Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 o provádění tematického cíle „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ – čl. 9 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních (2015/2282(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních, čl. 9 odst. 6, který se týká tematického cíle zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků,
– s ohledem na nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních, článek 37 o finančních nástrojích podporovaných z ESI fondů,
– s ohledem na svůj postoj ze dne 15. dubna 2014 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje společně prováděném několika členskými státy a zaměřeném na podporu malých a středních podniků provádějících výzkum a vývoj(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(2),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o příležitostech v oblasti zeleného růstu pro MSP(3),
– s ohledem na program COSME pro malé a střední podniky,
– s ohledem na průzkum Eurobarometru na téma malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy (bleskový průzkum Eurobarometru 381) a na průzkum Eurobarometru na téma úlohy veřejné podpory při uvádění inovací na trh (bleskový průzkum Eurobarometru 394),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o krocích směrem ke zlepšení podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky v Evropě – iniciativa „Small Business Act“(4),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem „Zelenou malým a středním podnikům.“ „Small Business Act“ pro Evropu (COM(2008)0394),
– s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky přijatou v průběhu zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. až 20. června 2000 ve Feiře,
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2011 o praktických aspektech revize nástrojů EU na podporu financování malých a středních podniků v příštím programovém období(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii(8),
– s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 ohledně definice mikropodniků a malých a středních podniků (MSP)(9),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),
– s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou „Investice pro zaměstnanost a růst“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 s názvem „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2011 nazvané „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“ (COM(2011)0702),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. listopadu 2011 s názvem „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu“ (COM(2011)0078),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 s názvem „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2010)0553),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. května 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“(10),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. října 2014 nazvané „Opatření na podporu vytváření podmínek pro zakládání nových společností v oblasti vyspělých technologií“(11),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0162/2016),
A. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem pro investice v oblasti růstu a vytváření pracovních míst v EU a její rozpočet do roku 2020 přesahuje 350 miliard EUR; vzhledem k tomu, že reálné výsledky investic politiky soudržnosti mohou napomoci stávajícímu a budoucímu růstu regionů v členských státech;
B. vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské a finanční krize se v mnoha členských státech zvýšila nejen míra chudoby a sociálního vyloučení, ale i dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a sociální nerovnost, a že malé a střední podniky mohou tudíž sehrát významnou a důležitou roli v oživení Evropy;
C. vzhledem k tomu, že 23 miliony malých a středních podniků (MSP) v EU, které představují kolem 99 % všech podniků, zásadním způsobem přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti, inovacím a vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, poskytují více než 100 milionů pracovních míst a v soukromé sféře vytvářejí dvě ze tří pracovních míst a ve srovnání s většími podniky mají trvale dvojnásobnou míru růstu zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že pouze 13 % evropských MSP se zabývá obchodní činností a investováním na světových trzích;
D. vzhledem k tomu, že evropské MSP jsou velmi rozmanité a zahrnují obrovské množství mikropodniků, které působí na místní úrovni a často v tradičních odvětvích, a stoupající počet nově zakládaných podniků a rychle rostoucích inovativních podniků, jakož i podniků sociální ekonomiky zaměřených na specifické cíle a skupiny; vzhledem k tomu, že se tyto obchodní modely potýkají s rozličnými problémy, a mají proto odlišné potřeby; vzhledem k tomu, že zásadním faktorem usnadnění přístupu malých a středních podniků k úvěrům je zjednodušení evropské, vnitrostátní i regionální legislativy;
E. vzhledem k tomu, že MSP se dokáží velmi dobře přizpůsobovat změnám a jsou schopny držet krok s technologickým pokrokem;
F. vzhledem k tomu, že mikroúvěry, jejichž cílovými příjemci jsou povětšinou mikropodnikatelé a znevýhodněné osoby, které chtějí začít samostatně výdělečnou činnost, mají zásadní význam pro překonání překážek bránících v přístupu k tradičním bankovním službám, a vzhledem k tomu, že nástroj JASMINE (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí) a osa programu EaSI týkající se mikrofinancování a sociálního podnikání mohou sloužit jako dobře využitelná podpora v rámci zpřístupňování zdrojů financování, a to i pro sociální podniky;
G. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti poskytla v programovém období 2007–2013 70 miliard EUR na podporu MSP, čímž bylo vytvořeno více než 263 000 pracovních míst v MSP, a napomohla modernizaci MSP prostřednictvím zvýšeného využívání IKT, rozvíjením dovednostní nutných pro přístup, inovací a modernizací pracovních postupů;
H. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti bude v programovém období 2014–2020 podporovat MSP ještě větší měrou, protože zdvojnásobí podporu poskytovanou v období 2007–2013 na 140 miliard EUR;
I. vzhledem k tomu, že tematický cíl nazvaný „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“, tematický cíl č. 3, patří mezi tematické cíle s nejvyšším procentuálním podílem na celkovém objemu prostředků financování (13,9 %) a má prvořadou důležitost z hlediska dosažení cílů politiky soudržnosti a strategie Evropa 2020;
J. vzhledem k tomu, že na MSP, které by byly způsobilé k financování z fondů ESI, protože působí v konkurenčním prostředí a musejí se vyrovnávat s celou řadou omezení včetně omezených peněžních toků, má velmi tíživé dopady složitost a nestálost předpisů a nadměrné administrativní požadavky, které jsou s těmito fondy spojeny, zejména pak skutečnost, že správní náklady jsou v naprostém nepoměru k výši přidělovaných finančních prostředků, času potřebnému ke zpracování žádostí a potřebě urychlit vyplácení prostředků;
K. vzhledem k tomu, že zavedením tematického zaměření do plánování politiky soudržnosti na období 2014–2020 byl poskytnut účinný nástroj pro navrhování operačních programů, které se více zaměří na investiční priority, aby byly zajištěny dostatečné zdroje pro docílení reálných dopadů;
L. vzhledem k tomu, že dohody o partnerství a operační programy jsou na základě článků 14, 16 a 29 nařízení o společných ustanoveních strategickými nástroji pro usměrňování investic v členských státech a regionech;
M. vzhledem k tomu, že díky MSP bude průmyslová výroba do roku 2020 tvořit nejméně 20 % HDP členských států;
N. vzhledem k tomu, že jen malé procento evropských MSP je v současnosti schopno rozpoznat a využít příležitosti, které nabízí mezinárodní obchod, obchodní dohody a globální hodnotové řetězce, a že v uplynulých třech letech působilo na mezinárodní úrovni za hranicemi EU pouze 13 % evropských MSP;
O. vzhledem k tomu, že proces internacionalizace MSP by se měl řídit ohledem sociální odpovědnosti podniků, dodržování lidských a zaměstnaneckých práv a co nejvyšší ochrany životního prostředí, tak aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a tvorba většího počtu kvalitních pracovních míst;
1. konstatuje, že díky tematickému zaměření se operační programy lépe zacílily na menší počet vymezených strategických cílů, zejména pokud jde o posílení růstu a potenciál vytváření vysoce kvalitních pracovních míst na straně MSP, včetně mikropodniků; domnívá se, že MSP jsou hnací silou evropského hospodářství a mají klíčový význam pro úspěšnost politiky soudržnosti, často však vzhledem ke své velikosti narážejí na množství různých problémů; doporučuje proto další posílení podpory z ESI fondů zaměřené na MSP;
2. vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily přidanou hodnotu projektů MSP z hlediska rozvoje a inovací tradičních odvětví, neboť nejenže přispívají k vytváření pracovních míst, ale také zachovávají místní a regionální charakteristiky podnikání a současně se řídí zásadami udržitelnosti; zdůrazňuje, že je třeba rovněž zohledňovat širší rámec fungování těchto odvětví a nenarušit citlivou rovnováhu mezi výrobními postupy, které jsou založeny na tradičních znalostech, a inovacemi; poukazuje na to, že MSP hrají důležitou roli v odvětví služeb, které prochází v důsledku digitalizace významnou proměnou, a domnívá se proto, že je třeba řešit problém nedostatku dovedností v oblasti IKT a ve větší míře dbát na příslušnou odbornou přípravu a vzdělávání;
3. zdůrazňuje, že je všeobecně zapotřebí, aby existovaly mechanismy, které spolu s programem REFIT napomohou zjednodušení podnikatelského prostředí a urychlí proces zakládání nových podniků a podpoří tak konkurenceschopnost MSP a využívání ESI fondů; zdůrazňuje také, že je zapotřebí plnit předběžné podmínky;
4. žádá Komisi, aby při plnění tematického cíle č. 3 zohlednila zásady balíčku oběhového hospodářství s cílem podpořit udržitelnější hospodářský růst a vytvářet nová vysoce kvalitní pracovní místa na straně MSP, přičemž by se měla zvláštní pozornost věnovat podpoře zelených pracovních míst; domnívá se, že je v této souvislosti důležité pokračovat v úsilí o podporu zelené konkurenceschopnosti MSP zlepšením přístupu k financím, poskytováním více informací, zjednodušením právních předpisů, snížením administrativní zátěže, podporou elektronické výměny údajů (e-cohesion) a posílením kultury zeleného podnikání; poukazuje dále na to, že ekologičtější hodnotový řetězec, který zahrnuje opětovné zpracování, opravu, údržbu, recyklaci a ekodesign, by mohl řadě MSP přinést značné podnikatelské příležitosti, pokud by se změnilo ekonomické chování a došlo k odstranění nebo omezení legislativních, institucionálních a technických překážek;
5. poukazuje na to, že problémy, s nimiž se v současnosti potýkají MSP, jsou zčásti zapříčiněny tím, že úsporná opatření prováděná členskými státy utlumila poptávku;
6. vybízí členské státy a regionální orgány, aby zvážily využití příležitostí, které jim skýtají finanční nástroje; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost, odpovědnost a kontrolu takových finančních nástrojů a programu iniciativy pro MSP zaměřeného na finanční podporu malých a středních podniků; zdůrazňuje, že finanční nástroje by měly být vždy využívány v souladu s cíli politiky soudržnosti a že by měla být poskytována náležitá technická a administrativní podpora;
7. žádá, aby byl zjednodušen a méně regulován přístup k úvěrům, přičemž je zapotřebí zohlednit zvláštní povahu mikropodniků a začínajících podniků i regionů, ve kterých působí; vyjadřuje politování nad tím, že investoři a banky se často zdráhají financovat podniky v jejich počátcích a ve fázi raného rozvoje a že podle mnohých MSP, zejména malých začínajících podniků, je obtížné získat přístup k vnějšímu financování; žádá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby proto věnovaly zvláštní pozornost zlepšení přístupu k financování pro mikropodniky a začínající podniky, které se chtějí rozvíjet; poukazuje na potřebu vyrovnat úrokové sazby vztahující se na financování MSP s úrokovými sazbami účtovanými větším společnostem;
8. domnívá se, že evropské malé podniky mají tendenci spoléhat na zdroje financování, jako jsou banky, a nejsou si plně vědomy toho, že existují i další zdroje financování nebo jaké mají možnosti financování; bere na vědomí, že Komise navrhla s ohledem na roztříštěnost trhů řadu iniciativ, jako např. unii kapitálových trhů, jejímž cílem je diverzifikovat finanční zdroje, usnadnit pohyb kapitálu a ve větší míře zpřístupnit zdroje financování, zvláště pak malým a středním podnikům;
9. poukazuje na nedostatek průkazných údajů o výstupech a výsledcích finančních nástrojů a na velmi volnou vazbu těchto finančních nástrojů na zastřešující cíle a priority EU; vyzývá Komisi, aby dále zlepšila poskytování grantů a neprosazovala používání finančních nástrojů jako primární způsob financování;
10. poukazuje na to, že se v programovém období 2007–2013 vyskytlo několik překážek, jako jsou účinky hospodářské krize, složitost řízení strukturálních fondů a administrativní zátěž, ale i omezený přístup k financování pro MSP a složitost provádění režimů podpory, které způsobily, že ze strany MSP nebyly tyto fondy dostatečně využívány; upozorňuje, že je třeba vyhodnotit hlubší příčiny nízké míry využívání těchto fondů, aby se předešlo opakování stejných problémů v programovém období 2014–2020, a že některé MSP odradila od podání žádosti o dostupné prostředky nadměrná byrokracie; vyjadřuje politování nad přílišnou obecností a neúplností stávajících studií, které byly vypracovány na téma efektivnosti ESI fondů a jejich reálných dopadů na MSP, a žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy urychleně vypracovala posouzení této otázky a předložila je Evropskému parlamentu; zdůrazňuje, že nedostatečné správní kapacity mohou být na překážku úspěšnému a včasnému provedení tematického cíle č. 3;
11. bere na vědomí, že se Komise důsledněji zaměřuje na řádnou správu a veřejné služby vysoké kvality; opakovaně zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby MSP měly k dispozici transparentní, soudržnou a inovativní úpravu zadávání veřejných zakázek; naléhavě proto vyzývá k co nejdůslednějšímu odstranění překážek, s nimiž se MSP při účasti ve výběrových řízeních setkávají, a to tak, aby nevznikala zbytečná administrativní zátěž, zamezilo se zavádění dodatečných požadavků na vnitrostátní úrovni a provedla se ustanovení stávajícího legislativního rámce s cílem co nejrychleji vyřešit spory týkající se veřejných zakázek; vítá směrnici 2014/24/EU a jednotné evropské osvědčení pro zakázky, které by měly výrazně snížit administrativní zátěž společností, zejména MSP; zdůrazňuje, že je zapotřebí nadále důsledně uplatňovat opatření, jejichž cílem je zabránit chybám a podvodům, aniž by tím však došlo k nárůstu administrativní zátěže, jakož i zjednodušit administrativní postupy, aby se těmto chybám předešlo; veřejné zadavatele, kteří chtějí sdružovat zakázky, vyzývá, aby dbali na to, aby MSP nebyly z řízení vylučovány v důsledku příliš vysokých výsledných částek, protože větší zakázky by mohly také znamenat složitější kritéria;
12. opakovaně připomíná svou výzvu ke zvýšení transparentnosti a zapojení všech příslušných regionálních a místních orgánů, aktérů z řad občanské společnosti, podnikatelů a dalších zúčastněných stran, a to zejména v procesu formulování požadavků, které by měly v rámci výzev k předkládání návrhů projektů umožnit lepší zacílení na potřeby konečných příjemců; zdůrazňuje proto, že zásadu partnerství je třeba skutečně uplatňovat a dodržovat také ve fázi vypracovávání, přípravy a provádění dohod o partnerství a operačních programů, jak je podrobně popsáno v nařízení o společných ustanoveních a v kodexu chování pro partnerskou spolupráci; se znepokojením konstatuje, že mnohé vnitrostátní organizace MSP nejsou dosud fakticky zapojovány, a místo aby byly přizvány ke konzultacím, jsou pouze informovány; vybízí organizace zastupující udržitelná a ekoinovativní hospodářská odvětví orientovaná na budoucnost k zapojení do tohoto partnerství a vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily postavení těchto organizací tím, že využijí technické pomoci a budování kapacit;
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důslednější koordinaci a soudržnost všech investičních politik EU, které se zaměřují na MSP; poznamenává, že posilování součinnosti mezi financováním z prostředků ESI fondů a dalšími politikami a finančními nástroji zaměřenými na MSP maximalizuje dopad investic; vítá plán na zjednodušení přístupu k ESI fondům zavedením tzv. „známky vysoké kvality“ u projektů, které byly hodnoceny jako „vysoce kvalitní“, avšak nejsou financovány v rámci programu Horizont 2020; naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci partnerství se zainteresovanými sociálními a hospodářskými subjekty zřídily buď jedno správní místo na regionální úrovni, čímž by se podpořila taková již existující místa, nebo konsolidovanou platformu pro řadu finančních nástrojů EU zaměřených na MSP a pro administrativní podporu přípravy a provádění projektů;
14. zdůrazňuje, že významnou úlohu v úspěšném provádění tematického cíle č. 3 by mohly hrát integrované územní investice (ITI), místní rozvoj se zapojením místních komunit (CLLD), makroregionální strategie a evropská územní spolupráce obecně, protože některé rozvojové projekty mohou zahrnovat přeshraniční oblasti, a to i několik regionů a zemí, a protože tyto projekty jsou schopny přinášet řešení vycházející z daného místa;
15. konstatuje, že podle prvního hodnocení, které zveřejnila Komise, byl oproti minulým programovým obdobím podstatně navýšen objem prostředků přidělených na podporu MSP; zdůrazňuje, že ESI fondy, a zejména pak operační programy zacílené na podporu výzkumu a vývoje, by mohly malým a středním podnikům nabízet životaschopné a uživatelsky vstřícné režimy financování a posílit tak jejich schopnosti podávat u Evropského patentového úřadu patentové přihlášky;
16. vyjadřuje své politování nad průtahy při provádění politiky soudržnosti během stávajícího programového období; zdůrazňuje, že MSP naléhavě potřebují přístup k financování, a i když jsou v současnosti všechny operační programy schválené, jejich vlastní provádění je v úplném počátku; upozorňuje na to, že kvůli průtahům vznikají mezery v provádění politiky soudržnosti, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření pro urychlené odstranění těchto průtahů;
17. naléhavě vyzývá Komisi, aby monitorovala, zda dochází ke zrychlení provádění politiky soudržnosti, a aby k němu vybízela, zejména při zavádění projektů, které mají značný potenciál z hlediska udržitelného růstu a vytváření kvalitních pracovních míst, a aby se zaměřila také na projekty realizované ve venkovských oblastech s cílem vytvářet nové služby a zamezit vylidňování venkova; vyzývá Komisi, aby při vymezování kritérií způsobilosti vzala v úvahu přidanou hodnotu ve smyslu hospodářském a sociálním i z hlediska dopadu projektů na životní prostředí;
18. zdůrazňuje úlohu Parlamentu v dohledu nad prováděním politiky soudržnosti, které se soustředí na dosažení výsledků; žádá Komisi, aby co nejdříve určila a omezila překážky, které brání MSP a začínajícím podnikům v efektivním využívání prostředků, aby odhalila potenciální součinnosti mezi ESI fondy a mezi ESI fondy a dalšími fondy s významem z hlediska MSP a aby vydala konkrétní doporučení týkající se opatření a pokynů, jejichž cílem by bylo další zjednodušení, monitorování a hodnocení využívání těchto finančních nástrojů; konstatuje, že se v tomto odvětví stupňují obtíže, zejména v nejvzdálenějších regionech a v oblastech, v nichž je nekvalitní klíčová infrastruktura příčinou nízké míry soukromých investic;
19. upozorňuje na potřebu strukturovaného dialogu mezi Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem, který je důležitý pro zlepšení a zjednodušení přístupu MSP k diverzifikovaným zdrojům financování;
20. zdůrazňuje, že mezi hlavní překážky bránící širokému zpřístupnění ESI fondů malým a středním podnikům patří administrativní zátěž, vysoký počet režimů podpory, složitost předpisů a postupů, opožděné vydávání správních nařízení a riziko přijímání zbytečných dodatečných předpisů (gold plating); žádá proto skupinu na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, aby předložila konkrétní návrhy – a měla při tom na paměti také strategii „zlepšování právní úpravy“ – s cílem snížit administrativní zátěž a zjednodušit postupy řízení ESI fondů na straně MSP se zvláštním důrazem na požadavky týkající se auditu, pružnosti řízení, posuzování rizik a průběžného hodnocení, systému kontroly a souladu s pravidly hospodářské soutěže a dalšími politikami EU; požaduje, aby tato zjednodušovací opatření dbala pravidel, která stanovil Small Business Act, tj. „pouze jednou“ a „mysli nejdříve v malém“, a byla formulována a prováděna na jednotlivých úrovních ve spolupráci s představiteli různých kategorií MSP; požaduje, aby skupina na vysoké úrovni s výsledky své činnosti průběžně seznamovala Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu, a vyzývá Komisi, aby otázky, kterými se skupina na vysoké úrovni zabývá, konzultovala se zástupci členských států;
21. vyzývá Komisi, aby stanovila podmínky státní podpory na vnitrostátní a regionální úrovni, které nebudou ve vztahu k MSP diskriminační a které by měly být v souladu s podporou podniků v rámci politiky soudržnosti, a aby plně využívala režimů podpory založených na nařízení o všeobecné blokové výjimce s cílem snížit administrativní zatížení správců a příjemců a přispět k širšímu využívání ESI fondů a současně vyjasnit spojitost mezi pravidly ESI fondů pro MSP a pravidly státní pomoci;
22. žádá Komisi, aby členské státy v tomto ohledu vybízela k vyměňování údajů, znalostí a osvědčených postupů, aby zajistila náležité vykazování a aby je motivovala k podpoře projektů, které mají vysoký potenciál tvorby pracovních míst;
23. žádá Komisi a členské státy, aby urychleně nalezly trvalé řešení prodlev v platbách v oblasti regionální politiky a náležitě uplatňovaly směrnici o opožděných platbách (2011/7/EU), aby se zajistilo, že se MSP jakožto projektoví partneři nenechají odradit od účasti na podpůrných programech a projektech během stávajícího programového období z důvodu opožděných plateb; rovněž upozorňuje, že důslednější dodržování této směrnice, která mimo jiné požaduje, aby orgány veřejné správy vyřizovaly platby za pořizované zboží a služby ve lhůtě 30 dnů, by přispělo k vytváření podmínek pro stabilizaci a růst MSP;
24. zdůrazňuje, že strategie pro inteligentní specializaci, byť nejsou oficiálně požadovány mezi předběžnými podmínkami tematického cíle č. 3, jsou zásadním nástrojem, který zaručuje inovace a přizpůsobení tematických cílů, a zároveň podtrhuje, že tyto strategie by se neměly zaměřovat pouze na inovace, které se opírají o vědu a technologie, ale také na inovace, které nemají vědecký základ; žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu poskytla zprávu o výsledcích strategií inteligentní specializace, které byly vypracovány na vnitrostátní nebo regionální úrovni pro MSP; zdůrazňuje soulad strategií inteligentní specializace přijatých v jednotlivých regionech s jejich místními hospodářskými podmínkami a problém uplatňování inteligentní specializace mimo oblasti velkých měst, kde nemusí být k dispozici dostatečná podpůrná infrastruktura; vítá předběžnou podmínku týkající se iniciativy Small Business Act v rámci tematického cíle č. 3 a vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a urychlily plnění cílů, které Small Business Act stanoví; podporuje ocenění Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER), jehož cílem je hledat a odměňovat regiony EU s vynikajícími podnikatelskými strategiemi orientovanými na budoucnost, v nichž se uplatňuje deset zásad iniciativy „Small Business Act“;
25. žádá řídicí orgány, aby zohlednily zvláštní povahu a konkrétní odbornost jednotlivých území, s důrazem na oblasti sužované nedostatečným rozvojem, vylidňováním a vysokou mírou nezaměstnanosti, s cílem podpořit tradiční i inovativní hospodářská odvětví; žádá Komisi, aby vypracovala konkrétní programy, jejichž součástí budou z hlediska MSP veškeré relevantní prvky udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění; připomíná, že existují rozdíly mezi ženami a muži, jak je rovněž uvedeno v iniciativě Small Business Act, a vyjadřuje své znepokojení nad soustavně nízkým počtem žen, které začínají podnikat nebo již podnikají; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely k provádění zvláštních strategií podporujících podnikání žen a mladých lidí v rámci zeleného růstu, neboť se jedná o možný způsob, jak sladit hospodářský růst, růst zaměstnanosti, sociální začleňování a profesionalitu s udržitelností z hlediska životního prostředí;
26. žádá Komisi, aby v rámci stávajících rozpočtů ustavila platformu pro zapojení, která by zveřejňovala a propagovala výsledky projektů MSP, včetně příkladů osvědčených postupů, které se objevily rovněž v rámci EFRR během programových období 2000–2006 a 2007–2013;
27. poukazuje na to, že Komise ve svém „Inteligentním průvodci inovací služeb“ zdůrazňuje význam strategií veřejné podpory vypracovaných na základě konzultací s regionálními sociálními a hospodářskými zainteresovanými subjekty pro vytváření příznivého prostředí pro MSP a pro zachování jejich konkurenceschopnosti v globálních hodnotových řetězcích;
28. zdůrazňuje, že MSP čekají výzvy i příležitosti, které vyplynou z nutnosti přizpůsobit se a vyhovět požadavkům nedávných rozhodnutí přijatých na konferenci COP21;
29. domnívá se, že vhodná podpora a pobídky směrované k opatřením MSP mohou přinést inovativní příležitosti pro integraci uprchlíků a migrantů;
30. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že MSP jsou v EU hlavním zdrojem pracovních míst, mělo by být zakládání podniků usnadňováno podporou podnikatelských dovedností a zavedením podnikatelství do školních osnov v souladu se Small Business Act, dále že především v oblasti mikroúvěrových režimů má zásadní význam náležitá odborná příprava a podpora podnikání a že je třeba zvláštní odborné přípravy, která by mladé lidi kvalifikovala pro práci v zelené ekonomice;
31. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a řídicími orgány podněcovala vytvoření ekosystému, který bude zahrnovat vysoké školy, výzkumná střediska, sociální a hospodářské zainteresované subjekty a veřejné instituce a bude podporovat rozvoj podnikatelských dovedností, a současně aby vybízela řídicí orgány k tomu, aby využívaly dostupných prostředků určených na technickou pomoc, včetně inovativních využití IKT malými a středními podniky; podotýká také v této souvislosti, že technická pomoc poskytovaná v rámci tematického cíle č. 11 musí být přínosná pro všechny partnery uvedené v článku 5 nařízení o společných ustanoveních, která se týkají partnerství; žádá proto, aby územní organizace MSP měly zajištěnu možnost využívat ustanovení tematického cíle č. 11 a opatření na podporu budování kapacit;
32. upozorňuje na skutečnost, že jen asi 25 % MSP sídlících v EU vyváží do zemí EU a že internacionalizace MSP je proces, který vyžaduje podporu také na místní úrovni; vyzývá proto Komisi, aby ve větší míře využívala ESI fondů a pomáhala tak malým a středním podnikům chopit se příležitostí, které jim nabízí mezinárodní obchod, a zároveň úspěšně čelit výzvám, které obnáší, a podpořila je při řešení jejich potíží s krytím vyrovnávacích nákladů a zvládáním negativních dopadů vzrůstající mezinárodní konkurence;
33. vyzývá Komisi, aby v rámci přípravy koncepce politiky soudržnosti na období po roce 2020 zvýšila financování určené na posilování konkurenceschopnosti MSP;
34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.