Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. ledna 2013 nazvané „Akční plán podnikání 2020: Opětovné probouzení podnikatelského ducha v Evropě“ (COM(2012)0795),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. září 2012 nazvaný „Konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví produkujících luxusní zboží“ (SWD(2012)0286),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na studii Komise z června 2015 nazvanou „Posilování konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví pro růst a zaměstnanost“ (EASME/COSME/2016/003),

—  s ohledem na studii Komise z června 2009 „Vliv kultury na tvořivost“,

–  s ohledem na sdělení Výboru regionů ze dne 30. května 2013 o podpoře kulturních a kreativních odvětví,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Kulturní a tvůrčí odvětví – evropská výhoda, kterou je třeba využít v celosvětové hospodářské soutěži“ (1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(5) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a kreativních přesazích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o průmyslové politice: silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o kultuře jako katalyzátoru tvořivosti a inovací,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(16),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na zprávu OECD a EUIPO ze dne 18. dubna 2016 nazvanou „Obchod s padělaným a pirátským zbožím – mapování ekonomického dopadu“(17),

–  s ohledem na studii UNESCO nazvanou „Cultural times: the first global map of cultural and creative industries“ (Čas kultury: první celosvětová mapa kulturních a kreativních odvětví) z prosince 2015;

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států EU z listopadu 2015 nazvanou „Směřování k účinnějšímu finančnímu ekosystému: inovativní nástroje usnadňující přístup k financování pro kulturní a kreativní odvětví“,

–  s ohledem na články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0357/2016),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném sdělení nazvaném „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ Komise uznává klíčovou úlohu kulturních a kreativních odvětví(18) pro sociální a ekonomický rozvoj EU a jejích členských států;

B.  vzhledem k tomu, že EU by měla povzbudit nové zdroje pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a investovat do nich; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba uvolnit povětšinou nevyužitý potenciál kreativních a kulturních odvětví, pokud jde o vytváření růstu a pracovních míst, a to z důvodu jejich významného vlivu v oblastech, jako jsou nové obchodní modely, kreativita a inovace, digitalizace a získávání dovedností;

C.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví mají dvojí a skutečnou hodnotu, jelikož prostřednictvím přímých vazeb na umělce a tvůrce uchovávají a podporují kulturní a jazykovou rozmanitost a posilují evropskou, národní, regionální a místní identitu, přičemž podporují sociální soudržnost a společně s různými modely vytváření hodnoty významně přispívají k tvořivosti, investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti a jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu v EU a jejích členských státech;

D.  vzhledem k tomu, že evropská kultura a umění odkazují na 3 000 let společného kulturního dědictví, předávají znalosti a hodnoty a přispívají k ochraně hmotných a nehmotných důkazů o světě vytvořeném člověkem a světě přírodním pro současné a budoucí generace;

E.  vzhledem k tomu, že kulturní diplomacie, která je založena na vzájemné úctě k hodnotám a specifickým rysům, posiluje dvoustranné a mnohostranné vztahy mezi evropskými a třetími zeměmi, staví mosty mezi společnostmi prostřednictvím mezilidských kontaktů a spolupráce ve všech kulturních a kreativních oblastech a přispívá k lepšímu vzájemnému porozumění a ke společným projektům, přičemž působí jako hnací síla hospodářského a sociálního růstu;

F.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví přispívají k „měkké síle“ Evropy na světové scéně tím, že působí jako vyslanci evropských hodnot, jako je kultura, kreativita, kvalita, excelence a řemeslné dovednosti;

G.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou jádrem dvojího a delikátního ekosystému mezi velkými skupinami mezinárodně konkurenceschopných a inovativních malých a středních podniků a začínajících podniků, které neustále obnovují tuto oblast, chrání a podporují rozmanitost, vytvářejí pracovní místa, ale jsou někdy křehké, a to zejména ve svém přístupu k trhům a k financím;

H.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví v Evropě zajišťují více než 12 milionů plných pracovních úvazků, což odpovídá 7,5 % pracovní síly EU, a generují přibližně 509 miliard EUR v přidané hodnotě k HDP (5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU); vzhledem k tomu, že v určitých regionech se kulturní a  kreativní odvětví výrazně více podílejí na HDP a zaměstnávají větší procentní podíl místní pracovní síly;

I.  vzhledem k tomu, že podle studie Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu představují odvětví hojně využívající práv duševního vlastnictví více než jednu čtvrtinu pracovních míst a více než jednu třetinu hospodářské činnosti EU;

J.  vzhledem k tomu, že odvětví hojně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí téměř 39 % HDP Unie, přičemž odvětví intenzivně využívající ochranné známky vytvářejí 34 % celkového objemu, odvětví využívající design 13 %, patenty 14 % a autorská práva 4,2 %(19);

K.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví v EU zaměstnává 2,5krát více lidí než výrobci automobilů a pětkrát více než chemický průmysl;

L.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví hrají důležitou roli při vytváření živých a osobitých regionů, které mohou přispět ke zlepšení kvality života občanů a být důležitým faktorem pro příliv investic;

M.  vzhledem k tomu, že autoři a výkonní umělci stojí u základu a samotného zdroje kulturních a kreativních odvětví;

N.  vzhledem k tomu, že neexistuje příliš velká pravděpodobnost, že by zaměstnání v odvětví kultury byla přesunuta do zahraničí, neboť jsou vázána na specifické kompetence z oblasti kultury, často na regionální úrovni, a historie; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví přispívají výraznou měrou a více než jakékoli jiné odvětví k zaměstnanosti mladých lidí a v období hospodářské krize po roce 2008 prokázala největší odolnost; vzhledem k tomu, že zaměstnanost v kulturních a kreativních odvětvích mezi lety 2008 a 2014 v celé Unii vzrostla; uznává významnou úlohu Evropského sociálního fondu při podpoře zaměstnanosti mladých lidí a rozvoje dovedností;

O.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví mají atraktivní vlastnosti z hlediska místního rozvoje: využívají celé řady dovedností na mnoha různých úrovních, bývají sociálně odpovědná a inkluzivní a vytvářejí pozitivní externality v oblastech, kde se nacházejí; vzhledem k tomu, že jejich otevřenost a interakce s jinými aktivitami vyvolává aglomerační a klastrové účinky a má tendenci generovat vysoký podíl celkové hodnoty z místních zdrojů;

P.  vzhledem k tomu, že flexibilita a mobilita jsou spolu v souvislosti s výkonem profesionálních uměleckých činností nerozlučně spjaty, a proto je důležité, aby byla nepředvídatelná a někdy i nejistá povaha uměleckého povolání vyvážena zárukou skutečné sociální ochrany;

Q.  vzhledem k tomu, že v kulturních a kreativních odvětvích působí většinou malé firmy a mikropodniky a že firmy v těchto odvětvích s méně než 10 zaměstnanci zaměstnávají více než 95 %(20) pracovní síly;

R.  vzhledem k tomu, že dochází k chybnému vnímání toho, že u investic do kulturních a kreativních odvětví existuje větší riziko než u jiných druhů podnikání, mimo jiné proto, že se jedná o odvětví využívající duševní vlastnictví, a z důvodu problémů při využívání nehmotných statků jako záruk financování;

S.  vzhledem k tomu, že je čím dál méně obvyklé, aby umělci v kulturních a kreativních odvětvích měli stálý zaměstnanecký poměr; vzhledem k tomu, že tito umělci stále častěji vykonávají svobodné povolání, střídají samostatně výdělečnou a závislou pracovní činnost, jsou zaměstnáváni na částečný úvazek nebo mají nestálé zaměstnání;

T.  vzhledem k tomu, že iniciativy a odvětví založené na kultuře hrají vícenásobnou úlohu v místním a regionálním rozvoji a tradičně zvyšují atraktivitu regionů, zajišťují sociálně-ekonomické začlenění a rozvoj venkovských a izolovaných oblastí, ale umožňují i integrovanou udržitelnou obnovu měst;

U.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví hrají klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim umožňuje šíření inovací do dalších odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod a digitální technologie;

V.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou hnací silou inovací a rozvoje informačních a komunikačních technologií v Evropě; vzhledem k tomu, že digitální transformace odvětví nabízí nové možnosti pro vývoj nových obchodních modelů a rozšíření trhu, ale zároveň představuje i výzvu pro tradiční oblast kulturních a kreativních odvětví;

W.  vzhledem k tomu, že kreativní odvětví patří mezi nejvýznamnější podnikatelská odvětví, která rozvíjejí přenositelné dovednosti, jako je kreativní myšlení, řešení problémů, týmová práce a vynalézavost;

X.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch zaměřený na průmyslové dědictví a průmyslová muzea mohou nabídnout nové kulturní a hospodářské vyhlídky především v postindustriálních oblastech a zachovat tradiční evropské know-how;

Y.  vzhledem k tomu, že z řady různých zdrojů financování EU pouze program Kreativní Evropa a Evropský fond pro strategické investice pokládají kulturní a kreativní odvětví za specifickou prioritu;

Z.  vzhledem k tomu, že se vstupem nařízení Komise (EU) č. 651/2014 v platnost by mohla být některá opatření v oblasti kulturního dědictví (zejména obnova a zachování) a v některých případech i v oblasti kulturních činností podporovaných z prostředků EU a dalších regionálních fondů považována za státní podporu, a to i přes jejich místní význam, neekonomickou povahu a nekomerční organizaci těchto činností a kulturních institucí, což vede ke značným překážkám pro příslušné regionální orgány a ke zpoždění při provádění těchto opatření;

AA.  vzhledem k tomu, že na dnešním sbližujícím se a globalizovaném trhu jsou inovativní a na výzkum zaměřená evropská kulturní a kreativní odvětví životně důležitá pro zajištění jazykové a kulturní rozmanitosti, plurality a nabídky inovativních a vysoce kvalitních služeb;

AB.  vzhledem k tomu, že ačkoli dnes se kulturní a kreativní obsah spotřebovává a sdílí více než kdykoli předtím, zejména pokud jde o služby, jako jsou platformy shromažďující uživateli umístěný obsah nebo služby pro agregaci obsahu, a přestože výrobní náklady díky technologickému vývoji výrazně poklesly, kulturní a kreativní odvětví nezaznamenala v souvislosti s tímto nárůstem spotřeby srovnatelný nárůst příjmů, a to z velké části pro nedostatečnou transparentnost hodnotového řetězce a právní nesrozumitelnost, ale i z důvodu problémů tradičních odvětví s přizpůsobením se digitální transformaci;

AC.  vzhledem k tomu, že Komise se naléhavě vyzývá, aby přijala vhodná opatření umožňující vznik atraktivních legálních nabídek a přeshraniční dostupnosti s cílem snížit hodnotovou propast a zabezpečit, aby autoři, tvůrci, výkonní umělci a nositelé práv byli za svá díla spravedlivě odměňováni;

AD.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví procházejí v důsledku rozšíření digitálních technologií značnými změnami, které vedou ke změnám podmínek umělecké tvorby a ovlivňují práva duševního vlastnictví;

AE.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou stále podhodnocená a nedoceněná, zejména pokud jde o jejich schopnost získat přístup k počátečnímu kapitálu a financování;

AF.  vzhledem k tomu, že nejnovější studie, kterou nechala Komise vypracovat(21), zohledňuje ve své definici kulturních a kreativních odvětví i kreativně orientovaná odvětví produkující luxusní zboží; vzhledem k tomu, že módní odvětví a odvětví produkující luxusní zboží jsou závislá na kulturních a kreativních vstupech, přispívají k udržení po staletí používaného evropského know-how a čerpají z kulturního dědictví a tradic, které nelze nahradit; vzhledem k tomu, že by měla být posílena spolupráce s cílem zohlednit změny v zaměstnanosti a potřebu konkrétních dovedností;

AG.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní odhady týkající se kulturních a kreativních odvětví jsou zřídkakdy srovnatelné, jelikož členské státy stále používají pro tato odvětví různé definice; bere na vědomí, že tyto definice zároveň zahrnují široké kategorie kulturních a kreativních odvětví, jako jsou software, reklama a marketing, které jsou velmi úspěšné jak z hlediska ekonomického, tak i jako příklady evropské kreativity a podnikavosti;

AH.  vzhledem k tomu, že v roce 2013 dosahoval mezinárodní obchod s padělaným a pirátským zbožím 2,5 % světového obchodu a 5 % dovozu do EU, což představuje 85 miliard EUR;

AI.  vzhledem k tomu, že v průmyslovém hospodářství se investice většinou soustředily do hmotných statků, které tvořily hlavní hybnou sílu růstu, zatímco v dnešním kreativním hospodářství jsou hlavním cílem investic, zdrojem hodnoty a hybnou silou růstu statky nehmotné; vzhledem k tomu, že na financování kulturních a kreativních odvětví je nutné nahlížet v těchto souvislostech;

AJ.  vzhledem k tomu, že ačkoli vývoj digitálních technologií a infrastruktury je evropskou politickou prioritou, šíření kulturního a kreativního zboží a služeb na internetu prostřednictvím kulturních institucí je stále nutné zlepšit;

AK.  vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví přispívají k zachování a rozvoji ohromného evropského kulturního, historického a architektonického dědictví; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví jsou důležitá pro rozvoj kulturní diplomacie, odvětví cestovního ruchu a propagaci národních a místních kultur a zároveň jsou hybnou silou úsilí o pokrok a rozvoj měst a regionů;

Definice a statistiky

1.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní, koherentní a dlouhodobý rámec pro politiku v kulturních a kreativních odvětvích, a vyzývá EU, aby zařadila rozvoj, účinnou podporu a ochranu a dostatečné financování těchto odvětví mezi své strategické cíle a obecné priority s cílem posílit jejich konkurenceschopnost a umožnit jim dosáhnout svého potenciálu z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a růstu;

2.  vyzývá Komisi, aby budoucí politiky koncipovala na základě této definice kulturních a kreativních odvětví: „kulturní a kreativní odvětví jsou ta odvětví, která se zakládají na kulturních hodnotách, kulturní diverzitě, individuální a/nebo kolektivní kreativitě, dovednostech a talentu s potenciálem generovat inovace, bohatství a pracovní místa vytvářením sociální a hospodářské hodnoty, zejména na základě duševního vlastnictví; patří mezi ně následující odvětví, která se zakládají na kulturních a kreativních vstupech: architektura, archivy a knihovny, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (kinematografie, televize, software, videohry, multimédia a hudební nahrávky), kulturní dědictví, design, kreativně orientovaná výroba luxusního zboží a módní návrhářství, festivaly, živá hudba, scénické umění, knihy a ediční činnost (noviny a časopisy), rozhlasové vysílání, vizuální umění a reklama“;

3.  vyzývá Komisi, aby – s přihlédnutím k tomu, že členské státy využívají vnitrostátní systémy klasifikace pro činnosti, které patří do kulturních a kreativních odvětví – stanovila konkrétní ukazatele pro monitorování a analýzu kulturního, ekonomického a společenského dopadu a dynamiky svých politik a návrhů právních předpisů souvisejících s kulturními a kreativními odvětvími, ale i úlohy těchto odvětví jako hybné síly inovací a růstu ve všech ostatních oblastech činnosti EU a v propojených třetích zemích; zdůrazňuje proto, že je nezbytné, aby Komise nalezla alternativní zdroje údajů pro doplnění a zkvalitnění oficiálních statistik; zdůrazňuje, že v kulturních a kreativních odvětvích se často vyskytují složité obchodní modely, které mohou představovat pro tradiční formy financování výzvu, a podtrhuje, že je důležité zajistit, aby byly pozitivní účinky veřejných investic lépe pochopeny, a poskytnout takovou úroveň analýzy, která je nezbytná pro přilákání dalších soukromých investic; dále vyzývá Komisi, aby vyvinula koordinační úsilí ve snaze usnadnit nadnárodní synergie, jako jsou projekty spolupráce, možnosti mobility nebo společné podniky v této oblasti,

4.  zdůrazňuje, že potřeba získávat statistické údaje o kulturních a kreativních odvětvích rovněž přispívá do diskuse o kulturní politice, a vybízí Komisi a Eurostat, aby ve svém úsilí o pravidelnou analýzu a měření dopadu politik v oblasti kultury na kulturní a kreativní odvětví jako celek zahrnuly tato odvětví do svých ročních statistik, a to na základě analýzy hodnoty a přesahů vytvořených kulturními a kreativními odvětvími v digitálním věku, a aby každé dva zveřejňovaly zprávu o vývoji těchto odvětví v Evropě; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu Eurostatu a Společného výzkumného střediska;

Rámcové podmínky a podpora inovací

5.  vyzývá Komisi, aby zavedla zastřešující systém, který překlene propast mezi výzkumem a vývojem, evropskou produkcí kreativního obsahu a technologickými inovacemi v oblasti sdělovacích prostředků i mimo ni; konstatuje, že takovýto zastřešující systém by podpořil tvorbu kreativních a konkurenceschopných služeb v EU a obchodních a pracovních příležitostí, zlepšil by přístup na trh pro malé a střední podniky a začínající podniky a zároveň by podpořil pluralitní a různorodé evropské prostředí založené na silných synergiích mezi kulturními a kreativními odvětvími a technologickými inovacemi, čímž by se posílil jednotný evropský digitální trh;

6.  zdůrazňuje, že digitální technologie a infrastruktura se opírají o obsah dodaný příslušnými tvůrci; konstatuje, že přímý přístup k celosvětovému publiku dal vznik novým formám uměleckého a kreativního obsahu; vyzývá proto Komisi, aby po zvážení potřeb všech relevantních aktérů stanovila vhodný právní rámec pro hodnotový řetězec v digitálním věku zahrnující autorská práva, který zohlední specifika odvětví, umožní další inovace, bude prosazovat transparentní smluvní vztahy a povede k zavedení práva na spravedlivou odměnu a právní ochranu autorů, tvůrců a všech stran zapojených do kreativního procesu a jejich děl, čímž zajistí prosperující digitální ekonomiku;

7.  zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat a neustále sdílet znalosti a osvědčené postupy mezi členskými státy, které usilují o podporu a stimulaci kreativních odvětví a prosazování kreativity a produktivity na všech úrovních;

8.  domnívá se, že ochrana autorských práv a práv s ním souvisejících má pro kulturní a kreativní odvětví zásadní význam; naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s probíhající reformou ochrany autorských práv vypracovala, a to i ve spolupráci se skupinami zástupců odvětví a spotřebitelů, vyvážená právní řešení přizpůsobená digitálnímu věku, která budou podporovat malé a střední podniky, velmi malé podniky a mikropodniky, tvůrce, držitele práv, uživatele práv, osoby samostatně výdělečně činné, stejně jako spotřebitele, a plnit jejich zájmy, aby bylo zjevné, že výjimky z odpovědnosti se mohou vztahovat výhradně na poskytovatele skutečně neutrálních a pasivních služeb on-line, jak jsou definovány ve směrnici o elektronickém obchodu a judikatuře Soudního dvora Evropské unie, a nikoli na služby, které hrají aktivní roli v distribuci, propagaci a zpeněžování obsahu na úkor tvůrců; domnívá se, že vzhledem k tomu, že digitální prostředí je bez hranic, je třeba zajistit jednotný postup regulačních orgánů, donucovacích orgánů a soudního systému v rámci EU;

9.  zdůrazňuje skutečnost, že výzkum zaměřený na držitele práv a netransparentní pravidla v oblasti autorských práv představují administrativní zátěž, která s sebou nese vysoké náklady a značné úsilí, zejména pro malé a střední podniky s přeshraniční působností; proto doporučuje, aby byla v zájmu snazšího získávání autorských práv zavedena společná celoevropská databáze se všemi dostupnými informacemi o držitelích práv v každém odvětví;

10.  zdůrazňuje, že směrnice 2014/26/EU vedla ke zlepšení systému udílení práv v případě hudebních děl v on-line prostředí; žádá Komisi, aby zároveň zlepšila řádnou správu, účinnost, transparentnost a odpovědnost organizací pro řízení kolektivních práv i v dalších odvětvích;

11.  poukazuje na skutečnost, že pirátství a padělatelství vzbuzuje v kulturních a kreativních odvětvích i u občanů stále vážné obavy; zdůrazňuje, že tyto nezákonné aktivity způsobují závažné ztráty z hlediska příjmů a pracovních míst a mohou přivodit bezpečnostní a zdravotní rizika, kterými je třeba se zabývat; vítá, že se odvětví podílí na hledání řešení v boji proti pirátství a padělatelství, a podtrhuje nutnost posílit boj proti těmto nezákonným činnostem;

12.  zdůrazňuje, že je třeba sledovat a posilovat používání stávajících donucovacích předpisů napříč EU; doporučuje, aby se uvažovalo o přísnějších sankcích a podpoře systému záruk sledovatelnosti jakožto opatření na odrazování padělatelů, zejména pracujících ve velkém měřítku a pro komerční účely, a aby se zvýšila míra odškodnění a kompenzací vyplácených držitelům práv; vyzývá EU a členské státy, aby proti pirátství a padělatelství zahájily informační kampaně a aby určily, jaké v této oblasti panují tendence, a účinněji se na ně zaměřily a zároveň aby podpořily držitele práv a poskytovatele služeb v umožňování snadných cest pro přístup k zákonnému obsahu, a odrazovaly tak od pirátství; poukazuje rovněž na to, že do boje proti internetovému padělatelství je třeba zapojit všechny digitální aktéry;

13.  vyzývá Komisi, aby navrhla účinná opatření pro boj proti internetovému pirátství zejména s cílem zajistit, aby internetové služby hostující obsah používaly účinné prostředky za účelem odstranění nelicencovaného obsahu ze svých služeb a aby přijaly kroky, které zabrání tomu, aby se tento obsah po odstranění znovu objevil;

14.  má za to, že je třeba překonat uvažování v izolovaných kategoriích tradičních oblastí politiky a podporovat kulturní a tvůrčí přesahy;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých příslušných pravomocí prosazovaly spolupráci napříč odvětvími a zřídily za tímto účelem „studijní laboratoře“, kreativní střediska, prostory pro spolupráci, programy pro utváření sítí a kulturní a kreativní klastry a sítě na regionální, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni s cílem podporovat interakci mezi mikropodniky, malými, středními a velkými podniky a mezi neziskovými organizacemi a komerčními společnostmi v rámci kulturních a kreativních odvětví, tradičními řemesly, organizacemi kulturního dědictví, cestovním ruchem, výzkumnými středisky, univerzitami, investory a tvůrci politik; dále žádá o podporu rozvoje podpůrného právního prostředí přátelského k inovacím za účelem vytváření a zkoušení nových modelů podnikání, produktů a služeb prostřednictvím strategických partnerství mezi producenty, distributory a promotéry a o podporu činnosti podnikatelských inkubátorů;

16.  domnívá se, že je zásadní, aby si EU a její členské státy zachovaly možnost chránit a rozvíjet své kulturní a audiovizuální politiky a aby tak činily v rámci svých stávajících právních přepisů, norem a dohod, včetně Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů; žádá proto, aby bylo vyloučení kulturních a audiovizuálních služeb, včetně služeb poskytovaných on-line, jasně uvedeno v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi; v této souvislosti podtrhuje nutnost nezahrnovat oblast kulturních a audiovizuálních služeb do mandátu k jednání o všeobecných dohodách o volném obchodu a zároveň zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí díla mají dvojí a neodmyslitelnou hodnotu;

17.  vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala vytváření, zlepšování a rozšiřování infrastruktury, což je klíčem k podpoře kreativních odvětví v Evropě, a to zejména zajištěním rozšíření vysokorychlostního širokopásmového připojení ve venkovských a odlehlých oblastech;

18.  bere na vědomí, že mnoho měst a regionů v Evropě vypracovalo zásadní plány pro svá místní kulturní a kreativní odvětví; žádá Komisi, aby čerpala z osvědčených postupů těchto strategií;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o Evropském roce kulturního dědictví 2018 jako o mimořádné příležitosti k posílení evropské excelence v kulturních a kreativních odvětvích a k vyzdvihnutí potřeby náležitého programování a financování;

20.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby využila potenciál kulturní diplomacie tím, že bude podporovat a zlepšovat konkurenční sílu evropského kulturního a kreativního odvětví;

Digitalizace kulturních a kreativních odvětví

21.  zdůrazňuje, že kulturní a kreativní odvětví, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, fungují v neustále se vyvíjejícím prostředí, a že tato odvětví jsou tudíž nucena přehodnocovat a přetvářet své obchodní modely a vytvářet nová, tržně orientovaná řešení, aby přilákala nové příznivce; zdůrazňuje možnosti, které mohou nové informační a komunikační technologie, jako je zpracování velkých objemů dat, cloud computing či internet věcí, nabídnout ekonomice a společnosti, a to zejména v případě jejich propojení s ostatními odvětvími, jako jsou například kulturní a kreativní odvětví, a obzvláště pokud jde o distribuci, využívání a výrobu tvůrčích děl; zdůrazňuje však, že aby kulturní a kreativní odvětví mohla plně využít potenciál nových technologií pro růst a vytváření pracovních míst, musí být dokončení jednotného digitálního trhu prioritou; zdůrazňuje dále potřebu zvýšit právní jistotu a snížit administrativní zátěž; vyzývá členské státy a Komisi, aby podpořily digitalizaci kulturního obsahu; zdůrazňuje v této souvislosti, že plán Komise na digitalizaci průmyslu a rámec pro prosazování práva EU by měly plně zohlednit zvláštnosti kulturních a kreativních odvětví;

22.  domnívá se, že digitální platformy jsou prostředkem zajišťujícím širší přístup ke kulturním a tvůrčím dílům a že kulturním a kreativním odvětvím nabízejí vynikající příležitosti pro vývoj nových obchodních modelů; zdůrazňuje, že je třeba uvažovat o tom, jak by tento proces mohl fungovat s větší právní jistotou a dodržováním práv nositelů; zdůrazňuje důležitost transparentnosti a zajištění rovných podmínek; domnívá se v této souvislosti, že ochrana nositelů práv v souvislosti s rámcem autorských práv a práv duševního vlastnictví je potřebná pro to, aby se zajistilo uznání hodnot a podpora inovace, kreativity, investic a tvorby obsahu;

23.  zdůrazňuje, že sbližování digitalizace a médií vytváří nové příležitosti pro přístup k evropským dílům, jejich distribuci a propagaci, a vyzdvihuje, že je důležité zajistit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line;

Pracovní podmínky v kulturním a kreativním sektoru

24.  upozorňuje na to, že pracovníci v kulturním a kreativním sektoru, zejména v odvětví médií a kultury, jsou běžně zaměstnáváni v atypických pracovních poměrech (částečné úvazky a úvazky na dobu určitou, příležitostná činnost a ekonomicky závislá samostatně výdělečná činnost);

zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky pro mobilitu umělců a kulturních pracovníků, a podporuje požadavek Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby Komise předložila vhodné řešení pro zlepšení mobility v rámci EU pro pracovníky v kulturním a kreativním odvětví a usnadnila vízová řízení pro výměny s třetími zeměmi;

25.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím přijetí či uplatnění řady ucelených a komplexních opatření v oblasti smluv, prostředků kolektivního zastupování, sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění, přímého a nepřímého zdanění a souladu s evropskými předpisy vytvořily nebo provedly právní a institucionální rámec pro tvůrčí uměleckou činnost s cílem zlepšit mobilitu umělců v celé EU;

26.  poukazuje na velký podíl žen v kreativním odvětví a zdůrazňuje zejména situaci samostatně výdělečně činných matek a matek, které se vracejí do pracovního života („mompreneurs“);

27.  poukazuje na stávající průměrný rozdíl v odměňování a důchodech žen a mužů (16,1 %, respektive 40,2 % v roce 2014) a zdůrazňuje, že ženy čelí v kulturních a kreativních odvětvích podobným překážkám jako v jiných ekonomických odvětvích: kromě rozdílu v odměňování a důchodech žen a mužů také pokud jde o přístup k financím, stereotypy, odbornou přípravu a celoživotní učení;

Vzdělávání, dovednosti a odborná příprava

28.  zdůrazňuje, že každý člověk v sobě má puzení k tvorbě a že tvůrčí dovednosti je třeba rozvíjet od raného věku, aby se položily základy soustavnému obnovování tvůrčího nadání; poukazuje nicméně na to, že tyto dovednosti lze podporovat ve všech etapách života, zejména prostřednictvím dostupných programů celoživotního učení; vyzývá členské státy, aby podporovaly větší znalosti z kulturních a kreativních odvětví v programech vzdělávání a odborné přípravy, rozvíjely výuku mediální gramotnosti a digitálních schopností a zlepšily své systémy odborné přípravy, vzdělávání a kvalifikací a umožnily studentům všech věkových skupin získat komplexní vzdělání v tvůrčích a uměleckých oborech;

29.  poukazuje na to, že podle řady zpráv vykazují absolventi kulturních a uměleckých oborů nedostatek průřezových dovedností, zejména v oblasti podnikání, a také nedostatečné znalosti autorských práv a prostředků k jejich ochraně; domnívá se proto, že je důležité pobízet členské státy a vzdělávací instituce, aby tento nedostatek řešily uzpůsobením výukových programů s cílem zajistit pokračující odbornou přípravu a lépe propojit výuku tvůrčích oborů s podnikatelským vzděláním a posílit tak obchodní, finanční, marketingové a řídicí dovednosti tvůrčích podnikatelů;

30.  vyzývá členské státy, aby zvýšily podporu pro učitele, pokud jde o rozvíjení tvůrčích a inovativních schopností mladých lidí, a to prostřednictvím modernizace výukových postupů a zařazením mediální gramotnosti, umění, hudby, divadla a filmu do programů vzdělávání a odborné přípravy; naléhavě vyzývá členské státy, aby rozvíjely znalosti o kulturním dědictví, umělecké tvorbě a uměleckém vyjádření a také měkké dovednosti zaměřené na tvořivost a inovace; vyzývá členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi školami za účelem výměny těch nejúčinnějších metod a postupů k podněcování kreativity a inovací, což by pomohlo lidem ocenit produkty a služby kreativního odvětví;

31.  připomíná, že partnerství se vzděláváním může přispět také k rozvoji prostředí učení a k začlenění znevýhodněných a marginalizovaných komunit a zároveň poskytnout příležitosti lidem ze sociálně slabého prostředí;

32.  zdůrazňuje potenciál kulturních a kreativních odvětví, pokud jde o zaměstnanost mladých a reindustrializaci, a zejména poukazuje na rostoucí počet příležitostí pro mladé lidi v kulturním a kreativním odvětví díky digitálnímu prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby kulturní a kreativní odvětví zahrnuly do Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a aby poskytly finanční prostředky na podporu profesního uplatnění, podnikání a vzdělávání v těchto odvětvích, a to vytvořením systémů učňovské přípravy a usnadněním mobility a výměn prostřednictvím programů odborného vedení a stáží; vyzývá proto, aby se účinněji využívaly prostředky poskytované v rámci systému záruk pro mladé lidi;

33.   připomíná, že jedním z hlavních problémů v odvětví kulturního dědictví je postupný zánik tradičních dovedností a řemesel; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zachování dědictví, kulturní a jazykové rozmanitosti, tradičních dovedností a evropského národního, regionálního a místního know-how a aby zachovaly a podporovaly řemeslné živnosti související s kulturními a kreativními odvětvími, podporovaly a usnadnily přenos znalostí a kladly větší důraz na odborné vzdělávání a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu v zájmu přilákání talentovaných jedinců, mj. mimořádný řemeslný um ve stavebnictví a v památkové péči a restaurování; za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba budovat silné strategické vazby mezi kulturními politikami a sociálními a produktivními zdroji;

34.  vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí o profesních příležitostech v řemeslných a výrobních pozicích souvisejících s kulturními a kreativními odvětvími prostřednictvím informačních kampaní a politik na podporu předávání znalostí s cílem zachovat řemeslný um a odborné dovednosti v těchto odvětvích;

35.  vybízí členské státy, aby navázaly na pobídky v rámci Erasmus+ a podporovaly meziodvětvové přístupy mezi různými oblastmi formálního, neformálního a informálního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; vybízí zařízení vysokoškolského a odborného vzdělávání, aby vytvořila programy propojující oblasti umění, kultury, vědy, inženýrství, technologií, obchodu a další relevantní obory; žádá zejména přijetí opatření, která by překlenula propast mezi předměty STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) a IKT (informační a komunikační technologie) a předměty z oblasti umění a designu, s cílem podpořit rozvoj technických pracovních míst v kreativních odvětvích a tvůrčích pracovních míst v odvětví STEM, které jsou pro růst evropských kulturních a kreativních odvětví klíčové; zdůrazňuje nutnost podporovat střediska excelence a prosazovat výměny mezi profesemi v odvětví včetně třetích zemí a přilákat a rozvíjet tvůrčí talenty;

36.  vybízí členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi uměleckými školami, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, univerzitami a podniky v kulturních a kreativních odvětvích, a to i formou rezidenčních stáží umělců v podnikatelském a vzdělávacím prostředí, a zajistily tak lepší sladění nabízených a poptávaných dovedností na pracovním trhu a posílily konkurenční potenciál odvětví; doporučuje rozvíjet možnosti kombinace učení a práce, jako jsou systémy duálního vzdělávání;

37.  doporučuje, aby byly navrhovány a přijímány politiky zaměřené na zvýšení míry účasti občanů EU na kulturním životě, která je v mnoha členských státech EU stále na kriticky nízké úrovni; zdůrazňuje, že by to přineslo výhody jednak z hlediska péče o větší počet tvůrčích talentů, jednak pro zajištění větší a silnější poptávky po kulturních a kreativních produktech v EU;

38.  požaduje vytvoření evropského ocenění pro kreativní a kulturní odvětví po vzoru francouzsko-německého ocenění pro kreativní a kulturní odvětví;

39.  zdůrazňuje nesmírný potenciál žen inovátorek a podnikatelek a poukazuje na to, že v kulturních a kreativních odvětvích hrají důležitou roli; vybízí členské státy, aby pro tyto účely zajistily odpovídající finanční podporu a odbornou přípravu, a podtrhuje význam vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů;

40.  žádá, aby byla prověřena možnost zavedení programů mobility pro „mladé inovátory“ na podporu výměn a inovací v oblasti kultury a tvorby;

41.  bere na vědomí sdělení Komise s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ a sdílí názor, že „v rychle se měnícím světovém hospodářství budou dovednosti do značné míry určovat konkurenceschopnost a kapacitu stimulovat inovace“, že jsou „významným motorem pro investice a působí jako katalyzátor v pozitivním cyklu vytváření pracovních míst a růstu“ a že jsou „klíčové pro sociální soudržnost“; považuje za nezbytné věnovat tvůrčím dovednostem zvláštní pozornost při revizi rámce pro klíčové dovednosti a evropského rámce kvalifikací;

42.  vybízí členské státy, aby přijaly iniciativy, jako je iniciativa „kulturní bonus“ italské vlády, která všem osmnáctiletým lidem, kteří legálně pobývají v Itálii, poskytne 500 EUR výhradně na „kulturně obohacující činnosti“, například návštěvy muzeí, galerií, archeologických nalezišť a míst kulturního dědictví, nákup knih a filmů;

Financování

43.  poukazuje na to, že kulturní a kreativní odvětví těží do značné míry z veřejného financování kultury, čímž také výrazně napomáhají kulturní rozmanitosti Evropské unie; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby ve svých oblastech působnosti dávaly i nadále dostatečnou část svých rozpočtů k dispozici na veřejnou podporu kultury;

44.  zdůrazňuje nutnost posílit vládní politiky na podporu kulturních a kreativních odvětví a zlepšit rozpočty na kulturu; poukazuje na to, že veřejné financování v členských státech poznamenaly značné rozpočtové škrty, což závažným způsobem ohrožuje kulturní a tvůrčí práci v Evropě;

45.  poukazuje na úspěšné režimy daňových úlev pro kulturní a kreativní odvětví, které fungují v některých členských státech; vybízí proto všechny členské státy, aby takové režimy zavedly, a současně odsuzuje zvláštní daňová ujednání, tzv. daňová rozhodnutí, která některým společnostem umožnila nepřiměřeně snížit odváděné daně na minimum;

46.  poukazuje na to, že kulturním a kreativním odvětvím je otevřena účast na všech programech financovaných EU, nicméně je zjevné, že tato účast nedosahuje svého potenciálu; žádá Komisi, aby v prvé řadě vytvořila jednotné kontaktní místo, např. internetové stránky, pro vzájemnou interakci mezi jednotlivými generálními ředitelstvími, jichž se to týká, které by upozorňovaly na různé možnosti financování pro kulturní a kreativní odvětví, šířily informace s využitím celoevropských kulturních a kreativních sítí a vnitrostátních organizací, shromažďovaly a propagovaly příklady osvědčených postupů a zvyšovaly povědomí o specifičnosti kulturních a kreativních odvětví a nejrůznějších výzvách, jimž čelí, u finančních investorů a institucí, protože by to zajistilo větší informovanost i dostupnost financování pro tato odvětví;

47.  vyzývá Komisi, aby zapracovala na začlenění podpory EU pro kulturní a kreativní odvětví, včetně financování, do svých politik přijetím zastřešující a průřezové strategie EU; zdůrazňuje však, že je důležité mít na paměti rozmanitost kulturních a kreativních odvětví a také jejich specifické odvětvové potřeby, pokud jde o financování a inovační prostředí, a tudíž i specifické prováděcí plány, jako je společný rámcový systém pro programy Horizont 2020 a Kreativní Evropa; uznává, že financování EU má na kulturní a kreativní odvětví, zejména v určitých regionech, multiplikační efekt;

48.  uznává, že neziskové, družstevní a sociální podniky v kulturních a kreativních odvětvích hrají významnou úlohu, a vyzývá proto, aby se zabránilo jakémukoliv rozlišování ve strukturálním a sociálním financování EU, které by mohlo omezit způsobilost těchto subjektů;

49.  poukazuje na to, že přezkum VFR v polovině období a zprávy o provádění programů EU je třeba pojímat jako dvě provázané složky téhož procesu; upozorňuje na to, že především u programů Kreativní Evropa, Horizont 2020 a u strukturálních fondů (EFRR a ESF) je třeba konkrétně vyhodnotit úlohu kulturních a kreativních odvětví a jejich dopad na růst, zaměstnanost a územní soudržnost a dále je propagovat; zdůrazňuje, že tento proces by měl poskytnout solidní a jednotný základ pro přezkum VFR a pro budoucí strukturu programů EU po roce 2020;

50.  vyzývá Komisi, aby se řídila čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a stanovila kulturní a kreativní odvětví jakožto součást kulturního a kreativního sektoru horizontální prioritou programů a režimů financování EU, zejména v rámci programu Horizont 2020, programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a evropských strukturálních a investičních fondů;

51.  vyzývá Komisi, aby v plné míře využívala potenciálu synergií mezi politikami EU za účelem efektivního využití finančních prostředků dostupných v rámci programů EU, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Kreativní Evropa a COSME, a evropských strukturálních a investičních fondů na podporu většího množství projektů v rámci kulturních a kreativních odvětví;

52.  konstatuje, že je stále možné výrazně optimalizovat spolupůsobení evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s dalšími evropskými programy stanovenými v programovém období 2014–2020, které je v případě programu ErasmusRASMUS+ a Kreativní Evropa upřesněno v bodech 4.6 a 6.4 přílohy I „nařízení o společných ustanoveních“, a to jednak lepším poskytováním informací o něm v celé Unii, jednak jeho mnohem důraznějším prosazováním v členských státech a jejich regionech;

53.  vyzývá Komisi, aby upravila nebo interpretovala část nařízení Komise (EU) č. 651/2014, která se týká státní podpory pro kulturu a zachování kulturního dědictví, s ohledem na 72. bod odůvodnění nařízení a na sdělení Evropské komise ze dne 19. května 2016, aby určitá opatření v odvětví kulturního dědictví (zejména obnova a zachování) a v některých případech kulturní činnosti podporované fondy EU a dalšími regionálními fondy nespadaly pod pojem státní podpora;

54.  poukazuje na to, že záruční mechanismus programu Kreativní Evropa je jedním z nástrojů k řešení naléhavé potřeby přístupu k úvěrům na financování inovativních a udržitelných projektů v kulturních a kreativních odvětvích; připomíná, že spuštění záručního mechanismu poznamenala prodleva; zdůrazňuje, že je třeba navýšit rozpočet programu Kreativní Evropa a jeho záručního mechanismu s cílem účinně podporovat evropské kulturní a kreativní projevy, diverzifikovat příjemce financování, zaručit rovný přístup kulturních subjektů ze všech členských států k záručnímu mechanismu a zlepšit jejich účast na něm;

55.  poukazuje na to, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl pomáhat malým a středním podnikům překonávat nedostatek kapitálu a měl by se typicky zaměřovat na projekty s vyšším rizikovým profilem, než mají projekty podporované běžnými operacemi Evropské investiční banky (EIB)(22); konstatuje, že do září 2016 byla podpora poskytnuta pouze několika projektům v rámci kulturního a kreativního sektoru, který sestává zejména z malých a středních podniků s vyšším stupněm rizika, a v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a zdůrazňuje, že je třeba učinit vše pro zlepšení jejich účasti na EFSI;

56.  vyzývá EIB, aby řešila nedostatek financování kulturních a kreativních odvětví z EFSI na základě prozkoumání možné interakce s programem Kreativní Evropa a záručním mechanismem s cílem poskytnout kulturním a kreativním odvětvím půjčky odpovídající jejich účelu;

57.  vyzývá Komisi, členské státy a EIB, aby podporovaly smíšené formy financování, zejména v podobě partnerství veřejného a soukromého sektoru, s cílem řešit a napravit malou dostupnost financování vlastním kapitálem v kulturních a kreativních odvětvích;

58.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily investiční prostředí a rozšířily škálu finančních nástrojů, které jsou k dispozici mikropodnikům a malým a středním podnikům v kulturním a kreativním odvětví, o nové a inovativní režimy financování, jako jsou mikroúvěry, splatné příspěvky, skupinové financování, financování rizikovým kapitálem, počátečním kapitálem a rozvojovým kapitálem; konstatuje, že různé modely skupinového financování a skupinového investování pro kulturní a kreativní odvětví se mohou stát spolehlivým nástrojem financování kulturních a kreativních projektů a jako takové mohou být vítaným doplňkem tradičních zdrojů finanční podpory pro kulturní a kreativní odvětví jako celek; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby nadále sledovaly a podporovaly vývoj trhu se skupinovým financováním, zapojily veřejné instituce, lépe využívaly možnosti institucionálního skupinového financování, koordinovaly různé regulační přístupy, zajistily příslušnou srozumitelnost uplatňování předpisů EU, vypracovaly osvědčené postupy a odstraněním zátěže zdokonalily regulační rámec či v případě potřeby zvážily návrh nového regulačního nástroje; poukazuje však na skutečnost, že tento způsob financování nemůže nahradit udržitelné financování kulturních a kreativních odvětví z veřejných a soukromých zdrojů;

59.  považuje za nutné zlepšit úlohu, kterou v kulturních a kreativních odvětvích hrají veřejné investiční banky, a to tak, aby více zpřístupnily úvěry pro malé a střední podniky a pomohly podnikům rozšířit jejich tržní a vývozní aktivity;

60.  domnívá se, že má-li se zlepšit přístup k financování v rámci kulturních a kreativních odvětví, je nutné rozvíjet odborné znalosti v oblasti určování a posuzování hodnoty nehmotného majetku, který by mohl být použit jako zajištění; zdůrazňuje nutnost zvýšit mezi finančními investory a institucemi znalosti o zvláštnostech kulturních a kreativních odvětví a různých výzvách, jimž čelí, vzhledem k tomu, že je těmto odvětvím připisován vyšší stupeň rizika; vítá, že Komise v této souvislosti zahrnula do záručního mechanismu programu Kreativní Evropa systém odborné přípravy pro finanční zprostředkovatele, protože se tím rovněž může zlepšit schopnost těchto odvětví oslovit a přesvědčit externí investory; považuje nicméně za užitečné prosazovat úspěch tohoto systému, a pokud se osvědčí, rozšířit ho na různé oblasti politik;

61.  vybízí za tímto účelem k prosazování systému protokolů týkajících se aktiv duševního vlastnictví, který by umožnil ocenění práv duševního vlastnictví, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly potřebné mechanismy s cílem zvýšit „obchodovatelnost“ práv duševního vlastnictví a zajistit uznání jejich plné hodnoty jako aktiv;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 83. (2) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104. (5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289. (7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33. (9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009. (10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0293. (11) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95. (12) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40. (13) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135. (14) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142. (15) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25. (16) Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223. (17) OECD/EUIPO (2016), Obchod s padělaným a pirátským zbožím – mapování ekonomického dopadu, OECD Publishing, Paříž. (18) Ve sdělení Komise se v této souvislosti mluví o odvětvích, jako je: architektura, archivy a knihovny, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, výtvarné a scénické umění, ediční činnost a rozhlasové vysílání. (19) Zpráva s názvem „Industry-Level Analysis Report, (2013), Intellectual property rights intensive industries: contribution to economic performance and employment in the European Union“, s. 8 https://euipo.europa.eu/ohimportal/documents/11370/80606/IP+Contribution+study. (20) Studie Evropské komise EASME/COSME/2015/003. (21) Referenční údaje ke studii budou doplněny po zveřejnění. Všechny údaje uvedené v tomto usnesení vycházejí z této studie. (22) Nařízení (EU) č. 2015/1017.