Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0206/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0121/2016),

1.  uděluje absolutorium evropské veřejné ochránkyni práv za plnění rozpočtu evropského veřejného ochránce práv na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropské veřejné ochránkyni práv, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.02.2014. (2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1. (3) Úř. věst. C 373, 5.11.2015, s. 1. (4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146. (5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0121/2016),

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2014 uvedl, že v případě evropského veřejného ochránce práv (dále jen „veřejný ochránce práv“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích, jež by se týkaly lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2014 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  zdůrazňuje, že rozpočet veřejného ochránce práv je čistě administrativní a že v roce 2014 činil 9 857 002 EUR (9 731 371 v roce 2013), přičemž 7 977 702 EUR bylo vyčleněno na hlavu I (výdaje související s osobami pracujícími v orgánu), 1 346 800 EUR na hlavu II (nemovitý majetek, zařízení a různé provozní výdaje) a 532 500 EUR na hlavu III (výdaje související se zvláštními činnostmi orgánu);

4.  bere na vědomí, že 97,87 % celkové výše prostředků bylo využito (98,20 % v roce 2013) a 93,96 % vyplaceno (91,82 % v roce 2013) a že míra plnění činila 97,87 % (oproti 98,20 % v roce 2013), což představuje snížení míry plnění;

5.  všímá si mimořádného nárůstu závazků v roce 2014 ve vztahu ke členům tohoto orgánu; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby ve své zprávě o opatřeních navazujících na absolutorium za rok 2014 uvedla podrobný popis těchto částek;

6.  vítá, že v souladu se svou novou strategií na cestě k roku 2019 se veřejná ochránkyně práv zabývala šetřeními z vlastního podnětu a přijala systematičtější přístup ke složitým problémům spadajícím do její pravomoci; považuje tuto koncepci za účinný nástroj a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby orgán příslušný k udělení absolutoria pravidelně informovala o výsledku těchto šetření a jasně stanovila úkoly koordinátora; připomíná však, že prioritou veřejné ochránkyně práv by mělo být řešení stížností občanů v přiměřené lhůtě a že šetření z vlastního podnětu by v žádném případě neměla probíhat na úkor této priority;

7.  vítá, že byla vytvořena nová pozice – „koordinátor šetření z vlastního podnětu“; domnívá se, že je to krokem k účinnější práci a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby informovala orgán příslušný k udělování absolutoria o výsledcích, dopadu a účinnosti práce osoby zastávající tuto pozici;

8.  požaduje, aby úřad veřejného ochránce práv dodržoval zásady transparentnosti, zejména pokud jde o ujasnění a stanovení odpovědnosti, a aby zajistil, aby byly internetové stránky veřejného ochránce práv pravidelně aktualizovány a aby věrně odrážely organizační strukturu tohoto orgánu;

9.  konstatuje, že strategie na cestě k roku 2019 zavedla nové klíčové ukazatele výkonnosti s velmi konkrétními cíli, a že podle srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů výkonnosti se některé z cílů zatím nepodařilo dosáhnout; v této souvislosti podotýká, že veřejná ochránkyně práv dosáhla horšího výsledku, pokud jde o podíl šetření uzavřených v období mezi 12 a 18 měsíci a také pokud jde o podíl případů, u nichž bylo o jejich přípustnosti rozhodnuto do jednoho měsíce; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby vypracovala strategii k odstranění veškerých potenciálních nedostatků v tomto ohledu, a aby informovala orgán příslušný k udělování absolutoria o tom, jak se tato záležitost vyvíjí;

10.  vítá skutečnost, že počet uzavřených šetření oproti počtu probíhajících šetření dosáhl historicky nejvyšší míry na konci minulého období (2013) s výsledkem 1,4 uzavřených šetření na jedno probíhající, přičemž cíl byl stanoven na 1,1; zdůrazňuje nicméně, že podíl šetření uzavřených do 12 až 18 měsíců se v roce 2014 snížil; bere na vědomí poznámku veřejné ochránkyně práv, že nová strategie na cestě k roku 2019 zahrnující šetření z vlastního podnětu měla dopad na počet uzavřených případů; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby v příští zprávě o opatřeních navazujících na absolutorium předložila orgánu příslušnému k udělování absolutoria jasné vysvětlení tohoto dopadu;

11.  zdůrazňuje, že počet stížností, které nespadají do pravomoci veřejného ochránce práv, je stále velmi vysoký, zejména v případě občanů z některých členských států, jako je Španělsko a Polsko, což nepochybně vede ke značné frustraci občanů z činnosti orgánů a institucí Unie obecně, a zejména z činnosti veřejného ochránce práv; vyzývá proto veřejnou ochránkyni práv, aby zlepšila svou informační a komunikační politiku a zahájila užší, jednodušší a pravidelnější spolupráci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv a se státními a regionálními veřejnými ochránci práv, s cílem zajistit, aby k této situaci nedocházelo;

12.  na základě srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů výkonnosti poukazuje na to, že míra spokojenosti pracovníků veřejného ochránce práv byla nižší, než se očekávalo; uznává, že to bylo spojeno především se zásadními změnami struktury úřadu veřejného ochránce práv a že na základě řady opatření už došlo k nápravě situace; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala v zajišťování velké míry spokojenosti pracovníků;

13.  vítá dobře strukturovanou, jasnou a čtivou výroční zprávu, kterou veřejná ochránkyně práv předložila; vítá intenzivnější externí komunikační strategii úřadu a větší přítomnost tohoto orgánu v sociálních médiích;

14.  očekává, že veřejný ochránce práv bude ve svých výročních zprávách o činnosti usilovat o konzistentnost a o to, aby tyto zprávy poskytovaly úplné informace;

15.  poukazuje na značný počet pracovních cest pracovníků úřadu veřejného ochránce práv mezi Bruselem a Štrasburkem (celkem 212) které představovaly výdaje ve výši 126 000 EUR plus odhadem dalších 60 000 EUR, což jsou náklady na pracovní dobu ztracenou v důsledku cestování); vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby maximálně omezila počet pracovních cest pracovníků úřadu a co nejvíce využívali telekonferencí a dalších příslušných technických prostředků, jako to již dělají jiné orgány a instituce, aby se předešlo zbytečným cestám a aby došlo k podstatnému omezení nákladů; dále veřejné ochránkyni práv připomíná, že toto cestování má environmentální vliv na emise CO2 a že je proto důležité, aby se úřad ujal v tomto smyslu své odpovědnosti a informovat Parlament o dosaženém pokroku;

16.  je znepokojen náborovou politikou veřejného ochránce práv, která zahrnuje využívání nouzových postupů, v rámci nichž jsou na základě krátkodobých pracovních smluv přímo zaměstnáváni bývalí stážisté; s politováním konstatuje, že v roce 2014 došlo k náboru tří pracovníků na dobu určitou, aniž by prošli výběrovým řízením; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby urychleně zajistila soulad kritérií pro výběr svých pracovníků s normami kvality týkajícími se evropské veřejné služby, transparentnosti, objektivity a rovných příležitostí;

17.  vítá pokrok, kterého veřejná ochránkyně práv dosáhla v roce 2015 v oblasti rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje však, že dostupné údaje za rok 2014 stále odhalují značné rozdíly, zejména pokud jde o místa AST (21/9) a manažerské pozice (9/2), a poukazuje na to, že je důležité stanovit střednědobé cíle, aby bylo možné dosáhnout nezbytné rovnováhy, a na význam další aktivní činnosti v této oblasti;

18.  žádá veřejnou ochránkyni práv, aby do svých výročních zpráv o činnosti zahrnul tabulku s veškerými lidskými zdroji, které budou rozlišeny podle národnosti, pohlaví a platové třídy, aby byla zajištěna větší transparentnost; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby odpověděla na dotazy Parlamentu a dalších orgánů ohledně důchodů;

19.  opakuje svou výzvu veřejné ochránkyni práv, kterou učinil již v loňském roce, a sice, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2015 uvedla, jaká byla v roce 2014 míra požadovaných avšak nevyužitých tlumočnických služeb;

20.  vítá úspory v rozpočtových položkách týkajících se překladu a publikace;

21.  znovu vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnula do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byl úřad veřejného ochránce práv nebo některá z osob, která pro něj pracuje, vyšetřován;

22.  bere na vědomí výpočty veřejné ochránkyně práv týkající se potenciálních úspor ve výši 195 000 EUR, pokud by měl úřad pouze jedno sídlo; bere na vědomí, že sídlo úřadu veřejného ochránce práv je spojeno se sídlem Parlamentu, a proto považuje za nezbytné, aby se veřejná ochránkyně práv zapojila do diskuze o centralizaci sídla Parlamentu; zdůrazňuje, že tato centralizace by se měla aktivně prosazovat.