Evropský parlament

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162 a 174–178 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro účinnou politiku soudržnosti(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii(9),

–  s ohledem na příručku Komise ze dne 22. února 2016 nazvanou „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování evropských strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

–  s ohledem na pokyny Komise z roku 2014 nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0553),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2013 nazvané „Hodnocení výsledků v oblasti inovací v Evropě: na cestě k novému ukazateli“ (COM(2013)0624),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. května 2012 nazvané „Aktivní stárnutí: Inovace – Inteligentní zdravotnictví – Lepší život“(10),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. května 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“(11),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. října 2014 nazvané „Opatření na podporu vytváření podmínek pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií“(12),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise zveřejněný v roce 2014, který obsahuje pokyny pro tvůrce politik a prováděcí subjekty nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“ (SWD(2014)0205),

–  s ohledem na pilotní projekt „Politika soudržnosti a součinnost s fondy v oblasti výzkumu a vývoje: cesta k excelenci“,

–  s ohledem na přípravnou akci Evropského parlamentu v regionu Východní Makedonie a Thrákie (REMTh),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0159/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU musí v současném období ekonomické, finanční a sociální krize zintenzivnit své úsilí o vytvoření inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací je jednou z investičních priorit v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) pro období 2014–2020; vzhledem k tomu, že podpora inovací se v rámci EU a členských států značně liší, zejména pokud jde o využívání znalostí a technologií na podporu inovací;

C.  vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 se po členských státech poprvé požaduje, aby vytvořily vnitrostátní nebo regionální strategie pro inteligentní specializaci prostřednictvím zapojení vnitrostátních a regionálních řídicích orgánů a zúčastněných stran, jako jsou vysokoškolské instituce, průmysloví a sociální partneři, do procesu objevování podnikatelského potenciálu;

D.  vzhledem k tomu, že inteligentní specializace kombinuje a propojuje různé politiky včetně politik týkajících se podnikání, vzdělávání a inovací, aby mohly regiony určit a vybrat prioritní oblasti pro svůj rozvoj a s tím související investice prostřednictvím zaměření se na své silné stránky a komparativní výhody;

E.  vzhledem k tomu, že by strategie RIS3 měly pomoci ke zvyšování konkurenceschopnosti evropského hospodářství, rozvíjení evropské přidané hodnoty v oblasti inovací, vytváření více vysoce kvalitních pracovních míst a využívání široké škály zkušeností; vzhledem k tomu, že by měly přispívat k šíření osvědčené praxe a rozvíjení nového podnikatelského ducha ve spojení s fungujícím jednotným digitálním trhem a inteligentní specializací, což by mohlo vést k novým dovednostem, znalostem, inovacím a zaměstnanosti, a tím k lepšímu využívání výsledků výzkumu a veškerých forem inovací;

F.  vzhledem k tomu, že vytváření strategie RIS3 zahrnuje proces rozvoje mechanismů řízení ze strany několika subjektů a identifikaci oblastí největšího strategického potenciálu v konkrétním místě, nastavení strategických priorit a vytvoření účinných podpůrných služeb pro podniky, aby se maximalizoval potenciál rozvoje založeného na znalostech v jednotlivých regionech;

G.   vzhledem k tomu, že RIS3 přispívají k účinnému využívání prostředků EU, ovlivňují všechny členské státy a regiony Unie a uvolňují potenciál všech regionů, čímž napomáhají EU překonávat její inovační mezery na vnitřní i mezinárodní úrovni s cílem zvýšit její konkurenceschopnost na celosvětové úrovni;

H.   vzhledem k tomu, že včasný a úspěšný rozvoj strategií RIS3 v členských státech je do značné míry závislý na zvýšení jejich administrativní kapacity v oblasti programování, sestavování rozpočtu, provádění a hodnocení v souladu s politickým rámcem, a to s cílem posílit soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací; vzhledem k tomu, že tento rozvoj musí vzít v úvahu skutečnost, že počáteční hodnocení strategií inteligentní specializace přinesla smíšený obraz, zejména pokud jde o výběr priorit, které jsou často považovány za příliš obecné nebo nedostatečně napojené na regionální hospodářské a inovativní struktury, což znamená, že strategie inteligentní specializace musí být v tomto ohledu zdokonaleny;

I.  vzhledem k tomu, že platforma RIS3 podporuje sdílení zdola nahoru a vzájemnou výměnu a přenos poznatků mezi účastnícími se regiony; vzhledem k tomu, že tento proces musí mít prioritu s ohledem na budoucí vytváření a praktické provádění iniciativ inteligentní specializace;

Ústřední úloha RIS3 v přínosu politiky soudržnosti k cílům strategie Evropa 2020

1.  zdůrazňuje, že strategie inteligentní specializace podporují tematickou koncentraci a strategické programování evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) a vedou k vyšší orientaci na výkonnost na daném místě, čímž přispívají k plnění cílů strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že cílem těchto strategií je vytvářet udržitelný růst založený na znalostech, vyvážený rozvoj a vysoce kvalitní pracovní místa ve všech regionech, a to nejen v dobře rozvinutých oblastech, ale také v regionech procházejících přeměnou a v méně rozvinutých, venkovských a ostrovních regionech;

2.  žádá řádné dodržování nových ustanovení o podmíněnosti ex ante pro přidělování prostředků z ESI fondů, aby mohly strategie inteligentní specializace fungovat;

3.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby rozvíjely strategie RIS3 na základě analýzy stávajících možností, kapacit a kompetencí každého regionu a aby se zaměřily na objevování podnikatelského potenciálu s cílem odhalit formující se mezery na trhu nebo komparativní výhody inteligentní specializace, předcházet nucené a umělé přílišné specializaci a posílit intenzivnější partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a současně zabránit případným konfliktům zájmu mezi soukromým a veřejným sektorem;

4.  podporuje široké pojetí inovací jako přetvoření myšlenky do nového nebo vylepšeného výrobku nebo služby, které jsou uvedeny na trh, do nového nebo vylepšeného výrobního procesu využívaného v průmyslu nebo obchodě nebo do nového přístupu k sociálním službám;

5.  vyzývá regiony, aby navrhly modely pro inovativní podpůrné služby, které by měly doplnit nebo nahradit stávající podpůrné služby, s cílem umožnit danému regionu využít jeho maximální konkurenční potenciál, pomoci podnikům přijímat nové poznatky a technologie, aby si zachovaly konkurenceschopnost, a zajistit, aby zdroje pro výzkum a inovace dosáhly kritický objem;

6.  žádá Komisi, aby sladila obecné nařízení o blokových výjimkách s cílem umožnit, aby ESI fondy mohly nabízet podmínky pro známku vysoké kvality;

7.  žádá vnitrostátní orgány, aby investovaly do regionálního zpravodajství a hloubkové analýzy velkého objemu dat, což jim umožní ukázat svou jedinečnou konkurenční výhodu a pochopit vývojové trendy týkající se regionálních podniků v globálním hodnotovém řetězci;

8.  zastává názor, že platforma S3, kterou zřídilo GŘ Komise REGIO a která je ve Společném výzkumném středisku v Seville, hraje klíčovou úlohu v poradenství a srovnávání regionů ohledně jejich inovačních strategií, pomáhání zaostávajícím regionům a posilování víceúrovňové správy a součinnosti mezi regiony tím, že poskytuje informace, metodiky, expertízy a poradenství vnitrostátním a regionálním tvůrcům politik; zdůrazňuje, že by tato platforma měla neustále usilovat o aktualizaci své databáze, se zřetelem na místní potřeby, specifika a priority příslušných regionů a měst;

9.  je toho názoru, že platforma S3 v Seville by měla věnovat patřičnou pozornost zaostávajícím regionům a zejména by jim měla být nápomocná při utváření a zaměřování jejich strategií;

10.  domnívá se, že menší regiony mají více problémů při vytváření a provádění strategií, a požaduje vypracování návrhů na zvýšení podpory těchto regionů s cílem zlepšit provádění strategií S3 a výměnu osvědčených postupů;

11.  vítá, že se Komise v poslední době zaměřuje na zaostávající regiony, jako naznačuje nedávný pilotní projekt týkající se přípravné akce Evropského parlamentu v regionu Východní Makedonie a Thrákie, který se do konce roku 2017 rozšíří na regiony z osmi členských států;

12.  vítá pokračování platformy „Regionální monitorování inovací plus“ (RIM Plus), kterou zřídilo GŘ Komise GROW, vznik observatoře pro výzkum a inovace, kterou zřídilo GŘ RTD, a různá znalostní centra týkající se politik vytvořená v rámci GŘ JRC (EK), která poskytují vnitrostátním a regionálním subjektům účastnících se projektu S3 komplexní údaje, ukazatele a pokyny;

13.  očekává další podrobnosti o Evropské radě pro inovace, jejímž cílem je vytvoření jednoho kontaktního místa pro inovátory, což umožní propojit výdobytky vědy s potřebami podniků a veřejných orgánů v Evropě;

14.  připomíná, že veřejné financování zůstává silnou hnací sílou inovací; vyzývá dotčené orgány, aby k většímu zaměření na finanční nástroje přistupovaly obezřetně, neboť inovace by se neměly zaměřovat jen na granty, ale měly by být schopny nalézt rovněž alternativní způsoby svého financování, jako jsou půjčky a záruky, a zároveň by měla být zachována rovnováha mezi granty a alternativními způsoby financování (veřejné a soukromé financování);

Víceúrovňová správa a její kapacita

15.  vyjadřuje politování nad tím, že se některé členské státy rozhodly pro národní RIS3, aniž by daly místním a regionálním orgánům příležitost vytvořit si vlastní představu, čímž podkopávají proces objevování podnikatelského potenciálu probíhající „zdola nahoru“, který by měl být v RIS3 zakotven; zdůrazňuje význam regionálního přístupu, protože provádění RIS3 může být úspěšné pouze tehdy, bude-li založeno na místních a regionálních kapacitách; vyzývá příslušné členské státy, aby zvážily nahrazení národních RIS3 regionálními RIS3, aby nezůstaly nevyužity žádné možnosti růstu, a žádá lepší koordinaci mezi národními a regionálními strategiemi S3 vždy, kdy je to vhodné, s cílem přizpůsobit je budoucím potřebám a požadavkům udržitelného rozvoje, zejména v odvětví potravin a energetiky; lituje toho, že zásada partnerství zahrnutá v článku 5 nařízení o společných ustanoveních nebyla vždy dodržována; vyzývá členské státy, aby dodržovaly zásadu partnerství ve všech fázích přípravy a provádění dohody o partnerství a operačních programů;

16.  je přesvědčen, že kvalita spolupráce správních orgánů a příslušných subjektů v regionech bude mít rozhodný vliv na strategii RIS3 a významným způsobem sníží riziko nesprávného výběru priorit; zdůrazňuje v této souvislosti význam konzultací s podniky, zejména s malými a středními podniky, protože „vize inovace“ bude úspěšná pouze tehdy, pokud budou mít podniky odpovídající potenciál uvést ji do praxe;

17.  zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi všemi úrovněmi správy s cílem podpořit náhled na regionální strategie zdola nahoru, včetně všech orgánů a zúčastněných stran v oblasti inteligentní specializace, jakož i odborníků, občanské společnosti a konečných uživatelů, a prolomit tak mentalitu nespolupráce; poukazuje na to, že neschopnost přizpůsobit příslušné právní předpisy členských států vytváří překážky při realizaci investic ve výzkumu a inovacích;

18.  poukazuje na omezenou úlohu, kterou hrála občanská společnost ve strategiích RIS3, a vyzývá k posílení její účasti prostřednictvím platforem a partnerství spolupráce, jelikož mohou pomoci lépe formovat strategie, posilovat spolupráci se společností a vést k lepší správě;

19.  zdůrazňuje význam úzké spolupráce v rámci celé fáze provádění mezi operačními programy a RIS3;

20.  požaduje prohloubení dialogu a spolupráce mezi orgány EU (EP a Rada) a také na úrovni výkonné moci (Komise a vnitrostátní prováděcí orgány) s cílem dosáhnout příznivý rámec pro inovace a výzkum a posílit provádění RIS3 v kontextu nadcházejícího přezkumu víceletého finančního rámce 2014;

21.  vyzývá Komisi a další dotčené orgány, aby poskytly dodatečnou pomoc při provádění strategie RIS3 těm členským státům, které ji potřebují;

22.  vyzývá k nepřetržitému úsilí podporovat změnu mentality a prosazovat přístupy inovativní politiky s cílem podpořit intraregionální, meziregionální, extraregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráci, včetně prostřednictvím makroregionů, za pomoci stávajících nástrojů jako je INTERREG, a to v zájmu rozvoje evropské přidané hodnoty ve strategiích;

23.  připomíná, že je důležité zdůraznit význam sociálních inovací, které mohou pomoci vytvářet nové podnikatelské modely a kulturu, a vytvořit tak vhodné prostředí pro zavádění oběhového hospodářství;

24.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní o přidané hodnotě strategií RIS3 a jejich provádění v operačních programech a aby v sedmé zprávě o soudržnosti navrhla navazující opatření;

25.  lituje, že mezi regiony nedochází k dostatečné spolupráci na základě inteligentní specializace; podotýká, že společný strategický rámec nabízí možnost využít až 15 % z fondů v rámci nařízení o společných ustanoveních (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond) na tuto spolupráci mimo vlastní region; zdůrazňuje, že čl. 16 odst. 3 sdělení „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ ukazuje, že tyto možnosti nebyly doposud dostatečně využívány; vyzývá členské státy a regionální orgány, aby tyto nabízené možnosti využívaly ve větší míře;

26.  vyzývá k rozvoji flexibility a koordinačních mechanismů propojujících výsledky procesu RIS3 a provádění Horizontu 2020 a dalších programů; vybízí regiony, aby se zapojily do nadnárodní spolupráce, jako je iniciativa Vanguard, známka vysoké kvality, Platforma pro výměnu poznatků, platformy S3, cesta ke špičkovému výzkumu či regionální inovační schémata pro střediska společného umístění Evropského inovačního a technologického institutu; vyzývá k usnadnění rozvoje strategických partnerství klastrů na podporu investic, posílení spolupráce, vytvoření součinnosti a podporu výměny názorů, aby nedocházelo ke zdvojování činností a neúčelnému vynakládání veřejných prostředků;

27.  vybízí vnitrostátní a evropské instituce, aby pokračovaly v monitorování rozdílů v oblasti inovací nejenom mezi členskými státy EU a napříč regiony NUTS 2, ale také ve stále větší míře v rámci jednotlivých členských států;

28.  věří, že postupy by měly být zjednodušeny a překážky v administrativních postupech daných strategií by měly být omezeny;

29.  vyzývá příslušné orgány na všech úrovních, aby zjednodušily postupy a snížily počet překážek v rámci postupů, jež se týkají správy daných strategií; vybízí k investicím do lidského kapitálu, a to i prostřednictvím meziregionálních partnerství EU, čímž se zkvalitní administrativní kapacita a správa, provádění i monitorování procesu RIS3, přičemž nevznikne další administrativní aparát; vybízí orgány, aby upřednostňovaly výzkum a inovace v regionech, které mají odpovídající potenciál, ale v nichž je nízká úroveň investic do této oblasti;

30.  naléhavě žádá regiony a členské státy, aby zintenzívnily využití dostupných rozpočtových prostředků na technickou asistenci k zajištění účinného a účelného provádění RIS3;

31.  připomíná, že strategie inteligentních specializací by měly být také účinným nástrojem k vypořádání se se sociálními, environmentálními, klimatickými a energetickými výzvami, k podpoře přelévání znalostí a k technologické diverzifikaci;

Lepší součinnost pro růst a vytváření pracovních míst

32.  kritizuje nedostatečnou součinnost mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími finančními nástroji EU, což brání spolupráci, soudržnosti a integraci prostředků z fondů EU a redukuje jejich výsledky a účinek; žádá, aby se věnovalo více pozornosti i výzkumu tomu, jak dosáhnout lepšího strategického přístupu k synergiím a zohlednit kombinaci, komplementaritu a potenciál nástrojů financování tak, aby se naplno využily záruky EU pro financování investičních platforem;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat a prohloubit přístupy „trojité a čtverné šroubovice“ k inteligentní specializaci na regionální úrovni a začlenit veřejnou správu, podniky, vysoké školy a občany; zdůrazňuje, že úloha posledních dvou zmíněných skupin (tj. institucí vysokého školství / výzkumu a občanských organizací) by měla být v nových programech EU a v nových druzích financování posílena;

34.  vyzývá k navýšení podpory pro malé a střední podniky a začínající společnosti, protože valná většina z nich stojí v popředí radikálních inovací, významným způsobem přispívá k vyhledávání místních talentů v různých oblastech a zaměstnává mladé;

35.  podporuje neustálé hledání spolehlivých ukazatelů, které monitorují inovační výkonnost na všech úrovních správy tak, že lépe využívají a koordinují zdroje Eurostatu a dalších GŘ Evropské komise, při zohlednění výsledků OECD, ESPON či dalších aktérů v této oblasti, jako jsou například národní statistické úřady;

36.  zdůrazňuje, že koordinované a komplementární využívání fondů ESI spolu s Horizontem 2020 a Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), jež je v souladu s pokyny pro doplňkovost evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice, které vydala Evropská komise v únoru 2016, poskytuje vynikající příležitost pro podporu inovací na regionální, vnitrostátní a unijní úrovni posílením atraktivity investic do výzkumu a inovací, aby přilákaly soukromý kapitál v zájmu doplnění veřejného financování; vyzývá místní a regionální orgány, aby co nejvíce využily možností, jak tyto nástroje kombinovat;

37.  vyzývá k získávání adekvátních informací, které by napomohly dosáhnout součinnosti mezi různými politikami a nástroji dostupnými v RIS3, jako je politika soudržnosti na období 2014–2020, platforma inteligentní specializace, Evropské středisko pro sledování klastrů, evropské inovační partnerství, Evropské strategické fórum, klíčové základní technologie a výzkumné infrastruktury;

38.  vybízí regiony, aby zaváděly své RIS3 v zájmu posílení otevřené inovační mentality a ekosystémové spolupráce na základě modelu „čtverné šroubovice“;

39.  zdůrazňuje význam přizpůsobení vzdělávání a výzkumu skutečným potřebám trhu ve snaze zajistit, aby inovace vyhovovaly poptávce a vedly k hospodářskému růstu;

Inteligentní města jako katalyzátor RIS3

40.  připomíná klíčovou úlohu, kterou v rámci hospodářského a sociálního rozvoje Unie plní městské oblasti EU díky tomu, že fungují jako centra pro různé aktéry a odvětví, kombinují výzvy a příležitosti inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a slouží jako průkopníci integrovaného a místního politického přístupu; zdůrazňuje důležitost městských oblastí, které katalyzují lidské zdroje, infrastrukturu a investiční potenciál pro rozvoj inovačních klastrů;

41.  vyzývá Komisi, aby v zájmu vytvoření synergií a silných vazeb pro efektivní využití zdrojů vzala při vytváření městské agendy EU v úvahu strategie RIS3 a další inovační programy, se zvláštním zřetelem na integrované územní investice;

42.  zdůrazňuje důležitost zajištění inovativní přeshraniční spolupráce mezi odvětvími na principu „trojité šroubovice“, která se zaměří na evropské výzvy ohledně toho, jak učinit regiony a města inteligentnější, zelenější a příjemnější pro život i práci;

43.  zdůrazňuje potřebu dalšího rozvoje a rozšíření konceptu „inteligentních a propojených měst“ napříč Evropou; vítá záměr nizozemského předsednictví EU vytvořit ve spolupráci s regionálními orgány přístup „zdola nahoru“ pro posílení měst, vypracovat městskou agendu EU a vytvořit z inteligentních měst města vynikající; podporuje v této souvislosti přípravu Amsterodamského paktu, jehož středobodem je trvalý růst a vytváření pracovních míst, posilování vztahů mezi všemi stranami, občany i sociálními organizacemi a podpora udržitelného rozvoje podporujícího začlenění;

44.  poukazuje na podporu různých druhů spolupráce mezi městy a různých schémat výměny znalostí na poli inteligentních specializací a inovací, jako je například iniciativa „Otevřená, agilní a inteligentní města“ podporovaná Komisí;

45.  podporuje iniciativy Komise a Rady pro městskou agendu EU v kontextu Amsterodamského paktu; vyzývá Komisi, aby posílila soudržnost městských a regionálních politik; žádá Komisi, aby v sedmé zprávě o soudržnosti předložila návrhy ke sladění iniciativ a metodologie „Inteligentní města“ a RIS3;

Monitorování a hodnocení

46.  konstatuje, že ačkoli většina regionů RIS3 přijala, mnoho jich stále potřebuje pracovat na tom, aby splnily požadavky předběžné podmíněnosti, přičemž hlavní výzvu pro ně představuje mechanismus kontroly, rozpočtový rámec a opatření na podporu investic do soukromého výzkumu a inovací;

47.  připomíná místním a regionálním subjektům s rozhodovací pravomocí důležitost závazku využívat RIS3 jako nástroj ekonomické transformace ve svém regionu, což ovlivňuje také politiku EU;

48.  vítá skutečnost, že tyto regionální strategie se soustředí na energetiku, zdravotnictví, informační a komunikační technologie, pokročilé materiály, potraviny, služby, cestovní ruch, udržitelné inovace a dopravu, biohospodářství, výrobní systémy a na kulturní či tvůrčí odvětví, jakož i na jiné specializace a odvětví, která jsou v daném regionu nejvíce konkurenceschopná; vyjadřuje však politování nad nedostatkem rozmanitosti mnoha těchto strategií a vyzývá k přehodnocení procesu určování priorit, čímž se předejde riziku, že se všechny strategie zaměří na tatáž témata; vyzývá k tomu, aby byly vytvořeny strategie nejenom v oblasti špičkových technologií, ale také v oblasti technologií na nižší úrovni a v oblasti sociálních inovací, a vyzývá všechny zúčastněné, aby se snažili o meziodvětvovou spolupráci, protože může podporovat inovace;

49.  věří, že podpora vnitrostátních středisek pro sledování strategií inteligentních specializací může pomoci vybudovat silnější systém ukazatelů pro monitorování RIS3, zejména co se týče metodik a školení;

50.  poukazuje na to, že je-li třeba prokázat jedinečné konkurenční výhody určitého regionu, ukáže se, že některé strategie RIS3 jsou nedostatečně zdokumentované, jiné naopak nedokládají schopnost zainteresovaných subjektů povzbuzovat podniky k vytváření inovací nebo výzkumníky k provádění aplikovaného výzkumu či nalezení komerčního využití svých výsledků; poznamenává dále, že některé regiony mají obsáhlé strategie a zjednodušené ukazatele monitorování; naléhavě proto vyzývá, aby byla navýšena kapacita veřejných orgánů shromažďovat a hodnotit získané relevantní informace a aby se zároveň podpořilo koordinované úsilí regionů a ústředních orgánů identifikovat a standardizovat stávající databáze a zpřístupnit je zainteresovaným subjektům;

51.  vyzývá EU a členské státy, aby využívaly stávající nástroje, jako je průzkum Společenství v oblasti inovací, a prováděly pravidelné (roční a půlroční) sledování toho, jak jsou strategie prováděny – a to jak kvantitativně, tak kvalitativně – a aby do tohoto procesu zapojily veškeré zainteresované subjekty, včetně občanské společnosti; podotýká, že regiony i členské státy se potýkají s podobnými problémy, pokud jde o posuzování sledování, a vyzývá regiony, aby zveřejňovaly pravidelné zprávy o dosahování svých cílů, aby bylo možné dopad RIS3 lépe analyzovat a zajistit transparentnost a přístup veřejnosti k příslušným informacím; je si ovšem vědom toho, že bude trvat mnoho let, než strategie přinesou ovoce, a proto by mělo počáteční sledování odpovídat rozumným očekáváním;

52.  vybízí regiony a členské státy, aby byly aktivnější při včasném provádění akčních plánů se zřetelem na cílový termín, jímž je prosinec 2016, aby splnily podmínky předběžné podmíněnosti; žádá je, aby stanovily své mechanismy kontroly a prováděly je v průběžném přezkumu RIS3, v jehož rámci by se soustředily na stanovení investičních oblastí, v nichž mohou regionální účastníci inovačního procesu získat nebo udržet konkurenční výhodu;

53.  je toho názoru, že společná účast na monitorování a hodnocení příslušných nástrojů v rámci RIS3 a sladění monitorování a hodnocení pro podávání zpráv o různých nástrojích může v tomto ohledu velmi pomoci; vyzývá proto všechny zainteresované subjekty a tvůrce rozhodnutí, aby spolupracovali a vyvinuli opatření, díky kterým se budou shromažďovat a syntetizovat údaje týkající se politik a nástrojů začleněných ve specifických RIS3 strategiích;

54.  připomíná, že dobře vypracovaná strategie v písemné podobě nepovede k očekávaným výsledkům, nebudou-li prováděny podpůrné služby pro podniky;

Hlavní ponaučení a budoucnost RIS3

55.  vyjadřuje politování nad tím, že RIS3 často uznává, že je nezbytné pomoci podnikům využít veškeré formy inovací, ale v konečném důsledku podporuje jenom inovace založené na znalosti technologií; navrhuje v tomto smyslu, aby zvážit v rámci RIS3 inovace i v dalších oblastech, jako jsou služby a kreativní odvětví, a připomíná důležitost veškerých druhů inovačních systémů a institucí bez ohledu na jejich velikost a na jejich napojení na místní a regionální klastry;

56.  zdůrazňuje, že mají-li strategie RIS3 řešit rozdíly v oblasti inovací a podpořit vznik pracovních míst a růst v Evropě, pak musí být dobře prováděny; podtrhuje, že je za tímto účelem důležité podporovat strategie uplatňující přístup „zdola nahoru“ a posílit dohled, pokud jde o potenciál RIS3 na všech úrovních správy; poznamenává v této souvislosti, že členské státy by měly zapojit své národní statistické úřady, aby regionům pomohly vypracovat jejich hodnotící a kontrolní mechanismy;

57.  věří, že participativní přístup v rámci strategií musí být zahrnut do všech procesů, včetně monitorovacího a hodnotícího procesu, protože to rozšíří oblasti pro spolupráci při dosahování cílů RIS3;

58.  naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby nezapomněly, že tento nástroj musí být životaschopný, operativní a účinný, aby se zamezilo administrativní zátěži příjemců;

59.  vyzývá Komisi, aby usilovala o přezkum strategií v roce 2017, a to v zájmu posílení jejich účinnosti a účelnosti a v zájmu informování o jejich příspěvku k budoucí politice soudržnosti a politice v oblasti výzkumu a inovací po roce 2020, a aby přitom zohlednila poznatky získané již od prvních let jejich provádění; vyzývá Komisi, aby ještě před vypracováním 7. zprávy o soudržnosti zahájila veřejné konzultace a aby uspořádala celoevropskou konferenci za účasti Parlamentu, Výboru regionů a dalších zúčastněných stran;

60.  uznává, že strategie inteligentních specializací mohou být mocným nástrojem pro zvládání výzev v oblasti energetiky, energetické účinnosti a energetické bezpečnosti;

61.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala úlohu platformy S3, aby pomohla navýšit rozmanitost strategií a soustředila se i nadále na význam pákového efektu soukromých investic;

62.  žádá GŘ Regio a platformu S3, aby vypracovaly a rozeslaly krátký koncept politického dokumentu o zkušenostech týkajících se RIS3 a aby se v něm zaměřily na tyto oblasti: 1) na analýzu SWOT (silných stránek, slabin, možností a rizik) příslušné zkušenosti; 2) poznatky, k nimž regiony dospěly, a hlavní skrytá nebezpečí zaznamenaná u každého z šesti kroků, jež jsou popsány v pokynech RIS3; 3) doporučení a standardizované vzory pro plynulé zlepšování RIS3, aby tyto strategie mohly být pro období po roce 2020 navrženy lépe; 4) lidské zdroje, které jsou pro úspěšné navržení a provedení RIS3 nezbytné; upozorňuje na to, že regionální sítě zabývající se výzkumem a inovacemi by měly být pobízeny a podporovány ve sdílení úspěchů a zkušeností, aby tento typ úvah pronikl v regionech na všechny úrovně;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303. (6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281. (7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487. (8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0002. (9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0308. (10) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 46. (11) Úř. věst. C 218, 30.7.2013, s. 12. (12) Úř. věst. C 415, 20.11.2014, s. 5.