Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2016 o vztazích EU s Tuniskem v současném regionálním kontextu (2015/2273(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 8 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU pro parlamentní a prezidentské volby v Tunisku v roce 2014,
– s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva s názvem Věznice v Tunisku: mezinárodní standardy a realita [Prisons in Tunisia, International Standards versus Reality] z března 2014 a na prohlášení tuniského ministerstva spravedlnosti,
– s ohledem na jednotný rámec podpory Evropské unie pro Tunisko na období 2014–2015, který byl změnou rozhodnutí Komise C(2014)5160 prodloužen do konce roku 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(1),
– s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Přezkum evropské politiky sousedství ze dne 18. listopadu 2015 (JOIN(2015)0050),
– s ohledem na to, že Tunisko dne 1. prosince 2015 podepsalo dohodu o přidružení v rámci programu Horizont 2020 v oblastech výzkumu a inovací,
– s ohledem na své usnesení o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Tuniskem ze dne 25. února 2016(2),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 10. března 2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tuniskou republiku(3),
– s ohledem na to, že dne 19. dubna 2016 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/580 ze dne 13. dubna 2016 o zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tuniskou republiku(4),
– s ohledem na doporučení Rady přidružení EU-Tunisko ze dne 17. března 2015 k provádění akčního plánu EU-Tunisko na období 2013–2017 a na společné prohlášení Rady přidružení EU-Tunisko ze dne 18. dubna 2016,
– s ohledem na „plán strategického rozvoje Tuniska na období 2016–2020“,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0249/2016),
A. vzhledem k tomu, že Tunisko jako země představuje pro EU jednu z priorit v rámci její evropské politiky sousedství;
B. vzhledem k tomu, že mírový přechod k demokracii v Tunisku je kladným příkladem pro arabský svět a upevnění demokracie v této zemi má mimořádný význam pro stabilitu celého regionu a má a přímé dopady na bezpečnost v Evropě;
C. vzhledem k tomu, že tuniskému Kvartetu pro národní dialog byla v roce 2015 udělena Nobelova cena míru „za jeho rozhodný příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku“;
D. vzhledem k tomu, že Tunisko se v současnosti nachází nejen v obtížné sociálně-ekonomické situaci, ale čelí i bezpečnostním problémům převážně následkem situace v Libyi; vzhledem k tomu, že cestovní ruch, který představuje jeden z klíčových prvků tuniského hospodářství, je silně ovlivněn těmito okolnostmi a teroristickými útoky, jejichž terčem se tato země stala;
E. vzhledem k tomu, že tuniské hospodářství je značně závislé na zahraničních investicích, cestovním ruchu a vývozu výrobků do EU, a vzhledem k tomu, že hospodářství může vzkvétat pouze tehdy, může-li se demokracie dále rozvíjet;
F. vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních míst a příležitostí byl jedním z hlavních důvodů hromadných lidových demonstrací v roce 2011, přičemž řadu z těchto problémů lidé stále pociťují v každodenním životě vzhledem k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí;
G. vzhledem k tomu, že je nutné rozvíjet skutečné partnerství, v němž by byly zohledněny zájmy obyvatel obou stran Středozemního moře a jehož cílem by bylo zejména omezení sociální a regionální nerovnosti v Tunisku;
H. vzhledem k tomu, že po skončení režimu Ben Aliho a v ovzduší upevňování demokratického procesu by EU mohla zlepšit svůj politický dialog s Tuniskem a lépe zohledňovat zájmy a priority tohoto důležitého partnera ve snaze o dosažení cíle stability;
I. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musejí zůstat i nadále odhodlány spolupracovat s tuniským lidem a jeho vládou při prosazování společných zájmů, což zahrnuje oblasti obchodu, investic, cestovního ruchu, kultury a bezpečnosti;
J. vzhledem k tomu, že v rámci pořádání podvýborů byl zahájen třístranný dialog mezi orgány, subjekty občanské společnosti a zástupci EU v Tunisku;
K. vzhledem k tomu, že svoboda tisku a svoboda publikování jsou základními prvky otevřené, svobodné a demokratické společnosti;
L. vzhledem k tomu, že Tunisko sehrává důležitou úlohu a napomáhá při dosažení dohody mezi znesvářenými stranami v Libyi;
M. vzhledem k tomu, že nestabilita v Libyi a její přesahy představují vážnou hrozbu pro stabilitu Tuniska a celého regionu; vzhledem k tomu, že Tunisko v současnosti hostí významný počet vysídlených Libyjců, kteří uprchli před nestabilitou a násilím v Libyi, a vzhledem k tomu, že to představuje zátěž pro vnitřní situaci a infrastrukturu;
N. vzhledem k tomu, že Tunisko se v posledních několika letech stalo terčem řady teroristických útoků; vzhledem k tomu, že Tunisko je jedním z hlavních partnerů EU v boji proti terorismu;
O. vzhledem k tomu, že IS/DÁ'IŠ nabírá znepokojivě vysoký počet mladých Tunisanů, a vzhledem k tomu, že beznaděj a hospodářská stagnace přispívají k tomu, že mladí lidé jsou čím dál zranitelnější vůči lákadlům extremistických organizací;
1. obnovuje svůj závazek vůči tuniskému lidu a procesu politické transformace, který začal v roce 2011; upozorňuje na výzvy a hrozby, jimž země čelí při konsolidaci svého demokratického procesu, provádění reforem potřebných k zajištění společenské a ekonomické prosperity a zaručování bezpečnosti; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby uvolnily a lépe koordinovaly značné technické a finanční prostředky s cílem poskytnout Tunisku konkrétní podporu; zdůrazňuje, že bez opatření na zvýšení absorpční schopnosti Tuniska, jeho stability, demokracie, řádné správy, boje proti korupci, hospodářského rozvoje a zaměstnanosti v tomto regionu budou ohroženy jakékoli šance na reformu; vyzývá tedy k uzavření skutečného úplného a prohloubeného partnerství mezi EU a Tuniskem;
2. vyzývá účastníky partnerství z Deauville, aby dodrželi přijaté závazky; domnívá se, že situace v Tunisku dává důvod k zahájení skutečného „Marshallova plánu“ s uvolněním odpovídajících finančních prostředků na podporu upevnění demokratické přeměny, investic a rozvoje ve všech oblastech hospodářského a společenského života, zejména tvorby pracovních míst a zachování kvalitních a pro všechny dostupných veřejných služeb; požaduje rovněž, aby bylo upevněno úsilí o podporu občanské společnosti; vyjadřuje znepokojení nad současnými sociálně-ekonomickými a rozpočtovými problémy souvisejícími s nestabilitou přechodného období a prohlašuje, že je nezbytné, aby Tunisko provedlo odpovídající reformy zaměřené na zvýšení zaměstnanosti a rozvoj udržitelného růstu podporujícího začlenění; považuje proto za nezbytné, aby se rozpočtové orgány dohodly na rozhodném posílení zdrojů v rámci evropského nástroje sousedství vyčleněných pro Tunisko;
3. potvrzuje, že přes špatnou sociální a hospodářskou situaci je historický přechod k demokracii v Tunisku výzvou k mnohem ambicióznějšímu partnerství mezi EU a Tuniskem, které bude přesahovat rámec obvyklých opatření;
4. oceňuje přínosnou spolupráci mezi Tuniskem a sousedními zeměmi, kterou dokládá podpis preferenční obchodní dohody a vytvoření místních přeshraničních výborů s Alžírskem, jejichž úkolem je přispívat k místnímu rozvoji, či propojení tuniské a libyjské ekonomiky a solidarita tuniského lidu s vysídlenými Libyjci; v tomto ohledu vítá pokroky v procesu usmíření v Libyi;
5. zdůrazňuje důležitost dodržování lidských práv při provádění revidované evropské politiky sousedství; požaduje, aby byly vytvořeny mechanismy monitorující dodržování základních svobod, rovnosti žen a mužů a další otázky týkající se lidských práv s plným zapojením občanské společnosti;
6. zdůrazňuje, že obnovení politického procesu integrace do rámce Svazu arabského Maghrebu by mohlo být zvlášť vhodnou příležitostí k zajištění bezpečnosti a posílení spolupráce v celém regionu;
I - Politické reformy a instituce
7. vyjadřuje podporu procesu demokratizace a poukazuje na potřebu sociálních a hospodářských reforem v Tunisku; zdůrazňuje, že je nutné podporovat Národní lidové shromáždění (PRA) vzhledem k náročnosti zvyšování stability a prohlubování demokracie v nestabilním regionálním kontextu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že PRA nedisponuje dostatečnými prostředky, aby mohlo plnit svou legislativní úlohu, což zpomaluje tvorbu nových naléhavě potřebných právních předpisů; podporuje PRA v jeho úsilí o posílení jeho kapacit, včetně přijímání nových zaměstnanců; podporuje přezkum potřeb PRA; žádá, aby příslušné útvary Parlamentu rozšířily činnosti na podporu budování kapacit PRA; doporučuje, aby Parlament uspořádal ve svých prostorách politickou schůzku na nejvyšší politické úrovni, například „Tuniský týden“, s cílem prohloubit parlamentní spolupráci;
8. vítá ustavení Smíšeného parlamentního výboru EU-Tunisko, který bude hrát klíčovou úlohu, jež umožní evropským a tuniským poslancům pravidelně se setkávat a zavést strukturovaný politický dialog o demokracii, lidských právech, právním státu a dalších tématech společného zájmu; zdůrazňuje, že Smíšený parlamentní výbor má v rámci zahájení obchodních jednání významnou úlohu zajistit efektivní sledování probíhajících jednání; žádá, aby byly zahájeny konkrétní iniciativy na podporu PRA ve spolupráci s dalšími výbory Evropského parlamentu, například Výborem pro občanské svobody (na podporu v záležitostech týkajících se spravedlnosti a vnitřních věcí, zákona o migraci a opatření souvisejících s policejní a soudní spoluprací v trestních věcech, včetně terorismu);
9. vítá třístranný dialog v Tunisku; vyzývá k pokračování a rozšíření na všechna hlediska vzájemných vztahů mezi EU a Tuniskem především s cílem zajistit zapojení občanské společnosti do provádění přezkumu evropské politiky sousedství a procesu jednání o prioritách mezi EU a Tuniskem;
10. konstatuje, že reforma veřejné správy je jednou z nejnáročnějších reforem, které Tunisko čekají; vítá skutečnost, že tuniská vláda zvažuje nové metody zrychleného přijímání klíčových prioritních politik; je přesvědčen, že partnerství mezi evropskými veřejnými správami a veřejnou správou v Tunisku bude pozitivním příspěvkem k reformě veřejné správy; podporuje používání řešení založených na IKT k vytvoření a rozvoji elektronického státu a elektronické veřejné správy;
11. vítá, že Tunisko dodržuje mezinárodní normy týkajících se svobody sdružování, což staví Tunisko do čela úsilí o posilování nezávislé občanské společnosti v arabském světě; žádá, aby byla nadále poskytována technická pomoc a podpora při budování kapacit organizacím občanské společnosti, politickým stranám a odborům, které hrají v Tunisku klíčovou úlohu a, jak se ukázalo, mají zásadní význam pro demokratickou přeměnu a celkový rozvoj, odpovědnost vlády a sledování dodržování lidských práv, včetně ochrany žen a dětí, rovnost pohlaví a ochranu všech obětí pronásledování a diskriminace; vítá konkrétní programy financované EU v této oblasti, jako je projekt na podporu občanské společnosti (PASC), a dohodu podepsanou mezi Evropským hospodářským a sociálním výborem a tuniským Kvartetem o posílení vazeb mezi tuniskou a evropskou občanskou společností; podporuje dialog a spolupráci mezi občanskou společností a orgány veřejné moci v hledání místních rozvojových priorit, včetně místních investic; žádá, aby bylo podporováno občanské vzdělávání a demokratická angažovanost;
12. zdůrazňuje důležitost rozvoje kultury občanství a vyzývá k vytváření příznivého prostředí a nezbytných struktur, které umožní zapojení organizací občanské společnosti do rozhodovacího procesu;
13. považuje za nezbytné, aby Komise a ESVČ poskytly nezbytnou podporu konání místních voleb (které mají proběhnout v říjnu 2016) a vyslaly pozorovací misi EU a EP, pokud o to tuniská vláda požádá, jako v případě parlamentních a prezidentských voleb v roce 2014; požaduje v tomto ohledu větší podporu obcí v rámci Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a pomoc s partnerskými projekty v koordinaci s členskými státy;
14. žádá o podporu genderově vyvážených politik, včetně reformy zákona o osobním postavení, s cílem zrušit diskriminační právní předpisy proti ženám, jako jsou předpisy týkající se dědických a manželských práv, a větší zapojení žen do veřejného života a soukromého sektoru, jak to stanoví článek 46 tuniské ústavy; dále podporuje rozvoj poradenských programů pro nastupující vůdčí osobnosti z řad žen s cílem podpořit jejich případný přístup k rozhodovacím pozicím; doporučuje, aby Tunisko zrušilo obecné prohlášení k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen;
15. vyzývá k zařazení mladých lidí do politického života, zejména pokud jde o podněcování mladých lidí k účasti v místních volbách; vítá v této souvislosti projekty osvětové kampaně pro mládež / projekty občanského vzdělávání financované z prostředků EU; vítá legislativní opatření týkající se zastoupení mladých lidí v místních a regionálních volbách; považuje komunální volby v roce 2016 za příležitost, jak povzbudit mladé lidi, aby se opět aktivně zapojili do procesu politické transformace;
16. vítá zákon o přechodném soudnictví; připomíná velké naděje tuniského lidu, pokud jde o přechodný proces; lituje silné polarizace ve výboru pro pravdu a důstojnost; konstatuje, že národní usmíření a růst by neměly být protichůdné priority;
17. vyzývá Komisi a ESVČ, aby pokračovaly v podpoře Tuniska v oblasti reformy justice a právního státu s ohledem na hodnoty tuniské ústavy, včetně technické a finanční podpory probíhajícího zřizování nejvyšší soudní rady a ústavního soudu; vítá program EU pro justiční reformu (PARJI), který byl přijat v roce 2011, stejně jako program PARJ2 přijatý v roce 2014, na který bylo přiděleno pouze 15 milionů EUR;
18. vyzývá vládu, aby rychle přijala opatření, která by zabránila používání mučení; vyzývá Tunisko, aby zrušilo trest smrti; vyjadřuje obavy nad případy, kdy ze strany tuniských orgánů dochází opakovaně k mučení nezletilých osob podezřelých ze záměru připojit se k teroristickým organizacím;
19. vyzývá Tunisko, aby naléhavě reformovalo svůj zákon o výjimečném stavu z roku 1978, který je v současné době uplatňován mimo základní ustanovení ústavy;
20. vyjadřuje znepokojení nad přeplněností věznic v Tunisku, nedostatkem potravin a špatnými hygienickými podmínkami a jejich dopadem na základní práva odsouzených; vítá tunisko-evropský projekt reformy tuniského vězeňství, která v případě méně závažných trestných činů usiluje o posílení systému alternativních trestů nahrazujících tresty odnětí svobody;
21. žádá reformu trestního zákoníku, a zejména zrušení článku 230, který trestá homosexualitu odnětím svobody na tři roky a je v rozporu s ústavní zásadou zákazu diskriminace a ochrany soukromí; vítá nový zákon, kterým se nahrazuje a mění zákon č. 1992-52 o narkotikách, který upřednostňuje prevenci před odstrašováním a stanoví alternativní tresty, které umožňují rehabilitaci a znovuzačlenění uživatelů drog do společnosti, jako vhodný krok k sladění tuniských právních předpisů s mezinárodními normami;
22. žádá důraznější proces decentralizace a posilování regionů prostřednictvím dalších místních samospráv; podporuje partnerství s členskými státy EU, která napomáhají decentralizovanému přístupu (například odborná příprava nebo budování kapacit v této oblasti), stejně jako projekty decentralizované spolupráce řízené místními orgány členských států, které přispívají k rozvoji tuniské regionální a místní správy, i partnerství a výměnu osvědčených postupů s městy EU a místními komunitami; žádá, aby byla navýšena podpora občanské společnosti v regionech ze strany EU a aby byly přitom rozvíjeny úspěšné existující iniciativy;
23. obává se, že při revizi trestního soudního řádu a trestního zákoníku bylo s ohledem na prosazování svobody projevu dosaženo jen malého pokroku; je znepokojen tím, že několik občanů bylo pro své názory stíháno a uvězněno za údajnou pomluvu, urážku státních úředníků v rapové písni nebo za urážku veřejné morálky, včetně novinářů a bloggerů; vítá skutečnost, že se Tunisko připojilo k partnerství Freedom Online Coalition, a vyzývá jej k aktivnější účasti;
24. znovu potvrzuje, že svoboda tisku a sdělovacích prostředků na internetu, včetně svobody pro bloggery, i off-line spolu se svobodou shromažďování jsou klíčovými prvky a nezbytnými pilíři demokracie a otevřené a pluralitní společnosti; podporuje uplatňování osvědčených postupů ve sdělovacích prostředcích, které umožňují skutečně investigativní a diferencovanou žurnalistiku; uznává přínos necenzurovaného přístupu k internetu a digitálních a sociálních médií; oceňuje živé a otevřené prostředí online médií v Tunisku, nicméně vyzývá tuniské orgány, aby dále investovaly do základních technologických infrastruktur a podporovaly digitální konektivitu a počítačovou gramotnost, zejména v nejchudších oblastech země; vítá přijetí nového zákona o informacích z března 2016 pro účinnou ochranu práva na svobodu informací v Tunisku včetně ochrany práv oznamovatelů; vítá skutečnost, že Vysoký úřad pro audiovizuální komunikace (HAICA) a jeho nástupce, Komise pro audiovizuální komunikace (ACA), budou moci využívat podporu EU, a to v rámci probíhajícího programu ve výši 10 milionů EUR na podporu reformy sdělovacích prostředků;
25. vyzývá shromáždění Rady Evropy, aby přiznalo Tunisku postavení partnera pro demokracii, jakožto významný krok směrem k upevnění parlamentní demokracie a právního státu v Tunisku;
II - Hospodářský a sociální rozvoj
26. vítá návrh Komise na makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR a jeho schválení Radou a Parlamentem;
27. bere na vědomí zahájení jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu (DCFTA) mezi EU a Tuniskem; připomíná, že je zapotřebí, aby tato jednání doprovázela přizpůsobená technická a finanční pomoc ze strany EU; zdůrazňuje, že tato dohoda, jež se snaží o zlepšení přístupu na trh a investičního klimatu, nemá pouze prostý obchodní rozměr a musí přispět k rozšíření evropských norem v oblasti životního prostředí, ochrany spotřebitele a práv pracovníků v Tunisku, posílit stabilitu, upevnit demokratický systém a oživit ekonomiku této země; vyzývá Komisi, aby během jednání zaujala pokrokový přístup a zajistila, aby byla tato dohoda oboustranně výhodná i při řádném zohlednění značných hospodářských rozdílů mezi oběma stranami; připomíná své doporučení Komisi a tuniské vládě, aby realizovaly jednoznačný a podrobný proces s cílem zapojit tuniskou a evropskou občanskou společnost do celého průběhu jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu; požaduje, aby byl proces konzultací otevřený a transparentní a aby více zohledňoval rozmanitost tuniské občanské společnosti a čerpal přitom z osvědčených postupů uplatňovaných při podobných jednáních;
28. bere na vědomí zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tunisko jakožto konkrétního kroku na podporu tuniského hospodářství i jako pobídku k provádění reforem; žádá, aby EU navýšila svou pomoc Tunisku prostřednictvím evropského nástroje sousedství a aby byla mezinárodní pomoc Tunisku koordinována tak, aby země mohla v plné míře využít podporu EU a aby bylo umožněno vytváření nových pracovních míst; podporuje partnerství s dalšími zainteresovanými světovými a regionálními dárcovskými zeměmi a organizacemi, a zejména opatření na omezení regionální nerovnosti, na podporu zachování a rozvoje místního zemědělství, se zohledněním specifik místního zemědělství, a na podporu informačních technologií sociálního hospodářství, výrobního odvětví a MSP, které by zvýšily zaměstnanost; poznamenává, že odvětví cestovního ruchu je velmi poznamenáno teroristickými útoky v roce 2015, a vyzývá členské státy, které tak neučinily, aby co nejrychleji přehodnotily bezpečnostní situaci s ohledem na následná opatření, která přijaly tuniské orgány, aby se tuniské odvětví cestovního ruchu mohlo zotavit;
29. žádá EU, aby zapojila občanskou společnost, místní samosprávu a další důležité subjekty do procesu určování priorit pro financování v rámci hodnocení v polovině období evropského nástroje sousedství;
30. zdůrazňuje nutnost řešit nezaměstnanost, zejména mladých absolventů vysokých škol, a zahájit důkladné reformy, které podpoří růst, kvalitní vzdělání a zaměstnanost (například usnadnění měnových omezení a přístupu k mikroúvěrům, reforma pracovního práva, rozvoj vzdělávacích programů uzpůsobených potřebám trhu práce a zjednodušení administrativních opatření) a diverzifikaci tuniského hospodářství; vyzývá všechny strany, aby nadále jednaly v duchu řádné spolupráce a zaměřily se na reformy, které přispějí k inkluzivnímu hospodářskému rozvoji všech území tohoto státu, včetně méně rozvinutých a zchudlých vnitrozemských regionů, které vyžadují dlouhodobý plán rozvoje; vyzývá tuniské orgány, aby vítaly iniciativy, v nichž občané projevují připravenost zlepšit politický dialog nebo technologické inovace; zdůrazňuje, že tyto občanské iniciativy potřebují mezinárodní podporu;
31. vítá iniciativu strategického plánu rozvoje Tuniska na období 2016–2020 a žádá jeho bezodkladné provádění a přijetí regulatorních rámců, které usnadní čerpání podpory EU a všech mezinárodních finančních institucí; vítá přijetí nové právní úpravy investic, která by měla zajistit regulatorní stabilitu a podpořit investice, a daňové reformy; požaduje modernizaci veřejné správy, která by měla fungovat efektivně a transparentně, což značně usnadní provádění projektů a přispěje k účelnějšímu vynakládání prostředků;
32. podporuje úsilí tuniské vlády o modernizaci a liberalizaci svého hospodářství s cílem splnit nové domácí, regionální a globální požadavky a je přesvědčen, že silné a rozmanité tuniské hospodářství povede k vytváření pracovních míst, příležitostí a k prosperitě a umožní tak zemi naplnit širší politické a sociální ambice;
33. připomíná strategický význam tuniského zemědělství a vítá v tomto směru opatření naplánovaná v tuniském rozpočtu na rok 2016, včetně odpuštění dluhů zemědělcům a zahájení vnitrostátních konzultací o odvětví zemědělství; pokládá za nezbytné, aby do těchto vnitrostátních konzultací byla zapojena občanská společnost a co nejširší spektrum aktérů, včetně drobných zemědělců z jihu země a mladých zemědělců; je přesvědčen, že odvětví zemědělství vyžaduje hloubkovou reformu a sérii urgentních praktických opatření, jako je vybudování kapacit odsolovacích stanic, které řeší problém nedostatku vody a další problémy, které se objevují v souvislosti se změnou klimatu; vyzývá tuniské orgány, aby zakázaly používání jakýchkoli pesticidů, které jsou již zakázány v EU.
34. vyzývá EU, aby posílila svoje úsilí v boji proti desertifikaci v Tunisku; bere na vědomí, že tuniští občané se potýkají s vážným nedostatkem vody; vyzývá Tunisko, aby podporovalo trvale udržitelné zemědělství a stravovací návyky; doporučuje, aby pozemková reforma povzbuzovala zemědělce k ochraně lesů a řek; připomíná, že udržitelný rozvoj pobřežního cestovního ruchu v Tunisku bude vyžadovat výrazné omezení hustoty hotelů v zájmu racionalizace investic a řízení pobřežních oblastí;
35. vítá, že agentura APIA (Agence de promotion des investissements agricoles) zahájila projekt s názvem „Mobilita mladých, zabezpečování potravin a snižování chudoby ve venkovských oblastech“ s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí nabízením alternativ ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby podpořily akce EU tím, že se v partnerství s tuniskými orgány, organizacemi občanské společnosti a soukromým sektorem zapojí do odvětvových nebo tematických projektů, které by mohly mít přímý kladný vliv na tuniskou společnost;
36. vítá programy, které vypracoval sekretariát Unie pro Středomoří, jako např. Med4jobs, usilující o řešení problematiky uplatnitelnosti mladých lidí ve Středomoří na trhu práce; vyzývá členské státy Unie pro Středomoří, aby pověřily svůj generální sekretariát, aby se zaměřil na hospodářský a sociální rozvoj Tuniska a podpořil tak konsolidaci procesu transformace;
37. žádá důraznější boj proti korupci, zejména v kontextu rostoucí šedé ekonomiky, s cílem dosáhnout větší efektivity a transparentnosti rozhodovacích procesů a vytvořit lepší prostředí pro investice a podnikání; vitá vytvoření tuniské protikorupční agentury, avšak vyjadřuje politování nad jejím omezeným rozpočtem; naléhavě vyzývá tuniské orgány, aby posílily její kapacity a efektivitu a aby jí poskytly veškerou nezbytnou finanční a logistickou podporu pro zajištění řádného fungování veřejné správy a řádných postupů zadávání veřejných zakázek; vyzývá tuniské orgány, aby zajistily široké zviditelnění svých kroků proti korupci;
38. vyzývá k urychlenému zřízení národní rady pro sociální dialog, o níž bylo rozhodnuto v roce 2013;
39. vyjadřuje znepokojení nad malou schopností Tuniska vymáhat majetek, zejména kvůli zdlouhavým a náročným postupům zabavování a navracení majetku; žádá, aby byla Tunisku poskytnuta zvláštní podpora v oblasti technických kapacit za účelem vyšetřování a získávání zpravodajských informací a důkazů, které jsou pro navrácení majetku třeba;
40. vyzývá členské státy, aby projevily podporu a politickou vůli v zájmu urychlení navrácení zmrazeného tuniského majetku; vítá rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2016 prodloužit zmrazení prostředků 48 osob o další rok;
41. žádá, aby byly podporovány rychlejší a bezpečnější převody plateb a investičního potenciálu – zejména v zájmu místního a regionálního rozvoje – Tunisanů a Severoafričanů už nyní pobývajících v EU;
42. vyjadřuje znepokojení ohledně udržitelnosti tuniského dluhu a vyzývá k posouzení možných způsobů, jak učinit tuniský dluh udržitelný s ohledem na hospodářskou situaci v zemi; žádá konverzi tuniského dluhu na investiční projekty, zejména v oblasti budování strategické infrastruktury a snižování regionálních rozdílů, a vítá příslušné iniciativy v tomto ohledu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily počet těchto typů projektů, vyzývá členské státy EU, aby přezkoumaly možnosti zajištění nového preferenčního rozložení tuniského dluhu a diverzifikace jednotlivých složek dluhu;
43. vítá projekty EU v oblasti vytváření pracovních příležitostí a odborného vzdělávání jako např. program IRADA; doporučuje, aby byla poskytnuta další podpora malým a středním podnikům z prostředků evropské politiky sousedství (ENP); poukazuje na to, že MSP jsou rozhodující pro tuniský růst a měly by mít proto možnost využívat podporu z EU; podporuje rozvoj programů pro začínající podniky zaměřených na ženy a mladé lidi, zejména za účelem rozvoje odborné přípravy v oblasti podnikového vedení a přístupu k finanční podpoře s cílem podpořit oblast MSP; doporučuje, aby Tunisko co nejdříve přijalo odpovídající opatření, které mu umožní plně využívat programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); vybízí k soukromým půjčkám malým a středním podnikům, například prostřednictvím posílení odvětví záruk za úvěr a prostřednictvím reformy bankovního sektoru, který trpí nedostatkem kapitálu; vítá nedávno zahájený partnerský program pro tuniskou centrální banku, který má přispět k modernizaci bankovnictví;
44. doporučuje využít odborné znalosti a zkušenosti EU v oblasti regionálních fondů a snižování regionálních rozdílů k podpoře regionálního rozvoje v Tunisku a snížení rozdílů; žádá mezinárodní partnery a finanční instituce o pomoc při zkvalitňování a rozšiřování vnitrostátní infrastruktury (např. dálnice, železnice, přístavy, letiště a telekomunikační sítě) tak, aby lépe propojovala venkovská a vnitrozemská centra;
45. vybízí k začlenění evropského nástroje sousedství do celoevropských iniciativ, jako je energetická unie; současně vybízí k prohloubení spolupráce v regionu severní Afriky v konkrétních otázkách, jako je zalesňování a vodní hospodářství, a k větší socioekonomické integraci, s posílením obchodu v celé severní Africe; připomíná, že Unie pro Středomoří podporuje rozvoj konkrétních projektů v tomto regionu a v tomto smyslu by se měla připojit k projektům, které v Tunisku řídí Evropská unie;
46. žádá, aby se spolupráce EU více zaměřila na zelenou ekonomiku a udržitelný rozvoj a na rozsáhlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na zlepšení čištění odpadních vod a nakládání s odpady, neboť Tunisko má v odvětví obnovitelných zdrojů značný potenciál; vítá projekty, jako je vyčištění Bizertského jezera podpořené Unií pro Středomoří, projekt střech pokrytých vegetací v Ghar el Melh nebo spotřebovávání organického odpadu ve městě Beja;
47. vítá propojování evropsko-středomořských trhů s elektřinou jako jeden z významných prvků spolupráce v oblasti energetiky s našimi jižními sousedy; domnívá se, že projekt Elmed by umožnil obousměrné obchodování s elektřinou mezi severním a jižním Středomořím ve prospěch všech partnerů v oblasti bezpečnosti, stability a dostupnosti dodávek elektřiny;
III - Bezpečnost a obrana
48. je hluboce znepokojen přímým vedlejším účinkem, který má mimo jiné nestabilita v Libyi na bezpečnost v Tunisku; bere na vědomí výstavbu zdi na části hranic s Libyí; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vysoký počet tuniských zahraničních bojovníků se přidává k DÁ'IŠ a dalším teroristickým skupinám; zdůrazňuje, že důležitou součástí boje proti terorismu je boj proti pašování zbraní; zdůrazňuje, že je třeba reformovat tuniské zpravodajské služby, a to při dodržení zásad právního státu a lidskoprávních úmluv;
49. vyjadřuje obavy nad teroristickým útokem v pohraničním městě Ben Guerdane, k němž došlo bezprostředně po bombovém útoku spáchaném ve městě v Sabratha, což ukazuje, že tunisko-libyjská hranice zůstává vysoce propustná; vyjadřuje znepokojení nad situací v Libyi a vyzývá všechny strany v Libyi, aby konstruktivně spolupracovaly s vládou národní jednoty; zdůrazňuje, že EU je připravena na žádost vlády národní jednoty poskytnout bezpečnostní podporu a že musí být obnovena bezpečnostní koordinace mezi Tuniskem a Libyí; navrhuje posoudit společně s tuniskými orgány možnosti vytvoření pomocné pohraniční mise EU v Tunisku;
50. uznává, že hlavní příčiny radikalizace tvoří chudoba a sociální vyloučení; proto požaduje lepší sociální začleňování mladých lidí, aby jim bylo umožněno nalézt stabilní zaměstnání a aby se nestali terčem náboru jako bojovníci pro teroristické organizace; doporučuje využít zkušenosti získané prostřednictvím činnosti mezinárodních organizací, jako je Hidája, při vytváření místních a regionálních strategií boje proti násilnému extremismu; vyzývá ke zvyšování povědomí o těchto sítích a podobných iniciativách v Tunisku;
51. vyzývá tuniskou vládu, aby vypracovala strategii pro návrat zahraničních bojovníků spojující například represivní a preventivní opatření s programy deradikalizace a reintegrace s cílem umožnit jim znovuzačlenění do společnosti a snížit tak budoucí rizika; požaduje přijetí komplexnější strategie pro předcházení radikalizaci ve věznicích a vazebních zařízeních; požaduje, aby byl kladen větší důraz na lepší vzdělání i na boj proti radikalizaci mládeže;
52. uznává, že terorismus je sdílená výzva, která vyžaduje společnou odpověď, a že v nedávné době došlo k prohloubení spolupráce EU a Tuniska v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu, zejména díky ambicióznímu programu na podporu reformy bezpečnostního sektoru;
53. podporuje mírový proces a proces politického usmíření v Libyi pod vedením OSN, jež představují zásadní nástroj v úsilí o stabilizaci celého regionu a posílení bezpečnosti a reformního procesu v Tunisku;
54. vítá koordinační proces bezpečnostní pomoci zahájený v Tunisku, v němž sehrává aktivní úlohu EU; zdůrazňuje, že Evropská unie by měla podporovat Tunisko při budování státních struktur určených k řešení bezpečnostních otázek; vítá výsledky G7+3 ve věci bezpečnostní spolupráce; vyzývá k urychlenému provedení stávajících programů a k posílení bezpečnostní pomoci Tunisku se zaměřením na bezpečnost na hranicích, ochranu infrastruktury cestovního ruchu a boj proti společné teroristické hrozbě; vybízí však tuniské orgány, aby na tyto hrozby reagovaly úměrně s cílem zachovat demokratické svobody a základní práva; vyzývá k plné podpoře příslušných tuniských orgánů, zřízení poradce pro národní bezpečnost a zároveň vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy v oblasti bezpečnosti s Tuniskem, se zaměřením na vzdělávání pracovníků bezpečnostních sil a dodržování lidských práv; požaduje, aby byla prováděna systematická hodnocení dodržování lidských práv v souvislosti s podporou EU určené Tunisku v oblasti bezpečnosti;
55. vyjadřuje nejhlubší obavy nad zákonem 22/2015 o boji proti terorismu, který přijalo tuniské Národní lidové shromáždění v červenci 2015 a který ukládá možnost trestu smrti za řadu trestných činů zahrnutých do pojmu „terorismu“; vyjadřuje znepokojení nad různými ustanoveními zákona o boji proti terorismu; zdůrazňuje, že tento zákon by mohl vážně ohrozit občanské svobody a dodržování lidských práv v Tunisku; vyzývá tuniské orgány, aby nadále dodržovaly moratorium na používání trestu smrti; připomíná, že podle tuniského práva je trest smrti stanoven za zločiny vraždy a znásilnění, i když od roku 1991 nebyla žádná poprava vykonána; zdůrazňuje, že i když Tunisko patří k zemím, kde je hrozba terorismu velmi silná, státy jsou v boji proti terorismu povinny plně respektovat lidská práva; zdůrazňuje, že evropská politika sousedství je výrazně vázána na dodržování lidských práv a mezinárodního práva, a připomíná, že EU zaujímá pevný postoj proti trestu smrti;
56. vítá skutečnost, že zákon 22/2015 o boji proti terorismu obsahuje ustanovení o právní ochraně novinářských zdrojů a trestnosti nepovoleného sledování ze strany vlády;
57. vítá, že byl v listopadu 2015 zahájen program EU na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Tunisku, přičemž zvláštní důraz klade na restrukturalizaci bezpečnostních služeb, hraniční kontroly a zpravodajské služby, a závazek obou stran v rámci Rady přidružení EU-Tunisko ze dne 18. dubna 2016 k efektivnímu a urychlenému provedení programu;
58. žádá, aby byla v rámci jednoznačné strategické vize zaměřené na prevenci, podporu tvorby právních předpisů pro Národní lidové shromáždění a zřízení úřadu státního zastupitelství pro boj proti terorismu spíše prosazována logika cílů, a nikoli pouhá podpora politickým nástrojům;
59. vítá posílení politického dialogu mezi EU a Tuniskem v boji proti terorismu; připomíná význam ochrany lidských práv v rámci protiteroristických opatření;
60. požaduje prohloubení spolupráce s agenturami EU, jako je Europol, přičemž poznamenává, že Tunisko není na seznamu třetích zemí, s nimiž Europol uzavře dohody; vyzývá Radu, aby zvážila zařazení Tuniska na seznam těchto třetích zemí; požaduje, aby byla před schválením této dohody vypracována studie dopadů této spolupráce a předložená na společné schůzi Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE); vítá skutečnost, že Eurojust jmenoval kontaktní osobu pro Tunisko, i výzvu Eurojustu k prohloubení spolupráce a jmenování druhé kontaktní osoby, která bude speciálně pověřena bojem proti terorismu; vyzývá tuniskou vládu, aby co nejdříve navázala na tyto návrhy odpovídajícími postupy;
IV - Mobilita, výzkum, vzdělávání a kultura
61. vítá partnerství EU a Tuniska v oblasti mobility, které bylo uzavřeno v březnu 2014, a žádá jeho bezodkladné naplňování; vyzývá k přijetí nové vízové politiky vůči Tunisku a k uzavření dohody o zpětném přebírání osob; konstatuje, že ačkoli se partnerství v oblasti mobility opírají o vnitrostátní kompetence, jsou začleněna do návrhu EU v rámci evropské politiky sousedství; doporučuje, aby členské státy projevily solidaritu s Tuniskem tím, že uvolní vízový režim pro podnikatele, učitele, studenty, výzkumné pracovníky, umělce atd.;
62. vyzývá EU, aby podepsala partnerství pro mobilitu s partnerskými zeměmi v rámci jižního sousedství s cílem dospět k uvolnění vízového režimu spolu s dohodami o zpětném přebírání osob; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila možnosti pro programy cirkulační migrace, které by otevřely bezpečné a zákonné cesty pro migranty; odsuzuje obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou většinou ženy, a zdůrazňuje, že za účelem boje proti němu je důležité posilovat spolupráci s partnerskými zeměmi; konstatuje, že nelegální migraci zahrnující převaděčství a obchod s lidmi lze omezit nejlépe vydáváním dlouhodobých víz opravňujících k vícenásobnému pobytu namísto vydávání krátkodobých víz; doporučuje Tunisku, aby v souladu s mezinárodním právem změnilo zákon z roku 2004, který kriminalizuje osoby, které opustily jeho území bez povolení;
63. vyzývá tuniské orgány, aby úzce spolupracovaly s členskými státy v rámci boje proti organizovaným formám nedovoleného přistěhovalectví;
64. zdůrazňuje, že takové mise, jako EURONAVFOR MED, jsou prostředkem, jak konkrétně a účinně bojovat proti obchodování s lidmi; vyzývá Unii, aby ještě intenzivněji pokračovala v tomto typu operací a zapojila do nich partnerské země, jako je Tunisko;
65. vítá partnerství EU-Tunisko v oblasti výzkumu a inovací a zapojení Tuniska do rámcového programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že soudržná politika v oblasti vědeckého výzkumu a technologického rozvoje by představovala pobídku pro investice do oblasti výzkumu a vývoje, přenosu výzkumu a inovací do soukromého sektoru a zakládání nových podniků; podtrhuje, že Tunisko by se mělo stát plnohodnotným účastníkem programu Erasmus+, aby byla podpořena další výměna vysokoškolských studentů; je znepokojen tím, že studenti z Tuniska mají stále více potíží, pokud chtějí studovat na území Evropy; žádá, aby byla zejména vůči mladým studentům pocházejícím z méně rozvinutých regionů uplatňována „politika pozitivní diskriminace“ s pobídkami, které umožní jejich účast v těchto programech; vyzývá Tunisko, aby pozměnilo a upřednostnilo partnerství určená k rozvoji dovedností v oblasti cizích jazyků, inženýrství, energie z obnovitelných zdrojů, přírodních věd a informatiky, což jsou oblasti s nejvyšší mírou zaměstnanosti;
66. vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj partnerství mezi školami, univerzitami a výzkumnými středisky a aby posílila společné projekty celoživotního učení, zejména v oblasti jazykového vzdělávání, nových technologií, podpory vzdělávání a podnikání žen;
67. požaduje prohloubení partnerství v kreativním, kulturním a sportovním odvětví, všeobecném vzdělávání, životě komunit a v audiovizuálním odvětví, a to posílením sítí a prováděním iniciativ pro intenzivnější mezikulturní dialog, valorizaci společného historického a archeologického dědictví z období antiky, mobilitu aktérů, podporu a cirkulaci kulturního a audiovizuálního obsahu, mimo jiné prostřednictvím festivalů a výstav; vybízí Tunisko, aby se zapojilo do programu Kreativní Evropa;
68. doporučuje, aby orgány EU, a zejména delegace EU v Tunisu, při zveřejňování výzev k podávání nabídek a výzev k projevení zájmu i při komunikaci s veřejností používaly arabštinu; zdůrazňuje, že je důležité, aby tuniská vláda informovala občany o své činnosti;
69. domnívá se, že používání arabštiny je nezbytné k zajištění zapojení občanské společnosti do vztahů mezi EU a Tuniskem, a to zejména v souvislosti s jednáními o dohodě o volném obchodu;
o o o
70. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě Tuniské republiky a předsedovi Tuniského národního lidového shromáždění.