Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o využívání řízení o evropském platebním rozkazu (2016/2011(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na zelenou knihu Komise o řízení o evropském platebním rozkazu a opatřeních ke zjednodušení a urychlení řízení o sporech týkajících se drobných pohledávek (COM(2002)0746),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu(1),
– s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 936/2012 ze dne 4. října 2012, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu(2),
– s ohledem na zprávu Komise o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (COM(2015)0495),
– s ohledem na posouzení uplatňování řízení o evropském platebním rozkazu v Evropě, které provedla výzkumná služba Evropského parlamentu,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0299/2016),
A. vzhledem k tomu, že Komise předložila svou zprávu, na základě níž přehodnotila v souladu s článkem 32 nařízení (ES) č. 1896/2006 fungování řízení o evropském platebním rozkazu;
B. vzhledem k tomu, že zpráva byla předložena téměř o dva roky později a neobsahuje požadované rozšířené a aktualizované hodnocení dopadu tohoto řízení na každý členský stát s ohledem na různá právní ustanovení ve všech členských státech a na jejich interoperabilitu, ale pouze neúplnou statistickou tabulku zahrnující informace především z roku 2012; vzhledem k tomu, že řízení o evropském platebním rozkazu nabízí volitelné řízení, které lze použít v přeshraničních případech jako alternativní možnost k platebním rozkazům jednotlivých členských států;
C. vzhledem k tomu, že tento postup se zavádí s cílem umožnit snadné, rychlé a nenákladné zpětné získávání finančních prostředků, které vyplývají z pevně stanovených splatných dlužných částek, jež žalovaná strana nijak nezpochybňuje, a vzhledem k tomu, že toto řízení funguje podle statistických údajů do značné míry uspokojivě, že však zdaleka není využit jeho celkový potenciál, jelikož se používá především v členských státech, jejichž právní předpisy obsahují podobné řízení;
D. vzhledem k tomu, že řízení o evropském platebním rozkazu patří do kategorie opatření v oblasti soudní spolupráce v občanskoprávních věcech, které mají přeshraniční dosah a jsou nezbytné z hlediska fungování vnitřního trhu;
E. vzhledem k tomu, že hlavní příčinou platební neschopnosti, jež ohrožuje další fungování zejména malých a středních podniků a vede ke ztrátě vysokého počtu pracovních míst, jsou opožděné platby;
F. vzhledem k tomu, že je proto třeba přijmout konkrétní opatření, včetně cílených informačních kampaní, která by se zaměřovala na to, aby se občanům Evropské unie, podnikům, právníkům a dalším příslušným stranám dostalo informací o existenci tohoto řízení a o jeho fungování, uplatňování a výhodách;
G. vzhledem k tomu, že v některých členských státech, v nichž se řízení o evropském platebním rozkazu neuplatňuje v souladu s ustanoveními platného nařízení, by se s ohledem na to, že uplatňovat lze pouze rozkazy týkající se dlužných částek, které nikdo nezpochybňuje, měly platební rozkazy vydávat rychleji, v každém případě by se měla dodržovat lhůta 30 dnů stanovená v nařízení;
H. vzhledem k tomu, že je potřeba na základě dalších opatření zaměřených na účinnější uplatňování daného řízení podporovat vytvoření systému e-Codex, který by umožnil podávat příslušné žádosti prostřednictvím internetu;
I. vzhledem k tomu, že by se příkladem Francie, České republiky, Estonska, Kypru a Švédska mělo řídit více členských států, které by měly umožnit žadatelům, aby své žádosti podávali v dalších jazycích, nebo které by měly obecně přijmout podpůrná opatření, aby se omezila chybovost, jež je důsledkem používání cizího jazyka, na minimum;
J. vzhledem k tomu, že jednodušší povaha řízení neznamená, že jej lze zneužít k prosazování nespravedlivých smluvních podmínek, jelikož se v článku 8 nařízení (ES) č. 1896/2006 požaduje, aby soud na základě informací, které má k dispozici, zjistil, zda je nárok opodstatněný, aby byl zajištěn soulad s příslušnou judikaturou Soudního dvora v dané věci; navíc vzhledem k tomu, že příslušné strany by měly být informovány o právech a postupech;
K. vzhledem k tomu, že je zapotřebí přepracovat standardní formuláře, které by měly být v budoucnu pravidelně kontrolovány, tak aby došlo k aktualizaci seznamu členských států EU a měn, a že je nutné lépe zajistit možnost placení úroků z každé pohledávky a také vhodným způsobem stanovit úrok, který má být uhrazen;
L. vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit možnost navrhnout přepracování ustanovení týkajících se působnosti řízení a mimořádné revize platebních příkazů;
1. vítá úspěšné fungování řízení o evropském platebním rozkazu ve všech členských státech, což je řízení, které lze použít jak v občanskoprávních, tak i v obchodních věcech týkajících se nezpochybněných nároků a jehož cílem je zjednodušit a urychlit postup při přeshraničním uznávání práv věřitelů v EU a jejich prosazování;
2. s politováním konstatuje, že Komise podala zprávu týkající se přepracování nařízení (ES) č. 1896/2006 s téměř dvouletým zpožděním;
3. s politováním konstatuje, že ve zprávě Komise chybí rozšířené hodnocení vlivu tohoto řízení na každý členský stát, jak se požaduje v článku 32 nařízení (ES) č. 1896/2006; s lítostí poukazuje na to, že v této zprávě chybějí aktuální údaje o situaci v členských státech, pokud jde o fungování řízení o evropském platebním rozkazu a jeho uplatňování; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala rozšířené aktualizované a podrobné posouzení jeho vlivu na členské státy;
4. s politováním dále konstatuje, že se využívání řízení o evropském platebním rozkazu mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší; zdůrazňuje v této souvislosti, že navzdory zjednodušenému modernímu řízení, které nabízejí právní předpisy EU, vedou rozdíly při jeho uplatňování v členských státech a větší snaha o používání vlastních postupů k omezování výsledků uplatňování nařízení (ES) č. 1896/2006, přičemž evropští občané v důsledku toho nemohou využívat svá práva na přeshraniční úrovni, což by mohlo vést k omezení důvěry v právní předpisy EU;
5. podotýká, že občané využívají toto řízení a jsou s ním obeznámeni v těch členských státech, jejichž právní řád obsahuje podobné postupy;
6. domnívá se, že je nutné přijmout praktické kroky zaměřené na další informování občanů, podniků, právníků a dalších příslušných stran o dostupnosti řízení o evropském platebním rozkazu v přeshraničních případech a o jeho fungování, uplatňování a výhodách; zdůrazňuje navíc, že je nutné poskytnout občanům a zejména malým a středním podnikům pomoc při využívání stávajících právních nástrojů, aby je lépe chápali a znali, tak aby bylo možné prosazovat přeshraniční nároky v rámci příslušných právních předpisů EU;
7. zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy poskytly Komisi přesné komplexní a aktuální údaje nutné k účinnému sledování a vyhodnocování, nakolik se toto řízení využívá;
8. vybízí členské státy, aby se snažily o vydávání platebního příkazu do 30 dní a pokud možno o přijímání žádostí v cizích jazycích, a to vzhledem k tomu, že požadavky na překlad mají negativní dopad na náklady a prodlužují dobu trvání příslušných řízení;
9. plně podporuje činnost, která má v budoucnu umožnit elektronické podávání žádostí o evropský platební rozkaz; vyzývá proto Komisi, aby v návaznosti na svou studii, která byla provedena s ohledem na možnost elektronického podávání žádostí o vydání evropského platebního rozkazu, v této souvislosti podporovala využívání pilotního projektu e-CODEX a rozšířila jej na všechny členské státy;
10. vyzývá Komisi, aby zavedla aktualizované standardní formuláře, tak aby bylo mj. možné správně stanovit úrok z pohledávek;
11. domnívá se, že budoucí přepracování nařízení by se mělo zaměřit na odstranění určitých výjimek z působnosti řízení a na přehodnocení ustanovení o revizi evropského platebního rozkazu;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.