Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 114 a 194 této smlouvy,

–   s ohledem na pařížskou dohodu z prosince 2015 uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2013 nazvané „Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů“ (C(2013)7243) a na pracovní dokument Komise nazvaný „Přiměřenost výroby na vnitřním trhu s elektřinou – pokyny k veřejným zásahům“ (SWD(2013)0438);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2014 s názvem „Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2014 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ (COM(2015)0339),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Balíček opatření k energetické unii – Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020“ (COM(2015)0082),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ (COM(2015)0340),

–  s ohledem na závěry Rady týkající se rámce pro politiku v oblasti změny klimatu a energetickou politiku do roku 2030, které přijala ve dnech 23.–24. října 2014,

–  s ohledem na závěry Rady o energetické unii ze dne 19. března 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o systému správy energetické unie ze dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(2),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 256/2014 ze dne 26. února 2014 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(8),

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 nazvané Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 nazvané „Na cestě k vytvoření fungujícího vnitřního trhu s energií“(15);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 nazvané Směrem k evropské energetické unii“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020(17),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0214/2016),

A.  vzhledem k tomu, že plány Komise týkající se trhu s elektřinou musí přinést opravdovou transformaci trhu, přispívat k energetické účinnosti, zajištění dodávek a k rozvoji obnovitelných zdrojů a propojovacích zařízení a musí zajistit dokončení evropského vnitřního trhu s energií;

B.  vzhledem k tomu, že integrace energetických trhů spolu s integrací veškerých aktérů na trzích, včetně výrobců-spotřebitelů, přispěje ke splnění cíle stanoveného ve Smlouvě, kterým je zajištění bezpečných, cenově dostupných, účinných a udržitelných dodávek energie;

C.  vzhledem k tomu, že pokud má být dosaženo cílů v oblasti klimatu a energetiky, budou energetické systémy budoucnosti potřebovat více flexibility, což bude vyžadovat investice do všech čtyř řešení flexibility – flexibilní výroby, rozvoje sítí, flexibility poptávky a skladování;

D.  vzhledem k tomu, že více než polovina veškeré elektrické energie v EU je vyráběna bez emisí skleníkových plynů;

E.  vzhledem k tomu, že integrace trhů s elektřinou musí být v souladu s ustanoveními článku 194 Smlouvy o fungování EU (SFEU), podle něhož by evropská energetická politika měla zajistit fungování trhu s energií a bezpečnost dodávek energie a podporovat energetickou účinnost a úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že stanovování skladby zdrojů energie členských států a podmínek, kterými se řídí používání jejich zdrojů energie, spadá i nadále do pravomoci jednotlivých členských států;

F.  vzhledem k tomu, že pozitivní zkušenosti s vícestrannou spoluprací slouží jako vzor pro větší zodpovědnost regionálních trhů (např. činnost v oblasti regionální koordinace zabezpečení dodávek, jako je CORESO nebo spolupráce provozovatelů přenosového systému v oblasti zabezpečení dodávek (TSC), pětistranné energetické fórum, skupina na vysoké úrovni pro propojení v jihozápadní Evropě, plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), společné nadnárodní severské rezervní a vyrovnávací trhy a propojování trhů ve střední a východní Evropě); vzhledem k tomu, že tyto mechanismy jsou navrženy tak, aby bylo zajištěno přidělování kapacity s dostatečným předstihem, což by mělo umožnit poskytování investičních signálů orientovaných na méně znečišťující elektrárny;

G.  vzhledem k tomu, že se očekává, že řada členských států nebude mít v blízké budoucnosti dostatečné výrobní kapacity, což bude představovat riziko výpadků dodávek elektrické energie, pokud nebudou vytvořeny nezbytné záložní mechanismy;

H.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní trhy s kapacitou ztěžují integraci trhů s elektřinou a jsou v rozporu s cíli společné energetické politiky a měly by být používány pouze jako východisko z nouze a teprve po zvážení všech ostatních možností, jako je např. větší propojení energetických soustav se sousedními zeměmi, opatření reagující na poptávku a jiné formy integrace regionálních trhů;

I.  vzhledem k tomu, že Evropa je odhodlána úspěšně provést transformaci energetiky a zejména usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie, což znamená, že vzniká potřeba další flexibility a zavedení tržních režimů určených k zabezpečení dodávek energie;

J.  vzhledem k tomu, že cíl zabezpečení dodávek energie, jak jej vymezují Smlouvy, bude mít zásadní význam pro upevnění energetické unie, a že je tedy z tohoto důvodu třeba zachovat nebo zavést odpovídající nástroje, které tyto dodávky zajistí;

K.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění co největší účinnosti veřejných investic prostřednictvím nezbytných opatření zaměřených na vytvoření bezpečného, udržitelného a konkurenceschopného trhu s energií je nesmírně důležité propojit Evropský fond pro strategické investice s dalšími zvláštními zdroji financování v oblasti energetiky, jako je Nástroj pro propojení Evropy;

L.  vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné zajistit větší spolupráci na regionální úrovni, která by měla sloužit jako katalyzátor větší integrace trhů na evropské úrovni;

M.  vzhledem k tomu, že daně z energií, vysoké náklady zdanění, plošná regulace cen, vysoká koncentrace trhu, administrativní zátěž, dotace, nedostatečná přeshraniční spolupráce, chybějící propojení v některých regionech a nedostatečné využívání řízení poptávky brání vzniku fungujícího vnitřního trhu s elektrickou energií, což vede ke zpoždění při dosažení úplného propojení trhů v případě obnovitelných zdrojů energie;

N.  vzhledem k tomu, že všichni účastníci trhu by se měli podílet na vyvážení trhu, aby tak zajistili co největší bezpečnost dodávek elektrické energie za přiměřené náklady pro společnost i ekonomiku;

O.  vzhledem k tomu, že střednědobé zvýšení propojení trhů mezi členskými státy na 15 %, které by podléhalo analýze nákladů a přínosů a které by cíleně řešilo stávající přetížení sítí, může vést k zajištění spolehlivějších dodávek energie; zdůrazňuje, že kromě kvantitativního cíle jsou k překonání zbývajících překážek fungování evropského trhu s elektrickou energií zásadní další dva aspekty: otevřený přístup a dostupnost propojení;

P.  vzhledem k tomu, že rostoucí podíl různých obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů elektrické energie vyžaduje stabilní podporu ve formě flexibilních a udržitelných zdrojů energie a flexibilních technologií, jako jsou např. skladování či technologie reagující na poptávku;

Q.  vzhledem k tomu, že ačkoli je skladování energie jedním z klíčových nástrojů, který na trhu s energií může vést k větší flexibilitě a účinnosti, dosud nebyl zaveden žádný regulační mechanismus, který by umožňoval využívání účinného systému skladování;

R.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura (IEA) nedávno předložila významná doporučení ve své studii nazvané „Re-Powering Markets“(18);

S.  vzhledem k tomu, že evropský trh s energií, pokud bude dobře navržen a řádně realizován, bude moci významně posílit energetickou bezpečnost a nezávislost zásobování energií v Evropě, a to zejména ve vztahu k velkým dodavatelům, na kterých je Unie závislá;

T.  vzhledem k tomu, že má-li dojít k vytvoření skutečného trhu s energií, je nutné urychleně odstranit energetické ostrovy, které v EU dosud existují;

1.  vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 15. července 2015 o novém uspořádání trhů s energií a podporuje názor, že by nově uspořádaný trh s elektrickou energií doprovázený uplatňováním existujících právních předpisů měl prohloubit regionální spolupráci týkající se všech aspektů dodávek energie a poptávky po ní a měl by se zaměřit na kvalitnější, decentralizovanější a flexibilnější trhy, aby tak vznikl řádně regulovaný tržní systém, jenž by byl schopen zajistit splnění všech cílů EU v oblasti energie a klimatu, které byly stanoveny pro rok 2030;

2.  domnívá se, že inovativní prvky, které vyvolávají potřebu nové koncepce trhu s energií, jsou:

3.  vítá, že nová strategie energetické unie je navržena tak, aby EU získala v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vůdčí postavení, a konstatuje, že dosažení tohoto cíle bude vyžadovat zásadní transformaci systému elektrické energie v Evropě;

4.  vítá, že nová strategie energetické unie poskytuje nové výhody pro spotřebitele energie, nabízí jim mnohem širší škálu možností, pokud jde o účast na energetických trzích, a zajišťuje jejich lepší ochranu;

5.  požaduje úpravu stávajícího rámce pro evropské trhy, aby bylo možné dosáhnout rostoucího podílu energie z obnovitelných zdrojů a odstranit stávající přeshraniční mezery v právních předpisech; zdůrazňuje, že nové uspořádání trhu s elektřinou v rámci stále více decentralizovaného energetického systému se musí zakládat na tržních zásadách, neboť by to přineslo investice, zajistilo přístup malých a středních podniků na trh s energií a otevřelo prostor pro udržitelné a účinné dodávky elektřiny prostřednictvím stabilního, integrovaného a inteligentního energetického systému; domnívá se, že tento rámec by měl podporovat a odměňovat flexibilní řešení v oblasti skladování, technologie pro řízenou poptávku, flexibilní výrobu, rozsáhlejší propojení a další integraci trhu, což přispěje k podpoře rostoucího podílu energie z obnovitelných zdrojů a k jejich integraci v rámci trhu; zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek energie a dekarbonizace budou vyžadovat kombinaci likvidních krátkodobých (denních a vnitrodenních) trhů a dlouhodobých cenových signálů;

6.  považuje úplné uplatňování třetího energetického balíčku ve všech členských státech za jeden z nejdůležitějších kroků na cestě k evropskému trhu s energií; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila provádění stávajícího regulačního rámce;

7.  požaduje, aby nová koncepce trhu s elektřinou zahrnovala komplexní přístup zaměřený na budoucnost a uznávala rostoucí význam tzv. výrobců-spotřebitelů při decentralizované výrobě elektřiny prostřednictvím obnovitelných zdrojů; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se postavila do čela participativního procesu směřujícího ke společnému chápání definice výrobce-spotřebitele v praxi na úrovni EU; žádá Komisi, aby do revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie zahrnula novou kapitolu o výrobcích-spotřebitelích s cílem řešit hlavní překážky a povzbudit investice do vlastní výroby a vlastní spotřeby obnovitelných zdrojů energie;

8.  je přesvědčen, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout integrovaného trhu s elektrickou energií v celé EU, je strategicky určit potřebnou úroveň integrace, které by mělo být dosaženo, obnovit důvěru mezi účastníky trhu a zejména zajistit řádné provádění stávajících právních předpisů;

9.  vyzývá členské státy, aby se aktivněji zapojily do koncipování flexibilního a decentralizovaného evropského vnitřního trhu s elektrickou energií s cílem rozšířit koordinaci mezi vnitrostátními strategiemi pro energetickou transformaci a aby se vyvarovaly toho, aby v důsledku stálých trhů s kapacitou a souvisejících mechanismů docházelo k obcházení cílů uvedených v článku 114 a 196 SFEU;

10.  je přesvědčen, že je reálné upevnit evropský vnitřní trh s elektřinou, a to na základě silnějších cenových signálů na velkoobchodním trhu pomocí cen, které by zohledňovaly aktuální nízkou nabídku nebo nadbytečnou dodávku, včetně cenových špiček, a jež by spolu s dalšími opatřeními plnily úlohu investičních signálů pro nové služby v oblasti kapacity a flexibility; připomíná, že přechod na ceny odrážející nízkou nabídku předpokládá lepší využívání reakce na straně poptávky a skladování energie společně s účinným sledováním a kontrolou trhu, s cílem řešit riziko zneužívání tržní síly, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů; je přesvědčen, že zapojení spotřebitelů je jedním z nejdůležitějších cílů při úsilí o dosažení energetické účinnosti a že je třeba pravidelně vyhodnocovat, zda ceny, které odrážejí momentální nízkou nabídku, ve skutečnosti také vedou k odpovídajícím investicím do kapacit na výrobu elektrické energie;

11.  zdůrazňuje, že vnitřní trh EU s elektrickou energií je rovněž ovlivňován dovozy ze třetích zemí se zásadně odlišnými právními a regulačními systémy, a to i pokud jde o požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany, životního prostředí a změny klimatu; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost během práce na nové koncepci trhu s energií řádně zohlednila, a zajistila tak rovné podmínky mezi výrobci elektřiny z EU a ze zemí mimo EU a bezpečnou, udržitelnou a cenově dostupnou energii pro evropské spotřebitele;

12.  domnívá se, že investice do energetiky vyžadují stabilní a předvídatelný dlouhodobý rámec a že jedním z úkolů, před kterými EU stojí, bude zajistit důvěru ve výsledky nových pravidel;

13.  žádá, aby byla pro všechny projednávané návrhy zavedena patřičná přechodná lhůta na provedení podrobné analýzy nákladů a přínosů;

14.  poukazuje na význam společné analýzy přiměřenosti systému na regionální úrovni, prováděné za pomoci Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), a žádá, aby za tímto účelem provozovatelé přenosové soustavy na sousedních trzích vypracovali společnou metodiku, kterou by schválila Komise; zdůrazňuje obrovský potenciál, který skýtá prohloubení regionální spolupráce;

15.  zdůrazňuje důležitost koordinovaného dlouhodobého plánování pro účinný rozvoj přenosové infrastruktury a trhů s elektrickou energií v Evropě; v této souvislosti upozorňuje, že je třeba zkvalitnit regionální spolupráci, a všímá si úspěchu stávajících přístupů založených na regionálních trzích, jako je např. Nord Pool;

16.  zdůrazňuje právo členských států na to, aby si mohly stanovovat podmínky pro využívání a skladbu vlastních energetických zdrojů, které vyplývá z ustanovení Smlouvy, v nichž je uvedeno, že evropská energetická politika má zajistit fungování vnitřního trhu s energií, bezpečnost dodávek energie a podporovat energetickou účinnost a úspory energie i rozvoj obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí; zdůrazňuje, že regionální spolupráce by umožnila úspory nákladů a přínosy pro evropskou energetickou soustavu a měla by být založena na standardní a transparentní metodice regionálního systému pro hodnocení přiměřenosti energetické soustavy, která by hodnotila jejich dlouhodobé potřeby z hlediska přiměřenosti, a že by rovněž umožnila dohodnout se na tom, jak postupovat v případě energetické krize, zejména pokud by měla přeshraniční dopad; vyzývá proto Komisi, aby za tímto účelem navrhla revidovaný rámec; vyzývá rovněž Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila ve svém legislativním návrhu;

17.  připomíná, že členské státy, které se rozhodnou využívat jadernou energii, by tak měly učinit v souladu s bezpečnostními normami EU, předpisy EU v oblasti vnitřního energetického trhu a s pravidly pro státní pomoc;

18.  konstatuje, že nezbytným předpokladem dokončení vnitřního trhu s elektřinou s rostoucím podílem energie z obnovitelných zdrojů jsou úspory dosažené díky vyšší energetické účinnosti, reagování na straně poptávky, rozšiřování kapacity skladování energie a sítí, zejména prostřednictvím inteligentních sítí, účinné využívání propojení a další rozšíření a rozvoj vnitrostátních sítí, a připomíná zásadu „účinnost na prvním místě“, na jejímž základě je nejdříve nutné zvážit investice na straně poptávky a až následně investice do sítí a dodávek; považuje za politováníhodné, že propojení v rámci některých členských států i mezi nimi má stále značné nedostatky, které vedou k přetížení sítí a velmi negativně ovlivňují provozní zabezpečení sítě a přeshraniční obchod s energií; vyjadřuje politování nad praxí omezování přenosové kapacity kvůli vyrovnávání vnitrostátní výroby energie a jako způsobu řešení interního přetížení sítí; požaduje, aby se cíle v oblasti propojenosti elektrických sítí lišily podle jednotlivých regionů a aby zohledňovaly skutečné toky na trzích, přičemž by měly podléhat příslušným analýzám nákladů a přínosů a měly by se zakládat na desetiletém plánu Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav týkajícím se elektrických sítí, jestliže budou splněny minimální cíle stanovené pro EU; domnívá se, že za tímto účelem je rovněž velmi důležité, aby byla přijata opatření proti nekoordinovaným přeshraničním tokům (tzv. loop flows), zejména ve střední a východní Evropě; zdůrazňuje, že jakmile bude vybudována přeshraniční kapacita, stane se její dostupnost stejně důležitou, a to s ohledem na rostoucí míru krácení kapacity ze strany členských států;

19.  konstatuje, že by měly být vyvinuty nové přístupy k překonání přetížení sítí a k vytvoření inteligentní distribuční sítě, která by umožnila bezproblémovou integraci a poskytování služeb ze strany decentralizovaných výrobců energie, výrobců-spotřebitelů a spotřebitelů;

20.  znovu opakuje, že podporuje cíle EU v oblasti regionální interoperability; uznává však, že dosažitelnost těchto cílů ohrožuje neuspokojivé využívání stávající infrastruktury; zdůrazňuje, že optimální využití stávající infrastruktury má pro evropský trh s energií klíčový význam, a žádá proto Komisi, aby tento problém řešila ve všech připravovaných návrzích právních předpisů;

21.  požaduje, aby byl legislativní rámec pro vnitřní trh s elektřinou co nejlépe uplatňován a prosazován a aby Komise a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů dále řešily problematiku velkoobchodních trhů tam, kde stávající praxe odporuje nařízení (ES) č. 714/2009; vyzývá uvedenou agenturu, aby posílila regulační dohled nad omezeními stávající kapacity propojení energetických soustav;

22.  zdůrazňuje, že cílená náročná modernizace sítí a odstranění jejich strukturálního přetížení je důležitou podmínkou pro vybudování vnitřního trhu s energií, a tím i pro zvýšení konkurenceschopnosti; domnívá se, že je nutné zahájit diskuzi o konfiguraci cenových pásem, které by se zúčastnily všechny příslušné zainteresované strany a v jejímž rámci by se přihlíželo k pravomocím Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a také k přepracování nabídkových zón ENTSO-E; zdůrazňuje, že rozdělení nabídkových zón jakožto poslední možnost by mohlo představovat citlivý tržně-ekonomický přístup zaměřený na zohlednění skutečného nedostatku elektrické energie v určitých regionech; domnívá se, že v pevně propojených elektrických sítích by se mělo rozdělení cenových pásem stanovit společně se všemi příslušnými sousedními zeměmi, aby nedocházelo k neúčinnému využívání sítí a ke snižování přeshraniční kapacity, které by bylo v rozporu s podmínkami vnitřního trhu;

23.  chápe, že kvůli nízkým cenám energií na velkoobchodních trzích a jejich dopadu na investice a kvůli potřebě vytvořit mechanismy pro přizpůsobení výrobní kapacity flexibilitě umožňující reagovat na poptávku musela řada členských států vzhledem k neexistenci evropského přístupu a ke konkrétním složkám svého spotřebitelského trhu vytvořit kapacitní mechanismy;

24.  staví se skepticky k čistě státním netržním kapacitním mechanismům a trhům, které jsou v rozporu se zásadami vnitřního energetického trhu a které vedou k narušování trhu, nepřímým dotacím na vyspělé technologie a k vysokým nákladům pro koncové odběratele; zdůrazňuje proto, že veškeré kapacitní mechanismy v EU je nutné navrhovat s ohledem na přeshraniční spolupráci, a to po důkladném posouzení jejich nezbytnosti, a že musejí splňovat předpisy EU týkající se hospodářské soutěže a státní pomoci; domnívá se, že by se omezení potřeby vytvořit kapacitní mechanismy a snížení nákladů na ně mohlo docílit na základě větší integrace výroby energie v jednotlivých členských státech do energetického systému EU a lepšího propojení jednotlivých soustav;

25.  požaduje, aby byly přeshraniční kapacitní mechanismy schváleny pouze v případě, že budou splněna mj. tato kritéria:

26.  zdůrazňuje, že kromě nové podoby energetického trhu má z hlediska využití možností, jež skýtá skladování energie, zásadní význam nadcházející přepracování směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o energetické účinnosti;

27.  je přesvědčen, že nedílnou součástí energetické transformace bude rozvoj nových i stávajících řešení v oblasti skladování elektrické energie, přičemž pravidla pro novou podobu trhu by měla pomoci vytvořit podpůrný rámec pro jednotlivé technologie;

28.  domnívá se, že skladování energie má řadu výhod, zejména umožňuje reakci na straně poptávky, pomáhá vyvažovat elektrickou rozvodnou síť a zajišťuje prostředky ke skladování přebytků z výroby energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k provedení revize stávajícího právního rámce, tak aby podporoval zavádění systémů skladování energie a další možnosti zajišťující flexibilitu, které by umožnily zvýšit podíl elektrické energie nepravidelně vyráběné z (centralizovaných nebo distribuovaných) obnovitelných zdrojů s nižšími mezními náklady, jež je dodávána do soustavy; zdůrazňuje, že vzhledem k dvojí povaze systémů skladování energie (jak výroba, tak poptávka) je třeba vytvořit pro systémy skladování elektrické energie či energetické systémy ve stávajícím právním rámci samostatnou kategorii aktiv;

29.  požaduje proto, aby nová koncepce trhu řešila technické překážky a diskriminační praktiky, které kodexy sítě uplatňují ve vztahu ke skladování energie, a aby byly poplatky a daně uplatňovány spravedlivě, tak aby nedocházelo k vytváření dvojích nákladů za dodávky elektrické energie do elektrické rozvodné sítě a za její odběr a aby následně došlo k vytvoření trhu, který by odměňoval rychle reagující flexibilní zdroje; je toho názoru, že jakmile se možnosti skladování elektrické energie více rozšíří a stanou se finančně dostupnějšími, zmizí i důvod existence kapacitních trhů;

30.  zdůrazňuje, že je nutné propagovat zavádění systémů na skladování energie a vytvořit rovné podmínky, za kterých by skladování energie mohlo soutěžit s jinými možnostmi zajišťujícími flexibilitu, a to na základě technicky neutrální koncepce energetického trhu;

31.  vyzývá proto, aby byl trh s energií koncipován technicky neutrálně a umožňoval tak, aby výrobní kapacitu obnovitelných zdrojů energie mohla doplňovat nejrůznější řešení týkající skladování energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou lithium-iontové baterie, tepelná čerpadla nebo vodíkové palivové články; vyzývá také k zavedení jasně definovaného mechanismu, aby se využila nadbytečná produkce a její omezení;

32.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila pozici skladování energie v různých částech energetického řetězce a umožnila provozovatelům v oblasti přenosu a distribuce energie investovat do služeb spojených se skladováním energie, tyto služby používat a těžit z nich za účelem dosažení vyvážených sítí a poskytování dalších doplňkových služeb;

33.  poukazuje na větší rozsah energetických a doplňkových služeb, které by mohly být v budoucnu poskytovány v souvislosti se skladováním energie; vyzývá proto k vytvoření definice skladování elektrické energie, která by zahrnovala její dvojí povahu (za dodávky elektrické energie do elektrické rozvodné sítě a za její odběr), a k odstranění regulatorních překážek bránících jejímu skladování;

34.  požaduje revizi stávajícího regulatorního rámce, tak aby bylo podpořeno využívání systémů umožňujících skladování energie a jiných možností zajišťujících flexibilitu, s cílem vpustit do energetického systému, centralizovaně či decentralizovaně, větší podíl energie z obnovitelných a nestálých zdrojů s nízkými mezními náklady;

35.  požaduje, aby byla do regulatorního rámce začleněna definice zařízení pro skladování energie v rámci energetické soustavy;

36.  žádá, aby byla ve stávajícím regulatorním rámci vedle výroby a spotřeby elektrické energie a provozu sítě vytvořena zvláštní kategorie pro systémy umožňující skladovat elektřinu;

37.  zdůrazňuje, že propojení plynovodů a koordinace vnitrostátních krizových opatření představují metody, díky nimž mohou členské státy spolupracovat v případě závažného přerušení dodávek plynu;

38.  konstatuje, že by přeshraniční hospodářská soutěž mohla být přínosem pro spotřebitele, a to díky existenci několika dodavatelů energie v rámci decentralizovaného trhu, což by mohlo vést ke vzniku nových inovativních podniků v oblasti energetických služeb;

39.  vyzývá k dalšímu rozvoji samostatného trhu s energií, v jehož rámci by se náklady a výhody spravedlivě dělily mezi všechny odběratele a výrobce energie, a to na základě důsledného uplatňování stávajících právních předpisů, cílené modernizace přenosové a distribuční infrastruktury, větší regionální spolupráce, lepšího propojení, energetické účinnosti, systémů zajišťujících reakci na poptávku a skladování energie, což by mohlo vyslat dlouhodobé signály zajišťující bezpečnou údržbu systémů elektrické energie a rozvoj zdrojů obnovitelné energie, a k přihlédnutí ke zvláštní charakteristice regionálních trhů s elektřinou, které jsou odděleny od celostátních systémů elektrické energie, a tím k podpoře diverzifikace energetických zdrojů a větší konkurence, s cílem zvýšit bezpečnost dodávek energie;

40.  zdůrazňuje, že energetická účinnost je základní zásadou strategie energetické unie, protože představuje efektivní cestu ke snížení emisí, generování úspor pro spotřebitele a snížení závislosti EU na dovozu fosilních paliv;

41.  je si vědom toho, že energetická flexibilita a energetická kapacita mají v současné době zásadní význam, a vzhledem k tomu, že se jedná o doplňkové prvky, měly by být řádně vyhodnoceny jako součást koncepce trhu zaměřené na budoucnost;

42.  zdůrazňuje, že evropský trh s elektrickou energií musí být založen na tržních zásadách; poukazuje v této souvislosti na to, že dynamické vytváření cen je signálem a vodítkem a bezpochyby také významným faktorem v oblasti účinnosti, a tím také při zajišťování správně fungujícího trhu s elektrickou energií;

43.  zdůrazňuje, že ceny elektrické energie, které se mění v čase, mohou vést k vytvoření flexibility na straně poptávky, což může pomoci vyvážit nabídku a poptávku a vyrovnat rozdíly mezi nejrůznějšími vzorci výroby energie z obnovitelných zdrojů; poukazuje v této souvislosti na význam toho, aby ceny elektrické energie odrážely skutečné náklady na její výrobu;

44.  konstatuje, že očekávání budoucích maximálních cenových hladin může působit jako pobídka pro výrobce energie a investory k tomu, aby investovali do flexibilních řešení, jako je skladování energie, energetická účinnost, řízení poptávky, výrobní kapacita obnovitelných zdrojů, výkonné moderní plynové elektrárny a přečerpávací vodní elektrárny; naléhavě požaduje, aby se při zásazích do velkoobchodního trhu postupovalo zdrženlivě, a to i v případě významného vzestupu cen; vyzývá k plánovanému postupnému odstranění regulovaných spotřebitelských cen, které jsou nižší než výrobní náklady, aby bylo možné přihlédnout k potřebám spotřebitelů, kteří jsou ohroženi rizikem energetické chudoby;

45.  zdůrazňuje, že úplná integrace obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektrickou energií má zásadní význam; vyzývá k přijetí opatření, která by vedla k podpoře a maximálnímu zapojení těchto zdrojů do služeb vyrovnávání poptávky, a domnívá se, že zkracování dob uzavírky, sjednocování doby obchodování s časovým intervalem pro vypořádání odchylek a umožnění předkládání společných nabídek výrobců energie, které se nacházejí v různých členských státech, by mohlo výrazně napomoci dosažení tohoto cíle;

46.  požaduje dokončení integrace vnitřního trhu a služeb vyrovnávání poptávky a rezerv prostřednictvím podpory likvidity a přeshraničního obchodování ve všech časových rámcích; naléhavě žádá, aby bylo urychleno plnění ambiciózních cílů cílového modelu týkajících se vnitrodenních a vyrovnávacích trhů, počínaje harmonizací uzávěrek a vyrovnáváním energetických produktů;

47.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy umožňující zavedení nástrojů, které by v průběhu 20 až 30 let snížily riziko z hlediska příjmů, aby investice do nové nízkouhlíkové výroby byly skutečně řízeny trhem, např. společné investice se smluvním rozdělením rizik mezi velké spotřebitele a výrobce elektřiny nebo trh s dlouhodobými smlouvami vycházejícími z průměrných cen;

48.  vyzývá k tomu, aby se smlouvy na dodávku energie a doplňkové služby uzavíraly na základě volného trhu; konstatuje, že toto otevřené obchodování, ať už organizované v rámci zemí nebo na přeshraničním základě, by mělo být technicky neutrální a mělo by umožňovat také účast subjektů zabývajících se skladováním energie;

49.  podporuje stoupající podíl obnovitelných zdrojů energie v EU; zdůrazňuje význam stabilních a rentabilních systémů na podporu obnovitelných zdrojů energie z hlediska dlouhodobých investic, které by byly v krátkodobém horizontu i nadále schopny reakce a adaptace a které by byly uzpůsobeny státním potřebám a okolnostem a umožňovaly postupné ukončení dotací vyspělých technologií na výrobu energie z obnovitelných zdrojů; vítá, že se celá řada technologií využívajících obnovitelné zdroje stává ve srovnání s konvenčními způsoby výroby energie konkurenceschopnou, pokud jde o náklady; podotýká, že je třeba dbát na to, aby byly podpůrné systémy dobře navrženy a aby se minimalizoval jejich vliv na energeticky náročná průmyslová odvětví, která jsou ohrožena únikem uhlíku;

50.  poukazuje na význam digitálních technologií při vysílání cenových signálů, které by umožnily, aby se reakce na poptávku stala zdrojem flexibility; vyzývá proto k vytvoření ambiciózní strategie, pokud jde o digitalizaci energetického sektoru, od zavedení inteligentních sítí a inteligentních měřicích přístrojů až po vypracování mobilních aplikací, internetových platforem a datových uzlů;

51.  konstatuje, že podle rámce do roku 2020 musejí členské státy splnit kvantitativní cíle týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie, a to nehledě na situaci na trhu, a poukazuje proto na to, že je důležité prosazovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů na základě opatření, která by se zaměřovala na hospodářskou soutěž a rentabilitu, a mít přitom na paměti, že existuje celá řada různých technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů, které se nacházejí v různém stadiu rozpracovanosti a mají různé vlastnosti, a proto na ně nelze aplikovat univerzální přístup; připomíná důležitou úlohu unijního systému pro obchodování s emisemi (ETS) v této souvislosti a považuje propagaci investic za něco, co je více v souladu s trhem než fixní výkupní tarify a všeobecné preferenční zacházení;

52.  trvá na tom, že s rostoucí technickou vyspělostí obnovitelných zdrojů energie a s jejich stále rozšířenějším využíváním je nutné zajistit, aby se předpisy týkající se dotací více zaměřovaly na tržní podmínky, např. výkupní dotace, tak aby bylo možné ceny udržet pro spotřebitele energie v určitých mezích;

53.  varuje před směšováním cílů v oblasti zajištění spolehlivých dodávek energie a cílů v oblasti boje proti změně klimatu; požaduje důsledné rozšíření obchodování s emisemi a změnu podoby trhu směrem k větší flexibilitě, tak aby ceny CO2 a paliv v budoucnu více podporovaly rozšiřování výroby energie z obnovitelných zdrojů;

54.  připomíná, že předpisy z roku 2014 týkající se poskytování státní pomoci vyžadují, aby velcí výrobci energie z obnovitelných zdrojů přijali od roku 2016 odpovědnost za vyrovnávání odchylek, která je definována jako povinnost výrobců vyrovnávat krátkodobé odchylky od svých předchozích závazků v případě, že existuje likvidní vnitrodenní trh; zdůrazňuje, že v případě odchylek od plánu nahlášeného ze strany provozovatele by se měla požadovat přiměřená vyrovnávací platba za energii; připomíná stávající ustanovení směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která zajišťují přednostní přístup této energie k síti a její přednostní výkup; navrhuje, aby se tato ustanovení vyhodnotila a přepracovala až po zavedení nové koncepce trhu s elektrickou energií, což zajistí spravedlivější podmínky a lépe zohlední charakteristiky výroby energie z obnovitelných zdrojů;

55.  s ohledem na zásadu subsidiarity vyzývá v souvislosti s dalším rozšiřováním energie z obnovitelných zdrojů ke koordinované činnosti členských států, která by začínala na regionální úrovni, tak aby bylo možné zvýšit hospodářskou účinnost energetického trhu, dosáhnout společných evropských cílů a upevnit stabilitu sítě; domnívá se, že členské státy by neměly přijímat jednostranná rozhodnutí, která mají výrazný vliv na sousední země, aniž by proběhla širší diskuze a spolupráce na úrovni regionů nebo Unie; připomíná, že obnovitelné zdroje energie mají většinou výraznou místní složku; vyzývá Komisi, aby se snažila vypracovat ucelenější evropský rámec na podporu energie z obnovitelných zdrojů;

56.  doporučuje, že se členské státy zabývaly otázkou vytvoření regulačního rámce, který by vedl koncové spotřebitele k vlastní výrobě a ke skladování energie v daném místě;

57.  je přesvědčen, že vedle energie z obnovitelných zdrojů si při výrobě energie udrží své místo všechny bezpečné a udržitelné druhy energie, které odpovídají cíli postupné dekarbonizace v souladu s nedávno uzavřenou celosvětovou dohodou COP 21;

58.  poukazuje na význam koordinace na úrovni EU při definování systémů koncesí na využívání energie z vodních elektráren a otevírání tohoto odvětví hospodářské soutěži, aby bylo možné se vyhnout narušování trhu a podporovat účinné využívání zdrojů;

59.  podotýká, že reorganizace trhu s elektrickou energií bude reakcí na očekávání spotřebitelů, protože jim nabídne skutečné výhody vyplývající z využívání nových technologií, zejména pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů s nízkými emisemi CO2, což povede k vytvoření vzájemné závislosti členských států, pokud jde o energetickou bezpečnost;

60.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že neexistuje plně propojená elektrická soustava s přiměřenými možnostmi skladování energie, bude se zachování bezpečnosti dodávek energie i nadále opírat zejména o konvenční výrobu energie na pokrytí základního výkonu;

61.  zdůrazňuje, že vzhledem ke stále větší decentralizaci energetického trhu, k tomu, že 90 % obnovitelných zdrojů energie je napojeno na distribuční síť a že provozovatelé distribuční soustavy fungují na místní úrovni, je nutné se podrobněji zabývat místní a regionální odpovědností provozovatelů distribuční soustavy v rámci energetické unie; připomíná, že je důležité, aby požadavky třetího energetického balíčku, pokud jde o oddělení přepravních soustav od distribučních soustav, zejména s ohledem na větší úlohu provozovatelů distribuční soustavy v rámci přístupu k údajům a jejich správě, plnily všechny členské státy; zdůrazňuje, že je třeba se intenzivněji zabývat problematikou rozhraní mezi provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy; domnívá se, že uplatňování vhodných obchodních modelů, účelově vybudovaná infrastruktura a harmonizovaná podpora by mohly podpořit přijetí účinných opatření na straně poptávky v každém členském státě i v přeshraničním provozu;

62.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily soudní a správní mechanismy, které jsou nezbytné k urychlenému zapojení místních společenství do výroby energie, tím, že by se staly účastníky malých projektů výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů;

63.  zdůrazňuje, že výkup energie z obnovitelných zdrojů většinou probíhá na úrovni distribuční soustavy, blízko její spotřeby, a proto vyzývá provozovatele distribuční soustavy, aby posílili svou úlohu a více se zapojili do koncipování evropského regulačního rámce a do činnosti příslušných orgánů, pokud jde o vypracovávání předpisů v oblasti jejich zájmu, jako je řízení poptávky, flexibilita a skladování energie, a vyzývá také k užší spolupráci mezi provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy na evropské úrovni;

64.  požaduje přijetí opatření, která by vytvořila pobídky pro nezbytné investice do technologií inteligentní elektrické soustavy a distribučních sítí, aby mohly lépe pojmout zvyšující se množství energie z obnovitelných zdrojů a byly lépe připraveny na digitalizaci; v této souvislosti se domnívá, že provozovatelé distribuční soustavy musejí hrát větší roli při shromažďování údajů a jejich společném využívání, a že s ohledem na zkušenosti států, které už ukončily širokoplošné zavádění inteligentních měřičů, je nutné za všech okolností zajistit ochranu údajů;

65.  zdůrazňuje význam uplatňování regionálního přístupu při budování chybějící elektrické infrastruktury, která je nezbytná pro zabezpečení udržitelných dodávek elektřiny, aby mohlo být odstraněno přetížení (elektrické) sítě a mohl být dokončen vnitřní trh s energií;

66.  považuje provozovatele distribuční soustavy za neutrální zprostředkovatele trhu, u nichž se soustřeďují data z různých zdrojů, která mohou následně nediskriminačním způsobem poskytovat oprávněným třetím stranám bez rozdílu, a to se souhlasem spotřebitele, což zajistí, aby spotřebitelé měli nad svými údaji i nadále kontrolu; domnívá se, že provozovatelé distribuční soustavy podporují rozvoj trhu a hrají coby aktivní správci soustavy, subjekty zavádějící nové technologie, správci dat a novátoři stále důležitější úlohu; má za to, že je nutné vytvořit jasná pravidla, aby bylo zajištěno, že provozovatelé distribuční soustavy budou fungovat jako neutrální zprostředkovatelé trhu; poukazuje na to, že provozovatelé distribuční soustavy mohou spolu s dalšími účastníky trhu také podporovat místní orgány tím, že jim budou poskytovat údaje, které umožní transformaci energetiky na jejich území;

67.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit vydávání povolení pro projekty energetické infrastruktury na všech úrovních rozhodování;

68.  domnívá se, že je vhodné zajistit pod vedením Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a v rámci spolupráce s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav prohloubenou spolupráci v rámci regionů i mezi nimi, zejména s ohledem na hodnocení přeshraničních vlivů, aniž by se musely členské státy vzdát své odpovědnosti za zabezpečení dodávek energie; zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce a propojení sítí jsou klíčem k zabezpečení dodávek energie;

69.  vítá činnost Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a požaduje, aby byla vybavena dostatečnými finančními a lidskými zdroji, které by jí umožnily plnit současné i budoucí úkoly a povinnosti, a aby mohla strategicky plánovat svou činnost ve spolehlivém střednědobém horizontu;

70.  poukazuje na význam účinného, nestranného a trvalého monitorování evropských trhů s energií jakožto na hlavní nástroj, který má zajistit skutečný vnitřní energetický trh, který by se vyznačoval volnou hospodářskou soutěží, vhodnými cenovými signály a zabezpečením dodávek energie; poukazuje v této souvislosti na význam Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a netrpělivě očekává, jaký postoj zaujme Komise k novým, větším pravomocem této agentury v přeshraničních otázkách;

71.  vyzývá Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, aby podpořila a koordinovala snahu o rozšíření regionální spolupráce, pokud jde o bezpečnost systému a jeho přiměřenost; domnívá se, že k převodu odpovědnosti za zabezpečení dodávek energie na nadnárodní orgán by mělo dojít pouze v případě, že by to představovalo jasnou výhodu pro celý energetický systém a že by za to daný orgán nesl dostatečnou odpovědnost;

72.  vyzývá k tomu, aby se agentuře ACER dostalo rozhodovací pravomoci, pokud jde o koordinaci rozšířené regionální spolupráce v oblasti přeshraničních a meziregionálních otázek, zejména s ohledem na regionální iniciativy v oblasti koordinace zabezpečení dodávek, s cílem optimalizovat správu energetických zdrojů, aby se v rámci této koordinace přihlíželo ke specifickým poměrům v jednotlivých členských státech, aby odrážela náklady a byla založena na tržních kritériích a aby došlo k vypracování vhodných nástrojů k účinnému sledování energetického trhu, s cílem vybudovat energetickou unii, aniž by bylo nutné vytvořit rozsáhlý nový orgán;

73.  konstatuje, že návrhy Komise týkající se nové koncepce energetického trhu se omezují na odvětví výroby elektrické energie; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost přepracování koncepce trhu se zemním plynem, aby bylo možné řešit problémy v daném odvětví (např. měnící se poptávku po plynu v EU, otázku nevyužitelných aktiv, systémů tvorby cen a další integrace trhu a příslušnou úlohu orgánu ACER a Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G));

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1. (2) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1. (3) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15. (4) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39. (5) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (6) Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 61. (7) Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22. (8) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64. (9) Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 24. (10) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 62. (11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0065. (12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0359. (13) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. (14) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55. (15) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 8. (16) Přijaté texty, P8_TA(2015)0444. (17) Přijaté texty, P8_TA(2015)0445. (18) http://www.iea.org/publications/freepublications/publication/REPOWERINGMARKETS.pdf