Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 14, 15, 21, 24 a 32,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1).

–  s ohledem na usnesení Rady o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na období let 2016–2018(2)a usnesení Rady ze dne 20. května 2014 o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na období let 2014–2015(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. – 8. února 2013 s cílem vytvořit Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí(5),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení(8),

–  s ohledem na Pařížské prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství dne 17. března 2015 v Paříži,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), již Rada přijala dne 23. listopadu 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvané „Předloha společné zprávy Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)“ (COM(2015)0429) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise ke sdělení Komise „Výsledky otevřené metody koordinace v oblasti mládeže se zvláštním zaměřením na druhý cyklus (2013–2015)“ (SWD(2015)0168) a „Situace mladých lidí v EU“ (SWD(2015)0169),

–   s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2015 nazvané Návrh společné zprávy Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (COM(2015)0408),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o provádění strategie EU pro mládež (2010–2012) (9) a ze dne 18. května 2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení(10),

–   s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu(13),

–   s ohledem na své snesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(14),

–   s ohledem na stínovou zprávu o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže,

–   s ohledem na doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží přijaté dne 10. března 2014,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0250/2016),

A.  vzhledem k tomu, že mladí lidé by měli být aktivně zapojováni do plánování, vytváření, provádění, sledování a hodnocení všech politik zaměřených na mladé lidi;

B.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí pomáhat mladým lidem a posilovat jejich postavení při řešení velmi vážných problémů, jimž v současnosti čelí, a výzev, jimž budou čelit v budoucnosti, a to pomocí více odpovídajících, efektivnějších a lépe koordinovaných politik zaměřených na mládež a cílenějšího využívání zdrojů z hospodářských politik, politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik sociálních na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

C.  vzhledem k tomu, že je potřeba posílit začleňování politiky zaměřené na mládež, průřezovou odvětvovou spolupráci, sociální opatření v rámci EU a součinnost mezi evropskou strategií pro mládež a dalšími evropskými strategiemi, například v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a zaměstnanosti, s cílem zajistit, aby současná i budoucí tvorba politik účinně řešila situace a potřeby mladých lidí, kteří se musí vyrovnávat se závažnými ekonomickými a sociálními problémy a problémy v oblasti zaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu klíčové, aby se na tvorbě politik podílely mládežnické organizace;

D.  vzhledem k tomu, že se v oblasti mládeže uplatňuje otevřená metoda koordinace vycházející z evropské spolupráce v oblasti zaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů stanovených pro program Erasmus+ jako celek je přispět k dosažení obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018); vzhledem k tomu, že v tomto ohledu musí být zajištěn přístup organizací mládeže ke grantům na projekty v rámci obnoveného programu Erasmus+ a musí být odstraněny překážky pro způsobilost malých projektů;

F.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež (2010–2018) obsahuje osm hlavních oblastí, v nichž by měly být přijaty iniciativy – vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost a podnikání, zdraví a dobré životní podmínky, dobrovolné aktivity, sociální začleňování, mládež a svět a také tvořivost a kultura;

G.  vzhledem k tomu, že třetí a závěrečný tříletý cyklus Strategie EU pro mládež (2010–2018) upřednostní sociální začleňování všech mladých lidí, zejména ze znevýhodněného prostředí, výraznější účast na demokratickém a občanském životě a snazší přechod na trh práce;

H.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež (2010–2018) zdůrazňuje potřebu stálého strukturovaného dialogu mezi rozhodovacími orgány a mladými lidmi a mládežnickými organizacemi; poukazuje však na to, že 57 % organizací mládeže v EU se domnívá, že při tvorbě politiky zaměřené na mladé lidi není zohledňována odbornost mladých;

I.  vzhledem k tomu, že politika v oblasti mládeže by měla být založena na dodržování práv a podporovat rozvoj všech mladých lidí, přičemž musí zajišťovat naplňování práv a potenciálu mladých lidí a vyvarovat se stigmatizování konkrétních skupin;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité zdůraznit, že mladí lidé se politicky angažují mnoha způsoby, avšak jejich účast ve volbách klesá;

K.  vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby všichni mladí lidé měli přístup ke kvalitnímu vzdělání – jak formálnímu, tak neformálnímu – a k odbornému vzdělávání vzhledem k tomu, že evropská mládež dnes v mnoha členských státech čelí vysoké míře nezaměstnanosti, nestabilním pracovním místům a zvýšenému riziku chudoby a sociálního vyloučení, a to zejména mladí lidé s nízkou kvalifikací, mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a mladí lidé se zvláštními potřebami, se znevýhodněným socioekonomickým zázemím, jako jsou etnické menšiny, uprchlíci, migranti a žadatelé o azyl, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní a ocitnou se na okraji společnosti;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné trvale usilovat o to, aby byly do pracovního trhu více zapojeny mladé ženy – zejména po mateřské dovolené a v situaci, kdy samy vychovávají děti – a dále mladí migranti, mladí lidé s neukončenou školní docházkou, nízkou kvalifikací nebo zdravotním postižením a všichni mladí lidé ohrožení diskriminací;

M.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava mohou přispívat k boji proti vyloučení ze společnosti, marginalizaci a radikalizaci mladých lidí a k řešení nezaměstnanosti mladých lidí i ke zvýšení jejich povědomí o důležitosti základních hodnot EU; vzhledem k tomu, že pro budování vzájemné úcty a začleňování mladých lidí do vzdělávání a sociálního života i pro boj proti předsudkům a netoleranci má zásadní význam mezikulturní a mezináboženský přístup;

N.  vzhledem ke specifické povaze sportu a k jeho roli při sociálním začleňování znevýhodněných mladých lidí, zejména uprchlíků a migrantů se domnívá, že napomáhá překonávat xenofobii a rasismus;

O.  vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou budoucnost a že by na ně mělo být pohlíženo jako na zdroj s obrovským potenciálem pro budoucnost evropských společností;

P.  vzhledem k tomu, že je zásadní začleňovat do všech politik zaměřených na mladé lidi hledisko rovnosti žen a mužů, aby byl ve všech fázích tvorby politik brán zřetel na specifické podmínky a problémy mladých žen a dívek; vzhledem k tomu, že do politik zaměřených na mladé lidi musí být začleňována genderově citlivá opatření, jako je boj proti násilí páchanému na ženách a dívkách, sexuální a sociální výchova a vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů;

Q.  vzhledem k tomu, že při navrhování a provádění politik zaměřených na mladé lidi musí být věnována zvláštní pozornost rovněž potřebám mladých lidí, kteří čelí vícečetné diskriminaci, včetně mladých lidí se zdravotním postižením nebo problémem v oblasti duševního zdraví a mladých lidí, kteří se označují za LGBTI;

R.  vzhledem k tomu, že ústředními prioritami strategie EU pro mládež musí být sociální začleňování a sociální mobilita, a že tato strategie proto musí být cíleně zaměřena na mladé lidi ve znevýhodněném postavení, například na mladé lidi, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, mladé lidi z odlehlých venkovských oblastí a na členy margnalizovaných komunit, jako jsou etnické menšiny či uprchlíci a žadatelé o azyl;

Obecná doporučení

1.  vítá zprávu EU o mládeži ze dne 15. září 2015 vycházející ze sdělení Komise o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), která obsahuje hlavní výsledky nejnovějšího tříletého cyklu strategie EU pro mládež a návrhy priorit na další cyklus (COM(2015)0429); doporučuje, aby orgány EU, celostátní, regionální a místní orgány zajistily vhodnou komunikaci o jednotlivých programech realizovaných na úrovni EU, jež se týkají politiky zaměřené na mladé lidi, a jejich náležité provádění a koordinaci, aby reagovaly na nové potřeby s ohledem na nové budoucí sociální a vzdělávací výzvy;

2.  považuje otevřenou metodu koordinace za vhodný, avšak stále nedostatečný prostředek pro sestavování politik zaměřených na mladé lidi, který je třeba doplnit dalšími opatřeními; opětovně vyzývá k užší spolupráci a výměně osvědčených postupů v otázkách týkajících se mládeže na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni; naléhavě vyzývá členské státy, aby se dohodly na jasných ukazatelích a standardech, jež umožní sledování dosahovaného pokroku;

3.  zdůrazňuje, že je nutné začleňovat mladé lidi se zdravotním postižením do zaměstnání, aby mohli vést nezávislý život a být plně integrováni do společnosti jako aktivní účastníci a skuteční přispěvatelé;

4.  zdůrazňuje význam strukturovaného dialogu, který je prostředkem zapojení mladých lidí, a to jak těch, kteří jsou členy mládežnických organizací, tak těch, kteří jimi nejsou; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné zlepšovat a posilovat dosah, viditelnost a kvalitu celého procesu a věnovat zvláštní pozornost zapojení zranitelným a marginalizovaným skupinám, s cílem zajistit efektivnější vytváření, provádění a hodnocení politik týkajících se mládeže na všech úrovních a podporovat aktivní občanství mladých lidí; žádá, aby byl posílen strukturovaný dialog jako kvalitní nástroj zapojení mladých lidí do příštího rámce spolupráce v oblasti mládeže;

5.  bere na vědomí dopad druhého cyklu strategie EU pro mládež (2013–2015), který zdůrazňuje význam adaptabilního přístupu k politice v oblasti mládeže s meziodvětvovým a víceúrovňovým zapojením; oceňuje v této souvislosti strukturovaný dialog s mládežnickými organizacemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k vysoce kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě a k zaměstnání pro mladé lidi; připomíná osm oblastí činnosti prosazovaných ve strategii EU pro mládež;

6.  zdůrazňuje význam strategie EU pro mládež, vzhledem k znepokojivě vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, vysoký a velmi rozdílný podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a výzvy plynoucí z chudoby a sociálního vyloučení mládeže; zdůrazňuje, že příští cyklus (2016–2018) by měl přispět k oběma cílům strategie EU pro mládež tím, že určí a bude řešit příčiny nezaměstnanosti mladých lidí, jako je předčasné ukončení školní docházky, a podpoří mladé lidi v podnikání, investicemi do vzdělání, stáží, učňovské a odborné přípravy v oblasti dovedností, které odrážejí příležitosti, potřeby a vývoj na trhu práce, a že usnadní přechod na trh práce pomocí opatření zajišťujících lepší koordinaci vzdělávacích programů, zaměstnanecké politiky a požadavků trhu práce; poukazuje na to, že subjekty na trhu práce musí být podporovány při úsilí o provádění systému záruk pro mladé lidi s cílem zajistit, aby mladí lidé nejpozději do čtyř měsíců od ukončení školní docházky nalezli buď zaměstnání, nebo pokračovali ve školním vzdělávání či odborné přípravě (rekvalifikaci);

7.  zdůrazňuje, že účinné provádění strategie EU pro mládež by mělo být úzce spojeno s dosahováním hlavních cílů strategie Evropa 2020, a to zejména těch, které mají zajistit zaměstnání pro 75 % populace ve věku 20 až 64 let a vymanit co nejvíce mladých lidí z chudoby a sociálního vyloučení; bere na vědomí, že ačkoli v některých členských státech došlo od roku 2013 k poklesu, je stále oprávněné se obávat, že nezaměstnanost mladých lidí je i nadále téměř dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti a že je stále nezaměstnaných přibližně 8 milionů mladých Evropanů; zdůrazňuje proto, že je nutné zabývat se otázkou zeměpisného nesouladu mezi nabídkou pracovních míst a poptávkou po nich jak v členských státech, tak i mezi nimi, zejména na základě změny Evropského portálu pracovní mobility EURES, s cílem zlepšit možnosti zaměstnávání mládeže a dosáhnout lepší sociální soudržnosti;

8.  zdůrazňuje, že je třeba, aby další cyklus strategie EU pro mládež zařadil do svých cílů mladé uprchlíky a žadatele o azyl a zajistil jim rovné a nediskriminační zacházení, přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání a jejich sociální začleňování, a tím jim pomohl, aby si vytvářeli svou identitu v hostitelských zemích, využívali v plné míře svůj talent a schopnosti a vyvarovali se marginalizace a rozčarování;

9.  vyjadřuje své znepokojení nad odlivem mozků a nad nebezpečím, které znamená pro některé členské státy, zejména ty, které mají potíže a probíhají v nich ozdravné programy a v nichž je stále větší počet absolventů vysokých škol nucen masivní nezaměstnaností k odchodu do zahraničí, a dané země tak přicházejí o své nejcennější a neproduktivnější lidské zdroje;

10.  zdůrazňuje potenciál, který nabízejí nové technologie pro sblížení s mladými lidmi, a vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby jej využívaly s cílem posílit dialog s mladými lidmi a jejich schopnost podílet se na životě společnosti;

11.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit mladé lidi a mládežnické organizace do utváření priorit a přípravy nového rámce EU pro spolupráci s mládeží po roce 2018;

12.  doporučuje, aby členské státy a EU provedly posouzení dopadu politik zaměřených na mladé lidi;

13.  domnívá se, že sdílení osvědčených postupů, lépe podložená tvorba politik, skupiny odborníků, činnosti vzájemného učení a přehledy jsou významnými nástroji v meziodvětvové spolupráci na podporu mladých lidí zaměřené na výsledky; zdůrazňuje význam šíření výsledků těchto činností pro maximalizaci dopadu;

14.  zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce na všech úrovních, a zejména mezi jednotlivými strategiemi EU, které mají dopad na mladé lidi (stávající a budoucí strategie EU pro mladé lidi, vzdělávání a odborná příprava, zdraví, zaměstnanost atd.);

15.  zdůrazňuje, že je důležité a nutné posilovat a dále rozvíjet strategie a iniciativy zacílené na předcházení násilí a šikaně ve školách;

16.  zdůrazňuje význam kvalitní spolupráce zaměřené na konkrétní potřeby každého jednotlivého dítěte či mladého člověka, včetně spolupráce mezi rodinami, náboženskými společenstvími a školami, místními společenstvími, mládežnickými organizacemi, mladými pracovníky a formálním, neformálním a informálním vzděláváním, pokud jde o to, vést mladé lidi k plnému začlenění do společnosti a pomáhat jim díky vytváření bezpečného prostředí pro růst a učení;

17.  navrhuje, aby byly do politiky zaměřené na mládež zapojeny místní a regionální orgány, zvláště v těch členských státech, v nichž mají v této oblasti konkrétní pravomoci;

18.  zdůrazňuje, že je třeba prosazovat zdravý životní styl jako prevenci nemocí, a domnívá se, že je nutné poskytovat mladým lidem správné informace a pomoc, pokud jde o vážné psychické problémy spojené s užíváním tabáku, alkoholu a drog a se závislostí na těchto látkách;

19.  připomíná hodnotu začlenění mezigeneračního rozměru do politik zaměřených na mladé lidi a nutnost navázat hlubší dialog mezi různými generacemi;

20.  zdůrazňuje, že je důležité řešit chudobu mladých lidí pocházejících ze znevýhodněných socioekonomických podmínek, mladých lidí, jejichž rodiče jsou nezaměstnaní, či mladých lidí, kterým se nepodařilo vymanit se ze socioekonomického cyklu své rodiny;

21.  naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytovaly efektivní vzdělávání v národním jazyce, a to v souladu se zásadami mnohojazyčnosti a zákazu diskriminace a na základě vnitrostátních právních předpisů a evropských zásad, a aby více podporovaly vzdělávací instituce, které vyučují v mateřském jazyce národnostních nebo jazykových menšin;

22.  připomíná hlavní cíl strategie Evropa 2020, tj. že podíl osob s nedokončeným vzděláním nebo odbornou přípravou by měl být nižší než 10 %; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky, které přispívá k nezaměstnanosti, a to prostřednictvím dialogu mezi odvětvím vzdělávání, veřejnými službami v oblasti zaměstnanosti a sociálními partnery, určením nedostatků vzdělávacího systému a společnosti, podporou studentů při hledání vlastních metod učení, zaváděním relevantních a poutavých osnov a vytvořením silného a dobře rozvinutého individualizovaného vedení s vysoce kvalitními službami poradenství a orientace pro všechny studenty, zejména při prvních známkách hrozícího odchodu ze školy, prostřednictvím odpovídající informovanosti studentů o budoucích příležitostech a profesních drahách na trhu práce, včetně technických a řemeslnických zaměstnání, poskytováním vzdělání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a duálního vzdělávání, zajištěním kvalitní učňovské přípravy a odborných a pracovních stáží a prostřednictvím toho, že studentům bude nabídnuta druhá šance v podobě odborné přípravy;

23.  vyzývá členské státy, aby vydaly zprávy založené na informacích a důkazech týkající se sociální situace a životních podmínek mladých lidí a aby vypracovaly národní akční plány a důsledně je prováděly;

24.  zdůrazňuje, že základem dosažení cílů strategie EU pro mládež by měla být podpora většího počtu a rovných příležitostí pro všechny mladé lidi, pokrok v oblasti sociálního začleňování, rovnost žen a mužů a solidarita a boj proti všem formám diskriminace mladých lidí zejména na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu a zdravotního postižení;

25.  konstatuje, že politiky a národní strategie v oblasti mládeže musí být vypracovány pro mladé lidi a ve spolupráci s nimi;

26.  vítá zejména užitek, který přináší rámec pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže v Evropě (2010-2018) svým zlepšením spolupráce mezi členskými státy a Evropskou unií a tím, že otvírá a rozvíjí příležitosti a výhody evropských integračních projektů pro mladé lidi, a vyzývá proto Komisi, aby tento rámec připravila i pro období po roce 2018 a dále jej rozvíjela;

27.  vyzývá členské státy, aby zavedly vzdělávací struktury nezbytné pro integraci mladých uprchlíků, které jim umožní, aby se naučili jazyk státu, v němž získají azyl, dokončili své započaté vzdělání nebo dosáhli evropské úrovně svých již získaných dovedností, s cílem usnadnit jejich začlenění na trh práce a do evropské společnosti;

28.  požaduje cílená opatření zaměřená na mladé lidi s předčasně ukončenou školní docházkou, kteří potřebují vedení a kteří potřebují absolvovat odbornou přípravu a získat kvalifikaci, a účinný systém v oblasti rané školní docházky, který identifikuje děti, jimž hrozí předčasné ukončení školní docházky nebo to, že nezískají zaměstnání ani se nebudou účastnit vzdělávání či odborné přípravy, aby se těmto dětem dostalo pomoci již od útlého věku a aby toto znevýhodnění překonaly;

29.  navrhuje členským státům, aby do svých politik důchodového zabezpečení začlenily zásadu „mezigenerační solidarity“ a aby zohledňovaly dopad, který tyto politiky mají a budou mít na mladé;

30.  vítá své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole a vyzývá členské státy k tomu, aby cestou formálního, neformálního a informálního vzdělávání odpovídajícím způsobem podporovaly rozšiřování znalostí o EU a spoléhaly se přitom zvláště na spolupráci zařízení pro formální a neformální/informální vzdělávání, čehož lze dosáhnout v rámci trvalé strategie EU v oblasti mládeže;

31.  vyzývá členské státy, aby do procesu provádění více zapojily nezávislé organizace, a to zvláště na místní úrovni, a aby ve strategii, která bude prováděna po roce 2018, zlepšily koordinaci stávajících postupů (např. prostřednictvím celounijní činnosti ve výborech pro péči o mládež), aby strategie EU v oblasti mládeže mohla být nadále užitečná;

32.  zdůrazňuje, že je důležité vybavit mladé lidi dostatečnými znalostmi o EU a porozuměním tomu, jak funguje, včetně výuky o základních hodnotách EU, jejím řízení a rozhodovacích procesech v ní, aby se mohli zapojit do kritické reflexe o EU a stali se odpovědnými a aktivními evropskými občany; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o podporu rozměru EU při vzdělávání, s cílem připravit žáky a studenty k životu a práci ve stále složitější a integrovanější Unii, na jejímž spoluutváření se mohou a měli by se podílet;

Zaměstnanost a vzdělávání

33.  vyzývá členské státy, aby co nejlépe využívaly dostupných unijních a vnitrostátních politik a finančních rámců s cílem podporovat vhodné investice do mladých lidí a tvorbu kvalitních a jistých pracovních míst; trvá na programech mobility na všech úrovních, které vedou ke zlepšování dovedností a schopností mladých lidí, zvyšují jim sebedůvěru, podněcují jejich zvídavost a zájem o jiné způsoby učení a zapojení do společnosti; důrazně doporučuje uznávání a hodnocení těchto dovedností zlepšených pomocí mobility; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily lepší přístup mladých lidí k informacím týkajícím se všech programů a iniciativ, z nichž mohou mít prospěch;

34.  naléhavě žádá členské státy, aby v plném rozsahu prováděly program Erasmus+, zejména jeho část věnovanou učňovské přípravě, a prosazovaly tak a dále podporovaly přeshraniční odbornou přípravu a kariérní a pracovní mobilitu mladých lidí, a umožnily jim získat dovednosti a kompetence pro život, včetně jazykových dovedností, a také rozšiřovaly jejich možnosti a šance účastnit se jak trhu práce, tak života ve společnosti, bez ohledu na jejich studijní kvalifikaci, dovednosti a úroveň vzdělání; vyjadřuje obavu, že mobilita učňů dosud nedosáhla požadované úrovně, a vyzývá Komisi, členské státy, podniky a školy k nalezení způsobů, jak překonat zbývající překážky mobility učňů; trvá na tom, že je třeba podporovat mladé lidi v jejich projektech zaměřených na mobilitu, s ohledem na faktor věku a jejich často ještě nestabilní finanční situaci, mimo jiné pomocí odstranění určitých nepřímých omezení mobility, jako jsou problémy s bydlením a dopravou;

35.  vyzývá ke zlepšení příležitostí pro studenty odborného vzdělávání a přípravy pracovat v sousedních zemích, což by přispělo k lepšímu pochopení postupů práce a odborné přípravy v jiných členských státech, a to například hrazením cestovních výdajů studentů, kteří nadále bydlí ve své domovské zemi; připomíná, že mobilita v rámci odborné přípravy je nezbytnou výhodou pro vstup na trh práce, ale i pro porozumění evropskému projektu a zapojení se do něj; zdůrazňuje, že je třeba zavést evropský rámec pro podporu mobility v rámci učňovské a odborné přípravy; vyzývá mimoto členské státy, aby plně využily možností sítě EURES na podporu pracovní mobility mladých lidí v rámci EU, včetně mobility v rámci učňovského vzdělávání;

36.  upozorňuje na to, že je důležité vyučovat a získávat všeobecné základní dovednosti, např. v oblasti informačních a komunikačních technologií, matematiky, kritického myšlení, cizích jazyků, mobility atd., které mladým lidem umožní, aby se snadno přizpůsobili měnícímu se sociálnímu a hospodářskému prostředí;

37.  vyzývá Komisi a členské státy k posílení odborné přípravy v oblasti IKT, aby všichni mladí lidé získali příslušné elektronické dovednosti užitečné pro trh práce, například přerozdělením finančních prostředků v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

38.  opakuje, že informační a komunikační technologie (IKT) mají hrát důležitou úlohu v osobním a profesním rozvoji mladých lidí, a uznává, že umožňují zvyšovat potenciál mladých lidí tím, že je spojují při hledání odpovědí na sociální problémy a že jim umožňují se vzájemně propojit přes zeměpisné, sociální, náboženské, genderové a ekonomické bariéry; vyzývá proto členské státy, aby podnikaly opatření s cílem zajistit, aby mladí lidé byli dobře vybaveni aktualizovanými dovednostmi a kompetencemi v oblastí IKT.

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokročily s programy v oblasti mládeže a vzdělávání, které umožní a usnadní mladým ženám a dívkám vstup do tradičně mužských odvětví, v nichž mají nedostatečné zastoupení, jako jsou podnikání, IKT, nebo věda, technika, inženýrství a matematika (VTIM);

40.  znovu opakuje, že existuje obrovský potenciál součinnosti mezi odvětvími VTIM a IKT a oblastmi umění a designu a tvůrčími odvětvími, což VTIM mění ve VTIUM (věda, technika, inženýrství, umění, matematika), a zdůrazňuje potenciál takových synergií přivést do oblastí VTIM více mladých lidí, zejména žen a dívek;

41.  vyzývá členské státy, aby podněcovaly ženy k odborné přípravě a kariéře v odvětvích, v nichž jsou zastoupeny málo, jako je například STEM a IT;

42.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měli mladí lidé příležitost dosáhnout základních digitálních dovedností a získat znalosti a porozumění týkající se sdělovacích prostředků, aby mohli pracovat a učit se v moderní společnosti a aktivně se na ní podílet;

43.  konstatuje, že i když mladí lidé překonají skutečnou výzvu, jíž je nalezení zaměstnání, v řadě členských států to nutně neznamená, že by si zajistili prostředky, které jim umožní žít nad hranicí chudoby;

44.  vyzývá k pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); vyzývá k tomu, aby byly následně předloženy návrhy na úpravu právních předpisů a zdrojů s cílem překonat do konce stávajícího finančního rámce současné překážky bránící její realizaci;

45.  vyzývá k lepší koordinaci vzdělávacích osnov a osnov odborné přípravy s potřebami měnících se trhů práce, a to na všech úrovních; žádá, aby pro plnění cílů politiky hospodářské, sociální a teritoriální soudržnosti Evropské unie a s přihlédnutím k přetrvávajícím nerovnostem mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi byly zahájeny informační a osvětové kampaně na podporu programů mobility ve všech institucích všeobecného a odborného vzdělávání v EU; zdůrazňuje však důležitost zachování hodnoty znalostí a snahy poskytovat všeobecné vzdělání a solidní akademické vzdělání; vybízí k prohloubení dialogu a ke spolupráci mezi podnikatelským prostředím a univerzitami za účelem vytváření vzdělávacích programů, které vybaví mladé lidi potřebnými dovednostmi, znalostmi a kompetencemi; vyzývá proto k užší spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, podniky, zvláště MSP, a službami pro zaměstnanost; doporučuje, aby si členské státy navzájem vyměňovaly osvědčené postupy v této oblasti;

46.  zdůrazňuje skutečnost, že holistický a komplexní přístup ve vzdělávání je nezbytný pro to, aby se všichni studenti cítili vítáni a začleněni a aby byli oprávnění rozhodovat o svém vzdělání; připomíná, že ukončení školní docházky bez získání kvalifikace je jednou z velkých výzev pro naši společnost, jelikož vede k sociálnímu vyloučení, a že boj proti tomuto jevu je jedním z našich hlavních cílů; připomíná, že kromě úpravy vzdělávacích systémů je třeba zavést konkrétní opatření pro osoby, které se nacházejí v největších nesnázích; připomíná, že stáže a učňovská příprava by měly vést k získání zaměstnání a že pracovní podmínky a přidělované úkoly by měly stážistům umožnit získání praktických zkušeností a příslušných dovedností, které potřebují k uplatnění na trhu práce; domnívá se, že pro řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí je zásadní zapojit místní a regionální veřejné a soukromé zúčastněné strany do navrhování a provádění příslušné kombinace politik;

47.  vyzývá členské státy, aby zavedly opatření k usnadnění přechodu mladých lidí ze školy do práce, včetně zajištění kvalitních stáží a učňovské přípravy, aby mladým lidem poskytly jasně definovaná práva zahrnující přístup k sociální ochraně, písemné a závazné smlouvy a spravedlivou odměnu s cílem zajistit, aby mladí lidé nebyli diskriminováni při vstupu na trh práce, a aby studenty odpovídajícím způsobem informovaly o budoucích příležitostech na trhu práce;

48.  zdůrazňuje, že míra nezaměstnanosti se výrazně snižuje, jakmile stoupá úroveň dosaženého vzdělání, a že je proto nezbytné podporovat příležitosti vyššího vzdělávání pro mladé lidi v EU a investovat do nich;

49.  poznamenává však, že vzdělání by nemělo pouze poskytovat dovednosti a způsobilost k uplatnění na pracovním trhu, ale mělo by také přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí a vytvářet z nich aktivní a odpovědné občany; zdůrazňuje proto potřebu občanské výchovy v celém školském systému, jak formálním, tak i neformálním;

50.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly příležitosti k dvojité profesní dráze sportovně nadaných mladých lidí, tak aby mohli rozvíjet svůj sportovní talent a současně získat vzdělání;

51.  zdůrazňuje, že je nutné zahrnout výuku podnikání do všech úrovní a do všech forem vzdělávání a odborné přípravy, jelikož podnícení podnikatelského ducha u mládeže již v raném věku je účinným způsobem, jak snižovat nezaměstnanost mladých lidí; naléhavě vyzývá v této souvislosti k aktivnímu dialogu a spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelským prostředím za účelem vytváření vzdělávacích programů, které vybaví mladé lidi požadovanými dovednostmi a kompetencemi; zdůrazňuje dále nutnost prosazovat a posilovat politiku zaměřenou na podporu podnikání mladých lidí, zejména v kulturních a tvůrčích oborech a v oblasti sportu, s cílem vytvářet jistá a kvalitní pracovní místa a s cílem podpořit sociální rozvoj a soudržnost komunit; zdůrazňuje také potenciál dobrovolnictví, které mladým lidem umožňuje, aby získali dovednosti, posílili svůj osobní rozvoj a nalezli své zaměření;

52.  poukazuje na skutečnost, že podnikání vyžaduje rozvinutí průřezových dovedností, jako je kreativita, kritické myšlení, schopnost práce v týmu a podnikavost, které přispívají k osobnímu i pracovnímu rozvoji mladých lidí a usnadňují jejich přechod na trh práce; domnívá se, že je proto zapotřebí usnadňovat a podporovat zapojení podnikatelů do vzdělávacího procesu;

53.  zdůrazňuje, že je důležité více investovat do začínajících podniků a do mladých lidí, kteří zahajují podnikání, a usnadnit jim přístup k počátečnímu kapitálu a ke zkušeným poradenským centrům pro podnikatele

54.  připomíná, že zaměstnanost a podnikání jsou jednou z osmi priorit, které stanovila strategie EU o mládeži (2010–2018); zdůrazňuje, že práce s mládeží a neformální učení, zejména v rámci sdružení mladých podnikatelů a organizací mládeže, které umožňují mladým lidem rozvíjet inovační projekty, osvojovat si podnikatelské zkušenosti a získávat prostředky a důvěru k zahájení vlastního podnikání, hrají zásadní úlohu v rozvoji tvůrčího a inovačního potenciálu mladých lidí, včetně jejich podnikatelského ducha a podnikatelských a občanských schopností; zdůrazňuje, že je třeba vytvářet prostředí vstřícné k podnikání a inovační podniky (start-upy), v nichž by nalezli zaměstnání mladí Evropané; zdůrazňuje, že je třeba odstranit všechny překážky, které mladým lidem brání v realizaci jejich nápadů a rozvoji kapacit a talentu;

55.  doporučuje, aby se strategie EU pro mládež více zaměřila na podnikání, které je klíčové pro zvýšení hospodářského růstu; konstatuje, že v roce 2014 chtěl pouze jeden z pěti mladých Evropanů založit vlastní podnik a že tento záměr i nadále považoval za složitý; domnívá se, že by měl být upřednostňován rozvoj podnikatelské kultury v raném věku, flexibilní pracovní předpisy, které by umožnily sladění práce se studiem, duální vzdělávání a dostupnost finančních prostředků;

56.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi nejpodnikavější a nejrychleji rostoucí odvětví a že kreativní způsob výuky rozvíjí přenositelné dovednosti, jako je např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; uznává, že umělecké a mediální odvětví je pro mladé lidi obzvláště přitažlivé;

57.  zdůrazňuje důležitost sociálního podnikání jako nositele inovací, sociálního rozvoje a zaměstnanosti, a vyzývá proto EU a členské státy, aby je lépe podporovaly a posilovaly jeho úlohu;

58.  vybízí členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na stimulaci podnikání, a to vytvářením prostředí příznivějšího pro podnikání a pro začínající podniky s cílem zahajovat činnost začínajících podniků, která by mohla zahrnout plány a opatření pro snadné poskytování úvěrů bankami, zjednodušené právní předpisy a systémy daňových úlev, jež by mladým lidem umožnily, aby prosazovali své vlastní podnikatelské nápady; hájí vzdělávací metody, které pěstují podnikatelskou a tvořivou mentalitu a přijímání absolventů vysokých škol jako mladých podnikatelů;

59.  zdůrazňuje, že pro boj s nezaměstnaností mladých lidí potřebují členské státy dobře vyškolené vedoucí zaměstnance, kteří mají znalosti o možnostech akademického vzdělávání a odborné přípravy, a rovněž znalosti o stávající situaci na trhu práce a o pravděpodobném vývoji v členských státech a nových odvětvích jejich ekonomiky;

60.  vybízí členské státy, aby podporovaly mladé lidí v začátku jejich nezávislého života a zařizování vlastních rodin pomocí příspěvků na bydlení, preferenčních režimů a snížení daně z příjmu fyzických osob a aby poskytly studentům preferenční studentské půjčky;

61.  zdůrazňuje význam vzájemného uznávání a osvědčování dovedností, kompetencí a znalostí získaných v rámci informálního, neformálního a celoživotního učení vzhledem k tomu, že jejich osvědčování je zásadní pro zviditelnění a zhodnocení různorodého a bohatého učení jednotlivců, zvláště jednotlivců, kteří mají méně příležitostí; poukazuje na to, že osvědčování dovedností přispívá k podpoře přístupu k formálnímu vzdělávání a k novým profesním příležitostem, přičemž posiluje sebehodnocení a motivaci k učení, rozvoj hodnot, schopnosti a dovednosti mladých lidí a také učení o občanství a demokratické účasti na všech úrovních; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o zřízení souhrnného mechanismu uznávání do roku 2018, jak k tomu vyzývá doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání formálního a neformálního učení, a to v úzké spolupráci se všemi příslušnými klíčovými zúčastněnými stranami, včetně organizací mládeže;

62.  zdůrazňuje důležitost formálního, neformálního a informálního učení, a to i jako součásti činnosti ve sdruženích, pro rozvoj hodnot, schopností a dovedností mladých lidí a také pro učení se o občanství a demokratické účasti; připomíná nejrůznější možnosti a modely odborné přípravy v členských státech a zejména model duálního vzdělávání, který může usnadnit přechod ze vzdělávacího procesu či odborné přípravy do zaměstnání; podporuje uplatňování celoživotního učení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily jednotné, platné a celoevropské uznávání dovedností a schopností získaných v rámci formálního, informálního a neformálního učení a stáží, a vyřešily tak nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na evropském trhu práce, a aby tyto činnosti podporovaly v rámci příslušných programů EU; vyzývá dále k tomu, aby se při odborném vzdělávání a přípravě věnovala větší pozornost jazykům, zejména jazykům sousedních zemí, s cílem zlepšit postavení a zaměstnatelnost příslušných studentů na přeshraničním trhu práce;

63.  konstatuje, že vzhledem k současné vlně digitalizace a nových trendů na trhu práce se stále více mladých lidí setkává s novými formami zaměstnávání, které umožňují sladit flexibilitu s jistotou; zdůrazňuje význam odpovídajícího vzdělávání malých lidí zaměřeného na zdůraznění úlohy mechanismů sociální ochrany v profesním rozvoji;

64.  je přesvědčen, že včasný zásah a proaktivní politika na trhu práce znamenají posun od zabývání se příznaky vícegeneračního strádání k rozpoznávání a řešení rizik v raných fázích života, s cílem zabránit nezaměstnanosti a usnadnit opětovné začlenění do pracovního procesu; upozorňuje zejména na situaci nejvíce marginalizovaných osob, kterým hrozí nejvyšší riziko nezaměstnanosti;

65.  zdůrazňuje význam nízkoprahových a otevřených programů pro práci s mládeží z méně podnětného prostředí;

66.  zdůrazňuje, že pro celoživotní učení a zlepšování příležitostí mladých lidí ke vzdělávání a zaměstnávání má význam zajištění vzájemného přeshraničního uznávání a kompatibility kvalifikací a akademických titulů s cílem posílit systém zajištění kvality; vyzývá k tomu, aby se vzájemné přeshraniční uznávání kvalifikací a akademických titulů stále rozšiřovalo, zhodnocovalo a přizpůsobovalo měnícím se požadavkům na odbornou přípravu, a konstatuje, že by to mělo být zajištěno na evropské úrovni a ve všech zemích, které se zapojily do evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a v zemích, které jsou uvedeny v evropském rámci kvalifikací;

67.  zdůrazňuje v tomto ohledu významnou úlohu, kterou hraje neformální a informální učení i účast na sportovních a dobrovolnických aktivitách při podněcování rozvoje občanských, sociálních a mezikulturních kompetencí a dovedností; zdůrazňuje, že některé země výrazně pokročily s rozvojem relevantního právního rámce, zatímco jiné země se potýkají s problémy při vytváření komplexních validačních strategií; zdůrazňuje proto, že je třeba vypracovat komplexní strategie umožňující validaci;

68.  zdůrazňuje význam řešení nedostatku dovedností a nesouladu tím, že se bude prosazovat a usnadňovat mobilita žáků a učitelů díky lepšímu využívání všech nástrojů a programů EU; upozorňuje na to, že mobilita v rámci odborné přípravy je nezbytnou výhodou pro vstup na trh práce; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření, jejich cílem bude zajistit koordinaci, komplementárnost a soudržnost mezi strukturálními fondy ve prospěch mobility, což se týká například Evropského sociálního fondu a dalších programů jako Erasmus+; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitou úlohu programů mobility, jako je program Erasmus+, při podpoře rozvíjení horizontálních dovedností a kompetencí a mezikulturních výměn mezi mladými lidmi; vítá transformaci stávajících internetových stránek o Panoramatu dovedností EU;

69.  zdůrazňuje, že pro dosažení dlouhodobé kvalitní zaměstnanosti je třeba posílit úlohu programu „Erasmus pro mladé podnikatele“; zastává názor, že pracovní mobilita je zapotřebí pro uvolnění potenciálu mladých lidí; konstatuje, že v současnosti je v EU zaměstnáno 217,7 milionu osob, z nichž 7,5 milionu (3,1 %) pracuje v jiném členském státě; konstatuje dále, že z průzkumů provedených v EU vyplývá, že u mladých lidí je vyšší pravděpodobnost, že budou mobilní a že si domů přinesou nové dovednosti a kvalifikace;

70.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela a podporovala mobilitu studentů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím podpory programu Erasmus pro učně;

71.  vyzývá členské státy, aby plně využily stávající reformy sítě EURES na podporu pracovní mobility mladých lidí v EU, včetně mobility v rámci učňovského vzdělávání a stáží; vyzývá členské státy, aby pravidelné aktualizovaly zprávy o volných místech a životopisy; vyzývá Komisi, aby zlepšovala proces zprostředkování zaměstnání v rámci EURES s cílem zajistit, aby mladí lidé získali vhodné a kvalitní nabídky zaměstnání odpovídající jejich životopisu;

72.  vybízí členské státy, aby v koordinaci s místními a regionálními hospodářskými subjekty zavedly kvalitní duální vzdělávací systémy a systémy odborného vzdělávání v návaznosti na výměnu osvědčených postupů a v souladu se specifickou povahou každého vzdělávacího systému, s cílem překonat stávající a budoucí neadekvátnost v dovednostech;

73.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly inovační a flexibilní granty s cílem pečovat o talent a umělecké a sportovní schopnosti v oblasti kultury, vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

74.  konstatuje, že předčasné ukončování školní docházky a její ukončování bez kvalifikace představují pro naše společnosti velké výzvy, neboť vedou k nejistotě a k sociálnímu vyloučení, a že jejich řešení musí být jedním z našich hlavních cílů; připomíná, že mobilita, přizpůsobení vzdělávacích systémů a provádění individualizovaných opatření mohou přinést řešení těm, kdo čelí největším obtížím, s cílem snížit počet osob, které předčasně ukončují školní a odborné vzdělávání;

75.  klade důraz na nutnost vytvořit typ studentské smlouvy, která by umožnila studentům univerzit i odborného vzdělávání sladit studium a práci, nejlépe v podnicích činných v oboru jejich studia, a zaručila ukončení započatého studia;

76.  upozorňuje na potřebu pokračovat v úsilí snižovat míru předčasných odchodů ze školy a podporovat vzdělávání znevýhodněných mladých lidí;

77.  konstatuje, že navzdory poklesu nezaměstnanosti mladých lidí ve většině členských států, jež kulminovala v roce 2013, se stále jedná o závažný problém v EU, neboť asi osm milionů mladých Evropanů si nedokáže najít práci a podíl mladých lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo nedobrovolně pracují na částečný úvazek či jako stážisté, zůstává vysoký;

Finanční zdroje

78.  zdůrazňuje význam strategického investování, včetně investování z evropských strukturálních a investičních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu, pro regionální rozvoj, konkurenceschopnost a vytváření kvalitních stáží, učňovské přípravy a udržitelných pracovních míst; konstatuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost nezaměstnaným mladým lidem, kteří se neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy, tzv. NEETs;

79.  bere na vědomí, že programové období 2014–2020 bylo zahájeno s několikaměsíčním zpožděním a že první hodnocení politik Unie v tomto období, zejména politik týkajících se mládeže, nemohou zcela reprezentativně ukázat jejich skutečný dopad;

80.  upozorňuje na skutečnost, že Účetní dvůr v předcházejícím programovém období odhadl, že míra chyb u operací v rámci programu Celoživotní učení a programu Mládež v akci překročila 4 %; očekává, že Komise tyto chyby při provádění programu Erasmus+ odstranila;

81.  konstatuje, že míra plnění rozpočtu u programů v období 2007–2013, konkrétně u programů Celoživotní učení, Kultura, Média a Mládež v akci, v roce 2013 dosáhla 100 %; domnívá se však, že samotná míra plnění není významným ukazatelem účinnosti programů, na jehož základě by bylo možné posuzovat jejich úspěšnost;

82.  je znepokojen tím, že nepoměr mezi schválenými prostředky na závazky a prostředky na platby na konci roku 2013 vedl k pokladnímu manku (v případě programu Erasmus+ se například jednalo o 202 miliony EUR) s negativními důsledky pro následující rok; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se tato situace v nových programech neopakovala;

83.  připomíná, že neochota mladých lidí zakládat podniky rovněž přispívá k pomalému tempu hospodářského růstu v Evropě, a proto považuje za nezbytnou podporu mladých lidí při zakládání jejich vlastních podniků;

84.  vítá skutečnost, že na boj proti nezaměstnanosti mladých bylo na celé nové programové období vyčleněno z Evropského sociálního fondu (ESF) a z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) více než 12,4 miliardy EUR;

85.  konstatuje s uspokojením, že v roce 2014 se do akcí financovaných YEI zapojilo 110 300 nezaměstnaných mladých lidí; vítá skutečnost, že se hlavy států a předsedové vlád EU rozhodli vyčlenit z finančních prostředků Unie 6,4 miliardy EUR (3,2 miliardy EUR z ESF a 3,2 miliardy EUR z nové rozpočtové položky) na systém záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje však, že některé členské státy se při provádění systému záruk pro mladé lidi a YEI stále potýkají s problémy;

86.  žádá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem zajistit, že učňové a stážisté nebudou využíváni k nejisté práci nahrazující skutečná pracovní místa a že zároveň bude zajištěna veškerá nezbytná pracovní ochrana, a to i pokud jde o odměny a další finanční nároky;

87.  vyzývá k cíleným a zjednodušeným opatřením na posílení schopnosti členských států využívat dostupné finanční prostředky z evropských strukturálních fondů, z Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského fondu soudržnosti, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, iniciativy Mládí v pohybu, Vaše první zaměstnání Eures, programu Horizont 2020 a programů a akci v oblasti občanství;

88.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zjednodušily správní postupy zajišťování finančních zdrojů organizacím mládeže, jež často nemají dostatečné kapacity na zvládání složitého postupu podávání přihlášek, když žádají o podporu z různých programů EU;

89.  vybízí členské státy, aby plně využívaly program Erasmus+ díky lepšímu zaměření na osoby se všemi úrovněmi dosaženého vzdělání s cílem zlepšovat perspektivy zaměstnanosti mladých lidí a podporovat budování kariéry v zahraničí a pracovní mobilitu; podporuje mezikulturní učení, evropské občanství a vzdělávání mladých lidí v oblasti demokracie a hodnot a vyzývá proto Komisi, aby při provádění průběžného hodnocení identifikovala a odstranila překážky v postupu financování, které ztěžují dosažení těchto cílů, aby program Erasmus+ mohl být v této oblasti ještě efektivnější;

90.  vítá skutečnost, že program Erasmus překonal hranici tří milionů studentů; konstatuje, že tento stěžejní program Unie zaznamenává od svého zahájení nepřetržitě úspěch, a domnívá se, že je důležité, aby byl tento program i nadále podporován;

91.  vyjadřuje politování nad výraznými rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o počet studentů vysílaných a přijímaných v rámci programu Erasmus; doporučuje, aby byly vedeny asertivnější informační kampaně a aby byla zjednodušena pravidla;

92.  připomíná členským státům, že by se měly zavázat ke zvýšení vnitrostátního financování, jež by mělo doplňovat prostředky z ESF a YEI, aby byla zajištěna potřebná podpora zaměstnanosti mladých lidí; považuje mimoto za nezbytné, aby využívané nástroje a udělované granty umožňovaly důstojný život; žádá proto, aby byla posouzena úroveň grantů s ohledem na skutečné životní náklady v každém členském státě;

93.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k provádění systému záruk pro mladé lidi; vyzývá ke stálému politickému závazku k záruce pro mladé lidi jakožto k dlouhodobé strukturální reformě, která prostřednictvím kvalitních nabídek zajistí udržitelné začleňování na trh práce;

94.  naléhavě vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly záruku pro mladé lidi na základě výrazné spolupráce mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány, vzdělávacími systémy a službami v oblasti zaměstnanosti; poukazuje na to, že by záruka pro mladé lidi měla být plně integrována do vnitrostátních plánů pro zaměstnanost, do plánování politiky zaměřené na mladé lidi a politiky v oblasti vzdělávání a že by o ní měli být všichni mladí lidé široce informováni; připomíná, že zapojení organizací mládeže do informačních činností a do hodnocení a provádění systému záruk pro mladé lidi je rozhodující pro jeho úspěšnost;

95.  připomíná, že mladé ženy a mladí muži z různého sociálně-ekonomického prostředí se v různém věku setkávají s různými podmínkami na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby takovéto genderově specifické a sociálně-ekonomické úvahy zahrnuly do návrhu a provádění politik mládeže a politik trhu práce, jako je Záruka pro mladé lidi;

96.  domnívá se, že mimořádně vysoká míra nejistoty pracovních míst mezi mladými lidmi spolu se stárnutím evropské populace představují velkou výzvu pro udržitelnost, dostatečnost a přiměřenost důchodových systémů a vážně škodí mezigenerační solidaritě; žádá proto Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která by dokázala přinejmenším zabránit zneužívání grantů poskytovaných v rámci systému záruk pro mladé lidi, a aby upřednostňovaly, alespoň v případě smluv uzavíraných v rámci záruky pro mladé lidi, smlouvy, které umožní mladým lidem platit příspěvky do vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení;

97.  naléhavě žádá členské státy, aby plně realizovaly a monitorovaly účinnost záruky pro mladé lidi tím, že budou v plné míře využívat finanční prostředky, které jim EU dává k dispozici na provádění opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí tím, že tito lidé, včetně osob se zdravotním postižením, budou začleňováni na trh práce pomocí zaměstnání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců po ukončení školní docházky nebo po ztrátě zaměstnání, např. pomocí zavedení systémů celoživotního profesního poradenství sestaveného na míru, registračních kanceláří, informačních středisek a metod pro sběr údajů a podporou registrace ze strany nezaměstnaných, s cílem získat představu o skutečném stavu v oblasti nezaměstnanosti mládeže a zlepšit služby pracovních center pro mladé uchazeče o zaměstnání;

98.  naléhavě žádá členské státy, aby bez prodlení řešily hlavní faktory úspěchu provádění evropské záruky pro mladé lidi, jako je kvalita a udržitelnost pracovních nabídek, další vzdělávání a odborná příprava, sociální začlenění, součinnost s ostatními oblastmi politiky (souvisejícími se vzdělávacími systémy, trhem práce, sociálními službami a mládeží) a spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, za účelem začlenění mladých lidí do pracovního procesu, snížení míry nezaměstnanosti mládeže a dosažení dlouhodobého pozitivního dopadu z hlediska prevence sociálního vyloučení mladých lidí a jejich vyloučení z trhu práce při přechodu ze školy do pracovního procesu;

99.  požaduje, aby zaměření evropské záruky pro mladé lidi na vzdělávání a odbornou přípravu pro mladé nekvalifikované nebo málo kvalifikované nezaměstnané bylo rozšířeno tak, aby se vztahovalo i na mladé absolventy a osoby, které již dokončily odbornou přípravu, a aby byla prodloužena věková hranice záruky pro mladé z 25 let na 29 let, a odrážela tak skutečnost, že mnoho absolventů a vstupujících na trh práce je ve věku nad 25 let;

100.  vyzývá členské státy a regiony, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a učily se od sebe navzájem; připomíná, že je třeba zhodnotit, jak členské státy prováděly v letech 2014 a 2015 Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že je třeba posoudit účinnost záruky pro mladé lidi v polovině období, zaměřit se především na to, do jaké míry se jí daří umožnit mladým lidem získávat dovednosti a začít pracovat, a pokračovat v této iniciativě; poukazuje také na to, že zapojení mládežnických organizací do hodnocení a provádění záruky pro mladé lidi je rozhodující pro její úspěch;

101.  s potěšením očekává předložení souhrnné zprávy Komise o provádění Záruky pro mladé lidi později v průběhu tohoto roku;

102.  konstatuje, že jednoznačnější posouzení výsledků programu přinese zpráva Účetního dvora o provádění systému záruk EU pro mladé lidi v členských státech, která má být dokončena začátkem roku 2017; domnívá se, že součástí této zprávy by měla být mimo jiné analýza efektivity a dlouhodobých výsledků;

103.  připomíná Komisi, že je třeba zajistit vysokou informovanost mladých lidí o dostupných programech a možnostech zapojení a vysokou kvalitu informací o nabízených programech za použití měřitelných ukazatelů (jako např. reakce a zapojení cílové skupiny);

104.  naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby prováděly expanzivní hospodářské politiky poskytující větší míru flexibility, pokud jde o veřejné investice na vzdělávání, odbornou přípravu a kvalitní učňovskou přípravu;

105.  naléhavě vyzývá členské státy, aby více investovaly a aby nesnižovaly financování politiky týkající se mládeže, umění, kultury, vzdělávání, zdravotní péče a sociálních služeb ze svých vnitrostátních rozpočtů; žádá dále členské státy, aby investovaly do inkluzivního vzdělávání, které odpovídá výzvám ve společnosti, s ohledem na zajištění rovného přístupu a příležitostí pro všechny, včetně mladých lidí s různým socioekonomickým zázemím a zranitelných a znevýhodněných skupin;

106.  doporučuje, aby podnikání mladých lidí bylo zahrnuto do víceletého finančního rámce a aby členské státy vypracovaly národní strategie, jejichž cílem by bylo dosáhnout součinnosti mezi programem Erasmus+, ESF, EYI a programem Erasmus pro mladé podnikatele, a rovněž aby Komise poskytla členským státům jasné pokyny k posouzení dopadu;

107.  žádá Komisi, aby zavedla režim komplexního monitorování programů zaměřených na mladé lidi, který by zkombinoval plánované ukazatele výsledků, konkrétní dosažené výsledky a dlouhodobé výstupy;

108.  zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na výkon a výsledky, a s potěšením konstatuje, že nový právní rámec evropských strukturálních a investičních fondů na programové období 2014–2020 obsahuje ustanovení o předkládání zpráv členských států o výsledcích;

109.  připomíná, že 68 % rozpočtu ESF směřuje na projekty, u nichž by jednou z cílových skupin mohli být mladí lidé;

110.  klade důraz na potřebu udělování grantů na bydlení, aby bylo možné čelit potřebám, které vznikají, když odbornou přípravu či univerzitní studium nelze uskutečnit ve městě bydliště či v blízkých městech do maximální vzdálenosti 50 km;

Účast na rozhodování

111.  vyzývá k silnějšímu partnerství mezi mládežnickými organizacemi a veřejnými orgány pro zvýšení příležitostí k účasti mladých lidí a jejich organizací na tvorbě politik; považuje za zvláště důležitou úlohu mládežnických, uměleckých a sportovních organizací při rozvíjení participačních dovedností mladých lidí a zlepšování kvality rozhodovacího procesu, se zvláštním ohledem na skutečnost, že mladí lidé jsou přínosem pro společnost a rovněž přinášejí řešení současných výzev, jimž čelí evropská společnost; zdůrazňuje jedinečnou úlohu, kterou hrají organizace mládeže při rozvoji smyslu pro občanství na základě praktikování demokratických hodnot a postupů;

112.  zdůrazňuje hodnotu mládežnických organizací jako nositelů výchovy k občanství a výchovy k demokratickým hodnotám, dovednostem a kompetencím, a uznává jejich příspěvek ke zvýšení účasti mládeže v demokratických procesech;

113.  zdůrazňuje životně důležitou úlohu informálního a neformálního učení, umění, sportu, dobrovolnictví a sociálních činností při podpoře účasti mladých lidí a sociální soudržnosti jako nástrojů, jež mohou mít obrovský dopad na místní komunity a mohou pomoci vyřešit mnoho společenských výzev;

114.  vyzývá členské státy, aby důsledně dodržovaly zásady inkluze při práci s mládeží, se zvláštním důrazem na mladé lidi se zdravotním postižením;

115.  zdůrazňuje, že je třeba intenzivně rozvíjet povědomí o občanství, mediální a digitální gramotnost, kritické myšlení a mezikulturní porozumění, mimo jiné prostřednictvím širokého spektra nástrojů, které jsou blízké mladým lidem (např. sociálních sítí); zdůrazňuje významnou úlohu těchto programů a výchovy při předcházení radikalizaci mladých lidí;

116.  vyzývá Komisi a členské státy, aby braly v úvahu nové formy ekonomické účasti mladých lidí, jako je narůstající trend využívat nástrojů ekonomiky sdílení;

117.  zdůrazňuje, že by se měly podporovat dobrovolné politické, sociální, kulturní a sportovní aktivity mladých lidí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a měl by se více uznávat jejich význam jakožto jedné z důležitých forem neformálního učení, která přispívá k rozvoji klíčových kompetencí pro život a k prosazování hodnot, jako je spolupráce, solidarita, rovnost a spravedlnost; zdůrazňuje však, že připravenost mladých lidí rozvíjet dobrovolné činnosti nemůže být nakonec považována za možnou levnou náhradu služeb, jež by měly zajišťovat členské státy; žádá, aby byly dobrovolné činnosti uznávány a plně oceněny či zhodnoceny;

118.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly demokratickou účast mladých studentů a aby mladým lidem pomáhaly při vzdělávání, aby se na svém vzdělávání podíleli a přispívali k němu pomocí svého členství ve studentských organizacích;

119.  zdůrazňuje, že pro podporu účasti mladých lidí na demokracii a jejich aktivního občanství je klíčové lepší porozumění hodnotám EU, fungování EU a evropské rozmanitosti;

120.  vyzývá Komisi, aby ve vzdělávání a odborné přípravě co nejvíce používala nové digitální nástroje a plně využívala možností, které poskytují sociální média, aby poskytovala cílenou vysoce kvalitní přípravu v oblasti médií podporující rozvoj mediální gramotnosti a kritického myšlení a aby prosazovala a podporovala zapojení mladých lidí do rozhodování i do občanského, kulturního a sociálního života společnosti, s cílem zvýšit zaměstnatelnost a podpořit podnikání, inovace a kulturu; uznává rovněž potenciál digitálních nástrojů, který je třeba využívat jako účinný prostředek v boji proti šikaně, nenávistným projevům a radikalizaci;

o
o   o

121.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50. (2) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 1. (3) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 5. (4) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1. (5) Dokument EUCO 37/13. (6) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1. (7) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2. (8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0107. (9) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 61. (10) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 21. (11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0106. (12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0292. (13) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 2. (14) Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.