Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2006(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0172/2016

Předložené texty :

A8-0172/2016

Rozpravy :

PV 06/06/2016 - 15
CRE 06/06/2016 - 15

Hlasování :

PV 07/06/2016 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0248

Přijaté texty
PDF 461kWORD 136k
Úterý, 7. června 2016 - Štrasburk Konečné znění
Hodnocení mezinárodních účetních standardů (IAS)
P8_TA(2016)0248A8-0172/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) (2016/2006(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů(1),

–  s ohledem na zprávu ze dne 25. února 2009 vypracovanou skupinou na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES(4),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí (EU) č. 258/2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 (COM(2016)0202),

–  s ohledem na zprávu Philippa Maystadta z října 2013 nazvanou „Should IFRS standards be more European?“ (Měly by být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) evropštější?),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 2. července 2014 o pokroku dosaženém v provádění reformy Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) v návaznosti na doporučení obsažená v Maystadtově zprávě (COM(2014)0396),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 18. června 2015 o hodnocení nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (COM(2015)0301),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 17. září 2015 o činnosti nadace IFRS, EFRAG a PIOB v roce 2014 (COM(2015)0461),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. září 2015 nazvané „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0468),

–  s ohledem na studii týkající se Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) („Role Evropské unie na mezinárodních hospodářských fórech – dokument č. 7: IASB“ ) a čtyři studie týkající se IFRS 9 („Kritéria pro přejímání IFRS, pokud jde o IFRS 9“, „Význam IFRS 9 pro finanční stabilitu a pravidla v oblasti dohledu“, „Znehodnocení řeckých státních dluhopisů podle IAS 39 a IFRS 9: případová studie“ a „Účetnictví založené na očekávaných ztrátách v případě znehodnocení finančních nástrojů: přístupy FASB a IASB IFRS 9"),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES(5),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 ze dne 2. dubna 2009,

–  s ohledem na diskusní dokument IASB z července 2013 nazvaný „Přezkum koncepčního rámce pro účetní výkaznictví“ (DP/2013/1) a na žádost IASB z července 2015 o stanoviska nazvanou „Přezkum struktury a efektivity prováděný svěřenskými správci: otázky pro přezkum“,

–  s ohledem na připomínku Komise ze dne 1. prosince 2015 k přezkumu struktury a efektivity prováděnému svěřenskými správci rady IASB,

–  s ohledem na mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 9 o finančních nástrojích ve znění vydaném radou IASB dne 24. července 2014, dále na doporučení ohledně schválení IFRS 9 vydané skupinou EFRAG, na posouzení toho, zda je standard IFRS 9 v souladu se zásadou věrného a poctivého obrazu, vypracované skupinou EFRAG, na dokumenty ze schůze Regulativního výboru pro účetnictví (ARC) týkající se IFRS 9 a na dopisy s připomínkami Evropské centrální banky (ECB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ohledně schválení IFRS 9,

–  s ohledem na dopis ze dne 14. ledna 2014 zaslaný jménem koordinátorů Hospodářského a měnového výboru, který se vyjadřuje k diskusnímu dokumentu rady IASB nazvanému „Přezkum koncepčního rámce pro účetní výkaznictví“,

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 31. března 2015 týkající se činností účetních donucovacích orgánů v oblasti vymáhání a regulace v roce 2014 (ESMA/2015/659),

–  s ohledem na pokyny orgánu ESMA ze dne 10. července 2014 týkající se vymáhání finančních informací (ESMA/2014/807),

–  s ohledem na tabulku orgánu ESMA ze dne 19. ledna 2016 o dodržování pokynů tohoto orgánu týkajících se vymáhání finančních informací (ESMA/2015/203 REV),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS) a o správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek(8), pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014(9) použitelnou od poloviny června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0172/2016),

A.  vzhledem k tomu, že mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) a mezinárodní auditorské standardy (ISA) jsou jednou ze zásadních složek nezbytných pro účinné fungování vnitřního trhu a kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že IFRS a ISA je možné považovat za veřejné statky, a neměly by tudíž ohrožovat finanční stabilitu nebo bránit hospodářskému rozvoji Unie a měly by sloužit společnému dobru, a nikoli pouze zájmům investorů, věřitelů a poskytovatelů úvěrů;

B.  vzhledem k tomu, že falšování firemních účtů představuje hrozbu pro ekonomickou a finanční stabilitu a zároveň oslabuje důvěru veřejnosti v sociální model tržního hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že účelem standardů IFRS je posílit odpovědnost tím, že se omezí problém nedostatku informací mezi investory a podniky, dále chránit investice, přinášet transparentnost posilováním mezinárodní srovnatelnosti a kvality finančních informací a umožňovat investorům a ostatním účastníkům trhu přijímat informovaná ekonomická rozhodnutí, a ovlivňovat tak chování aktérů na finančních trzích a působit na stabilitu těchto trhů; avšak vzhledem k tomu, že tento model účetnictví spočívající v „poskytování informací užitečných pro rozhodování“ není zcela v souladu s funkcí účetnictví spočívající v „kapitálové přiměřenosti“, která je popsána v judikatuře Evropského soudního dvora a ve směrnici o účetnictví, podle nichž koncepční základna účetnictví podle rámce IFRS nezahrnuje účel účetnictví zakotvený v právních předpisech EU, pro který je normou věrný a poctivý obraz konkrétních údajů, jak je uvedeno v písemné odpovědi E-016071/2015 komisaře Jonathana Hilla ze dne 25. února 2016; vzhledem k tomu, že požadavek na věrný a poctivý obraz vyžaduje celostní posouzení, v němž jsou důležitá jak číselné údaje, tak kvalitativní vysvětlení;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice o účetnictví uvádí, že účetnictví je důležité „zejména pro ochranu akcionářů, společníků a třetích osob“ a že „tyto podniky neposkytují třetím osobám záruky přesahující vlastní kapitál podniku“; vzhledem k tomu, že směrnice o účetnictví rovněž uvádí, že jejím cílem je „ochrana zájmů existujících v kapitálových společnostech“, jež spočívá v zajištění toho, aby nebyly dividendy vypláceny ze základního kapitálu; vzhledem k tomu, že tohoto obecného účelu účetnictví může být dosaženo pouze tehdy, pokud uváděné údaje podávají věrný a poctivý obraz o stavu aktiv a pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě dané společnosti; vzhledem k tomu, že věrný a poctivý obraz, stanovení výplat dividend a posouzení solventnosti společnosti také vyžadují kvalitativní informace a širší posouzení rizik;

E.  vzhledem k tomu, že Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) funguje pod záštitou nadace IFRS, což je soukromá nezisková organizace registrovaná v Londýně (Spojené království) a v Delaware (USA), a je tvůrcem standardů, jehož procesy musí být transparentní, nezávislé a musí přímo podléhat veřejné odpovědnosti; vzhledem k tomu, že EU přispívá do rozpočtu nadace IFRS přibližně 14 %, a je proto jejím největším finančním přispěvatelem;

F.  vzhledem k tomu, že globální pohyb kapitálu vyžaduje, aby existoval globální systém účetních standardů; vzhledem k tomu, že standardy IFRS jsou uplatňovány ve 116 jurisdikcích v různých režimech (plné přijetí, částečné přijetí, volitelné přijetí nebo režim sbližování), ale nejsou uplatňovány v USA v případě domácích emitentů;

G.  vzhledem k tomu, že „Dohoda z Norwalku“ ze září 2002, kterou uzavřela rada IASB a americká Rada pro standardy finančního účetnictví (FASB), navrhuje sblížení mezi standardy IFRS vydanými radou IASB a standardy US-GAAP vydanými radou FASB;

H.  vzhledem k tomu, že proces přejímání je založen na kritériích pro přejímání stanovených v nařízení o IAS; vzhledem k tomu, že standard IFRS by neměl být v rozporu se zásadou věrného a pravdivého obrazu, který je stanoven ve směrnici o účetnictví, jež vyžaduje, aby účetní závěrky podávaly „věrný a pravdivý obraz“ o stavu aktiv, pasiv, finanční pozici a zisku nebo ztrátě společnosti; vzhledem k tomu, že směrnice o zachování kapitálu vyžaduje, aby dividendy a bonusy nebyly vypláceny z nerealizovaných zisků, což v konečném důsledku znamená z kapitálu; vzhledem k tomu, že by standardy IFRS měly být přínosem pro veřejné statky v Evropě a měly by splňovat základní kritéria týkající se kvality informací požadovaných pro účetní závěrky;

I.  vzhledem k tomu, že Komise, Rada a Evropský parlament jsou zapojeny do procesu přejímání, který se zakládá na doporučeních Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), což je soukromý technický poradce Komise, a na činnosti Regulativního výboru pro účetnictví (ARC) složeného ze zástupců členských států; vzhledem k tomu, že se Maystadtova zpráva zaměřovala na možnost zřízení agentury, jež by v dlouhodobějším výhledu nahradila skupinu EFRAG;

J.  vzhledem k tomu, že v EU různé zúčastněné strany, zejména dlouhodobí investoři, poukazují na otázku souladu IFRS a právních požadavků směrnice o účetnictví, zvláště zásad obezřetnosti a správy prostředků; vzhledem k tomu, že zapojení Parlamentu do procesu stanovování standardů není dostatečné a neodpovídá finančnímu příspěvku, který je z rozpočtu EU poskytován nadaci IFRS; vzhledem k tomu, že je důraz kladen rovněž na posílení pozice Evropy s cílem zajistit, aby byly tyto zásady plně uznány a zakotveny v rámci celého procesu stanovování standardů;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku nedávných finančních krizí se otázka úlohy, kterou plní IFRS v oblasti finanční stability a růstu, dostala na pořady jednání skupiny G20 a EU, především pokud jde o pravidla týkající se uznávání ztrát, k nimž došlo v bankovním systému; vzhledem k tomu, že skupina G20 i de Larosièrova zpráva již před krizí zdůrazňovaly klíčové problémy týkající se účetních standardů, a to včetně podrozvahových účtů, procykličnosti spojené se zásadou tržního ocenění a uznávání zisku a ztrát, podceňování akumulace rizik během cyklických vzestupů a chybějící společnou a transparentní metodiku pro oceňování nelikvidních a znehodnocených aktiv;

L.  vzhledem k tomu, že IASB poskytla finanční nástroje IFRS 9 jakožto klíčovou reakci na některé aspekty této krize a její dopad na bankovní odvětví; vzhledem k tomu, že stanovisko skupiny EFRAG k IFRS 9 bylo pozitivní, přičemž obsahovalo několik připomínek týkajících se používání „reálné hodnoty“ v případě problémů na trhu, chybějící koncepční základny pro přístup spočívající ve vytváření rezerv na krytí očekávaných ztrát za období 12 měsíců a nevyhovujících ustanovení pro dlouhodobé investice; vzhledem k tomu, že z důvodu odlišných dat účinnosti IFRS 9 a nadcházejícího standardu v oblasti pojištění byla ve stanovisku uvedena výhrada ohledně uplatnitelnosti tohoto standardu na odvětví pojišťovnictví; vzhledem k tomu, že to uznala i sama rada IASB; vzhledem k tomu, že existují obavy, že navrhované účtování vlastního kapitálu může negativně ovlivnit dlouhodobé investice; vzhledem k tomu, že i dopisy ECB a EBA obsahující připomínky k IFRS 9 byly pozitivní, ale zmiňovaly řadu konkrétních nedostatků;

M.  vzhledem k tomu, že problematika podrozvahových účtů byla řešena v následných změnách „IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejnění“ a vydáním tří nových standardů – „IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka“, „IFRS 11 Společná ujednání“ a „IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách“;

N.  vzhledem k tomu, že v květnu 2015 publikovala rada IASB konzultativní dokument „Koncepční rámec“, jenž popisuje koncepce sloužící radě IASB při rozvoji IFRS, které umožňují subjektům, jež připravují účetní závěrky, aby vytvářely a volily si účetní politiky, přičemž tento dokument napomáhá všem stranám porozumět standardům IFRS a interpretovat je;

O.  vzhledem k tomu, že řídící struktura nadace IFRS je v souladu s jejími stanovami předmětem přezkumu; vzhledem k tomu, že je proto vhodná doba provést přezkum organizačního uspořádání a změn, které je třeba provést v rámci řídících a monitorovacích subjektů nadace IFRS a IASB, s cílem lépe je začlenit do mezinárodních finančních institucí a zajistit široké zastoupení zájmů (jako jsou agentury pro zastupování spotřebitelů a ministerstva financí) a veřejnou odpovědnost, jež zaručí vysoce kvalitní účetní standardy;

P.  vzhledem k tomu, že ISA jsou vytvářeny Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB), což je nezávislý orgán zaštiťovaný Mezinárodní federací účetních (IFAC); vzhledem k tomu, že Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) je mezinárodní nezávislou organizací, která dohlíží na proces vedoucí k přijímání ISA a na další činnosti IFAC spadající do oblasti veřejného zájmu;

Q.  vzhledem k tomu, že program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 pokrývá financování nadace IFRS a PIOB na období 2014–2020, avšak financování pro EFRAG pouze v letech 2014–2016;

Hodnocení 10 let uplatňování IFRS v EU

1.  bere na vědomí hodnotící zprávu Komise o IAS týkající se uplatňování IFRS v EU a její závěr, že cílů nařízení o IAS bylo dosaženo; lituje skutečnosti, že Komise dosud nenavrhla právní změny, jež jsou nezbytné k vyřešení nedostatků, jež byly v hodnocení odhaleny; vyzývá tvůrce standardů, aby zajistil soudržnost IFRS se stávajícím souborem účetních standardů a prosazoval sbližování na mezinárodní úrovni; vyzývá ke koordinovanějšímu přístupu při rozvoji nových standardů, včetně koordinovaných harmonogramů pro jejich uplatňování, zejména s ohledem na provádění IFRS 9 Finanční nástroje a nového IFRS 4 Pojistné smlouvy; naléhavě vybízí Komisi, aby za tímto účelem urychleně předložila právní návrhy a aby zajistila, že případná zdržení nepovedou k nesouladu či k narušení hospodářské soutěže v odvětví pojišťovnictví; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala otázkou, zda byla doporučení obsažená v de Larosièrově zprávě provedena v plném rozsahu, a to zejména doporučení č. 4, jež uvádí, že je nezbytná širší úvaha o zásadě tržního ocenění;

2.  vyzývá Komisi, aby naléhavě splnila doporučení obsažené v Maystadtově zprávě, které se týká rozšíření kritéria „veřejného statku“, tedy že by účetní standardy neměly ohrožovat finanční stabilitu v EU ani brzdit její hospodářský rozvoj, a aby zajistila, že toto kritérium bude plně dodržováno při procesu přejímání; naléhavě vyzývá Komisi spolu s EFRAG, aby na základě judikatury Evropského soudního dvora a směrnice o účetnictví vydaly jednoznačné pokyny, pokud jde o definici „veřejného statku“ a zásady „věrného a pravdivého obrazu“, aby tak bylo možno dosáhnout společného chápání těchto kritérií pro přejímání; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na začlenění Maystadtovy definice kritéria „veřejného statku“ do nařízení o IAS; vyzývá Komisi, aby spolu s EFRAG systematicky posoudila, zda kritérium „veřejného statku“ definované v Maystadtově zprávě vyžaduje změny stávajících účetních standardů, a aby na tomto základě spolupracovala s IASB a tvůrci standardů členských států a třetích zemí s cílem získat širší podporu pro změny nebo, pokud by tuto podporu nezískala, případně stanovit specifické normy v právních předpisech EU ke splnění těchto kritérií;

3.  připomíná, že test „věrného a poctivého obrazu“ stanovený v čl. 4 odst. 3 směrnice 2013/34/EU platí pro údaje uvedené v účetnictví jakožto standard pro účely účetnictví připraveného podle evropských právních předpisů, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 3 a 29 této směrnice; zdůrazňuje, že tyto účely souvisí s funkcí kapitálové přiměřenosti, kterou účetnictví má, tj. že investoři, a to jak věřitelé, tak akcionáři, používají údaje v roční účetní závěrce jako základ k určení toho, zda je společnost solventní z hlediska „čistých aktiv“, a ke stanovení výplat dividend;

4.  zdůrazňuje, že klíčovým aspektem pro dosažení věrného a poctivého obrazu konkrétních údajů v účetnictví je obezřetné oceňování, což znamená nepodhodnocování ztrát či nadsazování zisků, jak je popsáno v čl. 6 odst. 1 písm. c) bodu i) a ii) směrnice o účetnictví; upozorňuje, že tento výklad směrnice o účetnictví byl potvrzen v mnoha rozsudcích Evropského soudního dvora;

5.  konstatuje, že bod odůvodnění 9 nařízení o IAS umožňuje určitou flexibilitu při rozhodování o tom, zda převzít určitý standard IFRS, neboť nevyžaduje „přísnou shodu se všemi jednotlivými ustanoveními těchto směrnic“; je však toho názoru, že tato flexibilita neznamená, že by se IFRS mohl tak dalece odchýlit od obecného účelu směrnice o účetnictví z roku 2013 (2013/34/EU), jež nahradila čtvrtou směrnici o právu obchodních společností (78/660/EHS) a sedmou směrnici o právu obchodních společností (83/349/EHS), na které odkazuje čl. 3 odst. 2 nařízení o IAS, že by výsledkem byly finanční výkazy, které nadsazují zisky či podhodnocují ztráty; v této souvislosti se domnívá, že převzetí IAS 39 bylo kvůli jeho modelu vzniklé ztráty možná v rozporu s tímto obecným účelem čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, jež byly nahrazeny směrnicí o účetnictví z roku 2013, a to zejména s čl. 31 odst. 1 písm. c) bb) čtvrté směrnice o právu obchodních společností, jež uvádí, že „[by měly být změřeny a uznány] všechny předvídatelné závazky a možné ztráty vznikající v průběhu daného nebo předchozího účetního roku, a to i v případě, že se tyto závazky nebo ztráty stanou zjevnými až mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení rozvahy“;

6.  vítá záměr IASB znovu zavést zásadu „obezřetnosti“ a posílit „správu prostředků“ v rámci nového koncepčního rámce; lituje skutečnosti, že IASB vykládá pojem „obezřetnost“ pouze jako „obezřetný přístup k vlastnímu uvážení“; konstatuje, že IASB chápe zásadu obezřetnosti a správy prostředků jinak, než je uvedeno v příslušné judikatuře Evropského soudního dvora a ve směrnici o účetnictví; domnívá se, že by zásada obezřetnosti měla být doplněna o zásadu spolehlivosti; vyzývá Komisi a EFRAG, aby se dohodly na definici zásad obezřetnosti a správy prostředků, jak jej definují judikatura Evropského soudního dvora a směrnice o účetnictví, a aby na tomto základě spolupracovaly s IASB a tvůrci standardů z členských států i ze třetích zemí s cílem zajistit těmto zásadám širší podporu; vyzývá IASB, aby systematicky prošetřila, zda revidovaný koncepční rámec vyžaduje změny ve stávajících účetních standardech, a provedla potřebné úpravy;

7.  bere na vědomí reformu týkající se uznávání ztrát v rámci IFRS, která by měla umožnit obezřetnější nárůst rezerv určených na krytí úvěrových ztrát, jenž bude vycházet z konceptu zaměřeného na budoucnost, založeného na očekávaných, a nikoli na vzniklých ztrátách; domnívá se, že proces EU v oblasti přejímání by měl pečlivě a obezřetně vymezit způsob, jakým bude stanoven koncept očekávaných ztrát, aby se zabránilo nadměrnému spoléhání na modely a mohly vzniknout jasné pokyny v oblasti dohledu nad znehodnocením aktiv;

8.  domnívá se, že problematika podrozvahových účtů dosud nebyla řádně a efektivně řešena, neboť rozhodnutí, zda aktivum musí, či nemusí být zaneseno v rozvaze, stále podléhá mechanistickému pravidlu, jež je možno obejít; vyzývá IASB, aby tyto nedostatky napravila;

9.  vítá protokoly nadace IFRS a IOSCO o posílené spolupráci ve věci klíčových problémů, které skupina G20 zjistila v souvislosti s regulací trhu s cennými papíry; považuje tuto spolupráci za nezbytnou pro zajištění potřebných, vysoce kvalitních celosvětových účetních standardů a na podporu uplatňování jednotných standardů v různorodých vnitrostátních podmínkách;

10.  je přesvědčen, že výměnu informací mezi IASB a IOSCO o zvýšeném používání IFRS je třeba považovat nejen za kontrolní hodnocení, ale také za možnost určit příklady osvědčených postupů; vítá v tomhle ohledu diskuzní setkání donucovacích orgánů, která se konají jednou ročně z iniciativy IOSCO s cílem informovat IASB o klíčových otázkách v oblasti provádění a prosazování;

11.  konstatuje, že je nutné, aby byly plně pochopeny účinky, které mají účetní standardy; trvá na tom, že by pro IASB a EFRAG mělo být prioritou posílení jejich analýz dopadu, zejména v oblasti makroekonomie, a hodnocení různých potřeb širokého spektra zúčastněných subjektů, včetně dlouhodobých investorů a podniků i široké veřejnosti; vyzývá Komisi, aby skupině EFRAG připomněla, že musí posílit svou kapacitu pro posuzování dopadů nových účetních standardů na finanční stabilitu se zvláštním zaměřením na evropské potřeby, jež by měly být do standardizace prováděné IASB zahrnuty v ranější fázi celého procesu; všímá se zejména, že nebylo provedeno hodnocení dopadu IFRS 9, o němž nebudou k dispozici žádné údaje až do roku 2017; vyzývá Komisi, aby se ujistila, že IFRS 9 slouží dlouhodobé investiční strategii EU, zejména tím, že budou omezena ustanovení, která by mohla do účetních závěrek zavést nadměrnou krátkodobou volatilitu; bere na vědomí, že evropské orgány dohledu ESMA, EBA a EIOPA, které mají odborné znalosti i kapacitu, aby mohly být v tomto úkolu nápomocny, zamítly řádné členství v radě EFRAG, neboť skupina EFRAG je soukromým subjektem; domnívá se, že ECB a evropské orgány dohledu by jako pozorovatelé ve správní radě EFRAG po reformě systémů správy a řízení přispívaly k tomu, aby byly lépe zohledňovány dopady na finanční stabilitu; vyzývá Komisi, aby se v rámci revize nařízení o IAS zabývala způsoby, jakým by jí evropské orgány dohledu mohly poskytovat systematickou formální zpětnou vazbu;

12.  je přesvědčen, že pouze jednoduchá pravidla mohou být účinně prováděna uživateli a kontrolována orgány dohledu; připomíná, že ve svém prohlášení ze dne 2. dubna 2009 skupina G20 vyzvala k tomu, aby byly zjednodušeny účetní standardy pro finanční nástroje a bylo dosaženo jasnosti a soudržnosti při mezinárodním uplatňování oceňovacích standardů ve spolupráci s orgány dohledu; vyjadřuje obavy v souvislosti s přetrvávající komplikovaností IFRS; vyzývá, aby tam, kde je to vhodné a možné, byly nové účetní standardy méně komplikované; domnívá se, že méně komplikovaný systém účetních standardů přispěje k jejich jednotnějšímu provádění, aby bylo možné finanční údaje o společnostech srovnávat mezi členskými státy;

13.  žádá, aby bylo na základě IFRS zavedeno povinné vykazování podle jednotlivých zemí; připomíná názor Parlamentu, že veškeré veřejné vykazování podle jednotlivých zemí může hrát v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům rozhodující úlohu;

14.  žádá IASB, Komisi a EFRAG, aby Parlament a Radu obecně zapojovaly do rozvoje standardů finančního výkaznictví již v rané fázi, a to především pokud jde o proces přejímání; domnívá se, že kontrolní proces pro přijímání IFRS v EU by měl být formalizován a strukturován obdobně jako kontrolní proces uplatňovaný na opatření „úrovně 2“ v oblasti finančních služeb; doporučuje, aby evropské orgány vyzvaly zúčastněné strany z občanské společnosti, aby podporovaly jejich činnost, a to i na úrovni skupiny EFRAG; vyzývá Komisi, aby pro zúčastněné strany vytvořila prostor k diskusi o základních zásadách účetnictví v Evropě; vyzývá Komisi, aby Parlamentu umožnila získat seznam s užším výběrem kandidátů na předsedu rady EFRAG s cílem uspořádat neformální slyšení před hlasováním o vybraném kandidátovi;

15.  v této souvislosti konstatuje, že pokud budou řádně zohledněny požadavky uvedené v tomto usnesení, měl by Parlament IFRS aktivně prosazovat, neboť existují důkazy, že přínosy převažují nad náklady;

16.  je přesvědčen, že pro globalizované hospodářství jsou nutné mezinárodně uznávané účetní standardy; připomíná však, že konvergence není cílem sama o sobě, ale je žádoucí pouze tehdy, pokud přinese lepší účetní standardy, které budou odrážet zaměření na veřejné zájmy, obezřetnost a spolehlivost; domnívá se proto, že by mezi IASB a tvůrci účetních standardů z členských států měl i nadále probíhat intenzivní dialog, a to navzdory pomalému pokroku v procesu sbližování;

17.  konstatuje, že většina společností jsou malé a střední podniky (MSP); bere na vědomí záměr Komise posoudit s IASB možnost vývoje společných, vysoce kvalitních a zjednodušených účetních standardů pro MSP, které by na úrovni EU mohly dobrovolně využívat MSP kotované v mnohostranných obchodních systémech, konkrétně pak na trzích pro růst malých a středních podniků; v této souvislosti připomíná možnosti již existujících standardů finančního výkaznictví pro MSP; domnívá se, že aby bylo možné pokračovat v činnosti v této oblasti, je třeba, aby IFRS byly jednodušší, nepodporovaly procykličnost a aby v IASB byly dostatečně zastoupeny zájmy MSP; domnívá se, že by v IASB měly být zastoupeny příslušné zúčastněné strany; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu IFRS na malé a střední podniky předtím, než podnikne jakékoli další kroky; vyzývá k tomu, aby byl tento vývoj pečlivě sledován a aby o něm byl Parlament plně informován, a to s řádným ohledem na proces v oblasti „zlepšování právní úpravy“;

18.  zdůrazňuje, že vnitrostátní tvůrci standardů jsou nyní úzce propojeni se skupinou EFRAG; bere proto na vědomí poradní úlohu skupiny EFRAG, pokud jde o účetní záležitosti, které mají souvislost s malými kotovanými společnostmi a s MSP obecně;

19.  vítá skutečnost, že Komise pobízí členské státy, aby se řídily pokyny orgánu ESMA pro vymáhání finančních informací; lituje skutečnosti, že několik členských států nedodržuje a ani nehodlá dodržovat pokyny orgánu ESMA pro vymáhání finančních informací; vyzývá tyto členské státy, aby se snažily toto dodržování zajistit; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda pravomoci orgánu ESMA umožňují, aby bylo zajištěno důsledné a soudržné prosazování standardů v celé EU, a pokud by tomu tak nebylo, aby zkoumala jiné způsoby, které by řádné provádění a prosazování zajistily;

20.  uznává, že vyváženost mezi závaznou působností nařízení o IAS a možností členských států rozšířit využívání IFRS na vnitrostátní úrovni dostatečně zajišťuje řádnou subsidiaritu a proporcionalitu;

21.  vítá záměr Komise posoudit možnost koordinace předpisů EU týkajících se rozdělování dividend; v této souvislosti připomíná čl. 17 odst. 1 směrnice o zachování kapitálu, který odkazuje přímo na účetní závěrky společností, jakožto na východisko pro rozhodování o rozdělení dividend; konstatuje, že hodnocení Komise týkající se nařízení IAS prokázalo, že mezi členskými státy stále dochází k odlišnému prosazování IFRS; zdůrazňuje, že předpisy pro zachování kapitálu a rozdělování dividend jsou ve zprávě o hodnocení nařízení o IAS uváděny jako zdroj právních sporů, k nimž může docházet v některých jurisdikcích, v nichž členské státy povolují nebo požadují používání IFRS pro jednotlivé roční účetní závěrky, od nichž se odvíjí rozdělitelné zisky; zdůrazňuje, že každý členský stát zváží způsob, jak tyto otázky řešit ve svých vnitrostátních právních předpisech v rámci požadavků EU na zachování kapitálu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila soulad se směrnicí o zachování kapitálu a směrnicí o účetnictví;

22.  vyzývá skupinu EFRAG a Komisi, aby co nejdříve přezkoumaly, zda účetní standardy umožňují daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, a aby provedly veškeré změny, které jsou nezbytné k předcházení případnému zneužívání těchto standardů a k jeho nápravě;

23.  bere na vědomí probíhající úsilí na posílení transparentnosti a srovnatelnosti veřejných účtů prostřednictvím přípravy evropských účetních standardů pro veřejný sektor (EPSAS);

Činnosti nadace IFRS, skupiny EFRAG a rady PIOB

24.  podporuje doporučení Komise, aby se monitorovací rada nadace IFRS namísto otázky vnitřní organizace zaměřila spíše na diskusi o otázkách veřejného zájmu, které by mohly být nadaci IFRS postupovány; domnívá se nicméně, že pokud jde o řízení nadace IFRS a IASB, je třeba dosáhnout většího pokroku, zejména z hlediska transparentnosti, předcházení střetům zájmů a různorodosti najatých odborníků; zdůrazňuje, že legitimita IASB je ohrožena, pokud monitorovací rada nenalezne ani v budoucnu shodu ohledně své odpovědnosti, ačkoli je je závislá na konsensuálním rozhodování; podporuje zejména návrh Komise zvážit požadavky na vykazování u investorů s různými investičními časovými horizonty a poskytovat při přípravě jejich standardů specifická řešení, a to zejména pro dlouhodobé investory; podporuje lepší integraci IASB do systému mezinárodních finančních institucí a kroky k zajištění širokého zastoupení zájmů (jako jsou agentury pro zastupování spotřebitelů a ministerstva financí) a veřejnou odpovědnost, jež zaručí vysoce kvalitní účetní standardy;

25.  konstatuje, že IASB dominují soukromé subjekty; zdůrazňuje, že malé a střední podniky v ní nejsou nijak zastoupeny; zdůrazňuje, že nadace IFRS se i nadále spoléhá na dobrovolné příspěvky, často ze soukromého sektoru, které mohou zapříčinit vznik střetu zájmů; vyzývá Komisi, aby nadaci IFRS naléhavě vyzvala k tomu, aby usilovala o diverzifikovanější a vyváženější strukturu financování, a to i na základě poplatků a veřejných zdrojů;

26.  vítá činnost nadace IFRS a IASB, pokud jde o vykazování uhlíkové stopy a dopadu na klima; je především toho názoru, že klíčové dlouhodobé strukturální otázky, např. oceňování nevyužitých uhlíkových aktiv v rozvaze podniků, by měly být s ohledem na vytváření souvisejících standardů výslovně začleňovány do pracovního programu IFRS; vyzývá orgány IFRS, aby problematiku vykazování uhlíkové stopy a rizika s ní spojená zařadily na svůj program;

27.  vyzývá Komisi a skupinu EFRAG, aby přezkoumaly posun v alokaci penzijních aktiv od akcií k dluhopisům v důsledku zavedení účetnictví podle tržního ocenění (tzv. mark-to-market) v rámci IFRS;

28.  podporuje Komisi, která nadaci IFRS naléhavě vyzývá k tomu, aby zajistila, že bude členství v řídících a monitorovacích orgánech nadace IFRS a IASB podmíněno využíváním IFRS a existencí stálého finančního příspěvku; vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak zreformovat nadaci IFRS a IASB, a to tak, aby členové, kteří neplní výše zmíněná kritéria, nemohli využívat využívat právo veta;

29.  vyzývá členy správní rady IFRS, monitorovací radu IFRS a IASB, aby se v rámci svých příslušných fór zasadili o nalezení odpovídající genderové vyváženosti;

30.  připomíná svůj požadavek učiněný v Goulardově zprávě, aby byla přijata opatření na posílení demokratické legitimity, transparentnosti, odpovědnosti a integrity, k nimž patří mj. veřejný přístup k dokumentům, otevřený dialog s různými zúčastněnými stranami, vytvoření povinných rejstříků transparentnosti a pravidel pro transparentnost schůzek s lobbisty, jakož i vnitřní pravidla, zejména pokud jde o předcházení střetům zájmů;

31.  zdůrazňuje, že reforma skupiny EFRAG musí zlepšit příspěvek Evropy k tvorbě nových IFRS a mohla by být součástí reformy řídících struktur nadace IFRS;

32.  kritizuje skutečnost, že skupina EFRAG již po nějakou dobu funguje bez předsedy, a to navzdory klíčové úloze, kterou by měl plnit při hledání konsenzu a při promlouvání jednotným a silným hlasem Evropy, pokud jde o otázky účetnictví na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že je důležité jmenovat nového předsedu co nejdříve; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby urychlila postup jeho přijímání a řádně přitom zohlednila úlohu Parlamentu a jeho Hospodářského a měnového výboru;

33.  vítá reformu skupiny EFRAG, která nabyla účinku dne 31. října 2014, a uznává, že bylo v tomto ohledu dosaženo významného pokroku; bere na vědomí zvýšení transparentnosti; lituje skutečnosti, že pokud jde o financování skupiny EFRAG, a zejména o možnost vytvořit systém povinných poplatků hrazených kotovanými společnostmi, vynakládá Komise své úsilí na to, aby byly prováděny ty části reformy, jichž lze dosáhnout v krátkodobém horizontu; žádá Komisi, aby podle doporučení v Maystadtově zprávě podnikla formální kroky, jimiž podnítí členské státy, které dosud nemají vnitrostátní mechanismus financování, aby takový systém vytvořily; bere na vědomí návrh Komise na prodloužení programu Unie pro skupinu EFRAG na období 2017–2020; vyzývá Komisi, aby provedla roční komplexní hodnocení své dohodnuté reformy, jak stanoví čl. 9 odst. 3 a čl. 9 odst. 6 nařízení (EU) č. 258/2014; vyzývá Komisi, aby posoudila příležitost a možnost přeměnit skupinu EFRAG v dlouhodobém výhledu ve veřejnou agenturu;

34.  lituje skutečnosti, že požadavek Maystadtovy zprávy, aby byly spojeny funkce výkonného ředitele skupiny EFRAG a předsedy Skupiny technických odborníků (TEG) EFRAG, je vnímán pouze jako možnost; konstatuje, že složení nové správní rady je odlišné od Maystadtova návrhu, neboť evropské orgány dohledu a Evropská centrální banka odmítly přijmout plnohodnotné členství ve správní radě; vyzývá skupinu EFRAG, aby rozšířila počet uživatelů (v současné době pouze jeden) ve správní radě a zajistila, aby veškeré relevantní zúčastněné strany byly ve skupině EFRAG zastoupeny;

35.  vítá skutečnost, že rada PIOB v roce 2014 diverzifikovala své financování; konstatuje, že celkové financování poskytnuté IFAC činilo 58 %, což sice stále představuje významnou část financování PIOB, avšak zdaleka nedosahuje dvoutřetinového stropu, a tudíž nebylo třeba, aby Komise omezila svůj roční příspěvek, jak stanoví čl. 9 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014; vyzývá PIOB, aby zvýšila své úsilí o zajištění integrity v auditorské profesi;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.
(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74.
(4) Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.
(6) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 94.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.
(8) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.
(9) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196.

Právní upozornění - Ochrana soukromí