prostřednictvím účasti veřejnosti a konzultací o plánovaných projektech s místními komunitami, vědeckými odborníky a občanským sektorem;

45.  gratuluje Bosně a Hercegovině k předsednictví Energetického společenství v roce 2016; je však znepokojen uvalením sankcí Energetického společenství na Bosnu a Hercegovinu; znovu vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby se napojila na energetické infrastruktury sousedních zemí a aby dostála veškerým smluvním závazkům, které jí plynou ze Smlouvy o Energetickém společenství;

46.  odsuzuje zákon o veřejném pokoji a pořádku, který v únoru 2015 přijala Republika srbská a který kriminalizuje příspěvky na sociálních médiích, jež narušují veřejný pořádek nebo mají nemravný, urážlivý nebo hanlivý charakter, neboť to připravuje půdu pro právní omezení svobodného vyjadřování a svobodných médií na internetu a může mezi uživateli sociálních médií vést k autocenzuře;

47.  pochvalně se vyjadřuje ke konstruktivní a proaktivní úloze Bosny a Hercegoviny při propagaci spolupráce v regionu; je přesvědčen, že konkrétní spolupráce v oblastech společného zájmu může přispět ke stabilizaci západního Balkánu; vítá dohodu o hranicích s Černou Horou; vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí o vyřešení zbývajících bilaterálních otázek, včetně otázek vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem a o řešení otázek přeshraničního znečisťování životního prostředí; vítá první společnou schůzi Rady ministrů Bosny a Hercegoviny se srbskou vládou, která se uskutečnila dne 4. listopadu 2015 v Sarajevu;

48.  vítá zvýšení podílu přizpůsobení se rozhodnutím v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky z 52 % na 62 %; s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o přistoupení k EU se domnívá, že je nezbytné do značné míry koordinovat zahraniční politiku této země se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

49.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby vzhledem k nadcházejícím místním volbám provedly příslušná doporučení vydaná mezinárodními a místními pozorovateli a OBSE/ODIHR s cílem zajistit důvěryhodnost a integritu volebního procesu; naléhavě vyzývá orgány, aby neprodleně regulovaly místní volby v Mostaru;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské a vládám 10 kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1) Úř. věst. L 164, 30.6.2015, s. 2. (2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0276. (3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0471.