Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2284(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0227/2016

Předložené texty :

A8-0227/2016

Rozpravy :

PV 15/09/2016 - 7
CRE 15/09/2016 - 7

Hlasování :

PV 15/09/2016 - 11.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0361

Přijaté texty
PDF 466kWORD 59k
Čtvrtek, 15. září 2016 - Štrasburk Konečné znění
Činnosti, dopad a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci za období 2007 až 2014
P8_TA(2016)0361A8-0227/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2007–2014 (2015/2284(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(3),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o činnostech Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2013 a 2014 (COM(2015)0355),

–  s ohledem na hodnocení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ex post – závěrečnou zprávu ze srpna 2015,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2013 s názvem „Přispěl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci k opětovnému profesnímu začlenění propuštěných pracovníků přidanou hodnotou EU?“,

–  s ohledem na zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci (ERM) nadace Eurofound za rok 2012 s názvem „Po restrukturalizaci: trhy práce, pracovní podmínky a spokojenost se životem“,

–  s ohledem na případovou studii nadace Eurofound s názvem „Přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci srovnání zkušeností v Německu a Finsku (2009)“,

–  s ohledem na zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci (ERM) nadace Eurofound za rok 2009 s názvem „Restrukturalizace v době recese“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o budoucnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(5),

–  s ohledem na svá usnesení o uvolnění prostředků z EFG, jež přijal od ledna 2007, včetně připomínek Výboru pro zaměstnanost a sociální věci k jednotlivým žádostem,

–  s ohledem na jednání zvláštní skupiny Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro EFG,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0227/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Evropský fond přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen proto, aby poskytoval podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání z důvodu rozsáhlých změn ve struktuře světového obchodu, a byl výrazem solidarity s nimi; vzhledem k tomu, že cílem EFG je přispívat k inteligentnímu a udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění a k podpoře udržitelných pracovních míst tím, že připraví propuštěné pracovníky na nové pracovní místo a podporuje je při jeho hledání; vzhledem k tomu, že EFG byl zřízen, aby čelil mimořádným krátkodobým situacím tak, že zajistí rychlý zásah a poskytne krátkodobou pomoc v případě naléhavých a nepředvídaných problémů na trhu práce, kdy dochází k hromadnému propouštění, a to na rozdíl od Evropského sociálního fondu, který také nabízí podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, ale má řešit dlouhodobou strukturální nerovnováhu, zejména prostřednictvím programů celoživotního učení; je přesvědčen, že EFG by měl nadále v příštím programovacím období fungovat mimo rámec VFR;

B.  vzhledem k tomu, že restrukturalizace je v posledních letech je stále častější, v některých odvětvích je intenzivnější a šíří se do jiných odvětví; vzhledem k tomu, že společnosti nesou odpovědnost za často nepředvídané dopady těchto rozhodnutí na komunity a na hospodářskou a sociální strukturu členských států; vzhledem k tomu, že EFG pomáhá tlumit negativní dopady těchto rozhodnutí; vzhledem k tomu, že čím dál více případů využití EFG souvisí se strategiemi restrukturalizace velkých podniků a nadnárodních společností, o nichž se obvykle rozhoduje bez účasti pracovníků a jejich zástupců; vzhledem k tomu, že nejčastějšími formami restrukturalizace je relokace, přemísťování, uzavírání, fúze, nabývání, převzetí, reorganizace výroby a externí zajištění činností;

C.  vzhledem k tomu, že přizpůsobivost a proaktivní přístup při změně pracovního místa nebo povolání může však omezovat nejistota, neboť takové změny jsou spojeny s rizikem nezaměstnanosti, nižších mezd a sociální nejistoty; vzhledem k tomu, že příjemci podpory v rámci případů využití EFG se úspěšněji znovu začlení do zaměstnání tehdy, pokud získají kvalitní pracovní místa;

D.  vzhledem k tomu, že družstva řídí restrukturalizaci sociálně odpovědným způsobem a jejich specifický družstevní model řízení založený na společném vlastnictví, demokratické účasti a kontrole ze strany členů a také na schopnosti družstev spoléhat na vlastní finanční zdroje a podpůrné sítě je vysvětlením, proč jsou družstva pružnější a inovativnější při dlouhodobém zvládání restrukturalizace i při vytváření nové podnikatelské činnosti;

E.  vzhledem k tomu, že článek 19 nařízení (EU) č. 1309/2013 vyžaduje, aby Komise předkládala Parlamentu a Radě každé dva roky kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných v rámci EFG za předchozí dva roky;

F.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný evropský právní rámec pro informování pracovníků a konzultace s nimi a předvídání a řízení restrukturalizace, jenž by umožňoval předvídat změny a předcházet ztrátám pracovních míst; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013(6) požadoval, aby Komise v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie co nejdříve a po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh právního aktu o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, předvídání a řízení restrukturalizací (v návaznosti na podrobná doporučení uvedená v příloze usnesení); vzhledem k tomu, že pokud jde o odpovědnost zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům v průběhu restrukturalizace, panují na úrovni členských států značné rozdíly; vzhledem k tomu, že s evropskými sociálními partnery byla tato záležitost konzultována dvakrát, a Komise přesto nepodnikla žádné kroky; vzhledem k tomu, že Komise vydala důrazná prohlášení k usnesením Parlamentu o informování, projednávání a restrukturalizaci, která zdůraznila potřebu podniknout v této oblasti konkrétní kroky; vzhledem k tomu, že zásadní význam mají dobře rozvinuté systémy průmyslových vztahů, které pracovníkům a jejich zástupcům přiznávají práva v oblasti konzultací a informací; vzhledem k tomu, že posílená směrnice o informování a projednávání by mohla pomoci zajistit, aby jednání o vhodném plánu mohla proběhnout za spravedlivých podmínek a včas;

G.  vzhledem k tomu, že minimální počet propuštěných pracovníků byl snížen z 1 000 na 500 propuštěných a je možnost, že za výjimečných okolností nebo u malých trhů práce budou projednávány i žádosti o podporu z EFG v případech, kdy má propuštění závažný dopad na zaměstnanost a místní, regionální nebo vnitrostátní hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2014 se mohou i osoby dříve samostatně výdělečně činné stát způsobilými příjemci a získat podporu; vzhledem k tomu, že by Komise měla zajistit, aby byly z EFG uspokojeny konkrétní potřeby osob samostatně výdělečně činných, jejichž počet neustále narůstá; vzhledem k tomu, že až do 31. prosince 2017 mohou mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET), v regionech způsobilých podle Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí využívat podpory z EFG ve stejném počtu jako cíloví příjemci;

I.  vzhledem k tomu, že současný EFG má za cíl nejen poskytovat podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, ale také projevovat solidaritu s těmito pracovníky;

J.  vzhledem k tomu, že původní rozpočet EFG činil 500 milionů EUR ročně; vzhledem, že nyní tento rozpočet činí 150 milionů EUR ročně, přičemž od počátku jeho fungování bylo ročně vynaloženo zhruba 70 milionů EUR;

K.  vzhledem k tomu, že počáteční míra spolufinancování činila 50 %, v období 2009–2011 byla zvýšena na 65 %, v letech 2012–2013 se vrátila zpět na 50 % a dnes činí 60 %;

L.  vzhledem k tomu, že mezi lety 2007 a 2014 bylo podáno 134 žádostí z 20 členských států, a to v souvislosti se 122 121 pracovníky, na něž byla podpora z EFG zaměřena, a že bylo celkem požadováno 561,1 milionu EUR; podotýká, že v období 2007–2013 činila míra plnění rozpočtu pouze 55 %; vzhledem k tomu, že v letech 2007 až 2014 předložilo nejvíce žádostí výrobní odvětví, zejména pak automobilový průmysl, kdy tyto žádosti se týkaly 29 000 z 122 121 pracovníků (23 % celkového počtu, na něž se vztahovaly předložené žádosti); vzhledem k tomu, že dosud byly ekonomickou krizí nejvíce zasaženy zejména malé podniky, především ty s méně než 500 zaměstnanci;

M.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr doporučuje Parlamentu, Komisi a Radě, aby zvážily využívání finančních prostředků EU pouze na opatření, jež pravděpodobně zajistí přidanou hodnotu na úrovni EU, a nikoli na již existující vnitrostátní režimy podpory příjmů, jak stanoví čl. 7 odst. 1 písm. b); vzhledem k tomu, že opatření financovaná z EFG mají, jak se zjistilo, největší přidanou hodnotu tehdy, jsou-li využívána ke spolufinancování služeb pro propuštěné pracovníky, které v rámci systémů členských států pro dávky při zaměstnání zpravidla neexistují, pokud se jedná o služby zaměřené na kvalifikační a rekvalifikační kurzy, a nikoli na vyplácení příspěvků, a v případech, kdy jsou individualizovaná a doplňují dotace ze standardních zdrojů, zejména pro nejzranitelnější skupiny pracovníků, kteří byli propouštěni; v této souvislosti poznamenává, že je třeba investovat do potenciálu bývalých zaměstnanců a je důležité vždy plně posoudit potřeby místního trhu práce a požadavků na dovednosti, neboť právě to by mělo být východiskem k plánování odborné přípravy a budování kompetencí ve snaze napomoci rychlému znovuzačlenění pracovníků na trh práce; připomíná, že členské státy mají povinnost účinně plnit rozpočet EFG;

N.  vzhledem k tomu, že EFG neřeší problém nezaměstnanosti v EU; vzhledem k tomu, že vyřešení krize nezaměstnanosti v EU vyžaduje, aby se jádrem politiky EU stalo vytváření, ochrana a udržitelnost pracovních míst; vzhledem k tomu, že kvůli evropské míře nezaměstnanosti, zejména mladých a dlouhodobě nezaměstnaných, jsou naléhavě nezbytná opatření, která umožní nabídnout nové pracovní vyhlídky;

O.  vzhledem k tomu, že referenčním obdobím pro hodnocení EFG je pro účely této zprávy rozpětí let 2007–2014; vzhledem k tomu, že hodnocení ex post provedené Komisí se týká období 2007–2013 a zpráva Účetního dvora se zabývá obdobím 2007–2012;

P.  vzhledem k tomu, že při uplatňování EFG je nutné zajistit a prosazovat dodržování zásad týkajících se rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, které patří mezi hlavní hodnoty zakotvené ve strategii Evropa 2020;

1.  bere na vědomí hodnocení EFG ex post a první dvouletou zprávu; konstatuje, že Komise dodržuje svou povinnost podávat zprávy; domnívá se, že tyto zprávy a další zprávy nestačí k plnému zajištění transparentnosti a efektivnosti EFG; vyzývá členské státy, které využily EFG, aby zveřejnily veškeré údaje a hodnocení případů a aby do zpráv o případech zahrnuly i posouzení dopadů na rovnost žen a mužů; důrazně doporučuje všem členským státům, aby podle platného nařízení včas zveřejnily své žádosti a závěrečné zprávy; Komise sice dodržuje své povinnosti podávat zprávy, domnívá se však, že Komise by mohla zveřejnit veškeré příslušné dokumenty související s případy podpory z EFG, včetně svých interních zpráv o misích vypracované na základě monitorovacích návštěv provedených v souvislosti s podanými žádostmi v členských státech;

2.  vítá prodloužení období financování z jednoho na dva roky; připomíná, že podle výzkumu nadace Eurofound nepředstavovalo 12 měsíců dostatečně dlouhou lhůtu, v níž by bylo možné pomoci všem propuštěným osobám, zejména nejzranitelnějším skupinám, jako jsou nekvalifikovaní pracovníci, starší pracovníci, ženy a především rodiče samoživitelé;

3.  konstatuje, že z hodnocení EFG vyplývá, že výsledky intervencí tohoto fondu ovlivňují faktory jako např. dosažené vzdělání a kvalifikace pracovníků, na něž jsou opatření zaměřena, absorpční kapacita místních trhů práce a HDP přijímajících zemí; zdůrazňuje, že tyto faktory jsou většinou ovlivňovány dlouhodobými opatřeními, která mohou být účinně podporována z evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že vždy, když má být poskytnuta pomoc z EGF, je třeba přihlížet k těmto faktorům a k situaci na místním trhu práce; konstatuje, že má-li se rychleji dosáhnout efektivnějších výsledků, je důležité posílit součinnost EGF a evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že opatření financovaná z evropských strukturálních a investičních fondů mohou navazovat na oblasti podporované z EGF a stimulovat investice, celkový růst a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že pomoc z EGF by měla směřovat na investice, které přispívají k růstu, vzniku pracovních míst, vzdělávání, získávání dovedností a zeměpisnou mobilitou pracovníků a být koordinována se stávajícími programy EU, např. s iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, vnitrostátními programy a strategiemi a soukromými zdroji, aby se lidem pomohlo nalézt nové zaměstnání a aby se podpořilo podnikání, zejména v regionech a odvětvích, která jsou již zasažena globalizací nebo restrukturalizací hospodářství; zdůrazňuje, že by měly být upřednostňovány integrované přístupy založené na vytváření programů napříč fondy, aby bylo možné řešit propouštění a nezaměstnanost udržitelně, pomocí účinného přidělování zdrojů a užší spolupráce a součinnosti zejména Evropského sociálního fondu a ERDF; je pevně přesvědčen o tom, že integrovaná strategie plánování napříč fondy by snížila riziko přesouvání průmyslové výroby a vytvořila příznivé podmínky k jejímu návratu do EU;

4.  domnívá se, že fungování EFG se zlepšilo díky reformám jeho zřizovacího nařízení; bere na vědomí, že toto zlepšení zjednodušilo členským státům přístup k EFG a že by mělo přinést větší využívání tohoto nástroje ze strany členských států; vyzývá Komisi, aby navrhla kroky vedoucí k odstranění veškerých překážek, pokud jde o administrativní kapacitu, které zabránily využití EFG; je přesvědčen, že EFG by neměl získat funkci stabilizátora makroekonomické situace;

5.  konstatuje, že snížené prostředky vyčleněné v ročním rozpočtu na EFG stačily k poskytnutí potřebné a zásadní doprovodné pomoci pro osoby, které ztratily práci; zdůrazňuje však, že od roku 2014 byla oblast působnosti EFG znovu rozšířena tak, aby zahrnovala skupinu NEET a kritérium krize, a v případě výrazného nárůstu žádostí nebo zařazení nových okruhů nároků nemusí dané prostředky stačit a bylo by nutné je navýšit, aby bylo zajištěno účinné fungování EFG;

6.  zdůrazňuje význam intenzivního sociálního dialogu založeného na vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti, neboť představuje nejlepší nástroj k hledání konsensuálních řešení a společných postojů při předjímání, prevenci a řízení procesů restrukturalizace; zdůrazňuje, že by to pomohlo předcházet ztrátě pracovních míst, a tudíž i případům využití EFG;

7.  všímá si výrazného nárůstu počtu žádostí v období platnosti odchylky v letech 2009–2011, která umožňovala podávat žádosti na základě kritérií souvisejících s krizí, a že jeho působnost byla posléze rozšířena tak, že v období 2014–2020 natrvalo obsahuje kritérium krize a zahrnuje osoby samostatně výdělečně činné; vítá prodloužení této odchylky i na období po roce 2013; konstatuje, že více než polovina celkového počtu projektů v období 2007–2014 souvisela s krizí; zdůrazňuje dále, že negativní dopady hospodářské krize v některých členských státech přetrvávají;

8.  konstatuje, že v období 2007–2014 podalo dvacet členských států celkem 131 žádostí o financování v celkové výši 542,4 milionu EUR určených pro 121 380 pracovníků;

9.  konstatuje, že Komise vylepšila databázi EFG, v níž jsou pro statistické účely zaznamenány kvantitativní údaje o případech použití EFG, což usnadňuje členským státům podávání žádostí a Komisi analýzu a porovnání číselných údajů o případech použití EFG; dále podotýká, že Komise začlenila EFG do společného systému sdíleného řízení prostředků, což by mělo vést k tomu, že bude podáváno více správných a úplných žádostí a ještě více se zkrátí doba pro podání žádosti členským státem; konstatuje, že tento systém umožňuje zjednodušit členským státům podávání žádostí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila vyřizování žádostí, aby mohlo být financování poskytnuto rychle a maximalizoval se tak jeho dopad;

10.  vyzývá Komisi, aby zcela předjímala účinky rozhodnutí na poli obchodní politiky na trh práce v EU a brala v úvahu podložené informace o těchto účincích, které byly zdůrazněny v žádostech o příspěvek z EFG; vyzývá Komisi, aby prováděla důkladná posouzení dopadu ex anteex post zahrnující posouzení sociálního dopadu, včetně potenciálních dopadů na zaměstnanost, konkurenceschopnost a ekonomiku a dopadu na malé a střední podniky, přičemž je třeba zajistit účinnou koordinaci ex ante mezi GŘ pro obchod a GŘ pro zaměstnanost; vyzývá Parlament, aby pořádal pravidelná společná slyšení Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci s cílem přispět ke zlepšení koordinace mezi obchodní politikou a EFG i souvisejícího monitorování; považuje za potřebné posílit energičtějším způsobem využívání EFG s cílem čelit postupům přemísťování podniků a také odvětvovým krizím vzniklým v důsledku kolísání poptávky v globálním měřítku; důrazně se staví proti jakékoli iniciativě, která by chtěla, aby byl EFG ve své současné podobě a se svým stávajícím rozpočtem považován za intervenční nástroj pro místa, o která jsme v Evropské unii přišli v důsledku obchodních strategií, o nichž bylo rozhodnuto na úrovni EU, včetně budoucích obchodních dohod nebo dohod, které se již uplatňují; zdůrazňuje potřebu silné soudržnosti mezi obchodními a průmyslovými politikami a potřebu modernizace nástrojů Unie na ochranu obchodu;

11.  vyzývá Komisi, aby přiznala status tržní ekonomiky pouze těm obchodním partnerům, kteří splňují 5 kritérií, jež Komise stanovila; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala jasnou a účinnou strategii pro otázky udělování statusu tržního hospodářství třetím zemím, aby se zachovala konkurenceschopnost podniků EU a abychom mohli sledovat své cíle v boji proti veškerým formám nekalé hospodářské soutěže;

12.  poukazuje na to, že jedním z hlavních cílů EFG je pomoci pracovníkům, kteří přišli o práci v důsledku významných změn v obchodu Unie se zbožím a službami, jak stanoví čl. 2 písm. a) nařízení; je toho názoru, že důležitým úkolem EFG je zajistit podporu pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání v důsledku negativních důsledků obchodních sporů; vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila, že ztráta pracovních míst v důsledku obchodních sporů, která má za následek významnou změnu v obchodu Unie se zbožím a službami, je plně v působnosti EFG;

13.  trvá na tom, že EFG nemůže v žádném případě nahradit vážně myšlenou politiku přecházení restrukturalizacím a přípravy na ně; trvá na významu skutečné průmyslové politiky na úrovni Evropské unie, která přinese trvalý růst podporující začlenění;

14.  žádá Komisi, aby provedla studie dopadu globalizace na jednotlivá odvětví a aby z ní vyvodila návrhy, které by podniky motivovaly k předjímání odvětvových změn a včasné přípravě jejich zaměstnanců na propouštění;

15.  zdůrazňuje, že některé členské státy upřednostnily využití ESF před podporou z EFG, a to z důvodu vyšší míry spolufinancování u ESF, rychlejšího provádění opatření financovaných z ESF a toho, že u EFG není předběžné financování a postup schvalování podpory z EFG je zdlouhavý; je však přesvědčen, že zvýšená míra spolufinancování a rychlejší proces podávání žádostí a jejich schvalování podle nového nařízení pomohly řešit některé z těchto problémů; lituje toho, že podpora z EFG je stále mimo dosah pracovníků propuštěných ve všech členských státech, a vyzývá členské státy, aby využily této podpory v případě hromadného propouštění;

16.  upozorňuje na skutečnost, že podle zprávy Účetního dvora trvá schvalování žádosti o pomoc z EFG v průměru 41 týdnů; žádá, aby bylo učiněno vše pro to, aby se tyto postupy urychlily; vítá snahy Komise o minimalizaci zpoždění a zjednodušení procesu zpracovávání žádostí; zdůrazňuje, že je naprosto nutné v tomto ohledu posílit kapacity členských států, a rozhodně doporučuje, aby členské státy začaly provádět navržená opatření co nejdříve; konstatuje, že tak některé členské státy již činí;

17.  poznamenává, že EFG trpí tím, u některých členských států, sociálních partnerů a podniků závažným způsobem schází informovanost; vyzývá Komisi, aby intenzivněji komunikovala s vnitrostátními a místními sítěmi odborů a se širokou veřejností; vyzývá členské státy, aby podporovaly informovanost pracovníků a jejich zástupců o EFG a aby tak činily včas s cílem zajistit, aby se opatření EFG vztahovala na co největší počet potenciálních příjemců a aby z nich tito příjemci mohli těžit a aby byly účinněji propagovány přínosy fondu na základě výsledků, jichž EFG dosáhl;

18.  připomíná význam záruk, které zamezují přemístění podniků využívajících financování z EU ve vymezeném časovém období, neboť přemístění by mohlo vést ke spuštění relokace dalších režimů podpory z důvodu propouštění;

Příjemci podpory z EFG

19.  vítá závěry zprávy Účetního dvora, že z individualizovaných a dobře koordinovaných opatření, která byla uzpůsobena jejich individuálním potřebám, mohli profitovat téměř všichni pracovníci, kteří měli nárok na podporu z EFG, a že téměř 50% pracovníků, kteří obdrželi finanční pomoc, je nyní znovu v pracovním poměru; konstatuje, že některé členské státy neprovedly programy EFG včas ani efektivně, což vedlo k tomu, že prostředky nebyly vyčerpány; je přesvědčen, že zapojení cílových příjemců nebo jejich zástupců, sociálních partnerů, místních úřadů práce a dalších relevantních zúčastněných stran do počátečního posuzování žádostí je zásadní pro to, aby byly zajištěny pozitivní výsledky pro příjemce; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při vytváření inovativních opatření a aby v rámci svých přezkumů posoudila, do jaké míry koncepce koordinovaného souboru individualizovaných služeb předvídala budoucí perspektivy na trhu práce a požadované dovednosti a odpovídala přechodu k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje; vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 7 platného nařízení vyvinuly další úsilí s cílem koncipovat koordinovaný soubor individualizovaných služeb orientovaný na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje; konstatuje, že inovace, inteligentní specializace a účinné využívání zdrojů jsou klíčem k obnově průmyslu a k diverzifikaci hospodářství;

20.  konstatuje, že v rámci 73 projektů analyzovaných ve zprávě Komise o následném hodnocení činil průměrný podíl příjemců ve věku 55 let nebo starších 15 % a podíl příjemců ve věku 15–24 činil 5 %; vítá proto, že je v novém nařízení kladen důraz na starší i mladší pracovníky a že v některých žádostech jsou mezi příjemci i mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. NEET); konstatuje, že průměrný podíl žen mezi příjemci činil 33 % a podíl mužů 67 %; konstatuje, že tyto údaje odrážejí genderové složení zaměstnanců, které se může lišit podle daného odvětví; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby u všech žádostí o podporu z EFG měli ženy a muži stejné zacházení, a vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje z genderového hlediska, aby bylo vidět, jak se daná praxe projevuje na míře návratu příjemkyň pomoci do pracovního poměru; konstatuje dále, že u některých žádostí o podporu z EGF je počet cílových příjemců nízký v porovnání s celkovým počtem způsobilých příjemců, což může vést k tomu, že dopad pomoci nedosahuje optima;

21.  domnívá se, že zahrnutí lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. NEET), do žádostí o podporu z EFG často vyžaduje různé druhy intervencí, a je toho názoru, že všechny příslušné subjekty, včetně sociálních partnerů, místních komunitních skupin a organizací mladých, by měly být zastoupeny ve fázi provádění každého programu a měly by prosazovat opatření nezbytná k zajištění maximální účasti těchto lidí; v této souvislosti podněcuje členské státy k vytvoření proaktivních řídicích agentur, které budou koordinovat plnění tohoto programu, zajistí specifickou a trvalou podporu s cílem pomoci lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, aby tento program dokončili, a také zajistí maximální využití prostředků programu; je přesvědčen, že nezávislý přezkum se specifickým zaměřením na otázku účasti skupiny NEET by určil lepší postupy; je přesvědčen, že výjimka pro zahrnutí skupiny NEET by měla zůstat v platnosti do konce programového období, tedy do prosince 2016;

22.  vyzývá Komisi, aby začlenila do svého hodnocení EFG v polovině období zvláštní kvalitativní a kvantitativní posouzení pomoci EFG mladým osobám, které nejsou zaměstnané a neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy, zejména s ohledem na uplatňování systému záruk pro mladé lidi a nezbytné synergie mezi rozpočty členských států, ESF a iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);

23.  konstatuje, že podle výše zmíněného hodnocení ex post dosáhla průměrná míra dosahu u příjemců u všech 73 zkoumaných případů 78 %. V tomto výpočtu je i 20 případů, v nichž dosáhla míra dosahu u příjemců 100 % či více; trvá však na tom, že maximální míra dosahu je u každého případu 100 %, a používání hodnot vyšších než 100 % tudíž zkresluje údaje a naznačuje výrazně vyšší míru dosahu, než jaké bylo ve skutečnosti dosaženo; konstatuje, že totéž platí i o míře plnění rozpočtu; vyzývá Komisi, aby své číselné údaje upravila, aby přesněji vypovídala o míře dosahu u příjemců a míře plnění rozpočtu;

24.  vítá skutečnost, že mnoha příjemcům EFG sloužil především k získání nového zaměstnání díky individualizované pomoci při hledání zaměstnání, zvýšení jejich kvalifikace prostřednictvím vzdělávacích programů či příspěvků na dojíždění; vítá rovněž skutečnost, že EFG díky pomoci při zakládání a převzetí podniků některým zaměstnancům umožnil začít podnikat; zdůrazňuje proto značné pozitivní dopady, které podle zpráv EFG měl, pokud jde o sebedůvěru, pocit zlepšení vlastních možností a schopností a větší motivace; zdůrazňuje, že pomoc z EFG zvýšila sociální soudržnost tím, že umožnila lidem znovu nalézt zaměstnání a vyhnout se negativním pastem nezaměstnanosti;

25.  konstatuje, že podle údajů ze zprávy ex post je dosažené vzdělání příjemců podpory z EFG zpravidla poměrně nižší než průměrné vzdělání, tudíž mají méně přenositelné dovednosti, v důsledku čehož mají za obvyklých podmínek méně pracovních příležitostí a jsou na trhu práce zranitelnější; je toho názoru, že EFG může poskytnout nejlepší přidanou hodnotu EU tehdy, když podporuje programy odborné přípravy a rekvalifikační programy pro pracovníky, a to především méně kvalifikované zranitelné skupiny, které upřednostňují dovednosti potřebné na trhu práce a podnikání;

26.  konstatuje, že průzkum provedený v rámci hodnocení ex post však nepřinesl jednoznačné výsledky: 35 % respondentů uvedlo, že nové zaměstnání je kvalitnější nebo mnohem kvalitnější, u 24 % respondentů bylo kvalitativně stejné a 41 % respondentů odpovědělo, že si pohoršili nebo výrazně pohoršili; protože však nejsou k dispozici žádné systematické údaje, na nichž by bylo možno založit jakékoli posouzení, doporučuje Komisi, aby shromáždila podrobnější informace o dopadu pomoci z EFG a o jejich kvalitě, aby mohla následně provést opravné zásahy, které by se ukázaly jako nezbytné;

Nákladová účinnost a přidaná hodnota EFG

27.  žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily plnění rozpočtu EFG tím, že umožní větší flexibilitu a účinnost se zaměřením na výsledky, dopad a přidanou hodnotu a aniž by to mělo negativní dopad na náležité a transparentní využívání prostředků a dodržování pravidel; je toho názoru, že proces zpracovávání žádostí by se měl zrychlit, aby bylo možné účinněji využívat fond pro pracovníky, kteří byli propuštěni; je znepokojen rozdílem mezi prostředky požadovanými z EFG a částkami, které členské státy vracejí, přičemž průměrná míra plnění rozpočtu představuje pouze 45%; vyzývá proto Komisi, aby pečlivě posoudila důvody způsobující nízkou míru plnění rozpočtu a navrhla opatření k řešení stávajících problémů a zajistila optimální využívání fondu; konstatuje, že míra opětovného zaměstnání ve fázi ukončení pomoci z EFS se pohybuje ve velkém rozpětí od 4 % do 86 %, a zdůrazňuje, že je důležité přijmout aktivní a inkluzivní opatření na trhu práce; bere na vědomí skutečnost, že díky prostředkům z EFG se v některých členských státech dosahuje trvale lepších výsledků než v jiných státech; navrhuje, aby Komise nadále poskytovala pokyny a umožnila členským státům výměnu osvědčených postupů v otázkách využívání prostředků z EFG, a zajistila tak, aby opětovné profesní začlenění dosáhlo v poměru na každé vynaložené euro maximální míry;

28.  je toho názoru, že míra spolufinancování by neměla překročit 60 %;

29.  konstatuje, že podle hodnocení Komise ex post bylo v průměru na administrativní náklady a náklady na řízení opatření vynaloženo pouze 6 % prostředků EFG;

30.  konstatuje, že nejvýraznějším aspektem nákladové účinnosti, jak vyplynul z konzultací se zúčastněnými stranami, byl počet pracovníků, kteří znovu získali zaměstnání a kteří nyní platí daně a příspěvky do systému sociálního zabezpečení namísto toho, aby pobírali podporu v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky;

31.  bere na vědomí fakt, že v řadě případů podpory z EFG vyšší náklady na činnosti podle čl. 7 odst. 4 nařízení o EFG oslabují celkový dopad investic vynaložených z tohoto fondu; vyzývá Komisi, aby problém těchto nákladů řešila zavedením limitů;

32.  bere na vědomí návrh, který obsahuje hodnocení ex post, a sice že důležitým prvkem pro pochopení přidané hodnoty EFG je srovnávací posouzení dopadu; vyjadřuje politování nad tím, že takové posouzení dosud neproběhlo;

33.  vítá závěr Účetního dvora, že EFG vytvářel skutečnou přidanou hodnotu EU, když byl využíván ke spolufinancování služeb pro propuštěné pracovníky nebo dávek, které v rámci stávajícího systému členského státu pro podporu v nezaměstnanosti neexistují, což přispívá k podpoře lepší sociální soudržnosti v Evropě; zdůrazňuje, že v dnešní době v některých členských státech neexistují systémy sociální ochrany, které jsou schopny řešit potřeby pracovníků, kteří přišli o zaměstnání;

34.  lituje toho, že podle Účetního dvora třetina finančních prostředků z EFG kompenzuje vnitrostátní režimy podpory příjmů pracovníků, aniž by přinášela jakoukoli přidanou hodnotu EU; poukazuje na to, že nová pravidla EFG omezují náklady zvláštních opatření, jako například příspěvek při hledání zaměstnání a pobídky pro přijímání pracovníků určené zaměstnavatelům, ve výši 35 % celkových nákladů koordinovaného balíčku, a že akce podporované EFG nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany, která jsou součástí vnitrostátních systémů členských států; trvá na tom, že EFG nemůže být využíván k tomu, aby nahrazoval povinnosti podniků vůči svým pracovníkům; mimoto podněcuje Komisi k tomu, aby při příští revizi zřizovacího nařízení stanovila, že EFG nemůže být využíván k tomu, aby nahrazoval povinnosti členských států vůči propuštěným pracovníkům;

35.  lituje toho, že míra čerpání rozpočtových prostředků se pohybuje od 3 % do 110 %, přičemž její průměr činí 55 %; domnívá se, že tato situace odráží nedostatky buď v plánování, nebo v provádění a je třeba ji napravit lepší přípravou a lepším prováděním projektů;

36.  lituje toho, že finanční prostředky pro EFG byly sníženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dodatečnou podporu pro EFG, a mohly tak být splněny potřeby; vyzývá Komisi, aby vzhledem k pracovnímu zatížení zajistila dostatečný počet zaměstnanců a zamezila zbytečným prodlevám;

37.  je toho názoru, že opatření EFG a opatření ESF by měla být využívána tak, aby se vzájemně doplňovala, a poskytla tak jak konkrétní krátkodobá, tak i obecnější dlouhodobá řešení; konstatuje, že obecně byla koordinace opatření EGF s opatřeními ESF a s vnitrostátními opatřeními na trhu práce prováděná některými členskými státy účelná a že audit Účetního dvora nezjistil žádné případy, kdy by se různá opatření překrývala nebo kdy by jednotlivci získávali finanční prostředky ze dvou zdrojů;

38.  je spokojen se zjištěním uvedeným ve zprávě Komise o činnostech EFG za rok 2013 a 2014, a sice že v letech 2013 a 2014 nebyly Komisi nahlášeny žádné nesrovnalosti podle nařízení o EFG a ani nebyly v letech 2013 a 2014 uzavřeny žádné nesrovnalosti týkající se EFG;

Dopad na malé a střední podniky

39.  poznamenává, že malé a střední podniky činí 99% všech podniků v EU a zaměstnávají velkou většinu pracovníků v EU; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad tím, že EFG měl na malé a střední podniky pouze velmi malý dopad, a to i přesto, že je u něj jednoznačně prostor pro to, aby se za určitých podmínek na malé a střední podniky zaměřil; bere na vědomí vysvětlení Komise, že propuštění pracovníci dodavatelů nebyli nikdy vyloučeni záměrně, žádá však Komisi, aby ještě více směřovala EFG ve prospěch malých a středních podniků, které jsou klíčovými hráči v evropské ekonomice, a to například větším důrazem na plnění čl. 8 písm. d) o nutnosti identifikovat dodavatele či výrobce, kteří jsou odběrateli podniků, které propouštějí, nebo navázáním na dřívější případy, kdy byla pomoc z EFG poskytnuta malým a středním podnikům, sociálním podnikům a družstvům s cílem prosadit osvědčené postupy; zdůrazňuje, že je více třeba zohledňovat proporcionalitu mezi pracovníky, kteří přišli o místo v malých a středních podnicích a ve velkých podnicích;

40.  je přesvědčen, že by měla být více využívána odchylka od limitů způsobilosti, zejména ve prospěch malých a středních podniků; zdůrazňuje důležitost opatření stanovených v čl. 4 odst. 2 současného nařízení, které se týkají malých a středních podniků, protože umožňují restrukturalizaci hospodářských odvětví postižených krizí nebo globalizací na regionální úrovni případ od případu; uvědomuje si problémy, s nimiž se potýkají žádosti podané na základě těchto ustanovení, a vyzývá Komisi, aby napomohla členským státům při řešení těchto problémů, aby se EFG stal pro propuštěné pracovníky fungujícím řešením; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby ve fázi plánování a předkládání a posuzování žádosti zohledňovaly zásadu „Think Small First“;

41.  bere na vědomí, že většina žádostí přichází z odvětví výroby a stavebnictví a zejména automobilového a leteckého průmyslu, přičemž pomoc je poskytována především velkým podnikům; vyzývá členské státy a regionální orgány s výlučnými pravomocemi, aby proaktivně poskytovaly podporu pracovníkům, kteří přišli o místo v malých a středních podnicích, družstvech a sociálních podnicích, s využitím flexibility, kterou skýtá čl. 4 odst. 2 současného nařízení, zejména v případě skupinových žádostí týkající se malých a středních podniků a pro jiné nástroje, které prosazují výraznější podporu a širší přístup pro malé a střední podniky; a také aby informovaly malé a střední podniky o možnostech, které jim skýtá EFG; zdůrazňuje, že za přidanou hodnotu EFG by měly být považovány případy, kdy byla pomoc poskytnuta malým a středním podnikům;

42.  je spokojen se zjištěním uvedeným ve zprávě Komise ex post o provedení, že existuje pozitivní trend mezi zdroji používanými k propagaci podnikání a mírou samostatné výdělečné činnosti na konci platnosti opatření; konstatuje však, že průměrná míra samostatné výdělečné činnosti u všech příjemců podpory z EFG dosahuje pouhých 5 % a že by měla být používána opatření k podnícení podnikatelů, jak jsou granty pro začínající podniky a jiné pobídky; poukazuje v této souvislosti na důležitost celoživotního učení, odborného vedení a vzájemné podpory; je přesvědčen, že je ještě prostor k lepšímu využívání EFG, buď samotného, nebo ve spojení s jinými fondy, jako jsou ESI fondy, na podporu podnikání a činnosti začínajících podniků, ale zdůrazňuje, že podpora podnikání by měla vycházet z udržitelných obchodních plánů; vyzývá členské státy, aby kladly důraz na začleňování žen a dívek do programů pro podnikání;

43.  vítá snahy některých členských států více využívat opatření na podporu podnikání a sociální ekonomiky, a to v podobě počátečních dotací a opatření zaměřených na propagaci podnikání a sociálních družstev a služeb pro nové podnikatele;

Požadavky na údaje

44.  je přesvědčen, že v situaci, kdy se Komise potýká s řadou komplikujících faktorů, jako je možnost, že některé údaje scházejí, regionální a vnitrostátní specifika, různé makro- a mikroekonomické okolnosti, malé velikosti vzorků a některé nezbytné předpoklady, z nichž musí vycházet, musí být její metodický přístup důsledný a transparentní a uplatňovat opatření vhodná k boji s nedostatky, které takový přístup komplikují;

45.  zdůrazňuje, že zpráva Účetního dvora dospívá k závěru, že některé členské státy nestanovily kvantitativní cíle pro opětovné profesní začlenění a že stávající údaje nedostačují na to, aby bylo možné posoudit účelnost daných opatření při opětovném profesním začlenění; bere na vědomí prohlášení Komise, že nařízení o EFG nezahrnuje kvantitativní cíle opětovného profesního začlenění a že různá opatření EFG mohou být posuzována jinými způsoby; doporučuje proto, aby členské státy stanovily kvantitativní cíle pro opětovné profesní začlenění a aby systematicky rozlišovaly mezi EFG, ESF a jinými vnitrostátními opatřeními, která jsou specificky určena pro pracovníky postižené masovým propouštěním; dále vyzývá Komisi, aby poskytla informace o typu a kvalitě pracovních míst, která si našli lidé opětovně začlenění na trh práce, a o střednědobých trendech míry opětovného začlenění díky podpory z EGF; členské státy by dále měly rozlišovat dva hlavní druhy opatření financovaných z EFG, kterými jsou aktivní opatření na trhu práce a podpora příjmů vyplácených pracovníkům, a také by měly poskytovat podrobnější informace o opatřeních, kterých jednotliví účastníci využili, což by umožnilo přesnější posouzení nákladů a přínosů jednotlivých opatření; žádá také Komisi, aby poskytla údaje o žádostech o podporu z EFG, které Komise neschválila, a uvedla příslušné důvody;

46.  připomíná členských státům, že mají povinnost poskytnout údaje o míře opětovného začlenění na trh práce 12 měsíců po provedení daných opatření s cílem zaručit nezbytné sledování účinků a účelnosti EFG;

47.  zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit auditní postupy na vnitrostátní úrovni, a zajistit tak jednotnost a efektivnost a zamezit zbytečnému opakování činností orgánů působících na různých úrovních kontroly;

48.  doporučuje posílení toků informací a způsoby podpory dohodnuté mezi národní kontaktní osobou a regionálními nebo místními partnery při poskytování pomoci v daném případě;

49.  doporučuje, aby probíhala pravidelnější vzájemná hodnocení, mezistátní výměny nebo partnerská spolupráce nových případů podpory z EFG s případy předchozími, aby docházelo k výměně osvědčených postupů a byly využívány získané zkušenosti; doporučuje proto, aby byla vytvořena platforma pro osvědčené postupy, jež by byla snadno přístupná a podporovala by lepší výměnu integrovaných řešení;

50.  bere na vědomí obavy, které vyjádřily výzkumné služby Evropského parlamentu v souvislosti s metodikou pro výpočet přínosu EFG; zdůrazňuje, že je nezbytné definovat další požadavky, pokud jde o ukazatele výkonnosti.

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly ustanovení stávajícího nařízení o EFG o náhradách pro pečovatele; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby vypracovaly flexibilní pracovní a vzdělávací opatření a pokud možno umístily tato opatření v místních komunitách, protože mnoho propuštěných pracovnic mívá menší geografickou flexibilitu z důvodu povinností při péči o rodinu;

52.  vyzývá příslušné regionální a místní orgány, sociální partnery a organizace občanské společnosti, aby koordinovaly úsilí mezi aktéry na trhu práce s cílem umožnit lepší přístup k finanční podpoře z fondu EFG v případě propouštění v budoucnu; vyzývá dále k většímu zapojení sociálních partnerů do sledování a hodnocení opatření přijatých v rámci fondu a zejména k podpoře větší účasti zástupců ženských organizací s cílem zajistit, aby byla věnována větší pozornost genderovým aspektům.

53.  vyzývá Komisi, aby uvažovala o tom, že by hodnocení EFG požadované podle článku 20 nařízení svěřila nadaci Eurofound; je přesvědčen, že v takovém návrhu by mohla Komise poskytnout Eurofoundu nezbytné finanční zdroje odpovídající současným výdajům na zadávání hodnocení těchto případů a nákladům na lidské zdroje; navíc protože hlavní překážkou zpracovávání lepších hodnocení je nedostatek odpovídajících údajů, mohla by Komise požadovat, aby členské státy příslušné údaje poskytovaly Eurofoundu;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26.
(3) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(4) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 119.
(5) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 30.
(6) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.

Právní upozornění - Ochrana soukromí