Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2275(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0158/2016

Předložené texty :

A8-0158/2016

Rozpravy :

PV 06/06/2016 - 16
CRE 06/06/2016 - 16

Hlasování :

PV 07/06/2016 - 5.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0249

Přijaté texty
PDF 376kWORD 121k
Úterý, 7. června 2016 - Štrasburk Konečné znění
Operace na podporu míru – spolupráce EU s OSN a Africkou unií
P8_TA(2016)0249A8-0158/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráce EU s OSN a Africkou unií (2015/2275(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii a zejména na články 21, 41, 42 a 43 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 220 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a zejména na kapitoly VI, VII a VIII této charty,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 1. dubna 2015 nazvanou „Vytváření partnerství pro mír: na cestě k partnerskému udržování míru“(1),

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. dubna 2015 s názvem „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje – zvyšování schopností partnerů předcházet krizím a zvládat je“(2),

–  s ohledem na zprávu panelu OSN na vysoké úrovni pro mírové operace zde dne 16. června 2015(3),

–  s ohledem na prohlášení, které bylo učiněno dne 28. září 2015 na summitu vedoucích představitelů o udržování míru uspořádaném prezidentem Spojených států Barackem Obamou,

–  s ohledem na dokument ze dne 14. června 2012 označovaný jako „akční plán k posílení podpory EU v rámci SBOP pro operace OSN k udržení míru“(4) a dokument ze dne 27. března 2015 s názvem „Posilování strategického partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí: priority 2015–2018“(5),

–  s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, která byla dohodnuta na druhém summitu EU-Afrika konaném ve dnech 8. a 9. prosince 2007(6) v Lisabonu, a na plán společné strategie EU-Afrika na období 2014–2017, který byl dohodnut na čtvrtém summitu EU-Afrika konaném ve dnech 2. a 3. dubna 2014 v Bruselu(7),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2011 nazvanou „Efektivnost a účelnost příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o „úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice“(8),

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. prosince 2015 na téma „vyhodnocení afrického mírového projektu po deseti letech: účinnost a vyhlídky do budoucnosti“,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na „obecné zásady z Osla“ pro použití zahraničních prostředků vojenské a civilní ochrany pro zmírnění následků katastrof, které byly definovány v listopadu 2007,

–  s ohledem na články 4h a 4j zakládacího aktu Africké unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. října 2012 na téma „kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropy s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0158/2016),

A.  vzhledem k tomu, že mírové operace jsou formou reakce na krizi, zpravidla podporují nějakou mezinárodně uznávanou organizaci, jako je OSN či Africká unie (AU), mají mandát OSN a jejich cílem je zabránit ozbrojenému konfliktu, obnovit, udržet nebo vybudovat mír, prosazovat mírové dohody a řešit složité naléhavé situace a problémy zapříčiněné selhávajícími či slabými státy; vzhledem k tomu, že stabilita afrického a evropského sousedství by byla značně přínosná pro všechny naše země;

B.  vzhledem k tomu, že cílem mírových operací je pomoci vytvořit na delší dobu stabilní, bezpečné a lépe prosperující prostředí; vzhledem k tomu, že klíčovými předpoklady pro tento cíl jsou řádná správa, spravedlnost, větší respekt vůči zásadám právního státu, ochrana civilistů, dodržování lidských práv a bezpečnost a že programy pro úspěšné usmíření, obnovu a hospodářský rozvoj napomohou k dosažení nezávisle udržitelného míru a prosperity;

C.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace především v Africe se za poslední desetiletí dramaticky změnila s tím, jak se v Somálsku, Nigérii a sahelsko-saharské oblasti začaly objevovat teroristické a povstalecké skupiny a operace k prosazování míru a protiteroristické operace se v mnoha oblastech staly spíše pravidlem než výjimkou; vzhledem k tomu, že roste počet nestabilních států a oblastí, v nichž chybí vláda, což vede k nárůstu chudoby, bezpráví, násilí a k bujení korupce; vzhledem k tomu, že prostupné hranice na kontinentu napomáhají k rozdmýchávání násilí, snižují bezpečnost a skýtají příležitosti k trestné činnosti;

D.  vzhledem k tomu, že v nové Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 je mír označen za prvek zásadního významu z hlediska dosažení rozvoje a že byl zaveden 16. cíl udržitelného rozvoje, který se týká míru a spravedlnosti;

E.  vzhledem k tomu, že organizace a státy s patřičnými zkušenostmi a vybavením by měly pokud možno pod jasným a realistickým mandátem OSN poskytnout zdroje nezbytné pro úspěšnou mírovou operaci, aby tak pomohly vytvořit bezpečné prostředí, v němž by civilní organizace mohly vykonávat svou práci;

F.  vzhledem k tomu, že OSN je stále hlavní zárukou mezinárodního míru a bezpečnosti a disponuje nejkomplexnějším rámcem pro vícestrannou spolupráci při řešení krizí; vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá šestnáct mírových operací OSN, do kterých je zapojeno více než 120 000 pracovníků, což je více než kdy dříve; vzhledem k tomu, že 87 % mírových sil OSN je nasazeno na osm misí v Africe; vzhledem k tomu, že OSN je omezena, pokud jde o rozsah jejích operací;

G.  vzhledem k tomu, že AU při své činnosti čelí jiným omezením než OSN a je oprávněna přiklánět se k určité straně, zasahovat bez pozvání a v případech, kdy nebyla podepsána žádná mírová smlouva, pokud při tom bude dodržovat Chartu OSN; vzhledem k tomu, že z hlediska počtu mezistátních a vnitrostátních konfliktů v Africe se jedná o významný rozdíl;

H.  vzhledem k tomu, že NATO podpořilo Africkou unii, včetně jejích misí AMIS v Dárfúru a AMISOM v Somálsku, formou plánováním, poskytnutí strategické letecké a lodní přepravy a budování kapacit afrických pohotovostních sil;

I.  vzhledem k tomu, že krize v Africe si žádají koherentní globální reakci, která bude zahrnovat více aspektů než jen aspekty čistě bezpečnostní; vzhledem k tomu, že mír a bezpečnost jsou nezbytnými předpoklady rozvoje a že všechny místní i mezinárodní subjekty poukázaly na nutnost pečlivé koordinace bezpečnostní politiky s politikou rozvoje; vzhledem k tomu, že je nutné vidět věci z dlouhodobé perspektivy; vzhledem k tomu, že pro dosažení stability a rozvojových cílů může být podstatná reforma bezpečnostního sektoru, jakož i odzbrojení, demobilizace a opětovné začlenění bývalých bojovníků; vzhledem k tomu, že klíčovou úlohu v rozvoji vztahů mezi OSN a Africkou unií na jedné straně a EU, NATO a velvyslanectvími jednotlivých států na straně druhé plní styčný úřad OSN pro mír a bezpečnost a stálá mise Africké unie v Bruselu;

J.  vzhledem k tomu, že základním mechanismem evropské spolupráce s AU je africký mírový projekt, který byl vytvořen v roce 2004 a jenž prostřednictvím Evropského rozvojového fondu financovaného členskými státy poskytl zhruba 1,9 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v době vytvoření afrického mírového projektu v roce 2003 bylo jeho financování z prostředků ERF považováno za dočasné, ale že i po dvanácti letech je ERF stále hlavním zdrojem financování tohoto projektu; vzhledem k tomu, že v roce 2007 byla oblast působnosti tohoto projektu rozšířena tak, aby ve větší míře zahrnovala činnosti související s předcházením konfliktům a se stabilizací po skončení konfliktů; vzhledem k tomu, že akční program na období 2014–2016 zohledňuje vnější hodnocení a konzultace s členskými státy a zavádí nové prvky ke zvýšení své účinnosti; vzhledem k tomu, že v článku 43 SEU se hovoří o takzvaných petersberských úkolech, které zahrnují poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru a mise bojových sil v rámci řešení krizí, včetně misí pro prosazování míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů; vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo více než 90 % rozpočtu určeno na mírové operace, z čehož bylo 65 % vyčleněno na pracovníky mise AMISOM; vzhledem k tomu, že posílení institucionálních kapacit Africké unie a regionálních ekonomických společenství v Africe má klíčový význam pro úspěch mírových operací a procesů usmíření a obnovy po skončení konfliktů;

K.  vzhledem k tomu, že na úlohu EU je třeba pohlížet v souvislosti s tím, jak k mírovým operacím přispívají mnohé země a organizace; vzhledem k tomu, že například USA jsou největším světovým finančním přispěvatelem na mírové operace OSN, přímo podporují AU prostřednictvím svého Afrického partnerství pro rychlou reakci v oblasti udržování míru (African Peacekeeping Rapid Response Partnership) a přibližně 5 miliardami USD podpořily operace OSN ve Středoafrické republice, Mali, Pobřeží slonoviny, Jižním Súdánu a Somálsku; vzhledem k tomu, že doplňkovost těchto různých zdrojů financování zajišťuje skupina partnerů Africké unie pro mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že Čína se stala aktivním účastníkem mírových operací OSN a Komise AU je součástí Fóra pro čínsko-africkou spolupráci; vzhledem k tomu, že nejvíce personálu pro operace OSN k udržování míru poskytují vedle Etiopie rovněž Indie, Pákistán a Bangladéš;

L.  vzhledem k tomu, že evropské země a samotná EU významně přispívají do systému OSN, především finanční podporou na programy a projekty OSN; vzhledem k tomu, že Francie, Německo a Spojené království jsou největšími evropskými přispěvateli do rozpočtu mírových operací OSN; vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou společně největším přispěvatelem do rozpočtu OSN určeného na udržování míru, do něhož přispívají přibližně 37 %, a že v současné době poskytují své jednotky devíti mírovým misím; vzhledem k tomu, že kromě toho činily finanční závazky EU vůči AU v letech 2014 a 2015 celkem 717,9 milionu EUR a příspěvky AU představovaly pouze 25 milionů EUR; vzhledem k tomu, že evropské země poskytují přibližně jen 5 % pracovníků misí OSN na udržování míru, neboť z celkového přibližného počtu 92 000 vojáků zajišťují 5 000 vojáků; vzhledem k tomu, že například Francie vycvičí nicméně každoročně 25 000 afrických vojáků a samostatně nasazuje do afrických mírových operací více než 4 000 vojáků;

M.  vzhledem k tomu, že značnou překážkou bránící – nejen v Africe – obnově po skončení konfliktu a rozvoji jsou protipěchotní nášlapné miny a EU vynaložila v uplynulých 20 letech 1,5 miliardy EUR na podporu odminování a pomoc obětem min, a stala se tak nejvýznamnějším dárcem v této oblasti;

N.  vzhledem k tomu, že nad rámec úlohy jednotlivých evropských zemí se od EU očekává, že bude zvlášť přispívat k mírovým operacím opatřeními vícerozměrné povahy; vzhledem k tomu, že EU poskytuje AU a subregionálním organizacím technickou a finanční podporu zejména prostřednictvím afrického mírového projektu, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a Evropského rozvojového fondu; vzhledem k tomu, že v rámci svých misí SBOP poskytuje EU poradenství a výcvik, čímž přispívá k posílení schopností afrických zemí potřebných k řešení krizí;

O.  vzhledem k tomu, že pět civilních misí EU a čtyři vojenské operace EU, které jsou realizovány v Africe, často probíhají současně či střídavě s OSN, AU či akcemi jednotlivých států;

P.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána pomoci k posílení africké struktury pro mír a bezpečnost, především podporou akceschopnosti afrických pohotovostních sil;

Q.  vzhledem k tomu, že Evropská rada žádá, aby EU a její členské státy zvýšily podporu partnerských zemí a organizací tím, že jim poskytnou výcvik, poradenství, vybavení a zdroje tak, aby tyto organizace a země mohly stále častěji předcházet krizím či je řešit samostatně; vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle je jasně zapotřebí vzájemně se posilujících zásahů v oblasti bezpečnosti a rozvoje;

R.  vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat činnost jiných subjektů, které mohou být schopny plnit určité úlohy lépe, měla by se vyvarovat překrývání činností a měla by přispívat k posilování činnosti subjektů, jež na místě již působí, především členských států;

S.  vzhledem k tomu, že čl. 41 odst. 2 SEU zakazuje vynakládání prostředků z rozpočtu EU na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou, avšak výslovně nevylučuje vynakládání finančních prostředků EU na takové vojenské úkoly, jako jsou mírové operace zaměřené na plnění rozvojových cílů; vzhledem k tomu, že v rámci mechanismu Athena nesou společné náklady členské státy; vzhledem k tomu, že zatímco hlavním cílem rozvojové politiky EU je omezení a v dlouhodobém horizontu vymýcení chudoby, články 209 a 212 SFEU výslovně nevylučují financování budování kapacit v oblasti bezpečnosti; vzhledem k tomu, že ERF a africký mírový projekt jsou jakožto nástroje mimo rozpočet EU významné pro řešení provázaných otázek bezpečnosti a rozvoje; vzhledem k tomu, že ERF vyžaduje, aby plánování programů bylo koncipováno tak, že bude splňovat kritéria oficiální rozvojové pomoci (ODA), která vylučují většinu výdajů souvisejících s bezpečností; vzhledem k tomu, že EU pracuje na možnosti vytvořit další konkrétní nástroje v rámci své iniciativy zaměřené na budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje;

T.  vzhledem k tomu, že hlavními zásadami pro zapojení EU musí být potřeby příslušných zemí a evropské bezpečnostní zájmy;

1.  zdůrazňuje, že k obnovení důvěry a řešení problémů souvisejících s válkami, konflikty, nejistotou, nestabilitou a procesem transformace jsou zapotřebí koordinované vnější akce využívající diplomatických, bezpečnostních a rozvojových nástrojů;

2.  konstatuje, že při moderních mírových operacích stále častěji dochází k nasazování většího počtu misí s pověřením OSN do stejného působiště, kde se setkávají různé subjekty a regionální organizace; zdůrazňuje, že pro úspěch operací je důležité tato složitá partnerství řídit a současně se vyhnout zdvojování práce či misí; vyzývá proto ke zhodnocení a k racionalizaci existujících struktur;

3.  vyzdvihuje význam včasné komunikace a lepších postupů pro konzultace s OSN a AU a rovněž jinými organizacemi, jako jsou NATO a OBSE, v případě krize; poukazuje na potřebu zlepšit sdílení informací včetně informací o plánování, realizaci a rozboru misí; vítá skutečnost, že bylo definitivně dohodnuto a podepsáno správní ujednání EU a OSN o výměně důvěrných informací; uznává význam partnerství mezi Afrikou a EU a politického dialogu mezi EU a AU o míru a bezpečnosti; navrhuje uzavření dohody mezi AU, EU, dalšími klíčovými subjekty a OSN o souboru sdílených cílů v oblasti bezpečnosti a rozvoje v Africe;

4.  s ohledem na rozsah problémů a komplexní zapojení dalších organizací a národů naléhavě vyzývá EU k tomu, aby se zasadila o vhodné rozdělení práce a zaměření na ty oblasti, kde může být nejvíce přínosná; poznamenává, že řada členských států již je do operací v Africe zapojena a že EU by větší podporou těchto operací mohla vytvořit skutečnou přidanou hodnotu;

5.  konstatuje, že při misích OSN a AU je vzhledem k stále složitější bezpečnostní situaci zapotřebí komplexní přístup, v jehož rámci jsou těmi nejdůležitějšími faktory vedle použití vojenských, diplomatických a rozvojových nástrojů také důkladná znalost bezpečnostní situace, výměna zpráv od zpravodajských služeb, informací a moderních technologií, znalost problematiky boje proti terorismu a trestné činnosti v oblastech, v nichž konflikt probíhá nebo právě skončil, nasazení krizových pracovníků, poskytování humanitární pomoci a obnovení politického dialogu, přičemž s poskytnutím toho všeho mohou pomoci evropské země; bere v úvahu práci, kterou v této oblasti již vykonaly konkrétní členské státy a jiné nadnárodní organizace;

6.  zdůrazňuje význam ostatních nástrojů EU v oblasti bezpečnosti, a to zejména misí a operací SBOP; připomíná, že EU zasahuje v Africe s cílem přispět ke stabilizaci zemí zmítaných krizemi, zejména prostřednictvím výcvikových misí; vyzdvihuje úlohu civilních i vojenských misí SBOP, jež spočívá v podpoře reforem bezpečnostního sektoru a v přínosu k mezinárodní strategii krizového řízení;

7.  konstatuje, že klíčem k úspěchu mírové operace je její pociťovaná legitimnost; je toho názoru, že AU by proto měla přispívat svou podporou a vojenskými silami, kdykoli je to možné; konstatuje, že je to rovněž důležité z hlediska cílů dlouhodobé vlastní kontroly AU;

8.  vítá fakt, že nový akční program afrického mírového projektu řeší nedostatky a klade větší důraz na ústupové strategie, lepší sdílení zátěže s africkými zeměmi, lépe zacílenou podporu a kvalitnější rozhodovací postupy;

9.  vítá strategické partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí a jeho priority na období 2015–2018, jak bylo dohodnuto v březnu 2015; bere na vědomí minulé i právě probíhající mise SBOP zaměřené na udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti a všímá si klíčové funkce, kterou v těchto oblastech plní další organizace, včetně panafrických a regionálních organizací, a další země; vyzývá EU, aby i nadále vyvíjela úsilí s cílem usnadnit pomoc členských států; připomíná, že EU se v Africe zapojuje do činností spojených s řešením krizí a zaměřených na udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s Chartou OSN; bere na vědomí, že na summitu vedoucích představitelů o udržování míru přijalo dne 28. září 2015 závazky pouze 11 z 28 členských států EU, zatímco Čína přislíbila poskytnutí 8 000 mužů coby pohotovostních sil a Kolumbie se zavázala k vyslání 5 000 vojáků; vyzývá členské státy EU, aby významně zvýšily svůj vojenský a policejní přínos k mírovým misím OSN;

10.  zdůrazňuje nutnost rychlé reakce Afriky na krizi a za klíčovou označuje v této otázce úlohu afrických pohotovostních sil; zdůrazňuje významný přínos EU ve formě afrického mírového projektu a financování AU, jež umožňuje posílení schopnosti AU zajišťovat společnou reakci na krizi na africkém kontinentu; vybízí regionální organizace, jako je Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) nebo Jihoafrické společenství pro rozvoj (SADC), aby zvýšily své úsilí v oblasti rychlé reakce Afriky na krize a doplňovaly úsilí AU;

11.  zdůrazňuje však, že je třeba více investovat do předcházení konfliktů, přičemž je nutné zohledňovat takové faktory, jako je politická a náboženská radikalizace, násilí související s volbami, vysídlování obyvatel a změna klimatu;

12.  uznává, že africký mírový projekt má rozhodující význam pro rozvoj třístranného partnerství mezi OSN, EU a AU; je toho názoru, že tento projekt je počátečním bodem pro pevnější partnerství EU a AU a mohl by je dále posílit a že se projevil jako nezbytný nástroj umožňující AU a jejím prostřednictvím také osmi regionálním hospodářským společenstvím plánovat a uskutečňovat jejich operace; považuje za zcela zásadní, aby orgány EU a členské státy na projektu úzce spolupracovaly, má-li být plně využit, a aby AU využívala finanční prostředky účinnějším a transparentnějším způsobem; domnívá se, že spíše než na financování platů příslušníků afrických jednotek by se měl africký mírový projekt soustředit na strukturální podporu; uznává, že se používají další mechanismy financování, je však toho názoru, že s ohledem na konkrétní zaměření projektu na Afriku a jeho jasné cíle má projekt zvláštní význam v souvislosti s mírovými operacemi v Africe; domnívá se, že v rámci strategičtější spolupráce s organizacemi občanské společnosti na míru a bezpečnosti by organizace, které působí v oblasti budování míru v Africe, měly mít příležitost přispívat svými názory; je nadále znepokojen přetrvávajícími problémy souvisejícími s financemi a politickou vůlí afrických zemí; bere na vědomí závěry ze zasedání Rady ze dne 24. září 2012, podle nichž „bude třeba zvážit jiné financování afrického mírového projektu než financování z ERF“;

13.  podotýká, že posílení evropské vojenské spolupráce by zvýšilo účinnost a účelnost zapojení Evropy do mírových misí OSN;

14.  s ohledem na značný význam budování afrických kapacit vítá skutečnost, že v říjnu 2015 úspěšně proběhlo cvičení Amani Africa II, kterého se účastnilo více než 6 000 vojáků, policistů a civilistů, a s potěšením očekává, že africké pohotovostní síly čítající 25 000 osob budou akceschopné co nejdříve v průběhu roku 2016;

15.  vyzývá EU a její členské státy, jakož i další členy mezinárodního společenství, aby pomohly s výcvikem, a to i kázeňským, s vybavením, logistickou a finanční podporou, s vypracováním pravidel účasti a aby povzbudily a podpořily tak africké státy při bezvýhradném plnění jejich pokračujícího závazku k africkým pohotovostním silám; naléhavě vyzývá, aby velvyslanectví členských států a delegace EU aktivněji prosazovaly africké pohotovostní síly u afrických vlád; domnívá se, že oficiální rozvojové pomoci je třeba dát novou podobu v rámci OECD podle taktiky budování míru; domnívá se, že je třeba přezkoumat nařízení o ERF tak, aby bylo umožněno takové plánování, které bude zahrnovat výdaje na mír, bezpečnost a spravedlnost spojené s cíli v oblasti rozvoje;

16.  bere na vědomí význam misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) pro bezpečnost v Africe, zejména výcvikových a podpůrných misí pro africké jednotky, především misí EUTM Mali, EUCAP Sahel Mali a EUCAP Sahel Niger, EUTM Somalia a EUCAP Nestor; bere na vědomí dodatečnou podporu, kterou tyto mise poskytují dalším misím OSN; vyzývá EU, aby posílila kapacity těchto výcvikových misí, zejména tak, že bude možné sledovat vycvičené africké vojáky na místě operací a po jejich návratu zpět;

17.  trvá na tom, že EU ani její členské státy by ve své podpoře mírových operací neměly jednat osamoceně, nýbrž plně zohledňovat přispění dalších mezinárodních subjektů, zlepšovat součinnost s nimi a rychlost reakce a zaměřovat své úsilí na některé prioritní země pod vedením těch členských států, které jsou k tomu nejvhodnější a v této oblasti nejzkušenější; zdůrazňuje význam regionálních hospodářských společenství v rámci bezpečnostní struktury Afriky; poukazuje na úlohu, kterou by mohly hrát delegace EU jakožto zprostředkovatelé koordinace s mezinárodními aktéry;

18.  podporuje celostní přístup EU, který je hlavním nástrojem k využití plného potenciálu činnosti EU v rámci mírových operací a procesu stabilizace, jakož i k uplatnění různých způsobů, jak podpořit rozvoj zemí AU;

19.  trvá na tom, že pomoc při správě hranic by mělo být prioritou pro zapojení EU v Africe; konstatuje, že prostupné hranice jsou jedním z hlavních faktorů rozšíření terorismu v Africe;

20.  vítá společné sdělení o budování kapacit a připojuje se k výzvě Rady k urychlenému splnění tohoto cíle; poukazuje na možnost EU pomoci především prostřednictvím komplexního přístupu zahrnujícího civilní a vojenské prostředky při posilování bezpečnosti v nestabilních zemích a zemích zasažených konflikty a řešit potřeby našich partnerů, zejména vojenských příjemců, a současně trvá na tom, že bezpečnost je nutným předpokladem pro rozvoj; lituje, že Evropská komise ani Rada neseznámila Evropský parlament se svým posouzením právních možností týkajících se podpory budování kapacit; vyzývá oba orgány, aby o této záležitosti včas informovaly Evropský parlament; žádá Evropskou komisi, aby navrhla právní základ v souladu s původními evropskými cíli z roku 2013 uvedenými v iniciativě „Umožnit a posílit“;

21.  zdůrazňuje, že příspěvek právní služby Rady ze dne 7. prosince 2015 s názvem „Budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje – právní otázky“ nabízí možnosti financování vybavení vojenských jednotek v afrických zemích; vyzývá Radu, aby v této diskusi pokračovala;

22.  vítá pozitivní reakce, které Francie obdržela po aktivaci čl. 42 odst. 7; vřele vítá znovuzapojení evropských ozbrojených jednotek v Africe;

23.  konstatuje, že problém často nespočívá v nedostatečném financování, ale ve způsobu, jakým jsou finance vynakládány, a ve využití dalších zdrojů; konstatuje, že doporučení Účetního dvora týkající se finančních prostředků EU nebyla plně provedena; vyzývá k pravidelným přezkumům způsobů, jakými jsou finance od vnitrostátních vlád využívány Evropskou unií a OSN; je toho názoru, že s ohledem na omezenost financí a rozsah problémů je zcela zásadní využívat finanční prostředky účinně; je toho názoru, že nepostradatelnou součástí tohoto procesu je odpovědnost a pomoc při řešení rozsáhlé korupce v Africe; trvá na důkladnějším a transparentnějším hodnocení mírových operací, které EU podporuje; podporuje takové iniciativy, jako je svěřenecký fond Békou, který funguje ve Středoafrické republice a usiluje o sdílení evropských zdrojů, odborných poznatků a kapacit v oblasti rozvoje s cílem překonat roztříštěnost a nedostatečnou účinnost mezinárodní činnosti v rámci obnovy země; vyzývá k systematičtějšímu společnému plánování, pokud jde o využívání jednotlivých nástrojů EU;

24.  bere na vědomí hodnotící zprávu OSN ze dne 15. května 2015 o úsilí o prosazování práva a nápravu sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany zaměstnanců Organizace spojených národů a přidružených pracovníků během mírových operací (UN Evaluation Report on Enforcement and Remedial Assistance Efforts for Sexual Exploitation and Abuse by the United Nations and Related Personnel in Peacekeeping Operations); domnívá se, že AU, OSN, EU a její členské státy by měly pečlivě bdít nad těmito trestními věcmi, a naléhavě vyzývá k přísnějším disciplinárním a soudním řízením a k maximálnímu úsilí o zabránění trestným činům tohoto druhu; mimoto doporučuje, aby personál mírových operací byl náležitě vycvičen a vyškolen, a domnívá se, že zařazení žen mezi pracovníky misí, jakož i poradců pro genderové otázky by pomohlo překonat mylné představy o jiných kulturách a snížit výskyt sexuálního násilí;

25.  vyzývá ke společnému úsilí EU a OSN o budování kapacit; je toho názoru, že současný program financování je neudržitelný a že podmínky musí být navázány na africký mírový projekt, což by AU vybídlo ke zvýšení vlastních příspěvků k mírovým operacím;

26.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedkyni Komise AU, předsedovi Panafrického parlamentu, generálnímu tajemníkovi NATO a předsedovi Parlamentního shromáždění NATO.

(1) S/2015/229.
(2) JOIN(2015)0017.
(3) A/70/95–S/2015/446.
(4) Dokument Rady 11216/12.
(5) ESVČ(2015)458, dokument Rady 7632/15.
(6) Dokument Rady 7204/08.
(7) Dokument Rady 8370/14.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0403.
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 56.

Právní upozornění - Ochrana soukromí