Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2034(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0339/2016

Předložené texty :

A8-0339/2016

Rozpravy :

PV 13/12/2016 - 17
CRE 13/12/2016 - 17

Hlasování :

PV 14/12/2016 - 9.17
CRE 14/12/2016 - 9.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0504

Přijaté texty
PDF 500kWORD 51k
Středa, 14. prosince 2016 - Štrasburk Konečné znění
Nástroje SZP určené ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích
P8_TA(2016)0504A8-0339/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích (2016/2034(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, která stanoví společnou zemědělskou politiku Evropské unie,

–  s ohledem na studii z března 2016 vypracovanou pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu pod názvem „Současný stav nástrojů pro řízení rizik zavedených členskými státy na období 2014–2020: vnitrostátní a evropské rámce“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0339/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nestabilita a kolísavost cen byly pro zemědělské trhy vždy typické a že se v posledních několika letech staly kvůli rychlému sledu otřesů doléhajících na poptávku, nabídku i ceny strukturálním rysem zemědělství jak na evropské, tak na světové úrovni;

B.  vzhledem k tomu, že zemědělství musí reagovat na zásadní výzvu, kterou představuje růst světové populace, zatímco velká část obyvatel planety i nadále trpí podvýživou, a že bude nadále narůstat nestabilita zemědělských trhů v závislosti na kolísání produkce a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu a zemědělští škůdci mají negativní vliv na úroveň zemědělské produkce a že projevy této změny, jako jsou sucha a záplavy, přispívají ke kolísavosti cen;

D.  vzhledem k tomu, že na kolísavost cen mohou mít klíčový vliv makroekonomické okolnosti, včetně strukturálních faktorů, jako jsou směnné kurzy, ceny energií a hnojiv, úrokové sazby a spekulace na zemědělských trzích;

E.  vzhledem k tomu, že mimo EU zavádějí hlavní světoví aktéři zemědělských trhů politiky, jejichž cílem je zmírnění kolísavosti, a že se tuto otázku zavázala řešit také skupina G20 ve složení ministrů zemědělství s cílem potírat v kontextu udržitelného rozvoje nepříznivý dopad nadměrné kolísavosti cen zemědělských surovin na zabezpečení potravin;

F.  vzhledem k tomu, že každý region na světě má vlastní modely produkce i různá opatření týkající se životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, jež mohou mít značný vliv na výrobní náklady produkce, a vzhledem k tomu, že evropští zemědělci by měli být schopni konkurovat na světovém trhu;

G.  vzhledem k tomu, že větší kolísavost cen zemědělských produktů může být způsobena i politickými rozhodnutími, jako je zavádění různých druhů obchodního embarga;

H.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá v současné době k dispozici skutečnou záchrannou síť, kterou by mírnila kolísavost trhu, jež zemědělce značně odrazuje od další činnosti na území EU;

I.  vzhledem k tomu, že otevření trhů a rozhodnutí vedoucí ke globalizaci ekonomiky, zejména na popud dohod WTO či dvoustranných obchodních dohod, umožnily v posledních desetiletích hladší fungování trhu, ale přispěly i ke zvýraznění fenoménu kolísavosti cen v zemědělství;

J.  vzhledem k tomu, že zemědělci čelí nárůstu výrobních nákladů a zadlužení zemědělských podniků, a vzhledem k tomu, že v období let 2005 až 2010 zaniklo v EU 2,4 milionu zemědělských podniků, což vedlo ke ztrátě velkého počtu pracovních míst ve venkovských oblastech;

K.  vzhledem k tomu, že zemědělské trhy jsou coby styčný bod nabídky a poptávky již ze své podstaty nestabilní, a vzhledem k tomu, že přítomnost finančních subjektů má tendenci tuto nestabilitu prohlubovat a že omezená pružnost celosvětové poptávky po potravinách a nabídky zemědělských produktů přispívá k nárůstu vlivu skutečné nebo domnělé nerovnováhy na účastníky trhu a má občas dramatický dopad na ceny zemědělských produktů;

L.  vzhledem k tomu, že financializace globální ekonomiky a s ní spojené spekulace mohou ovlivňovat zemědělské trhy a přispívat k jejich rostoucím výkyvům a ke kolísavosti cen, neboť zemědělské suroviny jsou využívány jednoduše jako finanční aktiva; hrozné nepokoje vyvolané v roce 2008 nedostatkem potravin poukázaly na to, že tato nadměrná financializace může mít ničivé následky a být morálně nepřijatelná, jestliže ohrožuje zabezpečení potravin pro nejchudší a nejhůře se stravující obyvatelstvo na světě;

M.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má povinnost přispívat k zabezpečení potravin v Evropě a ke konkurenceschopnému postavení evropských zemědělců a pěstitelů na světovém trhu;

N.  vzhledem k tomu, že zemědělské a zemědělsko-potravinářské odvětví je významné pro ekonomiku EU a má potenciál přispívat k udržitelnému růstu;

O.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen vytváří mezi producenty a spotřebiteli velkou míru nejistoty, neboť při nízkých cenách mají producenti pocit, že jsou ohroženy jejich příjmy, investiční kapacita, a tedy i dlouhodobá životaschopnost jejich činností, zatímco při vysokých cenách potravin může být ohrožena schopnost spotřebitelů zajistit si obživu a přístup k základním potravinám, z čehož pramení krizové situace;

P.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen poškozuje zemědělskou činnost a zemědělsko-potravinářská odvětví, což má neblahý vliv na investice, růst a zaměstnanost a může mít rovněž vážné dopady na zásobování spotřebitelů, zabezpečení potravin a hladké fungování SZP;

Q.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen postihuje kapacitu zemědělců investovat a vytvářet pracovní místa, což brání modernizaci, inovacím i generační obměně, neboť tato situace odrazuje mladé zemědělce;

R.  vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělství lze coby zdroj vysoce kvalitních potravin zajistit pouze tehdy, pokud zemědělci budou moci účtovat přiměřené výkupní ceny, které pokryjí všechny náklady na udržitelnou produkci;

S.  vzhledem k tomu, že v kontextu „digitální revoluce“ může kromě jiných nástrojů zvýšená transparentnost na evropských trzích a včasný přístup k informacím přispět k omezení kolísavosti trhů a cen prostřednictvím lepšího a objektivnějšího přístupu hospodářských subjektů k vývojovým tendencím na zemědělských trzích, což napomůže větší ochraně příjmů zemědělců a bude bránit spekulacím na zemědělském trhu;

T.  vzhledem k tomu, že SZP disponuje po reformě z roku 2013 nástroji pro řízení rizik v rámci politiky rozvoje venkova, a vzhledem k tomu, že se na tyto nástroje v současné době vynakládají pouze 2 % rozpočtu druhého pilíře a 0,4 % rozpočtu SZP;

Současná situace a cíle

1.  domnívá se, že zemědělci budou stále více vystaveni kolísavosti cen, a to v důsledku různých příčin, jako je nestabilita a nedokonalost zemědělských trhů, jejich globalizace a komplikovanost, větší proměnlivost nabídky pramenící z nestability klimatu, větší zdravotní rizika a nejistá rovnováha, pokud jde o dodávky potravin;

2.  považuje za nutné, aby byla přijata ráznější a soudržnější politika obsahující cílené nástroje na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění multifunkční a udržitelné zemědělské produkce v celé Unii, jež bude spojena se spravedlivými a rentabilními cenami, a to prostřednictvím zmírnění negativních dopadů na ty subjekty, které jsou nejvíce vystaveny zejména kolísavosti cen;

3.  konstatuje, že ne všechna zemědělská odvětví jsou vystavena kolísavosti cen stejným způsobem a že nástroje veřejné politiky nebo strategie pro zmírňování dopadů přijímané zúčastněnými subjekty musí být přizpůsobeny jednotlivým odvětvím a skutečným, stávajícím i budoucím rizikům, jimž zemědělci čelí;

4.  konstatuje, že zatímco Evropská unie snižuje v zemědělství svou strategickou podporu, její konkurenti na světových trzích, zejména Spojené státy, Brazílie a Čína, uvolňují velmi značné a stále rostoucí veřejné prostředky na vytváření nových modelů politiky řízení rizik a poskytování potřebných nástrojů, aby své zemědělce chránili před dopady kolísavosti cen;

5.  poukazuje na skutečnost, že Evropská unie je jediným zemědělským aktérem, který ve své zemědělské politice vychází z plateb oddělených od produkce, přičemž zemědělskému odvětví zároveň v průběhu let postupně přestává poskytovat svou strategickou podporu;

6.  poznamenává, že Spojené státy vytvořily ve svém návrhu zákona o zemědělství (Farm Bill) z roku 2014 zvláštní pojišťovací politiky pro různá zemědělská odvětví;

7.  upozorňuje, že SZP prochází v posledních desetiletích neustálým vývojem, zatímco její hlavní cíle, jimiž je zajištění důstojné životní úrovně zemědělců, jakož i stabilních a bezpečných dodávek cenově dostupných potravin pro spotřebitele, zůstávají v platnosti;

8.  zdůrazňuje v této souvislosti, že pro odvětví, které je odpovědné za zajišťování dodávek potravin a jejich bezpečnost a jež hraje klíčovou úlohu ve využívání přírodních zdrojů a v udržitelném ekonomickém i environmentálním rozvoji venkovských oblastí, je klíčová společná evropská politika;

9.  zdůrazňuje, že je důležité využívat součinnost mezi SZP a jinými politikami EU;

10.  konstatuje, že poslední reformy SZP téměř zcela oddělily přímé podpory od produkce, pokračovaly v procesu konvergence přímých plateb a více zohlednily společenská a zejména environmentální hlediska;

11.  se znepokojením si všímá snižování zdrojů SZP, k němuž postupně v průběhu let dochází, zejména těch, jež jsou vyhrazeny na opatření pro společnou organizaci trhů, čímž se otevírá možnost opětovného znárodnění SZP a dochází k ohrožení spravedlivých a rovných podmínek na jednotném trhu EU;

12.  zdůrazňuje, že průměrné roční příjmy zemědělců v EU v posledních deseti letech stagnují či dokonce poklesly, zatímco výrobní náklady neustále rostou, což vede ke značnému poklesu počtu zemědělských podniků spojenému s hrozbou ztráty mnoha pracovních míst ve venkovských oblastech;

13.  domnívá se, že by Komise měla využít všechny finanční manévrovací možnosti, které má v rámci jednotné společné organizace trhů k dispozici;

14.  vyjadřuje politování nad velmi pomalou mírou uplatňování nástrojů společné organizace trhů za účelem zmírnění negativních dopadů kolísavosti cen a řízení narušení trhu;

15.  upozorňuje, že většina nástrojů pro řízení rizik, podílových fondů, nástrojů pro stabilizaci příjmů a pojistných nástrojů, jež jsou poskytovány v rámci programů pro rozvoj venkova, je uplatňována nerovnoměrně a s omezenými rozpočtovými prostředky;

16.  doporučuje proto, aby byla posílena stávající opatření druhého pilíře s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského zemědělství a úzce do procesu uplatňování zapojit organizace producentů;

17.  žádá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu důvodů, které vedou k nedostatečnému využívání nástrojů, jež jsou v rámci druhého pilíře SZP k dispozici, a neoptimálnímu provádění jednotné společné organizace trhů s cílem odpovídajícím způsobem přezkoumat příslušná ustanovení;

18.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat v rámci stávající SZP přímé podpory oddělené od produkce spolu s režimem jednotné platby na plochu, které představují kompenzaci za veřejné služby a jsou klíčovým prvkem ve snaze zajistit zemědělcům příjem a poskytnout jim určitou míru finanční stability;

19.  zdůrazňuje však, že stávající SZP, jíž chybí efektivní nástroje pro pohotovou reakci, ani odpovídajícím způsobem neřešila větší kolísavost na zemědělských trzích, ani zemědělcům neumožnila, aby reagovali na tržní signály či hledali řešení, díky nimž by se mohli vypořádat se změnami cen;

20.  vyzývá Komisi, aby přijala bezodkladná opatření na podporu odvětví zemědělství v nejvzdálenějších, horských a znevýhodněných regionech, kde jsou náklady na produkci, sklizeň a uvádění produktů na trh mimo oblasti jejich produkce mnohem vyšší než v jiných oblastech, a aby pro účely zemědělských trhů v těchto regionech zavedla specifické ukazatele sloužící k aktivaci bezpečnostních sítí;

21.  domnívá se, že potravinová nezávislost EU a zabezpečení potravin v EU, jakož i rozvoj konkurenceschopného a udržitelného zemědělského odvětví v celé Unii, které odpovídá potřebám občanů, musí zůstat strategickými cíli budoucí SZP, přičemž je naléhavě nutné zaručit zemědělcům odpovídající životní úroveň;

22.  domnívá se, že životaschopná produkce potravin není možná bez evropských zemědělců, kteří jsou soustavně vystavováni kolísavosti cen a jsou velmi závislí na stabilních trzích a cenách, jakož i na odpovídajícím veřejném financování a na opatřeních pro zachování konkurenceschopnosti zemědělských podniků a rodinných zemědělských podniků;

23.  zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu mladých zemědělců a nově příchozích, pokud jde o zaručení budoucnosti evropského zemědělství;

Návrhy

Organizace odvětví a uzavírání smluv

24.  domnívá se, že primární producenti jsou nejslabším článkem potravinového dodavatelského řetězce, zejména s ohledem na rozsáhlé maloobchodní odvětví na evropské a vnitrostátní úrovni, jež je stále více koncentrováno, a musí jim být povoleno, aby se sdružovali v rámci subjektů, jako jsou družstva, organizace producentů či jejich vlastní sdružení nebo mezioborové organizace;

25.  žádá Komisi, aby usnadnila uzavírání smluv tím, že v souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování Evropské unie přizpůsobí politiku EU v oblasti hospodářské soutěže konkrétním potřebám zemědělského odvětví, s jednotnými předpisy a prováděním ve všech členských státech; domnívá se, že cíle SZP musí nadále převládat nad pravidly hospodářské soutěže a že případné iniciativy na lepší přizpůsobení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže specifickým rysům zemědělského odvětví by měly vycházet z nařízení o jednotné společné organizaci trhů;

26.  zdůrazňuje, že je třeba posílit vyjednávací pozice producentů v potravinovém řetězci, a to prostřednictvím standardních, transparentních, vyvážených a kolektivně vyjednávaných smluv, aby byli zemědělci schopni bojovat proti nekalým obchodním praktikám, posílit svou konkurenceschopnost, zlepšit stabilitu svých příjmů, vytvářet přidanou hodnotu a investovat do inovací;

27.  žádá Komisi, aby vytvořila legislativní rámec EU zakazující nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, které mohou způsobit kolísání cen na zemědělských trzích;

28.  zdůrazňuje, že tyto smlouvy by měly mít dostatečně dlouhou dobu trvání a měly by v nich být stanoveny ceny, lhůty splatnosti a další podmínky dodávek zemědělských produktů;

29.  domnívá se, že by zemědělci v jednotlivých zemědělských odvětvích měli mít možnost jednat o smluvních podmínkách kolektivně prostřednictvím organizací producentů, které velikostí odpovídají odvětvovým nebo distribučním skupinám, s nimiž jednají;

30.  konstatuje, že potenciál, který představují dlouhodobější smlouvy v rámci integrovaného dodavatelského řetězce, forwardy, smlouvy o pevné marži a možnost „zmrazit“ po stanovenou dobu cenu odvozenou od výrobních nákladů, by mohl producentům poskytnout nástroj ke zvládání dopadu kolísavosti cen na jejich marže;

31.  domnívá se, že by měla existovat možnost využívat ve smluvních vztazích nové nástroje a že musí být rovněž k dispozici nástroje pro zprostředkování smluv;

32.  konstatuje, že mezioborové organizace přispívají k atmosféře důvěry a dialogu mezi různými zúčastněnými subjekty (producenti, zpracovatelé a distributoři) a usnadňují vytváření přidané hodnoty prostřednictvím společných iniciativ, které zemědělcům napomáhají lépe porozumět trhům a produkci, prosazovat osvědčené postupy a transparentnost trhu, předvídat potenciál produkce, napomáhat lepšímu řízení nabídky a vypracovávat standardní smlouvy, které jsou slučitelné s pravidly a předpisy EU;

33.  vyzývá Komisi, aby mezioborové organizace na úrovni EU povzbuzovala k tomu, aby společně hájily zájmy producentů v odvětvích, která jsou nejvíce orientována na přeshraniční trhy, jako je např. odvětví ovoce a zeleniny;

34.  oceňuje úsilí evropských družstev, pokud jde o sdružování producentů a napomáhání jim při zlepšování jejich postavení v hodnotovém řetězci, a domnívá se, že je nezbytné tato družstva vybízet, aby hrála větší úlohu v zemědělských odvětvích, a zmírňovala tak dopady nadměrné kolísavosti trhů;

Nástroje pro řízení rizik

35.  doporučuje, aby byly v tržně orientované SZP dále rozvíjeny nástroje v oblasti klimatu, zdraví a řízení ekonomických rizik, zejména různé druhy pojištění proti rizikům v zemědělské výrobě, nástroje pro stabilizaci příjmů, mechanismy pro jednotlivě poskytované služby a podílové fondy, a to s cílem omezit dopady kolísavosti cen a podpořit řízení zemědělských podniků zaměřené na budoucnost;

36.  vybízí Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a vyvíjela nové nástroje, které by neměly být pouze spravedlivé, účinné a schopné reakce, ale rovněž dostupné a cenově dosažitelné pro zemědělce, s cílem bránit rizikům spojeným s kolísavostí cen a řídit je, a tak položit základy pro diskusi o budoucích reformách SZP;

37.  zdůrazňuje, že těmto nástrojům, jež budou využívány společně se systémem přímých plateb, musí být poskytnuty dostatečné zdroje, aby byla posílena odolnost zemědělství a zároveň omezena potřeba následného řízení krizí;

38.  domnívá se, že podílové fondy řízené v rámci odvětví a zřizované z popudu zemědělců mohou do určité míry stabilizovat jejich příjmy, když kolísají marže z jejich produkce;

39.  dále se domnívá, že by tyto podílové fondy neměly nahrazovat podporu poskytovanou Unií a měly by být kombinovány s podporou poskytovanou na vnitrostátní úrovni;

40.  vyzývá rovněž Komisi, aby zřizování těchto fondů podpořila poskytováním pobídek a zároveň zaručila, že jakýkoli budoucí systém řízení rizik bude dodržovat a případně doplňovat systémy pojištění přijaté členskými státy na vnitrostátní úrovni;

41.  domnívá se, že problém kolísání cen je možné řešit také na úrovni členských států, a vyzývá je, aby v rámci svých daňových předpisů přihlédly k nestálosti trhů a umožnily zemědělcům vytvářet mechanismy pro jednotlivé služby, jež by mohly být osvobozeny od daně;

42.  domnívá se, že zemědělci, zejména ti, kteří investovali do rozvoje svých podniků, patří z ekonomického hlediska k nejzranitelnějším subjektům na trhu;

43.  domnívá se dále, že chceme-li zabránit ztrátě dynamiky investic, měly by být zavedeny další nástroje SZP, jako např. účinná pomoc zaměřená na peněžní toky nebo systém preventivních úspor;

44.  upozorňuje na skutečnost, že zemědělské podniky si mohou dovolit inovovat pouze tehdy, jsou-li kapitálové náklady nízké a existuje-li určitý stupeň likvidity; v této souvislosti zdůrazňuje, že jednou ze základních podmínek, kterou musí zemědělec splnit pro získání úvěru, je stabilní příjem;

45.  konstatuje, že role a činnosti bankovního sektoru mají vážný dopad na producenty a že zvyšující se míra zadlužení zemědělských podniků představuje pro odvětví v době nestability další zátěž;

46.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byli zemědělci lépe informováni o klíčové úloze Evropské investiční banky při podpoře a rozvoji venkovského hospodářství, jakož i o tom, jak využívat inovačních finančních nástrojů;

47.  domnívá se, že zemědělcům a jejich organizacím musí být poskytovány lepší informace o modernizaci, udržitelnosti a konkurenceschopnosti podniků, přičemž je zároveň nutné nabízet školení o řízení rizik, údajích o trhu, maržích a volatilitě;

48.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány a zemědělskými uskupeními přijala plán pro zvyšování povědomí o nástrojích pro řízení rizik, jež jsou k dispozici v rámci druhého pilíře SZP a jednotné společné organizace trhů;

49.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby výše uvedené aspekty posílily ve svých programech zemědělského a odborného vzdělávání;

50.  domnívá se, že jedním ze způsobů, jak stabilizovat trhy a omezit kolísání cen, je zajistit větší rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;

Střediska pro sledování trhů se zemědělskými produkty a jejich cen

51.  domnívá se, že zemědělské trhy musí být transparentní, čehož lze především dosáhnout tím, že se existující informace o cenách a nákladech budou zveřejňovat včasněji a budou snadněji přístupné a užitečnější pro všechny zúčastněné strany v dodavatelském řetězci, od produkce po distribuci, což omezí spekulace s cenami a jejich kolísavost;

52.  podotýká však, že samotná transparentnost cen nijak nezvýší odolnost zemědělců vůči kolísání cen, ani neodstraní strukturální nedostatky organizace trhu, jako je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou;

53.  vybízí k vytvoření evropské mapy, která by v reálném čase prezentovala disponibilitu zemědělských produktů;

54.  vítá rozšíření dodatečných nástrojů pro sledování trhu na další odvětví;

55.  zdůrazňuje, že znalost tvorby a vývoje cen i trendů v oblasti nabídky představuje pro zemědělce důležitou výhodu při jednáních o smlouvách se všemi ostatními zúčastněnými subjekty;

56.  doporučuje vytvoření evropských středisek pro sledování cen zemědělských produktů, která by sledovala celý řetězec – od cen producenta až po konečné prodejní ceny – s cílem provádět nepřetržitou analýzu zemědělských trhů po jednotlivých segmentech;

57.  doporučuje zapojení hospodářských subjektů do poskytování aktuálních a relevantních údajů o vývoji, jakož i krátkodobých a střednědobých výhledech, a to jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce v závislosti na konkrétních potřebách příslušného odvětví;

58.  naléhavě vyzývá Komisi, aby střediskům poskytla nezbytné zdroje, jež by jim umožňovaly předkládat doporučení, nikoli pouze monitorovat případy narušení trhu;

Nástroje pro předcházení krizím a jejich řešení

59.  je toho názoru, že tradiční nástroje v rámci SZP určené k řešení krizí (veřejné intervence a soukromé skladování zemědělských produktů) již nejsou v globalizované ekonomice dostatečně účinné;

60.  vyzývá proto Komisi, aby za účelem zajištění řádného fungování trhů a řešení krizí na trhu vypracovala vzájemně kombinovatelné a doplňující se nástroje ve veřejném i soukromém sektoru spolu se závazným mechanismem včasného varování, jenž bude uzpůsoben daným potřebám;

61.  domnívá se, že by Komise měla k boji proti krizím využívat všechny nástroje, které již má k dispozici v rámci jednotné společné organizace trhů;

62.  vyjadřuje politování nad malým využíváním krizové rezervy, jež je převážně způsobeno rozpočtovými pravidly, zvláště zásadou ročního rozpočtu, i právem Komise jednat v případě uvolňování prostředků z této rezervy dle vlastního uvážení;

63.  požaduje proto, aby byla krizová rezerva ustavena mimo rozpočet SZP a aby sloužila jako zdroj financování nástrojů pro řešení krizí;

64.  považuje proticyklická opatření za nástroje, jež jsou v kombinaci s nástroji pro řízení rizik využitelné k prevenci a řízení krizí a jejichž prostřednictvím může EU v případech krizí způsobených „vyšší mocí“ zasahovat na zemědělských trzích s cílem zabránit velkému snižování cen;

65.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii zkoumající otázku, jakým způsobem vytvořit mechanismy pro prevenci a řešení krizí způsobených kolísavostí cen s využitím proticyklické podpory, a aby v každoročních rozpočtech počítala v rámci finančních prostředků přidělených na víceleté období s větší flexibilitou, aby bylo možné tuto proticyklickou podporu zohlednit;

o
o   o

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

Právní upozornění - Ochrana soukromí