Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2276(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0151/2016

Předložené texty :

A8-0151/2016

Rozpravy :

PV 07/06/2016 - 17
CRE 07/06/2016 - 17

Hlasování :

PV 08/06/2016 - 12.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0267

Přijaté texty
PDF 386kWORD 148k
Středa, 8. června 2016 - Štrasburk Konečné znění
Vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany
P8_TA(2016)0267A8-0151/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany (2015/2276(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na hlavy XVII a XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na žádost Francie ze dne 17. listopadu 2015 o pomoc a podporu podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2015 o posílení reakce trestního soudnictví na radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2013 a 25.-26. června 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013 a 18. listopadu 2014 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 20.-21. února 2014 o politice pro oblast vesmíru,

–  s ohledem na zprávu o pokroku, kterou dne 7. července 2014 předložili místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a ředitel Evropské obranné agentury ohledně uplatňování závěrů Evropské rady z prosince 2013,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. května 2015 o provádění jejího sdělení o obraně,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komise ze dne 11. prosince 2013 nazvané „Komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím“ (JOIN(2013)0030) a na související závěry Rady ze dne 12. května 2014,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga v Evropském parlamentu dne 30. března 2015 o užší spolupráci EU a NATO,

–  s ohledem na prohlášení náměstka ministra obrany USA Boba Worka ze dnů 28. ledna 2015 a 10. září 2015 o třetí strategii kompenzace USA (third US Offset Strategy) a jejích důsledcích pro partnery a spojence,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komise z 18. listopadu 2015 na téma „Přezkum evropské politiky sousedství“ (JOIN(2015)0050),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru(3);

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0151/2016),

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní prostředí uvnitř i vně Unie je stále nebezpečnější a problematičtější a projevuje se teroristickými útoky a masovými vraždami týkajícími se všech členských států, na což musí členské státy odpovědět přijetím společné strategie a koordinované odpovědi; vzhledem k tomu, že tyto bezpečnostní výzvy volají po posílení bezpečnosti EU prostřednictvím stálého rozvíjení a podpory společné bezpečnostní a obranné politiky EU, aby se tyto politiky staly účinnějšími nástroji a skutečnou zárukou bezpečnosti občanů EU a zárukou prosazování evropských norem a hodnot zakotvených v článku 21 SEU;

B.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje posílit svoji úlohu zajišťovatele bezpečnosti na svém území a v zahraničí tím, že zajistí stabilitu ve svém sousedství a na celém světě; vzhledem k tomu, že Unie musí přispět k boji proti bezpečnostním problémům, jež zejména vyplývají z terorismu na jejím území i v zahraničí, včetně poskytnutí podpory třetím zemím v boji proti terorismu a jeho hlavním příčinám; vzhledem k tomu, že členské státy a Unie musí spolupracovat na účinném a konzistentním systému správy vnějších hranic;

C.  vzhledem k tomu, že Unie musí posílit svoji spolupráci a koordinaci se Severoatlantickou aliancí a se Spojenými státy, jež oba zůstávají základem bezpečnosti a stability v Evropě, s Organizací spojených národů, s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, s Africkou unií a svými sousedy a regionálními partnery;

D.  vzhledem k tomu, že Unie se musí zabývat hlavními příčinami svých bezpečnostních problémů, nepokojů a ozbrojených konfliktů v sousedství, migrace, zhoršování životních podmínek kvůli státním a nestátním subjektům a rozkladem států a regionálních uspořádání, kdy příčinou je rovněž změna klimatu a chudoba, a to pomocí komplexního přístupu řešení krizí v rámci i vně Unie založeného na pravidlech a hodnotách;

E.  vzhledem k tomu, že schopnosti satelitů by mohly být využity k lepšímu hodnocení a určování toku nelegálních přistěhovalců a jejich tras a v případě těch, kteří přicházejí ze severní Afriky, k identifikaci oblastí naloďování, aby bylo možné se těmito případy zabývat rychleji a zachránit více životů;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská rada na zasedání v červnu 2015, které bylo zaměřeno na obranu, vyzvala k podpoře rozsáhlejší a systematičtější obranné spolupráce s cílem vytvořit klíčové kapacity rovněž prostřednictvím koherentního a účinného využívání fondů a stávajících kapacit EU;

G.  vzhledem k tomu, že vesmírná politika je zásadní dimenzí strategické autonomie, kterou musí EU získat, aby si uchovala citlivé technologické a průmyslové kapacity a také nezávislé hodnotící kapacity;

H.  vzhledem k tomu, že vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany jsou důležité a v některých případech dokonce naprosto nezbytné pro širokou škálu situací, od každodenního užití v době míru po řešení krizí a další akutní bezpečnostní výzvy včetně přímé války; vzhledem k tomu, že vytváření takových kapacit je dlouhodobá záležitost; vzhledem k tomu, že vytváření budoucích kapacit je třeba naplánovat, když jsou využívány současné kapacity;

I.  vzhledem k tomu, že šíření vesmírných technologií a zvyšující se závislost společností na satelitech zvyšuje soupeření nad vesmírnými prostředky (dráhami, frekvencemi) a satelity se tak stávají velmi důležitou infrastrukturou; vzhledem k tomu, že rozvoj protisatelitních technologií (ASAT), jemuž se věnuje několik aktérů, včetně rozvoje schopností orbitálních zbraní, signalizuje vyzbrojování vesmíru;

J.  vzhledem k tomu, že v oblasti obrany a bezpečnosti Unie může jednat rovněž prostřednictvím institucí, jako je Evropská obranná agentura a Satelitní středisko Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že evropské vesmírné prostředky byly vytvořeny během posledních pěti desetiletí díky koordinovanému úsilí národních vesmírných agentur a následně i Evropské kosmické agentury (ESA); vzhledem k tomu, že Smlouva o využívání kosmického prostoru, která je základním právním rámcem mezinárodního kosmického práva, vstoupila v platnost v říjnu 1967;

L.  vzhledem k tomu, že vytvoření a udržování vesmírných kapacit bezpečnosti a obrany v Evropě vyžaduje účinnou spolupráci a součinnost mezi členskými státy a s evropskými a mezinárodními institucemi;

M.  vzhledem k tomu, že vesmírné kapacity EU by měly být kompatibilní s kapacitami NATO a USA, aby mohly být v případě krize plnohodnotně použity jako jedna síť;

N.  vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj v oblasti vesmírných technologií je odvětvím s vysokou návratností investic, které produkuje rovněž vysoce kvalitní softwarové a hardwarové vedlejší produkty pro různé komerční použití;

1.  soudí, že vesmírné kapacity a služby hrají důležitou úlohu kromě jiných oblastí i v souvislosti s evropskou bezpečností a obranou; je přesvědčen, že současné a budoucí vesmírné kapacity a služby členským státům a Unii poskytnou lepší dvouúčelovou operační kapacitu pro uplatňování společné bezpečnostní a obranné politiky a dalších politik EU v oblastech, jako vnější činnost, správa hranic, námořní bezpečnost, zemědělství, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu, energetická bezpečnost, zvládání katastrof, humanitární pomoc a doprava;

2.  domnívá se, že je zapotřebí dále provádět SBOP; znovu potvrzuje, že je třeba zvýšit účinnost, viditelnost a dopad SBOP; znovu připomíná význam a přidanou hodnotu vesmírné politiky pro SBOP; domnívá se, že vesmír by měl být zahrnut do budoucích politik Unie (např. v oblasti vnitřní bezpečnosti, dopravy, vesmíru, energetiky a výzkumu) a měla by být více posílena a využívána tato součinnost s vesmírem; zdůrazňuje, že využívání vesmírných kapacit ve válce proti terorismu a proti teroristickým organizacím spočívajících ve schopnosti lokalizovat a sledovat jejich výcvikové tábory, je naprosto nezbytné;

3.  je toho názoru, že vnitrostátní vlády a Unie by měly zlepšit přístup k vesmírné komunikaci, vesmírným poznatkům o situaci, přesné navigaci a kapacitě pro sledování Země a rovněž zajistit, aby byla Evropa v oblasti důležitých vesmírných technologií a přístupu do vesmíru nezávislá; domnívá se, že zejména získávání poznatků o situaci ve vesmíru bude i nadále hrát zásadní roli ve vojenských a civilních záležitostech; zdůrazňuje závazek nemilitarizace vesmírného prostoru; uznává, že k dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí dostatečné finanční investice; v tomto smyslu naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily autonomii EU, pokud jde o vesmírné struktury, a aby k tomuto účelu poskytly potřebné zdroje; domnívá se, že tento cíl je velmi důležitý pro civilní činnosti (odhaduje se, že 6 až 7 % HDP v západních zemích závisí na družicovém určování polohy a družicové navigaci) a pro bezpečnost a obranu; je toho názoru, že spolupráce by měla být zahájena na mezivládním základě a prostřednictvím ESA;

4.  zdůrazňuje bezpečnostní rozměr programu Copernicus, zejména jeho aplikace určené k prevenci krizí a k reakci na ně, k zajištění humanitární pomoci a spolupráce, k prevenci konfliktů založené na sledování dodržování mezinárodních smluv a ke sledování moří; naléhavě vyzývá vysokou představitelku Unie, Komisi a členské státy, aby u vesmírných kapacit posílily cíl prevence konfliktů;

5.  zdůrazňuje, že vesmírná politika EU podporuje vědecký a technický pokrok, konkurenceschopnost průmyslu a provádění politik EU v souladu s článkem 189 SFEU, který zahrnuje bezpečnostní a obrannou politiku; připomíná, že dva stěžejní programy EU – Galileo a Copernicus – jsou civilními programy pod civilní kontrolou a že evropský charakter programů Galileo a Copernicus tyto programy umožnil a zajistil jejich úspěch; naléhavě vyzývá Radu, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komisi, aby zajistily, že evropské vesmírné programy vytvoří civilní vesmírné kapacity a služby pro evropskou bezpečnost a obranu, a to zejména přidělením odpovídajících finančních prostředků na výzkum; je přesvědčen, že vesmírné kapacity dvojího užití jsou důležité k tomu, aby byly zdroje využívány co nejúčelněji;

6.  zdůrazňuje, že kosmické programy mají bezpečnostní a obranné výhody, které jsou technologicky spojené s civilními přínosy, a zdůrazňuje v této souvislosti kapacitu dvojího užití programů Galileo a Copernicus; vyjadřuje přesvědčení, že tato kapacita by měla být v následujících generacích plně rozvinuta, včetně například větší přesnosti, autentizace, lepšího kódování, kontinuity a integrity (Galileo; zdůrazňuje, že údaje z pozorování Země s vysokým rozlišením a lokalizační systémy jsou užitečné pro použití v civilních a bezpečnostních oblastech, například v oblasti zvládání katastrof, humanitárních akcí, pomoci uprchlíkům, námořního dohledu, globálního oteplování, energetické bezpečnosti a globální potravinové bezpečnosti, a při zjišťování výskytu globálních přírodních katastrof, zejména sucha, zemětřesení, povodní a lesních požárů, a při reakci na ně; bere na vědomí potřebu lepší interakce mezi drony a družicemi; vyzývá k poskytnutí dostatečných prostředků v přezkumu v polovině období pro budoucí rozvoj všech satelitních systémů;

7.  soudí, že k vesmírnému odvětví je nutné zaujmout celostní, integrovaný a dlouhodobý přístup na úrovni EU; je toho názoru, že vesmírné odvětví by mělo být uvedeno v nové globální strategii EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž je třeba uvažovat současný rozvoj vesmírných programů EU dvojího využití a potřebu dále rozvíjet civilní vesmírné programy EU, které mohou sloužit k civilním i bezpečnostním a obranným účelům;

8.  vítá rovněž mnohostrannou iniciativu k vytvoření mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru, kterou finančně podporuje EU, jakožto způsob, kterým by bylo možné zavést normy chování ve vesmíru, neboť tento kodex se snaží dosáhnout zvýšené ochrany, bezpečnosti a udržitelnosti ve vesmíru tím, že klade důraz na to, že by kosmická činnost měla probíhat na základě velké míry opatrnosti, náležité svědomitosti a transparentnosti s cílem vytvořit důvěru v rámci kosmického odvětví;

9.  žádá Komisi, aby urychleně předložila vymezení potřeb EU, pokud jde o potenciální přínos politiky v oblasti vesmíru pro SBOP ve všech hlavních aspektech: vypouštění, určování polohy, snímky, komunikace, vesmírné počasí, kosmický odpad, kybernetická bezpečnost, rušení přetížením („jamming“), rušení předstíráním identity („spoofing“) a jiná úmyslná ohrožení, zabezpečení pozemního segmentu; domnívá se, že budoucí vesmírné prvky současných evropských systémů by měly být nastaveny podle požadavků SBOP a měly by pokrývat všechny výše uvedené aspekty;

10.  požaduje vymezení nezbytných podmínek pro budoucí soukromé nebo veřejné systémy, které přispívají k aplikacím souvisejícím s bezpečností lidského života (např. určování polohy, řízení letového provozu) s ohledem na ochranu proti možným bezpečnostním útokům (jamming, spoofing, kybernetické útoky, vesmírné počasí a kosmický odpad); domnívá se, že by takové bezpečnostní požadavky měly být ověřitelné a měly by podléhat dohledu evropského subjektu (např. agentury EASA);

11.  zdůrazňuje v této souvislosti, že rozvoj evropských vesmírných kapacit pro evropskou bezpečnost a obranu by měl mít dva klíčové strategické cíle: bezpečnost na planetě prostřednictvím vesmírných družicových systémů určených ke sledování zemského povrchu nebo určování polohy, navigace a informace pro určování času nebo satelitní komunikace a bezpečnost v kosmickém prostoru, jakož i bezpečnost ve vesmíru, tj. bezpečnost na oběžné dráze a ve vesmíru prostřednictvím pozemních a družicových systémů pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru;

12.  identifikuje nebezpečí kybernetické války pro evropské vesmírné programy, přičemž bere v úvahu, že rušení přetížením („jamming“) a rušení předstíráním identity („spoofing“) mohou narušovat vojenské mise nebo mít dalekosáhlé důsledky pro každodenní život na Zemi; je přesvědčen, že kybernetická bezpečnost vyžaduje společný přístup ze strany EU, jejích členských států a podniků a odborníků v oblasti internetu; vyzývá proto Komisi, aby do své činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti zahrnula vesmírné programy;

13.  domnívá se, že by koordinace kosmických systémů rozmístěných roztříštěně v různých členských státech pro různé vnitrostátní potřeby měla být posílena, aby bylo možné rychle předvídat narušení různých aplikací (například pro řízení letového provozu);

14.  zdůrazňuje, že ke zdokonalení evropských vesmírných kapacit a služeb je nezbytná spolupráce Komise, Evropské služby pro vnější činnost, Agentury GNSS, Evropské obranné agentury, Evropské kosmické agentury a členských států; má za to, že Unie, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka, by měla takovouto spolupráci v oblasti vesmírné bezpečnosti a obrany koordinovat, usnadňovat a podporovat prostřednictvím zvláštního střediska pro operativní koordinaci; je přesvědčen, že Evropská kosmická agentura by měla hrát významnou úlohu ve formulování a provádění jednotné evropské vesmírné politiky zahrnující bezpečnostní a obrannou politiku;

15.  vyzývá Evropskou komisi, aby předložila výsledky zavedené evropské rámcové spolupráce zaměřené na bezpečnostní a obranný výzkum v otázkách vesmíru, a žádá doporučení, jak ji dále rozvíjet; žádá Komisi, aby vyjasnila, jak civilně-vojenský výzkum v rámci programu Horizont 2020 posloužil v oblasti vesmírných kapacit k provádění společné bezpečnostní a obranné politiky;

16.  vítá rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o provádění tohoto rámce a o jeho dopadu na bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby vypracovala prováděcí plán, ve kterém bude stanovena i předpokládaná architektura;

17.  zdůrazňuje strategický význam podpory kosmických inovací a výzkumu pro bezpečnost a obranu; bere na vědomí významný potenciál klíčových kosmických technologií, jako je evropský družicový systém pro přenos dat, který umožňuje neustálé pozorování Země v reálném čase, využívání megaseskupení nanosatelitů a konečně vybudování citlivé vesmírné kapacity; zdůrazňuje, že je potřebné, aby inovativní technologie v oblasti dat velkého objemu využívaly plný potenciál údajů získaných z vesmíru pro bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby začlenila tyto technologie do své kosmické strategie pro Evropu;

18.  žádá, aby byly vyvinuty různé diplomatické iniciativy EU v otázkách vesmíru, jak v bilaterálním, tak v multilaterálním kontextu, s cílem přispět k rozvoji institucionalizace vesmíru a zvýšení množství opatření usilujících o transparentnost a budování důvěry; zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit práci na prosazování kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru; vybízí ESVČ, aby zohledňovala složku vesmíru při jednáních o jiných otázkách a oblastech;

19.  vybízí členské státy, aby prováděly společné programy a iniciativy včetně Nadnárodního vesmírného zobrazovacího systému pro střežení, průzkum a pozorování (MUSUS), vládní satelitní komunikace (GovSatcom) a programů pozorování a sledování vesmíru (SST) a by navzájem sdílely oblast obrany a bezpečnosti, a vyjadřuje takovým společným programům a iniciativám podporu;

20.  vítá probíhající projekt agentur EDA a ESA týkající se družicové komunikace v rámci státní správy (GovSatcom), který je jedním z vlajkových programů agentury EDA podle vyjádření Evropské rady na jejím zasedání v prosinci 2013; vyzývá v tomto ohledu všechny zúčastněné aktéry, aby vytvořili trvalý program a využili přidanou hodnotu agentury EDA také pro vojenskou družicovou komunikaci; vítá úspěšné dokončení projektu DESIRE I a zahájení demonstračního projektu DESIRE II pro budoucí fungování dálkově řízených letadel (RPAS) v nesegregovaném vzdušném prostoru, který provádějí agentury EDA a ESA;

21.  soudí, že spolupráce EU a USA na budoucích vesmírných schopnostech a službách pro účely bezpečnosti a obrany by byla vzájemně přínosná; soudí, že spolupráce EU a USA je efektivnější a navzájem slučitelná, když jsou obě strany na stejné technologické a kapacitní úrovni; žádá, aby Komise jakoukoli potenciální technologickou propast identifikovala a zabývala se jí; bere v úvahu práci na třetí strategii kompenzace USA (third US Offset Strategy); naléhavě žádá Unii, aby tento vývoj měla na zřeteli při vytváření vlastní globální strategie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a aby zařadila do rámce této strategie vesmírné kapacity bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že ve vhodných případech by mohly být využity dříve existující bilaterální vztahy mezi členskými státy a USA; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, k tomu, aby s ministry obrany prodiskutovala strategický přístup, který je třeba zaujmout, a aby Parlament informovala o vývoji této rozpravy;

22.  je přesvědčen, že EU by měla i nadále usnadňovat vytvoření mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru s cílem chránit vesmírnou infrastrukturu, zabránit však vesmírnému zbrojení; domnívá se, že rozvoj programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) je z tohoto hlediska zásadně důležitý; žádá, aby Unie usilovala o dosažení o tohoto cíle ve spolupráci s Výborem OSN pro mírové využití kosmického prostoru a s dalšími relevantními partnery;

23.  připomíná nutnost užší spolupráce EU a NATO v oblasti bezpečnosti a obrany; vyjadřuje přesvědčení, že součástí spolupráce EU a NATO by mělo být budování odolnosti těmito dvěma institucemi a společně se sousedy EU a rovněž investice do obrany; soudí, že spolupráce na vesmírných kapacitách a službách může nabídnout vyhlídky na zvýšení kompatibility těchto dvou rámců; je přesvědčen, že by to rovněž posílilo úlohu NATO v bezpečnostní a obranné politice a v kolektivní obraně;

24.  poukazuje však nicméně na to, že EU se musí i nadále snažit zajistit si co nejvyšší míru autonomie v rovině výzkumu vesmíru a ve vojenské rovině; poukazuje na to, že v konečném důsledku musí mít EU k dispozici své vlastní nástroje, kterými bude zaveden evropský systém obrany;

25.  soudí, že ochrana vesmírných kapacit a služeb pro bezpečnost a obranu před kybernetickými útoky, fyzickými hrozbami, úlomky a jinými škodlivými interferencemi by mohla nabídnout perspektivy silnější spolupráci EU a NATO, která by vedla k vytvoření nezbytné technologické infrastruktury k zabezpečení prostředků, jinak by mnohamiliardové investice peněz daňových poplatníků do evropské vesmírné infrastruktury přišly vniveč; uznává, že komerční družicové telekomunikace a jejich rostoucí využití pro vojenské a účely je vystavuje riziku útoků; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby informovala Parlament o vývoji spolupráce mezi EU a NATO v této oblasti;

26.  soudí, že civilní programy EU v odvětví vesmíru poskytují řadu kapacit a služeb, které mají potenciální využití v mnoha odvětvích, včetně příštích fází vývoje systémů Copernicus a Galileo; bere na vědomí, že je třeba již od počátku brát do úvahy jakékoli vzniklé obavy spojené s bezpečností a obranou; soudí, že získávání poznatků o situaci ve vesmíru / vesmírném počasí, družicové komunikace a včasné varování jsou oblastmi, jež by mohly těžit z větší spolupráce veřejného a soukromého sektoru, další podpory na úrovni EU, neustálých investic agentur v odvětví vesmíru, bezpečnosti a obrany a z podpory těchto agentur;

27.  bere na vědomí význam veřejné regulované služby (PRS) Galilea pro navigaci a navádění vojenských systémů; vyzývá vysokou představitelku a členské státy EU, aby zvýšily své úsilí, pokud jde o případnou revizi Smlouvy o využívání kosmického prostoru z roku 1967, nebo aby iniciovaly nový regulační rámec, jenž bude brát v úvahu technologický pokrok, k němuž došlo od šedesátých let 20. století, a jehož cílem bude zabránit vesmírným závodům ve zbrojení;

28.  konstatuje, že pro úspěch kosmických programů EU je velmi důležitá transparentnost a zvýšení povědomí veřejnosti, pokud jde o využití těchto programů, která mají přímý dopad na uživatele, jako jsou služby Galileo a Copernicus, mezi evropskými občany; domnívá se, že tyto programy by mohly být využity ke zvýšení účinnosti vytváření strategií a provádění operací v rámci SBOP; vybízí k identifikaci a rozvoji kapacitních potřeb týkajících se bezpečnosti a obrany u příštích generací systémů Galileo a Copernicus;

29.  poukazuje na existenci veřejné regulované služby (PRS) programu Galileo, která je omezena na vládou schválené uživatele a je vhodná pro citlivé aplikace, kdy musí být zajištěna vysoká odolnost a naprostá spolehlivost; domnívá se, že kapacitu PRS je třeba v příštích generacích dále rozvíjet, aby bylo možné reagovat na měnící se hrozby; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby provozní postupy byly co nejúčinnější, zejména v případě krize; zdůrazňuje potřebu pokračovat v rozvoji a podpoře aplikací založených na kapacitách programu Galileo, včetně kapacit potřebných pro SBOP, s cílem maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Galileo, včetně pozemního segmentu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky;

30.  zdůrazňuje vysokou úroveň zabezpečení systémů evropského GNSS; zdůrazňuje úspěšné provedení úkolů zadaných Agentuře pro evropský GNSS, zejména prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci a bezpečnostního střediska systému Galileo; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby odborné poznatky a bezpečnostní infrastruktura Agentury pro evropský GNSS byly využívány také v rámci programu Copernicus; požaduje řešení této otázky v rámci přezkumu programů Galileo a Copernicus v polovině období;

31.  poukazuje zejména na operativní potřebu údajů z pozorování Země s velmi vysokým rozlišením v rámci programu Copernicus a vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by při zohlednění požadavků SBOP bylo možné tuto potřebu splnit; upozorňuje na vývojové trendy, jako například pozorování a videopřenos z vesmíru téměř v reálném čase, a doporučuje Komisi, aby přezkoumala, jak je využít i pro bezpečnostní a obranné účely; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Copernicus, včetně pozemního segmentu a zabezpečení údajů, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky; kromě toho poukazuje na důležitost případného zapojení průmyslu do řízení operací programu Copernicus;

32.  upozorňuje na to, že je třeba zlepšit proces šíření informací z družic mezi uživateli, a to rovněž vybudováním nezbytné technologické infrastruktury; bere na vědomí skutečnost zmíněnou v uvedeném sdělení Komise, že 60 % elektroniky na evropských satelitech je v současné době dováženo ze Spojených států; požaduje v této souvislosti iniciativu týkající se ochrany citlivých a osobních údajů;

33.  vítá práci, která byla provedena, aby EU získala autonomní přístup k vládní satelitní komunikaci (GovSatcom), a vyzývá Komisi, aby i nadále dosahovala pokroku v souvislosti s tímto spisem; připomíná, že prvním krokem v procesu bylo vymezení civilních a vojenských potřeb ze strany Komise a Evropské obranné agentury, a domnívá se, že by iniciativa měla s sebou nést sdružování poptávky a měla by být navržena tak, aby co nejlépe odpovídala vymezeným potřebám; vyzývá Komisi, aby na základě požadavků a potřeb příjemců provedla posouzení nákladů a přínosů různých řešení:

   poskytování služeb komerčními provozovateli;
   systém spoléhající se na stávající kapacity s možností začlenění budoucích kapacit, nebo
   vytvoření nových kapacit prostřednictvím systému vytvořeného k danému účelu;

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se zabývala problematikou vlastnictví a odpovědnosti; konstatuje, že bez ohledu na konečné rozhodnutí by každá nová iniciativa měla být ve veřejném zájmu a sloužit evropskému průmyslu (výrobcům, provozovatelům, odpalovacím zařízením a dalším segmentům průmyslu); domnívá se, že by komunikace GovSatcom měla být rovněž považována za příležitost podpořit konkurenceschopnost a inovaci využitím vývoje duálních technologií v extrémně konkurenčním a dynamickém kontextu trhu se satelitními komunikačními technologiemi; zdůrazňuje potřebu omezit závislost na dodavatelích zařízení a služeb ze zemí mimo EU;

34.  poukazuje na rozvoj pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – dále jen SST) jako na dobrou iniciativu v kosmické spolupráci a na krok směrem k bezpečnosti ve vesmíru; požaduje další rozvoj vlastních kapacit SST jako prioritu Unie pro ochranu hospodářství, bezpečnosti společnosti a občanů a v oblasti kosmických schopností pro evropskou bezpečnost a obranu; domnívá se, že SST by se mělo stát programem EU s vlastním rozpočtem a zároveň zajistit, aby tím nebyly sníženy finanční prostředky pro probíhající projekty; kromě toho se domnívá, že by EU měla vytvořit komplexnější kapacitu pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – dále jen SSA), s prediktivnějšími schopnostmi, zahrnující dohled nad kosmickým prostorem a analýzu a posouzení možných hrozeb a rizik pro činnosti v kosmickém prostoru; vyzývá proto Komisi, aby stavěla na SST a rozvíjela širší koncepci SSA, která by řešila rovněž úmyslná ohrožení kosmických systémů, a aby ve spolupráci s ESA zohlednila vesmírné počasí a objekty v blízkosti Země a nezbytnost výzkumu technologických systémů pro předcházení vytváření kosmického odpadu a pro jeho odstraňování; domnívá se, že by měla být dosažena komplexní koordinace činností v kosmickém prostoru, aniž by byla narušena svoboda jeho využívání; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost, zda by měl mít soukromý sektor možnost sehrávat důležitou úlohu při dalším rozvoji a udržování veřejné části systému SST, pro co by jako příklad mohla sloužit dvoustranná struktura řízení programu Galileo;

35.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet politiky a výzkumné kapacity s cílem zajistit budoucí využití a rozvíjet konkurenceschopný evropský průmysl, schopný komerčního úspěchu založeného na zdravém hospodářském prostředí; bere na vědomí rostoucí význam soukromých subjektů na trhu v oblasti vesmíru; zdůrazňuje, že je třeba a že je prospěšné zapojit do výzkumných, rozvojových a výrobních procesů souvisejících s vesmírnými technologiemi malé a střední podniky, zejména pokud jsou tyto technologie relevantní pro zajištění bezpečnosti; zůstává obezřetný, pokud jde o rizika spojená s neregulovanými soukromými iniciativami, jež mají bezpečnostní nebo obranné důsledky; zdůrazňuje, že vyváženost rizik a přínosů se může u jednotlivých segmentů vesmírných činností lišit, a proto je třeba ji posuzovat případ od případu, zejména s ohledem na jeho specifické rysy, pokud jde o suverenitu a strategickou autonomii; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby poskytly prostředky nezbytné k zabránění těmto rizikům;

36.  zdůrazňuje, že pokud jde o vesmírný prostor a vzhledem k jeho strategickému významu, musí největší břímě, co se týče investic, připadnout na veřejný sektor; domnívá se, že vysoké náklady na rozvoj vesmírných programů a infrastruktury znamenají, že jediným způsobem, jak tyto projekty uskutečnit, je prostřednictvím rozhodného úsilí veřejného sektoru o propojení soukromých iniciativ;

37.  poukazuje na to, že pokud jde o budoucí financování evropských vesmírných programů, bylo by žádoucí určit, v kterých případech by bylo možné využít formy veřejného a soukromého partnerství;

38.  poukazuje na to, že musí být stanoveny správné regulační a politické rámce s cílem poskytnout průmyslu další impuls a pobídky k pokračování v technologickém vývoji a výzkumu vesmírných kapacit; požaduje, aby byly zajištěny nezbytné finanční prostředky pro výzkum vesmíru ve výše uvedených oblastech; bere na vědomí významnou úlohu, kterou může hrát program Horizont 2020 při napomáhání EU snížit její závislost, pokud jde o klíčové kosmické technologie; v této souvislosti připomíná, že vesmírná část programu Horizont 2020 spadá pod prioritu „vedoucí postavení v průmyslu“, a zejména pod specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“; domnívá se proto, že by program Horizont 2020 měl být použit na podporu kosmické technologické základny a kosmických průmyslových kapacit Evropy; vyzývá Komisi, aby se v průběhu revize programu Horizont 2020 v polovině období dostatečně zabývala klíčovými kosmickými technologiemi pro bezpečnost a obranu;

39.  je toho názoru, že EU by mohla hrát roli při zlepšování důkladnosti, odolnosti a pohotovosti evropských vesmírných kapacit; je toho názoru, že schopnost rychlé reakce v případě, že je třeba vyměnit či opravit poškozené či opotřebované prostředky ve vesmíru během krize, je možné účinně vyvinout pouze prostřednictvím partnerství více států, včetně partnerství na evropské úrovni; oceňuje práci Evropské kosmické agentury při rozvoji programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru s cílem odhalovat a předvídat výskyt kosmického smetí nebo srážky družic; zdůrazňuje naléhavou potřebu omezit riziko srážek spojených s rostoucím počtem satelitů a odpadu ve vesmíru; žádá Komisi a Radu, aby pokračovaly ve financování těchto kapacit po roce 2016; vítá proto iniciativu Komise o evropském systému pozorování a sledování vesmíru (SST), který zajistí nezávislost EU ve vesmíru; táže se, zda jsou pro řízení veřejných regulovaných služeb a další klíčové vesmírné infrastruktury zavedeny náležité řídicí struktury pro případ ozbrojené agrese nebo jiné velké bezpečnostní krize;

40.  vybízí Komisi a evropské agentury v oblasti vesmíru, bezpečnosti a obrany, aby spojily síly a vytvořily bílou knihu s potřebami výcviku v použití vesmírných kapacit a služeb pro bezpečnost a obranu; má za to, že pro oblasti, kde členské státy a příslušné evropské agentury rozpoznaly naléhavé potřeby, by se měly mobilizovat prostředky EU na pilotní kurzy;

41.  domnívá se, že další finanční a politická podpora rozvoje a používání nosných raket EU a programu pro opakovaně použitelný orbitální demonstrátor v Evropě (PRIDE) má strategický význam, neboť demonstrátor je nákladově efektivnější a poskytuje nezávislost v přístupu do vesmíru, jakož i plán pro řízení vesmírných krizí;

42.  vyjadřuje znepokojení nad zvýšením nákladů programů Copernicus a Galileo vysoko nad původní rozpočtové příděly; vyjadřuje svou podporu dalšímu rozvoji vesmírných kapacit EU, avšak současně požaduje řádné řízení finančních zdrojů;

43.  žádá členské státy, které neratifikovaly Smlouvu o využívání kosmického prostoru, aby tak učinily, v hledem k významu této smlouvy pro zachování právního stavu ve vesmíru;

44.  vítá postup a plány vývoje nových evropských raket Ariane 6 a VEGA a soudí, že vývoj těchto raket je klíčový pro dlouhodobou životaschopnost a nezávislost evropských vesmírných programů pro obranné a bezpečnostní účely; je pevně přesvědčen, že udržení dominantního postavení evropských nosných raket musí být v době, kdy se objevují noví konkurenti, kteří jsou silně podporováni konkurenceschopnými modely financování, evropským strategickým cílem; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle bude zapotřebí uskutečnit odpovídající strukturální a legislativní změny a změny v oblasti financování, s cílem posílit rozvoj inovativních a konkurenceschopných projektů na evropské úrovni; zasazuje se mimo jiné o inovace v oblasti opětovného využívání součástí, neboť se domnívá, že to představuje významný krok vpřed z hlediska účinnosti a udržitelnosti; domnívá se, že EU by měla věnovat zvláštní pozornost dopadu některých projektů týkajících se nezávislosti EU, jako je spolupráce s Ruskem, v citlivých oblastech, jako je vypouštění družic pomocí raket Sojuz;

45.  konstatuje strategický význam nezávislého přístupu do vesmíru a potřebu rozhodné akce EU, i z hlediska bezpečnosti a obrany, protože by to umožnilo Evropě získat v případě krize přístup do vesmíru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESA a členskými státy:

   koordinovala, sdílela a rozvíjela plánované vesmírné projekty a evropské trhy, aby evropský průmysl mohl předjímat budoucí poptávku (a tím podpořit zaměstnanost a průmysl se sídlem v Evropě) a rovněž vytvářet vlastní poptávku, pokud jde o využití pro podnikatelské účely,
   podpořila infrastrukturu raketových nosičů a dále
   podpořila výzkum a vývoj – v neposlední řadě prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru – zejména v oblasti přelomových technologií;

domnívá se, že tyto snahy jsou nezbytné, aby mohla Evropa konkurovat na globálním trhu nových technologií; dále se domnívá, že si EU musí zajistit spolehlivou kosmickou technologickou základnu a nezbytné průmyslové kapacity, které ji umožní navrhovat, vyvíjet, spouštět, provozovat a využívat kosmické systémy, a to od technologické autonomie a kybernetické bezpečnosti až po aspekty nabídky;

46.  soudí, že Unie by měla podpořit všechny subjekty tvořící dodavatelský řetězec v oblasti technologií a know-how, aby se zaměřily na vesmírné kapacity a technologie dvojího užití, jež mají význam pro bezpečnost a obranu, a měla by propagovat vývoj inovativních využití a nových podnikatelských záměrů v této oblasti, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvoj podnikání v tomto odvětví; konstatuje, že k zachování technologického výzkumu a vývoje je zapotřebí pokračovat ve finančních investicích; je pevně přesvědčen o tom, že veřejný sektor musí poskytnout pobídky pro vytváření specializovaných inkubátorů a fondů na financování inovativních začínajících podniků s cílem zajistit, aby vysoké náklady na vesmírný výzkum nebrzdily vznik inovativních projektů; vyzývá k vytvoření plánu na využití vesmírných technologií dvojího užití ve vesmírném odvětví, který by se zaměřoval na přispění k rozvoji evropského obranného průmyslu a k větší konkurenceschopnosti;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat snahy o posílení evropské spolupráce v tomto odvětví s cílem překonat vysokou míru roztříštěnosti, zejména pokud jde o otázku institucionálních požadavků; je přesvědčen, že jedině nákladově efektivnější, transparentnější a konsolidovanější evropský kosmický průmysl může být konkurenceschopný na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že evropskou koncepci kosmického průmyslu je za účelem zajištění doplňkovosti nutné dále vypracovat v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA);

48.  připomíná, že k zachování a posílení bezpečnosti, obranyschopnosti a stability Evropy je důležité zamezit vývozu citlivé vesmírné technologie do zemí, které ohrožují regionální či globální bezpečnost a stabilitu, provádějí agresivní zahraniční politiku, přímo či nepřímo podporují terorismus nebo vnitřně utiskují své vlastní občany; naléhavě vyzývá vysokou představitelku, členské státy EU a Komisi, aby zajistily, aby bylo plně dodržováno osm kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP a pravidla nařízení (ES) č. 428/2009 o dvojím užití, pokud jde o vývoz citlivé technologie týkající se vesmíru;

49.  zdůrazňuje potřebu lepší koordinace vesmírných kapacit EU rozvíjením potřebných systémových architektur a postupů pro zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti, včetně bezpečnosti údajů; vyzývá Komisi, aby vypracovala a podporovala model řízení pro každý systém poskytující služby týkající se bezpečnosti a obrany; domnívá se, že v zájmu poskytnutí integrované služby koncovým uživatelům by vesmírné kapacity EU věnované bezpečnosti a obraně mělo řídit zvláštní operační středisko pro koordinaci služeb (řídící a kontrolní centrum uvedené v pracovním programu Horizontu 2020 na období 2014–2015); domnívá se, že je-li to možné, mělo by být toto středisko z důvodů nákladové efektivnosti začleněno do jednoho ze stávajících subjektů EU, jako je Agentura pro evropský GNSS, Satelitní středisko EU nebo Evropská obranná agentura, s přihlédnutím k již nabízeným způsobilostem těchto agentur;

50.  domnívá se, že vytvoření dlouhodobého a právního rámce, který umožní trvalé investice do bezpečnostních a obranných kapacit na úrovni EU, by mohly podpořit rozsáhlejší a systematičtější spolupráci v oblasti evropské obrany s cílem vytvořit klíčové schopnosti; bere proto na vědomí závěry Evropské rady z června 2015; naléhavě žádá Radu, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby vytvořily nezbytný rámec pro financování na úrovni EU;

51.  konstatuje, že evropský vesmírný průmysl je vysoce koncentrovaný a má vysokou míru vertikální integrace, takže čtyři společnosti jsou odpovědné za více než 70 % všech evropských pracovních míst ve vesmírném sektoru a 90 % pracovních míst ve vesmírném výrobním průmyslu se nachází v šesti zemích; zdůrazňuje, že je třeba nepřehlížet potenciál zemí s dobrou úspěšností podávání patentových žádostí v oblasti vyspělých technologií, které však tradičně nepůsobí ve vesmírném sektoru, a žádá zavedení politik, které podnítí zapojení těchto zemí do evropského vesmírného sektoru, včetně využití nástrojů programu Horizont 2020;

52.  dále se domnívá, že výzkum a vývoj v oblasti vesmírných technologií a služeb by měl být v rámci soudržného politického rámce EU posílen;

53.  má za to, že vhodným prostředkem ke strukturování budoucích aktivit EU v oblasti vesmírných bezpečnostních a obranných schopností by mohla být „bílá kniha“ na úrovni EU; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zahájila debatu o definování míry ambicí EU v překrývajících se oblastech vesmírných kapacit a bezpečnosti a obrany; má za to, že by to rovněž mohlo umožnit soudržný rozvoj ve všech oblastech schopností v souvislosti s udržováním míru, předcházením konfliktům a posilováním mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů; žádá Komisi, aby v budoucím evropském obranném akčním plánu načrtla své plány vesmírných činností určených na podporu bezpečnosti a obrany; uznává zároveň výhody mezinárodní spolupráce týkající se bezpečnosti v oblasti vesmíru se spolehlivými partnery EU;

54.  připomíná, že kosmické smetí je rostoucím problémem pro bezpečnost ve vesmíru, a žádá EU, aby podporovala výzkum a vývoj technologií pro aktivní odstraňování smetí (ADR); vybízí EU, aby investovala do vypracování mezinárodní dohody, která kosmické smetí právně definuje, stanoví pravidla a regulaci pro jeho odstraňování a vyjasní otázky odpovědnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit získávání poznatků o situaci ve vesmíru, a žádá o propojení evropského systému pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru s partnery, jako jsou USA, a více opatření na podporu důvěry a výměny informací s dalšími protějšky;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, evropským agenturám působícím v oblastech vesmíru, bezpečnosti a obrany a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.

Právní upozornění - Ochrana soukromí