Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 10. května 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu
 Ochrana před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ***I
 Ochrana před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ***I
 Dohoda mezi EU a Libérií o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu ***
 Dohoda EU-Mauritánie v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek ***
 Dohoda o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) s Koreou ***
 Nové nástroje územního rozvoje v politice soudržnosti v období 2014-2020
 Statistika týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic ***I
 Politika soudržnosti v horských regionech EU

Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu
PDF 323kWORD 68k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. dubna 2016, kterým se opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (C(2016)2002 – 2016/2656(DEA))
P8_TA(2016)0205B8-0515/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2016)2002),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 11. března 2016, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že proti nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku,

–  s ohledem na dopis Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 21. dubna 2016,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie(1), a zejména na čl. 278, 279 a čl. 284 odst. 5 tohoto nařízení,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 28. dubna 2016, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že po přijetí nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341(2) se zjistilo, že v části týkající se zjednodušení byly některé formuláře v příloze 12 chybně opomenuty, což bude mít velmi negativní dopad pro celní orgány a obchodníky, pokud tyto formuláře nebudou přidány do 1. května 2016, kdy příslušná ustanovení celního kodexu a jeho prováděcí opatření vstoupí v platnost;

B.  vzhledem k tomu, že v téže příloze 12 v části týkající se zjednodušení byly rovněž zjištěny některé chyby týkající se terminologie použité na formulářích, a k tomu, že pokud tyto chyby nebudou opraveny, bude to mít dopad na právní jasnost a přiměřenost celního kodexu a jeho prováděcích ustanovení;

C.  vzhledem k tomu, že by tedy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 mělo být opraveno tak, že v příloze 12 v části týkající se zjednodušení budou zahrnuty opomenuté formuláře a v téže části dotčené přílohy budou stávající formuláře nahrazeny;

D.  vzhledem k tomu, že k zajištění hladkého fungování celní unie a toho, že nedojde k narušení obchodních toků, je nutné, aby toto nařízení v přenesené pravomoci bylo platné od 1. května 2016;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci může vstoupit v platnost pouze po uplynutí lhůty pro dohled ze strany Parlamentu a Rady, pokud Parlament nebo Rada nevysloví námitku, nebo pokud před uplynutím dané lhůty jak Parlament, tak i Rada informují Komisi o tom, že námitku nevysloví; vzhledem k tomu, že čl. 284 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví, že lhůta pro přezkum je dva měsíce od data oznámení, což znamená, že uplyne dne 9. června 2016, a může být prodloužena o další období dvou měsíců;

F.  vzhledem k tomu, že Komise z důvodů naléhavosti dne 11. března 2016 požádala o to, aby Evropský parlament potvrdil nařízení v přenesené pravomoci dříve, tj. před datem 1. května 2016;

1.  prohlašuje, že proti tomuto nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.03.2016, s. 1).


Ochrana před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ***I
PDF 402kWORD 83k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění) (COM(2014)0660 – C8-0229/2014 – 2014/0305(COD))
P8_TA(2016)0206A8-0257/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0660),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8–0229/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(2),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0257/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie  (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1037.)

(1) Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 129.
(2) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Ochrana před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ***I
PDF 400kWORD 85k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění) (COM(2014)0667 – C8-0232/2014 – 2014/0309(COD))
P8_TA(2016)0207A8-0256/2015

(Zvláštní legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0667),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8–0232/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0256/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1036.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Dohoda mezi EU a Libérií o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu ***
PDF 315kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody mezi Evropskou unií a Liberijskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě (13015/2015 – C8-0402/2015 – 2015/0224(NLE))
P8_TA(2016)0208A8-0142/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13015/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody o partnerství v odvětví udržitelného rybolovu mezi Evropskou unií a Liberijskou republikou (13014/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0402/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0142/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody a protokolu k ní;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Liberijské republiky.


Dohoda EU-Mauritánie v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek ***
PDF 318kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se na dobu čtyř let stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie (12773/2015 – C8-0354/2015 – 2015/0229(NLE))
P8_TA(2016)0209A8-0147/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12773/2015),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu na období dvou let (12776/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0354/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a na čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0147/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Mauritánské islámské republiky.


Dohoda o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) s Koreou ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (05977/2016 – C8-0116/2016 – 2015/0265(NLE))
P8_TA(2016)0210A8-0065/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05977/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody o spolupráci na civilním globálním družicovém navigačním systému (GNSS) mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (11516/2006),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 172 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8–0116/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2, čl. 108 odst. 7 a čl. 50 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0065/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Korejské republiky.


Nové nástroje územního rozvoje v politice soudržnosti v období 2014-2020
PDF 452kWORD 130k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj (2015/2224(INI))
P8_TA(2016)0211A8-0032/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(5),

–  s ohledem na Územní agendu strategie EU 2020 schválenou na neformálním zasedání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj, které se konalo dne 19. května 2011 v Gödöllő,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 29. listopadu 2012 s názvem Komunitně vedený místní rozvoj(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. července 2015 k výsledku jednání o dohodách o partnerství a operačních programech(7),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2014 k tématu Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) jakožto nástroj politiky soudržnosti na období 2014–2020 pro místní rozvoj a rozvoj venkovských, městských a příměstských oblastí (průzkumné stanovisko na žádost řeckého předsednictví)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o optimalizaci úlohy územního rozvoje v politice soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“(12),

–  s ohledem na informativní prezentaci z října 2015 s názvem „Nástroje na podporu územního a městského rozměru v rámci politiky soudržnosti: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii z července 2015 s názvem „Územní řízení a politika soudržnosti“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii z února 2015 s názvem „Strategická ucelenost politiky soudržnosti: srovnání období plánování programů na roky 2007–2013 a 2014–2020“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na šestou zprávu Komise z července 2014 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“,

–  s ohledem na studii Evropské komise z května 2015 s názvem „Praktická realizace Územní agendy Evropské unie 2020 – zvyšování efektivnosti a účelnosti politiky soudržnosti prostřednictvím místně podmíněného přístupu“, díl II – případové studie,

–  s ohledem na zprávu ze září 2011 s názvem „Jak posílit územní rozměr strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti EU na základě Územní agendy 2020“, která byla vypracována na žádost polského předsednictví Rady Evropské unie,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z listopadu 2014 nazvanou „Vytváření pracovních míst a místní hospodářský rozvoj“,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2015 nazvanou „Local Economic Leadership“ (Místní hospodářské vedení),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0032/2016),

A.  vzhledem k tomu, že územní soudržnost je klíčovým cílem Evropské unie, který je zakotven v Lisabonské smlouvě;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti na období 2014–2020 stanovuje a vybízí k využívání integrovaných a místně podmíněných přístupů v zájmu podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a současně podporuje územní správu;

C.  vzhledem k tomu, že integrovaný a místně podmíněný přístup mají potenciál zlepšit výsledky a účinnost veřejných opatření tím, že splní specifické požadavky daných území a pomůže jim zvýšit jejich atraktivitu;

D.  vzhledem k tomu, že komunitně vedený místní rozvoj (dále jen „CLLD“) a integrované územní investice (dále jen „ITI“) představují inovativní nástroje politiky soudržnosti, jež budou uplatňovat některé z členských států v této podobě vůbec poprvé a které mohou podstatně přispět k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vytváření kvalitních místních pracovních míst, udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů strategie Evropa 2020;

E.  vzhledem k tomu, že nové iniciativy v rámci ITI a CLLD představují krokové změny ve schopnosti místních zúčastněných stran kombinovat zdroje financování a plánovat správně zaměřené místní iniciativy;

F.  vzhledem k tomu, že posílení postavení regionálních a místních organizací je nezbytné pro úplné provádění politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že inovativní přístupy upřednostňující využívání místních znalostí při řešení místních problémů pomocí místních řešení nabývají stále většího významu; vzhledem k tomu, že participativní řízení, například participativní sestavování rozpočtu, má k dispozici nezbytné nástroje pro zapojování veřejnosti zaměřené na přenesení odpovědnosti za rozhodování na úroveň místních společenství;

G.  vzhledem k tomu, že CLLD vychází ze zkušeností s uplatňováním iniciativ LEADER, URBAN a EQUAL v předchozích obdobích financování a především rozvíjí přístup LEADER, který od svého zahájení v roce 1991 vedl k exponenciálnímu nárůstu místních akčních skupin a přispěl významným způsobem ke zlepšení kvality života občanů, zejména ve venkovských oblastech;

H.  vzhledem k tomu, že CLLD je povinný pouze pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a nepovinný pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropská sociální fond (ESF) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF);

I.  vzhledem k tomu, že tyto dva nové nástroje mohou sehrát významnou úlohu v přizpůsobování se demografickým změnám a zvrátit meziregionální nerovnováhy v oblasti rozvoje;

J.  vzhledem k tomu, že CLLD používá přístup zdola nahoru s cílem určit předměty rozvoje a financovat projekty s vazbou na místní potřeby společenství, místo aby se ukládaly cíle na úrovni členských států;

K.  vzhledem k tomu, že ITI představují nástroj, který lze využít k realizaci integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst, jak je vymezeno v článku 7 nařízení (EU) č. 1301/2013;

L.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o struktury správy a zkušenosti s využíváním rozvojových iniciativ vycházejících „zdola“;

M.  vzhledem k tomu, že pro úspěch těchto nástrojů má zásadní význam kapacita a zapojení regionálních a místních aktérů, bez ohledu na pravomoci vymezené pro jednotlivé organizace;

N.  vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány jsou vyzývány, aby zasahovaly do rozhodnutí týkajících se jejich vlastního rozvoje a aby podporovaly synergie mezi veřejným a soukromým sektorem, neboť se jedná o zásadní prvky schopné zajistit účinné řízení a administraci projektů, včetně zajištění stability přijatých závazků ;

O.  vzhledem k tomu, že pro místní a regionální orgány je zásadní, aby při rozhodování týkajícím se jejich vlastního rozvoje řádně vymezily svá aktiva a strategické výhody, přičemž by měly vycházet z informací získaných od společenství, a aby na těchto aktivech a výhodách stavěly při vypracovávání strategií regionálního a místního rozvoje, které by společně s přispěním jejich společenství mohly zvýšit kvalitu života občanů na základě vyjasnění vzniklých problémů, stanovení priorit a navržení udržitelných řešení společně s občany;

P.  vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1301/2013 stanoví, že „každý členský stát s ohledem na svou konkrétní územní situaci vypracuje v rámci své dohody o partnerství zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděl podpory na uvedená opatření na vnitrostátní úrovni“;

Q.  vzhledem k tomu, že iniciativa RURBAN pro spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi přispívá k posilování regionální konkurenceschopnosti a vytváření partnerství pro rozvoj;

R.  vzhledem k tomu, že na úrovni Evropské unie jsou žádoucí rozpočty založené na výsledcích, a tudíž je nezbytné, aby finanční prostředky přidělované nástrojům ITI a CLLD byly využívány účinně, a to plněním politických cílů a stanovených priorit, aby u sledovaného cíle byla zajištěna co nejvyšší přidaná hodnota, a aby výsledky, jichž bylo dosaženo, byly získány za nejnižší možné náklady;

Obecné informace

1.  konstatuje, že pro úspěch přístupu, který vychází zdola, je klíčové hmatatelné zapojení regionálních a místních aktérů od samého počátku, jejich angažovanost ve strategiích územního rozvoje, přisvojení si těchto strategií a vhodné přenesení pravomocí a zdrojů na nižší rozhodovací úrovně; domnívá se, že zapojení partnerů může také posílit integrovaný a místně podmíněný přístup, zejména tam, kde je nízká míra zájmu o CLLD a ITI; poukazuje však na to, že místní aktéři potřebují technickou a finanční podporu z regionální, vnitrostátní a unijní úrovně, a to zejména v počátečních fázích postupu provádění;

2.  navrhuje stanovovat strategie v úvodních fázích prováděcího postupu ve spolupráci s regionálními a místními aktéry, zejména na úrovni specifického a specializovaného vzdělávání, a také na úrovni technické a finanční podpory, v kontextu účinného partnerství mezi regiony, členskými státy a EU;

3.  je toho názoru, že v rámci evropských strukturálních a investičních fondů by mělo být dále podpořeno další přenesení pravomocí a zdrojů a že nechuť řídících orgánů tak učinit může omezit potenciál těchto dvou nástrojů; vyzývá členské státy, aby se zasadily o zdola vycházející přístup přenesením odpovědnosti na místní skupiny; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům doporučení a všeobecné pokyny k tomu, jak v souvislosti s prováděním CLLD a ITI překonat otázku nedůvěry a administrativní překážky mezi rozdílnými úrovněmi správy, ale aby při tom setrvala plně v rámci svých pravomocí;

4.  zdůrazňuje, že pro místní úroveň je navržení vysoce kvalitních integrovaných víceodvětvových inovativních strategií výzvou, zejména pokud je třeba vytvářet je participativně;

5.  upozorňuje na skutečnost, že opatření přijímaná v rámci těchto nástrojů mají zohlednit priority místních aktérů, ale současně musí být sladěna s obecnými cíli operačních programů a s ostatními strategiemi unijního, vnitrostátního, regionálního a místního rozvoje a se strategiemi pro inteligentní specializaci a zároveň zajistit určitou míru flexibility;

6.  připomíná, že nejenom programy EU musí být flexibilnější a lépe integrované, ale že to platí i pro hlavní vnitrostátní a regionální politiky; zdůrazňuje, že zajištění obecnější povahy správní reformy pomůže tomu, aby k poskytování finančních prostředků EU nedocházelo v rámci „paralelním“ s rámcem vnitrostátních a regionálních politik, ale že budou tyto prostředky naopak začleněny do širšího úsilí o vytvoření udržitelných hospodářských výsledků;

7.  má za to, že nezaměstnanost mladých lidí je nejtíživějším problémem členských států společně s nedostatečným financováním malých a středních podniků; zdůrazňuje, že strategie místního a územního rozvoje musí tyto problémy řešit jako jednu ze svých priorit; vyzývá místní a regionální orgány, aby v zájmu podpory zaměstnanosti a meziregionální mobility mladých lidí zavedly daňové a další pobídky a aby v partnerství s institucemi odborné přípravy stavěly do popředí odbornou přípravu;

8.  doporučuje, aby místní a regionální orgány dbaly zvláště na projekty určené k přizpůsobení míst a regionů nové demografické realitě a na zmírnění nerovnováhy, která je jejím důsledkem, a to zejména těmito prostředky: 1. přizpůsobením sociálních infrastruktur a infrastruktur pro mobilitu demografickým změnám a migračním tokům; 2. vytvářením specifického zboží a služeb zaměřených na stárnoucí populaci; 3. podporou pracovních příležitostí pro starší osoby, ženy a migranty, které přispívají k sociálnímu začlenění; 4. rozšířením digitálních propojení a vytvářením platforem, jež umožňují a posilují zapojení občanů z izolovanějších regionů a jejich interakci s různými správními, sociálními a politickými službami orgánů na všech úrovních (místní, regionální, vnitrostátní a evropské);

9.  vybízí Komisi a členské státy, aby poskytly dodatečnou podporu, odbornou přípravu a poradenství malým a méně rozvinutým lokalitám, které disponují pouze skrovnějšími zdroji a kapacitami a pro něž může být obtížné vyrovnat se během plánování a realizace s administrativní zátěží a složitostí spojenou s prováděním těchto nástrojů; připomíná, že územní soudržnost musí vycházet zdola a musí rovněž zahrnovat malé správní subjekty, které nesmí být jakkoli vylučovány nebo diskriminovány, pokud jde o přístup k ITI a CLLD; vyzývá Komisi, aby informovala o výsledcích osvědčených postupů v jednotlivých členských státech a navrhuje, aby byly sdíleny prostřednictvím sítě on-line, jež by pro tyto subjekty zajistila rovnost přístupu k těmto nástrojům; vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby navrhly řešení zaměřená na seskupování malých správních subjektů s přihlédnutím k územnímu rozměru a ke specifickým potřebám rozvoje;

10.  vybízí členské státy, aby vypracovaly strategii pro větší zužitkování CLLD a ITI na základě přístupu využívajícího více fondů a s cílem vytvořit účinnější strategie regionálního a místního rozvoje, a to zejména v oblastech, na které odkazuje článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá členské státy, aby případně využívaly flexibilitu podle čl. 33 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, a mohly tak lépe reagovat na zvláštnosti těchto regionů; vybízí k tomu, aby byla v těchto oblastech v souvislosti s jejich izolovaností a částečnou konkurenční nevýhodou zaváděna zvláštní opatření pro poskytování technické podpory a pomoci s vytváření kapacit určené správním orgánům;

11.  zdůrazňuje, že pro zúčastněné strany není lehké integrovat více fondů, a to zejména v souvislosti s CLLD a ITI; domnívá se, že pro vytvoření podmínek pro provádění těchto nástrojů je zapotřebí usilovat o zjednodušení ve všech oblastech; vítá proto ustavení skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni, která monitoruje zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů, a úsilí Komise v oblasti zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že při tvorbě doporučení je zapotřebí nalézt evropský rámec;

12.  obzvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí bojovat proti postupům tzv. gold-platingu, kdy se na vnitrostátní, regionální a místní úrovni vytvářejí další, často zbytečné požadavky a překážky; konstatuje, že u mnohých příjemců se často zvyšuje finanční a administrativní zátěž kvůli různým auditním úrovním; trvá na tom, že nesmí docházet k překrývání administrativních úkolů, a zdůrazňuje, že je důležité nastolit podmínky pro investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru; doporučuje, aby se auditní činnosti zefektivnily, monitoring se zaměřil na proces a na hodnocení výkonnosti a aby současně byly zachovány účinné kontroly;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prováděly cílenou odbornou přípravu určenou pro regionální a místní aktéry a zaměřenou na CLLD a ITI, a vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost vzdělávacím programům zaměřeným na místní příjemce; má zato, že je zásadně zapotřebí zajistit, aby se do těchto aktivit zapojila všechna příslušná odvětví společnosti a byla v nich zastoupena; zdůrazňuje význam účinného a účelného využívání technické pomoci na podporu těchto nástrojů, aniž by však docházelo k duplikování organizací;

14.  vítá, že se Komise zaměřila na výsledky a výstupy, což by také mělo pomoci tvůrcům politik na místní úrovni, aby se posunuli od přílišného zaměření na čerpání finančních prostředků a na katalogizaci procesu provádění směrem k určení reálných a smysluplných cílů, jež budou produkovat hmatatelnou změnu pro jejich místní podniky a obyvatele;

15.  vyjadřuje obavy nad nedostatkem náležité komunikace mezi různými zúčastněnými stranami; vybízí k iniciativám zaměřeným na posílení výměny informací; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila koordinaci a šíření informací ohledně CLLD a ITI; trvá na tom, že CLLD a ITI zvyšují zapojení občanů do řízení na místní a regionální úrovni prostřednictvím přímého zapojení občanů do rozhodovacího procesu v zájmu zvýšení odpovědnosti za rozhodnutí, a vyzývá místní a regionální orgány, aby se vhodnými metodami snažily zapojit občany do veřejných konzultací a s tím podporovaly vyspělejší formu poradní a kolaborativní kultury;

16.  vybízí Komisi, členské státy a regiony, aby tam, kde je to vhodné, zajistily, že budou k dispozici vhodné mechanismy pro zamezení problémům, které mohou vznikat mezi řídícími orgány a jednotlivými partnerstvími, a dále aby zajistily, že potencionální příjemci budou náležitým způsobem informováni a chráněni, pokud jde o tyto mechanismy; bere na vědomí prodlení, ke kterému došlo v důsledku řešení sporů vyplývajících ze stížností, a trvá na vytvoření souboru konkrétních pravidel pro stanovení postupů pro vyřizování stížností a rychlé vyřešení oblasti zadávání veřejných zakázek;

17.  vyzývá Komisi, a zejména její generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, aby ustavila rámec pro spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), čímž bude možné využít jejích dlouhodobých zkušeností s realizací Programu rozvoje místního hospodářství a zaměstnanosti (LEED), a aby se snažila nalézt synergie mezi nástroji, zejména pokud jde o zvýšení realizační kapacity místních aktérů;

18.  zdůrazňuje, že větší úsilí jak ze strany členských států, tak ze strany Komise je důležité pro to, aby se zvýšilo využívání nových nástrojů v kontextu Evropské územní spolupráce; zdůrazňuje, že sousední oblasti rozdělené hranicí se často potýkají se stejnými problémy, které lze lépe řešit společně, na místní úrovni;

19.  je znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti v řadě členských zemí a regionů EU; vybízí členské státy, aby tyto nástroje využívaly v projektech, které povedou k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a příležitostí pro malé a střední podniky, k podpoře investic, udržitelného růstu podporujícího začlenění a sociálních investic a přispějí ke snižování chudoby a k sociálnímu začlenění, zejména v těch regionech a subregionech, kde je to nejvíce potřeba; poukazuje v této souvislosti na význam integrovaného financování, zejména na kombinaci ESF a EFRR; podtrhuje možnost zpětného investování části místních daní do činností orientovaných na výsledky; vyzývá Komisi, aby v souladu s balíčkem opatření v oblasti sociálních investic vypracovala zvláštní investiční strategii, která by mohla být prospěšná regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti;

20.  vyzdvihuje potenciál přístupu CLLD, tzn. přístupu zdola nahoru, k podpoře strategií místního rozvoje, vytváření pracovních příležitostí a vybízení k udržitelnému rozvoji venkova; domnívá se, že ITI a CLLD mají potenciál reagovat přímo na místní potřeby a výzvy cílenějším a vhodnějším způsobem, trvá na větším začleňování městských oblastí do tohoto mechanismu a vyzývá Komisi, aby tuto strategii aktivně uplatňovala; konstatuje, že ITI poskytují účinný mechanismus pro provádění integrovaných plánů obnovy a rozvoje měst; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu posílení součinnosti uplatňovala nařízení týkající se financování CLLD a ITI z evropských strukturálních a investičních fondů jako jeden celek;

21.  upozorňuje Komisi, že za účelem dosažení podstatného pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 je třeba věnovat jak v přezkumu strategie, tak v přezkumu víceletého finančního rámce více pozornosti regionální a místní situaci a konkrétním zvláštnostem příslušných oblastí;

Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

22.  vítá zřízení nového nástroje CLLD, který rozvinul iniciativu LEADER, aby zvýšil pravomoc místních komunit a poskytoval konkrétní místní řešení nejen prostřednictvím EZFRV, ale i ESI fondů;

23.  zdůrazňuje, že CLLD skýtá příležitosti pro městské a příměstské oblasti a měl by být nedílnou součástí širších strategií městského rozvoje, mimo jiné cestou přeshraniční spolupráce; připomíná, že za účelem zajištění maximální účinnosti rozvojových strategií musí být rozvoj městských oblastí udržitelný a musí probíhat v souladu s rozvojem jejich okolí, příměstských oblastí a venkovských oblastí;

24.  lituje toho, že v řadě členských států bude CLLD fungovat s využitím jediného fondu, což může zmařit šance na vytvoření účinnějších strategií místního rozvoje; připomíná, že je důležitý integrovaný přístup a že je třeba, aby se zapojilo co možná nejvíce místních aktérů občanské společnosti;

25.  vítá zřízení horizontální pracovní skupiny pro partnerství, která byla vytvořena díky GŘ REGIO;

26.  apeluje na důsledné dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci, zejména pokud jde o uplatňování principu partnerství ve využívání nástrojů ITI a CLLD;

27.  vybízí k budování kapacit a zvyšování povědomí na straně sociálních a hospodářských partnerů a rovněž u aktérů občanské společnosti a k aktivnímu zapojení těchto stran, aby co nejvíce z nich mohlo předložit návrhy strategií CLLD před koncem lhůty pro předkládání návrhů (tj. do 31. prosince 2017);

28.  je znepokojen tím, že v některých členských státech znamená CLLD jen pouhé zaškrtávání kolonek a nikoliv skutečný přístup zdola nahoru; v této souvislosti trvá na tom, že místní aktéři mají mít skutečné rozhodovací pravomoci;

29.  žádá Komisi a členské státy, aby společně podporovaly sdílení osvědčených postupů, které se týkají místních akčních skupin (MAS), na základě strategie šíření informací na evropské úrovni ohledně jejich úspěšných projektů, a to s využitím stávajících nástrojů a platforem, jako jsou např. TAIEX, REGIO, PEER 2 PEER, URBACT a síť pro rozvoj měst;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaváděly iniciativy CLLD a aby v operačních programech a v kontextu regionálních, vnitrostátních a unijních politických rámců poskytly více flexibility, a mohly tak lépe zohlednit priority strategií CLLD; uznává úspěch MAS v projektovém řízení a vyzývá ke komplexnějšímu financování a ke zvážení rozšíření působnosti těchto skupin; s politováním konstatuje skutečnost, že v některých členských státech je CLLD omezen vnitrostátními orgány jen na jeden specifický cíl politiky; naléhavě žádá Komisi, aby poskytla členským státům pokyny ohledně financování CLLD, které se bude opírat o více fondů, jakož i pokyny týkající se motivace pro využívání finančních nástrojů;

31.  připomíná, že nařízení o ESF umožňuje přisoudit „strategiím pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit“ zvláštní investiční prioritu v rámci tematického cíle 9, a vybízí členské státy, aby to zahrnuly do svých operačních programů; poukazuje na to, že fond může poskytnout zásadní podporu územním dohodám o zaměstnanosti, strategiím městského rozvoje a budování institucionálních kapacit na místní a regionální úrovni, a žádá Komisi, aby členským státům poskytla dodatečnou pomoc při prosazování těchto zvláštních investičních priorit a aby ve svých výročních zprávách o činnosti informovala o rozsahu realizace těchto priorit; vyzývá Komisi, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období a reagovala v něm na problémy, které byly zjištěny v souvislosti s využíváním těchto nástrojů, a navrhla udržitelná řešení;

32.  je přesvědčen, že do strategie CLLD by měly být zahrnuty nástroje jako participativní sestavování rozpočtu, neboť se jedná o demokratický postup významně přispívající ke zvyšování zapojení sociálních a hospodářských partnerů v zájmu posilování sociální soudržnosti na místní úrovni a zvyšování účinnosti veřejných výdajů;

33.  zdůrazňuje, že je zásadně zapotřebí uplatňovat nediskriminační a transparentní přístup a co nejvíce omezovat možné střety zájmů v interakci mezi jednotlivci z řad veřejnosti a soukromými sektory, s cílem zajistit rovnováhu mezi efektivností, zjednodušováním a transparentností; dále vítá zapojení široké škály partnerů do MAS; považuje za vhodné ustanovení, podle něhož nesmí mít veřejné orgány ani žádná jednotlivá zájmová sdružení více než 49 % hlasovacích práv v MAS, jak je stanoveno stávajícím právním rámcem, což umožňuje přispět k posunu od administrativního přístupu směrem k inovativnímu přístupu zaměřenému na výsledky; žádá Komisi, aby důsledně monitorovala a posoudila uplatňování tohoto ustanovení, včetně okolností, za kterých mohou být povoleny určité výjimky, a aby poskytla cílenou technickou pomoc a pomoc při budování kapacit;

Integrované územní investice (ITI)

34.  bere na vědomí, že pro realizaci ITI lze využít řadu odlišných přístupů k řízení; domnívá se však, že je zásadně třeba, aby místní partneři sehráli roli klíčových aktérů při přípravě strategie územního rozvoje ITI a byli rovněž plně zapojeni do jejího řízení a monitorování a převzali příslušnou zodpovědnost v oblasti auditu, čímž pomohou zajistit skutečně místní zainteresovanost na opatřeních ITI;

35.  zdůrazňuje, že ITI by neměly být omezeny pouze na městské oblasti, ale mohly by se vztahovat i na takové zeměpisné oblasti, jako jsou městské čtvrti, metropolitní oblasti, území propojující město a venkov, oblasti na subregionální nebo přeshraniční úrovni; zdůrazňuje, že nástroj ITI má nejlepší předpoklady pro to, aby zohledňoval specifika územních potřeb tím, že bude pružněji vymezovat jejich územní rozsah, a tak může být uplatněn skutečně místně podmíněný přístup; domnívá se, že ITI rovněž poskytují vhodnou strukturu pro řešení problematiky území se špatným přístupem ke službám a izolovaných a znevýhodněných komunit; žádá Komisi a členské státy, aby optimalizovaly lidské a technické zdroje a více využívaly své ITI v oblasti přeshraniční spolupráce;

36.  zdůrazňuje, že včasné zapojení regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran, včetně aktérů občanské společnosti, do strategie územního rozvoje, které bude probíhat zdola, a větší přenesení odpovědnosti na ně, je klíčové z hlediska budoucí zainteresovanosti a účasti v integrované územní strategii a z hlediska úspěchu této strategie, která bude realizována na místní a meziodvětvové úrovni; trvá na tom, aby byla rozšířena kapacita k využití jejich vlastního potenciálu rozvoje v souladu s místními specifiky;

37.  vybízí členské státy, aby se rozhodly pro přístup k ITI, jenž se bude opírat o využití více fondů, a mohly tak dosáhnout synergie mezi fondy na daném území a komplexněji řešit příslušné výzvy; zdůrazňuje, že cílené budování kapacit je nezbytné pro usnadnění sdružování fondů z různých zdrojů;

38.  zdůrazňuje, že pozdní rozhodnutí přijaté na vnitrostátní úrovni o využívání nástroje ITI bylo zdůrazněno jako hlavní problém, pokud jde o řádné formulování územní strategie, vytvoření koordinační struktury, stanovení rozpočtu a vypracování vnitrostátního právního základu pro ITI;

39.  vítá úsilí, které Komise společně s odbornou skupinou pro oblast územní soudržnosti a městských záležitostí (TCUM) vynakládá na přípravu variant ITI; potvrzuje názor, podle něhož by se tyto pokyny měly objevit již v rané fázi postupu programování; domnívá se, že je zapotřebí pokyny aktualizovat a doplnit je o reálné příklady a zkušenosti, které byly získány po uplatnění ITI;

40.  žádá Komisi, aby zohlednila výsledky průzkumu provedeného Výborem regionů v roce 2015, a to účinnějším využíváním IT nástrojů a snížením produkované administrativy, zavedením pružnějších pravidel pro země/regiony s velmi nízkými přidělovanými prostředky, zlepšením mechanismů spolufinancování v členských státech a poskytnutím většího objemu odborné přípravy osobám odpovědným za řízení a čerpání fondů, včetně volených politiků;

Budoucí doporučení

41.  domnívá se, že CLLD a ITI by měly hrát ještě důležitější roli v budoucí politice soudržnosti; vyzývá Komisi, aby před předložením nového legislativního návrhu, jenž se bude týkat možných řešení ve vztahu k těmto nástrojům v období po roce 2020, připravila příslušnou zprávu, v niž popíše silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby („analýzu SWOT“) provádění těchto dvou nástrojů;

42.  žádá, aby výše uvedená zpráva obsahovala analýzu dopadů a účinnosti CLLD a ITI a aby posoudila, zda by byl v rámci právní úpravy politiky soudržnosti v období po roce 2020 vhodný povinný přístup, pokud jde o tyto nástroje, který by na ně vyčleňoval prostředky v operačních programech; navrhuje posoudit podobu konkrétních pobídek, které by členské státy vybízely k realizaci CLLD a ITI, společně s potenciálními prostředky k zajištění větší provázanosti operačních programů s CLLD a ITI; zdůrazňuje, že tato analýza by měla být založena na příslušném souboru ukazatelů, v nichž se budou odrážet jak kvalitativní, tak kvantitativní prvky;

43.  požaduje, aby se v příštím období politiky soudržnosti během programování, jakož i v prováděcí fázi formalizoval přístup zdola nahoru ve vztahu k ITI;

44.  vybízí Komisi a členské státy, aby prostřednictvím koordinace s příslušnými místními orgány sledovaly využívání fondů ITI, které jsou díky fúzi kvantitativně významnější než v dřívější době; zdůrazňuje, že je to důležité z hlediska omezení možnosti korupce v členských státech;

45.  opakuje, že zejména při poskytování pokynů je zapotřebí dvojího přístupu, a to zaprvé ve vztahu ke členským státům, které mají pouze vnitrostátní operační programy, a zadruhé vůči členským státům, které disponují rovněž regionálními operačními programy;

46.  trvá na tom, že je zapotřebí, aby Komise, členské státy a regiony zlepšily koordinaci svých kroků, pokud jde o pokyny k těmto nástrojům; doporučuje, aby byly pokyny vypracovávány souběžně s návrhem nových právních předpisů o politice soudržnosti na programové období po roce 2020 a následně byly aktualizovány; zdůrazňuje, že tím by bylo možné poskytnout dokumenty obsahující pokyny včas, posílit právní jistotu pro všechny strany a rovněž vyjasnit způsob uplatňování navrhovaných ustanovení v praxi;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a regionálním a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(4) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(6) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 18.
(7) Úř. věst. C 313, 22.9.2015, s. 31.
(8) Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 1.
(9) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 9.
(10) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 6.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.


Statistika týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic ***I
PDF 401kWORD 71k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí Komisi pro účely přijímání některých opatření (COM(2014)0379 – C8-0038/2014 – 2014/0194(COD))
P8_TA(2016)0212A8-0227/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0379),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0038/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. prosince 2014(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 24. února 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářkého a měnového výboru (A8-0227/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. května 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1013.)

(1) Úř. věst. C 31, 30.1.2015, s. 3.


Politika soudržnosti v horských regionech EU
PDF 475kWORD 153k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o politice soudržnosti v horských regionech EU (2015/2279(INI))
P8_TA(2016)0213A8-0074/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na III. hlavu 3. části Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se zejména zemědělství,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech po vypršení kvót na mléko(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o makroregionální strategii pro Alpy(14),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366) a na akční plán, který ji doprovází;

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Makroregionální strategie Evropské unie pro alpský region“ ze dne 3. prosince 2014(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o uplatňování strategie EU pro Podunají(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2010 o evropské strategii pro Podunají(17),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. dubna 2011 o strategii EU pro Podunají,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro Podunají (COM(2013)0181),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategie Evropské unie pro Podunají (COM(2010)0715)“ a na orientační akční plán, který strategii doprovází (SEC(2010)1489),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. června 2011 ke „Sdělení Komise – Strategie Evropské unie pro Podunají“(18),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. března 2011 nazvané „Strategie pro Podunají“(19),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na šestou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (COM(2014)0473),

–  s ohledem na Alpskou úmluvu včetně protokolů Alpské úmluvy,

–  s ohledem na studii vypracovanou platformou Euromontana ze dne 28. února 2013 s názvem „K horám 2020: krok 1 – využití práce platformy Euromontana k tvorbě programů“,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti, regionální rozvoj) v únoru 2016 nazvanou „Výzkum pro výbor REGI – soudržnost v horských regionech EU“,

–  s ohledem na projekt „Women-Alpnet“ v rámci programu Interreg pro alpské oblasti na období 2001–2006: Síť místních institucí a informačních středisek pro ženy: Podpora účasti žen na udržitelném rozvoji alpské oblasti,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0074/2016),

A.  vzhledem k tomu, že horské regiony zaujímají značnou část rozlohy EU (přibližně 30 %), a vzhledem k tomu, že EU jako celek závisí na jejich ekosystémových službách;

B.  vzhledem k tomu, že v regionální politice EU není žádná explicitní definice horských regionů, a vzhledem k tomu, že definice používaná Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) není použitelná v kontextu politiky soudržnosti a nemůže být používána pro účinné řízení této politiky;

C.  vzhledem k tomu, že tyto regiony jsou v důsledku svých extrémních podmínek a odlehlosti strukturálně znevýhodněné, a to do té míry, že mnoho horských regionů se potýká s odchodem a stárnutím obyvatel, což může narušovat přirozený koloběh generací a vést ke snižování sociálních standardů a kvality života; vzhledem k tomu, že tato skutečnost často vede k nárůstu nezaměstnanosti, sociálnímu vyloučení a stěhování do měst;

D.  vzhledem k tomu, že horské regiony nabízejí řadu příležitostí pro dosažení cílů EU v oblasti zaměstnanosti, soudržnosti a ochrany životního prostředí, a to zejména udržitelným využíváním jejich přírodních zdrojů;

E.  vzhledem k tomu, že mezi horskými regiony existují významné rozdíly, což vyžaduje koordinaci politik a odvětví mezi různými horskými regiony (horizontální) a v rámci jednotlivých horských regionů (vertikální);

F.  vzhledem k tomu, že podpora horských regionů z různých nástrojů EU jako např. EZFRV a Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) by měla být doplňková, s cílem vytvoření součinností, které umožní dosáhnout dokonalejšího rozvoje, který více podporuje začlenění;

G.  vzhledem k tomu, že horské regiony hrají důležitou úlohu pro hospodářský, sociální a udržitelný rozvoj členských států a poskytují řadu ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má významný dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Evropě; vzhledem k tomu, že přeshraniční spolupráce v horských oblastech představují udržitelný způsob podpory hospodářského a sociálního rozvoje těchto oblastí;

H.  vzhledem k tomu, že horské regiony vzhledem ke svým zvláštnostem, zejména velkému množství obnovitelných zdrojů a své závislosti na účinném využívání zdrojů a energie, mohou přispět k rozvoji nových technologií a inovacím obecně;

I.  vzhledem k tomu, že se horské oblasti kladným způsobem podílejí na udržitelném rozvoji, boji proti změně klimatu a na zachování a ochraně ekosystémů a biodiversity regionálních ekosystémů; vzhledem k tomu, že rozsáhlé části horských oblastí jsou chráněny v rámci ekologického systému Natura 2000 a dalších druhů dohod týkajících se ochrany životního prostředí, což je skutečnost, která na jedné straně omezuje hospodářskou činnost, ale na druhé straně také pomáhá podporovat udržitelnější druhy zemědělství a více propojit zemědělství s jinou hospodářskou činností; vzhledem k tomu, že zemědělství v horských oblastech má značný význam z hlediska hydrogeologické stability těchto oblastí;

J.  vzhledem k tomu, že se horské regiony potýkají se závažnými výzvami v oblasti sociálního a hospodářského rozvoje, změny klimatu, dopravy a demografických otázek a že tyto výzvy je nutné řešit zřízením odpovídajících spojení s městskými oblastmi a zajištěním přístupu k digitálním službám;

K.  vzhledem k tomu, že horské oblasti se zachovalými ekosystémy a ekosystémovými službami mohou poskytovat základnu řadě hospodářských činností s důrazem na zemědělství, lesnictví, cestovní ruch a energetiku, které berou zřetel na kulturní a přírodní dědictví těchto oblastí; vzhledem k tomu, že horské oblasti si zachovávají jedinečné podmínky a tradiční know-how a nabízejí vynikající možnosti přechodu na kvalitní zemědělské systémy;

L.  vzhledem k tomu, že ledovce jsou charakteristikou evropských hor a hrají zásadní úlohu jak v oblasti ekosystémů, tak i vodních systémů hor, a vzhledem k tomu, že jejich úbytek – z hlediska objemu i délky – od poloviny 19. století dosáhl alarmující úrovně a že řada ledovců v Evropě už roztála nebo hrozí, že roztají do roku 2050;

M.  vzhledem k tomu, že na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj horských oblastí dopadají zvýšené náklady související s klimatickými a topografickými podmínkami, se vzdáleností od hospodářských center a odloučením; vzhledem k tomu, že nedostatek odpovídající infrastruktury, včetně širokopásmového pokrytí, a investic v horských oblastech přispívá ke zvětšování rozdílů mezi těmito a jinými oblastmi; vzhledem k tomu, že úsilí o zachování zemědělské hospodářské produkce v těchto horských oblastech EU musí být podporováno fyzickou a digitální dostupností a infrastrukturou a rovněž přístupem obyvatelstva těchto regionů k veřejným službám a službám obecného zájmu, jako je vzdělávání, sociální služby, zdravotní péče, doprava a poštovní služby;

N.  vzhledem k tomu, že v Evropě existují různé druhy horských regionů, kterým je však společná řada základních problémů, jako je špatná dostupnost, málo pracovních příležitostí, stárnoucí populace, nedostatečné propojení, dopad změny klimatu a zintenzivnění lidské výrobní činnosti; vzhledem k tomu, že tyto aspekty je potřeba aktivně řešit;

O.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s volatilitou trhů a cen, zvyšováním výrobních nákladů, větší hospodářskou soutěží, zrušením kvót na mléko a problémy v oblasti životního prostředí je nezbytné zajistit produkci potravin a multifunkční úlohu zemědělství, aby bylo možné zachovat v horských oblastech přidanou hodnotu, posílit udržitelnou zaměstnanost a umožnit přístup k dalším zdrojům příjmů;

P.  vzhledem k tomu, že horské regiony, které jsou součástí vnějších hranic EU, se potýkají s dalšími problémy a jsou ve větší míře postiženy negativními trendy společnými všem horským regionům;

Q.  vzhledem k tomu, že se v Evropě nacházejí horské hřbety, které zasahují do členských států i do států mimo EU, což je případ například Karpat, které se po posledním rozšíření EU staly východní hranicí EU a v současnosti tvoří nesmírně důležitou geopolitickou oblast, v níž se střetávají strategicko-politické zájmy velmi významné pro stabilitu Unie;

R.  vzhledem k tomu, že mnoha horským regionům chybí základní infrastruktura a trvalý přístup ke službám obecného zájmu, zejména v oblastech sezónních činností;

S.  vzhledem k tomu, zemědělství v horských oblastech je důležitá pro identitu a kulturu horských regionů, a i nadále přispívá k zaměstnanosti a konkrétním odvětvím hospodářství v těchto regionech, jako jsou lesní zdroje a cestovní ruch a mělo by být zohledněno, že další diverzifikace jejich ekonomik a zaměstnanosti probíhá a hrají nepostradatelnou úlohu v oběhovém hospodářství;

T.  vzhledem k tomu, že některé z nejvzdálenějších regionů jsou rovněž horskými oblastmi, a to vulkanického původu (aktivní či spící sopky, sopečné masivy nebo řetězce sopek a sopečných ostrovů), kde část se nachází pod hladinou a část nad hladinou, a že se potýkají s problémy danými topologií jejich území;

U.  vzhledem k tomu, že ženy žijící v horských oblastech, zejména ve znevýhodněných regionech, se často potýkají s problémy souvisejícími s přístupem k vyššímu vzdělání nebo k důstojným pracovním příležitostem;

V.  vzhledem k tomu, že je nutné reagovat na různé výzvy, které přináší vylidňování, důsledky změny klimatu, nedostatek dostupné zemědělské půdy, opuštěná zemědělská půda a s tím spojené rozrůstání se zákrsků a stromů a potřeba zachovat horské pastviny;

W.  vzhledem k tomu, že chov zvířat (produkce mléčných výrobků a rozsáhlá produkce masa) hraje významnou úlohu v horských oblastech mnoha zemí EU; vzhledem k tomu, že náročné podmínky na trhu a výrazné nákladové znevýhodnění mají obrovský dopad na malé zemědělské podniky působící v těchto oblastech;

X.  vzhledem k tomu, že čl. 174 odst. 3 SFEU výslovně stanoví, že je třeba věnovat zvláštní pozornost, mimo jiné, horským regionům; vzhledem k tomu, že existuje řada politik, programů a strategií EU, které mají nepřímý dopad na horské regiony,

Koordinovaný přístup a všeobecné zásady

1.  vyzývá Komisi, aby zahájila postup vytváření pracovní definice funkčních horských regionů v rámci politiky soudržnosti, doplnění definice horských oblastí, které se používají v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jehož účelem je zlepšit koordinaci politik a opatření; domnívá se, že taková definice musí být široká a inkluzivní a musí zohledňovat různé faktory, jako je nadmořská výška, dostupnost a svažitost; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby komplexní definice rovněž zahrnovala sopečné regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony, jakož i oblasti, které, ačkoli nejsou horské, jsou do značné míry integrovány do horských oblastí; v tomto ohledu poukazuje na to, že myšlenka obsažená ve strategii EU pro alpský region, a sice zahrnout do strategie i jiné než horské oblasti, představuje správnou iniciativu;

2.  domnívá se, že politiky EU by měly k horským regionům přistupovat specifickým způsobem, jelikož tyto oblasti jsou jednoznačně strukturálně znevýhodněné; tyto regiony potřebují dodatečnou podporu, aby překonaly výzvy související se změnou klimatu, byly schopny zajistit celoroční a nejen sezónní zaměstnanost, hospodářský růst, prevenci a řízení přírodních katastrof a ochranu životního prostředí a pomáhat při dosažení cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; domnívá se proto, že horské regiony by měly být začleňovány do všech hledisek politik EU, včetně politiky soudržnosti, zaváděním územních posouzení dopadu;

3.  uznává, že EU nemá žádnou konkrétní politiku pro horské regiony a poukazuje na to, že stávající politiky, programy a strategie, které mají na dané oblasti nepřímý dopad, jsou základem pro „Agendu EU pro horské regiony“, která by měla tvořit základ strategie EU zaměřené na dosažení dlouhodobého rozvoje horských regionů a oblastí, které na nich závisejí;

4.  vyzývá Komisi, aby pracovala na „Agendě EU pro horské regiony“, která by měla představovat rámec, jenž přispěje k nadnárodním, přeshraničním a meziregionálním politikám; domnívá se, že tato budoucí agenda by měla stanovit priority pro rozvoj těchto oblastí, aby tak bylo možné lépe přizpůsobit odvětvové politiky a získat příležitost pro jejich financování prostřednictvím fondů EU, a dosáhnout tak dlouhodobých udržitelných politik pro začlenění;

5.  vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci tohoto programu vytvořila specifický hloubkový program na ochranu evropských ledovců, které mají podle odhadů do roku 2050 roztát;

6.  vyzývá, aby byla posílena součinnost prostřednictvím koordinace politik, strategií a programů EU, které mají nepřímý dopad na horské regiony, jako je například Horizont 2020, COSME, LIFE, Natura 2000, strategie EU pro širokopásmový přístup, strategie EU pro přizpůsobování se změně klimatu, akční program EU pro životní prostředí, Nástroj pro propojení Evropy, Evropská územní spolupráce, ESI fondy a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), jakož i makroregionální strategické iniciativy; vyzývá Komisi, aby zvážila konkrétní použití a operaci těchto programů v horských regionech;

7.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout součinnosti všech politik, nástrojů a odvětví, což vyžaduje uplatňování integrovaného přístupu; upozorňuje na cenné zkušenosti získané při provádění Alpské úmluvy, která slaďuje hospodářské, sociální a environmentální zájmy;

8.  poukazuje na nedostatek využitelné půdy v horských regionech, což může vést k potenciálním konfliktům v důsledku odlišných nebo překrývajících se zájmů týkajících se využití nebo klasifikace půdy; vyzývá proto členské státy, aby vytvořily a uplatňovaly nástroje územního plánování, které usnadní koordinaci a účast veřejnosti na územním rozvoji; domnívá se, že protokol o územním plánování a udržitelném rozvoji Alpské úmluvy je jedním z důležitých příkladů, z nichž lze nadále těžit;

9.  vyzývá přírodní parky v členských státech, které sdílejí hranice s jiným státem nebo několika státy, aby vypracovaly společné přístupy správy, rozvoje a ochrany těchto přírodních parků;

10.  konstatuje, že nedávné reformy společné zemědělské politiky (SZP) a regionální politiky umožňují, aby správa financování evropského soudržnosti probíhala na regionální úrovni;

11.  vyzývá řídicí orgány, aby zvážily navýšení prostředků přidělovaných z ESI fondů na vnitrostátní úrovni nerozvinutým horským oblastem a k využití více odvětvového politického přístupu tam, kde je to možné; vyzývá členské státy, aby podpořily investice do horských oblastí prostřednictvím lepšího využití prostředků operačních programů pro tyto oblasti;

12.  zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit územní rozměr politiky soudržnosti, a to prostřednictvím cílených iniciativ pro územní rozvoj a dodatečné podpory územní spolupráce na evropské úrovni;

13.  zdůrazňuje, že členské státy a regiony mají možnost vytvořit v rámci nařízení o rozvoji venkova tematické podprogramy zaměřené na potřeby horských oblastí, které jsou způsobilé pro vyšší míru podpory pro veřejné financování; vybízí je, aby tuto možnost využily; poznamenává, že dosud této možnosti nevyužil žádný z příslušných orgánů; domnívá se však, že to nemusí nutně znamenat, že nebyla stanovena žádná specifická podpora pro uvedené oblasti;

14.  vybízí členské státy, aby na podporu rozvoje v horských oblastech využily nástroje, jako jsou integrované územní investice (ITI) a komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), s cílem podpořit jejich konkrétní rozvojový potenciál a cíle; vybízí k podpoře místních akčních skupin (MAS) pro místní rozvoj se zapojením místních komunit, s cílem podpořit nadnárodní sítě a kooperativní pracovní postupy;

15.  vyzdvihuje potenciál a význam stávající a budoucí tvorby makroregionálních strategií pro udržitelný rozvoj horských regionů EU se silným rozměrem přeshraniční spolupráce, tam kde jsou použitelné; žádá, aby byly využity zkušenosti s realizací dalších makroregionálních strategií EU;

16.  vítá současné iniciativy pro Karpaty v rámci strategie EU pro Podunají a pokrok, kterého bylo dosaženo při práci na makroregionální strategii EU pro Alpy; konstatuje, že druhá zmíněná strategie je dobrým příkladem integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, protože zohledňuje horské oblasti i regiony s nimi propojené;

17.  domnívá se, že nástroj Evropské územní spolupráce (ETC) představuje vynikající příležitost pro sdílení osvědčených postupů a znalostí mezi horskými regiony, které se v řadě případů nacházejí na hranicích států, a vyzývá k začlenění specifického horského rozměru do budoucího nástroje ETC; vítá iniciativy, jako jsou „Politiky proti vylidňování horských oblastí“ (PADIMA), které směřují k řešení specifických problémů, s nimiž se horské regiony potýkají; zdůrazňuje význam programů INTERREG a dalších iniciativ spolupráce, jako jsou evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS), při rozvíjení společných oblastí a horských masívů společně koordinovaným způsobem v regionech, v nichž se nacházejí přeshraniční horské oblasti;

18.  vyzývá Komisi, aby předložila sdělení obsahující „Agendu EU pro horské regiony“ a v návaznosti na něj bílou knihu o rozvoji horských regionů, která bude založena na osvědčených postupech a zapojí místní, regionální a vnitrostátní orgány, další příslušné subjekty, včetně ekonomických a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti;

19.  trvá na tom, aby Komise a další zúčastněné strany prováděly důkladné a pravidelné posouzení stavu horských regionů v EU a analýzu údajů, jako jsou výsledky provádění operačních programů politiky soudržnosti a ukazatele změny kvality života a demografické ukazatele, s cílem směřovat finanční prostředky EU a provádění politik správným směrem;

20.  zdůrazňuje, že je zapotřebí moci se spolehnout na spolehlivé rozčleněné statistické údaje, na jejichž základě se tvoří politické iniciativy;

21.  vyzývá ke spolupráci s evropskými státy, které nejsou členy EU, a s regionálními a místními orgány státní správy při provádění politiky pro horské regiony;

22.  vyzývá Komisi, aby podporovala využívání finančních nástrojů v horských regionech s cílem dosáhnout konkrétních výsledků;

23.  vítá probíhající diskuzi o zjednodušení politiky soudržnosti; doufá, že odlehčený rámec a dostupnost nástrojů, které jsou pro zúčastněné subjekty a příjemce snazší na používání, přispějí k rozvoji horských regionů EU; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala zjednodušení a snahám na usnadnění investic v horských regionech;

24.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vyhlášení Evropského roku ostrovů a hor;

Pracovní příležitosti a hospodářský růst v horských regionech

25.  konstatuje, že malé a střední podniky v horských regionech čelí závažným potížím způsobeným nedostatečnou dostupností, infrastrukturou, propojením a lidskými zdroji; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost rozvoji malých a středních podniků v horských oblastech, zejména oblastech postižených přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými změnou klimatu, naléhavě vyzývá členské státy, aby upřednostnily investice do infrastruktury a služeb v horských oblastech; vyzývá k součinnosti mezi zdroji fondů ESI a ostatními programy a iniciativami subvencovanými EU s cílem vytvořit ucelený a účinný politický přístup s cílem maximalizovat podporu malých a středních podniků a podnikání; zdůrazňuje, že by měly být vytvářeny integrované strategie zaměřené na konkrétní místa horských regionů, aby bylo možné stanovit specifické příležitosti k rozvoji, které by měla obsahovat opatření určená k většímu propojení místních malých a středních podniků – v rámci jednotlivých odvětví i napříč odvětvími – a k větší koordinaci;

26.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet mnohonásobnou zemědělskou výrobu v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu a činností ochrany životního prostředí a strukturování potravinových řetězců v horských oblastech, a to jak v rámci sdružení organizací producentů, což zvýší vyjednávací sílu zemědělců, nebo zřízením místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je nutné zaručit přístup k velkým trhům, a zavést jakosti produktů, opatření na podporu a ochranu, a tím zlepšit uvádění zemědělských produktů na trh a jejich začlenění mezi obecné produkty cestovního ruchu v dané zeměpisné oblasti; dále vzhledem k tomu, že mají horské oblasti velký potenciál pro tvorbu vysoce kvalitních potravin, vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily rozpravu o zavádění zvláštního označování zemědělských výrobků z horských oblastí na úrovni EU;

27.  v této souvislosti uznává potřebu podpory z EZFRV pro zemědělskou produkci v horských oblastech a pro vytváření přidané hodnoty pomocí součinnosti s dalšími fondy a iniciativami EU, jakož i se soukromými finančními nástroji s cílem vytvořit pozitivní dopad v horských oblastech;

28.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo, pokud jde o strategii EU v oblasti lesnictví; podporuje udržitelný rozvoj lesů na úrovni Unie, zejména co se týče přínosu lesů k zachování biologické rozmanitosti a dosahování cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; konstatuje, že v rámci strategie by mohl být zdůrazněn hospodářský rozměr lesnictví;

29.  domnívá se, že lesnictví může horským regionům přinést pracovní příležitosti a hospodářský rozvoj a že by lesní zdroje proto měly být dostupné dlouhodobě díky jejich udržitelnému využívání; zdůrazňuje, že lesy mají zásadní význam pro ekosystémy a že v horách hrají důležitou úlohu při prevenci lavin, sesuvů půdy a záplav; vyzývá k podpoře malých a středních podniků, zejména v horských oblastech, které podnikají v oblasti lesnictví a plně dodržují zásadu udržitelnosti životního prostředí; zdůrazňuje zvláštní hospodářskou a sociální úlohu lesnictví v horských oblastech a význam investic do účinného využívání lesních zdrojů v těchto oblastech; připomíná, že lesy hrají významnou úlohu při poskytování surovin a druhotných materiálů používaných pro farmaceutický, kosmetický a potravinářský průmysl, a přispívají tedy k tvorbě pracovních míst; žádá v této souvislosti, aby se politika soudržnosti zaměřila více na udržitelné obhospodařování lesů;

30.  vyzývá k dalším pobídkám k zachování malých zpracovatelských podniků a malých a středních horských zemědělských podniků v horských oblastech, které jsou významným zdrojem zaměstnanosti a vytvářejí produkty se zvláštními jakostními znaky, ale v průměru mají vyšší náklady a nižší ziskovost než intenzivní plodiny a hospodářská zvířata zemědělských podniků; vyzývá Komisi, aby podpořila pilotní projekty, které budou zamřené na obnovení tradičních hospodářských činností, včetně zemědělství a řemesel, v horských oblastech, v nichž dochází k vylidňování; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly jednodušší administrativní postupy týkající se žádostí a správy v oblasti využívání finančních prostředků, tak aby měly malé obce zajištěn lepší přístup k financování na podporu dlouhodobého rozvoje, přístup k trhům a zakládání organizací producentů v horských oblastech;

31.  vyzývá příjemce prostředků z ESI fondů v horských regionech, aby posuzovali potenciál a nezbytnost vytváření místních technologických a udržitelných průmyslových parků a aby po provedení řádné studie proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů zvážili jejich výstavbu z prostředků EU a vnitrostátních prostředků;

32.  zdůrazňuje, že jsou v příslušných případech zapotřebí strategie v oblasti inteligentní specializace na podporu potenciálu, který horské regiony nabízejí;

33.  upozorňuje na významnou úlohu, kterou mohou sehrávat sociální podniky a alternativní podnikatelské modely, jako jsou družstva nebo vzájemné společnosti, v udržitelném rozvoji horských regionů podporujícím začlenění, včetně překonávání vyloučení marginalizovaných skupin a nerovného postavení žen a mužů;

34.  podporuje využívání ESI fondů pro hospodářská odvětví, která nezpůsobují znečištění a jsou progresivní, jako je například udržitelný cestovní ruch, kulturní dědictví, udržitelné lesnictví, rozvoj vysokorychlostního internetu, řemesel a odvětví obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje význam rozvoje nových inovačních modelů cestovního ruchu a podporu z existujících úspěšných modelů;

Sociálně-ekonomický rozměr horských regionů

35.  konstatuje, že podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které je odolné vůči změně klimatu, účinně využívá zdroje a je udržitelné z hlediska životního prostředí, by mohlo být v rámci politiky soudržnosti zdůrazněno;

36.  má za to, že narůst kvalifikace pracovní síly a tvorba nových pracovních příležitostí v ekologickém hospodářství by měly patřit mezi investiční priority ESI fondů, a zdůrazňuje, že politiky EU by měly podporovat odbornou přípravu v oblastech, jako je horské zemědělství, udržitelný cestovní ruch, odvětví řemesel, udržitelné lesnictví a technologie energie z obnovitelných zdrojů;

37.  vítá iniciativy, které mají vzbudit zájem mladých lidí o odvětví zemědělství, a vyzývá Komisi, aby vytvořila podobné programy i pro horské oblasti; žádá, aby byla přijata opatření podporující mladé podnikatele, aby rozšířili své podnikání do oblastí souvisejících s kulturním dědictvím a neomezovali se pouze na sezónní činnosti; zdůrazňuje úlohu vědeckých institucí a jiných vzdělávacích institucí zabývajících se zemědělstvím v horských oblastech; vybízí k zapojení mladých zemědělců do režimů výměny a platforem e-learningu;

38.  zdůrazňuje význam vzdělání pro ženy a dívky a zvýšení zapojení žen do oblastí jako je věda, technika, inženýrství, matematika a podnikání, včetně odvětví zelené ekonomiky; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře a motivaci žen podnikajících v zemědělství a žen, které jsou samostatně výdělečně činné v přímém prodeji, cestovním ruchu a v oblasti řemesel a projektů; zdůrazňuje význam aktivní přítomnosti a úlohy žen v horských oblastech, zejména pro posilování inovací a spolupráce a pro zachování řádného fungování těchto oblastí; vyzývá Komisi a členské státy, aby proto využívaly stávající zdroje a postupy pro iniciativy mikrofinancování a mikroúvěrů pro ženy, pracovní příležitosti pro ženy v rámci Evropského sociálního fondu a nadnárodních projektů;

39.  zdůrazňuje, že význam horských oblastí a účinných opatření v EU byl začleněn do nejnovější reformy SZP; je přesvědčen o tom, že SZP by se měla zaměřovat na kompenzování nevýhod způsobených přírodními a ekonomickými faktory, s nimiž se zemědělci potýkají, ale že by jim rovněž měla poskytnout prostředky, na jejichž základě by mohly zhodnotit své přednosti;

40.  zdůrazňuje význam podpor z prvního pilíře SZP v zachování zemědělské produkce a příjmu pro zemědělce v horských oblastech; připomíná, že členské státy mají možnost zavádět za účelem posílení těchto cílů specifické přímé podpory a platby vázané na produkci; připomíná, že v mnoha členských státech jsou podpory oddělené od produkce poskytované v rámci prvního pilíře mnohem nižší než v oblastech příznivějších pro zemědělství, a to v důsledku nedostatečného vnitřního sbližování, což dále omezuje konkurenceschopnost zemědělských podniků;

41.  domnívá se, že opatření druhého pilíře SZP musejí zajistit udržitelnost, konkurenceschopnost a diverzifikaci zemědělské produkce a zpracovatelského průmyslu v horských oblastech; domnívá se rovněž, že by tato opatření mohla přispět k „renesanci venkova“ tím, že budou provázet vznik projektů pro rozvoj multifunkčních zemědělských podniků, které vytvářejí přidanou hodnotu a přinášejí inovace, a tím, že budou podporovat zemědělské investice (do budov, zvláštního vybavení, modernizace apod.) a zachování původních plemen;

42.  domnívá se, že odvětvový přístup k odvětví mléka a mléčných výrobků by se měl zaměřovat na zajištění udržitelné produkce mléka v horských oblastech a vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zejména prostřednictvím druhého pilíře SZP poskytly doplňující kompenzační opatření pro znevýhodněnou produkci mléka s cílem zachovat a posílit zemědělství a účinné fungování zemědělských podniků v těchto oblastech, zejména pak malých zemědělských podniků;

43.  podtrhuje potenciál duálního vzdělávání v horských regionech; poukazuje na povzbudivé výsledky, kterých bylo dosaženo v některých členských státech; vítá stávající projekty pro duální vzdělávání v celé Unii;

44.  domnívá se, že fyzické infrastruktury a infrastruktury IKT vytvářejí příležitosti pro hospodářské, vzdělávací, sociální a kulturní činnosti a snižují dopady okrajovosti a izolace; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní doporučení pro překonání nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v odvětví cestovního ruchu, která se budou zabývat problémy málo atraktivních pracovních míst a nedostatečného odměňování či podněty pro vytváření možností profesního rozvoje; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přidělovaly investice prostřednictvím fondu ESI do infrastruktury horských oblastech s cílem zatraktivnit tyto oblasti pro hospodářské činnosti;

45.  podporuje inovativní řešení, včetně řešení založených na IT, pro přístup ke kvalitnímu základnímu vzdělávání, stejně jako k příležitostem formálního a informálního učení a celoživotního učení, v odlehlých horských regionech, jako je například spolupráce mezi horskými regiony, městy a univerzitami; zdůrazňuje potřebu vysoce kvalitního terciárního vzdělávání a upozorňuje na možnosti systémů distančního vzdělávání, které nabízejí přístup k výuce a studiu z odlehlých oblastí; s cílem překonat nepříznivý demografický vývoj v těchto oblastech zdůrazňuje skutečnost, že rovný přístup ke vzdělání a k zařízení pro péči o děti, dalšímu vzdělávání a rekvalifikaci pro starší osoby za účelem umožnění aktivního začlenění na trhu práce jsou důležité otázky, které je třeba řešit;

46.  vyzývá k rozvoji a zlepšení zdravotnických zařízení a služeb v horských oblastech, mimo jiné prostřednictvím iniciativ přeshraniční spolupráce, včetně rozvoje přeshraničních zdravotnických zařízení, kde jsou zapotřebí; podporuje rozvoj dobrovolné práce při poskytování veřejných služeb s přihlédnutím k osvědčeným postupům v některých členských státech;

47.  připomíná, že zásada univerzálního přístupu k veřejným službám musí být zajištěna na celém území EU, a zároveň zdůrazňuje, že členské státy a regiony musejí podporovat alternativní a inovativní řešení pro horské oblasti včetně individualizovaných řešení případně přizpůsobených místním a regionálním potřebám;

48.  zdůrazňuje význam Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a účinnějšího zavádění systému záruk pro mladé lidi, které představují dobrou příležitost jak zastavit odliv mladých lidí z horských regionů v reakci na demografickou krizi a problém stárnoucího obyvatelstva; požaduje iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které budou konkrétně zaměřené na potřeby nedostatečně rozvinutých horských regionů;

49.  zdůrazňuje, že nerovnost žen a mužů v horských oblastech přetrvává, a to zejména v případě marginalizovaných skupin a zranitelných skupin; vyzývá Komisi, aby zohlednila hledisko rovnosti žen a mužů v opatřeních na horizontální i vertikální úrovni ve všech oblastech politiky, a zejména k financování propojení politiky v těchto regionech; požaduje, aby byla vypracována srovnávací analýza specifických podmínek žen v horských regionech, zejména ve znevýhodněných horských oblastech;

50.  vyzývá k podpoře a požaduje podporu – i prostřednictvím využití ESI fondů – iniciativ na zlepšení sociální a kulturní soudržnosti a začleňování v horských obcích a na překonání jejich fyzické izolace a nedostatku kulturní rozmanitosti, zejména prostřednictvím přístupu k umění a ke kulturnímu životu a přímé účasti na něm;

51.  zdůrazňuje význam integrovaných územních iniciativ s ohledem na integraci migrantů v souvislosti s procesy souvisejícími s demografickou a sociálně-ekonomickou obnovou horských oblastí, včetně oblastí, kde dochází k úbytku obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby usnadnila a podporovala šíření těchto iniciativ;

Ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu v horských regionech

52.  připomíná, že obnovitelné zdroje energie v horských oblastech jsou bohaté jak co do množství, tak do rozmanitosti; domnívá se, že tyto oblasti by měly hrát vůdčí úlohu při dosahování cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby se soustředila na politiky, které podpoří a usnadní používání obnovitelných zdrojů energie v horských regionech;

53.  zdůrazňuje, že je potřeba na evropské úrovni chránit typické vysokohorské druhy schopné žít v přeshraničních horských pásmech, jako např. kamzík, kozorožec, velcí dravci, medvědi, vlci nebo rys; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily plány na ochranu a znovuvysazování typických vysokohorských druhů do původních areálů výskytu;

54.  zdůrazňuje také potenciál sopečných horských oblastí a sopek, zejména s ohledem na přínos vulkanologie, pokud jde o dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie a přínos těchto oblastí k prevenci a zvládání přírodních katastrof, např. vulkanických erupcí;

55.  vyzývá členské státy a Komisi, aby identifikovaly veškerá vysokohorská střediska, kde by zákaz motorových vozidel mohl přispět místnímu boji proti tání ledovců;

56.  trvá na tom, že splnění cíle EU v oblasti obnovitelné energie, využívání energie z obnovitelných zdrojů musí brát v úvahu rovnováhu mezi ochranou přírody a životního prostředí, včetně horských oblastí; připomíná, že v některých případech mohou vodní elektrárny a těžba biomasy poškozovat ekosystémy a větrné a solární elektrárny mohou poškozovat krajinu, třebaže jsou současně zdrojem vlastního rozvoje;

57.  konstatuje, že horské regiony, včetně sopečných a jejich ekosystémů, jsou obzvláště zranitelné, pokud jde o změnu klimatu, hydrogeologických rizik, které mají obzvláště významné dopady v těchto oblastech, mimo jiné v důsledku zvyšujícího se počtu přírodních katastrof, které mohou mít dopad na okolní oblasti a negativní důsledky pro hospodářský rozvoj a cestovní ruch; domnívá se v této souvislosti, že ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a přijímání odpovídajících opatření na přizpůsobení se této změně musí tvořit jádro budoucí Agendy EU pro horské regiony, včetně akčního plánu pro změnu klimatu; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit síť pro analýzu a výměnu osvědčených postupů v boji proti změně klimatu v těchto oblastech;

58.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla zachována a chráněna jedinečná stanoviště horských regionů a aby jejich rozvoj probíhal udržitelným způsobem, jako například obnovou biodiversity a půdy, podporou přírodního dědictví a ekosystémových služeb a poskytováním zelené infrastruktury, čímž dojde rovněž k vytvoření pracovních příležitostí v těchto odvětvích; připomíná, že zemědělství a udržitelné hospodaření s půdou a lesní hospodářství v horských oblastech má zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a ochranu před dopady na životní prostředí a krajinu;

59.  konstatuje, že v horských regionech se nachází významné množství vodních zdrojů, které je třeba chránit a spravovat udržitelným způsobem; poukazuje na závislost městských oblastí na ekosystémových službách poskytovaných horskými regiony a na to, že tyto oblasti mnohdy nedostávají nic na oplátku, jak by bylo spravedlivé; vyzývá místní orgány, aby zvážily partnerství ve formě projektů spolupráce na shromažďování a ochranu zásob vody pro městské komunity v blízkosti horských oblastí; podporuje financování opatření k vytváření zásob vody, aby bylo zajištěno udržitelné a účinné zavlažování zemědělských oblastí a zachován minimálně nezbytný stav vody v řekách;

60.  podporuje rozvoj udržitelného cestovního ruchu, který představuje pozitivní příležitost pro tvorbu pracovních příležitostí a podporu udržitelného rozvoje v daných oblastech; vyzdvihuje potřebu rozvoje širokopásmového připojení k internetu jakožto základu pro udržitelný cestovní ruch

61.  poukazuje na potřebu aktivní součinné spolupráce mezi zemědělskými podniky a dalšími hospodářskými činnosti v místech patřících do systému sítě Natura 2000 a dalších chráněných oblastí (národních parků, krajinných parků atd.) ležících v horských oblastech;

Dostupnost a propojenost v horských regionech

62.  domnívá se, že internet a zejména technologie přístupové sítě nové generace hrají klíčovou úlohu při překonávání výzev, jimž horské regiony čelí; připomíná, že internet souvisí se službami obecného zájmu a že nedostatečný přístup k těmto službám může vést k odlivu obyvatel;

63.  vyzývá členské státy, aby vytvářely pobídky pro aktivnější rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru v horských regionech v oblasti dopravy, komunikační a energetické infrastruktury, protože vzhledem k nedostatečným úsporám z rozsahu není poskytování těchto služeb z komerčního hlediska zajímavé; zdůrazňuje, že hospodářský růst a vytváření nových pracovních příležitostí v horských oblastech je možné, jen pokud dojde ke zkvalitnění dopravní a další infrastruktury;

64.  konstatuje, že cestovní ruch je do značné míry ovlivněn přítomností infrastruktury a přístupem ke službám obecného zájmu; vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti vytvoření infrastruktury na podporu cestovního ruchu v horských regionech;

65.  konstatuje, že nové informační a komunikační technologie nabízejí širokou škálu pracovních příležitostí, sociální začlenění a posílení v rozvíjejícím se digitálním hospodářství; domnívá se proto, že je třeba na podporu těchto příležitostí zajistit specifickou podporu z ESI fondů; vyzývá členské státy, aby podporovaly práci na dálku, elektronický obchod a využívání postupů digitálního marketingu v těchto oblastech s cílem zlepšit řízení nákladů v podnicích; domnívá se, že usnadnění přístupu k novým informačním technologiím by mohlo vést k rozvoji programů distančního vzdělávání v oblastech, které se potýkají s nedostatkem učitelů, stejně jako poskytování služeb elektronického zdravotnictví, a mohlo by tak pomoci předcházet vylidňování horských oblastí; vyzývá k tomu, aby byly navrženy a sdíleny příklady osvědčených postupů, které tak přispějí k diverzifikaci ekonomických horských regionů;

66.  vítá systém EU poukázek na satelit, díky němuž satelitní připojení poskytuje užitečnou alternativu pro oblasti s nedostatečnou infrastrukturou nebo oblasti s nedostatečným zájmem investorů;

67.  vyzývá Komisi, aby při vytváření politik pro širokopásmový přístup zohlednila nedostatečnou infrastrukturu a nedostatečný zájem ze strany investorů, které jsou důsledkem řídkého osídlení a odlehlosti horských regionů; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní politiky na překonání digitální propasti v těchto oblastech, a to i prostřednictvím nezbytných veřejných investic;

68.  připomíná, že sociální a hospodářský rozvoj horských regionů, které jsou v některých členských státech současně vzdálenými regiony, závisí na dopravním spojení mezi těmito regiony a dalšími regiony v daném členském státě nebo přeshraničními regiony; vyzývá vnitrostátní orgány, aby ve spolupráci s Komisí usnadňovaly provádění projektů dopravního propojení horských regionů s hlavními vnitrostátními a transevropskými silničními a dopravními koridory, zejména pracovní infrastrukturu TEN-T, za pomoci jednotlivých fondů a finančních nástrojů EU, včetně investic Evropské investiční banky;

69.  vyzývá horské regiony Evropy, aby prostřednictvím fondu EFRR investovaly do rozvoje účinnějších a lépe propojených železničních a tramvajových sítí;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(7) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56
(8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(9) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
(10) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0109.
(12) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 55.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0577.
(14) Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 117.
(15) Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 32.
(16) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 30.
(17) Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 14.
(18) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 81.
(19) Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 23.

Právní upozornění - Ochrana soukromí