Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 9. června 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky proti aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy pro vhodná opatření, systémy a postupy pro účastníky trhu zpřístupňující vnitřní informace, kteří provádějí sondování trhu
 Kambodža
 Tádžikistán, situace vězňů svědomí
 Vietnam
 Podpora volného pohybu zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin ***II
 Přenesení pravomoci rozhodovat v prvním stupni ve věcech veřejné služby EU ***I
 Nařízení pro otevřenou, efektivní a nezávislou správu Evropské unie
 Konkurenceschopnost evropského dodavatelského železničního průmyslu

Nevyslovení námitky proti aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy pro vhodná opatření, systémy a postupy pro účastníky trhu zpřístupňující vnitřní informace, kteří provádějí sondování trhu
PDF 330kWORD 72k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 17. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro vhodná opatření, systémy a postupy pro účastníky trhu zpřístupňující vnitřní informace, kteří provádějí sondování trhu (C(2016)02859 – 2016/2735(DEA))
P8_TA(2016)0273B8-0691/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2016)02859),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 18. května 2016, kterým Komise žádá Parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů ze dne 31. května 2016,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES(1) („nařízení o zneužívání trhu“), a zejména na čl. 11 odst. 9 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 8. června 2016, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že v čl. 39 odst. 2 nařízení o zneužívání trhu se uvádí, že řada ustanovení tohoto nařízení, včetně čl. 11 odst. 1 až 8, se má použít od 3. července 2016 a že v souladu s tímto ustanovením rovněž čl. 7 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci stanoví, že se má použít od téhož data;

B.  vzhledem k tomu, že na základě čl. 11 odst. 9 nařízení o zneužívání trhu je orgán ESMA zmocněn k tomu, aby vypracoval návrhy regulačních technických norem ke stanovení vhodných opatření, postupů a požadavků pro vedení záznamů pro osoby v rámci plnění požadavků stanovených v odstavcích 4, 5, 6 a 8 tohoto článku; vzhledem k tomu, že na základě čl. 11 odst. 9 nařízení o zneužívání trhu je Komise zmocněna k tomu, aby přijímala regulační technické normy v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(2) („nařízení o orgánu ESMA“);

C.  vzhledem k tomu, že Komise přijala dne 17. května 2016 nařízení v přenesené pravomoci v souladu s výše uvedeným zmocněním; vzhledem k tomu, že v nařízení v přenesené pravomoci jsou uvedeny důležité podrobnosti o postupech, které mají účastníci trhu uplatňovat, když provádějí sondování trhu;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci může vstoupit v platnost na konci období jeho přezkumu ze strany Parlamentu a Rady, nevznese-li ani Parlament ani Rada námitku, nebo pokud Parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví;

E.  vzhledem k tomu, že lhůta pro přezkum stanovená v čl. 13 odst. 1 nařízení o orgánu ESMA je tři měsíce ode dne oznámení regulační technické normy, leda že by regulační technická norma přijatá Komisí byla shodná s návrhem regulační technické normy přijaté orgánem ESMA; v takovém případě činí lhůta pro přezkum jeden měsíc;

F.  vzhledem k tomu, že v návrhu regulační technické normy přijatém orgánem ESMA byly provedeny změny, jako je doplnění dvou nových bodů odůvodnění a řada změn v článku 3 a čl. 6 odst. 3, jakož i v ustanovení o vstupu v platnost a o použitelnosti; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto změn nelze nařízení v přenesené pravomoci považovat za totéž jako návrh regulační technické normy přijímaný orgánem ESMA ve smyslu čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení o orgánu ESMA; vzhledem k tomu, že se tudíž použije tříměsíční lhůta pro vyslovení námitek stanovená v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci nařízení o orgánu ESMA a že tato lhůta tedy vyprší dne 17. srpna 2016;

G.  vzhledem k tomu, že k zajištění bezproblémového a včasného provedení právní úpravy týkající se zneužívání trhu do 3. července 2016 je nutné, aby účastníci trhu a příslušné orgány přijaly co nejdříve, v každém případě do 3. července 2016, nezbytná opatření a zavedly vhodné systémy, a to v souladu s nařízením v přenesené pravomoci;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by tedy mělo vstoupit v platnost nejpozději do 3. července 2016, než dne 17. srpna 2016 vyprší lhůta pro přezkum;

I.  vzhledem k tomu, že ustanovení nařízení v přenesené pravomoci jsou v zásadě v souladu s cíli Parlamentu, které jsou uvedeny v nařízení o zneužívání trhu a byly formulovány v průběhu následného neformálního dialogu jako součást přípravné práce na přijetí nařízení v přenesené pravomoci, a jsou zejména v souladu se záměrem Parlamentu poskytnout příslušným orgánům kompletní soubor záznamů všech informací zjištěných během sondování trhu;

1.  prohlašuje, že proti nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).


Kambodža
PDF 337kWORD 89k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o Kambodži (2016/2753(RSP))
P8_TA(2016)0274RC-B8-0753/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kambodži, zejména na usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o politické situaci v Kambodži(1), ze dne 9. července 2015 o kambodžských návrzích zákonů týkajících se nevládních organizací a odborů(2) a ze dne 16. ledna 2014 o situaci ochránců lidských práv a opozičních aktivistů v Kambodži a Laosu(3),

–  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 30. května 2016 o politické situaci v Kambodži,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Kambodži ze dne 20. srpna 2015,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 2. října 2015 o Kambodži,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro lidská práva ke druhé pravidelné zprávě o Kambodži ze dne 27. dubna 2015,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kambodžským královstvím z roku 1997,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 8. března 1999 o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody,

–  s ohledem na prohlášení zvláštní zpravodajky OSN ze dne 1. dubna 2016, ve kterém naléhavě vyzývá Kambodžu, aby zvýšila ochranu práv žen a původního obyvatelstva,

–  s ohledem na společné prohlášení organizací občanské společnosti ze dne 2. května 2016, v němž tyto organizace odsuzují obvinění obránců lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se,

–  s ohledem na kambodžskou ústavu, zejména na její článek 41, v němž jsou zakotvena práva a svobody projevu a shromažďování, na článek 35 o právu na účast v politickém procesu a na článek 80 o parlamentní imunitě,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v několika posledních měsících stabilně vzrůstal počet zatčení členů politické opozice, lidskoprávních aktivistů a představitelů občanské společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že předseda vlády Hun Sen je u moci již přes 30 let; vzhledem k tomu, že Sam Rainsy, předseda hlavní opoziční strany CNRP, zůstává v exilu, do něhož sám odešel, přičemž ze země jej vyhnala dřívější stíhání na základě smyšlených politicky motivovaných obvinění, a že úřadující předseda CNRP Kem Sokha je vyšetřován; vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2016 oznámil žalobce phnompenhského soudu, že předseda CNRP Sam Rainsy bude od 28. července 2016 souzen v nepřítomnosti v procesu, v němž bude čelit dalším politicky motivovaným obviněním;

C.  vzhledem k tomu, že dne 20. listopadu 2015 byl Sam Rainsy předvolán soudem k výslechu ve věci příspěvku, který zveřejnil na svém veřejném facebookovém profilu a jehož autorem je opoziční senátor Hong Sok Hour, který je ve vazbě od srpna 2015 na základě obvinění z padělání a buřičství poté, co umístil na facebooku Sama Rainsyho video s údajně falešným dokumentem týkajícím se smlouvy s Vietnamem o linii hranic z roku 1979;

D.  vzhledem k tomu, že dne 3. května 2016 předvolal městský soud v Phnompenhu Kema Sokhu, aby čelil společně s poslanci parlamentu Pinem Ratanou a Tokem Vanchanem obvinění z trestného činu pomluvy, a to bez ohledu na to, že jsou chráněni imunitou;

E.  vzhledem k tomu, že dne 12. května 2016 byl k soudu předvolán také známý politický komentátor Ou Virak a byl obviněn z pomluvy poté, co vyjádřil svůj názor na případ Kema Sokhy;

F.  vzhledem k tomu, že dne 2. května 2016 byla vznesena politicky motivovaná obvinění proti Ny Sokhovi, Nay Vandovi a Yi Soksanovi (třem dlouholetým obhájcům v případech porušování lidských práv z Kambodžské asociace pro lidská práva a rozvoj (ADHOC)), proti bývalému pracovníkovi ADHOC Ny Chakryovi, který je zástupcem generálního tajemníka kambodžské Státní volební komise (NEC), a proti zaměstnanci Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Soenu Sallymu a že těmto obviněným hrozí tresty odnětí svobody až na 10 let;

G.  vzhledem k tomu, že opoziční poslanec Národního shromáždění Um Sam An byl zbaven parlamentní imunity a dne 11. dubna 2016 byl zatčen na základě vykonstruovaných nařčení z „buřičství s cílem vyvolat chaos ve společnosti“ v souvislosti s jeho nemilitantními názory na vztahy mezi Kambodžou a Vietnamem; vzhledem k tomu, že byl následně zadržován protiteroristickou jednotkou, byla proti němu podána soudní žaloba a byl vzat do vazby na základě těchto obvinění;

H.  vzhledem k tomu, že dne 26. dubna 2016 byl před phnompenhským soudem obžalován Rong Chhun, bývalý odborový předák, který je v současnosti členem NEC, na základě vykonstruovaných politicky motivovaných obvinění z podněcování k násilí, které bylo vyvoláno zásahem vládních bezpečnostních sil proti stávkujícím dělníkům koncem prosince 2013 a počátkem ledna 2014; vzhledem k tomu, že v zemi se mají konat dvoje důležité volby (komunální volby v roce 2017 a parlamentní volby v roce 2018) a že vyvíjení tlaku na NEC je způsobem, který vláda používá ve snaze tyto volby ovlivnit;

I.  vzhledem k tomu, že dne 9. května 2016 bylo zatčeno osm lidí poklidně protestujících proti zatčení pracovníků asociace ADHOC, mezi nimi Ee Sarom, ředitel nevládní organizace Sahmakun Teang Tnaut, Thav Khimsan, zástupce ředitele nevládní organizace LICADHO, a švédský a německý poradce organizace LICADHO, zakrátko nato byli propuštěni; vzhledem k tomu, že dne 16. května 2016 se totéž přihodilo pěti poklidně demonstrujícím;

J.  vzhledem k tomu, že EU je největším partnerem Kambodži, pokud jde o rozvojovou pomoc, na kterou činí nový příděl prostředků na období 2014–2020 celkem 410 milionů EUR; vzhledem k tomu, že EU podporuje širokou škálu iniciativ v oblasti lidských práv, které realizují kambodžské nevládní organizace a organizace občanské společnosti; vzhledem k tomu, že Kambodža je na rozvojové pomoci ve značné míře závislá;

K.  vzhledem k tomu, že dne 26. října 2015 skupina provládních protestujících v Phnompenhu napadla dva poslance z opoziční CNRP, Nhaye Chamrouena a Konga Sakpheu, a ohrožovala bezpečnost soukromé rezidence prvního místopředsedy Národního shromáždění; vzhledem k tomu, že policie a další státní bezpečnostní jednotky podle některých zpráv těmto útokům přihlížely; vzhledem k tomu, že v souvislosti s těmito útoky došlo k zatčením, ale lidskoprávní nevládní organizace v Kambodži vyjádřily obavy, že skuteční pachatelé útoků jsou stále na svobodě;

L.  vzhledem k tomu, že nehledě na rozšířenou kritiku ze strany občanské společnosti a mezinárodního společenství poskytlo nedávné vyhlášení zákona o sdruženích a nevládních organizacích státním orgánům pravomoc jednat svévolně při uzavírání a bránění vytváření organizací na obranu lidských práv a již vedlo k odrazování od činnosti zaměřené na obranu lidských práv a k zabraňování činnosti občanské společnosti;

M.  vzhledem k tomu, že od schválení zákona o sdruženích a nevládních organizacích v roce 2015 odmítly orgány povolit konání rozsáhlých veřejných manifestačních akcí pořádaných nevládními organizacemi a že v posledních měsících byly veškeré akce konané u příležitosti Světového dne obytného prostředí, Mezinárodního dne lidských práv, Mezinárodního dne žen a Mezinárodního dne práce v různé míře narušeny zákrokem policejních složek a nejinak tomu bylo i při jiných demonstracích;

N.  vzhledem k tomu, že kambodžský Senát přijal dne 12. dubna 2016 zákon o odborech, který stanoví nová omezení práv pracujících na sdružování a dává vládních orgánům nové diskreční pravomoci zabránit výkonu tohoto práva odborovými organizacemi;

1.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zhoršováním podmínek pro opoziční politiky a lidskoprávní aktivisty v Kambodži a odsuzuje veškeré akty násilí, politicky motivovaná obvinění, svévolné zadržování, vyslýchání, vynášení rozsudků a usvědčování těchto jedinců;

2.  vyjadřuje politování nad eskalací politicky motivovaných obvinění a soudního šikanování obránců lidských práv a lidskoprávních aktivistů, a zejména nad politicky motivovanými obviněními, rozsudky a usvědčeními v souvislosti s legitimní činností aktivistů, politických kritiků a obránců lidských práv v Kambodži;

3.  naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby zrušily zatykač na předáka opozice Sama Rainsyho a členy Národního shromáždění a Senátu za CNRP, včetně senátora Honga Soka Houra, a zprostily je veškerých obvinění; žádá okamžité propuštění pěti obránců lidských práv, kteří jsou stále v cele předběžného zadržení, konkrétně Ny Sokhy, Naye Vandy, Yi Soksana, Lima Monyho a Ny Chakry, žádá, aby tito politici, aktivisté a obránci lidských práv mohli volně pracovat beze strachu ze zatčení nebo pronásledování a aby skončilo využívání soudů pro politické účely, ke stíhání lidí na základě politicky motivovaných a vykonstruovaných obvinění; žádá Národní shromáždění, aby okamžitě uvedlo Sama Rainsyho, Uma Sama Ana a Honga Soka Houra zpět do jejich funkcí a obnovilo jejich parlamentní imunitu;

4.  naléhavě vyzývá kambodžské orgány, aby zrušily veškerá politicky motivovaná obvinění a další trestní řízení proti členům ADHOC a dalším kambodžským obráncům lidských práv, aby ustaly veškeré hrozby uplatnění represivních ustanovení zákona o sdruženích a nevládních organizacích a také všechny další pokusy zastrašit nebo pronásledovat obránce lidských práv a národní a mezinárodní organizace a aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny, kteří jsou uvězněni na základě politicky motivovaných a vykonstruovaných obvinění;

5.  naléhavě vyzývá vládu Kambodže, aby uznala legitimní a užitečnou úlohu, kterou hraje občanská společnost, odbory a politická opozice tím, jak přispívá k celkovému hospodářskému a politickému rozvoji Kambodže;

6.  podněcuje vládu, aby usilovala o posílení demokracie a právního státu a dodržovala lidská práva a základní svobody, což zahrnuje plné dodržování ustanovení ústavy týkajících se pluralismu a svobody sdružování a projevu;

7.  připomíná, že prostředí demokratického dialogu prosté jakýchkoli hrozeb je zásadní pro politickou stabilitu, demokracii a společenský klid v zemi, a naléhavě vyzývá vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti všech demokraticky zvolených představitelů Kambodže bez ohledu na jejich politickou příslušnost;

8.  vítá reformu NEC formou změny ústavy na základě dohody z července 2014 mezi Kambodžskou lidovou stranou (CPP) a CNRP na volebních reformách; upozorňuje na to, že NEC se nyní skládá ze čtyř zástupců CPP, čtyř zástupců CNRP a jednoho zástupce občanské společnosti;

9.  vyzývá vládu, aby zajistila plné a nestranné vyšetřování za účasti OSN, které vyústí ve stíhání všech, kteří odpovídají za nedávný brutální útok příslušníků ozbrojených sil na dva poslance Národního shromáždění za CNRP a za to, že vojáci a policisté použili nepřiměřené násilí k potlačení demonstrací, stávek a sociálních nepokojů;

10.  žádá kambodžské orgány, aby bývalého odborového předáka a člena NEC Ronga Chhuna zprostily veškerých obvinění;

11.  vyzývá členské státy, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby stanovily srovnávací kritéria pro nadcházející volby v Kambodži, která budou v souladu s mezinárodním právem v otázce svobody projevu, sdružování a shromažďování, a aby tato kritéria veřejně sdělily kambodžským orgánům a opozici; vyzývá ESVČ, aby výši finanční pomoci EU podmínila zlepšeními situace v oblasti lidských práv v zemi;

12.  vyjadřuje znepokojení nad novým zákonem o odborech; naléhavě vyzývá vládu, aby zrušila zákon o odborech, zákon o sdruženích a nevládních organizacích a podobné zákony, které omezují základní svobody a ohrožují uplatňování lidských práv; naléhavě vyzývá vládu, aby zajistila, aby veškeré právní předpisy důležité z hlediska lidských práv byly v souladu s ústavou Kambodže a s mezinárodními normami;

13.  naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby zastavila veškeré násilné vystěhovávání a zabírání půdy a zajistila, aby jakékoli vystěhování probíhalo v plném souladu s mezinárodními normami;

14.  upozorňuje na důležitost mise EU pro sledování průběhu voleb a její příspěvek k tomu, aby byly volby spravedlivé a svobodné; vyzývá NEC a příslušné vládní orgány, aby zajistily, aby všichni oprávnění voliči, včetně pracovníků z řad migrantů a vazebně stíhaných, měli přístup k možnosti zapsat se k volbám a čas této možnosti využít;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a vládě a Národnímu shromáždění Kambodže.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0413.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0277.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0044.


Tádžikistán, situace vězňů svědomí
PDF 344kWORD 88k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o Tádžikistánu: situace vězňů svědomí (2016/2754(RSP))
P8_TA(2016)0275RC-B8-0755/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 7, 8 a 9 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé(1),

–  s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii ze dne 15. prosince 2011(2),

–  s ohledem závěry Rady ze dne 22. června 2015 o strategii EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016(3),

–  s ohledem na prohlášení o trestním stíhání Islámské strany obrody Tádžikistánu v Tádžikistánu ze dne 18. února 2016, které EU vydala na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

–  s ohledem na závěry z návštěvy zvláštního zpravodaje EU pro Střední Asii v Tádžikistánu ze dne 18. září 2015,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 3. června 2016 o rozhodnutí Nejvyššího soudu Tádžikistánu, kterým byli místopředsedové Islámské strany obrody odsouzeni k doživotnímu trestu odnětí svobody;

–  s ohledem na předběžné vyjádření zvláštního zpravodaje OSN pro právo na svobodu názoru a projevu ze dne 9. března 2016, které učinil v závěru své návštěvy Tádžikistánu,

–  s ohledem na doporučení vydaná dne 6. května 2016 v rámci všeobecného pravidelného přezkumu ohledně Tádžikistánu na 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na každoročně probíhající dialog mezi EU a Tádžikistánem, který se týká oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, který zaručuje svobodu projevu, svobodu shromažďování, právo na respektování osobního, soukromého a rodinného života jednotlivců a právo na rovnost a zakazuje při uplatňování těchto práv diskriminaci,

–  s ohledem na regionální konferenci o prevenci mučení, která proběhla ve dnech 27. až 29. května 2014, a na regionální konferenci o úloze společnosti při prevenci mučení, která se konala ve dnech 31. května až 2. června 2016,

–  s ohledem na akční plán Tádžikistánu ze srpna 2013 týkající se uplatňování doporučení, která vydal Výbor OSN proti mučení,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 17. září 2009 udělil Evropský parlament svůj souhlas s Dohodou o partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Republikou Tádžikistán; vzhledem k tomu, že tato dohoda byla podepsána v roce 2004 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2010; zejména vzhledem k tomu, že se v článku 2 této dohody uvádí, že „dodržování demokratických zásad a základních a lidských práv [...] je základem vnitřní a vnější politiky smluvních stran a představuje základní prvek této dohody“;

B.  vzhledem k tomu, že od roku 1992 se spolupráce mezi EU a Tádžikistánem rozšířila na velké množství oblastí, mj. na oblast lidských práv a demokracie, která tvoří samotný základ jakéhokoli partnerství;

C.  vzhledem k tomu, že EU má zásadní zájem na rozšíření politické, hospodářské a bezpečnostní spolupráce a spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje a míru s regionem Střední Asie na základě pevných a otevřených vztahů mezi EU a Tádžikistánem, které by se zakládaly na právním státu, demokracii a lidských právech;

D.  vzhledem k tomu, že známý podnikatel a kritik vlády Abúbakr Azízchodžájev je od února 2016 zadržován na základě svých kritických vyjádření ohledně korupčních obchodních praktik; vzhledem k tomu, že byl na základě článku 189 Trestního zákoníku Tádžikistánu obviněn z „podněcování národnostní, rasistické, regionální nebo náboženské nenávisti“;

E.  vzhledem k tomu, že členové tádžické politické opozice se stávají cílem systematického pronásledování; vzhledem k tomu, že v září 2015 byla poté, co byla spojována s nezdařeným převratem, který počátkem září provedl generál Abdulchalím Nazarzoda, jenž byl zabit společně se svými 37 stoupenci, zakázána Islámská strana obrody Tádžikistánu; vzhledem k tomu, že státní orgány už zatkly přibližně 200 členů této strany;

F.  vzhledem k tomu, že v únoru 2016 Nejvyšší soud zahájil soudní řízení s 13 členy politické rady této strany a se čtyřmi dalšími osobami spojovanými se stranou, kteří byli obviněni z „extremistických“ trestných činů, protože byli údajně zapleteni do útoků ze září 2015; vzhledem k zatčení členů uvedené strany, které čeká trestní stíhání, aniž by jim bylo zaručeno spravedlivé soudní řízení; vzhledem k tomu, že podnikatel a známý člen opozice Zajd Saídov byl v rámci stíhání spojeného s tím, že v listopadu 2013 kandidoval v prezidentských volbách, odsouzen k 29 letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že Umaralí Kuvatov by v březnu 2015 zabit v Istanbulu a další aktivista Maksúd Ibragímov byl v Rusku předtím, než byl vrácen do Tádžikistánu a v červenci 2015 odsouzen k 17 letům odnětí svobody, pobodán a unesen;

G.  vzhledem k tomu, že dne 2. června 2016 Nejvyšší soud v Dušanbe odsoudil Mehmadalího Hajita a Saídumara Hussajního, místopředsedy zakázané Islámské strany obrody Tádžikistánu, k doživotnímu trestu odnětí svobody na základě obvinění, že stáli za pokusem o převrat v roce 2015; vzhledem k tomu, že k trestu odnětí svobody bylo odsouzeno dalších 11 členů této strany; vzhledem k tomu, že příbuzní předsedy Islámské strany obrody Tádžikistánu Muhiddína Kabírího byli uvězněni za to, že nenahlásili blíže neurčený trestný čin; vzhledem k tomu, že soudní řízení nebylo transparentní a bylo v rozporu s právem obviněného na spravedlivý soudní proces;

H.  vzhledem k tomu, že několika právníkům, kteří se přihlásili, že budou působit jako obhájci obviněných osob z Islámské strany obrody Tádžikistánu, bylo vyhrožováno smrtí a že byli zatčeni, zadrženi a uvězněni; vzhledem k tomu, že Buzurgmehr Jorov, Nodíra Dodanajova, Nuriddín Mahkamov, Šuchrat Kudratov a Firúz a Dáler Tarabovi upozornili na vážné nedostatky, pokud jde o dodržování mezinárodních norem týkajících se nezávislosti soudců, neveřejných soudních jednání a omezeného přístupu k právnímu zastoupení; vzhledem k tomu, že zadrženo, pronásledováno a zastrašováno bylo i několik dalších novinářů; vzhledem k tomu, že v souladu s ústavou Tádžikistánu je nutné uznávat svobodu projevu, přístup ke sdělovacím prostředkům a politický a ideologický pluralismus, a to i v oblasti náboženství;

I.  vzhledem k tomu, že Zákon o advokacii z roku 2015 požaduje novou registraci všech advokátů působících jako obhájci a zavedl celou řadu omezení, pokud jde o to, kdo může vykonávat povolání právníka, a vede tak k možnému zasahování do nezávislosti činnosti právníků;

J.  vzhledem k tomu, že novela Zákona o veřejných sdruženích, která vstoupila v platnost v roce 2015, brání činnosti občanské společnosti tím, že požaduje zveřejnění finančních zdrojů nevládních organizací;

K.  vzhledem k tomu, že delegace Evropského parlamentu vyslaná do Tádžikistánu ke sledování parlamentních voleb upozornila ve svém sdělení ze dne 2. března 2015 na vážné nedostatky;

L.  vzhledem k tomu, že tisk, internetové stránky, sociální média a poskytovatelé Internetu pracují v Tádžikistánu v restriktivním prostředí, v němž je rozšířena autocenzura; vzhledem k tomu, že vláda používá restriktivní právní a správní předpisy týkající se sdělovacích prostředků k tomu, aby omezila nezávislé zpravodajství, a často blokuje internetová média a sociální sítě;

M.  vzhledem k tomu, že v únoru 2015 zvláštní zpravodaj OSN pro mučení a jiné kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání upozornil ve zprávě vypracované v návaznosti na svou pracovní cestu do Tádžikistánu, která se konala v únoru 2014, na přetrvávající mučení, špatné zacházení a beztrestnost pachatelů;

N.  vzhledem k tomu, že umístění Tádžikistánu na stupnici podle indexu korupce je stále znepokojivě vysoké;

O.  vzhledem k tomu, že Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je důležitým finančním nástrojem zaměřeným na podporu právního státu, řádné státní správy a lidských práv v této zemi a příslušném regionu;

P.  vzhledem k tomu, že dne 22. května 2016 se v Tádžikistánu konalo referendum o změně ústavy, která by úřadujícímu prezidentovi Emomalímu Rahmonovi umožnila ucházet se o úřad prezidenta neomezený počet funkčních období;

1.  vyzývá k propuštění osob, které byly uvězněny na základě politicky motivovaných obvinění, včetně Abúbakra Azízchodžajeva, Zajda Saídova, Maksúda Ibragímova, místopředsedů Islámské strany obrody Tádžikistánu Mahmadalího Hajita a Saídumara Hussajního a 11 dalších členů této strany;

2.  naléhavě vyzývá tádžické orgány, aby anulovaly rozsudek nad advokáty a právníky, včetně Buzurgmehra Jorova, Nodiry Dodajanové, Nuriddína Mahkamova, Šuchrata Kudratova a Firúze a Dálera Tabarovových, a aby je propustily;

3.  zdůrazňuje význam vztahů mezi EU a Tádžikistánem a prohloubení spolupráce ve všech oblastech; poukazuje na zájem EU o udržování trvalých vztahů s Tádžikistánem, pokud jde o politickou a hospodářskou spolupráci; zdůrazňuje, že politické a hospodářské vztahy s EU se pevně pojí se sdílením určitých hodnot, totiž s dodržování lidských práv a základních svobod, jak je uvedeno v dohodě o partnerství a spolupráci;

4.  je hluboce znepokojen stále častějším zadržováním a zatýkáním právníků z oblasti lidských práv, členů politické opozice a jejich rodinných příslušníků, omezováním svobody sdělovacích prostředků, Internetu a mobilních komunikačních prostředků a omezováním náboženského projevu;

5.  naléhavě vyzývá orgány Tádžikistánu, aby obhájcům a politickým činitelům zajistily spravedlivý transparentní soudní proces přístupný veřejnosti, poskytly jim v souladu s mezinárodními závazky Tádžikistánu skutečnou ochranu a procesní záruky a aby mezinárodním organizacím povolily znovu vyšetřit všechny údajné případy porušování lidských práv a omezování důstojnosti; vyzývá k tomu, aby byl všem vězněným a zadržovaným osobám zajištěn přístup k nezávislým právním službám a právo pravidelně se setkávat se svými rodinnými příslušníky; připomíná, že v případě každého rozsudku je nutné předložit jasné důkazy, které by odůvodňovaly vznesení obvinění ze spáchání trestného činu vůči obviněnému;

6.  vyzývá Tádžickou vládu, aby opozičním skupinám umožnila v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a s ústavou Tádžikistánu svobodnou činnost, v rámci níž by mohly využívat svobody shromažďování, sdružování, projevu a náboženství;

7.  zdůrazňuje, že legitimní boj proti terorismu a násilnému extremismu by se neměl využívat jako záminka k potlačování činnosti opozice a s cílem bránit svobodě projevu nebo omezovat svobodu soudnictví; připomíná, že je nutné zaručit základní svobody všech tádžických občanů a dodržovat právní stát;

8.  vyzývá tádžický parlament, aby při posuzování navrhované novely Zákona o sdělovacích prostředcích, pokud jde o licence pro média, přihlédl k názorům nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti; vyzývá tádžické orgány, aby přestaly blokovat internetové stránky;

9.  vyzývá tádžické orgány, aby dodržovaly mezinárodní právní předpisy, zejména pokud jde o Zákon o veřejných sdruženích a Zákon o advokátní komoře a výkonu povolání právníka; vyzývá tádžické orgány, aby zajistily, aby své povolání mohli svobodně vykonávat všichni právníci, včetně těch, kteří obhajují ochránce lidských práv, členy Islámské strany obrody Tádžikistánu, oběti mučení a klienty obviněné z extremismu, aniž by se museli obávat vyhrožování nebo pronásledování;

10.  vítá celou řadu pozitivních kroků tádžické vlády, jako je dekriminalizace pomluvy a urážky v roce 2012, a vyzývá k řádnému uplatňování Trestního zákoníku Tádžikistánu; vítá podepsání právních předpisů, kterými se novelizuje Trestní řád a Zákon o postupu a podmínkách při zadržování podezřelých, obviněných a obžalovaných, a vyzývá tádžické orgány, aby zajistily neodkladné uplatňování těchto legislativních ustanovení;

11.  vítá každoroční dialog mezi EU a Tádžikistánem o oblasti lidských práv, který by se měl také zabývat obsahem tohoto usnesení; zdůrazňuje význam účinného dialogu o lidských právech mezi EU a tádžickými orgány, který by se snažil o dosažení určitých výsledků a jenž je nástrojem k uvolnění politické situace v zemi a k zahájení rozsáhlých reforem;

12.  vyzývá EU, a zejména Evropskou službu pro vnější činnost, aby v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami v roce 2020 pozorně sledovala dodržování právního státu v Tádžikistánu, zejména práva na sdružování a práva na utváření politických stran, a aby tádžické orgány v případě nutnosti upozorňovala na problémy, nabídla jim pomoc a pravidelně o situaci informovala Parlament; vyzývá delegaci EU v Dušanbe, aby i nadále hrála aktivní úlohu;

13.  vybízí tádžické orgány, aby zajistily vhodná opatření v návaznosti na doporučení učiněná v rámci všeobecného pravidelného přezkumu a aby tato doporučení uplatňovaly;

14.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozšířeným používáním mučení a naléhavě vyzývá tádžickou vládu, aby realizovala akční plán ze srpna 2013 s cílem uplatnit doporučení vydaná Výborem OSN proti mučení;

15.  bere na vědomí závěry pozorovací mise, kterou vyslal Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ke sledování parlamentních voleb konaných dne 1. března 2015 v Tádžikistánu a která konstatovala, že tyto volby „proběhly v omezeném politickém prostoru a že všem kandidátům nebyly poskytnuty rovné podmínky“, a vyzývá tádžické orgány, aby se bez otálení začaly zabývat všemi doporučeními, která jsou uvedena v těchto závěrech;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radě OSN pro lidská práva, vládě Tádžikistánu a prezidentovi Tádžikistánu Emomalímu Rahmonovi.

(1) Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 12.
(2) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0121.


Vietnam
PDF 350kWORD 87k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o Vietnamu (2016/2755(RSP))
P8_TA(2016)0276RC-B8-0754/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci ve Vietnamu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 18. prosince 2015 k zatčení právníka Nguyễna Văna Đàie,

–  s ohledem na prohlášení hlav států a předsedů vlád EU ze dne 7. března 2016,

–  s ohledem na tiskové prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva, které učinil dne 13. května 2016 v Ženevě a které se týkalo Turecka, Gambie a Vietnamu,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství a přesvědčení Heinera Bielefeldta a zvláštního zpravodaje OSN pro mučení Juana Méndeze ze dne 3. června 2016, které podpořil zvláštní zpravodaj OSN pro situaci obránců lidských práv Michel Forst, zvláštní zpravodaj OSN pro právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování Maina Kiai, zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu David Kaye, zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách, jeho příčiny a důsledky Dubravka Šimonovićová a pracovní skupina pro svévolné zadržování,

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, která byla podepsána dne 27. června 2012, a na každoroční dialog mezi EU a vietnamskou vládou o lidských právech, který zatím naposledy proběhl dne 15. prosince 2015,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro lidská práva,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, k němuž Vietnam přistoupil v roce 1982,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, jejíž smluvní stranou je Vietnam od roku 1982,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení, kterou Vietnam ratifikoval v roce 2015,

–  s ohledem na výsledek všeobecného přezkumu Rady OSN pro lidská práva týkajícího se Vietnamu ze dne 28. ledna 2014,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU považuje Vietnam za důležitého partnera v Asii; vzhledem k tomu, že v roce 2015 si připomínáme 25. výročí navázání vztahů mezi EU a Vietnamem; vzhledem k tomu, že tyto vztahy rychle přerostly z pouhé obchodní spolupráce a pomoci v komplexnější vztah;

B.  vzhledem k tomu, že Vietnam je od roku 1975 státem ovládaným jedinou politickou stranou – Komunistickou stranou Vietnamu, která nikomu nedovoluje zpochybňovat její vedoucí úlohu a která ovládá Národní shromáždění a soudy;

C.  vzhledem k tomu, že na vlnu demonstrací, které v zemi probíhají od května 2016 v reakci na ekologickou katastrofu, jež zdecimovala vietnamské rybolovné zdroje, reagovaly vietnamské orgány ostrými represemi;

D.  vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2015 byla zatčena vietnamská advokátka a obránkyně lidských práv Lê Thu Hà a současně s ní i významný advokát působící v oblasti lidských práv Nguyễn Văn Đài, který byl obviněn z šíření protistátní propagandy; vzhledem k tomu, že dne 22. února 2016 byl ve svém domě v oblasti Lâm Hà v provincii Lâm Đồng napaden příslušníkem policie Trần Minh Nhật; vzhledem k tomu, že Trần Huỳnh Duy Thức byl v roce 2009 odsouzen k šestnáctiletému trestu odnětí svobody a pěti letům domácího vězení, aniž by při procesu byla možná jakákoli smysluplná obhajoba; vzhledem k tomu, že existují vážné obavy ohledně zhoršujícího se zdravotního stavu buddhistického disidenta Thícha Quảnga Độa, který je držen v domácím vězení;

E.  vzhledem k tomu, že ve Vietnamu jsou zakázány nezávislé politické stany, odbory a lidskoprávní organizace a že ke konání veřejných shromáždění je třeba získat povolení; vzhledem k tomu, že některé pokojné protesty se konaly za přítomnosti velkého počtu policejních jednotek, některým významným aktivistům bylo nařízeno domácí vězení a některé demonstrace byly rozehnány nebo prostě předem zakázány;

F.  vzhledem k tomu, že k zamezení účasti na demonstracích a potrestání jejich účastníků uplatňuje policie širokou škálu opatření, která vedou k porušování lidských práv včetně mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání a porušování práva na pokojné shromažďování a svobody pohybu; vzhledem k tomu, že podmínky ve věznicích jsou velmi tvrdé a s vězni je zacházeno špatně, přičemž se vyskytly zprávy o nejméně sedmi úmrtích v policejní vazbě, k nimž došlo v roce 2015 a u nichž existuje podezření, že zadržené osoby byly podrobeny mučení nebo jiné formě špatného zacházení;

G.  vzhledem k tomu, že ačkoli Vietnam přijal 182 z 227 doporučení Rady OSN pro lidská práva uvedených v jejím pravidelném přezkumu z června 2014, odmítl provést některá doporučení, týkající se zejména propuštění politických vězňů a osob vězněných bez obvinění a bez soudu, změny právního řádu a zrušení vězení z politických důvodů, vytvoření nezávislé instituce pro lidská práva s celostátní působností a dalších kroků vedoucích k podpoře účasti veřejnosti na politickém životě; vzhledem k tomu, že Vietnam nicméně umožnil setkání mezi zástupci mezinárodních lidskoprávních organizací s představiteli opozice a se státními činiteli, což bylo prvním takovým setkáním od konce vietnamské války;

H.  vzhledem k tomu, že vágně formulovaná ustanovení trestního zákona týkající se „státní bezpečnosti“, jako jsou ustanovení o „protistátní propagandě“, „podvratné činnosti“ a „zneužívání demokratických svobod“, jsou ve Vietnamu i nadále používána k pronásledování a umlčení politických disidentů, obránců lidských práv a osob, které jsou považovány za kritiky vlády;

I.  vzhledem k tomu, že v květnu 2016 bylo dopisovateli BBC Jonathanu Headovi údajně zakázáno informovat o návštěvě prezidenta Obamy ve Vietnamu a byla mu bez oficiálního zdůvodnění odňata novinářská akreditace; vzhledem k tomu, že na počátku roku 2015 byl Kim Quốc Hoa, bývalý šéfredaktor deníku Người Cao Tuổi, zbaven novinářské licence a obžalován podle paragrafu 258 trestního zákona ze zneužívání demokratických svobod, poté co jeho noviny uveřejnily články o korupci několika státních činitelů;

J.  vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic ve své zprávě World Press Freedom Index za rok 2016 řadí Vietnam na 175. místo ze 180, neboť Komunistická strana Vietnamu a vojenské či vládní orgány mají kontrolu nad tištěnými publikacemi i nad vysíláním; vzhledem k tomu, že v roce 2013 byl vydán dekret č. 72, který dále omezil svobodu slova na blozích a sociálních sítích, a dekret č. 174 z roku 2014 zavedl přísné postihy za šíření „protistátní propagandy“ a „reakčních ideologií“ na sociálních sítích a na internetu;

K.  vzhledem k tomu, že podle závěrů, které učinil zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu vyznání a přesvědčení, je v zemi potlačována svoboda vyznání a přesvědčení a mnohé náboženské menšiny jsou vystaveny tvrdé perzekuci, včetně příslušníků katolické církve a dalších náboženství, které vietnamský stát neuznává, jako je Sjednocená buddhistická církev Vietnamu, některé protestantské církve a etnonáboženská menšina Montagnardů;

L.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2016 byl ve Vietnamu přijat zákon o přístupu k informacím a novela tiskového zákona, která omezuje svobodu projevu a zpřísňuje cenzuru, a rovněž byly přijaty předpisy zakazující demonstrace před budovami soudů v průběhu soudních řízení;

M.  vzhledem k tomu, že v hodnocení Světového ekonomického fóra Gender Gap Index klesl Vietnam ze 42. příčky v roce 2007 na 83. příčku v roce 2015, a vzhledem k tomu, že výbor Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) kritizoval vietnamské orgány za to, že nechápou „pojem skutečné rovnosti mezi ženami a muži“; vzhledem k tomu, že navzdory určitému pokroku je domácí násilí, obchodování se ženami a dívkami, prostituce, HIV/AIDS a porušování sexuálních a reproduktivních práv ve Vietnamu nadále problémem;

N.  vzhledem k tomu, že cílem komplexní dohody o partnerství a spolupráci je vytvořit moderní, široce založené a vzájemně výhodné partnerství vycházející ze společných zájmů a zásad, jako jsou rovnost, vzájemný respekt, právní stát a lidská práva;

O.  vzhledem k tomu, že EU vyjadřuje Vietnamu uznání za to, že dosahuje pokroku v oblasti sociálně-ekonomických práv, avšak současně upozorňuje na to, že je i nadále znepokojena stavem politických a občanských práv; vzhledem k tomu, že na každoročním dialogu o lidských právech nastolila Evropská unie téma omezování svobody projevu, svobody sdělovacích prostředků a svobody shromažďování;

P.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším vývozním partnerem Vietnamu; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největším poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci Vietnamu a vzhledem k tomu, že rozpočet EU vyčleněný k tomuto účelu bude v období 2014–2020 navýšen od 30 % na 400 milionů EUR;

1.  vítá posílené partnerství a dialog o lidských právech mezi EU a Vietnamem; oceňuje, že Vietnam v loňském roce ratifikoval Úmluvu OSN proti mučení;

2.  vyzývá vládu Vietnamu, aby okamžitě přestala šikanovat, zastrašovat a pronásledovat lidskoprávní, sociální a environmentální aktivisty; žádá vládu, aby dodržovala právo těchto aktivistů na pokojný protest a aby propustila všechny osoby, které jsou neprávem zadržovány; požaduje okamžité propuštění všech aktivistů, kteří byli bezdůvodně zatčeni a uvězněni, jako jsou Lê Thu Hà, Nguyễn Văn Đài, Trần Minh Nhật, Trần Huỳnh Duy Thức a Thích Quảng Độ;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že proti vietnamským demonstrantům, kteří vyjadřují své rozhořčení nad masovým úhynem ryb v oblasti středního pobřeží, je používáno stále větší násilí; požaduje, aby byly zveřejněny výsledky vyšetřování této ekologické katastrofy a aby byly potrestány osoby, které jsou za ni zodpovědné; vyzývá vietnamskou vládu, aby dodržovala právo na svobodu shromažďování v souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv;

4.  odmítá rozsudky a tvrdé tresty, které byly uděleny vietnamským novinářům a blogerům ve Vietnamu, jako jsou Nguyễn Hữu Vinh a jeho kolega Nguyễn Thị Minh Thúya a Đặng Xuân Diệu, a vyzývá k jejich propuštění;

5.  lituje neustálého porušování lidských práv ve Vietnamu, včetně politického zastrašování, šikanování, útoků, svévolného zatýkání, tvrdých trestů odnětí svobody a nespravedlivých procesů, jejichž obětí bývají političtí aktivisté, novináři, blogeři, disidenti a obránci lidských práv online i offline, což je jednoznačně v rozporu s mezinárodními závazky Vietnamu v oblasti lidských práv;

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že Národní shromáždění nyní projednává zákon o sdruženích a zákon o přesvědčení a náboženství, které jsou neslučitelné s mezinárodními normami svobody sdružování a svobody vyznání a přesvědčení;

7.  žádá Vietnam, ale dále posílil svou spolupráci s mechanismy lidských práv a více dodržoval mechanismy se smluvními mechanismy pro podávání zpráv; opakovaně vyzývá k pokroku při uplatňování doporučení vydaných v rámci všeobecného pravidelného přezkumu;

8.  opakuje svou výzvu ke změně některých paragrafů vietnamského trestního zákona, které jsou používány k potlačování svobody projevu; považuje za politováníhodné, že mezi 18 000 vězni, kterým byla dne 2. září 2015 udělena amnestie, nebyl ani jeden politický vězeň; odsuzuje podmínky ve vietnamských vazebních zařízeních a věznicích a žádá vietnamské orgány, aby zaručily neomezený přístup k právnímu zástupci;

9.  žádá vietnamskou vládu, aby vytvořila účinné mechanismy kontroly policejních složek a bezpečnostních agentur s cílem zamezit týrání vězněných a zadržovaných osob;

10.  žádá státní orgány, aby zastavily pronásledování náboženských skupin a pozměnily právní předpisy o statusu náboženských skupin s cílem obnovit právní status náboženství, která nejsou státem uznávána; žádá Vietnam, aby stáhl pátý návrh zákona o přesvědčení a náboženství, který je nyní projednáván v Národním shromáždění, a aby vypracoval nový návrh, který bude v souladu se závazky, které Vietnamu plynou z článku 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vyzývá k propuštění náboženských představitelů, mezi nimiž jsou pastor Nguyễn Công Chính, Trần Thị Hồng a Ngô Hào;

11.  žádá Vietnam, aby v zájmu boje proti diskriminaci žen přijal zákony proti obchodování s lidmi a učinil účinné kroky k omezení domácího násilí a porušování reprodukčních práv;

12.  vyjadřuje Vietnamu uznání za to, že je v Asii průkopníkem rozvoje práv lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (LGBTI), a zejména oceňuje nedávno přijatý zákon o sňatcích a o rodině, který povoluje svatební obřady osob stejného pohlaví;

13.  vyzývá mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva, aby posoudila stav lidských práv ve Vietnamu a zaměřila se přitom zvláště na svobodu projevu a vydala Vietnamu potřebná doporučení;

14.  žádá vietnamskou vládu, aby zaslala stálé pozvání zvláštním procedurám OSN, zejména zvláštnímu zpravodaji pro svobodu projevu a zvláštnímu zpravodaji pro situaci obránců lidských práv;

15.  žádá EU, aby zintenzivnila svůj politický dialog o lidských právech s Vietnamem v rámci komplexní dohody o partnerství a spolupráci;

16.  žádá delegaci EU, aby využila všech vhodných nástrojů k tomu, aby vládě Vietnamu pomohla při provádění těchto opatření, a aby podporovala a chránila obránce lidských práv; vyzdvihuje význam dialogu o lidských právech mezi EU a vietnamskými orgány, zejména pokud na tento dialog navážou skutečná opatření; poukazuje na to, že tento dialog by měl být efektivní a měl by se orientovat na výsledky;

17.  oceňuje úsilí vietnamské vlády o prohlubování vztahů mezi EU a ASEAN a podporu, kterou poskytuje snaze EU o účast na Summitu východní Asie;

18.  oceňuje, že Vietnam dosáhl významného počtu rozvojových cílů tisíciletí, a vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vietnamským orgánům, nevládním organizacím a organizacím občanské společnosti v zemi nadále poskytovaly podporu v rámci rozvojové agendy po roce 2015;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a Národnímu shromáždění Vietnamu, vládám a parlamentům členských zemí ASEAN, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi OSN.


Podpora volného pohybu zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin ***II
PDF 389kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (14956/2/2015 – C8-0129/2016 – 2013/0119(COD))
P8_TA(2016)0277A8-0156/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (14956/2/2015 – C8-0129/2016),

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rumunským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0228,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–  s ohledem na články 76 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro právní záležitosti (A8-0156/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 52.
(2) Přijaté texty ze dne 4.2.2014, P7_TA(2014)0054.


Přenesení pravomoci rozhodovat v prvním stupni ve věcech veřejné služby EU ***I
PDF 402kWORD 67k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přenesení pravomoci rozhodovat v prvním stupni spory mezi Unií a jejími zaměstnanci na Tribunál Evropské unie (N8-0110/2015 – C8-0367/2015 – 2015/0906(COD))
P8_TA(2016)0278A8-0167/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost Soudního dvora předloženou Evropskému parlamentu a Radě (N8-0110/2015),

–  s ohledem na čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii, čl. 256 odst. 1, čl. 257 první a druhý pododstavec a čl. 281 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 106a odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu s nimiž byl návrh aktu předložen Parlamentu (C8-0367/2015),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a 15 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 256 odst. 1, čl. 257 první a druhý pododstavec a čl. 281 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 106a odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie(1), a zejména 9. bod odůvodnění uvedeného nařízení,

–  s ohledem na stanovisko Komise (COM(2016)0081)(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. května 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0167/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  připomíná, že je důležité, aby byla mezi soudci Soudního dvora Evropské unie vyváženě zastoupena obě pohlaví;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Soudnímu dvoru a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. června 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2016/... o přenesení pravomoci rozhodovat v prvním stupni spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci na Tribunál

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU, Euratom) 2016/1192.)

(1) Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 14.
(2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.


Nařízení pro otevřenou, efektivní a nezávislou správu Evropské unie
PDF 491kWORD 143k
Usnesení
Úplné znění
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie (2016/2610(RSP))
P8_TA(2016)0279B8-0685/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 41 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že právo na řádnou správu je základním právem,

–  s ohledem na otázku Komisi týkající se otevřené, efektivní a nezávislé správy Evropské unie (O-000079/2016 – B8-0705/2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o správním právu procesním Evropské unie(1),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5, čl. 123 odst. 2 a čl. 46 odst. 6 jednacího řádu,

1.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 vyzval v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) k přijetí nařízení o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie podle článku 298 SFEU, ale navzdory skutečnosti, že toto usnesení bylo přijato naprostou většinou hlasů (572 hlasů pro, 16 proti a 12 poslanců se zdrželo hlasování), nebyla žádost Parlamentu vyslyšena a Komise návrh nepředložila;

2.  vyzývá Komisi, aby zvážila přiložený návrh nařízení;

3.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který bude zahrnut do jejího pracovního programu na rok 2017;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.

Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
pro otevřenou, efektivní a nezávislou správu Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 298 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V důsledku rozšiřování pravomocí Evropské unie se občané ve stále větší míře dostávají do styku s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, aniž by byla vždy náležitě chráněna jejich procesní práva.

(2)  V Unii je v souladu s právním státem nezbytné zajistit, aby byly vždy náležitě definovány, rozvíjeny a dodržovány procesní práva a povinnosti. Občané mají právo očekávat od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie vysokou úroveň transparentnosti, efektivity, rychlého vyřízení a odpovědnosti. Rovněž mají právo dostávat odpovídající informace o možnosti v dané záležitosti učinit nějaké další kroky.

(3)  Stávající pravidla a zásady v oblasti řádné správy pocházejí z nejrůznějších pramenů: primárního práva, sekundárního práva, judikatury Soudního dvora Evropské unie, právně nezávazných předpisů a jednostranných závazků přijatých orgány a institucemi Unie.

(4)  Unie v průběhu let vytvořila velké množství odvětvových správních postupů jak ve formě závazných ustanovení, tak právně nezávazných předpisů, přičemž nebyla vždy zohledňována celková soudržnost systému. Tato složitá škála postupů způsobila, že jsou v postupech mezery a nesoulady.

(5)  Skutečnost, že Unie nemá k dispozici jednotný komplexní soubor kodifikovaných pravidel správního práva, způsobuje, že pro občany je obtížné porozumět tomu, jaká jsou jejich práva ve správním řízení vyplývající z práva Unie,

(6)  Evropský veřejný ochránce práv v dubnu roku 2000 navrhl institucím kodex řádné správní praxe, neboť se domníval, že ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech EU by se měl uplatňovat tentýž kodex.

(7)  Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001 schválil se změnami návrh kodexu vypracovaného evropským veřejným ochráncem práv a vyzval Komisi, aby předložila návrh nařízení, jehož součástí by byl kodex řádné správní praxe, jenž by vycházel z článku 308 Smlouvy o založení Evropského společenství.

(8)  Stávající interní kodexy chování, které různé instituce postupně přijaly, většinou na základě kodexu evropského veřejného ochránce práv, mají jen omezený účinek, navzájem se od sebe liší a nejsou právně závazné.

(9)  Vstup Lisabonské smlouvy v platnost poskytl Unii právní základ pro přijetí nařízení o správním postupu. Článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) předpokládá přijetí předpisů k zajištění toho, aby se orgány, instituce a jiné subjekty Unie při plnění svých úkolů opíraly o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost rovněž získala Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) stejnou právní sílu, jakou mají Smlouvy.

(10)  V hlavě V Listiny („Občanská práva“) je právo na řádnou správu zakotveno v článku 41, který stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. Článek 41 Listiny dále uvádí nevyčerpávající výčet prvků, které jsou obsaženy v  definici práva na řádnou správu, jako je právo být vyslechnut, právo každého na přístup ke spisu, který se jej týká, povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí, možnost požadovat náhradu škody způsobenou orgány nebo zaměstnanci Unie při výkonu jejich funkce a práva týkající se jazyka.

(11)  Účinná správa Unie je nezbytná ve veřejném zájmu. Nadbytek pravidel a postupů, stejně jako jejich nedostatek, může vést k nesprávnému úřednímu postupu, který může také vyústit v existenci protichůdných, nejednotných nebo nejasných pravidel a postupů.

(12)  Náležitě strukturované a jednotné správní postupy podporují jak efektivní správu, tak řádné vymáhání práva na řádnou správu, které je zaručeno jako obecná zásada práva Unie a v rámci článku 41 Listiny.

(13)  Ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 vyzval Evropský parlament k přijetí nařízení o evropském správním právu procesním, které by zaručilo právo na řádnou správu prostřednictvím otevřené, efektivní a nezávislé evropské správy. Ustanovení společného souboru pravidel pro správní postup na úrovni orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by posílilo právní jistotu, odstranilo mezery v právním systému Unie a přispělo by tak k dodržování právního státu.

(14)  Účelem tohoto nařízení je stanovit soubor procesních pravidel, která by správa Unie měla dodržovat při provádění svých správních činností. Cílem těchto procesních pravidel je zajistit jednak otevřenou, účinnou a nezávislou správu, jednak náležité vymáhání práva na řádnou správu.

(15)  Toto nařízení by se v souladu s článkem 298 SFEU nemělo uplatňovat na správy členských států. Dále by se toto nařízení nemělo uplatňovat na legislativní postupy, soudní řízení ani postupy, jejichž cílem je přijetí nelegislativních aktů přímo vycházejících ze Smluv, aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

(16)  Toto nařízení by se mělo uplatňovat na správu Unie, aniž by byly dotčeny jiné právní akty Unie, jež obsahují zvláštní správní procesní předpisy. Avšak odvětvové správní postupy nejsou zcela soudržné a úplné. V zájmu zajištění celkové soudržnosti při správních činnostech správy Unie a plného dodržování práva na řádnou správu by měly být právní akty obsahující zvláštní správní procesní předpisy vykládány v souladu s tímto nařízením a mezery v těchto aktech by měly být vyplněny příslušnými ustanoveními tohoto nařízení. Toto nařízení stanoví práva a povinnosti jakožto standardní pravidlo pro všechny správní postupy v rámci práva Unie, a tudíž zmenšuje roztříštěnost platných procesních pravidel, která je důsledkem existence odvětvových právních předpisů.

(17)  Cílem správních procesních předpisů stanovených v tomto nařízení je provádění zásad v oblasti řádné správy, jež jsou stanoveny v široké škále pramenů práva, s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Tyto zásady jsou uvedeny níže a jejich vyjádření by mělo být inspirací pro výklad ustanovení tohoto nařízení.

(18)  Zásada právního státu, která je připomenuta v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), je samotným jádrem hodnot Unie. V souladu s touto zásadou musí vycházet každé opatření Unie ze Smluv a být v souladu se zásadou svěření pravomocí. Kromě toho zásada zákonnosti, která z právního státu vyplývá, vyžaduje, aby činnosti správy Unie byly prováděny zcela v souladu s právními předpisy.

(19)  Každý právní akt v rámci práva Unie musí být v souladu se zásadou proporcionality. Ta vyžaduje, aby byla veškerá opatření správy Unie přiměřená a nezbytná ke splnění oprávněných cílů daného opatření: pokud je na výběr mezi různými opatřeními, jež by mohla být vhodná, je třeba přijmout to nejméně zatěžující, přičemž poplatky uložené správou nesmí být nepřiměřené sledovaným cílům.

(20)  Právo na řádnou správu vyžaduje, aby správa Unie přijímala správní akty v souladu se správními postupy, jež zaručují nestrannost, spravedlnost a včasnost.

(21)  Právo na řádnou správu vyžaduje, aby každé rozhodnutí o zahájení správního postupu bylo oznámeno stranám a aby jim byly poskytnuty potřebné informace, jež jim umožní výkon jejich práv v průběhu tohoto postupu. Správa Unie se může s oznámením opozdit nebo od něj může upustit v řádně odůvodněných a výjimečných případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem.

(22)  Jestliže je správní postup zahájen na žádost některé strany, právo na řádnou správu ukládá správě Unie, aby písemně potvrdila přijetí žádosti. V potvrzení o přijetí by měly být uvedeny potřebné informace, které straně umožní během správního postupu vykonávat svá práva na obhajobu. Správa Unie by však měla mít právo odmítnout neodůvodněné nebo zneužívající žádosti, které mohou ohrozit efektivitu správy.

(23)  Z důvodů právní jistoty by měl být správní postup zahájen v přiměřené době po vzniku události. Proto by mělo toto nařízení obsahovat ustanovení o promlčecí lhůtě.

(24)  Právo na řádnou správu vyžaduje, aby správa Unie plnila povinnost péče, která jí ukládá, aby určila a pečlivě a nestranně přezkoumala všechny významné skutkové a právní okolnosti případu a zohlednila přitom všechny patřičné zájmy, a to ve všech fázích postupu. Za tímto účelem by jí mělo být svěřeno právo vyslechnout strany, svědky a odborníky, požadovat dokumenty a záznamy a provádět návštěvy nebo kontroly. Při výběru odborníků by správa Unie měla zajistit, aby byli profesionálně způsobilí a nebyli dotčeni střetem zájmů.

(25)  Strany by měly mít povinnost v průběhu šetření, které provádí správa Unie, spolupracovat a pomáhat jí se zjišťováním skutečností a okolností případu. Když správa Unie požaduje od stran spolupráci, měla by jim poskytnout přiměřenou lhůtu na odpověď a měla by jim připomenout, že mají právo nevypovídat ve vlastní neprospěch, pokud by správní postup mohl vyústit v postih.

(26)  Právo na nestranné zacházení ze strany správy Unie je logickým vyústěním základního práva na řádnou správu a znamená to, že zaměstnanci mají povinnost nezúčastnit se správního postupu, na kterém mají přímý nebo nepřímý osobní zájem, zejména mimo jiné rodinný nebo finanční zájem, který by mohl narušit jejich nestrannost.

(27)  Právo na řádnou správu může vyžadovat, aby správa za určitých okolností prováděla inspekce, pokud je to nutné ke splnění její povinnosti nebo dosažení cíle v rámci práva Unie. Při těchto inspekcích by měly být dodrženy určité podmínky a postupy, aby byla zaručena práva stran.

(28)  Ve všech řízeních, jež byla zahájena proti nějaké osobě a mohou vyústit v opatření, které bude mít na tuto osobu nepříznivý dopad, by mělo být dodrženo právo být vyslechnut. Žádné legislativní opatření by nemělo toto právo vyloučit ani omezit. Podle práva být vyslechnut musí dotčená osoba obdržet přesné a úplné znění vznesených nároků nebo námitek a musí dostat příležitost k podání připomínek ohledně pravdivosti a relevance skutkových zjištění a použitých dokumentů.

(29)  Součástí práva na řádnou správu je právo strany správního postupu na přístup k vlastnímu spisu, což je rovněž požadavek nezbytný pro výkon práva být vyslechnut. Jestliže ochrana oprávněných zájmů důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství neumožňuje úplný přístup ke spisu, měl by se straně poskytnout alespoň vhodný souhrn jeho obsahu. Pokud jde o usnadnění přístupu ke spisu, a tedy zajištění transparentní správy informací, měla by správa Unie vést záznamy o příchozí a odchozí poště, o dokumentech, jež dostává, a opatřeních, jež přijímá, a měla by zřídit rejstřík zaznamenaných spisů.

(30)  Správa Unie by měla správní akty přijímat v přiměřené lhůtě. Pomalá správa je špatná správa. Jakékoli zpoždění při přijímání správního aktu by mělo být odůvodněno a strana správního postupu by o tom měla být řádně informována a měl by jí být sdělen odhad předpokládaného data přijetí správního aktu.

(31)  Právo na řádnou správu ukládá správě Unie povinnost jednoznačně uvádět důvody, z nichž její správní akty vycházejí. Uvedení důvodů by mělo obsahovat právní základ aktu, celkovou situaci, jež vedla k jeho přijetí, a obecné cíle, kterých má akt dosáhnout. Mělo by uvádět jasné a jednoznačné odůvodnění příslušného orgánu, který přijal akt, a to takovým způsobem, aby se dotčené strany mohly rozhodnout, zda chtějí hájit svá práva podáním žádosti o soudní přezkum.

(32)  V souladu s právem na účinnou právní ochranu nemohou Unie ani členské státy vykonávat práva svěřená právem Unie, pokud by tento výkon byl prakticky nemožný či nepřiměřeně náročný. Mají namísto toho povinnost zaručit skutečnou a účinnou soudní ochranu a nesmí uplatňovat žádné pravidlo nebo postup, které by mohly bránit plné platnosti a účinnosti práva Unie, byť by to bylo dočasně.

(33)  Aby se usnadnilo uplatňování práva na účinnou právní ochranu, měla by správa Unie uvádět ve svých správních aktech možnosti nápravy, které mají k dispozici strany, jejichž práva a zájmy jsou těmito akty dotčeny. Kromě možnosti zahájit soudní řízení nebo podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv by strana měla mít zaručeno právo požádat o správní přezkum a měly by jí být poskytnuty informace o postupu a lhůtě pro podání takové žádosti.

(34)  Žádostí o správní přezkum není dotčeno právo strany zahájit soudní řízení. Pro účely stanovení lhůty pro žádost o soudní přezkum se správní akt považuje za konečný, pokud strana nepředloží žádost o správní přezkum v příslušné lhůtě, nebo pokud takovou žádost předloží, je konečným správním aktem akt, kterým se správní přezkum uzavírá.

(35)  Strany správního postupu by v souladu se zásadami transparentnosti a právní jistoty měly být schopny jednoznačně porozumět svým právům a povinnostem, jež vyplývají ze správního aktu, který je jim určen. Správa Unie by proto měla zajistit, aby byly její správní akty vypracovány v jasném, jednoduchém a srozumitelném jazyce a nabývaly účinku na základě oznámení stranám. Při plnění této povinnosti musí správa Unie náležitě využívat informační a komunikační technologie a přizpůsobovat se jejich vývoji.

(36)  Pro účely transparentnosti a správní účinnosti by měla správa Unie zajistit, že příslušný orgán opraví úřední, početní a obdobné chyby v jejích správních aktech.

(37)  Zásada zákonnosti, která z právního státu vyplývá, ukládá správě Unie povinnost opravit nebo zrušit nezákonné správní akty. Nicméně vhledem k tomu, že jakákoli oprava nebo zrušení správního aktu může být v rozporu s ochranou oprávněných očekávání a se zásadou právní jistoty, by měla správa Unie pečlivě a nestranně posuzovat dopady nápravy nebo zrušení na jiné strany a zařadit závěry takového posouzení do odůvodnění aktu, kterým se oprava nebo zrušení provádí.

(38)  Občané Unie mají právo psát orgánům, institucím a jiným subjektům Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď v témže jazyce. Správa Unie by měla dodržovat jazyková práva stran tím, že zajistí, aby byl správní postup prováděn v jednom z jazyků Smluv, který si zvolí strana. V případě, že správní postup zahájí správa Unie, by mělo být první oznámení formulováno v jednom z jazyků Smluv, který odpovídá členskému státu, v němž se strana nachází.

(39)  Zásada transparentnosti a právo na přístup k dokumentům mají v rámci správního postupu obzvláštní význam, aniž by byly dotčeny legislativní akty přijaté podle čl. 15 odst. 3 SFEU. Jakékoli omezení těchto zásad by mělo být úzce vymezeno tak, aby byla dodržena kritéria stanovená s čl. 52 odst. 1 Listiny, a proto by mělo být stanoveno zákonem a mělo by respektovat podstatu těchto práv a svobod a podléhat zásadě proporcionality.

(40)  Z práva na ochranu osobních údajů vyplývá, že – aniž jsou dotčeny legislativní akty přijaté podle článku 16 SFEU – údaje, které správa Unie využije, by měly být zaznamenány přesně, aktuálně a v souladu se zákonem.

(41)  Zásada ochrany oprávněných očekávání je odvozena z právního státu a vyplývá z ní, že opatření veřejných orgánů by neměla zasahovat do nabytých práv a konečných právních situací s výjimkou případů, kdy je to bezpodmínečně nutné ve veřejném zájmu. Pokud je správní akt opravován nebo zrušován, měla by být oprávněná očekávání náležitě zohledněna.

(42)  Zásada právní jistoty vyžaduje, aby byla pravidla Unie jasná a přesná. Cílem této zásady je zajistit, aby situace a právní vztahy upravované právem Unie byly předvídatelné v tom smyslu, že jednotlivci dokážou jednoznačně zjistit, co jsou jejich práva a povinnosti, a jsou schopni podle toho jednat. V souladu se zásadou právní jistoty by neměla být přijímána opatření se zpětnou účinností, s výjimkou právně odůvodněných situací.

(43)  Pokud jde o zajištění celkové soudržnosti činností správy Unie, správní akty s obecnou působností by měly být v souladu se zásadami řádné správy uvedenými v tomto nařízení.

(44)  Při výkladu tohoto nařízení by se mělo dbát zejména na rovné zacházení a nediskriminaci, které se uplatňují na správní činnosti jakožto významný důsledek právního státu a zásad efektivní a nezávislé evropské správy,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a cíle

1.  Toto nařízení stanoví procesní pravidla, která upravují správní činnosti správy Unie.

2.  Cílem tohoto nařízení je zaručit právo na řádnou správu, zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, prostřednictvím otevřené, účinné a nezávislé správy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se použije na správní činnosti orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

2.  Toto nařízení se nepoužije na činnosti správy Unie v průběhu:

a)  legislativních postupů;

b)  soudních řízení;

c)  postupů, jejichž cílem je přijetí nelegislativních aktů přímo vycházejících ze Smluv, aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

3.  Toto nařízení se nepoužije na činnosti správy členských států.

Článek 3

Vztah mezi tímto nařízením a jinými právními akty Unie

Toto nařízení se použije, aniž by byly dotčeny jiné právní akty Unie, jež obsahují zvláštní správní procesní předpisy. Toto nařízení doplní tyto právní akty Unie, které se mají vykládat v souladu s jeho příslušnými ustanoveními.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)  „správou Unie“ správa orgánů, institucí a jiných subjektů Unie;

b)  „správními činnostmi“ činnosti, které vykonává správa Unie za účelem provádění práva Unie, s výjimkou postupů uvedených v čl. 2 odst. 2;

c)  „správním postupem“ proces, kterým správa Unie připravuje, přijímá, provádí a vymáhá správní akty;

d)  „zaměstnancem“ úředník ve smyslu článku 1a služebního řádu a zaměstnanec, jak je definován v čl. 1 odrážce 1 až 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie;

e)  „příslušným orgánem“ orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, subjekt v jejich rámci nebo osoba na nějaké pozici ve správě Unie, která je podle rozhodného práva odpovědná za správní postup;

f)  „stranou“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž právní postavení může být dotčeno výsledkem správního postupu.

KAPITOLA II

ZAHÁJENÍ SPRÁVNÍHO POSTUPU

Článek 5

Zahájení správního postupu

Správní postupy může zahájit správa Unie ze svého podnětu nebo na základě žádosti některé strany.

Článek 6

Zahájení z podnětu správy Unie

1.  Správa Unie může zahájit správní postupy ze svého podnětu na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Předtím než příslušný orgán přijme rozhodnutí, zda zahájit postup, prověří zvláštní okolnosti případu.

2.  Rozhodnutí zahájit správní postup se oznámí stranám. Rozhodnutí se zveřejní teprve po oznámení.

3.  Oznámení může být učiněno se zpožděním nebo od něj lze upustit pouze v případě, že to je zcela nezbytné ve veřejném zájmu. Rozhodnutí, že oznámení bude učiněno se zpožděním nebo od něj bude upuštěno, musí být řádně odůvodněno.

4.  V rozhodnutí zahájit správní postup je uvedeno:

a)  referenční číslo a datum;

b)  předmět a účel postupu;

c)  popis nejdůležitějších procesních úkonů;

d)  jméno a kontaktní údaje příslušného zaměstnance;

e)  příslušný orgán;

f)  lhůta pro přijetí správního aktu a následky nepřijetí správního aktu v dané lhůtě;

g)  dostupné opravné prostředky;

h)  adresa internetové stránky uvedené v článku 28, pokud existuje.

5.  Rozhodnutí zahájit správní postup se vypracuje v jazycích Smluv odpovídajících členským státům, v nichž se nacházejí strany.

6.  Správní postup se zahájí v přiměřené době ode dne, kdy došlo k události, která tento postup zakládá. V žádném případě se nezahájí později než 10 let ode dne, kdy došlo k události.

Článek 7

Zahájení na základě žádosti

1.  Správní postupy může zahájit některá strana.

2.  Žádosti nejsou předmětem nadbytečných formálních požadavků. Uvádí se v nich jasně jméno strany, adresa pro oznámení, předmět žádosti, relevantní skutečnosti a důvody pro podání žádosti, datum a místo a příslušný orgán, kterému jsou adresovány. Předkládají se písemně v listinné nebo elektronické podobě. Jsou vypracovány v jednom z jazyků Smluv.

3.  Přijetí žádosti musí být písemně potvrzeno. Potvrzení o přijetí je formulováno v jazyce žádosti a obsahuje:

a)  referenční číslo a datum;

b)  datum přijetí žádosti;

c)  popis nejdůležitějších procesních úkonů;

d)  jméno a kontaktní údaje příslušného zaměstnance;

e)  lhůtu pro přijetí správního aktu a následky nepřijetí správního aktu v dané lhůtě;

f)  adresu internetové stránky uvedené v článku 28, pokud existuje.

4.  Jestliže žádost nesplňuje jeden nebo více požadavků stanovených v odstavci 2, uvede se v potvrzení o přijetí přiměřená lhůta pro nápravu chyby nebo dodání chybějícího dokumentu. Neodůvodněné nebo zjevně nepodložené žádosti mohou být zamítnuty jako nepřípustné prostřednictvím stručně odůvodněného potvrzení o přijetí. Potvrzení o přijetí se nezasílá v případech, kdy tentýž žadatel zneužívajícím způsobem podává žádosti stále po sobě.

5.  Jestliže je žádost adresována orgánu, který není příslušný pro její zpracování, předá ji tento orgán příslušnému orgánu a v potvrzení o přijetí uvede, kterému příslušnému orgánu ji předal, nebo že záležitost nespadá do příslušnosti správy Unie.

6.  Jestliže příslušný orgán pokračuje ve správním postupu, v případě potřeby se použije čl. 6 odst. 2 až 4.

KAPITOLA III

ŘÍZENÍ SPRÁVNÍHO POSTUPU

Článek 8

Procesní práva

Strany mají následující práva související s řízením postupu:

a)  právo dostat jasným a srozumitelným způsobem veškeré relevantní informace související s postupem;

b)  právo komunikovat a dokončit všechny procesní formality na dálku a elektronickými prostředky, je-li to možné a vhodné;

c)  právo používat kterýkoli z jazyků Smluv a být oslovovány v jazyku Smluv, který si zvolí;

d)  právo dostat oznámení o všech procesních úkonech a rozhodnutích, které se jich mohou týkat;

e)  právo být zastupovány právníkem nebo jinou osobou, kterou si zvolí;

f)  právo platit pouze ty poplatky, které jsou rozumné a přiměřené s ohledem na náklady dotčeného postupu.

Článek 9

Povinnost pečlivého a nestranného šetření

1.  Příslušný orgán případ šetří pečlivě a nestranně. Zohledňuje všechny významné faktory a shromáždí veškeré informace, jež jsou zapotřebí k přijetí rozhodnutí.

2.  S cílem shromáždit nezbytné informace příslušný orgán případně může:

a)  vyslechnout strany, svědky a odborníky;

b)  vyžádat si dokumenty a záznamy;

c)  provádět návštěvy a kontroly.

3.  Strany mohou poskytnout důkazy, které považují za vhodné.

Článek 10

Povinnost spolupráce

1.  Strany pomáhají příslušnému orgánu se zjišťováním skutečností a okolností případu.

2.  Strany dostanou přiměřenou lhůtu na odpověď na jakoukoli žádost o spolupráci, přičemž se zohledňuje délka a složitost žádosti a požadavky šetření.

3.  Pokud může správní postup vyústit v postih, stranám se připomene, že mají právo nevypovídat ve vlastní neprospěch.

Článek 11

Svědkové a odborníci

Svědkové a odborníci mohou být vyslechnuti z podnětu příslušného orgánu nebo na návrh stran. Příslušný orgán zajistí výběr odborníků, kteří jsou profesionálně způsobilí a nejsou dotčeni střetem zájmů.

Článek 12

Kontroly

1.  Kontroly lze provádět, jestliže legislativní akt Unie stanoví pravomoc k provádění kontrol a je to nezbytné ke splnění povinnosti nebo dosažení cíle v rámci právních předpisů Unie.

2.  Kontroly se provádí v souladu se stanovenými specifikacemi a ve lhůtách určených aktem, který zmocňuje nebo opravňuje k provádění kontrol, pokud jde o opatření, jež mohou být přijata, a prostory, které mohou být prohledány. Inspektoři vykonávají svou pravomoc pouze na základě písemného oprávnění, které prokazuje jejich totožnost a postavení.

3.  Orgán příslušný k provedení kontroly oznámí straně, která má být kontrolována, datum a čas zahájení kontroly. Tato strana má právo být během kontroly přítomna a vyjádřit své názory a klást otázky týkající se kontroly. Je-li to nezbytně nutné ve veřejném zájmu, orgán příslušný k provedení kontroly může oznámení uskutečnit se zpožděním nebo jej může neuskutečnit, pokud to řádně odůvodní.

4.  Přítomné strany jsou během kontroly informovány, pokud je to možné, o předmětu a účelu kontroly, postupu a pravidlech upravujících kontrolu a o navazujících opatřeních a případných důsledcích kontroly. Kontrola se provádí tak, aby ve vztahu k jejímu předmětu nebo osobě, která jej vlastní, nebyly způsobeny zbytečné nepříjemnosti.

5.  Inspektoři bez prodlení vypracují zprávu o kontrole, v níž shrnou přínos kontroly k  dosažení účelu šetření a uvedou  hlavní zjištění. Orgán příslušný pro provedení kontroly zašle kopii této zprávy o kontrole stranám, které mají právo na přítomnost během kontroly.

6.  Orgán příslušný pro provedení kontroly kontrolu připravuje a provádí v těsné spolupráci s oprávněnými orgány členských států, v nichž se kontrola provádí, pokud není předmětem kontroly samotný členský stát, nebo pokud by to ohrozilo účel kontroly.

7.  Orgán příslušný pro provedení kontroly při provádění kontroly a vypracovávání zprávy o kontrole zohledňuje všechny procesní požadavky stanovené ve vnitrostátních právních předpisech dotčeného členského státu, které upřesňují přípustné důkazy ve správních nebo soudních řízeních členského státu, v němž má být zpráva o kontrole použita.

Článek 13

Střet zájmů

1.  Zaměstnanec se neúčastní správního postupu, na kterém má přímý nebo nepřímý osobní zájem, zejména mimo jiné rodinný nebo finanční zájem, který by mohl narušit jeho nestrannost.

2.  Dotčený zaměstnanec oznámí každý střet zájmů příslušnému orgánu, který s ohledem na konkrétní okolnosti případu rozhodne o tom, zda má být tato osoba ze správního postupu vyloučena.

3.  Kterákoli strana může požádat, aby byl zaměstnanec vyloučen z účasti na správním postupu z důvodu střetu zájmů. Odůvodněná žádost v této věci se předkládá písemně příslušnému orgánu, který po vyslechnutí dotčeného zaměstnance přijme rozhodnutí.

Článek 14

Právo být vyslechnut

1.  Strany mají právo na to, aby byly vyslechnuty, dříve než je přijato individuální opatření, které na ně bude mít nepříznivý dopad.

2.  Strany obdrží dostatečné informace a dostanou přiměřený čas na to, aby se na svůj případ připravily.

3.  Strany dostanou příležitost, aby vyjádřily své názory písemně nebo ústně, je-li to nutné, a pokud se tak rozhodnou, s pomocí osoby, kterou si zvolí.

Článek 15

Právo na přístup ke spisu

1.  Dotčeným stranám je umožněn úplný přístup ke spisu, přičemž jsou respektovány oprávněné zájmy důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství. Každé omezení tohoto práva musí být řádně odůvodněno.

2.  Pokud nelze umožnit úplný přístup k celému spisu, strany dostanou vhodný souhrn obsahu těchto dokumentů.

Článek 16

Povinnost vést záznamy

1.  Správa Unie vede u každého spisu záznamy o příchozí a odchozí poště, o dokumentech, jež dostává, a opatřeních, jež přijímá. Správa zřídí rejstřík spisů, které vede.

2.  Při vedení záznamů se v plném rozsahu zohledňuje právo na ochranu údajů.

Článek 17

Lhůty

1.  Správní akty se přijímají a správní postupy se uzavírají v přiměřené lhůtě a bez zbytečných odkladů. Lhůta pro přijetí správního aktu nepřesáhne tři měsíce ode dne:

a)  oznámení o rozhodnutí zahájit správní postup, pokud jej zahájila správa Unie, nebo

b)  potvrzení o přijetí žádosti, pokud byl správní postup zahájen na základě žádosti.

2.  Jestliže v přiměřené lhůtě není možné přijmout žádný správní akt, dotčené strany jsou o tom informovány, jsou jim sděleny důvody odkladu a odhad předpokládaného data přijetí správního aktu. Příslušný orgán na základě žádosti odpoví na otázky týkající se pokroku s projednáváním záležitosti.

3.  Jestliže správa Unie nepotvrdí přijetí žádosti do tří měsíců, žádost se považuje za zamítnutou.

4.  Lhůty se vypočítají podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71(2).

Kapitola IV

UZAVŘENÍ SPRÁVNÍHO POSTUPU

Článek 18

Forma správních aktů

Správní akty mají písemnou podobu a jsou podepsány příslušným orgánem. Jsou formulovány jasným, jednoduchým a srozumitelným způsobem.

Článek 19

Povinnost uvést odůvodnění

1.  Správní akty musí jasně uvádět důvody, na nichž se zakládají.

2.  Správní akty musí uvádět právní základ, relevantní skutečnosti a způsob, jakým byly zohledněny různé příslušné zájmy.

3.  Správní akty obsahují jednotlivá odůvodnění, která jsou relevantní s ohledem na situaci stran. Pokud to není možné, protože je dotčeno velké množství osob, postačí všeobecné odůvodnění. Pokud však v tomto případě některá strana výslovně požádá o individuální odůvodnění, musí jí být poskytnuto.

Článek 20

Opravné prostředky

1.  Správní akty jasně uvádí, že je možný správní přezkum.

2.  Strany mají právo požadovat správní přezkum správních aktů, které mají nepříznivý dopad na jejich práva a zájmy. Žádosti o správní přezkum se podávají nadřízenému orgánu, a pokud to není možné, témuž orgánu, který přijal správní akt.

3.  Správní akty popisují postup, který je třeba dodržet při podávání žádosti o správní přezkum, a rovněž název a úřední adresu příslušného orgánu nebo jméno a úřední adresu příslušného zaměstnance, u kterého lze žádost o přezkum podat. Akt rovněž uvádí lhůtu pro podání takové žádosti. Pokud není v příslušné lhůtě předložena žádná žádost, považuje se správní akt za konečný.

4.  Správní akty jasně upozorňují na možnost zahájit soudní řízení nebo podat stížnost u evropského veřejného ochránce práv, pokud tak právní předpisy Unie stanoví.

Článek 21

Oznámení správních aktů

Správní akty, které se dotýkají práv a zájmů stran, se stranám oznámí písemně co nejdříve poté, co byly přijaty. Správní akty nabývají pro stranu účinku na základě oznámení této straně.

KAPITOLA V

OPRAVA A ZRUŠENÍ AKTŮ

Článek 22

Oprava chyb ve správních aktech

1.  Příslušný orgán opraví ze svého podnětu nebo na žádost dotčené strany úřední, početní a obdobné chyby.

2.  Strany jsou informovány před provedením každé opravy a oprava nabývá účinku na základě oznámení. Pokud to není možné vzhledem k velkému počtu dotčených stran, přijmou se opatření potřebná k zajištění, aby všechny strany byly informovány bez zbytečných odkladů.

Článek 23

Oprava nebo zrušení správních aktů, které mají nepříznivý dopad na některou stranu

1.  Příslušný orgán ze svého podnětu nebo na žádost dotčené strany opraví nebo zruší nezákonný správní akt, který má nepříznivé dopady na některou stranu. Oprava nebo zrušení má zpětný účinek.

2.  Příslušný orgán ze svého podnětu nebo na žádost dotčené strany opraví nebo zruší zákonný správní akt, který má nepříznivé dopady na některou stranu, pokud již neexistují důvody, které vedly k přijetí tohoto určitého aktu. Oprava nebo zrušení nemají zpětný účinek.

3.  Oprava nebo zrušení nabývá účinku na základě oznámení straně.

4.  Jestliže má správní akt nepříznivé dopady na některou stranu a zároveň působí ve prospěch ostatních stran, provede se hodnocení možného dopadu na všechny strany a závěry jsou uvedeny v odůvodnění aktu, kterým se oprava nebo zrušení provádí.

Článek 24

Oprava nebo zrušení správních aktů, které mají příznivý dopad na některou stranu

1.  Příslušný orgán ze svého podnětu nebo na žádost jiné strany opraví nebo zruší nezákonný správní akt, který má příznivé dopady na některou stranu.

2.  Řádná pozornost se věnuje důsledkům opravy nebo zrušení pro strany, které mohly oprávněně předpokládat, že akt je zákonný. Pokud by tyto strany utrpěly ztráty, protože se spoléhaly na zákonnost rozhodnutí, příslušný orgán posoudí, zda mají nárok na náhradu škody.

3.  Oprava nebo zrušení platí se zpětným účinkem pouze v případě, že byly provedeny v přiměřeném časovém rámci. Jestliže strana, která mohla oprávněně očekávat, že akt je zákonný, namítá, že by měl být zachován, oprava nebo zrušení nemá ve vztahu k této straně zpětný účinek.

4.  Příslušný orgán může ze svého podnětu nebo na základě žádosti jiné strany opravit nebo zrušit zákonný správní akt, který má příznivý dopad na některou stranu, pokud již neexistují důvody, které vedly k tomuto konkrétnímu aktu. Řádně se zohlední oprávněná očekávání jiných stran.

5.  Oprava nebo zrušení nabývá účinku na základě oznámení straně.

Článek 25

Řízení oprav chyb, jiných oprav a zrušení

V případě oprav chyb, jiných oprav a zrušení správních aktů se použijí příslušná ustanovení kapitol III, IV a VI tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

SPRÁVNÍ AKTY S OBECNOU PŮSOBNOSTÍ

Článek 26

Dodržování procesních práv

Správní akty s obecnou působností přijaté správou Unie jsou v souladu s procesními právy stanovenými v tomto nařízení.

Článek 27

Právní základ, odůvodnění a zveřejnění

1.  Správní akty s obecnou působností přijaté správou Unie obsahují právní základ a jasně uvádějí důvody, na nichž se zakládají.

2.  Tyto akty vstupují v platnost v den zveřejnění prostředky, které jsou dotčeným stranám přímo přístupné.

KAPITOLA VII

INFORMACE A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Online informace o pravidlech pro správní postupy

1.  Správa Unie podporuje poskytování aktualizovaných online informací o stávajících správních postupech na ad hoc internetové stránce, je-li to možné a vhodné. Je třeba upřednostnit informování o postupech pro podávání žádostí.

2.  Tyto online informace obsahují:

a)  odkaz na platné právní předpisy;

b)  stručné vysvětlení nejdůležitějších právních požadavků a jejich správní výklad;

c)  popis nejdůležitějších procesních úkonů;

d)  informaci o orgánu příslušném pro přijetí konečného aktu;

e)  informaci o lhůtě pro přijetí aktu;

f)  informaci o opravných prostředcích, které jsou k dispozici

g)  odkaz na standardní formuláře, které mohou strany používat při komunikaci se správou Unie během postupu.

3.  Online informace uvedené v odstavci 2 se poskytují jasným a jednoduchým způsobem. Přístup k těmto informacím je bezplatný.

Článek 29

Hodnocení

Komise předloží zprávu o hodnocení používání tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do [xx let po vstupu v platnost].

Článek 30

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Uvedené nařízení je závazné v celém rozsahu.

V … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 17.
(2) Rady (EHS, Euratom) č. 1182/1971 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).


Konkurenceschopnost evropského dodavatelského železničního průmyslu
PDF 439kWORD 112k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu (2015/2887(RSP))
P8_TA(2016)0280B8-0677/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na bílou knihu Komise „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na studii Komise „Přehled odvětví a průzkum konkurenceschopnosti železničního dodavatelského průmyslu“ (ENTR, 054),

–  s ohledem na studii Evropského parlamentu „Nákladní doprava na silnicích: proč dávají přepravci v EU přednost kamionům před vlaky“,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu (O-000067/2016 – B8-0704/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

Specifičnost a strategický význam evropského dodavatelského železničního průmyslu pro obnovu evropského průmyslu

1.  zdůrazňuje, že evropský dodavatelský železniční průmysl, do něhož patří výroba lokomotiv a kolejových vozidel, kolejí, elektrifikačního, zabezpečovacího a telekomunikačního zařízení a také služby údržby a náhradních dílů a v němž působí mnoho MSP, zaměstnává 400 000 zaměstnanců, investuje 2,7 % svého ročního obratu do výzkumu a vývoje a jeho podíl na světovém trhu činí 46 %; zdůrazňuje, že celkově odvětví železniční dopravy, včetně hospodářských subjektů a infrastruktury, odpovídá za více než 1 milion přímých a 1,2 milionu nepřímých pracovních míst v EU; poukazuje na to, že tyto údaje jasně ukazují na význam dodavatelského železničního průmyslu pro průmyslový růst, zaměstnanost a inovace v Evropě a svědčí o tom, jak přispívá k plnění cíle dosáhnout do roku 2020 reindustrializace ve výši 20 %;

2.  zdůrazňuje specifičnost tohoto odvětví, které se vyznačuje zejména výrobou prvků, jejichž životní cyklus může dosáhnout až 50 let, kapitálovou náročností, značnou závislostí na veřejné poptávce a povinností řídit se velmi přísnými bezpečnostními normami;

3.  připomíná, jak zásadně přispívá železnice ke zmírňování změny klimatu a ke zvládání dalších velice rozšířených trendů, jako je urbanizace a demografická změna; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby konkrétními politickými kroky a cílenými investicemi podpořila cíle týkající se modálního přechodu k osobní i nákladní železniční dopravě uvedené v bílé knize o dopravě z roku 2011; poukazuje na to, že v souladu s výsledky konference COP 21 a s cíli EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 je přechod k železniční přepravě a k dalším typům udržitelné, energeticky účinné, elektrifikované dopravy nutný k dosažení cílené dekarbonizace dopravy; vzhledem k těmto skutečnostem žádá Komisi, aby využila svého budoucího sdělení o dekarbonizaci dopravy k tomu, že navrhne nová opatření na podporu rozvoje energeticky účinných technologií pro dodavatelský železniční průmysl;

4.  konstatuje, že jakožto vedoucí světový hráč v oblasti technologií a inovací má evropský dodavatelský železniční průmysl klíčovou úlohu při plnění cíle Komise dosáhnout reindustrializace ve výši 20 %;

5.  konstatuje, že evropský dodavatelský železniční průmysl se může opřít o řadu příznivých faktorů – nejen o skutečnost, že se jedná o způsob dopravy šetrný k životnímu prostředí, ale také o rozsáhlý trh a to, že dokáže usnadnit hromadnou přepravu; konstatuje však, že toto odvětví dnes čelí trojí konkurenci: intermodální, mezinárodní a někdy dokonce i uvnitř jednotlivých společností;

Zachování vedoucího postavení evropského dodavatelského železničního průmyslu v globálním měřítku

6.  poukazuje na to, že do roku 2019 se očekává roční míra růstu mezinárodních trhů, na které má dodavatelský železniční průmysl přístup, ve výši 2,8 %; zdůrazňuje, že zatímco trh EU je zcela otevřen konkurentům ze třetích zemí, evropský dodavatelský železniční průmysl se ve třetích zemích potýká s řadou překážek, které jsou vůči němu diskriminační; zdůrazňuje, že konkurenti ze třetích zemí, a zejména z Číny, rychle a agresivním způsobem expandují do Evropy a dalších částí světa, často za silné finanční a politické podpory svých zemí původu (například díky štědrým vývozním úvěrům mimo působnost pravidel OECD); zdůrazňuje, že tyto praktiky mohou představovat nekalou hospodářskou soutěž a ohrozit pracovní místa v Evropě; upozorňuje proto na to, že je třeba vytvořit spravedlivé a rovné podmínky při globální hospodářské soutěži a zajistit reciproční přístup na trh s cílem zabránit riziku ztráty pracovních míst a zachovat know-how v Evropě;

7.  zdůrazňuje, že i v rámci evropského železničního trhu je přeshraniční podnikání pro řadu unijních společností, zejména MSP, obtížné a finančně nákladné z důvodu roztříštěnosti trhu, a to jak po administrativní, tak po technické stránce; je přesvědčen, že splnění cíle vytvořit jednotný evropský železniční prostor bude klíčové pro udržení globálního vedoucího postavení evropského dodavatelského železničního průmyslu;

Nově koncipovaný program inovací evropského železničního průmyslu

8.  uznává, že evropský dodavatelský železniční průmysl je klíčovým odvětvím pro konkurenceschopnost Evropy a její inovační kapacitu; naléhavě vyzývá k přijetí opatření, která by zajistila, že si Evropa v tomto odvětví zachová technologický a inovativní náskok;

9.  vítá rozhodnutí zřídit společný podnik Shift2Rail (S2R) a nedávné zahájení první výzvy k předkládání návrhů; žádá, aby byly co nejdříve rychle a včas uvedeny do chodu činnosti společného podniku S2R v oblasti výzkumu a vývoje; kritizuje skutečnost, že účast MSP ve společném podniku S2R je nízká, což lze částečně přisuzovat vysokým nákladům a složitosti tohoto nástroje; naléhavě žádá správní radu, aby analyzovala a zlepšila zapojení MSP do druhé výzvy pro přidružené členy a aby provedla potřebná zlepšení a uvažovala o vyhlašování specifických výzev pro MSP; žádá Komisi, aby zajistila, aby byla dodržena ustanovení nařízení o vyváženém zastoupení MSP a regionálních aktérů;

10.  zdůrazňuje, že inovační kapacita, investice do výzkumu a vývoje, defragmentace trhu a seskupování jsou zásadními východisky pro zachování mezinárodní konkurenceschopnosti evropského železničního dodavatelského průmyslu;

11.  žádá Komisi, aby plně využívala různé unijní nástroje financování, aby prozkoumala a využila další zdroje financování pro společný podnik S2R a hledala synergie mezi různými fondy EU a synergie se soukromými investicemi; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby využila další unijní nástroje financování pro železniční technologii mimo společný podnik S2R (například specializované výzvy týkající se železničního výzkumu v rámci programu Horizont 2020 mimo společný podnik S2R, InnovFin, Nástroj pro propojení Evropy, strukturální fondy, EFSI), mj. také prostřednictvím pilotního projektu S2R, který srovnává financování EU se strukturálními fondy a dalšími inovačními fondy EU;

12.  žádá Komisi, aby spolupracovala s odvětvím na zajištění co nejlepšího využití evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) – a zejména Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – k podpoře projektů výzkumu a vývoje v železniční dopravě na regionální úrovni; podněcuje ji také k zaměření pozornosti na budoucnost železničního dodavatelského průmyslu po roce 2020;

13.  zdůrazňuje, že seskupení (klastry) jsou důležitým nástrojem, neboť sdružují relevantní zúčastněné strany, mj. orgány veřejné moci, vysoké školy, výzkumné ústavy, železniční dodavatelský průmysl, sociální partnery a další odvětví mobility; žádá Komisi, aby do prosince 2016 předložila klastrovou strategii růstu; žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu inovačním projektům vytvořeným železničními klastry a dalším iniciativám, které by sdružovaly MSP, větší společnosti a výzkumné ústavy ze železničního dodavatelského průmyslu na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni; konstatuje, že bude třeba, aby byla možnost veřejně financovat vytváření klastrů; poukazuje v této souvislosti na možnosti, které skýtají nové nástroje financování (EFSI atd.);

14.  domnívá se, že by Komise měla zvážit vytvoření fóra na evropské úrovni, které by sdružovalo zavedené společnosti a nově založené a osamostatněné podniky s inovačními podněty pro železniční odvětví, zejména v oblasti digitalizace, s cílem zajistit výměnu osvědčených postupů a usnadňovat partnerství; je přesvědčen, že Komise by měla zvážit způsoby, jak motivovat velké společnosti a MSP ke spolupráci na relevantních výzkumných projektech v oblasti železničního dodavatelského průmyslu;

15.  je přesvědčen, že jedním z problémů, na které by se měly výzkumné činnosti zaměřit, by měla být digitalizace, aby se zvýšila výkonnost drah a snížily se jejich provozní náklady (například automatizace, čidla a monitorovací nástroje, interoperabilita, například prostřednictvím ERTMS/ETCS, používání vesmírných technologií, mj. ve spolupráci s agenturou ESA, využívání velkých objemů dat a kybernetická bezpečnost); je přesvědčen, že zadruhé by se měl výzkum zaměřit na zvýšení účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti, například používáním lehkých materiálů a alternativních paliv; je přesvědčen, že třetím předmětem zaměření výzkumu by měly být pokroky, díky nimž by se železniční doprava stala atraktivnější a byl by o ní větší zájem (např. zvýšení její spolehlivost a snížení hlučnosti, plynulejší multimodální doprava, vystavování jízdenek na integrovanou dopravu); zdůrazňuje, že snahy o inovace nesmějí zanedbávat infrastrukturu, která je životně důležitým faktorem pro konkurenceschopnost železnice;

16.  vyzývá k urychlenému zavedení systému integrovaného elektronického vystavování jízdenek v koordinaci s jinými způsoby dopravy a dalšími potenciálními službami, které mohou poskytovat subjekty vystavující jednotné jízdenky;

17.  upozorňuje na naléhavou potřebu vyrábět moderní železniční, tramvajové a jiné koleje v rámci jednotného trhu, spolu s veškerým potřebným doplňkovým zařízením;

18.  žádá Komisi, aby zajistila mezinárodní ochranu práv duševního vlastnictví evropských železničních dodavatelů v souladu s doporučeními usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích(1);

Mít správné dovednosti pro dodavatelský železniční průmysl, který obstojí v budoucnu

19.  žádá evropskou strategie pro odbornou přípravu a vzdělávání, v jejímž rámci budou společnosti, výzkumné ústavy a sociální partneři v železničním dodavatelském průmyslu zkoumat, jaké dovednosti jsou pro udržitelný a inovativní železniční dodavatelský průmysl zapotřebí; domnívá se, že by v této souvislosti měla být zahájena studie proveditelnosti možného zřízení Evropské rady pro dovednosti v železniční dopravě; vyzývá členské státy nebo příslušné regionální orgány, aby vytvořily rámec pro zajištění trvalé odborné přípravy v podobě individuálního práva na odbornou přípravu, což zajistí, aby jejich rezerva lidí s potřebnými dovednostmi odpovídala rostoucí poptávce v tomto odvětví a dokázala se přizpůsobit novému trhu, nebo v případě propouštění bylo možno tyto pracovníky přesunout do jiného průmyslového odvětví;

20.  upozorňuje na to, že v důsledku stárnoucí pracovní síly se železniční dodavatelský průmysl potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků; vítá proto veškeré snahy podporovat celoživotního vzdělávání a technické dovednosti; žádá, aby byla mezi mladými inženýry vedena kampaň (financovaná například z ESF) s cílem více zviditelnit železniční dodavatelský průmysl a zvýšit jeho atraktivitu; upozorňuje na to, že toto odvětví má mezi svými zaměstnanci mimořádně nízký podíl žen, a zdůrazňuje proto, že takováto kampaň by se měla zvláště zaměřit na nápravu této nerovnováhy; vyzývá Komisi, aby podněcovala k sociálnímu dialogu s cílem usnadnit sociální inovace a podporovala kvalitní dlouhodobá pracovní místa, a přispěla tak k atraktivitě odvětví pro kvalifikované pracovníky;

21.  domnívá se, že vštěpování náležitě vybraných dovedností je nezbytnou investici v zájmu zachování globálního vedoucího postavení v oblasti technologií a inovační schopnosti evropského železničního dodavatelského odvětví v dlouhodobém horizontu;

Podpora MSP

22.  domnívá se, že přístup k finančním prostředkům je pro MSP v železničním dodavatelském průmyslu jedním z největších problémů; zdůrazňuje přidanou hodnotu programu COSME a strukturálních fondů při napomáhání MSP k získání přístupu k financování, mj. formou poskytnutí záruky nebo kapitálu, a upozorňuje na potřebu posílit propagaci těchto nástrojů; vítá skutečnost, že se fond EFSI zaměřuje na MSP a středně kapitalizované společnosti, zdůrazňuje však, že fond by nyní měl dostát svému slibu, a upozorňuje, že by měly být zkoumány i možné alternativní zdroje financování; vítá nástroj pro MSP, který je součástí programu Horizont 2020, zdůrazňuje však, že problémem je nadměrný zájem o tento nástroj a jeho nízká míra úspěšnosti; žádá Komisi, aby se tímto problémem zabývala při přezkumu programu Horizont 2020 v polovině období; vyzývá Komisi, aby podpořila lepší čerpání finančních nástrojů a fondů EU, které jsou k dispozici MSP;

23.  zdůrazňuje, že MSP jsou v rámci RSI často závislé na jedné společnosti; zdůrazňuje, že MSP se často brání rozšiřování z důvodu nedostatečných zdrojů a zvýšeného rizika vyplývajícího z přeshraničního obchodování; vyzývá Komisi, aby v rámci sítě Enterprise Europe Network vytvořila odvětvové skupiny pro železnici, které by mohly MSP v rámci RSI radit a školit je v oblasti různých systémů financování inovací, grantů, internacionalizace a v tom, jak nalézt a oslovit potenciální obchodní partnery a partnery pro podání žádosti o společné výzkumné projekty financované z EU;

24.  žádá Komisi, aby dále využívala stávající programy podpory pro internacionalizaci MSP a zajistila jejich větší zviditelnění mezi evropskými MSP v rámci RSI, a to v souvislosti se synergiemi mezi různými fondy EU; žádá Komisi, aby dále rozvíjela programy odborné přípravy v oblasti přístupu ke specifickým zahraničním trhům a aby o těchto programech co nejvíce informovala MSP v rámci RSI;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily všechny možnosti podpory MSP v rámci RSI, včetně rámce pro případný cílený přezkum iniciativy „Small Business Act“, a věnovaly přitom zvláštní pozornost potřebám dílčím průmyslovým odvětvím, jako je RSI, pro něž je zapojení MSP s vekou přidanou hodnotou obzvláště důležité;

26.  je znepokojen pomalými platbami pro MSP v rámci RSI; žádá Komisi, aby monitorovala správné provádění směrnice o opožděných platbách (2011/7/EU);

Zlepšení evropského tržního prostředí pro dodavatele a stimulace poptávky po produktech železniční dopravy

27.  vítá přijetí technického pilíře čtvrtého železničního balíčku a žádá, aby byl rychle proveden, protože je klíčový pro umožnění skutečného jednotného trhu s produkty železniční dopravy; zdůrazňuje, že větší interoperabilita a posílení úlohy Evropské agentury pro železnice (ERA) usnadní harmonizaci sítě, čímž se mohou snížit náklady na vývoj a schvalování kolejových vozidel a traťové části evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS); zdůrazňuje, že je nutné agentuře ERA poskytnout dostatečné lidské a finanční zdroje, aby se mohla vypořádat se svými nově rozšířenými úkoly; má za to, že politický pilíř čtvrtého železničního balíčku bude mít vliv na konkurenceschopnost dopravců a obecněji i dodavatelů;

28.  zdůrazňuje, že je třeba plně, efektivně a jednotně provést nařízení o železniční síti pro konkurenceschopnou železniční dopravu ku prospěchu jak cestujících, tak odvětví;

29.  žádá Komisi, aby přehodnotila vymezení trhu a stávající soubor předpisů EU o hospodářské soutěži tak, aby byl zohledněn vývoj celosvětového železničního dodavatelského trhu; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by tato vymezení a předpisy měly být aktualizovány, aby řešily problémy fúzí na celosvětovém trhu, jako byla fúze podniků CNR a CSR, a aby umožnily strategická partnerství a aliance evropského RSI;

30.  vyzývá k další evropské normalizaci v železničním odvětví řízené zúčastněnými stranami (včetně evropského RSI) pod vedením výborů CEN/CENELEC; doufá, že nová „společná iniciativa pro normalizaci“ navržená Komisí bude v této souvislosti hrát klíčovou úlohu; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do evropské normalizace více MSP;

31.  vyzývá k rychlému provedení směrnic EU z roku 2014 o veřejných zakázkách; připomíná členským státům a Komisi, že tyto směrnice ukládají veřejným zadavatelům povinnost vycházet při rozhodování o zadání zakázky ze zásady ekonomicky nejvýhodnější nabídky, přičemž jsou brány v potaz náklady životního cyklu a ekologicky a sociálně udržitelné produkty, čímž se přispěje k zamezení mzdovému a sociálnímu dumpingu, a může se tak posílit i regionální ekonomická struktura; vyzývá Komisi a členské státy, aby obecně podporovaly analýzu nákladů celého životního cyklu jako standardní postup při dlouhodobých investicích, poskytly veřejným zadavatelů pokyny a sledovaly jejich uplatňování; vyzývá Komisi a členské státy, aby zadavatelům připomněly, že evropský rámec pro vnitřní trhy byl doplněn o ustanovení, které umožňuje odmítnout nabídky, jejichž hodnota se z více než 50 % uskutečňuje mimo EU (článek 85 směrnice 2014/25/EU);

32.  žádá Komisi, aby dohlížela na mimoevropské investice do oblasti železnice prováděné v členských státech EU a zaručila dodržování evropských právních předpisů pro veřejné trhy, například předpisů souvisejících s neobvykle nízkými nabídkami a nekalou hospodářskou soutěží; vybízí Komisi k provádění šetření v případě potenciálních neevropských kandidátů, kteří předkládají nabídku v EU, zatímco využívají vládní dotace ve třetí zemi;

Podpora investic do železničních projektů

33.  očekává, že stávající unijní finanční nástroje (např. Nástroj pro propojení Evropy, strukturální fondy) budou využity v plném rozsahu, čímž se podnítí poptávka po železničních projektech (včetně unijních nástrojů financování pro investice mimo EU, jako je nástroj předvstupní pomoci a nástroj evropské politiky sousedství); poukazuje na význam úspěšného uplatňování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), neboť se jedná o jeden z nástrojů mobilizujících soukromý kapitál pro železniční odvětví, a vyzývá k dalšímu zkoumání způsobů, jak ve větším měřítku využívat soukromé investice k financování železničních projektů; vnímá významnou úlohu bank veřejného rozvoje pro podporu RSI na vnitrostátní i evropské úrovni; žádá Komisi, aby spolupracovala s mezinárodními rozvojovými bankami, a pomohla tak veřejným i soukromým subjektům investovat na celém světě do co nejudržitelnějších a energeticky nejúčinnějších železničních zařízení; žádá Komisi a EIB, aby zintenzivnily poradenskou podporu železničním projektům prostřednictvím nově zřízeného Evropského centra pro investiční poradenství v rámci EFSI, a pomohly jim tak přilákat investice; domnívá se, že evropské odvětví železniční dopravy bude i nadále silně závislé na veřejných investicích; proto naléhavě vyzývá členské státy a orgány veřejné moci, aby významným způsobem investovaly do svých páteřních a městských železničních systémů a aby pokud možno zvýšily míru čerpání fondů soudržnosti, pokud jde o železniční projekty; s ohledem na tuto závislost a na tlak na veřejné finance v mnoha členských státech vyzývá k tomu, aby se uplatnily veškeré dostupné prostředky, ať už regulační či rozpočtové, s cílem mobilizovat soukromý kapitál ve prospěch odvětví železniční dopravy;

34.  poukazuje na skutečnost, že vzhledem ke složitosti železničního odvětví je pro věřitele obtížné pochopit rizika, a poskytovat tedy levné úvěry; žádá Komisi, aby ustavila finanční fórum pro dodavatelský železniční průmysl s cílem zvýšit zapojení a sdílení znalostí RSI a finančního odvětví, díky čemuž banky lépe porozumí odvětví, a tedy i souvisejícím rizikům, a sníží cenu finančních prostředků;

35.  domnívá se, že údržba a modernizace stávajícího železničního zařízení by se neměla zanedbávat; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily rozsáhlejší nahrazování starého zařízení moderními a udržitelnými produkty;

36.  vítá, že EU podporuje online platformu střediska pro monitorování městské mobility (Eltis), která umožňuje sdílení osvědčených postupů v oblasti městské mobility ve velkoměstech; žádá Komisi, aby posílila sdílení osvědčených postupů v oblasti různých finančních možností pro udržitelné systémy městské mobility a aby je propagovala v rámci své budoucí evropské platformy týkající se plánů udržitelné městské dopravy;

37.  žádá Komisi, aby společně s agenturou ERA pomáhala s dalším zaváděním systému ERTMS v EU a aby jej propagovala i mimo EU;

38.  vítá úsilí o šíření služeb systému Galileo a evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a jejich používání v odvětví železniční dopravy; uznává v této souvislosti úlohu Agentury pro evropský GNSS a její úspěšné řízení projektů v rámci 7. rámcového programu a programu Horizont 2020;

Zvýšení konkurenceschopnosti dodavatelského železničního průmyslu ve světě

39.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby budoucí obchodní dohody (včetně probíhajících jednání s |Japonskem, Čínou a Spojenými státy) a revize stávajících obchodních dohod zahrnovaly specifická ustanovení, která výrazně zlepší přístup evropských RSI na trh, zejména pokud jde o veřejné zakázky, a aby se rovněž zabývaly řešením problému zvyšujících se požadavků na umístění a zajištěním vzájemného přístupu RSI na zahraniční trhy; žádá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro účastníky trhu z Evropy i mimoevropských zemí;

40.  žádá Komisi, aby zajistila větší soulad obchodní politiky EU s průmyslovou politikou tak, aby obchodní politika brala v potaz potřeby evropského průmyslu a nová generace obchodních dohod nevedla k novým případům přesidlování a dalšímu omezování průmyslové výroby v EU;

41.  žádá Komisi, aby usilovala o odstranění hlavních necelních překážek, které brání přístupu evropského železničního průmyslu na zahraniční trhy, včetně překážek pro investice (zejména pokud jde o povinnosti společných podniků) či nedostatečné transparentnosti a diskriminace v postupech zadávání veřejných zakázek (zejména narůstající požadavky na místní podíl);

42.  zdůrazňuje význam jednání o „mezinárodním nástroji o veřejných zakázkách“ a revize nařízení o nástrojích na ochranu obchodu a jejich dopad na evropský RSI, a vyzývá Radu a Komisi, aby k této skutečnosti přihlížely a úzce spolupracovaly s Evropským parlamentem na dosažení rychlé dohody o těchto nástrojích; žádá Komisi, aby vzala v potaz dopady, které by uznání statusu tržního hospodářství státem ovládaných či netržních ekonomik mohlo mít na fungování nástrojů na ochranu obchodu a na konkurenceschopnost evropského RSI;

43.  žádá Komisi o komplexní unijní obchodní strategii, která by zajistila soulad se zásadou vzájemnosti, zejména ve vztahu k Japonsku, Číně a Spojeným státům, a podporovala další internacionalizaci RSI, a zejména malých a středních podniků, a to i prostřednictvím propagace evropských standardů a technologií na mezinárodní úrovni, jako je ERTMS, a zaměřením se na to, jak lépe chránit práva duševního vlastnictví evropského RSI (např. širší propagací evropské asistenční služby pro otázky práv duševního vlastnictví);

44.  žádá Komisi, aby pomohla odstranit všechny celní i necelní překážky, zjednodušit obchodní postupy pro MSP v rámci RSI a zaručit, že všechny omezující obchodní postupy na trzích třetích zemí budou postupně odstraněny; žádá Komisi, aby přijala opatření, která usnadní udělování víz zaměstnancům evropských MSP dočasně vysílaných do třetích zemí, a omezila tak počet obchodních transakcí, které musí MSP provádět;

45.  zdůrazňuje, že některé třetí země v současné době nepřípustným způsobem narušují obchod tím, že nadměrně podporují své vnitrostátní vývozce ve vývozu prostřednictvím finančních podmínek pro potenciální klienty; v této souvislosti žádá Komisi, aby přesvědčila čínskou vládu k přistoupení k Ujednání OECD o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry a k jeho zvláštní kapitole o železniční infrastruktuře; žádá Komisi, aby současně zintenzivnila svou práci na nových celosvětových pokynech pro vývozní úvěry v rámci Mezinárodní pracovní skupiny pro vývozní úvěry (IWG);

Zlepšení strategické politické podpory odvětví

46.  vyzývá Komisi, aby vydala sdělení o komplexní strategii pro průmyslovou politiku EU zaměřenou na reindustrializaci Evropy a založenou mj. na udržitelnosti a efektivním využívání energie a zdrojů; žádá Komisi, aby v tomto dokumentu objasnila svou strategii pro důležitá průmyslová odvětví včetně RSI; považuje za důležité zahrnout do této strategie podněty týkající se zachování vysoké míry vertikální výroby v EU;

47.  žádá Komisi, aby uspořádala průmyslový dialog na vysoké úrovni o RSI, kterého by se účastnili příslušní komisaři, poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady, členských států, železničního odvětví, odborů, výzkumných ústavů, agentury ERA a evropských normalizačních organizací; zdůrazňuje, že pravidelný průmyslový dialog o RSI by umožnil vést na evropské úrovni strukturovanou diskusi o horizontálních výzvách pro toto odvětví a o dopadech unijních politik na konkurenceschopnost RSI;

48.  žádá Komisi k zajištění toho, aby politika, která ovlivňuje konkurenceschopnost evropského RSI, byla výsledkem efektivní komunikace a koordinace mezi správami jednotlivých oblastí dotčených politik;

49.  je přesvědčen, že pro posílení a rozvoj evropského RSI je nezbytná politická podpora Rady; vyzývá proto Radu pro konkurenceschopnost, aby evropský RSI zapsala pevně do svého programu;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0219.

Právní upozornění - Ochrana soukromí