Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), které stanovují rovnost žen a mužů jako jednu z hlavních zásad, na kterých je EU založena,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Pekingskou akční platformu OSN (1995) pro rovnost, rozvoj a mír,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1820 (2008), č. 1325 (2000) a nedávnou rezoluci č. 2242 (2015) o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze září 1995 a akční program mezinárodní konference o populaci a rozvoji (káhirská konference) ze září 1994 a výsledky jejich hodnotících konferencí,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. listopadu 2015 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) (SWD(2015)0500),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 18. února 2008 o evropské politice sousedství, na závěry ze zasedání Rady ze dne 20. dubna 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství a na závěry ze zasedání Rady ze dne 14. prosince 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

–  s ohledem na společné prohlášení s názvem „Východní partnerství: cesta vpřed“ vydané na summitu Východního partnerství, který se konal ve Vilniusu ve dnech 28. a 29. listopadu 2013,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Rize ve dnech 21.–22. května 2015,

–  s ohledem na dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (AA/DCFTA) mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou na straně druhé,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství(1) (ENI),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 20. července 2015 o akčním plánu pro lidská práva a demokracii 2015–2019,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. října 2015 týkající se akčního plánu pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020,

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysokého představitele Unie ze dne 21. září 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o zabíjení na základě pohlaví: chybějící ženy?(5),

–  s ohledem na svá předcházející usnesení a na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(6),

–  s ohledem na projekt Rady Evropy na zlepšení přístupu žen ke spravedlnosti v pěti státech Východního partnerství,

–  s ohledem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy z roku 2011,

–  s ohledem na zprávy istanbulského protikorupčního akčního plánu OECD pro jednotlivé země a zprávy o pokroku pro země Východního partnerství;

–  s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce o genderové rovnosti, jmenovitě Úmluvu o rovnosti v odměňování (č. 100) z roku 1951, Úmluvu o diskriminaci zaměstnání a povolání (č. 111) z roku 1958, Úmluvu o pracovnících s povinnostmi k rodině (č. 156) z roku 1981 a Úmluvu o ochraně mateřství (č. 183) z roku 2000,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0365/2016),

A.  vzhledem k tomu, že je podle pražské deklarace Východní partnerství založeno na závazcích k dodržování zásad mezinárodního práva a základních hodnot, mezi něž mimo jiné patří demokracie, principy právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že prohlášení z Rigy uvedlo rovnost žen a mužů jako „novou slibnou oblast spolupráce“;

B.  vzhledem k tomu, že klíčovou zásadou přepracované EPS, jež zohledňuje konkrétní situaci každé země, je výraznější rozlišování mezi partnerskými zeměmi a větší pocit odpovědnosti z jejich strany;

C.  vzhledem k tomu, že je rovnost žena mužů zakotvena v ústavách a právních systémech všech zemí Východního partnerství a všechny jeho země bez výhrad ratifikovaly většinu důležitých mezinárodních úmluv v této oblasti; vyjadřuje politování nad skutečností, že ženy v zemích Východního partnerství stále trpí sociální diskriminaci;

D.  vzhledem k tomu, že všechny země Východního partnerství vytvořily strategie, programy nebo akční plány na zlepšení situace žen;

E.  vzhledem k tomu, že v zemích Východního partnerství v roce 2015 ženy zastávaly pouze 17 ze 136 hlavních ministerských pozic, tvořily v průměru 36 % zvolených poslankyň parlamentů a představovaly průměrně jen 17 % nejvyšších pozic ve státní správě; vzhledem k tomu, že jen tři politické strany v tomto regionu vedly ženy;

F.  vzhledem k tomu, že vertikální a horizontální segregace zaměstnání žen na pracovních trzích ve státech Východního partnerství je v jejich společenských a kulturních normách i nadále hluboce zakořeněná; vzhledem k tomu, že jsou ženy také zatíženy „druhou směnou“ neplacené práce v domácnosti;

G.   vzhledem k tomu, že stereotypy běžně se vyskytující ve společnosti přisuzují ženám podřízenou úlohu; vzhledem k tomu, že se tyto stereotypy začínají vyvíjet v průběhu dětství a promítají se do rozhodnutí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a dále též i na trhu práce;

H.  vzhledem k tomu, že mnoho žen ve venkovských oblastech, které nemají jiné možnosti, tíhne k přijímání málo placených zaměstnání v zemědělství, která často nejsou oficiálně registrována a jsou bez práv na sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že odstranění nerovnosti mezi muži a ženami v zemědělství by mohlo pomoci zajistit rovný přístup k zaměstnání pro muže a ženy i rovné odměňování za práci stejné hodnoty;

I.   vzhledem k tomu, že se ženy a muži v zemích Východního partnerství často potýkají s problémy při přístupu ke službám a právu na sexuální a reprodukční zdraví a stále existují vážné překážky pro chudé ženy, migranty, etnické menšiny a ty, kteří žijí ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že méně než 50 procent žen v zemích Východního partnerství používá moderní metody antikoncepce a v některých zemích jde i o méně než 20 %, přičemž hlavními důvody jsou špatné poradenství, vysoké náklady a nedostatek výběru a nespolehlivé dodávky antikoncepce;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávají závažné nedostatky v přístupu ke spravedlnosti pro ženy, jež byly oběťmi násilí páchaného na základě pohlaví, zejména když nejsou trestně stíhány všechny formy násilí páchaného na ženách, když mnohé takové trestné činy nejsou hlášeny a když je financování podpůrných služeb ze strany státu dostupné málo nebo vůbec není dostupné;

K.  vzhledem k tomu, že ač jsou mezi zeměmi Východního partnerství významné rozdíly, pokud jde o výskyt násilí páchaného na ženách a přijatelnost tohoto násilí, je míra jeho výskytu relativně vysoká, když ve čtyřech ze šesti zemí je celoživotní míra výskytu fyzického násilí vyšší než 20 %; vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek srovnatelných údajů k určení míry výskytu fyzického, sexuálního a psychologického násilí na pracovištích, a to velmi pravděpodobně z důvodu jeho nedostatečného hlášení; vzhledem k tomu, že riziko násilí je daleko vyšší pro ženy z etnických menšin, jako jsou Romky;

L.  vzhledem k tomu, že země Východního partnerství jsou i nadále zeměmi původu a v některých případech tranzitními a cílovými zeměmi pro obchodování s lidmi včetně žen a mladých dívek, a to i pro sexuální vykořisťování;

M.  vzhledem k tomu, že rozvoji v regionu i nadále brání vleklé konflikty, jež mají vážné dopady na životy a lidská práva postižených lidí včetně žen a dívek;

N.  vzhledem k tomu, že pokračující konflikt na východě Ukrajiny prohloubil genderové stereotypy, které zdůrazňují muže jako ochránce a ženy jako podporující pečovatelky i omezené zapojení a účast žen při řešení konfliktů;

O.  vzhledem k tomu, že na Ukrajině bylo od začátku konfliktu vnitřně vysídleno více než 1,5 milionu lidí – z nichž dvě třetiny tvoří ženy a děti – a tito lidé trpí zhoršeným přístupem ke zdravotní péči, bydlení a zaměstnanosti;

P.  vzhledem k tomu, že romské dívky v Moldavsku stráví ve škole v průměru méně než čtyři roky, zatímco neromské dívky 11 let, a to v důsledku dětských manželství a manželství uzavřených v raném věku, neplánovaného těhotenství a odpovědnosti za péči o děti;

Q.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou odhodlány chránit, naplňovat a dodržovat lidská práva žen a dívek a důrazně je podporují ve všech vnějších vztazích, a to i nad rámec rozvojové spolupráce;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů nadále zůstává horizontální prioritou v rámci evropské politiky sousedství (EPS) a evropského nástroje sousedství (ENI), a k tomu, že by přepracovaná EPS měla zahrnovat zlepšenou podporu občanské společnosti a obnovené zaměření na důležitost rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje pro dosahování rovnosti žen a mužů ve Východním partnerství velmi významnou roli;

S.  vzhledem k tomu, že několik programů EU je otevřeno zemím Východního partnerství, například Erasmus+, Cosme, Kreativní Evropa a Horizont 2020;

T.  vzhledem k tomu, že prenatální péče, kvalifikovaná asistence při porodu, záložní pohotovostní porodnická péče a základní potřeby na místě jsou pro snížení úmrtnosti rodiček zásadní; vzhledem k tomu, že země Východního partnerství stále zaostávají při poskytování pomoci všem ženám, zejména těm v nejchudších a nejvzdálenějších oblastech, i těm, které patří do marginalizovaných skupin, jako jsou národnostní menšiny, migranti a ženy se zdravotním postižením;

1.  domnívá se, že je nutné zlepšit situaci v oblasti práv žen v zemích Východního partnerství; poukazuje na to, že hluboké hospodářské změny a ekonomická nejistota měly na ekonomickou situaci žen negativní dopad a vedly k nedostatkům v jejich faktické rovnosti;

2.  poukazuje na to, že celková politická stabilita a dodržování lidských práv jsou obecně nezbytným předpokladem pro posílení práv žen a zlepšení jejich situace v dotčených zemích;

3.  vyjadřuje nutnost ze strany zemí Východního partnerství učinit okamžité kroky ke zvýšení rovnosti žen a mužů ve společnosti, včetně přijímání vnitrostátních akčních plánů a spolupráce s mezinárodními organizacemi a zúčastněnými stranami z občanské společnosti;

4.  vyzývá země Východního partnerství, aby ve svých protidiskriminačních rámcích překonávaly nedostatky a používaly více právní předpisy proti diskriminaci na základě pohlaví, a to včetně většího používání mezinárodních norem v soudních rozhodnutích tak, aby zvýšily vymahatelnost zákonů a ukončily porušování práv žen v těchto zemích;

5.  konstatuje, že v některých zemích Východního partnerství je i přes dekriminalizaci homosexuality situace osob LGBTI stále nejistá a alarmující; co nejdůrazněji odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí proti osobám LGBTI a vyzývá vnitrostátní orgány, aby přijaly zákony a politiky pro boj proti všem formám diskriminace na základě sexuální orientace;

6.  zdůrazňuje, že jsou potřebné veřejné informační kampaně a institucionální změny zaměřené na odstranění vážných stereotypů týkajících se žen, jež negativně ovlivňují všechny oblasti zapojení žen do společnosti;

7.  vyzývá vnitrostátní orgány, aby byly bdělé a rozhodné a ukládaly sankce osobám, které urážejí nebo stigmatizují LGBTI osoby, a to zejména ve veřejné správě a veřejném prostoru;

Zapojení žen do procesů rozhodování

8.  odsuzuje skutečnost, že v mocenských strukturách států Východního partnerství výrazně a znatelně chybí ženy;

9.  poukazuje a přetrvávající diskriminační praktiky na politických scénách zemí Východního partnerství, kde i v případě, že se ženám podaří dosáhnout politické a rozhodovací pozice na vysoké úrovní, jsou i nadále zpochybňovány jejich schopnosti a dovednosti;

10.  vyzývá k poskytnutí rovného přístupu k moci a k zastoupení ženám na všech úrovních veřejné správy a rozhodování, aby byla podpořena jejich úloha ve vedení; uznává zásadní úlohu organizací občanské společnosti a mezinárodních nevládních organizací v tom, že posilují pozitivní reformy a opatření na ochranu práv žen a zlepšují jejich účast v politických a hospodářských činnostech; vybízí k výměně osvědčených postupů na podporu politické účasti žen v decentralizovaných institucích a místních orgánech; zdůrazňuje, že udržitelných výsledků lze nejlépe dosáhnout, pokud je prosazují politické strany, a podtrhuje tedy klíčovou úlohu evropských politických stran a jejich ženských sekcí;

11.  vyzývá státy Východního partnerství, aby prosazovaly a posilovaly zapojení žen v politice a ve vedoucích úlohách; zdůrazňuje, že by bylo prospěšné zvýšit zapojení žen do správy, která řídí klíčové reformy, jako jsou protikorupční a ekonomické reformy; vítá veškeré úsilí zaměřené na dosažení tohoto cíle, jako jsou povinné kvóty pro kandidátní listiny, granty, poskytování školení a podpory političkám a aktivistkám a programy mentorování a informační kampaně, které mění veřejné vnímání žen ve sdělovacích prostředcích;

12.  zdůrazňuje kladnou úlohu Parlamentního shromáždění Euronest, kterou může hrát při podpoře politické účasti žen a jejich viditelnosti v rámci Východního partnerství; vítá první schůzi Fóra žen Euronest, která se konala v březnu 2016; zároveň obecněji vyzývá k vytváření nadnárodních sítí pro ženy v politice a jejich podpoře ze strany EU;

13.  silně podporuje účast a úlohu žen ve vládních a nevládních protikorupčních organizacích, činnostech a programech a v boji proti korupci; je toho názoru, že zvýšená účast žen v politickém životě a ve vysokých správních funkcích v zemích Východního partnerství by přispěla k obnovení politické třídy a tím i k probíhajícím politickým přechodům;

14.  připomíná, že volební pozorovatelské mise EU a další mezinárodní volební pozorovatelské mise ve svých zprávách poskytují doporučení týkající se účasti žen ve volebním procesu; vyzývá EU, aby plně využila těchto doporučení v rámci evropské politiky sousedství;

Zapojení žen v ekonomice

15.  konstatuje, že celkově jsou ženy do relativně značné míry do pracovní síly v zemích Východního partnerství začleněny, ale jejich zapojení v ekonomice v poslední době klesá;

16.  konstatuje, že genderové stereotypy a diskriminace žen brání většímu začlenění žen na pracovním trhu a jsou hlavní příčinou dalších bariér pro podnikatelské aktivity žen;

17.  odsuzuje skutečnost, že jsou ženy v daleko vyšší míře zaměstnány ve službách a ve státním sektoru se značně nižšími mzdami, než jsou v odvětvích zaměstnávajících většinu mužů, a že rozdíly v odměňování žen a mužů zůstávají vysoké a mohou představovat až 50 % a že ženy v přístupu k vedoucím pozicím čelí kulturním a sociologickým bariérám, což se často děje i v EU;

18.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ve všech zemích Východního partnerství jsou ženy aktivní převážně v odvětvích s nízkými platy navzdory jejich vyšší úrovni vzdělání; vyzývá k zapojení žen do rozhodování a do procesu provádění hospodářských politik, k podpoře obchodních programů pro integraci a podpoře žen ve firmách a podnicích a k provádění místních rozvojových projektů zaměřených na posílení hospodářského postavení žen v zemích Východního partnerství; vybízí k cílenému přístupu k zajištění více ženských vzorů ve vedoucích a manažerských pozicích, aby mladší generace mohly věřit ve své schopnosti být vedoucími osobami ve všech oblastech práce; zdůrazňuje, že je třeba, aby se ženy aktivně angažovaly v odborech, a zdůrazňuje, že aby ženy za stejnou práci dosahovaly stejné odměny, je třeba nutně překonat diskriminační právní a strukturální překážky, se kterými se v pracovním prostředí setkávají, s cílem dosáhnout zrušení rozdílů ve výši odměny za práci a ve výši důchodu mezi oběma pohlavími;

19.  konstatuje, že pro zlepšení zapojení žen na pracovním trhu jsou rozhodující dostupné služby péče o děti a jednoznačná ustanovení o rodičovské dovolené; konstatuje, že v některých případech má jejich nedostupnost vliv na přístup dívek a mladých žen ke vzdělání a jejich kariérní rozvoj, neboť nemají nikoho, kdo by pečoval o jejich sourozence;

20.  zdůrazňuje, že za péči o starší a závislé osoby nesou odpovědnost nejčastěji ženy a že ženám s dětmi je často bráněno v jejich profesní reintegraci; zdůrazňuje, že rovné sdílení neplacené práce, jako je péče a domácí povinnosti, mezi muži a ženami je jedním ze základních předpokladů pro účast žen na trhu práce a jejich hospodářskou nezávislost; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány, aby dále posilovaly sítě zařízení kvalitní péče o starší a závislé osoby;

21.  zdůrazňuje, že ochranná právní ustanovení, která existují v některých zemích Východního partnerství a zakazují zaměstnávání žen na potenciálně nebezpečných pracovních místech, omezují přístup žen k některým profesím a práci a dále omezují jejich možnosti na pracovním trhu; vybízí dotyčné země, aby tato ustanovení přezkoumaly;

22.  poukazuje na důležitost dobrého a kvalitního vzdělání a odborné přípravy pro ženy a dívky s cílem usnadnit jim začlenění na pracovním trhu, jakož i úlohu vzdělání v odstraňování stereotypů týkajících se úlohy žen; zdůrazňuje potřebu zaměřené podpory a mentorování pro podnikatelky, které často nemají přístup k úvěrům nebo k obchodním sítím a čelí značné regulační zátěži;

23.  vybízí, aby byla pro ženy rozvíjena sociální ekonomika a aby bylo usnadňováno využívání mikroúvěrů coby nástrojů vedoucích k ekonomické nezávislosti žen a ke stimulaci podnikatelských programů, jež usilují o zapojení žen v podnicích a ve společnostech; v tomto ohledu připomíná zásadní význam transparentnosti, spravedlivého přístupu a dostupnosti informací o nástrojích finanční podpory;

24.  žádá, aby všechny děti měly rovný přístup ke vzdělávání, a to na všech úrovních péče o děti, včetně předškolního, základního, středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, a ke vzdělávání v oblastech vědy, technologie, inženýrství a matematiky (STEM), a aby se přitom věnovala zvláštní pozornost vzdělávání a odborné přípravě dívek žijících ve venkovských oblastech, což pomůže podporovat růst v klíčové oblasti hospodářského rozvoje; vyzývá k tomu, aby byly ženám otevřeny veškeré možnosti vzdělávání a povolání, která jsou jim stále zakázaná; zdůrazňuje problém dětské práce, která brání dětem získat přístup k odpovídajícímu vzdělání nebo odborné přípravě a která bude mít následně dopad na jejich schopnost dosáhnout dobrého postavení na trhu práce; podporuje širší sdružení partnerských zemí s agenturami a programy EU, jako je program Horizont 2020, Kreativní Evropa, COSME a Erasmus+;

25.  zdůrazňuje, že dětská práce je nadále zásadním problémem v některých zemích Východního partnerství, zejména v Moldavsku, Gruzii a Ázerbájdžánu; vyzývá tyto země, aby stanovily konkrétní cíle pro odstranění všech forem dětské práce a zajistily plné prosazování příslušných zákonů;

Násilí páchané na ženách

26.  vyjadřuje potřebu bojovat proti domácímu násilí a násilí na základě pohlaví včetně sexuálního obtěžování a obchodování s lidmi s cílem sexuálního vykořisťování v zemích Východního partnerství, jež často nebývá nahlášeno z důvodu společenské přijatelnosti takového chování;

27.  odsuzuje využívání sexuálního násilí na ženách a dívkách jako válečné zbraně, včetně masového znásilňování, sexuální otroctví, prostituce, pronásledování na základě příslušnosti k určitému pohlaví včetně obchodování s lidmi, i sexuální turistiky; zdůrazňuje nutnost bojovat proti vynuceným sňatkům, jak je definuje Organizace spojených národů (OSN), včetně dětských sňatků/sňatků v raném věku, a vyzývá východní sousedy, aby se důsledně postavily proti jakékoli formě vykořisťování a zneužívání žen prostřednictvím náhradního mateřství; vyzývá státy Východního partnerství, aby naléhavě podnikly kroky za účelem předcházení závažným trestným činům tohoto druhu, spáchaným v jejich jurisdikci i mimo jejich území, a jejich potrestání; zdůrazňuje, že jsou nutné dostatečné finanční prostředky pro iniciativy proti násilí na ženách a dívkách, které zaručí dlouhodobější přístup k účinným službám pro oběti a pozůstalé, a proto by měly mít dostatečné personální a kapacitní vybavení; žádá, aby byla ve prospěch obětí násilí, zejména pokud pečují o děti, naléhavě přijata pozitivní opatření, jako jsou programy odborného vzdělávání, pro jejich začlenění na trhu práce;

28.  upozorňuje na skutečnost, že trestné činy spáchané na základě příslušnosti k pohlaví a trestné činy sexuálního násilí jsou zahrnuty v Římském statutu mezi válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo trestné činy spáchané v souvislosti s genocidou či mučením; v této souvislosti vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2106 o prevenci sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech, která byla přijata dne 24. června 2013;

29.  zdůrazňuje, že je třeba zavést účinné ochranné mechanismy pro obhájkyně lidských práv;

30.  vyzývá země Východního partnerství, aby věnovaly více zdrojů na boj proti všem formám násilí páchaného na ženách, a to včetně změn právních nástrojů a poskytování pomoci obětem násilí; zdůrazňuje, že k boji proti společenským stereotypům, které dále stigmatizují oběti znásilnění a násilí, jsou potřebné institucionální změny;

31.  zdůrazňuje význam cíle udržitelného rozvoje č. 5 se zvláštním ohledem na jeho bod 2, jenž vyzývá k odstranění všech forem násilí na ženách a dívkách ve veřejné a soukromé sféře, a dále zdůrazňuje, že je nutné revidovat stávající právní předpisy v zemích Východního partnerství týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách v souvislosti s tím, aby účinně bránily a odstraňovaly násilí na ženách a dívkách se zvláštním zřetelem k tomu, že se zákony musí zabývat všemi formami násilí (fyzickým, sexuálním, psychickým, hospodářským) a stanovovat přiměřené tresty pro pachatele i odškodnění obětí a pozůstalých;

32.  vyzývá země Východního partnerství, aby vypracovaly opatření, jež zajistí, že systém soudnictví bude zohledňovat rovnost žen a mužů, a to i prostřednictvím vzdělávání právníků, policistů a ostatních pracovníků zabývajících se oznamováním a nahlašováním násilí na ženách a dívkách, aby byly oběti takového násilí řádně vyslyšeny, a dále vyzývá k větší spolupráci a odbornosti ze strany policie, právníků, lékařů, psychologů, orgánů a dobrovolnických organizací, které se obětem takových útoků věnují;

33.  znovu opakuje, že výběr nenarozených dětí na základě pohlaví je krutou formou násilí páchaného na základě pohlaví a porušováním lidských práv; vybízí k pořádání informačních kampaní s cílem změnit postoje společnosti ohledně praktik výběru nenarozených dětí na základě pohlaví a vyzývá ke zvýšení úsilí o jeho prevenci a k boji proti němu;

34.  naléhavě vyzývá vlády, aby zvýšily úsilí o vyšetřování a trestní stíhání osob podezřelých z obchodování s lidmi a o odsouzení obchodníků s pracovní silou a s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, chránily integritu dotčených žen podle „severského modelu“ a aby podporovaly partnerské neziskové organizace, jež obětem poskytují rehabilitační a reintegrační služby;

35.  vyzývá k větší spolupráci mezi státy Východního partnerství na jedné straně a agenturami EU a donucovacími orgány členských států na straně druhé s cílem bojovat proti obchodování s lidmi, které je rovněž jednou z nejziskovějších činností organizovaného zločinu, a rozbít zločinecké sítě;

36.  vybízí země Východního partnerství, aby co nejdříve podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám, neboť ji žádná z dotčených zemí neratifikovala, a vyzývá orgány, aby zavedly národní strategie pro boj proti násilí páchanému na ženách a přísně monitorovaly jejich účinné provádění;

37.  vyzývá k uplatňování Pekingské akční platformy na poli vzdělávání a zdravotnictví coby základních lidských práv, což zahrnuje přístup k dobrovolnému plánování rodiny a k celé škále služeb v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví, včetně antikoncepce, bezpečného a legálního potratu i sexuální výchovy;

38.  zdůrazňuje, že riziko úmrtí na rakovinu děložního čípku je desetkrát vyšší v zemích Východního partnerství než v západní Evropě a jedná se o nejčastější typ rakoviny u žen ve věku 15–44 let, a proto má dalekosáhlé dopady na strukturu společnosti; vyzývá k tomu, aby ve snaze bojovat proti těmto trendům byly vytvořeny vnitrostátně organizované screeningové a očkovací programy;

39.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že ženám ze zemí Východního partnerství budou práva, jako je přístup k vízům, právo na legální pobyt a sociální práva, udělována individuálně, a nikoli v závislosti na jejich rodinném stavu nebo manželském vztahu;

40.  zdůrazňuje, že je nutné, aby postupy sjednocování rodin poskytovaly ženám a dívkám, které se připojují ke svým rodinám v EU, individuální práva, aby tyto ženy a dívky nemusely být závislé na potenciálně zneužívajícím vztahu se členem rodiny, pokud jde o jejich přístup ke zdraví, vzdělávání nebo práci;

Úloha žen v mírovém řešení konfliktů

41.  zdůrazňuje úlohu žen při řešení konfliktů, budování míru a krizových situacích spojených s konflikty, jako je poskytování humanitární pomoci vysídleným osobám; zdůrazňuje, že by ženy měly být plně zapojeny do mírových jednání, úsilí o rekonstrukci a do procesu politické transformace;

42.  podporuje další úsilí o mírové řešení konfliktů a vyzývá k většímu zapojení žen do těchto procesů v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN 1325 a 2242 o ženách, míru a bezpečnosti;

43.  vyzývá k zajištění zvláštní ochrany pro ženy a dívky žádající o azyl, protože ženy a dívky jsou obzvlášť zranitelné a mohou prchat před násilím na základě pohlaví, ale v rámci postupu udělování statusu uprchlíka nemusí být schopny nebo ochotny sdělit příslušné informace;

Příklady osvědčených postupů

44.  zdůrazňuje důležitost výměny osvědčených postupů a pozitivních příkladů, které mohou využít i další země Východního partnerství; domnívá se, že mezi projekty, jež je třeba vyzdvihnout, patří iniciativa UN Women – UNDP s názvem „Ženy v politice v Moldavsku“, která je financována švédskou vládou a jež podporuje budování kapacit žen v politice a osvětové kampaně týkající se přínosu žen pro politický proces;

45.  vítá program EU a EBRD „Země Východního partnerství – Ženy v podnikání“, který nabízí malým a středním podnikům, v jejichž čele stojí žena, přístup k financování a poradenství v oblasti podnikání prostřednictvím úvěrových linek, podpory řízení rizik a technické pomoci místním partnerským bankám, které s malými a středními podniky vedenými ženami spolupracují, a dále poradenské služby, vzdělávání a mentoring v oblasti podnikání;

46.  poukazuje na pozitivní příklady většího zapojení žen do řešení konfliktů a procesu smiřování, jako je iniciativa nadace National Peace Foundation (USA) „Zakavkazský dialog žen pro mír a bezpečnost“, která byla zahájena v roce 1994 za účelem zapojení kavkazských žen do různých projektů, jako například do rehabilitace dětských obětí války a osvěty pro budování míru a demokracie;

47.  podporuje projekty zaměřené na zvyšování sebevědomí žen, na zajištění jejich účasti a posílení jejich moci a autority při přijímání rozhodnutí ve všech oblastech, které ovlivňují jejich životy; upozorňuje zvláště na úlohu svobody projevu a přesvědčení při posilování postavení žen; rozhodně podporuje projekty na posílení postavení žen, které se zaměřují na prosazování účasti žen v místních volbách, jako je projekt WiLD (Ženy v místní demokracii), díky němuž bylo ve volbách v Arménii v letech 2013 a 2014 zvoleno 70 % žen, které se tohoto projektu účastnily, či na podporu jejich zapojení do provádění hospodářských politik, jako je například projekt Rozvojového programu OSN, který je nyní realizován v Ázerbájdžánu a zaměřuje se na podporu zakládání podniků vedených ženami v regionu Masalli; vítá projekt Rady Evropy na zlepšení přístupu žen ke spravedlnosti v pěti zemích Východního partnerství, jehož cílem je odhalit překážky pro rovný přístup žen ke spravedlnosti, podpořit jejich odstranění a posílit schopnost zemí Východního partnerství navrhnout opatření, která zajistí, aby systém soudnictví zohledňoval rovnost žen a mužů, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy právníků;

Podpora EU v kontextu evropské politiky sousedství

48.  zdůrazňuje, že za posledních pět let byla v rámci 121 projektů a programů na podporu rovnosti žen a mužů v evropském sousedství vynaložena částka 103 miliony EUR, z toho 5 milionů EUR na program „Země Východního partnerství – Ženy v podnikání“; uznává, že EU již výrazně přispěla k naplňování cílů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, mimo jiné prostřednictvím nástroje vzájemné pomoci TAIEX, který podporuje reformu veřejné správy a prosazuje spolupráci v oblasti základních zásad a politik;

49.  poukazuje na to, že ačkoli je rovnost žen a mužů horizontální zásadou evropské politiky sousedství a evropského nástroje sousedství, měly by být v této oblasti sledovány konkrétnější a měřitelnější cíle, mimo jiné pokud jde o nový akční plán pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020; zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba přijmout začleňování hlediska rovnosti pohlaví jako strategii pro dosažení rovnosti žen a mužů a uskutečňovat pozitivní opatření v rámci národních akčních plánů evropské politiky sousedství;

50.  vyzývá Komisi, aby začlenila hledisko rovnosti žen a mužů ve všech oblastech evropské politiky sousedství a evropského nástroje sousedství, a zajistila tak rozvoj a sledování konkrétních cílů v oblasti rovnosti žen a mužů;

51.  konstatuje, že v rámci revidované evropské politiky sousedství by se měly zprávy pro jednotlivé země zaměřovat na priority dohodnuté s partnery; vítá skutečnost, že pravidelné zprávy sledující vývoj v sousedních zemích se budou zaměřovat i na rovnost žen a mužů;

52.  naléhavě vyzývá k zařazení otázky práv žen a rovnosti žen a mužů spolu s navrhovanými kroky na program pravidelných politických a lidskoprávních dialogů s partnery ze zemí Východního partnerství;

53.  zdůrazňuje významnou úlohu parlamentní diplomacie ve všech uvedených oblastech a potřebu vyměňovat si osvědčené postupy;

54.  pokládá za důležité sbírat harmonizované údaje o situaci žen v zemích Východního partnerství; podporuje možnost zavedení indexu rovnosti žen a mužů, který vyvinul Evropský institut pro rovnost žen a mužů, v zemích Východního partnerství v rámci projektů financovaných z prostředků evropského nástroje sousedství;

55.  zdůrazňuje, že je třeba poskytovat podporu z evropského nástroje sousedství místním ženským organizacím a občanské společnosti, jež mohou nejlépe oslovit místní obyvatelstvo a přispět ke zvyšování povědomí a k řešení problémů, kterým čelí ženy a dívky v regionech;

56.  vybízí členské státy k vytvoření silnějších dvoustranných a vícestranných vazeb se zeměmi Východního partnerství a k aktivnímu zapojení do přechodné pomoci, technické podpory a sdílení zkušeností; je přesvědčen, že by členské státy, které jsou v těsné fyzické blízkosti k zemím Východního partnerství, mohly hrát důležitou úlohu při usnadňování vytváření silnějších vazeb a při zapojování ostatních členských států do partnerství se zeměmi Východního partnerství;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0018. (3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0470. (4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0350. (5) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 21. (6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0272.