Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2101(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0309/2016

Předložené texty :

A8-0309/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2016 - 15
CRE 25/10/2016 - 15

Hlasování :

PV 26/10/2016 - 6.7
CRE 26/10/2016 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0416

Přijaté texty
PDF 514kWORD 57k
Středa, 26. října 2016 - Štrasburk Konečné znění
Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016
P8_TA(2016)0416A8-0309/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016 (2016/2101(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2016 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2016 (COM(2016)0321),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 28. a 29. června 2016 (EUCO 26/16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 nazvané „Evropský semestr 2016: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2016)0095),

–  s ohledem na zprávy Komise pod názvem „Roční analýza růstu za rok 2016“(COM(2015)0690), „Zpráva mechanismu varování 2016“ (COM(2015)0691) a „Návrh společné zprávy o zaměstnanosti“ (COM(2015)0700), na doporučení Komise pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2015)0692) a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 (COM(2015)0701), který předložila Komise dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. února 2015 s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2015 nazvané „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“ (COM(2015)0302),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 5. února 2013(5) a 15. září 2016(6) o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0309/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z jara 2016 by měla očekávaná míra růstu dosáhnout v roce 2016 v eurozóně 1,6 % a v EU 1,8 %;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa stále čelí obrovskému investičnímu deficitu a je zapotřebí zvýšit interní poptávku a napravit makroekonomickou nerovnováhu při současném zvýšení investic v EU;

C.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost obecně (a strukturální nezaměstnanost zvláště) v EU je nadále jednou z hlavních výzev, jimž čelí členské státy, neboť v současnosti dosahuje velmi vysoké míry (10,5 milionu dlouhodobě nezaměstnaných osob v EU); vzhledem k tomu, že ačkoli se počty ve srovnání s minulými lety mírně snížily, nezaměstnanost mladých lidí a míra nezaměstnanosti obecně je v okrajových částech Evropy stále značně vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v EU jako celku;

D.  vzhledem k tomu, že klesající ceny ropy a pomalý ekonomický růst počátkem roku 2016 se jeví jako další faktory, které míru inflace snižují pod nulové hodnoty;

E.  vzhledem k tomu, že politický vývoj, jako je výsledek referenda ve Spojeném království a vztahy s Ruskem i nejistoty globálního ekonomického vývoje dále zpomalily investování;

F.  vzhledem k tomu, že investice v členských státech zatížil také příliv uprchlíků do členských států;

G.  vzhledem k tomu, že doporučení evropského semestru členským státům mají mezi členskými státy stejnou míru odezvy jako jednostranná doporučení OECD (29 % oproti 30 % v roce 2014);

H.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení o roční analýze růstu za rok 2016 uvítal lepší skladbu politiky a zároveň zdůraznil potřebu konkrétního zaměření na eurozónu; zdůraznil také význam zvýšených investic, udržitelných reforem a fiskální odpovědnosti se zaměřením na další podporu vyšší míry růstu a na obnovu Evropy;

Výzvy pro Evropu v souvislosti s globálním hospodářským zpomalením

1.  bere se znepokojením na vědomí, že hospodářství EU poroste pomaleji, než se předpokládalo na základě jarní evropské hospodářské prognózy na rok 2016, vzhledem k tomu, že se očekává nárůst HDP v eurozóně jen o 1,6 % s tím, že by měl v roce 2017 dosáhnout hodnoty 1,8 %;

2.  zdůrazňuje, že výzvy v EU souvisejí se zhoršujícím se mezinárodním prostředím, s neúspěšným prováděním udržitelných reforem a s rozdílnou hospodářskou a sociální výkonností v různých částech Unie; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit růst, soudržnost, produktivitu a konkurenceschopnost; domnívá se, že nedostatek udržitelných investic a nedostatky v dotváření jednotného trhu připravují EU o její plný růstový potenciál;

3.  vítá, že se Komise ve svých doporučeních pro jednotlivé země na rok 2016 zaměřila na tři hlavní priority za účelem posílení hospodářského růstu: podpora investic na inovace, růst a vytváření pracovních míst, provádění sociálně vyvážených strukturálních reforem a podpora odpovědných veřejných financí; zdůrazňuje však, že by Komise měla učinit více s cílem posílit fiskální udržitelnost v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a měla by zároveň plně využívat jeho doložek flexibility podle sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0012);

4.  uznává, že soulad nástrojů politiky soudržnosti a širšího rámce pro správu ekonomických záležitostí je významný z hlediska podpory úsilí o obnovu, kterého je třeba k dosažení souladu s pravidly evropského semestru; zdůrazňuje však, že legitimita politiky soudržnosti vyplývá ze Smluv a že tato politika je projevem evropské solidarity, neboť jejími hlavními cíli je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU snižováním rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů, financováním investic spojených s cíli strategie Evropa 2020 a přibližováním EU jejím občanům; zastává proto názor, že opatření propojující účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí by měla být prováděna uváženě a vyváženým způsoben, ale pouze tehdy, nezbývá-li žádná jiná možnost, a o jejich účincích by se měly podávat zprávy; připomíná dále, že uplatňování těchto opatření by mělo být vždy odůvodněné, transparentní a mělo by brát v úvahu ekonomické a sociální podmínky dotčeného členského státu, aby se předešlo omezení regionálních a místních investic, které jsou pro ekonomiky členských států, a především pro malé a střední podniky (MSP), zcela zásadní, protože zejména v době silného tlaku na veřejné výdaje tyto investice zvyšují růst, tvorbu pracovních míst a posilují konkurenceschopnost a produktivitu; pokud jde o případy dvou členských států, kterých se týkají rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2016, jež znamenala, že v rámci postupu při nadměrném schodku budou aktivovány sankce na základě čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), poukazuje na návrh Komise ze dne 27. července 2016 a následné rozhodnutí Rady ze dne 8. srpna 2016 zrušit pokuty, které mohly být uloženy, s přihlédnutím k odůvodněným žádostem členských států, problematickému ekonomickému prostředí, reformnímu úsilí obou zemí a k jejich závazkům dodržovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu; domnívá se v této souvislosti, že v návrhu na odložení části závazků ESI fondů na rok 2017 by se v rámci opatření, která spojují jejich účinnost s řádnou správou ekonomických záležitostí, měly zohlednit názory Parlamentu vyjádřené v průběhu strukturovaného dialogu;

5.  vítá pokračující přístup Komise omezující počet doporučení a její snahu zefektivnit semestr zejména tím, že se při stanovování politických záměrů na příštích 18 měsíců zaměří hlavně na klíčové prioritní oblasti relevantní z makroekonomického a sociálního hlediska; připomíná, že se tak usnadňuje provádění doporučení na základě komplexní a smysluplné řady stávajících hospodářských a sociálních kritérií; zdůrazňuje, že by snížení počtu doporučení mohlo také vést k lepšímu tematickému zaměření; zdůrazňuje, že je třeba snížit hospodářské rozdíly mezi členskými státy a dosáhnout jejich dalšího sbližování;

6.  plně podporuje úsilí o zajištění větší odpovědnosti členských států při formulování a provádění doporučení pro jednotlivé země jakožto probíhající reformní proces; domnívá se, že v zájmu zvýšení vlastní odpovědnosti jednotlivých států a podpory účinného provádění doporučení pro jednotlivé země a s přihlédnutím k tomu, že více než polovinu doporučení pro jednotlivé země musí provádět místní a regionální orgány, by tato doporučení měla být jasně formulována ve vztahu k řádně definovaným a strukturovaným prioritám na evropské úrovni a měla by tam, kde je to vhodné, zahrnovat vnitrostátní parlamenty a regionální a místní orgány; znovu opakuje, že z hlediska rozdělení pravomocí a kompetencí v různých členských státech se může provádění doporučení pro jednotlivé země zlepšit díky aktivní účasti místních a regionálních orgánů, a za tímto účelem podporuje návrh kodexu chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru, jak navrhl Výbor regionů; vyzývá členské státy, aby zajistily řádnou demokratickou kontrolu svých národních programů reforem v rámci svých vnitrostátních parlamentů;

7.  zdůrazňuje, že dlouhá hospodářská krize v Evropě ukázala, že je naléhavě zapotřebí usnadnit investice do oblastí jako je vzdělávání, inovace a výzkum a vývoj a zároveň posilovat konkurenceschopnost EU pomocí provádění udržitelných strukturálních reforem na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, provádění odpovědných fiskálních politik s cílem vytvářet lepší prostředí pro pracovní místa, podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice; bere na vědomí dopad Evropského fondu pro strategické investice po jednom roce fungování; zdůrazňuje význam posíleného využívání EFSI v méně rozvinutých a přechodových regionech a skutečně doplňkovou povahu jeho investic při zvyšování úsilí o rozvoj investičních platforem mj. na regionální úrovni;

8.  zdůrazňuje, že stále příliš vysoká míra nezaměstnanosti, zvláště nezaměstnanosti mladých lidí, ukazuje, že schopnost vytvářet kvalitní pracovní místa je v některých členských státech stále omezená, a zdůrazňuje, že je zapotřebí další působení, po dohodě se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí, s cílem zvýšit investice do dovedností, zvýšit inkluzivní charakter trhů práce a snížit sociální vyloučení a rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství při zachování zdravého rozpočtového řízení; konstatuje, že jsou nezbytná podpůrná opatření s cílem usnadnit přístup k financování, zejména pro MSP, má-li se účinně zakročit proti stále vysoké nezaměstnanosti ve velkém počtu členských států;

9.  zdůrazňuje, že současná ekonomická situace, kombinující přebytek likvidity s úrokovými sazbami na úrovni nulové dolní hranice s perspektivou slabé poptávky a omezené investice a výdaje domácnosti a podniků, vyžaduje provádění nové skladby politiky, již předložila Komise s cílem vytvářet růst; konstatuje, že měnová politika sama o sobě je pro stimulaci růstu nedostatečná, chybějí-li investice a udržitelné strukturální reformy;

Priority a cíle doporučení na rok 2016

10.  zdůrazňuje doporučení Komise pro tři členské státy, aby opustily postup při nadměrném schodku; souhlasí s Komisí, že vysoké a stálé přebytky běžného účtu naznačují potřebu stimulovat poptávku a investice, zejména investice dlouhodobé, s cílem reagovat na budoucí výzvy, pokud jde o dopravu a komunikace, digitální ekonomiku, vzdělávání, inovace a výzkum, změnu klimatu, energii, ochranu životního prostředí a stárnutí obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala odpovědné a udržitelné rozpočtové politiky, které jsou základem růstu a obnovy ve všech členských státech, a to tím, že bude klást větší důraz na investice a účinné veřejné výdaje, a aby podporovala udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy;

11.  konstatuje, že jsou třeba další opatření s cílem zvýšit finanční příležitosti, konkrétně pro malé a střední podniky, a omezit úvěry v selhání v eurozóně a v souladu s právními předpisy EU, aby byly finanční rozvahy bank spolehlivější, a zvýšila se tím schopnost bank poskytovat půjčky do reálné ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité postupně dokončit a provádět bankovní unii a rozvíjet unii kapitálových trhů s cílem vytvořit stabilní prostředí pro investice a růst a zabránit roztříštěnosti finančního trhu eurozóny;

12.  zdůrazňuje, že investice dosud zaostávají, nevedly k udržitelnému a inkluzivnímu růstu v EU a nepřispěly ke zlepšení podnikatelského prostředí; domnívá se, že je zapotřebí doplnit měnovou politiku vhodnou fiskální politikou zaměřenou na zvýšení růstu v EU, v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu a s jeho doložkami flexibility; konstatuje, že se v uplynulých letech výrazně snížily investice vládních institucí na nižší než celostátní úrovni, že však přesto stále představují zhruba šedesát procent veřejných investic v EU; zdůrazňuje, že nástroje investiční politiky, jako jsou například fond EFSI a ESI fondy, vyžadují vyvážené kombinované financování a vzájemnou doplňkovost, aby se zvýšila přidaná hodnota výdajů Unie tím, že přilákají další zdroje od soukromých investorů; zdůrazňuje proto, že by program na podporu strukturálních reforem měl při přípravě příslušného návrhu strukturální reformy zahrnout místní a regionální orgány;

Politické reakce a závěry

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit celkovou kapacitu EU růst, vytvářet a udržovat kvalitní pracovní místa a tudíž řešit vysokou úroveň nezaměstnanosti díky vytvoření regulačního rámce, který by podporoval růst; domnívá se, že by migrace mohla hrát roli při kompenzaci negativních vlivů stárnutí obyvatelstva v závislosti na schopnosti členských států lépe využívat dovedností migrantů a přizpůsobovat systémy řízení pracovní migrace potřebám trhu práce;

14.  zdůrazňuje význam inkluzivních vzdělávacích systémů, které podporují inovaci a kreativitu a vyučují dovednosti odpovídající trhu práce, se zvláštním důrazem na odborné vzdělávání; konstatuje, že by se měl udržet odpovídající kompromis mezi hospodářskými a sociálními náklady a náklady na lidské zdroje v souladu s hodnotami EU, jimiž jsou solidarita a subsidiarita, se zaměřením na investice do lidského kapitálu, na výzkum a vývoj a na modernizaci vzdělávacích systémů a odborného vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, aniž by zároveň došlo k rychlému poklesu mezd a pracovních standardů; domnívá se, že dobře vypracovaná politika je potřebná za účelem prosazování inovací, výzkumu a vývoje s cílem podporovat produktivitu, vytvářet stálý udržitelný růst a napomáhat řešení současných strukturálních výzev, s cílem smazat inovační rozdíl ve vztahu k ostatním ekonomikám;

15.  vyzývá Komisi, aby udělila prioritu opatřením, která snižují překážky bránící větším investičním tokům a obchodu, jež vznikají na úrovni EU z důvodu nejasnosti, pokud jde o strategie, které je třeba sledovat, zvláště v těchto oblastech: energetika, doprava, komunikace a digitální ekonomika; bere na vědomí vliv přijetí bankovní unie na bankovní půjčky a na vnitrostátní úrovni vliv těžkopádných systémů právních předpisů, korupce, nedostatečné transparentnosti, zastaralé byrokracie, neodpovídající digitalizace veřejných služeb, nesprávného přidělování zdrojů, překážek na vnitřním trhu v bankovním sektoru a v pojišťovnictví a vzdělávacích systémů, které jsou nedostatečně sladěné s požadavky trhu práce a dokončení jednotného trhu;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o strategii Evropa 2020, v níž byl boj proti chudobě poprvé součástí programu EU, nebude dosaženo cíle snížení míry chudoby v Unii; domnívá se, že cíl boje proti chudobě by měl být zahrnut do politik EU již od samotného počátku jejich vytváření;

17.  zdůrazňuje, že je důležité zabránit nadměrnému daňovému zatížení práce vzhledem k tomu, že nadměrné zdanění snižuje pobídky pro neaktivní, nezaměstnané, druhé výdělečně činné osoby v domácnosti a osoby s nízkými platy k tomu, aby se vracely do zaměstnání;

18.  bere na vědomí probíhající diskusi mezi Komisí a členskými státy o metodice výpočtu mezery výstupu;

19.  poukazuje na to, že by mělo být vyvinuto úsilí k odstranění přetrvávajících překážek pro investice v členských státech a k umožnění vhodnější skladby politiky zaměřené na politiky podporující udržitelný růst, včetně skutečného zaměření na výdaje na výzkum a vývoj; je přesvědčen, že veřejná a soukromá podpora pro výzkumné a vysokoškolské instituce je klíčovým faktorem konkurenceschopnější evropské ekonomiky a že nedostatečná nebo chybějící infrastruktura v této oblasti výrazně znevýhodňuje některé země; zdůrazňuje, že neexistuje žádný recept na univerzální ideální inovační politiku EU, ale aby bylo možné překlenout rozdíly inovačních kapacit v EU, je potřeba doporučit dostatečně diferencované inovační politiky v členských státech, které budou vycházet z úspěchů, jichž bylo již dosaženo;

20.  vítá dohodu z pařížské konference o změně klimatu (COP21) konané v prosinci 2015 a vyzývá členské státy a Komisi, aby dohodu prováděly.

Příspěvky jednotlivých odvětví k evropskému semestru pro rok 2016

Politika zaměstnanosti a sociální politika

21.  domnívá se, že Rada a Komise by měly usilovat o dosažení toho, aby fiskální konsolidační procesy byly doplněny opatřeními, která pomáhají snižovat nerovnosti, a zdůrazňuje, že evropský semestr by měl pomoci zajistit řešení pro stávající a nové sociální problémy, čímž se zajistí účinnější hospodářství; zdůrazňuje, že jádro doplňujících opatření musí tvořit sociální investice do lidského kapitálu, neboť lidský kapitál je jedním z faktorů růstu a hybnou silou konkurenceschopnosti a rozvoje; požaduje, aby zásadní strukturální reformy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země doprovázelo posouzení sociálního dopadu z hlediska krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků s cílem lépe pochopit sociální a hospodářský dopad a dopad na zaměstnanost, pokud jde o tvorbu pracovních míst a hospodářský růst;

22.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost, především pak nezaměstnanost mladých osob, i nadále zůstává naléhavým problémem evropských společností, a že podle Evropské komise nezaměstnanost nadále postupně klesá, avšak s 21,2 miliony nezaměstnaných v dubnu 2016 zůstává nad úrovní roku 2008 a mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly; poukazuje na potřebu kvalitativního a kvantitativního hodnocení vytvořených pracovních míst, aby se předešlo zvyšování míry zaměstnanosti výlučně v důsledku nejistých pracovních míst nebo snížením ukazatele pracovní síly; konstatuje, že navzdory tomu, že v oblasti dovedností a znalostí bylo dosaženo určitých výsledků, systémy vzdělávání a odborné přípravy některých členských států v mezinárodním měřítku zaostávají, a v důsledku toho narůstá nedostatek v oblasti dovedností, takže 39 % společností stále obtížně hledá zaměstnance s požadovanými dovednostmi; požaduje, aby se v doporučeních pro jednotlivé země více upřednostňovalo překonání strukturální nerovnováhy na trhu práce včetně dlouhodobé nezaměstnanosti, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a zdůrazňuje potřebu dalších investic a rozvíjení systémů vzdělávání a odborné přípravy, čímž se společnosti poskytnou nástroje a možnosti přizpůsobit se měnícím se požadavkům trhu práce;

23.  zdůrazňuje, že v letech 2008 až 2014počet obyvatel v EU ohrožených chudobou a sociálním vyloučením vzrostl o 4,2 milionu a jejich počet dosahuje více než 22 milionů (22,3 %); bere na vědomí, že Komise uvedla, že „většina členských států se stále potýká s akutními sociálními problémy způsobenými krizí“; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti, aby se odstranily hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy i uvnitř společnosti; je toho názoru, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a snižování nerovností by měl být jednou z priorit vyplývajících z doporučení pro jednotlivé země, neboť má zásadní význam pro dosažení trvalého hospodářského růstu a sociálně udržitelného tempa provádění;

24.  připomíná, že podle Parlamentu musejí být společensky odpovědné reformy založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělování bohatství, tzn. modelu, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, chrání zranitelné skupiny a zlepšuje životní úroveň všech občanů;

25.  domnívá se, že hospodářský růst by měl zaručit pozitivní sociální dopad; vítá zavedení tří nových hlavních ukazatelů zaměstnanosti v rámci makroekonomického hodnocení; znovu opakuje výzvu, aby tyto ukazatele byly považovány za rovnocenné stávajícím hospodářským ukazatelům s cílem zajistit lepší posouzení vnitřní nerovnováhy a účinnější provádění strukturálních reforem; v této souvislosti požaduje, aby byly umožněny hloubkové analýzy a byl lépe chápán příčinný vztah mezi politikami a opatřeními s cílem zabránit selektivnímu používání těchto ukazatelů; navrhuje, aby byl při navrhování doporučení pro jednotlivé země zaveden postup při sociální nerovnováze s cílem zabránit závodům o co nejnižší normy v daňové a sociální oblasti, přičemž by se mělo vycházet z účinného využívání sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti při makroekonomickém dohledu; domnívá se, že ukazatelům zaměstnanosti a ekonomickým ukazatelům by měla být přisuzována stejná váha a zároveň by měla být posílena úloha Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v evropském semestru;

26.  domnívá se, že zavedení tří ukazatelů zaměstnanosti dokládá, že evropská strategie zaměstnanosti včetně hlavních směrů zaměstnanosti hraje v procesu správy ekonomických záležitostí EU důležitou úlohu, že je však třeba vyvinout větší úsilí, a to zejména zavedením sociálních ukazatelů;

27.  oceňuje, že Komise zahájila činnost směřující k vytvoření evropského pilíře sociálních práv, ale připomíná, že je třeba předložit výsledky konzultací a přejít k novým účinným krokům, které jsou předpokladem dosažení spravedlivější a prohloubenější Unie a měly by hrát významnou úlohu při řešení nerovnosti; vyzdvihuje v tomto ohledu zprávu pěti předsedů, která vyzývá k větší hospodářské a sociální konvergenci, ale uznává, že neexistuje žádné univerzální řešení; domnívá se v tomto smyslu, že každá společná politika by měla být přizpůsobena podmínkám jednotlivých členských států; domnívá se, že opatření EU by měla rovněž řešit nerovnosti a příjmové rozdíly v rámci členských států, a že jejich cílem musí být více než pouhé řešení situace osob v největší nouzi;

28.  oceňuje, že evropský semestr se nyní více zaměřuje na výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky; respektuje pravomoci členských států, vyzývá je však, aby podnikly naléhavé kroky s cílem zajistit důstojnou práci s důstojnou mzdou, přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu a sociální ochraně (která již snížila míru chudoby z 26,1 % na 17,2 %) a kvalitním veřejným službám, a podporuje rozvoj a vytvoření řádného udržitelného systému sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc a výměnu osvědčených postupů s členskými státy za účelem zlepšení správní kapacity na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, vzhledem k tomu, že představuje klíčovou výzvu pro účely obnovení dlouhodobých investic, zajištění tvorby pracovních míst a udržitelného růstu;

29.  zdůrazňuje, že zajišťování i řízení systémů sociálního zabezpečení spadají do pravomoci členských států a Unie je koordinuje, avšak neharmonizuje;

30.  uznává, že nastavení mezd je v pravomoci členských států, což je třeba v souladu se zásadou subsidiarity respektovat;

31.  bere na vědomí, že nezaměstnanost mladých lidí klesla, ale poukazuje na to, že v EU stále dosahuje neuvěřitelně vysokou úroveň s více než 4 miliony nezaměstnaných osob mladších 25 let, z nichž 2 885 000 se nachází v eurozóně; vyjadřuje politování nad tím, že více než tři roky po zahájení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou výsledky provádění záruky pro mladé lidi tak nerovnoměrné, a někdy neefektivní; vyzývá Komisi, aby v říjnu 2016 předložila důkladnou analýzu provádění iniciativy, která se může stát základem pro pokračování tohoto programu;

32.  připomíná, že v mnoha členských státech se každoročně snižují dávky v nezaměstnanosti, což je výsledkem kromě jiných faktorů také dlouhodobé nezaměstnanosti, a kvůli této skutečnosti vzrůstá počet lidí žijících v podmínkách chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá k zaručení přiměřených dávek v nezaměstnanosti, které lidem zajistí důstojný život a k přijetí kroků směřujících k hladkému začlenění těchto osob na trh práce;

33.  zdůrazňuje skutečnost, že nerovnováha důchodových systémů je v zásadě důsledkem nezaměstnanosti, devalvace mezd a rostoucí nejistoty pracovních míst; vyzývá proto k uskutečnění reforem, které by zaručily odpovídající financování silného prvního důchodového pilíře, jenž zajistí důstojné důchody přesahující přinejmenším práh chudoby;

34.  znovu připomíná, že základním předpokladem pro posílení konvergence a integrace mezi evropskými zeměmi je volný pohyb osob;

35.  bere na vědomí zvýšení počtu doporučení (pro pět členských států) ohledně režimů minimálního příjmu; bere však na vědomí, že výrazná nerovnost v příjmech není škodlivá pouze pro sociální soudržnost, ale také pro udržitelný hospodářský růst (jak nedávno uvedly organizace MMF i OECD); vyzývá Komisi, aby dostála příslibu předsedy Junckera z jeho inauguračního projevu a zajistila všem Evropanům náležitý příjem, a to prostřednictvím evropského rámce minimálního příjmu, který by umožňoval pokrýt základní životní náklady, a aby současně respektovala vnitrostátní postupy a zásadu subsidiarity;

36.  je znepokojen nárůstem nerovnosti v příjmech, který je částečně spojen s neúčinnými reformami trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zvyšující kvalitu pracovních míst s cílem omezit segmentaci trhu práce v kombinaci s opatřeními za účelem zvýšení minimální mzdy na přiměřenou úroveň a posílení kolektivního vyjednávání a zlepšení pozice pracovníků v rámci systémů stanovování mezd s cílem snížit rozptyl mezd; upozorňuje, že v posledních desetiletích připadá větší podíl hospodářského zisku vedení podniku, zatímco platy zaměstnanců zůstávají stejné nebo se snížily; domnívá se, že tento nadměrný rozptyl mezd zvyšuje nerovnost a poškozuje produktivitu a konkurenceschopnost podniků;

37.  je znepokojen skutečností, že dlouhodobá nezaměstnanost je stále vysoká a v EU postihuje 10,5 milionu lidí, a připomíná, že začlenění těchto dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce má zásadní význam pro zajištění udržitelnosti systémů sociální ochrany i pro jejich sebevědomí; vyjadřuje proto politování nad tím, že členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí při provádění doporučení Rady ohledně začlenění dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce; opětovně vyzývá Komisi, aby podpořila snahy o vytvoření inkluzivních příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání všech věkových kategorií a aby co nejdříve přijala opatření za účelem zlepšení přístupu k finančním prostředkům EU a případně uvolnila další zdroje;

38.  domnívá se, že sociální ochrana včetně důchodů a služeb, jako jsou zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, má stále zásadní význam pro vyvážený růst podporující začlenění, pro delší aktivní pracovní život, vytváření pracovních míst a snížení nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiky, které zaručují dostatečnost, přiměřenost, účinnost a kvalitu systémů sociální ochrany během celého života jednotlivce, zaručují důstojný život, bojují proti nerovnosti a posilují začleňování s cílem vymýtit chudobu, a to zejména u osob vyloučených z trhu práce a nejzranitelnějších skupin;

39.  upozorňuje na fyzické i digitální překážky a bariéry, s nimiž se nadále potkávají osoby se zdravotním postižením; doufá, že právní předpis o zdravotním postižení, který Komise iniciovala, bude rychle zaveden a účinně se zaměří na konkrétní opatření mající za cíl podporovat začlenění a přístup;

Vnitřní trh

40.  vítá skutečnost, že velký počet doporučení pro jednotlivé země podporuje dobře fungující a integrovaný jednotný trh, včetně finančních a investičních příležitostí na podporu podniků, zejména malých a středních podniků, a vytváření pracovních míst, elektronické veřejné správy, zadávání veřejných zakázek a vzájemného uznávání včetně vzájemného uznávání kvalifikací; zdůrazňuje, že mají-li být účinky v těchto politických oblastech znatelné, je klíčové, aby byla doporučení prosazována; v této souvislosti považuje za důležité, aby Komise věnovala v rámci doporučení pro jednotlivé země co největší pozornost zavedení dlouhodobých reforem, které budou mít významný dopad zejména v oblasti sociálních investic, pracovních míst a vzdělávání;

41.  zdůrazňuje, že jednotný trh je páteří hospodářství EU a že inkluzivní jednotný trh s lepším řízením, které podporuje zdokonalené právní předpisy a hospodářskou soutěž, je klíčovým nástrojem ke zvýšení růstu, soudržnosti, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podnikatelského sektoru i spotřebitelů; vyzývá proto Komisi, aby sledovala pokrok dosažený členskými státy, a připomíná, že je důležité do evropského semestru formálně začlenit pilíř jednotného trhu s cílem umožnit nepřetržité monitorování ukazatelů jednotného trhu, což povede k systematickému sledování a hodnocení pokroku členských států v provádění doporučení pro jednotlivé země;

42.  vítá odhodlání Komise řešit nedostatečnou koordinaci daňových systémů v EU, zejména obtíže, které mají malé a střední podniky v důsledku komplikovanosti lišících se vnitrostátních předpisů o DPH; vyzývá Komisi, aby zvážila proveditelnost větší koordinace a aby zejména posoudila možnost zjednodušeného přístupu k DPH v rámci jednotného digitálního trhu;

43.  odsuzuje skutečnost, že nadále existují nebo byly vytvořeny překážky, které stojí v cestě dobře fungujícímu a integrovanému jednotnému trhu; upozorňuje zejména na to, že v mnoha členských státech nebyla zcela transponována a není prováděna směrnice o službách, a vyzývá Komisi, aby účinněji prosazovala to, k čemu se členské státy zavázaly v evropském právu; připomíná závazek Komise, že bude-li to nutné, použije v zájmu zajištění plného provedení právních předpisů týkajících se jednotného trhu zboží a služeb a v digitální sféře řízení o nesplnění povinnosti;

44.  zdůrazňuje, že systém uznávání odborných kvalifikací spočívá na zásadách vzájemné důvěry mezi právními systémy a vzájemného ověřování kvality kvalifikací; poukazuje na to, že je třeba přijmout další opatření za účelem lepšího provádění vzájemného uznávání odborných kvalifikací; zdůrazňuje, že vzhledem k roztříštěnosti jednotného trhu, která omezuje hospodářskou činnost a možnost výběru pro spotřebitele, je zásadní věcí řádné prosazování a zlepšování právní úpravy, které by se mělo vztahovat na všechna odvětví podnikání a platit pro stávající i budoucí právní předpisy; vítá mapování regulovaných kvalifikací a profesí, které povede k vytvoření interaktivní veřejné databáze, jež napomůže členským státům s jejich národními akčními plány;

45.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nadále poukazují na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, jako je chybějící hospodářská soutěž a nedostatečná transparentnost, přičemž 21 členských států plně neprovedlo legislativní balíček do svého práva, což zapříčinilo narušení trhu; vyzývá Komisi, aby jednala rychle a zajistila, aby členské státy plnily své právní závazky, a to zahájením potřebných řízení pro porušení právních předpisů; vyzývá Komisi, aby systematicky, účinně a transparentně dohlížela na to, aby administrativní postupy nepředstavovaly pro podniky nepřiměřenou zátěž a nebránily účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách;

46.  podporuje členské státy v jejich úsilí o modernizaci služeb veřejné správy, zejména prostřednictvím elektronické veřejné správy, a požaduje lepší přeshraniční spolupráci, zjednodušení správních postupů a interoperabilitu veřejné správy ve prospěch všech podniků a občanů a zároveň žádá Komisi, aby při financování digitalizace veřejných služeb z rozpočtu Unie zavedla účinnější monitorování náležitého využívání těchto prostředků;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0058.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.
(3) Úř. věst. C 165 E, 11.6.2013, s. 24.
(4) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(5) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s.2.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0358.

Právní upozornění - Ochrana soukromí