Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2731(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0739/2016

Předložené texty :

B8-0739/2016

Rozpravy :

PV 07/06/2016 - 17
CRE 07/06/2016 - 17

Hlasování :

PV 08/06/2016 - 12.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0268

Přijaté texty
PDF 465kWORD 111k
Středa, 8. června 2016 - Štrasburk Konečné znění
Pronikání na trh v oblasti vesmíru
P8_TA(2016)0268B8-0739/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru (2016/2731(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 189 XIX. hlavu Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2010 nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (COM(2010)0308),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy(6),

–  s ohledem na příslušné závěry Rady a na „Amsterodamské prohlášení“ ministrů ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu,

–  s ohledem své usnesení ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany(7),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví (8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(10),

–  s ohledem na studii z ledna 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru(11),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že aktivity EU v oblasti vesmíru mají klíčový význam pro vědecký a technický pokrok, inovace, hospodářský růst, průmyslovou konkurenceschopnost, sociální soudržnost, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst a podniků i nové příležitosti jak pro dodavatelské, tak pro odběratelské trhy;

B.  vzhledem k tomu, že služby v oblasti družicové navigace, pozorování Země a družicové komunikace by mohly zásadním způsobem přispět k provádění celé řady unijních politik; vzhledem k tomu, že pro evropské občany by služby v oblasti družicové navigace a pozorování Země mohly mít značný přínos;

C.  vzhledem k tomu, že provádění stěžejních programů v oblasti vesmíru prokazuje přidanou hodnotu spolupráce na úrovni EU; vzhledem k tomu, že EU stále ještě nemá integrovanou a soudržnou vesmírnou politiku;

D.  vzhledem k tomu, že nezávislý přístup do kosmu má pro EU strategický význam; vzhledem k tomu, že vysoce spolehlivé a přesné informace umožňující určování polohy a času, jakož i údaje získané na základě pozorování Země, mají zásadní význam pro posílení evropské samostatnosti, a vzhledem k tomu, že programy GNSS a Copernicus mají jedinečný inovativní přístup k zavádění technologií; vzhledem k tomu, že Unie investuje v období do roku 2020 více než 11 miliard EUR do jejich infrastruktury;

E.  vzhledem k tomu, že evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), která umožňují lepší šíření signálu globálního polohovacího systému (GPS), v současnosti již funguje a že v brzké době začne své první služby poskytovat systém Galileo; vzhledem k tomu, že program Copernicus běží a jeho základní služby jsou nyní již dostupné uživatelům a data jsou bezplatně přístupná na celém světě;

F.  vzhledem k tomu, že technologie vyvinuté v rámci vesmírného výzkumu mají velmi výrazné účinky v dalších oblastech politiky v podobě vzájemného obohacování a vytváření vedlejších produktů;

G.  vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem rozvíjení kapacit umožňujících zpracovávat a uchovávat velké objemy družicových dat je to, aby v Evropě došlo k propojení stávající infrastruktury v oblasti uchovávání údajů, provozování sítí a vysoce výkonné výpočetní techniky, a je proto důležité vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj silného a konkurenceschopného evropského dodavatelského průmyslu v oblasti pozorování Země;

H.  vzhledem k očekávání, že evropský GNSS vytvoří během příštích dvou desetiletí hospodářský a sociální přínos v přibližné hodnotě 60–90 miliard EUR; vzhledem k tomu, že potenciální roční obrat dodavatelského trhu služeb v oblasti pozorování Země by měl podle odhadů dosáhnout do roku 2030 přibližné výše 2,8 miliardy EUR, přičemž jeho zdrojem by být z více než 90 % program Copernicus;

I.  vzhledem k tomu, že odbyt dodavatelských aplikací a služeb založených na využívání údajů z vesmíru je zatím mnohem nižší, než se očekávalo; vzhledem k tomu, že v zájmu plného využití potenciálu trhu s údaji z vesmíru je zapotřebí stimulovat poptávku veřejného a soukromého sektoru a překonat roztříštěnost trhu a veškeré technické, legislativní a jiné překážky bránící fungování vnitřního trhu v oblasti produktů a služeb založených na vesmírných technologiích;

J.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém pracovním programu na roku 2016 oznámila, že má v úmyslu představit „kosmickou strategii pro Evropu“, a v dubnu 2016 zahájila veřejnou konzultaci; vzhledem k tomu, že toto usnesení je vstupním příspěvkem k této strategii

Kosmická strategie a pronikání na trh

1.  vybízí Komisi, aby představila komplexní, ambiciózní a do budoucna orientovanou strategii, která v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu zajistí Evropě vůdčí postavení v oblasti kosmických technologií a služeb na světových trzích a nezávislý přístup do vesmíru a která zajistí rovné podmínky soutěže pro evropský kosmický průmysl;

2.  je přesvědčen, že jedním z hlavních prvků této strategie by mělo být zajištění odbytu pro data, služby a aplikace založené na kosmických technologiích s cílem maximalizovat socioekonomické přínosy programů EU v oblasti vesmíru;

3.  vyzývá Komisi, aby v rámci chystané strategie představila i návrh jasně formulované evropské politiky v oblasti kosmického průmyslu;

4.  vyzdvihuje skutečnost, že budoucí rozvoj programů EU v oblasti vesmíru by se měl zaměřovat na uživatele a vycházet z potřeb uživatelů ve veřejném a soukromém sektoru a vědecké obce;

5.  je si vědom toho, že na provádění vesmírné politiky EU se podílí celá řada zúčastněných stran, zejména Komise, Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), Evropská kosmická agentura (ESA), poskytovatelé služeb programu Copernicus (Eumetsat, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Frontex, Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, Společné výzkumné středisko, Mercator Ocean), členské státy a průmysl; vybízí tyto strany k dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce, zejména mezi EU a ESA; vyzývá Komisi, aby se chopila hlavní iniciativy, pokud jde o rozvíjení schopností evropského průmyslu v oblasti zlepšování přístupnosti údajů, pronikání na trh a konkurenceschopnosti na světových trzích;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit institucionální rámec aktivit EU v oblasti vesmíru a vytvořit tak příznivější prostředí pro jejich uplatnění mezi spotřebiteli ve veřejném i soukromém sektoru; žádá Komisi, aby ve své strategii tuto potřebu řešila a navrhla jasné definice rolí jednotlivých aktérů;

7.  podtrhuje význam regionálního rozměru; podporuje rozsáhlejší zapojení regionálních a místních orgánů do úspěšného vesmírné politiky EU; zdůrazňuje, že místní iniciativy je třeba koordinovat na vnitrostátní úrovni, aby se práce Komise a členských států neduplikovala;

Technické překážky

8.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění obou stěžejních programů, tj. programu Galileo a Copernicus; je přesvědčen, že by měly být chápány jako programy, které se vzájemně doplňují, a že jejich synergie by měly být ještě více podporovány; naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržela stanovený časový rámec a zajistila rychlé a úplné fungování vesmírné i pozemní infrastruktury a služeb poskytovaných oběma stěžejními programy; je přesvědčen, že zabránění dalším zpožděním má klíčový význam pro zachování důvěry soukromého sektoru; opětovně poukazuje na příležitost, které se pro evropský GNSS otevírají na světových trzích v souvislosti s rozšířením pokrytí služby EGNOS do jihovýchodní a východní Evropy, Afriky a na Blízký východ;

9.  podporuje vývoj integrovaných aplikací využívajících jak programu EGNOS/Galileo, tak programu Copernicus;

10.  domnívá se, že data získávaná v rámci programu Copernicus jsou šířena velmi nejednotným způsobem a že nezbytným předpokladem jejich využívání v evropském průmyslu je přijmout opatření na úrovni EU; podtrhuje skutečnost, že lepší přístupnost údajů z pozorování Země v rámci programu Copernicus je podmínkou rozvoje silnějšího dodavatelského průmyslu; zdůrazňuje zejména potřebu urychlit přístup k velkým souborům dat získávaných na základě pozorování Země, jako jsou data z časových řad;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila zpřístupnění data na nezávislých platformách IKT, které umožní uchovávání, správu, zpracování a snadné zpřístupnění velkých objemů dat a usnadní spojování datových souborů z co největšího množství zdrojů a jejich poskytování uživatelům; domnívá se, že platformy tohoto druhu by měly:

   sdružovat poptávku a pomáhat tak překonávat tak její současnou roztříštěnost a vytvářet vnitřní trh s údaji získávanými na základě pozorování Země bez nutnosti regulačních opatření;
   zaručit uživatelům otevřený a nediskriminační přístup;
   umožnit průmyslu poskytovat prostřednictvím těchto platforem jakékoli služby, které bude považovat za vhodné;
   doplňovat další snahy, které vyvíjejí členské státy, Evropská kosmická agentura (ESA), průmysl a otevřený vědecký cloud (Open Science Cloud);

12.  doporučuje také, aby Komise v úzké součinnosti s členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) pracovala na vytvoření náležitě integrovaného systému infrastruktury s patřičnou úrovní zajištění bezpečnosti dat;

13.  upozorňuje na to, že bez čipových sad a přijímačů umožňujících příjem dat z programu Galileo bude tento program pronikat na trh jen velmi obtížně; vítá proto, že v rámci rozpočtu evropského GNSS byly vyčleněny prostředky na program financování nazvaný „Základní prvky“, který spravuje Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) a který by měl podpořit jejich vývoj; naléhavě vyzývá Komisi, aby v polovině období provedla přezkum s cílem zjistit, zda by se tato částka neměla zvýšit;

14.  vyzývá Agenturu pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), aby i nadále spolupracovala k výrobci čipových sad a přijímačů a byla tak schopna porozumět jejich potřebám a poskytovat jim nezbytné technické informace a specifikace s cílem zajistit, aby co největší množství uživatelských zařízení bylo slučitelné s programem Galileo; je přesvědčen, že v rámci procesu vývoje programu by měly být zohledněny potřeby průmyslu, tak aby tento systém odpovídal i nadále potřebám trhu; vybízí Komisi, aby zajistila, že průmysl zařadil program Galileo mezi referenční konstelace pro přijímače umožňující příjem signálu z různých konstelací;

15.  připomíná, že program Galileo bude mít určité distinktivní funkce, tzn. že bude nabízet určité výhody, které ho budou odlišovat od jiných konstelací GNSS, jako je otevřená ověřovací služba a velmi vysoká přesnost a spolehlivost jeho komerční služby; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby tyto distinktivní funkce byly dostupné co nejdříve, protože to pomůže zajistit, aby se Galileo stal referenční konstelací, a bude pak možné propagovat jeho výhody oproti konkurentům;

16.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit zavedení nezbytných technických norem, které umožní využívání dat a služeb využívajících kosmických technologií; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem stanovení těchto norem zřídila tematické pracovní skupiny tvořené odborníky z členských států;

Tržní překážky

17.  domnívá se, že činnosti vyvíjené v rámci veřejného sektoru, včetně činností pověřených evropských agentur, by měly být předvídatelné, aby stimulovaly investice soukromého sektoru; je v zásadě toho názoru, že v budoucnu by služby využívající kosmických technologií měly být poskytovány a dodávány komerčními podniky vyjma případů, kdy tomu brání nějaký dobrý důvod, například zjevná bezpečnostní rizika; navrhuje, aby hodnocení nařízení týkajících se programů Copernicus a Galileo v polovině období bylo využito k zajištění toho, aby se na dodávání služeb podílel ve větší míře soukromý sektor;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokud jde o data získávaná v rámci programu Copernicus, co nejdříve jasně vymezila funkci hlavních veřejných služeb (jaké produkty poskytují v rámci politiky otevřeného a bezplatného přístupu, postupy doplňování nových produktů) a oblast, která by měla být přenechána navazujícímu odvětví; vybízí Komisi, aby posoudila, nakolik jsou data s vysokým rozlišením získávaná na základě pozorování Země potřebná pro vnitřní provozní účely EU; domnívá se, že data tohoto druhu by měli dodávat evropští komerční poskytovatelé, tak aby evropský průmysl získal silné postavení, což by mu umožnilo tato data prodávat na světových komerčních trzích; naléhavě vybízí Komisi, aby přijala rovněž opatření, která usnadní poskytování služeb využívajících kosmických technologií veřejným orgánům, včetně opatření, která budou stimulovat zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zejména na podporu inovativních malých a středních podniků;

19.  vyzývá k zintenzivnění úsilí v oblasti zvyšování povědomí veřejnosti, soukromého sektoru a konečných uživatelů o potenciálu kosmických programů EU a v oblasti podpory využívání údajů, které jsou získávány na základě kosmických technologií, ve veřejném sektoru a v podnikatelské sféře; je přesvědčen, že efektivní by mohl přístup vycházející od uživatele a založený na řešení problémů, který umožní nabízet vhodné provozní družicové služby odpovídající politickým potřebám; doporučuje, aby Komise podněcovala předávání osvědčených postupů, jako je tomu v případě kosmického programu Spojeného království pro inteligentnější státní správu („UK Space for Smarter Government Programme“); má za to, že Komise může v souvislosti se shromažďováním potřeb veřejného sektoru a s poskytnutím pomoci při vytváření poptávky sehrát důležitou roli;

20.  oceňuje různé osvětové aktivity ze strany Komise, Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), Evropské kosmické agentury (ESA), poskytovatelů služeb programu Copernicus, vnitrostátních kosmických agentur a dalších zúčastněných stran; jako úspěšné příklady osvědčených postupů vyzdvihuje výroční konference o evropské politice pro oblast vesmíru, konference o evropských řešeních pro oblast vesmíru, Kosmické dny, European Space Expo, výtvarnou soutěž Galileo, soutěž evropské družicové navigace (ESNC) a Copernicus Masters;

21.  je přesvědčen, že je třeba vyvinout větší úsilí na propagaci a podporu tržní uplatnění programu Copernicus;

22.  vybízí Agenturu pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), aby i nadále vyvíjela snahy v oblasti propagace a podporu tržní uplatnění programu Copernicus a systému EGNOS a v oblasti poskytování informací o potřebách uživatelů a vývoji trhu v oblasti družicové navigace;

23.  domnívá se, že Komise by do zvyšování povědomí o výhodách spojených s používáním dat získávaných v rámci programu Copernicus a Galileo měla zapojit síť regionálních středisek Europe Direct v členských státech a měla by rovněž podporovat veřejné orgány ve formulaci jejich potřeb;

Oblast vesmíru v politikách EU

24.  doporučuje, aby Komise a členské státy zajistily, že infrastruktury evropských kosmických programů a jejich služeb bylo využíváno v souvisejících politikách a programech; domnívá se, že Komise by měla posílit vazby mezi kosmickými zařízeními EU a svými činnosti v oblastech politiky, jako je vnitřní trh, průmyslová základna, zaměstnanost, růst, investice, energetika, klima, životní prostředí, zdravotnictví, zemědělství, lesnictví, rybolov, doprava, cestovní ruch, jednotný digitální trh, regionální politika a územní plánování; je přesvědčen, že velký potenciál se skrývá v hledání řešení výzev, jako je migrace, správa hranic a udržitelný rozvoj;

25.  naléhavě proto Komisi vyzývá, aby všechny stávající a nové politické iniciativy prověřila možnost uplatnění kosmických technologií („space check“) s cílem zajistit, aby kosmická zařízení EU měla co nejlepší využití; vyzývá Komisi, aby přezkoumala platné právní předpisy EU a posoudila, zda v nich není nutné provést změny, aby stimulovaly využívání družicových údajů a služeb (GNSS, pozorování Země, telekomunikace), vytvářely socioekonomické či jiné přínosy a zavedly prověřování možnost uplatnění kosmických technologií („space check“) u veškeré nové legislativy;

26.  vybízí Komisi, aby prověřila možnosti zavedení evropského GNSS a systému Copernicus v rámci unijní politiky sousedství a rozvojové politiky a v rámci jednání o spolupráci se zeměmi, které nejsou členskými státy EU, a s mezinárodními organizacemi;

27.  zdůrazňuje kritický význam údajů z evropského GNSS pro zvyšování bezpečnosti a účelné využívání inteligentních dopravních systémů a systémů řízení dopravy; poukazuje na nařízení o celoevropském palubním tísňovém volání (eCall) a digitálních tachografech, jež přispějí k širšímu příjetí programu Galileo a systému EGNOS; vybízí Komisi, aby se zabývala dalšími vhodnými oblastmi uplatnění, které by bylo přínosné z hlediska bezpečnosti občanů EU, jako je zjištění polohy osoby využívající tísňového volání / odesílající tísňovou zprávy; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu přijala legislativní opatření, která umožní zajistit slučitelnost čipových sad GNSS se systémem Galileo / EGNOS, a to zejména v oblasti civilního letectví a kritické infrastruktury;

28.  zdůrazňuje skutečnost, že data a služby využívající kosmických technologií mohou sehrát významnou roli v souvislosti s tím, že mohou Evropě umožnit získat vůdčí postavení v nejvýznamnějších oblastech technologického vývoje, jako je internet věcí, inteligentní města, data velkého objemu a propojená/autonomní vozidla; vítá v této souvislosti „Amsterodamské prohlášení“, v němž byla vyzdvižena úloha systému Galileo a EGNOS;

Přístup k financování a odborným znalostem

29.  zdůrazňuje, že je třeba posílit financování vývoje návazných aplikací a služeb a návazných trhů obecně; vybízí Komisi, aby během příštího VFR posoudila, zda je na tento účel žádoucí vyčlenit větší díl rozpočtu EU na oblast vesmíru;

30.  zdůrazňuje, že EU má k dispozici celou řadu možností přístupu k financování, kterých může v rámci podpory navazujícího kosmického sektoru využít (Horizont 2020, ESI fondy, COSME, Evropský fond pro strategické investice (EFSI) ad.); vyzývá Komisi, aby tyto nástroje využívala koordinovaným a cílem způsobem a aby za tímto účelem mimo jiné usnadnila poskytování poradenských a místních služeb; vybízí Komisi, aby rovněž zavedla inovativní a flexibilní mechanismy financování a nalezla řešení nedostatečné dostupnosti rizikového a rozvojového kapitálu; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat zjednodušení přístupu k financování ve prospěch začínajících podniků, mikropodniků a malých a středních podniků, což by jim mělo především pomoci uspět v počátečních fázích uvádění na trh;

31.  vyzývá Komisi, aby zlepšením přístupu k financování a prostřednictvím náležité podpory konkurenceschopnosti evropského kosmického průmyslu a rovněž prostřednictvím zvláštních opatření EU, která Evropě umožní nezávislý přístup do kosmu, podporovala internacionalizaci společností poskytujících služby využívající kosmických technologií, a to i z řad malých a středních podniků;

32.  doporučuje, aby byla posílena vazba mezi výzkumem a vývojem a podporou programů rozvoje podnikání; domnívá se především, že je třeba lépe využívat inovativního potenciálu programu Horizont 2020 pro kosmické odvětví; žádá, aby byla přijata vhodná strategie šíření výsledků kosmického výzkumu prováděného v rámci programu Horizont 2020 v podnikatelské sféře, a domnívá se, že je nutno podporovat těsnější spolupráci mezi univerzitami a soukromými společnostmi v oblasti vývoje aplikací a služeb;

33.  je přesvědčen, že klastry, inkubátory a jiné podobné iniciativy v oblasti kosmického průmyslu napomáhají pronikání na trh, podněcují inovace a podporují synergie mezi kosmickým průmyslem, IKT a dalšími hospodářskými odvětvími; vítá proto snahy některých členských států na tomto poli, jakož i podnikatelské inkubátory Evropské kosmické agentury (ESA); domnívá se, že Komise by měla na základě těchto snah vypracovat ucelenou strategii EU na podporu podnikání v oblasti vesmíru a vytváření vazeb mezi těmito snahami a širší oblastí hospodářství; vyzývá Komisi, aby pomohla odstraňovat geografickou nerovnováhu projevující se nedostatečným rozvojem těchto aktivit ve středoevropských a východoevropských zemích; podtrhuje potřebu posílení spolupráce, výměny informací a osvědčených postupů a společného využívání infrastruktury;

34.  domnívá se, že EU a členské státy by ve spolupráci se soukromým sektorem měly zintenzivnit své úsilí zaměřující se na podporu dovedností a podnikání a získávání studentů technických univerzit, mladých vědců a podnikatelů pro práci v oblasti vesmíru; domnívá se, že to přispěje k zachování špičkových kapacit kosmické vědy a zabrání odlivu vysoce vzdělaných a kvalifikovaných odborníků do jiných částí světa;

o
o   o

35.  pověřuje svého předsedu/svou předsedkyni, aby předala/předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 72.
(2) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.
(3) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77.
(6) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0267.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0534.
(9) Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 16.
(10) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 1.
(11) Space Market Uptake in Europe („Pronikání na trh v oblasti vesmíru“), studie vypracovaná pro výbor ITRE, Generální ředitelství pro vnitřní politiku, tematická sekce A, 2016, ISBN 978-92-823-8537-1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí