Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2058(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0232/2016

Předložené texty :

A8-0232/2016

Rozpravy :

PV 12/09/2016 - 18
CRE 12/09/2016 - 18

Hlasování :

PV 13/09/2016 - 4.15
CRE 13/09/2016 - 4.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0334

Přijaté texty
PDF 410kWORD 166k
Úterý, 13. září 2016 - Štrasburk Konečné znění
Strategie EU pro vytápění a chlazení
P8_TA(2016)0334A8-0232/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 o strategii EU pro vytápění a chlazení (2016/2058(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu z prosince 2015 uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie EU pro vytápění a chlazení (COM(2016)0051),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady konaného ve dnech 23.–24. října 2014 ohledně rámce pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030,

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 nazvané „Směrem k evropské energetické unii“(4),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0232/2016),

A.  vzhledem k tomu, že se na účely vytápění a chlazení využívá téměř 50 % konečné poptávky po energii v EU, z čehož 80 % se využívá v budovách; vzhledem k tomu, že odvětví vytápění a chlazení by mělo reflektovat Pařížskou dohoda v otázce změny klimatu (která vzešla z COP 21); vzhledem k tomu, že odvětví vytápění a chlazení, které bude v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu, se musí nejpozději do roku 2050 ze 100 % zakládat na obnovitelných zdrojích energie, čehož lze dosáhnout pouze snížením energetické spotřeby a plným uplatňováním zásady, že „na prvním místě je energetická účinnost, která je nejdůležitějším palivem“;

B.  vzhledem k tomu, že každý další 1 % nárůst úspor energie snižuje dovoz plynu o 2,6 %(5);

C.  vzhledem k tomu, že musíme učinit více, pokud chceme jak snížit nároky na vytápění budov, tak přejít při pokrývání zbývajících nároků od spalování dovážených fosilních v jednotlivých ohřívačích k udržitelným možnostem vytápění a chlazení v souladu s cíli EU do roku 2050;

D.  vzhledem k tomu, že budovy mají v úhrnu konečné spotřeby energie obrovský podíl a že větší energetická účinnost budov a programy reakce strany poptávky mohou hrát zásadní roli při vyrovnávání a uspokojování poptávky v době špičky, což povede ke snížení nadměrné kapacity a snížení výrobních, provozních a přepravních nákladů;

E.  vzhledem k tomu, že podíl obnovitelných zdrojů pomalu vzrůstá, (v roce 2012 činil 18 % dodávek primární energie), ale stále je obrovský potenciál na všech úrovních a podíl obnovitelných zdrojů a energie z rekuperovaného tepla využívané v členských státech na vytápění a chlazení by se měl ještě zvýšit;

F.  vzhledem k tomu, že trh EU v oblasti vytápění a chlazení je roztříštěný v důsledku své místní povahy, různosti technologií a aktérů do něho zapojených; vzhledem k tomu, že místní a regionální dimenze je zásadní při formulování správných politik pro vytápění a chlazení, při plánování a budování infrastruktury vytápění a chlazení a při konzultacích se spotřebiteli ve snaze odstranit překážky, které brání účinnějšímu a udržitelnějšímu vytápění a chlazení;

G.  vzhledem k tomu, že biomasa představuje 89 % celkové spotřeby tepla z obnovitelných zdrojů v EU a 15 % celkové spotřeby tepla v EU a má velký potenciál dále přinášet významná a nákladově efektivní řešení pro rostoucí poptávku po dodávkách tepla;

H.  vzhledem k tomu, že vytápění a chlazení je nejzářnějším příkladem potřeby celostního, na integrovaných systémech založeného přístupu k energetickým řešením, který bude zahrnovat horizontální přístupy k podobě energetických systémů a širší ekonomice;

I.  vzhledem ke skutečnosti, že podíl primární energie z fosilních paliv na účely vytápění a chlazení je i nadále velmi vysoký, tj. 75 %, a je zásadní překážkou dekarbonizace, což není přínosem pro klima a představuje nadměrnou zátěž pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že odvětví vytápění a chlazení by mělo plně přispívat k unijním cílům v oblasti klimatu a energetiky a dotace na používání fosilních paliv v tomto odvětví by měly být postupně zrušeny v souladu se závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013, a to podle místních podmínek;

J.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že množství tepla vyprodukovaného při průmyslových a jiných komerčních procesech, které se následně vypouští do ovzduší či vody (namísto toho, aby bylo nějak produktivně využito), by stačilo k pokrytí potřeb celé Unie, pokud jde o vytápění obytných a terciárních budov;

K.  vzhledem k tomu, že budovy produkují kolem 13 % veškerých emisí CO2 v EU;

L.  vzhledem k tomu, že využívání progresivních systémů vytápění nebo chlazení budov musí jít ruku v ruce s důkladným procesem skutečně homogenní tepelné izolace, což sníží poptávka po energii a náklady pro spotřebitele a přispěje ke zmírňování energetické chudoby a k vytváření místních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky;

M.  vzhledem k tomu, že opatření přijímaná v rámci energetické unie za účelem vypracování komplexní a integrované strategie pro vytápění a chlazení nabízejí – za předpokladu, že budou správně provedena, – značné příležitosti pro podniky i spotřebitele EU, pokud jde o snižování celkových nákladů průmyslu na energii, zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů spotřebitelů;

N.  vzhledem k tomu, že účelem regulačních rámců EU je zdůraznit obecné cíle, ale že zásadní je dosáhnout skutečného pokroku při transformaci vytápění a chlazení jakožto součásti širšího energetického systému;

O.  vzhledem k tomu, že cíl optimalizace role obnovitelných zdrojů energie, zejména elektřiny, v celkové energetické rozvodné soustavě prostřednictvím lepší integrace s vytápěcími a chladicími aplikacemi a přepravou přispívá k dekarbonizaci systému dodávek energie, ke snížení závislosti na dovozu energie, snížení nákladů na energie pro domácnosti a podnícení konkurenceschopnosti průmyslu EU;

P.  vzhledem k tomu, že nejúčinnějším způsobem, jak plnit tyto společné cíle, je posilování postavení a podpora místních a regionálních orgánů, jakož i ostatních dotčených zúčastněných stran, a uplatňování přístupu k územnímu plánování, rozvoji infrastruktury, výstavbě a renovacím bytového fondu a novému průmyslovému rozvoji na základě plně integrovaných systémů za účelem maximalizace přínosu případných průniků, efektivity a dalších společných výhod;

Q.  vzhledem k tomu, že energetická účinnost budov rovněž závisí na použití odpovídajících energetických systémů; vzhledem k tomu, že by v odvětví vytápění a chlazení měly být respektovány zásady „energetická účinnost na prvním místě“ a „energetická účinnost je prvním palivem“;

R.  vzhledem k tomu, že ambiciózní cíle v podobě důkladné renovace stávajícího fondu budov by v Evropě vytvořily miliony pracovních míst, zejména v MSP, zvýšila by se energetická účinnost a sehrály by zásadní roli při zajišťování minimalizace spotřeby energie při vytápění a chlazení;

S.  vzhledem k tomu, že při projektování energeticky úsporných a nízkoemisních veřejných nebo obytných budov s maximálním tepelným komfortem nebo komfortem chlazení je třeba zohlednit významnou roli architektury, urbanistiky, hustotu poptávky po dodávkách tepla a různorodost evropských klimatických pásem a typů budov;

T.  vzhledem k tomu, že existuje obrovský nevyužitý potenciál na využívání odpadního tepla a systémů centrálního vytápění, vzhledem k tomu, že přebytek tepla, které je v Evropě k dispozici, překračuje celkovou poptávku po dodávkách tepla ve všech evropských budovách, a na skutečnost, že 50 % celkové poptávky po dodávkách tepla v EU lze uspokojit prostřednictvím centrálního vytápění;

U.  vzhledem k tomu, že značná část obyvatel Evropy žije v oblastech, zejména ve městech, kde dochází k překračování norem kvality ovzduší;

V.  vzhledem k tomu, že vytápění a chlazení má být podle očekávání i nadále největším zdrojem poptávky po energii v Evropě, přičemž ve značné míře se k uspokojení této poptávky využívá zemní plyn a LPG a jejich používání by mohlo být optimalizováno vysoce účinným uchováváním energie; vzhledem k tomu, že pokračující spoléhání se na fosilní paliva jde proti závazkům EU v oblasti energetiky a klimatu a jejím cílům, pokud jde o dekarbonizaci;

W.  vzhledem k tomu, že v současné době jsou mezi různými klimatickými pásmy v Evropě výrazné rozdíly v ročních výdajích na energie pro účely vytápění, od průměrných 60 až 90 kWh/m2 v zemích jižní Evropy po 175 až 235 kWh/m2 ve střední a severní Evropě;

X.  vzhledem k tomu, že zavádění účinných řešení pro vytápění a chlazení má značný potenciál simulovat rozvoj průmyslových odvětví a odvětví služeb v Evropě, zejména v odvětví obnovitelných zdrojů energie, a vytváření vyšší přidané hodnoty ve vzdálených a venkovských regionech;

Y.  vzhledem k tomu, že se energie stala společenským aktivem, k němuž musí být zaručen přístup; vzhledem k tomu, že ne všichni občané však získají přístup k energii, v Evropě je totiž přes 25 milionů lidí, kteří mají vážné potíže se k ní dostat;

Z.  vzhledem k tomu, že politiky energetické účinnosti by se měly zaměřovat na nákladově nejefektivnější způsoby zlepšování energetické náročnosti budov snižováním poptávky po dodávkách tepla a/nebo napojením budov na vysoce účinné alternativní zdroje;

AA.  vzhledem k tomu, že nízká míra informovanosti spotřebitelů o malé účinnosti systémů vytápění je jedním z faktorů, které mají největší vliv na výši účtů za energie;

AB.  vzhledem k tomu, že domácnosti, které mají dobrou tepelnou izolaci, přinášejí prospěch jak životnímu prostředí, tak uživateli, který má nižší účty za energie;

AC.  vzhledem k tomu, že 72 % energie potřebné k vytápění a chlazení rodinných domů se spotřebovává ve venkovských a přechodných oblastech;

AD.  vzhledem k tomu, že přírodní řešení, jako například vhodně navržená městská zeleň, zelené střechy a stěny, které budovy izolují a zastiňují, také snižují energetickou náročnost, jelikož omezují potřebu vytápění a chlazení;

AE.  vzhledem k tomu, že 85 % energie spotřebovávané v budovách se používá k vytápění prostor a ohřevu teplé vody a 45 % vytápění a chlazení v EU se používá v obytných budovách;

AF.  vzhledem k tomu, že průmysl ve spolupráci s místními orgány má důležitou roli při lepším využívání odpadního tepla a chladu;

AG.  vzhledem k tomu, že Evropané vynaloží 6 % svých spotřebních výdajů na vytápění a chlazení a 11 % z nich si nemůže dovolit v zimě své domovy dostatečně vytápět;

AH.  vzhledem k tomu, že odvětví chlazení musí ještě být důkladněji analyzováno a být více zohledněno ve strategii Komise a v politikách členských států;

AI.  vzhledem k tomu, že je důležité podporovat studie na téma úspor energie v historických budovách s cílem optimalizovat energetickou náročnost, jak se dá, a současně zajistit, aby bylo chráněno a zachováno kulturní dědictví;

1.  vítá sdělení Komise o strategii EU pro vytápění a chlazení jako důležitý krok, který předkládá celostní přístup k transformaci vytápění a chlazení v Evropské unii a vytyčuje prioritní oblasti činnosti; plně podporuje záměr Komise nalézt a využít synergie mezi odvětvími výroby elektřiny a vytápění s cílem dosáhnout efektivního odvětví, které zvyšuje energetickou bezpečnost a usnadňuje nákladově efektivní dosahování cílů EU v oblasti klimatu a energetiky; vyzývá Komisi, aby považovala odvětví vytápění a chlazení za součást podoby evropského energetického trhu;

2.  upozorňuje na nutnost přijmout při revizi směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU) a směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (2009/28/EC) a také směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) specifická opatření pro vytápění a chlazení;

3.  domnívá se, že strategie pro vytápění a chlazení musí stejnou měrou zohledňovat obě tyto nutnosti se zřetelem k tomu, že Evropa má různá klimatická pásma, a že se proto liší i potřeby, pokud jde o využívání energie;

4.  zdůrazňuje, že strategie pro vytápění a chlazení by měla učinit prioritou udržitelná a nákladově efektivní řešení, která umožní členským státům dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a energetické politiky; podotýká, že odvětví vytápění a chlazení v členských státech jsou velmi rozmanitá vzhledem k jejich různým energetickým mixům, klimatickým podmínkám, stupňům energetické účinnosti budov a intenzitě průmyslu, a proto by měla být zajištěna flexibilita při výběru odpovídajících řešení podle vytyčené strategie;

5.  žádá, aby specifické strategie pro udržitelné vytápění a chlazení byly vytvořeny na vnitrostátní úrovni, se zvláštní pozorností ke kombinovanému teplu a elektřině, kogeneraci, centrálnímu vytápění a chlazení pokud možno založenému na obnovitelných zdrojích energie, jak se uvádí v článku 14 směrnice o energetické účinnosti;

6.  konstatuje, že vysoká energetická účinnost, vysoce účinná tepelná izolace a využívání obnovitelných zdrojů energie a rekuperovaného tepla jsou základními prioritami strategie EU v oblasti vytápění a chlazení; domnívá se proto, že by měla být respektována zásada „energetická účinnost na prvním místě“, protože energetická účinnost nabízí jednu z nejvyšších a nejrychlejších měr finanční návratnosti a je klíčovou součástí strategie pro dosažení úspěšného přechodu k bezpečnému, odolnému a inteligentnímu odvětví vytápění a chlazení;

7.  konstatuje, že decentralizovanější a flexibilnější energetický systém, v němž budou zdroje energie a vytápění umístěny blíže k bodu spotřeby, může usnadnit decentralizovanou výrobu energie, a umožnit tak spotřebitelům a společenstvím více se zapojovat do trhu s energií, kontrolovat vlastní využívání energie a stát se aktivními účastníky na straně poptávky; zastává názor, že energetická účinnost celého energetického systému je tím vyšší, čím kratší je řetězec přeměny primární energie v jiné formy energie sloužící k získání využitelné tepelné energie; navíc uznává, že takovýto přístup omezuje ztráty při přenosu a distribuci, zvyšuje odolnost energetické infrastruktury a současně poskytuje místní obchodní příležitosti pro malé a střední podniky;

8.  zdůrazňuje doplňkovost mezi právními předpisy o ekodesignu a označování energetickými štítky na jedné straně a směrnicí o energetické účinnosti a směrnicí o energetické náročnosti budov na straně druhé při snižování spotřeby tepla a chlazení; domnívá se, že domácí spotřebiče (pračky, myčky atd.) musí být energeticky co nejúčinnější a navržené tak, aby mohly využívat přívod užitkové teplé vody dostupný v místě, kde jsou umístěny; je proto přesvědčen, že je třeba pravidelně přezkoumávat a zpřísňovat požadavky v oblasti ekodesignu i označování energetickými štítky s cílem dosáhnout dalších úspor energie a zvýšit konkurenceschopnost, a to prostřednictvím inovativních produktů a snížených nákladů na energie;

9.  připomíná, že služby vytápění a chlazení představují největší část poptávky EU po energii; zdůrazňuje význam respektování zásady technologické neutrality ve vztahu k obnovitelným zdrojům, jež jsou v současnosti dostupné, a tržním či státním pobídkám v rámci přechodu na nízkouhlíkovou a spolehlivou dodávku energie pro oblast vytápění a chlazení;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí příznivý rámec pro nájemníky a osoby žijící ve vícebytových budovách, s cílem umožnit jim, aby také mohli mít prospěch z vlastní výroby energie a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, jakož i z opatření v oblasti energetické účinnosti, čímž by se vyřešil problém rozdílných motivací a případných restriktivních pravidel pro nájemníky;

11.  zdůrazňuje zásadní úlohu technologií energie z obnovitelných zdrojů, včetně využívání udržitelné biomasy, aerotermální, geotermální a solární energie a fotovoltaických článků v kombinaci s elektrickými bateriemi při ohřevu vody a zajišťování vytápění a chlazení v budovách, případně spolu se zásobníky tepla, které mohou být používány pro denní nebo sezónní vyvažování; vyzývá členské státy, aby poskytly pobídky pro podporu a zavádění takovýchto technologií; vyzývá členské státy, aby plně provedly platné směrnice o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov, včetně požadavků na „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“ a dlouhodobých strategie v oblasti renovace, s ohledem na potřebu uvolnit dostatečné investice na modernizaci jejich fondu budov; žádá Komisi, aby předložila celoevropskou vizi, jak dosáhnout toho, aby měl fond budov do roku 2050 téměř nulovou spotřebu energie;

12.  domnívá se, že problémy v souvislosti se zabezpečením dodávek energie do EU souvisejí zejména se zabezpečením dodávek tepla; domnívá se proto, že diverzifikace zdrojů vytápění má klíčový význam, a vyzývá Komisi, aby prověřila způsoby, jak dále podporovat a urychlit širší využívání technologií pro obnovitelné zdroje tepla;

13.  domnívá se, že základem energeticky účinného a nízkoemisního stavebnictví v různých klimatických pásmech Evropy musí být mapování zdrojů pro účely vytápění, odpovídající architektonická řešení budov, osvědčené postupy v oblasti správy zařízení a rovněž skutečné urbanistické zásady, včetně síťových řešení na městské úrovni, jako je dálkové vytápění a chlazení, při projektování celých zastavěných rezidenčních a obchodních oblastí; zdůrazňuje, že řádně izolovaný plášť budovy má vysokou tepelně akumulační schopnost, což vede k významným úsporám energie na vytápění a chlazení;

14.  zdůrazňuje, že poptávka po energii ve stavebnictví představuje přibližně 40 % spotřeby energie v EU a jednu třetinu spotřebovaného zemního plynu a že by mohla být omezena až o tři čtvrtiny, pokud by se zrychlila renovace budov; zdůrazňuje, že 85 % této spotřeby energie se používá k vytápění a ohřevu vody v domácnostech, a proto zůstávají modernizace starých a neúčinných systémů vytápění, zvýšené využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, lepší využití odpadního tepla pomocí vysoce účinných dálkových systémů vytápění a hloubková renovace budov s lepší tepelnou izolací klíčové pro splnění bezpečnějšího a udržitelnějšího přístupu k dodávkám tepla; doporučuje, aby se pokračovalo ve zvyšování norem v oblasti energetické účinnosti budov, jež zohledňují a podporují technickou inovaci, zejména při zajišťování homogenity izolace; dále doporučuje trvalou podporu pro výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie;

15.  podněcuje členské státy k tomu, aby vyvíjely dlouhodobé strategie v oblasti vytápění a chlazení založené na integrovaném přístupu, harmonizovaném mapování a hodnocení v souladu s článkem 14 směrnice o energetické účinnosti; zdůrazňuje, že strategie určí prioritní oblasti pro zásahy a umožní optimalizovat energetické plánování ve městech; vyzývá Komisi, aby členským státům při tomto úkolu pomáhala tím, že vytvoří obecné pokyny pro vnitrostátní strategie v oblasti vytápění a chlazení;

16.  upozorňuje na ekonomický efekt renovace a izolování budov, které často vedou ke snížení nákladů na vytápění a chlazení až o 50 %, a vyzývá Komisi, aby poskytla přiměřené spolufinancování iniciativám zaměřeným na renovaci veřejných budov a bytových domů s nízkou úrovní energetické účinnosti;

17.  vítá záměr Komise vyvinout soubor opatření, který usnadní renovaci v budovách s více bytovými jednotkami; domnívá se, že je třeba vyvinout harmonizovaný a komplexní soubor opatření také pro energetické plánování měst, s cílem umožnit zmapování místního potenciálu v oblasti vytápění a chlazení, optimalizovanou a integrovanou renovaci budov a rozvoj infrastruktury v oblasti vytápění a chlazení;

18.  opakuje, že je důležité, aby byly vytvořeny programy EU skýtající ambicióznější pobídky pro budovy, než jaké jsou vyžadovány na základě minimálních právních požadavků týkajících se energeticky účinné modernizace veřejných budov, bytů a sociálního bydlení a ekologických nových budov;

19.  zdůrazňuje místní charakter a potenciál vytápění a chlazení; obrací se na místní a regionální orgány, aby vytvořily příznivé podmínky pro další tepelnou modernizaci formou renovace existujících veřejných, komerčních a obytných budov s nízkou energetickou účinností; upozorňuje na důležitost hnutí, jako je Pakt starostů a primátorů, která umožňují sdílení znalostí a osvědčených postupů;

20.  zdůrazňuje, že je potřeba zmapovat místní kapacity v oblasti vytápění a chlazení tak, aby města mohla lépe identifikovat místně dostupné zdroje a mohla tak přispět k posílení energetické nezávislosti EU, k podpoře růstu a hospodářské soutěže vytvářením pracovních míst v dané lokalitě, která nemohou být přemístěna, a nabízet spotřebitelům čistou a cenově dostupnou energii;

21.  vyzývá místní orgány, aby posoudily stávající potenciál, pokud jde o vytápění a chlazení v jejich oblastech, i budoucí potřeby v oblasti vytápění a chlazení s ohledem na potenciál v daném místě dostupných obnovitelných zdrojů energie, termální energii z kogenerace a objem dálkového vytápění;

22.  je přesvědčen, že by měly být vytvořeny atraktivní systémy financování pro soukromá obydlí v oblastech, v nichž není k dispozici dálkové vytápění a chlazení, s cílem podporovat nové technologie pro vytápění domácností s využitím obnovitelných zdrojů energie;

23.  vyzývá místní orgány, aby se zabývaly specifickými problémy venkovských budov, které jsou spíše starší, méně energeticky účinné, méně prospěšné pro zdraví a zpravidla poskytují menší tepelný komfort;

24.  domnívá se, že čím kratší je řetězec, kterým je primární energie přeměňována na jiné druhy energie, tím vyšší je energetická účinnost, a s poukazem na širokou škálu různých klimatických podmínek v Unii vyzývá Komisi, aby prosazovala technologicky neutrální nástroje umožňující každému společenství rozvíjet nákladově efektivní řešení, které by vedlo ke snížení uhlíkové náročnosti odvětví vytápění a chlazení;

25.  konstatuje, že účelem regulačních rámců EU sice je zdůraznit obecné cíle, zásadní je ovšem dosáhnout skutečného pokroku pomocí převratných změn v oblasti vytápění a chlazení jakožto součásti širší přeměny energetického systému;

26.  zdůrazňuje, že politické nástroje a schopnosti EU nejsou zatím dostatečně rozvinuty k tomu, aby v požadované míře a tempu stimulovaly zásadní přeměnu v oblasti vytápění a chlazení, maximalizovaly využití potenciálu a zaváděly řešení vedoucí ke snižování poptávky a k dekarbonizaci v požadovaném rozsahu a tempu;

27.  zdůrazňuje význam dálkových centrálních energetických sítí jako alternativy k více znečišťujícím systémům individuálního vytápění vzhledem k tomu, že představují obzvláště účinný a nákladově efektivní prostředek pro udržitelné dodávání tepla a chlazení, který využívá obnovitelné zdroje energie, recuperované teplo a chlad, a skladuje přebytečnou elektřinu v době nižší spotřeby, čímž dodává rozvodné síti flexibilitu; poukazuje na potřebu začlenění většího podílu obnovitelných zdrojů energie se zřetelem k tomu, že více než 20 % dálkového vytápění a chlazení je již dnes vyráběno z obnovitelných zdrojů energie, v souladu s článkem 14 směrnice o energetické účinnosti, který požaduje komplexní posouzení potenciálu dálkového vytápění a chlazení; požaduje modernizaci a rozšíření stávajících dálkových systémů vytápění, aby došlo k přechodu k vysoce účinným a obnovitelným alternativám; podněcuje členské státy k tomu, aby zavedly fiskální a finanční mechanismy s cílem motivovat k rozvoji a využívání dálkového vytápění a chlazení, a usilovaly o odstranění regulačních překážek;

28.  vyzývá Komisi, aby řádně zhodnotila komplexní posuzování potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny dálkového vytápění podle článku 14 směrnice o energetické účinnosti, které provádějí členské státy, a zajistila, aby tyto plány odrážely skutečný ekonomický potenciál těchto řešení a poskytly pevný základ politik v souladu s cíli EU;

29.  zdůrazňuje, že v aglomeracích se souvislou zástavbou je naprosto nezbytné, aby používání neúčinných a neudržitelných individuálních nebo dálkových systémů vytápění/chlazení bylo postupně nahrazeno účinnými systémy dálkového vytápění/chlazení nebo byly modernizovány za pomoci špičkových technologií v oblasti vytápění/chlazení, aby došlo k přechodu k vysoce účinným místním kogeneračním systémům a obnovitelným alternativám;

30.  vyzývá Komisi, aby v rámci svých iniciativ týkajících se směrnice o obnovitelných zdrojích energie a uspořádání trhu navrhla opatření, která budou přispívat ke zvýšení účinnosti a flexibility energetických systémů prostřednictvím další integrace systémů výroby elektrické energie, tepla a chladu;

31.  vyzývá Komisi, aby vytvořila společný evropský rámec, který by zvýšil právní jistotu samovýrobců energie, zejména formou podpory vzniku a fungování místních sdružení využívajících obnovitelné zdroje energie;

32.  požaduje, aby byl na celostátní úrovni vytvořen ukazatel poptávky po vytápění a chlazení v budovách;

33.  požaduje strategický přístup ke snižování emisí CO2, které jsou spojeny s poptávkou po průmyslovém vytápění a chlazení, prostřednictvím zvyšování účinnosti procesů, nahrazováním fosilních paliv udržitelnými zdroji a začleněním průmyslových podniků do okolních systémů termální energie;

34.  zdůrazňuje obrovský potenciál sdružování toků energie a zdrojů, kterým lze dosáhnout úspor primární energie, zejména v průmyslu, kde může být použit kaskádový postup, při němž se přebytečné teplo nebo chlad z jednoho procesu použije v jiném procesu, který vyžaduje méně extrémní teploty, a případně i k vytápění a chlazení budov prostřednictvím systémů dálkového vytápění;

35.  konstatuje, že zastaralé výtopny s nízkou energetickou účinností by měly být co nejdříve nahrazeny nejlepšími dostupnými alternativami, které jsou plně v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu, jako jsou kogenerační zařízení šetrnější k životnímu prostředí využívající udržitelná paliva v souladu s kritérii udržitelnosti pro biomasu;

36.  poukazuje na to, že vytápění a chlazení je odvětví velmi lokálního charakteru, neboť dostupnost a infrastruktura stejně jako poptávka po teplu závisí hlavně na místních podmínkách;

37.  souhlasí s Komisí, že jak je uvedeno ve strategii EU pro vytápění a chlazení, ekonomický potenciál kogenerace není dostatečně využíván a vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly kogeneraci a dálkové vytápění s vysokou účinností v souladu se sdělením Komise o stavu energetické unie (COM(2015)0572);

38.  zastává názor, že je nezbytný systémový přístup k chlazení, a to jak pokud jde o budovy, tak i přepravu chlazeného zboží;

39.  vyjadřuje názor, že v mírném klimatickém pásmu Evropy může za určitých podmínek značně vzrůst význam reverzních systémů vytápění a chlazení využívajících účinná tepelná čerpadla s ohledem na jejich flexibilitu; zdůrazňuje, že hybridní systémy vytápění, které získávají tepelnou energii ze dvou či více zdrojů, mohou pomoci zvýšit význam obnovitelných zdrojů energie používaných k vytápění, zejména u stávajících budov, do nichž lze tyto systémy nainstalovat s minimálními technickými zásahy; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby s ohledem na tepelná čerpadla stanovily vhodné harmonizované metody výpočtu a podporovaly sdílení osvědčených postupů pro podpůrné mechanismy v zájmu účinných a udržitelných řešení s nízkými emisemi uhlíku, která budou plnit různé tepelné potřeby;

40.  vybízí Komisi, aby úzce monitorovala dodržování právních předpisů EU týkajících se fluorovaných skleníkových plynů s cílem snížit emise těchto plynů do atmosféry; žádá Komisi, aby zajistila bezpečnost a nákladovou účinnost alternativních chladniček a jejich soulad s dalšími cíli EU s ohledem na životní prostředí, změnu klimatu a energetickou účinnost;

41.  domnívá se, že členské státy by měly prozkoumat možnosti využívání tepelné energie z geotermálních vod, přímého zpětného získávání energie z průmyslových procesů a z jiných nízkoteplotních zdrojů tepla, jakým je například tepelná energie důlních vod hlubinných dolů, které by prostřednictvím velkých tepelných čerpadel umožnily vytápět celé zastavěné oblasti pomocí stávajících či nových soustav dálkového vytápění, a nikoli pouze jednotlivé budovy, pokud by byla k dispozici nebo by byla vybudovaná odpovídající infrastruktura dílkového vytápění;

42.  zdůrazňuje, že důležitou roli hrají technologie, které umožňují snižovat poptávku po tepelné energii a omezovat emise skleníkových plynů, jako například využívání geotermální energie s nízkou entalpií, soustavy dálkového vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje, malé trigenerační nebo kogenerační elektrárny využívající zemní plyn či biomethan či kombinaci těchto technologií;

43.  vyjadřuje názor, že zásobníky tepla využívající odporový ohřev mimo hodiny největší poptávky (např. skladováním energie ve formě tepla) tak zlepšují kvalitu dodávek elektrické energie tím, že napomáhají začleňování energie z obnovitelných zdrojů, mohou mít zásadní úlohu pro vytápění a pro zmírňování výkyvů sítě, pro omezení výroby energie a dovozu a pro snížení cen;

44.  je toho názoru, že odpadní teplo a chlad získané v průmyslových procesech a při kombinované výrobě elektrické energie v konvenčních elektrárnách, z dobře izolovaných obytných budov a z mikrovýroby energie by mělo hrát při vytápění a chlazení mnohem významnější úlohu, než tomu bylo v minulosti; zdůrazňuje, že je třeba vzít na vědomí využívání odpadního tepla a chladu z průmyslové výroby a zaměřit se na něj ve výzkumu, jelikož je vynikající příležitostí pro investice a výzkum; zdůrazňuje, že průmyslové závody a blízké obytné nebo provozní budovy by měly být podněcovány k tomu, aby vzájemně spolupracovaly a sdílely svou energetickou produkci a své požadavky;

45.  zdůrazňuje, že veřejné financování nebo veřejné vlastnictví infrastruktury dálkového vytápění by nemělo přispívat k tomu, že nebude možné opustit systém založený na využívání fosilních paliv a k vysokým nákladům s ním spojeným; vyzývá celostátní, regionální a místní orgány, aby veřejnou finanční podporu dálkového vytápění podrobily přísné kontrole s ohledem na unijní cíl 80% – 95% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 v porovnání s úrovní roku 1990 a plynulou transformaci energetiky;

46.  zastává názor, že začlenění výroby, spotřeby a opětovného využití odpadního chladu přináší environmentální a ekonomické přínosy a snižuje primární energetickou náročnost výroby chladu;

47.  zdůrazňuje, že přeměna odpadu na energii bude nadále hrát v oblasti vytápění významnou úlohu, protože alternativou k tomuto je často ukládání odpadů a používání fosilních paliv, a připomíná, že je třeba zvýšit míru recyklování;

48.  vyzývá členské státy, aby využily právních a ekonomických prostředků k urychlení toho, aby byly postupně vyřazeny z provozu zastaralé systémy vytápění spalováním pevných paliv, které mají energetickou účinnost nižší než 80 %, a aby je pokud možnost nahradily účinnými a udržitelnými systémy vytápění na místní úrovni (např. systémy dálkového vytápění) nebo na mikroúrovni (např. geotermální a solární systémy);

49.  poukazuje na to, že zavedení systémů inteligentního topení přispěje k tomu, aby spotřebitelé lépe chápali svou spotřebu energie a renovovali neúčinné topné soustavy a zvyšovali tak úspory energie;

50.  připomíná Komisi a členským státům, že 75 % stávajících evropských budov má nízkou energetickou účinnosti a že podle odhadů se bude 90 % těchto budov stále užívat i v roce 2050; upozorňuje tedy na to, že je naléhavě třeba zaměřit se na důkladnou renovaci právě těchto budov;

51.  vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci programu „Waste to energy“ podpořila a využívala případný potenciál udržitelného využívání organického odpadu pro účely vytápění a chlazení v souvislosti se systémy dálkového vytápění a chlazení;

52.  zdůrazňuje, že bioplyn představuje důležitý udržitelný zdroj pro systémy vytápění a chlazení a že z tohoto důvodu je nezbytné stanovit jednoznačné cíle pro biologickou recyklaci s cílem vytvořit pobídky k investicím do sběru a zpracování biologického odpadu;

53.  vyzývá členské státy, aby v městských oblastech postupně přestaly využívat k vytápění zastaralé kotelny, které produkují nízké emise, tj. vypouštějí do ovzduší organické pyrolytické plyny z neúplného spalování a sloučeniny dusíku, saze, částice a polétavý prach z konvekce, a aby prostřednictvím pobídek podporovaly využívání udržitelných řešení včetně energií z obnovitelných zdrojů;

54.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k postupnému ukončení používání neúčinných naftových a uhelných kotlů a ohřívačů, které jsou dnes používány ve více než polovině budov na venkově; zastává názor, že energie by měla být vyráběna ze zdrojů s nižšími emisemi CO2 a z obnovitelných zdrojů;

55.  zdůrazňuje, že systém dálkového vytápění brání rozmachu více znečišťujících individuálních systémů vytápění, které zvyšují znečištění ovzduší v obytných oblastech a jejichž kontrola je mnohem náročnější, než je tomu v případě všeobecně užívaného systému dálkového vytápění; nicméně vyzdvihuje, že podmínky infrastruktury a klimatu se v rámci Unie různí a že zmíněné systémy mnohdy potřebují modernizaci, pokud má být úroveň jejich účinnosti zvýšena; vyzývá proto k provedení analýzy toho, zda je nutné podpořit infrastrukturu dálkového vytápění, a také analýzy daňových podmínek ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie a dálkovému vytápění;

56.  je toho názoru, že členské státy by měly se vší naléhavostí učinit kroky k tomu, aby byly postupně vyřazeny z provozu nízkoteplotní kotelny na pevná fosilní paliva a organický odpad, které při spalování vypouštějí do ovzduší velké množství různých škodlivých látek; domnívá se, že členské státy by měly, je-li to možné, podporovat postupné ukončení používání zastaralých krbů a kamen na dřevo s nízkou energetickou účinností v hustě osídlených oblastech a usnadnit jejich nahrazování moderními ekologickými a zdravotně nezávadnými alternativami s vysokou energetickou účinností a současně provádět osvětu ohledně potenciálních zdravotních rizik a osvědčených postupů týkajících se spalování dřeva;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaplnily mezery v právní úpravě plynoucí ze směrnice o ekodesignu a směrnice o středních spalovacích zařízeních, jejichž důsledkem je únik emisí u zařízení s výkonem nižším než 1 MW, na něž se tyto směrnice nevztahují;

58.  je toho názoru, že zvyšující se potřeby v oblasti chlazení si žádají hlubší úvahy týkající se této problematiky, včetně integrovaného přístupu k celému chladícímu řetězci – od požadavků ohledně průmyslového chlazení z vysokých teplot přes chlazení využívané domácnostmi až po potřeby potravinářského průmyslu v oblasti chlazení;

59.  konstatuje, že dostupné kvalitní údaje jsou předpokladem pro to, aby se spotřebitelé a orgány mohly racionálně rozhodnout v souvislosti s energetickou účinností a se systémy vytápění; zdůrazňuje, že je důležité, aby odvětví vytápění a chlazení využívalo možností, které nabízí digitalizace; vyzývá Komisi, aby vypracovala definici a metodologii pro výpočet chlazení využívajícího obnovitelné zdroje energie;

60.  domnívá se, že výměníky tepla šetřící vodu mohou hrát zásadní roli při chlazení v průmyslových procesech tím, že budou přivádět teplo do přirozených zásobníků vody umístěných v blízkosti prostor, v nichž jsou produkty skladovány a v nichž je po celý rok teplota maximálně 6 °C (tzv. free cooling);

61.  domnívá se, že vysoce výkonné stacionární palivové články by mohly ve velmi blízké budoucnosti být ekologicky šetrnou alternativou k uhlí jako pevnému palivu;

62.  domnívá se, že koncepce power-to-gas má velký budoucí potenciál jako způsob skladování a přenosu energie z obnovitelných zdrojů a že může být rovněž využita za účelem vyrábění tepla na ústřední a lokální úrovni; konstatuje, že uplatnění koncepce power-to-gas je účinným způsobem, jak využívat obnovitelnou energii pro výrobu tepla, zejména v příměstských oblastech, neboť při ní lze používat již existující infrastrukturu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a pilotní projekty týkající se koncepce power-to-gas;

63.  domnívá se, že strategie Evropské unie v oblasti inovativního vytápění a chlazení vyžaduje intenzivní výzkum, který je základem pro vytváření průmyslových odvětví produkujících ekologická zařízení, který slouží tomuto cíli;

64.  zdůrazňuje přínosy výzkumu a technologických inovací pro evropský průmysl, které posilují jeho konkurenční výhody a obchodní životaschopnost a přispívají k plnění hlavních cílů EU v oblasti energetiky a klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných technologií vytápění a chlazení potřeba posílit výzkum, vývoj a inovace s cílem snížit náklady, posílit výkonnost a podpořit zavádění a začlenění do energetického systému; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami odvětví s cílem zachovat aktualizované plány pro rozvoj obnovitelných technologií vytápění a chlazení, jejichž cílem je koordinovat, sledovat a odhalovat nedostatky při vývoji obnovitelných technologií vytápění a chlazení;

65.  domnívá se, že s ohledem na naléhavou potřebu dosáhnout rychlých a účinných výsledků při energetické renovaci evropského odvětví tepelné energie by se EU měla soustředit na výzkum s cílem lépe využívat nejlepší technologie, které jsou v současnosti dostupné;

66.  je toho názoru, že výzkum financovaný z rámcového programu Horizont 2020 by se měl věnovat i vývoji udržitelných řešení v oblasti vytápění a chlazení, technologií, které by zhodnotily odpadní teplo a chlad, nových materiálů s maximální tepelnou vodivostí (výměníky tepla), s minimální vodivosti, tj. s maximální tepelnou odolností (tepelná izolace), a s maximální mírou akumulace tepla (zásobníky tepla);

67.  je toho názoru, že by v rámci rámcového programu Horizont 2020 měl pokročit výzkum a vývoj týkající se udržitelných a účinných systémů vytápění a chlazení a materiálů, jako jsou řešení pro malovýrobu energie z obnovitelných zdrojů a pro její skladování, systémy dálkového vytápění a chlazení, kombinovaná výroba a izolační materiály, jakož i inovativní materiály, jako např. strukturované okenní tabule, které zvenku dovnitř propouštějí vysoké množství krátkovlnného záření (sluneční svit) a ven skrze ně vychází pouze minimum dlouhovlnného tepelného záření, které by jinak unikalo do venkovního prostoru;

68.  zdůrazňuje význam rozsáhlého vědeckého výzkumu při vyvíjení inovativních technologických řešení, z nichž mají vzejít přístroje a celé systémy vytápění a chlazení, které budou energeticky účinné a založené na využívání obnovitelných zdrojů energie;

69.  žádá, aby byl proveden přezkum stávajících právních předpisů zaměřených na zajištění technologické neutrality a nákladové efektivnosti tak, aby bylo zajištěno, že nebude prosazována nebo zpochybňována jedna technologie před druhou – energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v blízkosti budovy, jako sluneční panely na obytných domech, by například měly být při výpočtu energetické náročnosti budov zohledněny, a to bez ohledu na jejich zdroj;

70.  zdůrazňuje, že je důležité kombinovat nejvyspělejší technologie s inteligentním systémem hospodaření s energií, např. prostřednictvím automatizovaných systémů pro domácnost a inteligentních kontrolních systémů vytápění, a to zejména v propojeném světě, kde se spotřebič může snadno přizpůsobit povětrnostním podmínkám a signálům o ceně elektřiny a přispět ke stabilizaci sítě upravením poptávky; vyzývá Komisi, aby lépe zahrnula inteligentní technologie do příslušných iniciativ Evropské unie s cílem zajistit skutečné propojení inteligentních přístrojů, rodinných domů napojených na sítě a inteligentních budov s inteligentními sítěmi; domnívá se, že je třeba propagovat tato řešení při renovaci stávajícího fondu budov, jelikož pomáhají uživatelům lépe pochopit jejich vzorce spotřeby a upravit odpovídajícím způsobem provoz jejich systémů vytápění;

71.  zdůrazňuje, že stavební odvětví má velký potenciál v oblasti snižování poptávky po energie a emisí CO2; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího úsilí ke zrychlení tempa renovace budov; konstatuje, že k dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí atraktivní finanční pobídky, dostupnost vysoce kompetentních odborníků na různých úrovních a výměna a podpora osvědčených postupů;

72.  vyzývá Komisi, aby určila a odstranila zbývající překážky bránící opatřením týkajícím se energetické účinnosti, zejména renovacím prováděným domácnostmi, a vytvořila skutečný trh v oblasti energetické účinnosti za účelem podpory přenosu osvědčených postupů a zajištění dostupnosti výrobků a řešení po celé EU s cílem vybudovat skutečný jednotný trh s výrobky a službami v oblasti energetické účinnosti; zdůrazňuje, že prvotní zavádění těchto výrobků a služeb přispěje k vytvoření pracovních míst a k potenciálu hospodářského růstu, které budou zachovány při průběžné údržbě a každodenním provozu integrovaných systémů výroby zahrnujících vytápění a chlazení;

73.  má za to, že průmysl potřebuje jednoznačné signály od tvůrců politik, aby mohl provést potřebné investice k dosažení cílů EU v oblasti energetiky; zdůrazňuje potřebu ambiciózních závazných cílů a regulačního rámce na podporu inovací, aniž by se přitom zbytečně zvýšila administrativní zátěž, s cílem lépe propagovat nákladově účelná a z environmentálního hlediska udržitelná řešení vytápění a chlazení;

74.  domnívá se, že investice do energetické účinnosti budov by měly jít ruku v ruce s investicemi do obnovitelných technologií vytápění a chlazení; domnívá se, že synergie mezi energetickou účinností budov a obnovitelnými technologiemi vytápění a chlazení představují obzvláště významnou příležitost pro směřování k nízkouhlíkovému hospodářství; vítá úsilí na vnitrostátní úrovni zvýšit počet budov s téměř nulovou spotřebou energie;

75.  doporučuje, aby pro architektonické památky byly vyvinuty individuální systémy tepelné renovace, které by se zaměřily jak na investice do obvodových plášťů budov propojené s optimalizací kontrolních a automatizovaných systémů budov, tak na zajišťování účinného vytápění a chlazení tak, aby nebyl ohrožen jedinečný architektonický ráz těchto budov;

76.  konstatuje, že architektonické návrhy inteligentních budov by měly zajistit tepelný komfort (chlazení) na základě uceleného přístupu, který by se opíral o tvar a objem budov, adaptaci prostoru a úpravu takových parametrů, jako je míra denního světla a intenzita ventilace a rekuperace, a zároveň zajišťoval nízké provozní náklady;

77.  zdůrazňuje význam standardizovaných auditů tepelné energie a účelnost nákladů na řešení problémů s izolací průmyslových budov pro úspory energie a snižování emisí; zdůrazňuje, že náklady průmyslu na energie by mohly být dále snižovány prostřednictvím investic do stávajících a osvědčených udržitelných technologií;

78.  zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy jsou důležitým nástrojem pro modernizaci energetického systému; je toho názoru, že omezení, která dosud platila pro prioritu v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství u financování z EFRR, nejsou účinná; domnívá se, že v programovacím období po roce 2020 by měl být procentuální podíl rozpočtu vyhrazený na tuto prioritu zvýšen;

79.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup ke střednědobému a k dlouhodobému financování investičním projektům jakéhokoli rozsahu týkajícím se modernizace odvětví vytápění a chlazení včetně dálkového vytápění a chlazení, modernizace související distribučních soustav, modernizace systémů vytápění včetně přechodu k využívání energií z obnovitelných zdrojů, a zrychlení tempa renovace budov; v této souvislosti vyzývá Komisi, vypracovala účinný, inovativní a dlouhodobý finanční mechanismus; zdůrazňuje úlohu, kterou by v oblasti financování a technické pomoci mohl hrát Evropský fond pro strategické investice a jiné příslušné evropské fondy, např. prostředky poskytované Evropskou investiční bankou nebo systémem EU pro obchodování s emisemi, pokud jde o zajištění atraktivity projektů pro investory a vytvoření stabilních regulačních podmínek, zejména prostřednictvím omezení administrativní zátěže a zahrnutí vhodného postupu podávání žádostí a jejich schvalování; vyzývá Komisi, aby v programovém období po roce 2020 pro všechny příslušné evropské fondy posílila stávající ustanovení týkající se vytápění a chlazení; vyzývá k odstranění překážek, které brání místním orgánům v přidělování nezbytných prostředků na renovaci veřejných budov; podporuje iniciativu „pro inteligentní financování inteligentních budov“, která podporuje lepší zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti spolu s obnovitelnými zdroji energie do stavebního odvětví; domnívá se, že modernizace a tepelná izolace budov by měla mít v zásadě přednost před jinými činnostmi, pokud jde o přístup k finančním prostředkům, zejména s ohledem na jejich velký potenciál tvorby pracovních míst;

80.  znovu zdůrazňuje, že je třeba využívat strukturální fondy pro širší škálu metod modernizace budov a stavebních systémů, zejména formou zvýhodněných půjček pro soukromé vlastníky nemovitostí, což by podnítilo mnohem výraznější zájem o modernizaci stávajících budov, která je již značně potřebná, zejména v méně vyspělých oblastech EU;

81.  zdůrazňuje, že Komise by za účelem podpory zlepšení v odvětví vytápění a chlazení měla plně využívat předběžné podmínky stanovené článkem 19 nařízení (EU) č. 1303/2013 a zajistit odpovídající provedení a uplatňování stávajících právních předpisů EU týkajících se odpovídajících opatření pro vytápění a chlazení;

82.  domnívá se, že pokyny pro státní podporu v oblasti účinných technologií, které jsou nezbytné pro směřování odvětví vytápění a chlazení ke snižování uhlíkových emisí, zejména pokud jde o řešení založená na společenstvích, by měly zohlednit potřebu odpovídající veřejné podpory;

83.  je toho názoru, že iniciativy, jako jsou evropská energetická pomoc na místní úrovni (ELENA), evropská iniciativa pro inteligentní města a obce a nový integrovaný Pakt starostů a primátorů pro oblast klimatu a energetiky, by mohly podnítit místní a regionální subjekty k renovaci energetických systémů v budovách;

84.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že rozpočet EU je využíván v souladu s cíli v oblasti snižování uhlíkových emisi a energetické účinnosti;

85.  vyzývá členské státy, aby přijaly cílená opatření a důrazně vybízely ke zlepšením v oblasti energetické účinnosti a k rozsáhlejšímu využívání energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech s nízkými příjmy a ve zranitelných domácnostech; vyzývá Komisi, aby vyhradila mnohem větší podíl finančních prostředků EU na programy týkající se energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů určené zranitelným domácnostem dotčeným energetickou chudobou, a aby poskytla členským státům pokyny ohledně specifických opatření v oblasti energetické chudoby;

86.  domnívá se, že občanům by měly být poskytovány lepší informace o spotřebě energie jejich domácností, možných úsporách energie a přínosech modernizace jejich systémů vytápění na systémy využívající obnovitelné zdroje energie, včetně možnosti vyrábět a spotřebovávat svou vlastní energii z obnovitelných zdrojů pro účely vytápění a chlazení;

87.  domnívá se, že členské státy musí mimo jiné prostřednictvím informačních kampaní, jednotných kontaktních míst, systémů společných nákupů (pomoc při sdružování spotřebitelů za účelem nákupu energie za snížené ceny) a slučování individuálních projektů (slučování několika malých projektů do jednoho velkého celku s cílem získat výhodnější financování) zajistit, aby spotřebitelé byli plně informování o technologických a ekonomických přínosech udržitelnějších systémů vytápění a chlazení a o zlepšeních v oblasti energetické účinnosti a aby k nim měli přístup, a umožnit jim, aby si vybrali to nejlepší s ohledem na jejich individuální okolnosti a aby využívali dostupných zlepšení v oblasti hospodářství, zdraví a kvality života; bere na vědomí, že domácnosti ve vzdálených a izolovaných lokalitách mohou vyžadovat zvláštní pozornost a jedinečná řešení; zdůrazňuje potenciál „spotřebitelů-výrobců“ při vytváření energetických systémů poskytujících vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie; zdůrazňuje význam průběžného vzdělávání, školení, certifikace a kontroly pracovníků zajišťujících instalaci a architektů vzhledem k tomu, že jsou první kontaktní osobou pro spotřebitele z řad domácností;

88.  považuje za zásadní průběžné školení odborníků, kteří hodnotí tepelnou pohodu v budovách a účinnost způsobu jejich vytápění (chlazení); domnívá se, že je nezbytné, aby koncoví uživatelé měli přístup k optimálně rozmístěným servisním skupinám;

89.  zdůrazňuje, že je důležité, aby si spotřebitelé mohli svobodně vybrat z široké nabídky vysoce účinných technologií vytápění využívajících obnovitelné zdroje energie, které nejlépe odpovídají jejich osobním potřebám v oblasti vytápění;

90.  zdůrazňuje, že je proto nezbytné prostřednictvím informací a pobídek umožnit spotřebitelům urychlení modernizace jejich starých a neúčinných systémů vytápění s cílem dosáhnout výrazného zvýšení energetické účinnosti, kterého již lze dosáhnout využitím stávajících technologií, včetně systémů vytápění využívajících obnovitelné zdroje energie; poukazuje na nedostatečné povědomí spotřebitelů o často vysoké energetické náročnosti jejich stávajících systémů vytápění; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov předložila návrhy, které by pomohly zvýšit povědomí o stávajících systémech vytápění a chlazení a zrychlit tempo jejich modernizace, a aby zvážila zavedení systému označování energetické účinnosti stávajících systémů vytápění;

91.  zdůrazňuje aktivní úlohu, kterou mohou spotřebitelé na cestě k udržitelnému evropskému systému vytápění a chlazení hrát; domnívá se, že účinné uplatňování nového nařízení o „energetických štítcích“, kterým se zavádí nová stupnice označování zaměřená na budoucnost, jež umožňuje zdůraznit rozdíly mezi jednotlivými výrobky z hlediska energetické účinnosti, může spotřebitelům usnadnit jejich výběr, pokud jde o úspory energie, a pomoci jim snížit účty za energii;

92.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily specifické strategie zaměřené na řešení stále se prohlubujícího problému energetické chudoby s cílem pomoci všem spotřebitelům, a zejména těm nejzranitelnějším, při zlepšování jejich individuálních nebo kolektivních podmínek bydlení, vytápění a chlazení, a to jak v případě vlastníků, tak nájemníků;

93.  zdůrazňuje potřebu dosáhnout vysoké úrovně energetické nezávislosti prostřednictvím přednostního využívání zdrojů dostupných v daném místě;

94.  vyzývá k tomu, aby bylo odpadní teplo stávajících průmyslových podniků využíváno k vytápění domácností;

95.  domnívá se, že zásadní v boji proti energetické chudobě je snížení celkových nákladů na vytápění domácností zajištěním toho, aby se výrazně zvýšila energetická účinnost ve všech třech základních fázích využívání energie: během přeměny primární energie na energii užitkovou, během distribuce této energie, a zejména během jejího využívání koncovým uživatelem; vyzývá členské státy, aby jako skutečnou prioritu stanovily opatření v oblasti energetické účinnosti a přechod na vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie;

96.  domnívá se, že je důležité zajistit, aby část prostředků k financování energetické účinnosti byla vyčleněna na zlepšení pro domácnosti zasažené energetickou chudobou nebo pro osoby žijící v oblastech s nejméně vyhovujícími podmínkami, například prostřednictvím pomoci při investování do energeticky účinnějšího zařízení na vytápění a chlazení;

97.  domnívá se, že členské státy by v rámci směrnice o energetické účinnosti měly vypracovat plány renovace veřejných budov s cílem zajistit jejich energetickou účinnost a stimulovat rovněž renovaci budov ve vlastnictví soukromých osob, a že tyto plány by rovněž měly zahrnovat specifická opatření zaměřená na nejzranitelnější skupiny na pomoc v boji proti energetické chudobě;

98.  vyzývá Komisi, aby v rámci uplatňování směrnice o energetické účinnosti rozvinula odbornou přípravu operátorů v oblasti auditu a plánování energetické účinnosti a aby usnadnila provádění těchto činností jednotlivcům, a zejména nejzranitelnějším skupinám;

99.  zdůrazňuje, že i když na jedné straně velká část současných budov na území Evropy trpí plýtváním energie v důsledku špatné kvality jejich izolace a starých a neúčinných systémů vytápění, postihuje na straně druhé energetická chudoba téměř 11 % obyvatelstva EU;

100.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby zvážily riziko možné budoucí krize v oblasti dodávek zemního plynu a aby plně začlenily výrobu bioplynu, která se uskutečňuje při zpracovávání hnojiv, do procesu zavádění oběhového hospodářství;

101.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0266.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.
(5) Sdělení Evropské komise z roku 2014 s názvem „Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky“ (COM(2014)0520).

Právní upozornění - Ochrana soukromí