Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016, kterým se schvaluje jmenování Juliana Kinga členem Komise (C8-0339/2016 - 2016/0812(NLE))
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 246 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na bod 6 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(1),
– s ohledem na rezignaci Jonathana Hilla na funkci člena Evropské komise, kterou podal dne 25. června 2016,
– s ohledem na dopis ze dne 15. července 2016, kterým Rada konzultovala Evropský parlament ve věci rozhodnutí o jmenování Juliana Kinga členem Komise, které má být přijato po vzájemné dohodě s předsedou Komise (C8-0339/2016),
– s ohledem na slyšení Juliana Kinga vedené dne 12. září 2016, Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, a na hodnotící zprávy tohoto výboru;
– s ohledem na článek 118 a přílohu XVI jednacího řádu
1. schvaluje jmenování Juliana Kinga členem Komise;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a vládám členských států.
– s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci na Filipínách, zvláště pak na usnesení ze dne 8. června 2016 o Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Filipínskou republikou(1), usnesení ze dne 14. června 2012(2) a usnesení ze dne 21. ledna 2010(3),
– s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 3. září 2016 o útoku v Davau;
– s ohledem na diplomatické vztahy mezi Filipínami a EU (dříve Evropským hospodářským společenstvím (EHS)), které byly navázány dne 12. května 1964 jmenováním velvyslance Filipín při EHS,
– s ohledem na skutečnost, že Filipíny mají po podpisu prohlášení z Bangkoku ze dne 8. srpna 1967 status zakládajícího člena Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN),
– s ohledem na Rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé,
– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Pan Ki-muna ze dne 8. června 2016 o zřejmé podpoře poprav bez řádného soudu,
– s ohledem na prohlášení výkonného ředitele Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) ze dne 3. srpna 2016 o situaci na Filipínách,
– s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN ze dne 4. září 2016 o Filipínách,
– s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 4. září 2016 o teroristických útocích na Filipínách,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se lidských práv,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že mezi Filipínami a EU existují dlouhotrvající diplomatické, hospodářské, kulturní a politické vztahy,
B. vzhledem k tomu, že otázky týkající se demokracie, zásad právního státu, lidských práv a dialogu vedeného s organizacemi občanské společnosti vždy tvořily významnou část dvojstranných rozhovorů mezi EU a Filipínami;
C. vzhledem k obrovským výzvám, kterým nedávno zvolená filipínská vláda v souvislosti s bojem proti nerovnosti a korupci a rovněž v souvislosti s vedením mírového procesu v zemi bude muset čelit;
D. vzhledem k tomu, že nezákonný obchod s drogami na Filipínách stále představuje problém celostátního a mezinárodního rozsahu; vzhledem k tomu, že podle výroční zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA pro Kongres uvádí Filipínský úřad pro boj s omamnými látkami (PDEA), jenž je předním orgánem pro boj s narkotiky v zemi, že 8 629 vesnic či „barangayí“ (které tvoří odhadem 20 % z celkového počtu vesnic v zemi) nahlásilo trestné činy spáchané v souvislost s drogami, a vzhledem k tomu, že Filipíny jsou považovány za zemi s nejvyšší mírou užívání metamfetaminu ve východní Asii;
E. vzhledem k tomu, že ústředním tématem prezidentské kampaně Rodriga Duterteho byl závazek skoncovat v celé zemi se všemi druhy trestných činů, které jsou páchány v souvislosti s drogami; vzhledem k tomu, že v průběhu své volební kampaně a počátečních dnů v úřadu opakovaně naléhal na donucovací orgány a veřejnost, aby zabíjely osoby podezřelé z pašování drog, které se samy nevzdají, a rovněž uživatele drog;
F. vzhledem k tomu, že prezident Duterte veřejně prohlásil, že nebude usilovat o stíhání představitelů donucovacích orgánů a občanů, kteří usmrtí drogové překupníky kladoucí odpor při zatýkání;
G. vzhledem k číselným údajům zveřejněným Filipínskou národní policií, podle nichž v období od 1. července do 4. září 2016 policejní příslušníci usmrtili více než tisíc podezřelých prodejců a uživatelů drog, a vzhledem k tomu, že další policejní statistiky přisuzují usmrcení více než tisíce údajných prodejců a uživatelů drog za poslední dva měsíce neznámým střelcům; vzhledem k tomu, že podle stanice Al-Džazíra bylo zatčeno více než 15 000 osob podezřelých z nakládání s drogami, a to ve většině případů na základě informací nebo nařčení vznesených jejich spoluobčany, a dále vzhledem k tomu, že se téměř 700 000 osob vydalo „dobrovolně“ do rukou policie a nechalo se přihlásit k léčbě v rámci tokhangského programu, aby tak unikly pozornosti policie nebo samozvaných strážců zákona;
H. vzhledem k tomu, že dne 8. června 2016 označil generální tajemník OSN Pan Ki-mun sérii mimosoudních za nezákonnou a za porušení základních práv a svobod;
I. vzhledem k tomu, že dne 18. srpna 2016 zvláštní zpravodajka OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Agnes Callamardová a zvláštní zpravodaj OSN pro právo na zdraví Dainius Pūras naléhali na filipínskou vládu, aby ukončila vlnu současných mimosoudních poprav a zabíjení, k nimž v souvislosti s vystupňovaným tažením proti zločinu a drogám zaměřeným na prodejce a uživatele drog dochází;
J. vzhledem k tomu, že Senát Filipín a Komise pro lidská práva zahájily své vlastní nezávislé vyšetřování těchto úmrtí;
K. vzhledem k tomu, že Filipíny byly jednou z prvních zemí v Asii, která zrušila trest smrti, a to v roce 1987; vzhledem k tomu, že poté, co byl tento trest znovu zaveden, byl v roce 2006 opět prezidentem Arroyem zrušen; vzhledem k tomu, že během své volební kampaně prezident Duterte volal po jeho znovuzavedení, a to především pro případy nelegálního obchodu s drogami, a vzhledem k tomu, že je za tímto účelem nyní projednáván ve filipínském kongresu příslušný návrh zákona;
L. vzhledem k tomu, že v Kongresu Filipínské republiky se nachází rovněž návrh zákona, který má snížit věk trestní odpovědnosti z patnácti let na devět;
M. vzhledem k tomu, že dne 2. září 2016 pumový útok na tržišti v městě Davao, k němuž se přihlásila skupina Abú Sajjáf a přidružené skupiny, zabil nejméně 14 lidí a dalších 70 zranil; vzhledem k tomu, že filipínské ozbrojené síly pokračují v jižní provincii Sulu ve vojenské ofenzívě proti bojovníkům skupiny Abú Sajjáf, přidružené k Islámskému státu;
N. vzhledem k tomu, že po útoku vyhlásila filipínská vláda „národní stav nouze z důvodu nezákonného násilí na Mindanau“;
O. vzhledem k tomu, že dne 26. srpna 2016 bylo pod záštitou norské vlády podepsáno mezi filipínskou vládou a Národní demokratickou frontou Filipín (NDFP) příměří na dobu neurčitou, což představuje zásadní průlom ve 47 let trvající partyzánské válce, jež podle odhadů stála život 40 000 lidí;
P. vzhledem k tomu, že Filipíny budou v roce 2017 předsedat sdružení ASEAN a že prezident Duterte oznámil, že „během filipínského předsednictví budeme vyzdvihovat ASEAN jako model regionalismu a globálního aktéra, jemuž jde v první řadě o prosazování zájmu obyvatel“;
1. důrazně odsuzuje útok na nočním tržišti v městě Davao, k němuž došlo dne 2. září 2016, a vyjadřuje soustrast příbuzným obětí; zdůrazňuje, že osoby odpovědné za tyto vraždy by měly být hnány k odpovědnosti, avšak žádá delegaci EU, aby pozorně sledovala, zda nedochází k bezpráví; naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu se svými závazky plynoucími z mezinárodního práva a příslušných rezolucí Rady bezpečnosti aktivně spolupracovaly v této záležitosti s vládou Filipín a všemi příslušnými orgány;
2. ostře odsuzuje nedovolený obchod s drogami a jejich zneužívání na Filipínách; zdůrazňuje, že nelegální drogy ohrožují filipínskou mládež a představují jeden z nejvážnějších problémů společnosti;
3. chápe, že miliony lidí na Filipínách jsou negativně zasaženy vysokou mírou závislosti na drogách a jejími následky; nicméně vyjadřuje vážné znepokojení nad mimořádně vysokým počtem lidí zabitých při operacích policejních jednotek a skupin samozvaných strážců zákona v souvislosti s vystupňovaným tažením proti zločinu a drogám zaměřeným na prodejce a uživatele drog, a naléhavě vyzývá vládu Filipín, aby nynější vlnu mimosoudních poprav a zabíjení ukončila;
4. vítá záměr vlády snížit vysokou míru zločinu a korupce v zemi, avšak vybízí ji, aby přijala zvláštní komplexní politiky a programy, jejichž součástí by měla být i prevence a rehabilitace a které by nespočívaly výhradně v násilné represi;
5. rozhodně vítá iniciativu prezidenta Duterteho povzbudit mírový proces s Národní demokratickou frontou Filipín (NDFP) a těší se vyhlídkou na to, že tento konflikt bude ve velmi blízké budoucnosti ukončen, neboť podle plánu jednání by mohlo být konečné dohody o ukončení ozbrojeného konfliktu dosaženo do jednoho roku;
6. zdůrazňuje, že reakce na nezákonný obchod s drogami musí být plně v souladu s národními i mezinárodními závazky;
7. naléhavě vybízí orgány, aby zajistily dodržování lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodními standardy lidských práv a mezinárodními nástroji, které Filipíny ratifikovaly;
8. vybízí orgány, aby okamžitě zahájily vyšetřování mimořádně vysokého počtu lidí zabitých při policejních operacích;
9. bere na vědomí, že Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) je připraven se více zapojit do úsilí Filipín postavit překupníky drog před soud, a to s příslušnými právními zárukami a v souladu s mezinárodními standardy a normami;
10. doporučuje, aby byl bezodkladně zaveden národní mechanismus prevence mučení, jak stanoví Úmluva OSN proti mučení a její opční protokol;
11. naléhavě vyzývá filipínskou vládu, aby odsoudila činnost skupin samozvaných strážců zákona a vyšetřila jejich odpovědnost za zabíjení; naléhavě vyzývá filipínské orgány, aby okamžitě zahájily důkladné, účinné a nestranné vyšetřování s cílem odhalit všechny pachatele, postavit je před způsobilý a nestranný civilní tribunál a uložit jim tresty v souladu se zákonem;
12. vyzývá vládu Filipín, aby zaručila náležitou ochranu obhájcům lidských práv, členům odborů a novinářům;
13. vítá závazek prezidenta Duterteho prosazovat rehabilitační programy a žádá EU, aby podporovala úsilí vlády poskytovat uživatelům drog náležitou pomoc, aby se zbavili závislosti, a aby nadále podporovala reformy systému trestního soudnictví na Filipínách;
14. doporučuje, aby Filipíny bezodkladně ratifikovaly Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením a aby kriminalizovaly nucená zmizení a mimosoudní popravy ve své národní legislativě;
15. naléhavě vyzývá Kongres Filipínské republiky, aby upustil od znovuzavedení trestu smrti a od snížení věkové hranice trestní odpovědnosti;
16. konstatuje, že podle empirických zjištění trest smrti nesnižuje kriminalitu spojenou s drogami a jeho znovuzavedení by zničilo tento velký úspěch filipínského systému spravedlnosti;
17. naléhavě vyzývá EU, aby s využitím všech dostupných nástrojů pomáhala vládě Filipín dodržovat její mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, zejména prostřednictvím rámcové dohody;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám členských států, vládě a parlamentu Filipín, vládám členských států Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), vysokému komisaři OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi OSN.
– s ohledem na prohlášení, které dne 27. února 2016, 2. června 2016, 26. června 2016, 26. července 2016 a 21. srpna 2016 vydala mluvčí Evropské služby pro vnější činnost o útocích v Somálsku,
– s ohledem na závěry Rady o Somálsku ze dne 18. července 2016 a 15. února 2016,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o rozhodnutí týkajícím se volebního modelu pro Somálsko v roce 2016,
– s ohledem na tzv. Novou dohodu schválenou dne 16. září 2013 v Bruselu,
– s ohledem na strategii EU zaměřenou na bezpečnost a rozvoj oblasti Sahelu ze září 2011,
– s ohledem na zprávu OSN o svobodě projevu v Somálsku zveřejněnou dne 4. září 2016,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2297 (2016) přijatou dne 7. července 2016,
– s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o Somálsku ze dne 8. ledna 2016 a 9. května 2016 adresované Radě bezpečnosti OSN,
– s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro všeobecný pravidelný přezkum působící v rámci Rady OSN pro lidská práva ze dne 13. dubna 2016,
– s ohledem na to, že zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN v Somálsku Michael Keating odsoudil bombový útok v hotelu v Mogadišu, k němuž došlo dne 30. srpna 2016,
– s ohledem na poslední všeobecný pravidelný přezkum týkající se Somálska, který proběhl v rámci Rady OSN pro lidská práva v lednu 2016,
– s ohledem na výzvu mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) ze dne 2. září 2016 k poskytnutí pomoci, která by bránila používání improvizovaných výbušných zařízení v Somálsku,
– s ohledem na prohlášení mise AMISOM ze dne 26. července 2016, v němž odsuzuje teroristické útoky v Mogadišu,
– s ohledem na prohlášení zvláštního zástupce předsedy komise Africké unie pro Somálsko, velvyslance Franciska Caetana Madeiry ze dne 30. srpna 2016, v němž se v souvislosti s útokem na hotel v Mogadišu pochvalně vyjadřuje o somálských bezpečnostních silách;
– s ohledem na dohodu z Cotonou o partnerství mezi zeměmi AKT a EU,
– s ohledem na sdělení o prevenci terorismu a násilného extremismu v Africe a o boji proti nim, které vydala Rada Africké unie pro mír a bezpečnost na svém 455. zasedání dne 2. září 2014,
– s ohledem na mandát Africké komise pro lidská práva a práva národů při podpoře a ochraně lidských práv a práv národů, který má v souladu s Africkou chartou lidských práv a práv národů;
– s ohledem na Úmluvu Organizace africké jednoty o předcházení terorismu a boji proti němu, která byla schválena v roce 1999,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že se Somálsko po dvou desetiletích občanské války, při neexistenci kontroly ze strany státu a terorismu nachází ve velmi důležité fázi transformace; vzhledem k tomu, že od roku 2012, kdy byla v Somálsku nastolena mezinárodně podporovaná vláda, se v této zemi velmi pomalu daří zajišťovat stabilitu, že se však nově vytvořené orgány stále potýkají s problémem, který přestavuje uskupení aš-Šabáb napojené na al-Káidu;
B. vzhledem k tomu, že přes pozitivní závazky somálské vlády a rozvoj politiky, které pozorujeme, jako je vytvoření nezávislé Národní komise pro lidská práva, stále dochází k tomu, že nejistá situace a politické rozbroje podrývají pokrok dosažený při reformě soudnictví a bezpečnostních složek;
C. vzhledem k tomu, že v Somálsku neexistuje funkční civilní soudnictví, a somálská vláda se proto spoléhá na vojenské soudy, které soudí a usvědčují civilní osoby, což nezaručuje práva civilních žalovaných stran; vzhledem k tomu, že Státní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISA), která v současnosti nemá mandát k prosazování práva, což vede v případě osob, které tato služba zadržuje, k závažnému porušování práva na řádné soudní řízení, získala široké pravomoci v oblasti vyšetřování;
D. vzhledem k tomu, že občané v Somálsku bojují s následky pokračujících barbarských útoků vojenských diktátorů a teroristů a trpí jimi; vzhledem k tomu, že dne 30. srpna 2016 bylo v Mogadišu před prezidentským palácem zabito alespoň 10 osob, včetně vojáků a civilistů; vzhledem k tomu, že dne 26. července 2016 zaútočila skupina aš-Šabáb na základnu Africké unie v Mogadišu a zabila přitom alespoň 13 osob, včetně pracovníků OSN, a že v předchozích měsících byly hlášeny další minometné útoky, při nichž bylo zabito více než 100 osob; vzhledem k tomu, že skupina aš-Šabáb je stále aktivní také v sousední Keni, kde se pravidelně dopouští teroristických útoků;
E. vzhledem k tomu, že mise Africké unie na zachování míru AMISOM má mj. mandát k omezení hrozby, kterou představuje skupina aš-Šabáb a další ozbrojené opoziční skupiny, k zajištění bezpečnosti, aby mohl proběhnout politický proces na všech úrovních a aby bylo v Somálsku možné dosáhnout stability, usmíření a zajištění míru, a k tomu, aby postupně předala povinnosti v oblasti zajišťování bezpečnosti somálským bezpečnostním složkám, což je podmíněno jejich dostatečnou kapacitou; vzhledem k tomu, že mandát mise AMISOM byl prodloužen do 31. května 2017, což Parlament uvítal;
F. vzhledem k tomu, že Uganda, která poskytla největší množství vojáků, prohlásila, že do konce roku 2017 stáhne ze Somálska více než 6 000 svých vojáků; vzhledem k tomu, že Africká unie vyhlásila své plány na úplné stažení svých vojáků do roku 2020 a uvedla, že počínaje rokem 2018 budou úkoly spojené se zajišťováním bezpečnosti postupně převedeny na somálské vojenské síly;
G. vzhledem k tomu, že síly mise AMISOM byly v několika případech obviněny ze závažného porušování lidských práv, včetně bezohledného zabíjení a několika případů sexuálního vykořisťování a zneužívání;
H. vzhledem k tomu, že nadcházející volební proces v Somálsku představuje pro somálský lid milník a bude mít dalekosáhlé důsledky v oblasti bezpečnosti, stability a rozvoje Somálska a celého širšího regionu;
I. vzhledem k tomu, že dne 25. září 2016 má proběhnout hlasování o poslancích Horní komory Federálního parlamentu Somálska a v období od 24. září do 10. října 2016 volba poslanců Dolní komory Federálního parlamentu Somálska; vzhledem k tomu, že dne 30. října 2016 by měla v obou komorách parlamentu proběhnout volba prezidenta;
J. vzhledem k tomu, že volební proces bude mít zásadní význam z hlediska všeobecných voleb, které má v roce 2020 zorganizovat nezávislá Národní volební komise;
K. vzhledem k tomu, že předseda Federální nepřímé pracovní skupiny pro provedení voleb (Federal Indirect Electoral Implementation Team (FIEIT)) Omar Mohammed Abdulla znovu potvrdil, že volební proces v roce 2016 proběhne včas a že bude transparentní a důvěryhodný;
L. vzhledem k tomu, že i nadále dochází k podstatnému omezování svobody projevu, která hraje při budování demokratických států zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že nedávná zpráva OSN o svobodě projevu v Somálsku poukazuje na obtížné prostředí, s nímž se i nadále potýkají novináři, ochránci lidských práv a političtí vůdci, včetně zabíjení většinou ze strany skupiny aš-Šabáb, zatýkání, zastrašování a uzavírání kriticky se vyjadřujících sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že k vyšetřování těchto případů ze strany orgánů a ke stíhání pachatelů dochází jen zřídka;
M. vzhledem k tomu, že Státní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISA), která v současné době nedisponuje mandátem k prosazování práva, získala široké vyšetřovací pravomoci, což vede v případě osob zadržovaných tímto orgánem k významnému porušování jejich práva na řádné soudní řízení;
N. vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN došlo v období mezi lednem 2014 a červencem 2016 ke 120 případům svévolného zatýkání a zadržování pracovníků sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že od ledna 2015 bylo před soud postaveno pouze deset ze 48 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, kteří byli zatčeni;
O. vzhledem k tomu, že Somálsko je i nadále zemí s největším počtem osob, které musely svůj domov opustit před dlouhou dobou, že v této zemi je 1,1 milion vnitřně vysídlených osob, z nichž 400 000 osob žije jen v Mogadišu, a téměř 1 milion uprchlíků v oblasti Afrického rohu; vzhledem k tomu, že jen v červenci 2016 vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHRC) uvedl, že nucené vystěhovávání a nejistota ohledně probíhající vojenské ofenzivy vedly k téměř 28 000 nových případů osob, které musely opustit svůj domov;
P. vzhledem k tomu, že v táborech v Keni je 420 000 somálských uprchlíků, z toho 350 000 v táboře Dadaab, a že se vlády Somálska a Kani a vysoký komisař OSN pro uprchlíky dohodly na tom, že usnadní návrat 10 000 uprchlíků do Somálska do oblastí, které už nejsou pod kontrolou skupin aš-Šabáb; vzhledem k tomu, že v květnu 2016 keňská vláda prohlásila, že uprchlický tábor Dadaab na severovýchodě Keni bude do konce tohoto roku uzavřen;
Q. vzhledem k tomu, že přesto, že Somálsko v lednu 2015 ratifikovalo Úmluvu OSN o právech dítěte a v listopadu 2015 podpořilo prohlášení o bezpečných školách a zavázalo se k přijetí konkrétních kroků na ochranu studentů a vzdělávacích zařízení, dochází v této zemi i nadále k zabíjení dětí a jejich svévolnému zadržování a náboru do ozbrojených složek;
R. vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (2014–2020) poskytla 286 milionů EUR a zaměřila se na uplatňování tzv. Nové dohody, zejména při budování státu a míru, zajišťování potravin, odolnosti a vzdělávání; vzhledem k tomu, že EU se zavázala také k podpoře mise AMISOM prostřednictvím Afrického mírového projektu;
1. vyjadřuje hlubokou soustrast obětem nedávných teroristických útoků v Somálsku a jejich rodinám a velmi lituje ztráty lidských životů; zároveň důrazně odsuzuje pachatele těchto útoků, které jsou připisovány povstalecké skupině aš-Šabáb;
2. vyzývá k posílení systému státní bezpečnosti a k ochraně obyvatel a také k další podpoře, kterou by mezinárodní společenství mělo poskytnout misi AMISOM a somálské vládě při její činnosti zaměřené na budování míru a stability;
3. připomíná, že trvalé stability a trvalého míru lze dosáhnout pouze na základě sociálního začleňování, udržitelného rozvoje a řádné státní správy založené na demokratických zásadách a právním státu, kdy je respektována důstojnost národů a kdy jsou dodržována veškerá jejich práva;
4. je přesvědčen, že je nutné zajistit inkluzivní dialog mezi sociálními oblastmi v této zemi, včetně nejrůznějších klanů a kmenů, z nichž se skládá somálský národ, umožnit vzájemné porozumění a zajistit konsenzus týkající se budování trvalého a stabilního míru;
5. vítá, že vláda a regionální vůdci podporují novou politiku národní bezpečnosti, a vyzývá vládu, aby s ohledem na zbývající hrozbu ze strany skupiny aš-Šabáb urychlila její uplatňování;
6. vyzývá EU a její mezinárodní partnery, aby byly i nadále pevně odhodlány spolupracovat se Somálskem při budování legitimních institucí a bezpečnostního sektoru pod kontrolou Somálska, s cílem bojovat proti terorismu a zajistit ochranu celého obyvatelstva; zdůrazňuje, že to má z hlediska somálského konstruktivního rozvoje a bezpečnosti daného regionu zásadní význam;
7. vyzývá Africkou unii (AU), aby zajistila, aby si všechny země, které poskytují své vojáky, vyměňovaly informace s buňkou mise AMISOM k zjišťování a analýze civilních obětí a k reakci na ně (AMISOM Civilian Casualty Tracking, Analysis and Response Cell), pokud jde o hlášení civilních obětí a jejich vyšetřování ze strany zemí, které do mise vyslaly své vojáky, a aby byly tyto informace poskytovány v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2297 (2016) také OSN a staly se součástí operačních plánů mise AMISOM;
8. vyzývá vládu a EU, aby v rámci této činnosti zaměřené na prosazování práva v Somálsku zajistily, aby služba NISA byla regulována na základě účinných dohlížecích mechanizmů, a aby zajistily budování technických odborných znalostí somálské kriminální policie, tak aby mohla provádět důkladné a účinné šetření a dodržovala přitom veškerá práva;
9. vítá šetření, které provádí Africká unie, pokud jde o údajné případy sexuálního násilí ze strany vojáků mise AMISOM, vyzývá k uplatňování veškerých doporučení uvedených v dané zprávě a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2272 (2016) naléhavě vyzývá Africkou unii a země, které do mise vyslaly své vojáky, aby zajistily řádné prošetření těchto údajných případů a soudní stíhání odpovědných osob;
10. vyzývá k lepšímu sledování ze strany EU a k vybudování kapacit, které by zajistily, že mise AMISOM bude odpovídat za své činy, zejména vzhledem k tomu, že EU odpovídá za větší část jejího financování;
11. poukazuje na povzbudivý pokrok, které bylo od roku 2012 dosaženo na cestě k zajištění voleb, které by nikoho nevylučovaly, a odpovědné vlády; vítá rozhodnutí Národního fóra vedoucích představitelů podpořit v následujících dvou letech, které budou předcházet volbám v roce 2020, zakládání a registraci politických stran na základě zásady „jedna osoba – jeden hlas“ a také pokus o opětovné vybudování státních institucí a přijetí důležitých nových zákonů týkajících se politických stran a vytvoření nezávislého Národního výboru pro lidská práva; vítá rozhodnutí týkající se zajištění vyššího zastoupení žen; zdůrazňuje mimořádný význam důvěryhodného, inkluzivního, transparentního a odpovědného volebního procesu, který by zvoleným vedoucím představitelům zajistil nezbytnou legitimitu;
12. je si vědom pozitivního příspěvku, který poskytl podpůrný úřad OSN v Somálsku (UNSOS) při podpoře toho, čeho dosáhla mise AMISOM a mise OSN na pomoc Somálsku (UNSOM), tím, že poskytl vojáky a finanční a materiální zdroje, aby byla zjištěna ochrana civilního obyvatelstva v Somálsku;
13. naléhavě vyzývá somálskou národní armádu a misi AMISOM, aby přijaly veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby se militantní povstalecké skupině aš-Šabáb zabránilo v narušování nadcházejících voleb; zdůrazňuje, že zajištění volebního procesu by mělo být hlavní prioritou;
14. odsuzuje nábor dětí ze strany bezpečnostních složek do funkce vojáků a informátorů a jejich využívání, a to i využívání zajatých dětských vojáků nebo dezertérů; vyzývá somálskou vládu, aby tuto praxi ukončila;
15. vyzývá k přijetí přísnějších opatření na ochranu dětí ovlivněných ozbrojeným konfliktem a na to, aby se zabránilo jejich náboru a využívání ze strany ozbrojených sil a uskupení; naléhavě vyzývá orgány, aby s dětmi, které jsou podezírány z napojení na skupinu aš-Šabáb, zacházely primárně jako s oběťmi, aby braly v úvahu nejlepší zájem dítěte a řídily se mezinárodními normami v oblasti jejich ochrany;
16. připomíná, že není bezpečnosti bez rozvoje, stejně jako není rozvoje bez bezpečnosti; vyzývá k zajištění větší ucelenosti opatření v oblasti bezpečnosti a rozvoje, k rozšíření programů na podporu hospodářského a sociálního rozvoje a k boji proti nedostatečnému rozvoji a příčin a základu terorismu; připomíná, že je nutné zajistit základní služby a podporovat propuštěné osoby, zejména pokud jde o trvalé opětovné začlenění vracejících se uprchlíků do společnosti; zdůrazňuje, že je nutné urychleně upevnit správní strukturu somálského státu a institucí poskytujících dané služby;
17. naléhavě vyzývá, aby země, které poskytují uprchlíkům ze Somálska dočasný domov, pohlížely při jejich vracení do této země na bezpečnostní situaci ve velké části Somálska i nadále realisticky;
18. je hluboce znepokojen útoky na osoby činné v humanitární oblasti v Somálsku; znovu poukazuje na to, že poskytování humanitární pomoci potřebným v souladu se zásadou nezávislosti a neutrality má zásadní význam;
19. připomíná, že svoboda projevu hraje při budování demokratického státu, zejména v období politické transformace, důležitou úlohu; vyzývá somálskou vládu, aby přepracovala trestní zákoník, nový zákon o sdělovacích prostředcích a další právní předpisy, tak aby byly v souladu s mezinárodními závazky této země, pokud jde o právo na svobodu projevu a média;
20. důrazně odsuzuje množství případů zabíjení a zatýkání a rozšířené zastrašování, zavírání sdělovacích prostředků, zabavování zařízení a blokování internetových stránek; vyzývá somálské orgány k přijetí naléhavých opatření, která by zajistila řádné vyšetření všech případů porušování svobody projevu a soudní stíhání příslušných pachatelů;
21. vítá, že mise UNSOM a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zveřejnily dne 4. září 2016 zprávu o právu na svobodu projevu v Somálsku, což je vůbec první zpráva týkající se oblasti lidských práv, kterou OSN o Somálsku zveřejnila; vyzývá OSN, aby zveřejnila další podobné zprávy;
22. naléhavě vyzývá orgány, aby přijaly a uplatňovaly příslušný právní rámec a provedly nezbytnou reformu soudnictví, tak aby reagovala na potřeby obyvatel v oblasti spravedlnosti a ochrany, protože beztrestnost nelze tolerovat;
23. vyjadřuje své znepokojení nad rostoucím počtem případů nuceného stěhování osob, které musely opustit svůj domov, z veřejných a soukromých objektů ve velkých městech Somálska; připomíná, že toto vyhánění musí být v souladu s příslušnými státními a mezinárodními právními rámci; požaduje, aby somálská federální vláda a všechny příslušné subjekty hledaly konkrétní udržitelné řešení problémů těchto osob; žádá somálskou vládu, aby s podporou partnerů vytvořila podmínky k dobrovolnému důstojnému návratu uprchlíků, až to bude z hlediska bezpečnostní situace v zemi možné;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, prezidentovi, premiérovi a parlamentu Somálska, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Radě bezpečnosti OSN, Radě OSN pro lidská práva a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU.
Zimbabwe
335k
48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o Zimbabwe (2016/2882(RSP))
– s ohledem na místní prohlášení EU o násilí ze dne 12. července 2016,
– s ohledem na místní prohlášení EU o únosu Itaie Dzamary ze dne 9. března 2016,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/220 ze dne 15. února 2016, kterým se mění rozhodnutí 2011/101/SZBP o omezujících opatřeních proti Zimbabwe(1),
– s ohledem na všeobecnou politickou dohodu, kterou v roce 2008 podepsaly všechny tři hlavní politické strany, totiž ZANU PF, MDC-T a MDC,
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z června 1981, již Zimbabwe ratifikovalo,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z prosince 1948,
– s ohledem na ústavu Zimbabwe,
– s ohledem na dohodu z Cotonou,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že lid Zimbabwe po mnoho let trpí pod autoritářským režimem vedeným prezidentem Mugabem, který svou moc udržuje pomocí korupce, násilí, falšovaných voleb a brutálních bezpečnostních složek; vzhledem k tomu, že lid Zimbabwe po celá desetiletí nezažil opravdovou svobodu, a mnoho občanů do třiceti let tudíž poznalo jen život v chudobě a násilných represích;
B. vzhledem k tomu, že v Zimbabwe v prostředí nedostatku hotovosti, celkově rozšířené nezaměstnanosti, státní korupce a snah orgánů o potlačení svobody vyjadřování a politické opozice znovu vzrůstá nepokoj; vzhledem k tomu, že nyní různé skupiny zaujímají pozice v očekávání na éru po prezidentovi Mugabem;
C. vzhledem k tomu, že od pádu koaliční vlády v roce 2013 byla zničena práce Tendaie Bitiho na stabilizaci hospodářství a zvýšení příjmů vlády, když se znovu navrátil klientelistický a kleptokratický systém a vláda strachu; vzhledem k tomu, že Zimbabwe nyní zakouší nejhorší hospodářskou krizi od hyperinflace v roce 2008; vzhledem k tomu, že jeho vláda fakticky zbankrotovala;
D. vzhledem k tomu, že se od května 2016 vydaly do ulic tisíce demonstrantů – neformálních obchodníků, nezaměstnaných mladých lidí a nyní i vzdělaných odborníků–, aby protestovaly proti ztrátám pracovních míst, masové nezaměstnanosti a selhání vlády, která nenaplňuje základní ekonomická očekávání lidí, totiž zejména pracovní trh, jenž by nabízel pracovní místa, včasné vyplácení mezd veřejným zaměstnancům, důvěryhodnou stabilní měnu a přijatelné ceny; vzhledem k tomu, že pouze armáda dostává pravidelně výplatu v hodnotné měně;
E. vzhledem k tomu, že protestní hnutí vedené duchovním Evanem Mawarirem, které používá hashtag #ThisFlag, si získalo podporu církví a střední třídy, které se zatím snažily pouliční politice vyhýbat;
F. vzhledem k tomu, že dne 6. července 2016 opoziční hnutí #ThisFlag vyzvalo celonárodnímu dni bez práce na protest proti nečinnosti vlády v boji proti korupci, beztrestnosti a chudobě; vzhledem k tomu, že to vedlo k hromadnému zavření většiny obchodů a podniků v hlavním městě a způsobilo tvrdý svévolný zákrok orgánů;
G. vzhledem k tomu, že Promise Mkwananzi, vedoucí společenského hnutí #Tajamuka spojeného s červencovou stávkou, jenž byl zatčen a obviněn z podněcování násilí na veřejnosti, byl propuštěn na kauci; vzhledem k tomu, že jiná aktivistka hnutí #Tajamuka, Linda Masarirová, byla během protestů červenci 2016 zatčena a od té doby zůstává ve vazbě;
H. vzhledem k tomu, že je nyní mnoho demonstrací organizováno prostřednictvím sociálních médií a že zimbabwské úřady nechaly zablokovat přístup k internetu a systém zasílání textových zpráv WhatsApp, aby protestu zabránily;
I. vzhledem k tomu, že během demonstrací byly zatčeny stovky lidí; vzhledem k tomu, že dne 26. srpna 2016 došlo v hlavním městě v Harare ke krvavým střetům, když policie ignorovala soudní příkaz a zbila tisíce demonstrantů, kteří se shromáždili pod záštitou národního programu volebních reforem (NERA) na protest proti tomu, že se před dychtivě očekávanými celostátními volbami v roce 2018 neuskutečňují chybějící volební reformy; vzhledem k tomu, že mnoho ze zadržených je stále ve vazbě, a přesné informace o tom, kde se nacházejí mnozí z nich, jsou neznámé;
J. vzhledem k tomu, že prezident Mugabe je u moci od získání nezávislosti v roce 1980 a usiluje o znovuzvolení, a vzhledem k tomu, že několik členů jeho vlády odsoudilo výzvy k reformě volebního systému před volbami v roce 2018;
K. vzhledem k tomu, že veteráni boje za nezávislost, kteří dříve byli Mugabeho blízkými spojenci ve vládnoucí straně, bojkotovali jeho projev 8. srpna 2016 a odsoudili jeho posun k diktatuře a neschopnost řešit vážnou hospodářskou krizi, jež zemi postihuje od roku 2000; vzhledem k tomu, že prezident pochopil tento bojkot jako zradu a jako odplatu nechal zatknout tři členy Národního sdružení veteránů boje za nezávislost;
L. vzhledem k tomu, že policie 2. září 2016 použila zákonné ustanovení 101A a zakázala veškeré demonstrace ve středu Harare, a to jen několik hodin předtím, než mělo 18 politických stran v hlavním městě pořádat velkou demonstraci;
M. vzhledem k tomu, že 7. září 2016 nejvyšší soud tento zákaz na 7 dní pozastavil, a k tomu, že toto rozhodnutí bylo přijato jen několik dní poté, co prezident Mugabe zasáhl do nezávislosti soudů, když napadl zimbabwské soudce za „nezodpovědná“ rozhodnutí, která povolila demonstrace proti jeho vládě;
N. vzhledem k tomu, že zimbabwská Komise pro lidská práva prohlásila, že potravinová pomoc určená pomoc obyvatelům postiženým suchem v celé zemi je rozdělována podle stranického klíče a představitelé strany Zanu PF upírají potravinovou pomoc stoupencům opozičních stran; vzhledem k tomu, že vláda Zimbabwe vyhlásila v únoru 2016 stav nouze a odhadla, že přibližně 4,5 milionu lidí bude do ledna 2017 potřebovat potravinovou pomoc a až polovině venkovského obyvatelstva hrozí vyhladovění;
O. vzhledem k tomu, že 9. března 2016 bylo první výročí únosu obránce lidských práv Itaie Dzamary; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud nařídil vládě po Dzamarovi pátrat a každé dva týdny soud informovat o pokroku v pátrání, dokud nebude zjištěno, kde se nachází;
P. vzhledem k tomu, že Zimbabwe podepsalo dohodu z Cotonou, v jejímž článku 96 je stanoveno, že dodržování lidských práv a základních svobod je základním prvkem spolupráce mezi zeměmi AKT a EU;
Q. vzhledem k tomu, že malý počet omezujících opatření EU vůči režimu Zimbabwe byl v únoru 2016 obnoven do 20. února 2017; vzhledem k tomu, že se zmrazení majetku a zákaz cestování nadále vztahuje na prezidenta Mugabeho, Grace Mugabovou, a zimbabwský obranný průmysl; vzhledem k tomu, že zbrojní embargo zůstane v platnosti; vzhledem k tomu, že EU již dříve zrušila omezení týkající se 78 osob a 8 subjektů;
R. vzhledem k tomu, v národním orientačním programu (NIP) Zimbabwe bylo přiděleno 234 milionů EUR na období 2014 až 2020 v rámci 11. Evropského rozvojového fondu, který se soustředí na tři hlavní oblasti, a sice zdraví, založené hospodářský rozvoj založený na zemědělství a na správu věcí veřejných a budování institucí;
1. vyjadřuje vážné znepokojení nad nárůstem násilí proti demonstrantům v Zimbabwe v uplynulých měsících; se znepokojením konstatuje nedávno ohlášený měsíční zákaz demonstrací; vyzývá vládu a všechny strany v Zimbabwe, aby respektovaly právo na pokojné demonstrace s cílem řešení skutečných problémů, a naléhavě vyzývá zimbabwské orgány, aby prošetřily údajná použití nepřiměřené síly a jiné případy porušení lidských práv ze strany složek zimbabwské policie, a aby je pohnaly k odpovědnosti;
2. je znepokojen nárůstem svévolného zatýkání obránců lidských práv a účastníků pokojných a zákonných demonstrací a naléhavě vyzývá k dodržování zásad právního státu a ústavy;
3. vyzývá zimbabwské orgány, aby okamžitě a bezodkladně propustily všechny politické vězně;
4. odsuzuje nedávná prohlášení prezidenta Mugabeho, v nichž napadl soudní systém Zimbabwe, a naléhá na zimbabwské orgány, aby nezasahovaly do nezávislosti soudnictví;
5. připomíná, že Zimbabwe se ve všeobecné politické dohodě zavázalo zajistit, že jak jeho právní předpisy, tak i postupy a praxe budou v souladu s mezinárodními lidskoprávními zásadami a právními předpisy, a to včetně svobody shromažďování, sdružování a projevu;
6. upozorňuje na zvláštní kritickou situaci mnoha žen v Zimbabwe a nutnost respektovat práva žen;
7. je přesvědčen, že by Rada a Komise měly pečlivě analyzovat, zda by bylo vhodné znovu některá omezující opatření zavést, a přitom zdůraznit, že tato opatření budou zrušena a balíček pomoci bude dán k dispozici až tehdy, když bude Zimbabwe jasně na cestě k demokracii, právnímu státu a dodržování lidských práv, a zejména upřesnit, že bude poskytnuta pomoc na podporu svobodného a spravedlivého volebního procesu a reformy policie;
8. vyzývá k pokojnému předání moci na základě svobodných a spravedlivých voleb, právního státu a lidských práv, s cílem vytvořit svobodnou, prosperující a pluralitní demokracii;
9. důrazně odsuzuje obstrukce potravinové pomoci pro politické cíle; zdůrazňuje své znepokojení nad případnými dalšími opatřeními, která by mohla poškodit zemědělskou produkci, a vyzývá k přijetí opatření ke zlepšení potravinové bezpečnosti;
10. vyjadřuje své pokračující znepokojení nad únosem Itaie Dzamary; žádá, aby bylo dodržováno právo habeas corpus a aby osoby zodpovědné za jeho únos byly pohnány k spravedlnosti;
11. trvá na tom, že EU musí zajistit, že peněžní prostředky určené Zimbabwe na jeho národní orientační program budou účinně zaměřeny na dotyčná odvětví, a vyzývá vládu Zimbabwe, aby Komisi umožnila neomezený přístup k projektům financovaným EU a zlepšila svou otevřenost pro technickou pomoc projektům a programům, jež byly společně dohodnuty;
12. zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zahájila politický dialog s orgány Zimbabwe podle článků 8 a 96 dohody z Cotonou, a potvrdila tím své odhodlání podporovat místní obyvatelstvo;
13. naléhavě vyzývá Jihoafrické společenství pro rozvoj (SADC) a Britské společenství národů, aby se znovu zapojila do pomoci Zimbabwe vrátit se zpět na cestu demokracie;
14. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Evropské službě pro vnější činnost, vládě a parlamentu Zimbabwe, vládám Jihoafrického společenství pro rozvoj, Africké unii, Panafrickému parlamentu, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU a generálnímu tajemníkovi Britského společenství národů.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském cestovním dokladu pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (COM(2015)0668 – C8-0405/2015 – 2015/0306(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0668),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0405/2015),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0201/2016),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. září 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/..., kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1953.)
Prospekt, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování ***I
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. září 2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (COM(2015)0583 – C8-0375/2015 – 2015/0268(COD))(1)
(1) Toto nařízení představuje důležitý krok k dokončení unie kapitálových trhů stanovené ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ ze dne 30. září 2015. Cílem unie kapitálových trhů je pomoci podnikům využívat různorodější zdroje kapitálu pocházející odkudkoli z Evropské unie (dále jen „Unie“), zvýšit účinnost fungování trhů a nabídnout investorům a vkladatelům další příležitosti pro investice, a to s cílem posílit růst a vytvářet pracovní místa.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES(6) stanovila harmonizované zásady a pravidla pro prospekt, který má být sestaven, schválen a zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu. Vzhledem k legislativnímu a tržnímu vývoji, k němuž došlo od vstupu směrnice v platnost, by uvedená směrnice měla být nahrazena.
(3) Zveřejňování informací v případě nabídek cenných papírů veřejnosti nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu má zásadní význam pro ochranu investorů, neboť se tak odstraňují informační asymetrie mezi investory a emitenty. Díky harmonizaci zveřejňování je možné vytvořit mechanismus přeshraničních schvalování, který usnadňuje účinné fungování vnitřního trhu s širokou škálou cenných papírů.
(4) Různorodé přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť by se na emitenty, předkladatele nabídek a osoby, které žádají o přijetí, vztahovala v různých členských státech různá pravidla a mohlo by se stát, že by prospekty schválené v jednom členském státě nebylo možné použít v jiných členských státech. Při neexistenci harmonizovaného rámce, který by zaručoval jednotnost zveřejňování a fungování schválení v Unii, je proto pravděpodobné, že rozdíly mezi právními předpisy členských států by vytvořily překážky, které by bránily hladkému fungování vnitřního trhu s cennými papíry. Aby se tedy zaručilo řádné fungování vnitřního trhu a zlepšily podmínky jeho fungování, zejména pokud jde o kapitálové trhy, a aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, je vhodné vymezit regulační rámec pro prospekty na úrovni Unie.
(5) Je vhodné a nezbytné, aby pravidla zveřejňování v případech, kdy jsou cenné papíry nabízeny veřejnosti nebo přijímány k obchodování na regulovaném trhu, měla legislativní formu nařízení, aby se zaručilo, že ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na nabídkách cenných papírů veřejnosti a na přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, budou uplatňována jednotně v celé Unii. Jelikož právní rámec pro ustanovení o prospektech nezbytně zahrnuje opatření, která vymezují přesné požadavky na všechny různé aspekty, jež tvoří nedílnou součást prospektu, dokonce i nepatrné odlišnosti v přístupu k jednomu z těchto aspektů by mohly vytvořit závažné překážky bránící přeshraničnímu nabízení cenných papírů, několikanásobné registraci na regulovaných trzích a fungování pravidel EU pro ochranu spotřebitele. Proto by se využitím nařízení, které je přímo použitelné, aniž by vyžadovalo vnitrostátní právní předpisy, měla omezit možnost, že budou přijata různorodá opatření na úrovni jednotlivých států, a měl by být zaručen jednotný přístup, větší právní jistota a mělo by se tím také zabránit vzniku závažných překážek, které by bránily přeshraničním nabídkám a několikanásobným registracím. Využitím nařízení se rovněž posílí důvěra v transparentnost trhů v Unii a sníží se složitost právních předpisů, jakož i náklady společností na vyhledávání a dodržování předpisů.
(6) Z posouzení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/73/EU(7) vyšlo najevo, že určité změny zavedené zmíněnou směrnicí nedosáhly svých původních cílů a že je třeba provést v režimu prospektu v Unii další změny, aby se zjednodušilo a zdokonalilo jeho uplatňování, zvýšila jeho účinnost a posílila mezinárodní konkurenceschopnost v Unii, a tím aby se přispělo ke snížení administrativní zátěže.
(7) Toto nařízení má zaručit ochranu investorů a účinnost trhu a zároveň posílit jednotný trh pro kapitál. Poskytování informací podle povahy emitenta a cenných papírů, které je nezbytné k tomu, aby investoři mohli činit informovaná investiční rozhodnutí, společně s pravidly chování podniků zaručuje ochranu investorů. Kromě toho jsou tyto údaje účinným prostředkem zvyšování důvěry v cenné papíry, a tím přispívají k řádnému fungování a rozvoji trhů cenných papírů. Vhodným způsobem pro zpřístupnění těchto údajů veřejnosti je zveřejnění prospektu.
(8) Požadavky na zveřejnění podle tohoto nařízení nebrání členskému státu nebo příslušnému orgánu nebo burze cenných papírů uložit svými předpisy další zvláštní požadavky v souvislosti s přijímáním cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (zejména pokud jde o správu a řízení společnosti). Tyto požadavky nesmějí přímo ani nepřímo omezovat zpracování, obsah a šíření prospektu schváleného příslušným orgánem.
(9) Nekapitálové cenné papíry emitované členským státem nebo orgány regionální či místní samosprávy členského státu, mezinárodními subjekty veřejnoprávní povahy, jichž jsou jeden či více členských států členy, Evropskou centrální bankou nebo centrálními bankami členských států by neměly do působnosti tohoto nařízení spadat, a měly by tedy zůstat tímto nařízením nedotčeny.
(10) Rozsah požadavku zveřejňovat prospekt by měl zahrnovat jak kapitálové, tak nekapitálové cenné papíry nabízené veřejnosti nebo přijímané k obchodování na regulovaných trzích, aby se zaručila ochrana investorů. Některé z cenných papírů definovaných v tomto nařízení opravňují držitele k získání převoditelných cenných papírů nebo částky v hotovosti, která je určena s ohledem na jiné nástroje, zejména převoditelné cenné papíry, měny, úrokové sazby nebo výnosy, komodity nebo jiné indexy či míry. Toto nařízení se vztahuje zejména na opční listy, kryté opční listy, certifikáty, depozitní certifikáty a převoditelné cenné papíry, např. cenné papíry převoditelné podle rozhodnutí investora.
(11) Aby se zaručilo schválení prospektu a vydání schválení, jakož i dohled nad dodržováním tohoto nařízení, zejména pokud jde o inzerci, je třeba, aby byl pro každý prospekt určen příslušný orgán. Proto by toto nařízení mělo jasně určit domovský členský stát, který je pro schválení prospektu v nejlepším postavení.
(12) U veřejných nabídek cenných papírů s celkovým protiplněním v Unii nižším než 1 000 000 EUR jsou náklady na sestavení prospektu podle tohoto nařízení pravděpodobně neúměrné předpokládaným výnosům plynoucím z nabídky. Proto je vhodné, aby se požadavek vypracovat prospekt podle tohoto nařízení na tyto malé nabídky nevztahoval. Členské státy by neměly požadavky na vypracování prospektu podle tohoto nařízení rozšiřovat na nabídky cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění pod touto prahovou hodnotou. Členské státy by také na vnitrostátní úrovni neměly ukládat jiné požadavky na zveřejňování, které by mohly představovat neúměrnou či zbytečnou zátěž ve vztahu k takovýmto nabídkám, a tím zvyšovaly roztříštěnost vnitřního trhu. Jestliže členské státy takové požadavky na zveřejňování na vnitrostátní úrovni uloží, měly by Komisi a orgánu ESMA oznámit použitelná pravidla.
(12a) Komise by měla takové požadavky na zveřejňování na vnitrostátní úrovni analyzovat a výsledky by měla začlenit do své práce v oblasti skupinového financování s přihlédnutím k nutnosti vyhnout se roztříštěnosti vnitřního trhu. Je důležité, aby regulační prostředí na úrovni Unie zajistilo, aby měly společnosti dostatek možností, jak získat kapitál. V duchu unie kapitálových trhů a v zájmu uvolnění investic by proto Komise měla navrhnout regulační iniciativu určenou k regulaci a harmonizaci postupů skupinového financování v celé Unii.
(13) Kromě toho je s ohledem na rozdílné velikosti finančních trhů v celé Unii vhodné poskytnout členským státům možnost osvobodit veřejné nabídky cenných papírů, které nepřesahují 5 000 000 EUR, od povinnosti vypracovat prospekt, která je stanovena v tomto nařízení. Členské státy by zejména měly mít možnost stanovit ve svých vnitrostátních právních předpisech prahovou hodnotu v rozmezí od 1 000 000 EUR do 5 000 000 EUR, která bude vyjádřena jako celkové protiplnění u nabídky po dobu 12 měsíců, od které by se toto osvobození mělo uplatňovat, přičemž zohlední úroveň ochrany domácích investorů, kterou považují za vhodnou. Členské státy by měly sdělit Komisi a orgánu ESMA prahovou hodnotu, kterou zvolily. Pro veřejné nabídky cenných papírů s takovýmto osvobozením by neměl platit režim schvalování podle tohoto nařízení. Navíc by u takových nabídek mělo být jasně uvedeno, že daná veřejná nabídka nemá přeshraniční povahu, a neměly by aktivně oslovovat investory mimo daný členský stát.
(13a) Rozhodne-li se členský stát osvobodit od uvedených požadavků veřejné nabídky cenných papírů s celkovým protiplněním nepřesahujícím 5 000 000 EUR, žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo tomuto členskému státu bránit zavést pravidla na vnitrostátní úrovni, která umožní mnohostranným obchodním systémům určit obsah dokumentu požadovaného pro přijetí nabídky, který je emitent povinen předložit poté, co jsou jeho cenné papíry poprvé přijaty k obchodování. V takovém případě by bylo vhodné, aby provozovatel mnohostranného obchodního systému definoval, jak bude dokument požadovaný pro přijetí nabídky přezkoumáván, což by nezbytně nevyžadovalo formální souhlas příslušného orgánu nebo mnohostranného obchodního systému.
(14) Je-li nabídka cenných papírů určena výhradně omezenému okruhu investorů, kteří nejsou kvalifikovanými investory nebo jinými investory, kteří splňují podmínky čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 345/2013, vypracování prospektu představuje vzhledem k malému počtu osob, jimž je nabídka určena, nepřiměřenou zátěž, a tudíž by se prospekt neměl vyžadovat. To by se mělo týkat například nabídky určené příbuzným nebo osobním známým vedoucích pracovníků společnosti.
(15) Motivování ředitelů a zaměstnanců k tomu, aby drželi cenné papíry své vlastní společnosti, může mít příznivý vliv na správu a řízení společnosti a pomoci vytvořit dlouhodobou hodnotu tím, že se podpoří zanícení zaměstnanců a smysl vlastnictví, sladí se příslušné zájmy akcionářů a zaměstnanců a zaměstnancům budou poskytnuty investiční příležitosti. Zapojení zaměstnanců do vlastnictví jejich společnosti je obzvláště důležité u malých a středních podniků, v nichž se jednotliví zaměstnanci mohou významnou měrou podílet na úspěchu dané společnosti. Proto by se požadavek vypracovat prospekt neměl vztahovat na nabídky učiněné v rámci režimu zaměstnaneckých akcií v Unii, pokud je zpřístupněn dokument s informacemi o počtu a povaze cenných papírů a důvody a podrobnostmi nabídky, aby byla zajištěna ochrana investorů. Aby byl zaručen rovný přístup všech ředitelů a zaměstnanců k režimům zaměstnaneckých akcií, a to nezávisle na tom, zda je jejich zaměstnavatel usazen v Unii nebo mimo ni, nemělo by se již vyžadovat rozhodnutí o rovnocennosti trhů třetích zemí, pokud je dán k dispozici výše uvedený dokument. Všem účastníkům režimu zaměstnaneckých akcií tak bude poskytnuto rovné zacházení a rovnocenné informace.
(16) Ředicí emise akcií nebo cenných papírů, které umožňují přístup k akciím, často poukazují na transakce, které mají značný dopad na kapitálovou strukturu emitenta, jeho vyhlídky a finanční situaci, pro které je třeba disponovat informacemi v prospektu. Naopak pokud emitent vlastní akcie, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, neměl by se prospekt vyžadovat pro žádné další přijetí stejných akcií na tomtéž regulovaném trhu, a to ani v případě, kdy jsou takové akcie výsledkem přeměny či výměny jiných cenných papírů či výsledkem uplatnění práv udělených jinými cennými papíry, pokud nově přijaté akcie představují omezený podíl ve vztahu k akciím téže třídy, které již byly emitovány na stejném regulovaném trhu, pokud ovšem není takové přijetí kombinováno s veřejnou nabídkou, která spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Stejná zásada by se měla obecněji vztahovat na cenné papíry, jež lze zaměnit za cenné papíry, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
(17) Při uplatňování definice „veřejné nabídky cenných papírů“ by rozhodujícím kritériem měla být schopnost investora přijmout individuální rozhodnutí o nákupu či upsání cenných papírů. Jsou-li cenné papíry nabízeny bez prvku individuální volby příjemce, a to včetně přídělů cenných papírů v případech, kdy neexistuje právo příděl odmítnout, by proto taková transakce neměla spadat do působnosti definice „veřejné nabídky cenných papírů“ stanovené v tomto nařízení.
(18) Emitenti, předkladatelé nabídek nebo osoby, jež žádají o přijetí k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů, kteří jsou osvobozeni od povinnosti zveřejňovat prospekt, by měli byl oprávněni dobrovolně vypracovat úplný prospekt, popřípadě prospekt pro růst EU, podle tohoto nařízení. Proto by měli výhod jediného schválení využívat pouze tehdy, pokud se dobrovolně rozhodnou splnit požadavky tohoto nařízení.
(19) Zveřejnění pomocí prospektu by se nemělo vyžadovat pro nabídky omezené na kvalifikované investory. Naopak každý další veřejný prodej nebo veřejné obchodování prostřednictvím přijetí k obchodování na regulovaném trhu zveřejnění prospektu vyžaduje.
(20) Platný prospekt sestavený emitentem nebo osobou pověřenou jeho sestavením a veřejně dostupný při konečné emisi cenných papírů pomocí finančních zprostředkovatelů nebo v jakémkoli pozdějším dalším prodeji cenných papírů obsahuje dostatečné informace pro investory, aby mohli přijímat informovaná investiční rozhodnutí. Finanční zprostředkovatelé, kteří umísťují nebo později dále prodávají cenné papíry, by proto měli být oprávněni použít původní prospekt zveřejněný emitentem nebo osobou zodpovědnou za sestavení prospektu, pokud je platný a řádně doplněný a emitent nebo osoba odpovědná za sestavení prospektu s jeho použitím souhlasí. Emitentovi nebo osobě pověřené sestavením prospektu by mělo být umožněno připojit ke svému souhlasu určité podmínky. Souhlas s použitím prospektu včetně veškerých podmínek s ním spojených by měl být udělen formou písemné dohody, což příslušným stranám umožní posoudit, zda je další prodej či konečné umístění cenných papírů v souladu s dohodou. V případě, že byl vydán souhlas k použití prospektu, emitent nebo osoba pověřená sestavením původního prospektu by měli být odpovědní za informace v něm uvedené a v případě základního prospektu za stanovení a uvedení konečných podmínek a žádný jiný prospekt by neměl být vyžadován. Avšak pokud emitent nebo osoba pověřená sestavením tohoto původního prospektu s jeho použitím nesouhlasí, mělo by být vyžadováno, aby finanční zprostředkovatel zveřejnil nový prospekt. V takovém případě by měl být finanční zprostředkovatel odpovědný za informace uvedené v prospektu, včetně veškerých informací uvedených formou odkazu a v případě základního prospektu včetně konečných podmínek.
(21) Harmonizace údajů obsažených v prospektu by měla zajistit odpovídající ochranu investorů na úrovni Unie. Aby mohli investoři činit informovaná rozhodnutí, měl by prospekt vypracovaný podle tohoto nařízení obsahovat relevantní a nezbytné informace k určité investici do cenných papírů, které by investor v rozumné míře potřeboval k tomu, aby mohl podloženě zhodnotit aktiva a závazky, finanční situaci, zisky a ztráty a vyhlídky emitenta a kteréhokoli ručitele a práva spojená s cennými papíry. Tyto informace by měly být vypracovány a předloženy ve snadno analyzovatelné, stručné a srozumitelné formě a měly by být uzpůsobeny danému druhu prospektů sestavovaných v souladu s tímto nařízením včetně těch, které se řídí zjednodušeným režimem požadavků na zveřejňování pro sekundární emise a režimem prospektu pro růst EU. Prospekt by neměl obsahovat informace, které nejsou pro emitenta a dotčené cenné papíry podstatné či konkrétní, neboť by mohly zastínit informace, které jsou pro investory důležité, což by mohlo oslabit ochranu investorů. Informace, které jsou obsaženy v prospektu, by proto měly být přizpůsobeny tak, aby odrážely povahu a situaci emitenta, druh cenných papírů, typ investora, na nějž je zaměřena daná nabídka nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu, a pravděpodobné znalosti těchto investorů a informace, které mají k dispozici, neboť byly zveřejněny v souladu s jinými právními nebo regulačními požadavky.
(22) Souhrn prospektu by měl být pro investory, a to zejména investory drobné, užitečným zdrojem informací. Měl by být nedílnou součástí prospektu a soustředit se na klíčové informace, které investoři potřebují, aby se mohli rozhodnout, které nabídky a přijetí cenných papírů k obchodování chtějí dále prostudovat tak, že prozkoumají prospekt jako celek za účelem přijetí informovaného investičního rozhodnutí. Výše uvedené znamená, že informace obsažené v souhrnu se s výjimkou zcela nezbytných případů neopakují v hlavní části prospektu. Tyto klíčové informace by měly v hlavních rysech charakterizovat emitenta, případného ručitele a cenné papíry, které jsou nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu, včetně specifických identifikačních kódů, jako je identifikační kód právnické osoby subjektů zapojených do nabídky a mezinárodní identifikační číslo cenných papírů daných cenných papírů, a uvádět i rizika s nimi spojená. Měly by rovněž obsahovat obecné podmínky nabídky. Zejména popis rizikových faktorů v souhrnu by měl sestávat z omezeného výběru specifických rizik, která emitent považuje za nejvýznamnějšípro investora při rozhodování o investici. Popis rizikových faktorů v souhrnu by měl být relevantní pro konkrétní nabídku a měl by být zpracován pouze pro potřebu investorů a neměl by obsahovat obecná vyjádření o investičním riziku ani omezovat odpovědnost emitenta, předkladatele nabídky ani jakékoli jiné osoby jednající jejich jménem.
(22a) Souhrn by měl obsahovat jasné upozornění, které zdůrazní rizika, zejména pro drobné investory, u cenných papírů emitovaných bankami, na něž se vztahuje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(8).
(23) Souhrn prospektu by měl být krátký, jednoduchý, jasný a srozumitelný pro investory. Měl by být vypracován v jednoduchém, netechnickém jazyce, který údaje podává snadno přístupnou formou. Nemělo by jít o pouhou sbírku výňatků z prospektu. Je vhodné stanovit maximální délku souhrnu, aby se zaručilo, že investoři nejsou odrazování od jeho četby, a aby emitenti byli podněcování k tomu, aby zvolili informace, které jsou pro investory důležité. Ve výjimečných případech by však měl příslušný orgán mít možnost povolit emitentovi vypracovat delší souhrn až v rozsahu 10 tištěných stran formátu A4, pokud to vyžaduje složitost činností daného emitenta, povaha dané záležitosti nebo charakter emitovaných cenných papírů, a pokud by bez uvedení těchto dodatečných informací v souhrnu nebyl investor odpovídajícím způsobem informován.
(24) Aby se zaručila jednotná struktura souhrnu prospektu, měly by být stanoveny obecné oddíly a dílčí záhlaví s orientačním obsahem, které by emitent vyplnil stručnými narativními popisy, a to případně včetně číselných údajů. Pokud informace prezentují spravedlivě a vyváženě, mělo by být emitentům umožněno, aby dle vlastního uvážení vybrali informace, které považují za podstatné a smysluplné.
(25) Souhrn prospektu by měl být co možná nejvíce sestaven podle vzoru sdělení klíčových informací, které je požadováno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014(9). V případech, kdy cenné papíry spadají do oblasti působnosti jak tohoto nařízení, tak nařízení (EU) č. 1286/2014, mělo by být dovoleno použít v souhrnu v plném rozsahu obsah sdělení klíčových informací, aby se minimalizovaly náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž emitentů. Požadavek vypracovat souhrn by však neměl být zrušen, je-li požadováno sdělení klíčových informací, jelikož toto sdělení neobsahuje klíčové informace o emitentovi a veřejné nabídce nebo přijetí dotčených cenných papírů k obchodování.
(26) Občanskoprávní odpovědnost by neměla nést žádná osoba pouze na základě souhrnu, včetně jeho překladů, ledaže je zavádějící, nepřesný nebo v rozporu s příslušnými částmi prospektu. Souhrn by měl za tímto účelem obsahovat jasné upozornění.
(27) Emitentům, kteří opakovaně získávají financování na kapitálových trzích, by měly být nabídnuty specifické formáty registračních formulářů a prospektů, jakož i specifické postupy pro jejich evidování a schválení, aby jim byla zajištěna větší pružnost a umožněno využívat tržní okna. Tyto formáty a postupy by v každém případě měly být volitelné a záviset na volbě emitentů.
(28) U všech nekapitálových cenných papírů včetně případů, kdy jsou tyto papíry emitovány průběžně nebo opakovaně nebo v rámci nabídkového programu, by emitentům mělo být dovoleno sestavit prospekt ve formě základního prospektu. Základní prospekt a jeho konečné podmínky by měly obsahovat stejné informace jako prospekt.
(29) Je vhodné vyjasnit, že konečné podmínky vztahující se k základnímu prospektu by měly obsahovat pouze údaje vztahující se k popisu cenných papírů, které se týkají konkrétně dané emise a které lze určit pouze v okamžiku dané emise. Tyto údaje mohou zahrnovat například mezinárodní identifikační číslo cenných papírů, emisní cenu, datum splatnosti, kupon, den provedení, realizační cenu, cenu vyplacení a další podmínky, které v době sestavení základního prospektu nejsou známy. Pokud konečné podmínky nejsou zařazeny do základního prospektu, nemělo by být nutné, aby byly schváleny příslušným orgánem, ale měly by mu pouze být předloženy. Další nové údaje, které by mohly ovlivnit hodnocení emitenta a cenných papírů, by měly být součástí dodatku k základnímu prospektu. Ani konečné podmínky ani dodatek by neměly být použity k tomu, aby obsahovaly druhy cenných papírů, které ještě nebyly popsány v základním prospektu.
(30) V rámci základního prospektu by emitent měl vypracovat souhrn pouze ve vztahu ke každé jednotlivé nabízené emisi, aby se snížila administrativní zátěž a zvýšila čtivost pro investory. Tento souhrn pro konkrétní emisi by měl být přiložen ke konečným podmínkám a příslušný orgán by jej měl schválit pouze v případě, že jsou konečné podmínky součástí základního prospektu nebo jeho dodatku.
(31) Aby se zvýšila pružnost a hospodárnost základního prospektu, emitentovi by mělo být povoleno sestavit základní prospekt jako samostatný dokument a použít univerzální registrační formulář jako základní součást tohoto základního prospektu, pokud se jedná o častého emitenta.
(32) Častí emitenti by měli být podněcování k tomu, aby své prospekty sestavovali jako samostatné dokumenty, protože se tím mohou snížit jejich náklady na zajištění souladu s tímto nařízením a budou tak moci rychle reagovat na tržní okna. Emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo v mnohostranných obchodních systémech by proto měli mít možnost, nikoli povinnost každoročně sestavit a zveřejnit univerzální registrační formulář, který by obsahoval právní, podnikatelské, finanční, účetní informace a informace o vlastnických podílech a poskytoval by popis emitenta pro daný účetní rok. To by mělo emitentovi umožnit, aby udržoval informace aktuální a sestavil prospekt v okamžiku, kdy nastanou příznivé tržní podmínky pro nabídku nebo přijetí, tím, že doplní popis cenných papírů a souhrn. Univerzální registrační formulář by měl být víceúčelový v tom smyslu, že jeho obsah by měl být stejný bez ohledu na to, zda jej emitent následně použije pro nabídku kapitálu, dluhových cenných papírů nebo derivátů nebo jejich přijetí k obchodování. Měl by emitentovi, dodávajícím investorům a analytikovi sloužit jako referenční zdroj s minimálními informacemi, které jsou nutné k informovanému rozhodování o podnikatelské činnosti společnosti, finanční situaci, zisku a vyhlídkách, správě a řízení společnosti a účasti.
(33) Emitenta, který podal univerzální registrační formulář a získal jeho schválení v průběhu dvou po sobě jdoucích let, mohou příslušné orgány považovat za dobře známého. Všechny následné univerzální registrační formuláře a jakékoli jejich změny by proto mělo být možné podat bez předchozího schválení a příslušný orgán by je mohl přezkoumat následně, pokud by to považoval za nezbytné, pokud se tyto změny netýkají opomenutí, věcné chyby nebo nesprávného údaje, které by mohly uvést veřejnost v omyl, pokud jde o skutečnosti a okolnosti podstatné pro informované posouzení ze strany emitenta. Každý příslušný orgán by měl rozhodnout o četnosti takových přezkumů, a to s ohledem např. na posouzení rizik, která emitent představuje, kvalitu jeho předchozích zveřejnění nebo dobu, která uplynula od okamžiku, kdy byl podaný univerzální registrační formulář naposledy přezkoumán.
(34) Univerzální registrační formulář by mělo být možné změnit, dokud se nestal nedílnou součástí schváleného prospektu, a to buď dobrovolně ze strany emitenta – např. v případě podstatné změny v jeho organizaci nebo finanční situaci – nebo na žádost příslušného orgánu v kontextu přezkumu po podání, jestliže nejsou splněny normy týkající se úplnosti, srozumitelnosti a soudržnosti. Takovéto změny by měly být zveřejněny podle stejných pravidel, jaká se vztahují na univerzální registrační formulář. Zejména v případě, kdy příslušný orgán odhalí opomenutí nebo podstatnou chybu či nepřesnost, by měl emitent svůj univerzální registrační formulář změnit a bez zbytečného prodlení tuto změnu zveřejnit. Jelikož neprobíhá veřejná nabídka ani přijetí cenných papírů k obchodování, měl by být postup změny univerzálního registračního formuláře odlišný od postupu doplnění prospektu, který by se měl uplatnit pouze po schválení prospektu.
(35) Kdykoli emitent sestaví prospekt, který sestává z více samostatných dokumentů, měly by být všechny jeho nedílné součásti schváleny, a to případně včetně univerzálního registračního formuláře a jeho změn, jestliže byly předtím příslušným orgánem evidovány, ale nebyly schváleny. V případě častého emitenta by neměly žádné změny univerzálního registračního formuláře před zveřejněním vyžadovat schválení, ale měla by existovat možnost jejich následného přezkumu příslušným orgánem.
(36) Aby se urychlil proces přípravy prospektu a usnadnil hospodárný přístup ke kapitálovým trhům, měl by být častým emitentům, kteří připravují univerzální registrační formulář, poskytnut rychlejší proces schválení, jelikož hlavní část prospektu již buď byla schválena, nebo je již příslušnému orgánu k dispozici pro účely přezkumu. Doba nutná k získání schválení prospektu by proto měla být zkrácena, jestliže má registrační formulář formu univerzálního registračního formuláře.
(37) Za předpokladu, že emitent splní postupy pro podávání, šíření a ukládání regulovaných informací a lhůty stanovené v článcích 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES(10), mělo by mu být dovoleno zveřejnit roční a pololetní finanční zprávy, které požaduje směrnice 2004/109/ES, jako součást univerzálního registračního formuláře, pokud nejsou domovské členské státy emitenta pro účely tohoto nařízení a směrnice 2004/109/ES odlišné a pokud jazyk univerzálního registračního formuláře nevyhovuje podmínkám článku 20 směrnice 2004/109/ES. Tím by se měla zmírnit administrativní zátěž spojená s vícenásobným podáním, aniž by byly ovlivněny informace dostupné veřejnosti nebo dohled nad těmito zprávami podle směrnice 2004/109/ES.
(38) Aby se zabránilo tomu, že budou investiční rozhodnutí vycházet ze zastaralých informací, měla by být jasně stanovena doba platnosti prospektu. Za účelem zvýšení právní jistoty by doba platnosti prospektu měla začít plynout od okamžiku jeho schválení, což je časový údaj, který příslušný orgán snadno ověří. Veřejná nabídka cenných papírů na základě základního prospektu by měla přesahovat dobu platnosti základního prospektu pouze v případě, kdy je následný základní prospekt schválen před uplynutím této platnosti a týká se průběžné nabídky.
(39) Informace o daních z příjmu z cenných papírů v prospektu mohou být povahou pouze obecné a pro individuálního investora mají pouze malou informační hodnotu. Jelikož se takové informace musí vztahovat nikoli pouze na zemi, v níž má sídlo emitent, ale také na země, v nichž dochází k nabídce nebo kde se žádá o přijetí k obchodování a kde je schvalován prospekt, je příprava prospektu nákladná a mohla by bránit přeshraničním nabídkám. Proto by prospekt měl pouze obsahovat upozornění, že daňové právní předpisy v členském státě investora a členském státě, v němž je právně ustaven emitent, mohou mít dopad na příjem plynoucí z cenných papírů. Prospekt by však měl přesto obsahovat odpovídající informace o zdanění, pokud se navrhované investice týká konkrétní daňový režim, např. v případě, kdy jde o investice do cenných papírů, jež investorům zajišťují příznivé daňové zacházení.
(40) Jakmile je třída cenných papírů přijata k obchodování na regulovaném trhu, emitent investorům průběžně poskytuje údaje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(11) a směrnice 2004/109/ES. Potřeba plného prospektu je proto v případě následných veřejných nabídek tohoto emitenta nebo přijetí tímto emitentem k obchodování méně naléhavá. Proto by měl být k dispozici samostatný zjednodušený prospekt pro případy sekundárních emisí a jeho obsah by měl být oproti normálnímu režimu zjednodušen s přihlédnutím k informacím, které již byly zveřejněny. Investorům je přesto nutné poskytovat konsolidované a řádně strukturované informace o takových prvcích, jako jsou podmínky nabídky a její kontext▌. Proto by tento zjednodušený prospekt pro sekundární emise měl obsahovat omezené relevantní údaje, které investoři rozumně potřebují k tomu, aby porozuměli vyhlídkám daného emitenta a jakéhokoli ručitele, právům spjatým s cennými papíry, důvodům emise a jejímu dopadu na emitenta, zejména prohlášení o provozním kapitálu, zveřejnění kapitalizace a míry zadlužení, dopad na celkovou kapitálovou strukturu a stručné shrnutí relevantních informací zveřejněných na základě nařízení (EU) č. 596/2014 od data předchozí emise.
(41) Zjednodušený režim zveřejňování pro sekundární emise by měl být rozšířen na cenné papíry, s nimiž se obchoduje na trzích pro růst malých a středních podniků, neboť jejich organizátoři musí podle směrnice 2014/65/EU stanovit a uplatňovat pravidla, která zaručují odpovídající průběžné zveřejňování ze strany emitentů, s jejichž cennými papíry se na takovýchto platformách obchoduje. Tento režim by měl být použitelný i na mnohostranné obchodní systémy jiné než trh pro růst malých a středních podniků, mají-li tyto mnohostranné obchodní systémy požadavky na zveřejňování rovnocenné požadavkům, které u trhů pro růst malých a středních podniků vyžaduje směrnice 2014/65/EU.
(42) Zjednodušený režim zveřejňování pro sekundární emise by měl být k dispozici teprve po uplynutí minimální doby od okamžiku, kdy byla třída cenných papírů emitenta poprvé přijata k obchodování. Lhůta o délce 18 měsíců by měla zaručit, že emitent alespoň jednou splnil svůj závazek zveřejnit výroční finanční zprávu podle směrnice 2004/109/ES nebo podle pravidel organizátora trhu pro růst malých a středních podniků nebo mnohostranného obchodního systému s rovnocennými požadavky na zveřejňování.
(43) Jedním z hlavních cílů unie kapitálových trhů je usnadnit malým a středním podnikům v Unii přístup k financování na kapitálových trzích. Jelikož takovéto společnosti zpravidla potřebují získat poměrně nižší částky než jiní emitenti, náklady na sestavení úplného prospektu mohou být nepřiměřeně vysoké a mohou je odrazovat od toho, aby veřejně nabízely své cenné papíry. Současně mohou malé a střední podniky vzhledem ke své velikosti a kratší existenci nést specifické investiční riziko ve srovnání s většími emitenty a měly by zveřejňovat dostatečné informace, aby investoři mohli přijímat investiční rozhodnutí. Aby bylo navíc podníceno využívání financování prostřednictvím kapitálových trhů malými a středními podniky, mělo by toto nařízení zajistit, aby byla věnována zvláštní pozornost trhům pro růst malých a středních podniků. Trhy pro růst malých a středních podniků jsou slibným nástrojem, který umožní menším rostoucím podnikům získat kapitál. Úspěšnost těchto platforem však závisí také na jejich atraktivnosti pro podniky určité velikosti.Podobně by emitenti veřejně nabízející cenné papíry s celkovým protiplněním v Unii nejvýše do 20 000 000 EUR měli snazší přístup k financování na kapitálových trzích, aby mohli růst a dosáhnout svého plného potenciálu, a měli by být schopni získávat finanční prostředky s náklady, které nebudou neúměrně vysoké. Je proto namístě, aby toto nařízení zavedlo specifický přiměřený režim pro vypracovávání prospektu pro růst EU, který bude k dispozici malým a středním podnikům, emitentům veřejně nabízejícím cenné papíry, které budou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, a emitentům veřejně nabízejícím cenné papíry s celkovým protiplněním v Unii nejvýše do 20 000 000 EUR. Při kalibrování obsahu prospektu pro růst EU, který se vztahuje na malé a střední podniky, je proto je třeba nastolit patřičnou rovnováhu mezi nákladově efektivním přístupem k finančním trhům a ochranou investorů a je třeba vyvinout zvláštní režim zveřejňování pro malé a střední podniky, aby bylo tohoto cíle dosaženo. Po schválení by měl pro prospekty pro růst EU platit režim schvalování podle tohoto nařízení, a proto by měly být platné pro jakoukoli veřejnou nabídku cenných papírů v celé Unii.
(44) Omezené informace, které musí zveřejňovat malé a střední podniky v prospektech pro růst EU, by měly být stanoveny tak, aby se soustředily především na údaje, které jsou podstatné a relevantní při investování do emitovaných cenných papírů a musely by zajistit přiměřenost mezi velikostí společnosti a jejími potřebami ohledně získání finančních prostředků na jedné straně a náklady na vypracování prospektu na straně druhé. Aby se zajistilo, že takovéto společnosti budou moci sestavovat prospekty, aniž by jim přitom vznikly náklady nepřiměřené jejich velikosti, a tudíž i rozsahu získaných prostředků, měl by být režim týkající se prospektu pro růst EU ▌pružnější než režim, který se vztahuje na společnosti na regulovaných trzích, měl by však přesto zaručovat, že jsou zveřejňovány klíčové informace, které investoři potřebují.
(45) Tento přiměřený režim zveřejňování pro prospekty pro růst EU by neměl být k dispozici, pokud mají být cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu, protože investoři na regulovaných trzích by měli cítit jistotu, že emitenti, do jejichž cenných papírů investují, podléhají jedinému souboru pravidel pro zveřejňování. Proto by při přijímání cenných papírů na regulovaných trzích neměla existovat dvojí norma pro zveřejňování v závislosti na velikosti emitenta.
(46) Prospekt pro růst EU by měl být standardizovaným dokumentem, který se emitentům snadno vyplňuje a měl by zahrnovat klíčové informace o emitentu, o daných cenných papírech a o dané nabídce. Komise by měla vypracovat akty v přenesené pravomoci, v nichž bude upřesněn omezený obsah a formát standardizovaného prospektu pro růst EU. Při stanovování podrobností přiměřeného režimu zveřejňování týkajícího se prospektů pro růst EU by Komise měla přihlédnout k potřebě zajistit, aby byl prospekt pro růst EU výrazně a skutečně lehčí než úplný prospekt, pokud jde o administrativní zátěž a náklady, k potřebě usnadnit přístup na kapitálové trhy pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací a současně zajistit důvěru investorů v investice do takových společností, k potřebě minimalizovat náklady a zátěž pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, k potřebě zjistit konkrétní druh informací, které mají zvláštní význam pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, velikost emitenta a délku jeho činnosti, různé druhy a vlastnosti nabídek a různé druhy informací, které potřebují investoři ve vztahu k různým druhům cenných papírů.
▌
(48) Prvořadým důvodem, proč jsou do prospektu zahrnuty rizikové faktory, je snaha zaručit, že investoři provádějí informované posouzení takovýchto rizik, a tudíž činí investiční rozhodnutí na základě úplného poznání skutečností. Rizikové faktory by proto měly být omezeny na rizika, která jsou pro emitenta a jeho cenné papíry podstatná a konkrétní a která jsou potvrzena obsahem prospektu. Prospekt by neměl obsahovat rizikové faktory, které jsou generické a slouží pouze k vyloučení odpovědnosti, jelikož takovéto faktory by mohly zakrýt konkrétnější rizikové faktory, jichž by si investoři měli být vědomi, a tím bránit tomu, aby prospekt předkládal informace snadno analyzovatelným, stručným a srozumitelným způsobem. Orgán ESMA by měl vypracovat pokyny pro posuzování specifičnosti a závažnosti rizikových faktorů, které budou příslušným orgánům pomáhat při jejich přezkumu rizikových faktorů, a to způsobem, který podpoří řádné a vhodně zaměřené zveřejňování rizikových faktorů ze strany emitentů.
(49) Vynechání citlivých informací v prospektu by mělo být povoleno formou výjimky udělené za určitých okolností příslušným orgánem, aby se předešlo situacím poškozujícím emitenta.
(50) Členské státy zveřejňují velké množství informací o své finanční situaci, které jsou obvykle veřejně dostupné. Pokud tedy členský stát zaručí nabídku cenných papírů, nemělo by být nutné uvádět tyto informace v prospektu.
(51) Pokud se emitentům povolí, aby do prospektu začlenili údaje ve formě odkazů na dokumenty, které obsahují údaje, jež jsou v prospektu nebo základním prospektu požadovány, za předpokladu, že dotčené dokumenty již dříve byly zveřejněny elektronicky, měl by se tím usnadnit postup sestavování prospektu a měly by se snížit náklady emitentů, aniž by byla ohrožena ochrana investorů. Avšak tohoto cíle, tedy zjednodušení a snížení nákladů na sestavení prospektu, by nemělo být dosaženo na úkor jiných zájmů, které má prospekt chránit, a to včetně dostupnosti informací. Jazyk použitý pro údaje, které jsou do prospektu začleněny formou odkazu, by se měl řídit jazykovým režimem, který se vztahuje na prospekty. Údaje začleněné ve formě odkazu mohou odkazovat na historické údaje. Pokud však již takové údaje nejsou významné vzhledem k podstatné změně, mělo by to být v prospektu jasně uvedeno a měly by být poskytnuty i odpovídající aktualizované údaje. Kromě toho by častí emitenti měli mít možnost zařadit dle svého rozhodnutí do univerzálního registračního formuláře jakékoli změny formou dynamického odkazu v prospektu. Takový dynamický odkaz by zajistil, aby byl čtenář vždy odkázán na poslední verzi univerzálního registračního formuláře, aniž by byl zapotřebí dodatek. Využití dynamického odkazu namísto dodatku by nemělo mít dopad na právo investora na odvolání souhlasu.
(52) Formou odkazu by mělo být možné začlenit do prospektu jakékoli regulované informace ▌. Emitentům, s jejichž cennými papíry se obchoduje v mnohostranném obchodním systému, a emitentům, kteří jsou osvobozeni od povinnosti zveřejňovat výroční a pololetní finanční zprávy podle čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/109/ES, by rovněž mělo být povoleno začlenit do prospektu formou odkazu zcela nebo zčásti roční nebo mezitímní finanční údaje, zprávy o auditu, finanční výkazy, zprávy o řízení nebo výkazy o správě a řízení společnosti, a to pod podmínkou, že jsou zveřejněny elektronicky.
(53) Ne všichni emitenti mají přístup k odpovídajícím informacím a pokynům ohledně procesu kontroly a schvalování a o nezbytných krocích, které je třeba provést, aby byl prospekt schválen, jelikož příslušné orgány členských států uplatňují odlišné přístupy. Toto nařízení by mělo tyto odlišnosti odstranit tím, že harmonizuje pravidla, která se vztahují na proces kontroly a schvalování, a zjednoduší proces schvalování ze strany příslušných vnitrostátních orgánů, aby se zaručilo, že všechny příslušné orgány zaujmou ke kontrole úplnosti, soudržnosti a srozumitelnosti údajů v prospektu jednotný přístup. Na webových stránkách příslušných orgánů by měly být zveřejněny pokyny, jak požádat o schválení prospektu. Orgán ESMA by měl hrát klíčovou úlohu při podpoře sbližování dohledu v této oblasti, a to využitím pravomocí, jimiž disponuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(12). Orgán ESMA by měl zejména provádět srovnávací hodnocení činností příslušných orgánů podle tohoto nařízení, a to ve vhodném časovém rámci před přezkumem tohoto nařízení a v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl vypracovat centrální systém pracovních toků, který zachytí proces schvalování prospektu od jeho zahájení až po schválení, což příslušným orgánům, orgánu ESMA a emitentům umožní řídit a monitorovat žádosti o schválení on-line. Takový systém by poskytl klíčové informace a fungoval by jako nástroj, s jehož pomocí by orgán ESMA a příslušné orgány podněcovaly sbližování procesů a postupů schvalování prospektů v celé Unii, a v budoucnosti by zajišťoval, aby byly všechny prospekty napříč Unií schvalovány stejným způsobem.
(53a) Orgán ESMA by měl spolu s příslušnými vnitrostátními orgány vypracovat posouzení návrhu, financování a fungování ústředního systému pracovních toků v kontextu unie kapitálových trhů.
(54) Aby se usnadnil přístup na trhy členských států, je důležité, aby byly zveřejněny poplatky, které si příslušné orgány účtují za schválení a uložení prospektů a dokumentů, které s nimi souvisejí, a aby tyto poplatky byly přiměřené. Poplatky uložené emitentům usazeným ve třetí zemi by měly odrážet zátěž, kterou taková emise představuje.
(55) Vzhledem k tomu, že internet zaručuje snadný přístup k informacím, měl by být schválený prospekt vždy zveřejněn v elektronické podobě, aby se zaručilo, že je pro investory lépe dostupný. Prospekt by měl být zveřejněn ve speciálním oddílu webových stránek emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí, nebo případně na webových stránkách finančních zprostředkovatelů, kteří umísťují nebo prodávají cenné papíry, včetně platebních míst, nebo na webových stránkách regulovaného trhu, na němž se žádá o přijetí k obchodování, nebo organizátora mnohostranného obchodního systému a příslušný orgán jej předá orgánu ESMA společně s relevantními údaji, které umožňují jeho klasifikaci. Orgán ESMA by měl zajistit centralizovaný mechanismus pro ukládání prospektů, který veřejnosti umožní bezplatný přístup a zajistí odpovídající nástroje pro vyhledávání. V zájmu zajištění toho, aby měli investoři přístup ke spolehlivým údajům, které mohou být včas a efektivně použity a analyzovány, měly by klíčové informace obsažené v prospektech, například mezinárodní identifikační číslo označující cenné papíry a identifikační kód právnické osoby označující emitenty, předkladatele nabídky a ručitele, být strojově čitelné, a to i při použití metadat. Prospekty by měly zůstat veřejně dostupné alespoň po dobu 10 let od zveřejnění, aby se zaručilo, že je doba, kdy jsou veřejně dostupné, sladěna s dobou dostupnosti výročních a pololetních zpráv podle směrnice 2004/109/ES. Prospekty by však měly být investorům na požádání vždy bezplatně k dispozici na trvalém nosiči.
(56) Je také nezbytné harmonizovat inzerci, aby se zabránilo oslabování důvěry veřejnosti a neohrozilo řádné fungování finančních trhů. Poctivost a přesnost inzerátů, jakož i jejich soulad s obsahem prospektů, jsou z hlediska ochrany investorů včetně drobných investorů nanejvýš důležité. Aniž by byl dotčen mechanismus schvalování podle tohoto nařízení, je dohled nad takovouto inzercí nedílnou součástí úlohy příslušných orgánů. Příslušný orgán členského státu, v němž jsou inzeráty šířeny, by měl být oprávněn ověřovat, zda je inzerce týkající se veřejné nabídky cenných papírů nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu v souladu se zásadami uvedenými v tomto nařízení. V případě potřeby by měl domovský členský stát pomoci příslušnému orgánu členského státu, v němž jsou inzeráty šířeny, při posuzování toho, zda daná inzerce odpovídá informacím v prospektu. Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v čl. 30 odst. 1, neměla by být kontrola inzerce ze strany příslušného orgánu podmínkou pro veřejnou nabídku nebo přijetí k obchodování v kterémkoliv hostitelském členském státě.
(57) Investoři by měli mít možnost řádně zhodnotit každý nový významný faktor, podstatnou chybu nebo nepřesnost, která by mohla ovlivnit hodnocení investice a která vyvstala po zveřejnění prospektu, ale před uzavřením nabídky nebo zahájením obchodování na regulovaném trhu, a proto taková skutečnost vyžaduje schválení a zveřejnění dodatku k prospektu bez zbytečného odkladu.
(58) Aby se zvýšila právní jistota, měly by být objasněny příslušné lhůty, v nichž musí emitent zveřejnit dodatek k prospektu a v nichž mají investoři po zveřejnění dodatku právo odstoupit od přijetí nabídky. Na jedné straně by povinnost doplnit prospekt měla platit až do okamžiku konečného uzavření nabídkového období nebo do okamžiku zahájení obchodování těchto cenných papírů na regulovaném trhu podle toho, co nastane později. Na druhé straně právo na odvolání souhlasu by se mělo uplatnit pouze tehdy, pokud se prospekt týká veřejné nabídky cenných papírů a pokud se nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti objevily před konečným uzavřením veřejné nabídky a vydáním cenných papírů. Právo na odvolání souhlasu by tak mělo souviset s tím, kdy se nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti, které jsou důvodem k vypracování dodatku, objeví, a mělo by předpokládat, že k této rozhodující události došlo v době, kdy byla nabídka platná, a před vydáním cenných papírů. V zájmu zvýšení právní jistoty by mělo být v dodatku k prospektu uvedeno, kdy právo na odvolání souhlasu zaniká. Jestliže investoři uplatní své právo souhlas odvolat, měli by finanční zprostředkovatelé toto řízení usnadnit.
(59) Povinnost emitenta přeložit celý prospekt do příslušných úředních jazyků odrazuje od přeshraničních nabídek nebo vícečetného obchodování. Pro usnadnění přeshraničních nabídek v případě, kdy je prospekt vypracován v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, by se měl do úředního jazyka (jazyků) hostitelského nebo domovského členského státu (států) nebo do jednoho z úředních jazyků používaných v části členského státu, v níž se distribuce investičního produktu uskuteční, přeložit pouze souhrn.
(60) Orgán ESMA a příslušný orgán hostitelského členského státu by měl mít právo obdržet od příslušného orgánu domovského členského státu osvědčení uvádějící, že prospekt nebo jednotlivý univerzální registrační formulář v případech, kdy byl schválen jen takový dokument, byl sestaven v souladu s tímto nařízením. Příslušný orgán domovského členského státu by měl rovněž emitentovi nebo osobě odpovědné za sestavení prospektu, případně univerzálního registračního formuláře, předložit osvědčení o schválení prospektu, které je určeno orgánu hostitelského členského státu, aby emitentovi nebo osobě, která je odpovědná za sestavení prospektu, případně univerzálního registračního formuláře, poskytl jistotu, zda a kdy bylo oznámení ve skutečnosti učiněno.
(61) Aby se zajistilo úplné dosažení účelu tohoto nařízení, je rovněž nutné rozšířit jeho působnost na cenné papíry emitované emitenty, kteří se řídí právem třetích zemí. ▌S cílem zajistit výměnu informací a spolupráci s orgány třetích zemí v souvislosti s účinným prosazováním tohoto nařízení by příslušné orgány měly uzavřít se svými partnery ve třetích zemích dohody o spolupráci. Veškeré předávání osobních údajů prováděné na základě těchto dohod by mělo být v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001.
(62) Různorodost příslušných orgánů v členských státech, které mají různé pravomoci, může vytvářet zbytečné náklady a vést k překrývání pravomocí, aniž by přinášela jakékoli výhody. V každém členském státě by měl být určen jediný orgán příslušný ke schvalování prospektů a pro dohled nad plněním tohoto nařízení. Tento příslušný orgán je třeba zřizovat jako správní orgán a v takové podobě, aby byla zaručena jeho nezávislost na ekonomických vlivech a aby se vyloučil střet zájmů. Určení orgánu příslušného ke schvalování prospektů by nemělo vylučovat spolupráci mezi tímto příslušným orgánem a jinými subjekty, např. regulačními subjekty v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví a orgány odpovědnými za registraci, a to v zájmu zaručení účinného posuzování a schvalování prospektů v zájmu emitentů, investorů, účastníků trhu a trhů. Přenesení úkolů příslušného orgánu na jiný subjekt by mělo být povoleno pouze v případech, kdy se úkoly týkají zveřejnění schválených prospektů.
(63) Účinnost dohledu příslušných orgánů členských států zaručí soubor efektivních nástrojů, pravomocí a zdrojů. Toto nařízení by proto mělo zejména stanovit minimální soubor pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování, které by měly být svěřeny příslušným orgánům členských států v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, měly by být tyto pravomoci vykonávány na základě žádosti podané příslušným soudním orgánům. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgán ESMA měly jednat objektivně a nestranně a měly by rozhodovat samostatně.
(64) Aby bylo možné zjistit, zda došlo k porušení tohoto nařízení, je nutné, aby příslušné orgány měly za účelem zabavení dokumentů přístup také do jiných míst než soukromých bytů fyzických osob. Přístup do těchto prostor je nutný, jestliže existuje důvodné podezření, že existují dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu kontroly nebo vyšetřování, které mohou být důležité pro prokázání, že došlo k porušení tohoto nařízení. Dále je přístup do takovýchto prostor nezbytný v případech, kdy: osoba, které byla předána žádost o informace, této žádosti nevyhoví; nebo pokud existují rozumné důvody k přesvědčení, že i v případě, že by žádost byla podána, by jí nebylo vyhověno nebo že by byly odstraněny, zfalšovány nebo zničeny dokumenty či informace, jichž se žádost o informace týká.
(65) V souladu se sdělením Komise ze dne 8. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ a s cílem zajistit splnění požadavků tohoto nařízení je nutné, aby členské státy učinily nezbytné kroky, jimiž zajistí, že z porušení tohoto nařízení vyplynou příslušné správní sankce a opatření. Tyto sankce a správní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující a měly by zaručit, že v členských státech bude zajištěn společný přístup a že bude vyvolán odrazující účinek. Toto nařízení by nemělo omezovat schopnost členských států stanovit vyšší úrovně správních sankcí.
(66) Aby se zaručilo, že rozhodnutí příslušných orgánů mají odrazující účinek na širokou veřejnost, měla by být obvykle zveřejněna, pokud příslušný orgán v souladu s tímto rozhodnutím nepovažuje za nutné rozhodnout se pro anonymní zveřejnění, zveřejnění odložit nebo sankce nezveřejnit vůbec.
(67) Ačkoliv členské státy mohou stanovit pravidla týkající se správních sankcí i trestních sankcí v případě týchž porušení předpisů, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo, do [datum použitelnosti tohoto nařízení]. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit správní sankce i trestní sankce za týž protiprávní čin, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným justičním orgánům k trestnímu stíhání.
(68) Informátoři mohou sdělovat příslušným orgánům nové informace, které jim pomáhají při odhalování případů porušení tohoto nařízení a ukládání sankcí za ně. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která umožní informátorům upozorňovat příslušné orgány na skutečná či potenciální porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetou.
(69) Aby byly upřesněny požadavky stanovené tímto nařízením, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to pokud jde o minimální informační obsah dokumentů uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. f) a g) a čl. 1 odst. 4 písm. d) a e), úpravu definic v článku 2, formát prospektu, základního prospektu a konečných podmínek a specifické informace, které musí prospekt obsahovat, minimální informace obsažené v univerzálním registračním formuláři, zredukované informace obsažené ve zjednodušeném prospektu v případě sekundární emise a emise malými a středními podniky, specifický omezený obsah a formát prospektu pro růst EU podle tohoto nařízení, inzerci cenných papírů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a obecná kritéria rovnocennosti prospektů sestavených emitenty z třetích zemí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konkrétně by pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít soustavně přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(70) Aby se zaručily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o rovnocennost právních předpisů třetích zemí týkajících se prospektu, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí rozhodnutí o takovéto rovnocennosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(13).
(71) Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zabezpečit přiměřenou ochranu investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vypracování návrhu regulačních technických norem, které neobsahují volby politiky, pro předložení Komisi by bylo efektivní a vhodné svěřit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy jako orgánu s vysoce specializovanými odbornými znalostmi.
(72) Komise by měla přijmout návrh regulačních technických norem vypracovaný orgánem ESMA, pokud jde o obsah a formát prezentace historických klíčových finančních informací, které mají být zahrnuty do souhrnu, kontrolu, schválení, uložení a přezkum univerzálního registračního formuláře, jakož i podmínky pro jeho změnu nebo aktualizaci a podmínky, za nichž může zaniknout status častého emitenta, informací, které mají být do prospektu začleněny prostřednictvím odkazu, a další druhy dokumentů požadovaných podle právních předpisů Unie, postupy kontroly a schvalování prospektu, dále pokud jde o zveřejnění prospektu, údaje nezbytné pro klasifikaci prospektů v mechanismu pro ukládání provozovaném orgánem ESMA, ustanovení týkající se inzerce, situaci, kdy závažná nová skutečnost, věcná chyba nebo nepřesnost v informacích obsažených v prospektu vyžadují, aby byl zveřejněn dodatek k prospektu, informace, které si vyměňují příslušné orgány a orgán ESMA v rámci povinnosti spolupracovat, a minimální obsah dohody o spolupráci s orgány dohledu ve třetích zemích. Komise by měla tento návrh regulačních technických norem přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
(73) Komise by rovněž měla být zmocněna k přijímání prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán ESMA by měl být pověřen vypracováním prováděcích technických norem pro podání Komisi, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování osvědčení o schválení, prospekt, dodatek k prospektu a překlad prospektu a/nebo souhrnu, standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA.
(74) Při výkonu svých přenesených a prováděcích pravomocí v souladu s tímto nařízením by Komise měla dodržovat tyto zásady:
–
je třeba zajistit důvěru ve finanční trhy mezi drobnými investory a malými a středními podniky prostřednictvím prosazování přísných norem pro průhlednost finančních trhů,
–
je třeba nastavit požadavky na zveřejňování prospektu s ohledem na velikost emitenta a informace, které již emitent musí zveřejňovat podle směrnice 2004/109/ES a nařízení (EU) č. 596/2014,
–
je třeba usnadnit přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy a zároveň zajistit důvěru investorů v investice do takovýchto společností,
–
investorům je třeba zajistit širokou škálu konkurenčních investičních příležitostí a úroveň zveřejňování a ochrany přizpůsobenou situaci každého z nich,
–
je třeba zajistit, aby nezávislé regulační orgány soustavně vymáhaly pravidla, zejména v oblasti boje s hospodářskou trestnou činností,
–
je třeba zajistit vysokou úroveň průhlednosti a vysokou úroveň konzultací se všemi účastníky trhu a s Evropským parlamentem a Radou,
–
je třeba podporovat inovace na finančních trzích, aby byly dynamické a efektivní,
–
je třeba zajistit systémovou stabilitu finanční soustavy pečlivým a reakce schopným sledováním finančních inovací,
–
je třeba snižovat náklady na kapitál a zlepšovat přístup k němu,
–
je třeba dlouhodobě vyvážit náklady a přínosy veškerých prováděcích opatření pro účastníky trhu,
–
je třeba podporovat mezinárodní konkurenceschopnost finančních trhů Unie, aniž bude dotčeno velmi nutné rozšíření mezinárodní spolupráce,
–
je třeba dosáhnout vyrovnaných podmínek pro všechny účastníky trhu případně pomocí právních předpisů Unie,
–
je třeba zajistit soulad s ostatními právními předpisy Unie v této oblasti, protože nerovnováha v oblasti informací a nedostatek průhlednosti by mohly ohrozit fungování trhů, a především poškodit spotřebitele a drobné investory.
(75) Jakékoli zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, např. výměna či přenos osobních údajů příslušnými orgány, by se mělo provádět v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(14), a jakákoli výměna či přenos informací orgánem ESMA by se měly provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(15).
(76) Nejpozději do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla přezkoumat uplatňování tohoto nařízení a zejména posoudit, zda jsou režimy zveřejňování pro sekundární emise a malé a střední podniky, univerzální registrační formulář a souhrn prospektu nadále vhodné pro dosažení cílů tohoto nařízení.
(77) Uplatňování požadavků tohoto nařízení by mělo být odloženo, aby bylo možné přijmout akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a aby účastníci trhu měli možnost se přizpůsobit a naplánovat uplatňování nových opatření.
(78) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení ochrany investorů a zvýšení efektivnosti trhu a zároveň vytvoření unie kapitálových trhů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(79) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Proto je třeba toto nařízení vykládat a uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.
(80) V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byla věc konzultována s evropským inspektorem ochrany údajů ▌.
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Účelem tohoto nařízení je stanovit požadavky na sestavování, schvalování a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu nacházejícím se v členském státě.
2. Toto nařízení se s výjimkou článku 4 nepoužije na tyto druhy cenných papírů:
a) podílové listy vydané subjekty kolektivního investování ▌;
b) nekapitálové cenné papíry vydané členským státem nebo orgány jeho regionální nebo místní samosprávy, organizacemi mezinárodního práva veřejného, jichž jsou jeden či více členských států členy, Evropskou centrální bankou nebo centrálními bankami členských států;
c) podíly na kapitálu centrálních bank členských států;
d) cenné papíry plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené členským státem nebo orgány jeho regionální nebo místní samosprávy;
e) cenné papíry emitované sdruženími s právní subjektivitou nebo neziskovými organizacemi uznanými členským státem, které byly vydány za účelem získání finančních prostředků nezbytných k dosažení jejich neziskových cílů;
▌
g) nezastupitelné kapitálové podíly, jejichž hlavním účelem je zajistit držiteli právo obývat byt nebo jiný druh nemovitosti nebo jeho část, u kterých nelze podíly prodat, aniž by došlo ke vzdání se tohoto práva;
▌
i) nekapitálové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně úvěrovou institucí, u nichž je celkové souhrnné protiplnění v Unii za nabízené cenné papíry nižší než 75 000 000 EUR na úvěrovou instituci po dobu 12 měsíců, pokud tyto cenné papíry:
i) nejsou podřízené, převoditelné nebo vyměnitelné,
ii) nedávají právo upsat nebo získat jiné druhy cenných papírů a nejsou spojeny s derivátovým nástrojem.
3. Toto nařízení se s výjimkou článku 4 nevztahuje na žádný z následujících druhů veřejných nabídek cenných papírů:
a) nabídka určená výhradně kvalifikovaným investorům;
b) nabídka určená méně než 350 fyzickým nebo právnických osobám v jednom členském státě a celkově ne více než 4 000 fyzických nebo právních osob, které nejsou kvalifikovanými investory nebo jinými investory, kteří splňují podmínky čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 345/2013;
c) nabídka určená investorům nabývajícím cenné papíry s celkovou hodnotou protiplnění nejméně 100 000 EUR na jednoho investora;
d) nabídka s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 1 000 000 EUR; tento limit se vypočítá za období 12 měsíců;
e) akcie emitované náhradou za již emitované akcie stejné třídy, pokud emise nových akcií neznamená zvýšení základního kapitálu emitenta;
f) cenné papíry nabízené v souvislosti s převzetím pomocí výměnné nabídky, je-li k dispozici dokument obsahující údaje, které popisují transakci a její dopad na emitenta;
g) cenné papíry, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny v souvislosti s fúzí nebo rozdělením, je-li k dispozici dokument obsahující údaje, které popisují transakci a její dopad na emitenta;
h) dividendy vyplácené stávajícím akcionářům v podobě akcií stejného druhu jako akcie, z nichž jsou tyto dividendy vypláceny, je-li k dispozici dokument obsahující údaje o počtu a povaze akcií a důvody a podrobnosti nabídky;
i) cenné papíry, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny stávajícím nebo bývalým vedoucím pracovníkům nebo zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nebo přidruženým podnikem, bez ohledu na to, zda se nachází v Unii, či nikoli, je-li k dispozici dokument obsahující údaje o počtu a povaze cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky nebo přidělení.
Členské státy nerozšíří požadavek na sestavení prospektu podle tohoto nařízení na nabídky cenných papírů uvedené v písmenu d) prvního pododstavce. Kromě toho se členské státy u takových druhů nabídek cenných papírů zdrží ukládání jiných požadavků na zveřejňování na vnitrostátní úrovni, které by mohly představovat neúměrnou či zbytečnou zátěž. Členské státy sdělí Komisi a orgánu ESMA případné požadavky na zveřejňování uplatňované na vnitrostátní úrovni, včetně znění příslušných ustanovení.
4. Toto nařízení se nevztahuje na přijetí následujících cenných papírů a akcií k obchodování na regulovaném trhu:
a) cenné papíry, jež lze zaměnit za cenné papíry, které již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, pokud po dobu 12 měsíců představují méně než 20 procent počtu cenných papírů, které již byly přijaty k obchodování na stejném regulovaném trhu;
b) akcie vyplývající z přeměny nebo výměny jiných cenných papírů nebo z výkonu práv z jiných cenných papírů, jsou-li výsledné akcie stejné třídy jako akcie, které již byly přijaty k obchodování na stejném regulovaném trhu, jestliže výsledné akcie po dobu 12 měsíců představují méně než 20 procent počtu akcií stejné třídy, které již byly přijaty k obchodování na stejném regulovaném trhu. Byl-li prospekt sestaven buď v souladu s tímto nařízením, nebo se směrnicí 2003/71/ES v návaznosti na veřejnou nabídku cenných papírů, které umožňují přístup k akciím, nebo v návaznosti na přijetí takovýchto cenných papírů k obchodování nebo pokud cenné papíry, které umožňují přístup k akciím, byly emitovány před vstupem tohoto nařízení v platnost, nevztahuje se toto nařízení na přijetí výsledných akcií k obchodování na regulovaném trhu, a to bez ohledu na jejich podíl ve vztahu k počtu akcií stejné třídy, které již byly přijaty k obchodování na stejném regulovaném trhu;
c) akcie emitované náhradou za akcie stejné třídy, které již byly přijaty k obchodování na stejném regulovaném trhu, pokud emise těchto akcií neznamená zvýšení základního kapitálu emitenta;
d) cenné papíry nabízené v souvislosti s převzetím pomocí výměnné nabídky, je-li k dispozici dokument obsahující údaje, které popisují transakci a její dopad na emitenta;
e) cenné papíry, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny v souvislosti s fúzí nebo rozdělením, je-li k dispozici dokument obsahující údaje, které popisují transakci a její dopad na emitenta;
f) akcie, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny bezplatně stávajícím akcionářům a dividendy vyplácené v podobě akcií stejné třídy jako akcie, z nichž jsou tyto dividendy vypláceny, je-li k dispozici dokument obsahující údaje o počtu a povaze akcií a důvody a podrobnosti nabídky nebo přidělení;
g) cenné papíry, které jsou nabízeny, přiděleny nebo mají být přiděleny stávajícím nebo bývalým vedoucím pracovníkům nebo zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nebo přidruženým podnikem, bez ohledu na to, zda se nachází v Unii, či nikoli, pokud jsou uvedené cenné papíry stejné třídy jako cenné papíry již přijaté k obchodování na regulovaném trhu, je-li k dispozici dokument obsahující údaje o počtu a povaze cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky nebo přidělení;
h) cenné papíry již přijaté k obchodování na jiném regulovaném trhu za podmínek,
i) že tyto cenné papíry nebo cenné papíry stejné třídy byly přijaty k obchodování na tomto jiném regulovaném trhu před více než 18 měsíci;
ii) že u cenných papírů, které byly poprvé přijaty k obchodování na regulovaném trhu po 1. červenci 2005, bylo přijetí k obchodování na tomto jiném regulovaném trhu spojeno s prospektem, který byl schválen a zveřejněn v souladu se směrnicí 2003/71/ES;
iii) že vyjma případů, na které se vztahuje bod ii), byly u cenných papírů, které byly poprvé přijaty k obchodování po 30. červnu 1983, prospekty schváleny v souladu s požadavky směrnice Rady 80/390/EHS(16) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES(17);
iv) že byly splněny stávající povinnosti pro obchodování na tomto jiném regulovaném trhu; a
v) že osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu podle této výjimky, zveřejní v členském státě, v němž se nachází regulovaný trh, pro který se žádá o přijetí, a to způsobem stanoveným v čl. 20 odst. 2, dokument, jehož obsah splňuje požadavky článku 7, vypracovaný v jazyce přijatelném pro příslušný orgán členského státu, v němž se nachází regulovaný trh, pro který se žádá o přijetí. Dokument uvádí, kde lze získat poslední prospekt a kde jsou k dispozici finanční údaje zveřejněné emitentem podle pro něj platných povinností zveřejňování.
▌
6. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, jímž se stanoví minimální informační obsah dokumentů uvedených v písmenech f) a g) odstavce 3 a písmenech d) a e) odstavce 4 tohoto článku.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a) „cennými papíry“ se rozumějí převoditelné cenné papíry definované v čl. 4 odst. 1 bodě 44 směrnice 2014/65/EU s výjimkou nástrojů peněžního trhu definovaných v čl. 4 odst. 1 bodě 17 směrnice 2014/65/EU se splatností delší než 12 měsíců;
b) „kapitálovými cennými papíry“ se rozumějí akcie a jiné převoditelné cenné papíry rovnocenné akciím i jiné druhy převoditelných cenných papírů opravňující k získání výše uvedených cenných papírů v důsledku jejich přeměny nebo výkonu práv s nimi spojených, pokud jsou cenné papíry druhého typu emitovány emitentem základních akcií nebo subjektem příslušejícím ke skupině uvedeného emitenta;
c) „nekapitálovými cennými papíry“ se rozumějí všechny cenné papíry, které nejsou kapitálovými cennými papíry;
d) „veřejnou nabídkou cenných papírů“ sdělení osobám v jakékoli podobě a jakýmkoli způsobem, které uvádí dostatečné informace o podmínkách nabídky a cenných papírech, které jsou nabízeny, tak aby byl investor schopen rozhodnout se o koupi nebo upsání těchto cenných papírů. Tato definice se vztahuje i na umístění cenných papírů finančními zprostředkovateli;
e) „kvalifikovanými investory“ se rozumějí osoby nebo subjekty, které jsou uvedeny v bodech 1) až 4) oddílu I přílohy II směrnice 2014/65/EU, a osoby nebo subjekty, s nimiž je na žádost zacházeno jako s profesionálními zákazníky v souladu s oddílem II přílohy II směrnice 2014/65/EU nebo které jsou uznány jako způsobilé protistrany v souladu s článkem 30 směrnice 2014/65/EU, pokud nepožádaly o to, aby s nimi bylo zacházeno jako s neprofesionálními zákazníky. Investiční společnosti a úvěrové instituce oznámí na žádost své zařazení emitentovi, aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy o ochraně údajů;
f) „malými a středními podniky“ se rozumějí buď
– společnosti, které podle své poslední roční nebo konsolidované účetní závěrky splňují nejméně dvě z následujících tří kritérií: průměrný počet zaměstnanců v posledním účetním roce nižší než 250, celková bilanční suma nepřesahující 43 000 000 EUR a roční čistý obrat nepřesahující 50 000 000 EUR; nebo
– malé a střední podniky definované v čl. 4 odst. 1 bodě 13 směrnice 2014/65/EU;
g) „úvěrovou institucí“ se rozumí podnik definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(18);
h) „emitentem“ se rozumí právnická osoba, která emituje cenné papíry nebo navrhuje emisi cenných papírů;
i) „předkladatelem nabídky“ se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která veřejně nabízí cenné papíry;
j) „regulovaným trhem“ se rozumí regulovaný trh podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 21 směrnice 2014/65/EU;
k) „inzerátem“ se rozumí oznámení:
– týkající se konkrétní veřejné nabídky cenných papírů nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu;
– zveřejněné emitentem, předkladatelem nabídky, osobou, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, nebo ručitelem či jejich jménem; a
– zvláště určené k propagaci upisování nebo nabývání cenných papírů;
l) „regulovanými informacemi“ se rozumějí veškeré informace, které emitent nebo kterákoli jiná osoba, jež požádala o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, musí zveřejnit v souladu se směrnicí 2004/109/ES nebo právními a správními předpisy členského státu přijatými podle čl. 2 odst. 1 písm. k) uvedené směrnice a podle článků 17 a 19 nařízení (EU) č. 596/2014;
m) „domovským členským státem“ se rozumí:
i) u všech emitentů cenných papírů usazených v Unii, kteří nejsou uvedeni v bodě ii), členský stát, v němž má emitent sídlo;
ii) u všech emisí nekapitálových cenných papírů, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 1 000 EUR, a u všech emisí nekapitálových cenných papírů, které opravňují k získání převoditelných cenných papírů nebo získání částky v hotovosti v důsledku jejich přeměny nebo výkonu práv s nimi spojených, jestliže emitent nekapitálových cenných papírů není emitentem základních cenných papírů nebo subjektem příslušejícím ke skupině posledně uvedeného emitenta, členský stát, v němž má emitent sídlo nebo kde cenné papíry byly nebo jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo kde jsou cenné papíry veřejně nabízeny, podle výběru emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování. Totéž platí pro nekapitálové cenné papíry v měně jiné než euro za předpokladu, že minimální jednotková jmenovitá hodnota je téměř rovnocenná 1 000 EUR;
iii) u všech emitentů cenných papírů usazených ve třetí zemi, kteří nejsou uvedeni v bodě ii), členský stát, v němž mají být cenné papíry poprvé veřejně nabídnuty nebo v němž je podána první žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, podle výběru emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování, s výhradou následné volby ze strany emitentů se sídlem ve třetí zemi v případě, že nastane některá z těchto situací;
– pokud nebyl domovský členský stát výběrem ze strany těchto emitentů určen,
– v souladu s čl. 2 odst. 1) písm. i) bodem iii) směrnice 2004/109/ES;
n) „hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát, v němž se provádí veřejná nabídka cenných papírů nebo v němž se žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, pokud se liší od domovského členského státu;
na) „příslušným orgánem“ se rozumí orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 29, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.
o) „subjektem kolektivního investování ▌“ se rozumějí subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) povolené podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(19) a alternativní investiční fondy (AIF) ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(20);
p) „podílovými listy subjektů kolektivního investování“ se rozumějí cenné papíry emitované subjektem kolektivního investování, které představují práva účastníků na majetek tohoto subjektu;
q) „schválením“ se rozumí kladný akt, který je výsledkem kontroly úplnosti, soustavnosti a srozumitelnosti informací uvedených v prospektu příslušným orgánem domovského členského státu;
r) „základním prospektem“ se rozumí prospekt, který vyhovuje článku 8 tohoto nařízení, a podle volby emitenta konečné podmínky nabídky;
s) „pracovními dny“ se pro účely tohoto nařízení rozumějí pracovní dny relevantního příslušného orgánu kromě sobot, nedělí a státních svátků, které jsou definovány ve vnitrostátních právních předpisech, jež se vztahují na takový příslušný vnitrostátní orgán;
t) „mnohostranným obchodním systémem“ se rozumí mnohostranný obchodní systém definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 22 směrnice 2014/65/EU;
u) „trhem pro růst malých a středních podniků“ se rozumí trh pro růst malých a středních podniků definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 12 směrnice 2014/65/EU;
v) „emitentem z třetí země“ se rozumí emitent usazený v třetí zemi.
va) „trvalým nosičem“ se rozumí jakýkoli nástroj, který:
i) umožňuje zákazníkům uchovávat informace určené jim osobně tak, že jsou dohledatelné a přístupné po dobu odpovídající účelům daných informací; a
ii) umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací.
2. Aby se zohlednil technický vývoj na finančních trzích, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42 s cílem upřesnit některé technické prvky definic, které jsou stanoveny v odstavci 1 tohoto článku, vyjma definice „malých a středních podniků“ v písmeni f) odstavce 1, a to s ohledem na situaci na různých vnitrostátních trzích ▌, právní předpisy ▌Unie, jakož i hospodářský vývoj.
Článek 3
Povinnost zveřejnit prospekt a osvobození od této povinnosti
1. Cenné papíry se v Unii veřejně nabízejíaž po předchozím zveřejnění prospektu v souladu s tímto nařízením.
2. Aniž je dotčen článek 15, může se členský stát rozhodnout osvobodit veřejné nabídky cenných papírů od povinnosti zveřejnit prospekt podle odstavce 1, pokud ▌celkové protiplnění u nabídky v Unii je nejvýše 5 000 000 EUR jako částka vypočtená v průběhu 12 měsíců.
Veřejné nabídky na základě výjimky uvedené v prvním pododstavci:
a) nemohou být předmětem režimu schvalování podle tohoto nařízení, a proto se na ně nevztahují články 23 a 24 tohoto nařízení;
b) u takových nabídek musí být jasně uvedeno, že daná veřejná nabídka nemá přeshraniční povahu; a
c) nesmějí aktivně oslovovat investory mimo členský stát uvedený v prvním pododstavci.
Členské státy uvědomí Komisi a orgán ESMA o jakémkoli rozhodnutí přijatém podle prvního pododstavce a o prahové hodnotě zvolené pro celkové protiplnění podle prvního pododstavce.
3. Cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nacházejícím se v Unii až po předchozím zveřejnění prospektu.
3a. Aby se zohlednily pohyby směnných kurzů, včetně inflace a směnných kurzů jiných měn, než je euro, může Komise přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 42 opatření upřesňující prahové hodnoty stanovené v odstavci 2 tohoto článku.
Článek 4
Dobrovolný prospekt
Pokud veřejná nabídka cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu spadají mimo oblast působnosti tohoto nařízení, která je vymezena v článku 1, emitent, předkladatel nabídky, nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jsou oprávněni dobrovolně vypracovat prospekt, popřípadě prospekt pro růst EU, v souladu s tímto nařízením.
S takovýmto dobrovolně vypracovaným prospektem, jenž je schválen příslušným orgánem domovského členského státu určeným podle čl. 2 odst. 1 písm. m), jsou spjata veškerá práva a povinnosti, které jsou stanoveny pro prospekt, který je ▌vyžadován podle tohoto nařízení, a dobrovolný prospekt podléhá všem ustanovením tohoto nařízení, a to pod dozorem uvedeného příslušného orgánu.
Článek 5
Pozdější další prodej cenných papírů
Každý pozdější prodej cenných papírů, které byly dříve předmětem jednoho či více druhů nabídek cenných papírů vyloučených z oblasti působnosti tohoto nařízení podle čl. 1 odst. 3 písm. a) až d), se považuje za samostatnou nabídku a pro účely stanovení, zda tento další prodej představuje veřejnou nabídku cenných papírů, se použije definice stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. d). Umístění cenných papírů pomocí finančních zprostředkovatelů podléhá zveřejnění prospektu, pokud pro konečné umístění není splněna žádná z podmínek uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. a) až d).
V případě pozdějšího dalšího prodeje cenných papírů nebo konečného umístění cenných papírů pomocí finančních zprostředkovatelů se žádný další prospekt nevyžaduje, pokud je prospekt k dispozici podle článku 12 a emitent nebo osoba odpovědná za sestavení tohoto prospektu s jeho použitím prostřednictvím písemné dohody souhlasí.
KAPITOLA II
SESTAVENÍ PROSPEKTU
Článek 6
Prospekt
1. Aniž je dotčen čl. 14 odst. 2 a čl. 17 odst. 2, obsahuje prospekt relevantní a nezbytné údaje, které by investor rozumně potřeboval v souvislosti s investicí do cenných papírů, aby mohl podloženě zhodnotit:
a) majetek a závazky, finanční situaci, zisky a ztráty a finanční vyhlídky emitenta a kteréhokoli ručitele; a
b) práva spojená s danými cennými papíry.
Tyto údaje musí být vypracovány a uvedeny srozumitelně a stručně, musí umožňovat snadnou analýzu a mohou se lišit v závislosti na:
a) povaze emitenta;
b) typu cenných papírů;
c) okolnostech emitenta;
d) případně typu investora, na kterého je daná veřejná nabídka nebo přijetí k obchodování zaměřeno, pravděpodobných znalostech o takovémto typu investora a trhu, na němž mají být tyto cenné papíry přijaty k obchodování;
e) veškerých údajích zpřístupněných investorům nad rámec požadavků stanovených emitentovi daných cenných papírů v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nebo pravidly jakéhokoli příslušného orgánu nebo obchodního systému, který registruje nebo povoluje obchodování s cennými papíry tohoto emitenta nebo na němž jsou registrovány nebo obchodovány, přičemž jsou zpřístupněny prostřednictvím úředně určeného mechanismu podle článku 21 směrnice 2004/109/ES;
f) použitelnosti jakéhokoli přiměřeného režimu zveřejňování, jak stanoví článek 14 a článek 15.
2. Emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, může sestavit prospekt jako jediný dokument nebo jako samostatné dokumenty.
Prospekt složený ze samostatných dokumentů dělí požadované údaje na registrační formulář, popis cenných papírů a souhrn, aniž je dotčen čl. 8 odst. 7 a čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec. Registrační formulář obsahuje údaje týkající se emitenta. Popis cenných papírů obsahuje údaje týkající se cenných papírů, které jsou veřejně nabízeny nebo mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Článek 7
Souhrn prospektu
1. Prospekt obsahuje souhrn, v němž jsou uvedeny klíčové informace, jež investoři potřebují, aby porozuměli povaze a rizikům emitenta, ručitele a cenných papírů, které jsou nabízeny či přijímány k obchodování na regulovaném trhu, a který musí být čten společně s ostatními částmi prospektu, má-li pomoci investorům při uvažování, zda do takových cenných papírů investovat.
Odchylně od prvního pododstavce, jestliže se prospekt týká přijetí k obchodování na regulovaném trhu nekapitálových cenných papírů nabízených výhradně kvalifikovaným investorům, souhrn se nepožaduje.
2. Obsah souhrnu je přesný, poctivý, jasný a nezavádějící. Souhrn by měl být chápán jakožto úvod prospektu a musí odpovídat ostatním částem prospektu.
3. Souhrn se vypracuje jako krátký dokument, který je výstižný a má v tištěné podobě nanejvýš šest stran formátu A4.
Pouze ve výjimečných případech může příslušný orgán povolit emitentovi vypracovat delší souhrn až v rozsahu 10 tištěných stran formátu A4, pokud to vyžaduje složitost činností daného emitenta, povaha dané záležitosti nebo charakter emitovaných cenných papírů, a pokud hrozí riziko, že by bez uvedení těchto dodatečných informací v souhrnu nebyl investor odpovídajícím způsobem informován.
Souhrn:
a) je prezentován a uspořádán tak, aby se snadno četl, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;
b) je sepsán v jazyce a stylem, které umožňují snadno porozumět informacím, a zejména v jazyce, který je jasný, netechnický, stručný a srozumitelný pro dotčený typ investora.
4. Souhrn tvoří tyto čtyři oddíly:
a) úvod, jenž obsahuje obecná i konkrétní upozornění, včetně míry, v níž by investoři mohli přijít o svou investici v případě nejhoršího scénáře;
b) klíčové údaje o emitentovi, předkladateli nabídky nebo osobě, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu;
c) klíčové údaje o cenných papírech;
d) klíčové údaje o vlastní nabídce a/nebo přijetí k obchodování.
5. Úvod souhrnu obsahuje:
a) název cenných papírů a jejich mezinárodní identifikační číslo (ISIN);
b) totožnost a kontaktní údaje emitenta, včetně jeho identifikačního kódu právnické osoby (LEI);
c) totožnost a kontaktní údaje předkladatele nabídky, včetně jeho kódu LEI, pokud je předkladatel právnickou osobou, nebo osoby, která žádá o přijetí;
d) totožnost a kontaktní údaje příslušného orgánu domovského členského státu a datum vypracování dokumentu.
Pro účely prvního pododstavce písm. d), pokud prospekt sestává z více samostatných dokumentů, které schválily různé příslušné orgány, musí být v úvodu souhrnu tyto příslušné orgány přesně uvedeny i se svými kontaktními údaji.
Obsahuje upozornění, že:
a) souhrn by měl být chápán jako úvod k prospektu;
b) jakékoli rozhodnutí investovat do cenných papírů by mělo být založeno na tom, že investor zváží prospekt jako celek;
c) v případě, že je u soudu vznesen nárok na základě údajů uvedených v prospektu, může být žalujícímu investorovi podle vnitrostátních právních předpisů členských států uložena povinnost uhradit náklady na překlad prospektu před zahájením soudního řízení;
d) občanskoprávní odpovědnost nesou pouze ty osoby, které souhrn včetně jeho překladu předložily, avšak pouze pokud je souhrn zavádějící, nepřesný nebo vykazuje nesoulad při porovnání s jinými částmi prospektu nebo pokud při porovnání s jinými částmi prospektu neposkytuje hlavní údaje, které investorům pomáhají při rozhodování, zda do dotyčných cenných papírů investovat.
6. Oddíl uvedený v písmeni b) odstavce 4 obsahuje tyto informace:
a) v dílčím oddíle s názvem „Kdo je emitentem cenných papírů?“ stručný popis emitenta cenných papírů včetně alespoň těchto údajů:
– jeho sídla a právní formy, jeho kódu LEI, právních předpisů, na jejichž základě provozuje svoji činnost, a země, v níž je registrován;
– jeho hlavních činností;
– jeho hlavních akcionářů včetně toho, zda je přímo či nepřímo vlastněn nebo kontrolován a kým;
– totožnosti jeho hlavních výkonných ředitelů a členů správní rady;
– totožnosti jeho statutárních auditorů;
b) v dílčím oddíle s názvem „Které finanční údaje o emitentovi jsou klíčové?“ výběr historických klíčových údajů, a to případně včetně formálních informací uvedených za každý účetní rok období, na něž se historické finanční údaje vztahují, a za každé další průběžné účetní období, přičemž se uvedou srovnávací údaje za totéž období předchozího účetního roku. Požadavek ohledně srovnávacích informací o rozvaze se splní předložením rozvahových údajů ke konci roku;
c) v rámci dílčího oddílu s názvem „Jaká jsou hlavní rizika, která se týkají konkrétně daného emitenta?" stručný popis ne více než deseti nejvýznamnějších rizikových faktorů, které se týkají daného emitenta a jsou uvedeny v prospektu, včetně zejména provozních a investičních rizik.
7. Oddíl uvedený v písmeni c) odstavce 4 obsahuje tyto informace:
a) v dílčím oddíle s názvem „Jaké jsou hlavní rysy cenných papírů?“ stručný popis cenných papírů, které jsou nabízeny a/nebo přijímány k obchodování, a to přinejmenším včetně:
– jejich druhu a třídy, jejich čísla ISIN, jejich měny, jmenovité hodnoty, účetní hodnoty, počtu emitovaných cenných papírů, doby splatnosti cenných papírů;
– práv spojených s cennými papíry;
– relativního pořadí přednosti cenných papírů v rámci kapitálové struktury emitenta v případě jeho platební neschopnosti, popřípadě včetně informací o úrovni podřízenosti daných cenných papírů a zacházení s nimi v případě řešení problémů podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank;
– veškerých případných omezení volné obchodovatelnosti cenných papírů;
– případně politiky týkající se dividend nebo vyplácení;
b) v dílčím oddíle s názvem „Kde budou cenné papíry obchodovány?“ údaj o tom, zda nabízené cenné papíry jsou nebo budou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na regulovaném trhu nebo k obchodování v mnohostranném obchodním systému, a identitu všech trhů, na nichž cenné papíry jsou nebo budou obchodovány;
c) v dílčím oddíle s názvem „Je za cenné papíry poskytnuta záruka?“ stručný popis povahy a rozsahu případné záruky, jakož i stručný popis ručitele, včetně jeho kódu LEI;
d) v rámci pododdílu s názvem „Jaká jsou hlavní rizika, která se týkají konkrétně daných cenných papírů?“ stručný popis ne více než deseti nejvýznamnějších rizikových faktorů obsažených v prospektu, které se týkají konkrétně daných cenných papírů.
Je-li nutné, aby bylo sdělení klíčových informací připraveno podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014(21), emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí, mohou nahradit obsah stanovený v tomto odstavci údaji stanovenými v čl. 8 odst. 3 písm. b) až i) nařízení (EU) č. 1286/2014. V takovém případě a pokud se jednotný souhrn vztahuje na několik cenných papírů, které se liší jen ve velice nepatrných detailech, jako je cena emise nebo datum splatnosti, omezení délky souhrnu stanovené v odstavci 3 se v souladu s čl. 8 odst. 8 posledním pododstavcem u každého dalšího cenného papíru prodlouží o 3 dodatečné strany formátu A4.
8. Oddíl uvedený v písmeni d) odstavce 4 obsahuje tyto informace:
a) v dílčím oddíle s názvem „Za jakých podmínek a podle jakého harmonogramu mohu investovat do tohoto cenného papíru?“ se případně uvedou obecné podmínky a očekávaný harmonogram nabídky, údaje o přijetí k obchodování, plán šíření, částka a procentní podíl okamžitého zředění vyplývajícího z nabídky a odhad celkových výdajů na emisi a/nebo nabídku, včetně odhadovaných výdajů, které emitent nebo předkladatel nabídky budou účtovat investorovi;
b) v rámci dílčího oddílu s názvem „Proč emitent sestavil tento prospekt?“ stručný narativní popis důvodů k nabídce nebo přijetí k obchodování, jakož i využití a odhad čisté částky výnosů.
9. V rámci každého z oddílů popsaných v odstavcích 6, 7 a 8 může emitent doplnit dílčí záhlaví, považuje-li to za nutné.
10. Souhrn neobsahuje křížové odkazy na jiné části prospektu ani do něj nejsou začleněny informace ve formě odkazu.
11. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž vymezí obsah a formát prezentace historických klíčových informací uvedených v písmeni b) odstavce 6, a to s ohledem na různé druhy cenných papírů a emitentů, a zajistí, aby byly poskytované informace stručné, výstižné a srozumitelné.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [12měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 8
Základní prospekt
1. U nekapitálových cenných papírů se může podle rozhodnutí emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, prospekt skládat ze základního prospektu obsahujícího všechny významné údaje o emitentovi a cenných papírech, které jsou veřejně nabízeny nebo mají být přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
2. Základní prospekt obsahuje tyto údaje:
a) seznam údajů, které budou součástí konečných podmínek nabídky;
b) šablonu s názvem „formulář pro konečné podmínky“, která se vyplní u každé individuální emise;
c) adresu webových stránek, na nichž budou konečné podmínky zveřejněny.
3. Konečné podmínky se uvedou ve formě samostatného dokumentu nebo se začlení do základního prospektu nebo jeho dodatku. Konečné podmínky musí být vypracovány snadno analyzovatelnou a srozumitelnou formou.
Konečné podmínky obsahují pouze informace, které se týkají popisu cenných papírů, a neslouží k doplnění základního prospektu. V takových případech se použijí ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. a).
4. Pokud konečné podmínky nejsou začleněny do základního prospektu ani jeho dodatku, emitent je zveřejní v souladu s článkem 20 a předloží je příslušnému orgánu domovského členského státu, a to co možná nejdříve před začátkem veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování.
Konečné podmínky musí obsahovat jasné a nápadné prohlášení uvádějící:
a) že konečné podmínky byly vypracovány pro účely tohoto nařízení a musí se číst ve spojení se základním prospektem a jeho dodatkem (dodatky), aby se získaly všechny relevantní informace;
b) zda jsou základní prospekt a jeho dodatek (dodatky) zveřejněny v souladu s článkem 20;
c) že je ke konečným podmínkám přiložen souhrn konkrétní emise.
5. Základní prospekt lze vypracovat jako jediný dokument nebo jako samostatné dokumenty.
Pokud emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, již dříve podali registrační formulář pro konkrétní druh nekapitálových cenných papírů nebo univerzální registrační formulář uvedený v článku 9 a později se rozhodnou, že sestaví základní prospekt, musí základní prospekt obsahovat:
a) údaje obsažené v registračním formuláři nebo univerzálním registračním formuláři;
b) údaje, které by jinak byly obsaženy v příslušném popisu cenných papírů s výjimkou konečných podmínek, jestliže konečné podmínky nejsou zahrnuty v základním prospektu.
6. Jasně se oddělí specifické informace o každém z různých cenných papírů začleněných do základního prospektu.
7. Souhrn se vypracuje pouze v případě, že jsou konečné podmínky obsaženy v základním prospektu podle odstavce 3 nebo jsou uloženy, a takový souhrn se týká konkrétní emise.
8. Na souhrn týkající se individuální emise se vztahují stejné požadavky jako na konečné podmínky, stanovené v tomto článku, a souhrn bude k těmto konečným podmínkám připojen.
Souhrn týkající se jednotlivé emise splňuje požadavky článku 7 a poskytuje klíčové informace o základním prospektu a konečných podmínkách. Obsahuje tyto informace:
a) informace o základním prospektu, které se vztahují pouze ke konkrétní emisi, včetně základních informací o emitentovi;
b) volitelné možnosti obsažené v základním prospektu, které se vztahují pouze ke konkrétní emisi, jak je stanoveno v konečných podmínkách;
c) příslušné údaje uvedené v konečných podmínkách, které byly v základním prospektu původně vynechány.
Pokud se konečné podmínky vztahují k několika cenným papírům, které se liší pouze ve velmi nepatrných detailech, jako je cena emise nebo datum splatnosti, může být ke všem těmto cenným papírům přiložen jediný souhrn konkrétní emise, pokud jsou údaje vztahující se k různým cenným papírům jasně odděleny.
9. Údaje uvedené v základním prospektu budou v případě potřeby doplněny v souladu s článkem 22 aktualizovanými údaji o emitentovi a cenných papírech, které mají být veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
10. Veřejná nabídka může pokračovat po skončení platnosti základního prospektu, na jehož základě byla zahájena, pokud je následný základní prospekt schválen nejpozději v poslední den platnosti předchozího základního prospektu. Konečné podmínky takové nabídky obsahují na první straně nápadné upozornění, v němž je uveden poslední den platnosti předchozího základního prospektu a také údaj o tom, kde bude zveřejněn následný základní prospekt. Následný základní prospekt bude obsahovat konečné podmínky z počátečního základního prospektu nebo do něj budou tyto podmínky začleněny formou odkazu a bude odkazovat na konečné podmínky, které jsou významné pro průběžnou nabídku.
Právo na odvolání souhlasu udělené podle čl. 22 odst. 2 se vztahuje rovněž na investory, kteří souhlasili s nákupem nebo upsáním cenných papírů během doby platnosti předchozího základního prospektu, pokud jim cenné papíry již nebyly doručeny.
Článek 9
Univerzální registrační formulář
1. Každý emitent se sídlem v členském státě, jehož cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může každý účetní rok sestavit registrační formulář ve formě univerzálního registračního formuláře, v němž popíše organizaci společnosti, podnikatelskou činnost, finanční situaci, zisk a vyhlídky, správu a řízení společnosti a vlastnickou strukturu.
2. Každý emitent, který se rozhodne, že každý účetní rok sestaví univerzální registrační formulář, jej předloží ke schválení příslušnému orgánu v domovském členském státě, a to postupem podle čl. 19 odst. 2, 4 a 5.
Poté, co byl emitentovi univerzální registrační formulář každý účetní rok dva po sobě jdoucí roky schválen příslušným orgánem, může příslušný orgán následné univerzální registrační formuláře a jakékoli jejich změny zaevidovat bez předchozího schválení, pokud se tyto změny netýkají opomenutí, věcné chyby nebo nesprávného údaje, které by mohly uvést veřejnost v omyl, pokud jde skutečnosti a okolnosti podstatné pro informované posouzení ze strany emitenta.
Pokud emitent poté nepředloží univerzální registrační formulář za jeden účetní rok, přijde o výhodu možnosti uložit jej bez schválení a všechny následné univerzální registrační formuláře se budou předkládat ke schválení příslušnému orgánu, dokud nebude opět splněna podmínka ve druhém odstavci.
3. Emitenti, jimž byl před datem použití tohoto nařízení registrační formulář, jenž byl sestaven podle příloh I nebo XI nařízení (ES) č. 809/2004(22), schválen příslušným orgánem alespoň v průběhu dvou po sobě jdoucích let, a poté tento registrační formulář v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/71/ES každý rok uložili nebo jim byl schválen, budou moci po datu použití tohoto nařízení uložit univerzální registrační formulář v souladu s druhým pododstavcem odstavce 2 bez předchozího schválení.
4. Jakmile byl univerzální registrační formulář i jeho změny uvedené v odstavcích 7 a 9 schváleny nebo uloženy bez schválení, tento formulář a změny se neprodleně zveřejní v souladu s podmínkami stanovenými v článku 20.
5. Univerzální registrační formulář splňuje jazykové požadavky stanovené v článku 25.
6. Informace lze do univerzálního registračního formuláře v souladu s podmínkami stanovenými v článku 18 začlenit ve formě odkazu.
7. Po uložení nebo schválení univerzálního registračního formuláře může emitent kdykoli informace, které jsou v něm obsaženy, aktualizovat, a to uložením změny univerzálního registračního formuláře u příslušného orgánu.
8. Příslušný orgán může kdykoli přezkoumat obsah univerzálního registračního formuláře, který byl uložen bez předchozího schválení, jakož i obsah změn tohoto formuláře.
Při přezkumu se příslušný orgán soustředí na kontrolu úplnosti, soustavnosti a srozumitelnosti informací uvedených v univerzálním registračním formuláři a ve změnách tohoto formuláře.
9. Pokud příslušný orgán v průběhu přezkumu zjistí, že univerzální registrační formulář nesplňuje normy ohledně úplnosti, soustavnosti a srozumitelnosti a/nebo že je třeba provést změny nebo doplnit informace, uvědomí o tom emitenta.
Žádost příslušných orgánů o změnu nebo doplňující informace, která je určena emitentovi, musí emitent zohlednit v příštím univerzálním registračním formuláři uloženém pro následující účetní rok, avšak kromě případů, kdy emitent hodlá využít univerzální registrační formulář jako základní součást prospektu předloženého ke schválení. V takovém případě emitent uloží změnu univerzálního registračního formuláře nejpozději při podání žádosti uvedené v čl. 19 odst. 5.
Odchylně od druhého pododstavce emitent v případech, kdy jej příslušný orgán uvědomí, že se jeho žádost o změnu týká opomenutí nebo podstatné chyby nebo nepřesnosti, která pravděpodobně bude pro veřejnost zavádějící ve vztahu ke skutečnostem a okolnostem, jež jsou důležité pro informované posouzení emitenta, uloží změnu univerzálního registračního formuláře bez zbytečného prodlení.
10. Ustanovení odstavců 7 a 9 se uplatní pouze v případech, kdy univerzální registrační formulář není použit jako základní součást prospektu. Kdykoli je univerzální registrační formulář použit jako základní součást prospektu, použijí se v době od okamžiku, kdy byl prospekt schválen, do konečného uzavření veřejné nabídky nebo případně okamžiku zahájení obchodování na regulovaném trhu, podle toho, která okolnost nastane později, pouze pravidla uvedená v článku 22.
11. Emitent, který splňuje podmínky popsané v prvním a druhém pododstavci odstavce 2 nebo v odstavci 3, má status častého emitenta a může využít zrychleného procesu schválení, jenž je popsán v čl. 19 odst. 5, pokud:
a) při uložení nebo podání každého z univerzálních registračních formulářů za účelem schválení emitent předloží písemné potvrzení vydané příslušným orgánem, že byly uloženy a zveřejněny všechny regulované informace, které je povinen zveřejnit podle směrnice 2004/109/ES, je-li použitelná, a nařízení (EU) č. 596/2014, a to v souladu s požadavky uvedenými ve zmíněných aktech; a
b) pokud příslušný orgán provádí přezkum uvedený v odstavci 8, emitent změní svůj univerzální registrační formulář podle podmínek stanovených v odstavci 9.
Pokud emitent nesplňuje jakoukoli z výše uvedených podmínek, přijde o status častého emitenta.
12. Pokud je univerzální registrační formulář uložený u příslušného orgánu nebo tímto orgánem schválený zveřejněn nejpozději čtyři měsíce po konci účetního roku a obsahuje údaje, které musí být zveřejněny ve výroční finanční zprávě zmíněné v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES(23), má se za to, že emitent splnil svoji povinnost zveřejnit výroční finanční zprávu požadovanou uvedeným článkem.
Pokud jsou univerzální registrační formulář nebo jeho změny uložené u příslušného orgánu nebo tímto orgánem schválené zveřejněny nejpozději tři měsíce po konci prvních šesti měsíců účetního roku a obsahují údaje, které musí být zveřejněny v pololetní finanční zprávě zmíněné v článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, má se za to, že emitent splnil svoji povinnost zveřejnit pololetní finanční zprávu požadovanou uvedeným článkem.
V případech popsaných v prvním a druhém pododstavci emitent:
a) začlení do univerzálního registračního formuláře seznam křížových odkazů, v nichž určí, kde v univerzálním registračním formuláři lze nalézt každou z položek, které jsou požadovány ve výroční a pololetní finanční zprávě;
b) podá univerzální registrační formulář podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2004/109/ES a zpřístupní jej úředně určenému mechanismu uvedenému v čl. 21 odst. 2 směrnice 2004/109/ES;
c) začlení do univerzálního registračního formuláře prohlášení o odpovědnosti, a to za podmínek požadovaných podle čl. 4 odst. 2 písm. c) a čl. 5 odst. 2 písm. c) směrnice 2004/109/ES.
13. Odstavec 12 se použije pouze v případě, kdy domovský členský stát emitenta pro účely tohoto nařízení je zároveň domovským členským státem pro účely směrnice 2004/109/ES a kdy jazyk univerzálního registračního formuláře splňuje podmínky článku 20 směrnice 2004/109/ES.
14. Orgán ESMAvypracuje návrh regulačních technických norem s cílem vymezit postup kontroly, schválení, uložení a přezkumu univerzálního registračního formuláře, jakož i podmínky jeho změny a podmínky, za nichž může zaniknout status častého emitenta.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 10
Prospekty tvořené samostatnými dokumenty
1. Emitent, jehož registrační formulář byl již schválen příslušným orgánem, musí při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu vypracovat pouze popis cenných papírů a souhrn. V takovém případě podléhá popis cenných papírů a souhrn samostatnému schválení.
Pokud se po schválení registračního formuláře objevila významná nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost týkající se údajů uvedených v registračním formuláři, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů, předloží se současně s popisem cenných papírů a souhrnem ke schválení také dodatek k registračnímu formuláři. V takovém případě se neuplatní právo odvolat souhlas podle čl. 22 odst. 2.
Registrační formulář a jeho dodatek, případně doplněné popisem cenných papírů a souhrnem, tvoří prospekt, jakmile byly schváleny příslušným orgánem.
2. Emitent, jehož univerzální registrační formulář byl již schválen příslušným orgánem nebo jenž zaevidoval univerzální registrační formulář bez schválení postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2, druhém pododstavci, musí při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu vypracovat pouze popis cenných papírů a souhrn. V takovém případě podléhá popis cenných papírů, souhrn a veškeré změny univerzálního registračního formuláře, které byly uloženy od okamžiku schválení či zaevidování univerzálního registračního formuláře, samostatnému schválení, s výjimkou změn univerzálního registračního formuláře častého emitenta podle čl. 19 odst. 5.
Pokud již emitent uložil univerzální registrační formulář bez schválení, celá dokumentace včetně změn univerzálního registračního formuláře podléhá schválení bez ohledu na skutečnost, že tyto dokumenty zůstávají samostatné.
Univerzální registrační formulář pozměněný v souladu s čl. 9 odst. 7 nebo 9, k němuž je přiložen popis cenných papírů a souhrn, představuje prospekt, jakmile je schválen příslušným orgánem.
Článek 11
Odpovědnost spojená s prospektem
1. Členské státy zajistí, aby odpovědnost za údaje uvedené v prospektu nesl emitent nebo jeho správní, řídící či dozorčí orgány, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, nebo ručitel. Odpovědné osoby jsou jasně určeny v prospektu jménem a funkcí nebo v případě právnických osob jménem a sídlem; prospekt musí rovněž obsahovat jejich prohlášení, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje obsažené v prospektu správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit význam prospektu.
2. Členské státy zajistí, aby se jejich právní a správní předpisy týkající se občanskoprávní odpovědnosti vztahovaly na osoby odpovědné za údaje uvedené v prospektu.
Členské státy však zajistí, aby žádná osoba nenesla občanskoprávní odpovědnost výhradně na základě souhrnu nebo jeho překladů, ledaže jsou tyto údaje zavádějící, nepřesné nebo jsou v rozporu s ostatními částmi prospektu nebo pokud souhrn, je-li čten společně s ostatními částmi prospektu, nepodává klíčové informace, jež investorům pomohou při zvažování, zda mají do těchto cenných papírů investovat. Souhrn musí za tímto účelem obsahovat jasné upozornění.
3. Odpovědnost za údaje uvedené v univerzálním registračním formuláři nesou osoby uvedené v odstavci 1 pouze v případech, kdy je univerzální registrační formulář použit jako základní část schváleného prospektu. To platí, aniž jsou dotčeny články 4 a 5 směrnice 2004/109/ES, jestliže jsou do univerzálního registračního formuláře začleněny informace podle uvedených článků.
Článek 12
Platnost prospektu, základního prospektu a registračního formuláře
1. Prospekt nebo základní prospekt, ať ve formě jediného dokumentu, nebo tvořený samostatnými dokumenty, je platný po dobu 12 měsíců po svém schválení u veřejných nabídek nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu, je-li prospekt doplněn dodatkem požadovaným podle článku 22.
Pokud prospekt nebo základní prospekt sestávají ze samostatných dokumentů, platnost začíná plynout schválením popisu cenných papírů.
2. Registrační formulář včetně univerzálního registračního formuláře uvedeného v článku 9, který byl již dříve uložen nebo schválen, je platný pro použití jako základní součást prospektu po dobu 12 měsíců po svém uložení nebo schválení.
Konec platnosti takového registračního formuláře nemá vliv na platnost prospektu, jehož tvoří základní část.
KAPITOLA III
OBSAH A FORMÁT PROSPEKTU
Článek 13
Minimální informace a formát
1. Komise v souladu s článkem 42 přijme akty v přenesené pravomoci, v nichž vymezí formát prospektu, základního prospektu a konečných podmínek a programy, které definují specifické informace, které musí prospekt obsahovat, aby se zabránilo zdvojování informací v případech, kdy je prospekt tvořen samostatnými dokumenty.
Při navrhování různých schémat prospektu se zejména zohlední tyto body:
a) různé druhy údajů, které investoři potřebují, podle toho, zda se jedná o kapitálové nebo nekapitálové cenné papíry; na údaje požadované v prospektu pro cenné papíry, které mají podobný hospodářský základ, zejména derivátové cenné papíry, se uplatní shodný přístup;
b) různé druhy a vlastnosti nabídek nekapitálových cenných papírů a jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu;
c) použitý formát a údaje požadované v základních prospektech pro nekapitálové cenné papíry včetně opčních listů v jakékoli formě;
d) případně veřejnoprávní povaha emitenta;
e) případně specifická povaha činností emitenta.
Komise zejména navrhne dva soubory samostatných a podstatně odlišných schémat prospektu vymezující požadavky na informace použitelné na nekapitálové cenné papíry a přizpůsobené různým třídám investorů (kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných), kterým je nabídka určena, s přihlédnutím k různým informačním potřebám těchto investorů.
2. V souladu s článkem 42 Komise přijme akty v přenesené pravomoci, v nichž vymezí program, který definuje minimální informace obsažené v univerzálním registračním formuláři, jakož i zvláštní program pro univerzální registrační formulář úvěrových institucí.
Takovýto program zaručuje, že univerzální registrační formulář obsahuje všechny nezbytné údaje o emitentovi, aby bylo možné tentýž univerzální registrační formulář stejným způsobem použít pro následné veřejné nabídky kapitálových cenných papírů, dluhových cenných papírů nebo jejich derivátů nebo jejich přijetí k obchodování. Pokud jde o finanční informace, provozní výsledky a finanční přezkum a vyhlídky a správu a řízení společností, tyto informace se co možná nejvíce sladí s informacemi, které se musí zveřejňovat ve výročních a pololetních finančních zprávách uvedených v článcích 4 a 5 směrnice 2004/109/ES včetně zprávy vedení podniku a výkazu o správě a řízení společnosti.
3. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavcích 1 a 2 vycházejí ze standardů v oblasti finančních a nefinančních informací, které stanoví mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, zejména IOSCO, a z příloh I, II a III tohoto nařízení. Uvedené akty v přenesené pravomoci se přijmou do [6 měsíců přede dnem použitelnosti tohoto nařízení].
Článek 14
Zjednodušený režim zveřejňování pro sekundární emise
1. Následující osoby se mohou rozhodnout, že v případě veřejné nabídky cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu sestaví zjednodušený prospekt v rámci zjednodušeného režimu zveřejňování pro sekundární emise:
a) emitenti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo trhu pro růst malých a středních podniků, nebo v mnohostranném obchodním systému jiném než trh pro růst malých a středních podniků, jehož požadavky na zveřejňování jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným pro trh pro růst malých a středních podniků v čl. 33 odst. 3 písm. d), e), f) a g) směrnice MiFID, a to alespoň po dobu 18 měsíců, a kteří emitují více cenných papírů stejné třídy;
b) emitenti, jejichž kapitálové cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo trhu pro růst malých a středních podniků, nebo v mnohostranném obchodním systému jiném než trh pro růst malých a středních podniků, jehož požadavky na zveřejňování jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným pro trh pro růst malých a středních podniků v čl. 33 odst. 3 písm. d), e), f) a g) směrnice MiFID, a to alespoň po dobu 18 měsíců, a kteří emitují nekapitálové cenné papíry.
c) předkladatelé nabídky, která se týká třídy cenných papírů, jež byly alespoň po dobu 18 měsíců přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo trhu pro růst malých a středních podniků nebo v mnohostranném obchodním systému jiném než trh pro růst malých a středních podniků, jehož požadavky na zveřejňování jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným pro trh pro růst malých a středních podniků v čl. 33 odst. 3 písm. d), e), f) a g) směrnice MiFID.
Zjednodušený prospekt podle prvního pododstavce vedle souhrnu stanoveného v článku 7 sestává ze zvláštního registračního formuláře, který mohou používat osoby uvedené v písmenech a), b) a c), a zvláštního popisu cenných papírů, který mohou používat osoby uvedené v písmenech a) a c).
Pro účely písmen a), b) a c) prvního pododstavce orgán ESMA zveřejňuje a pravidelně aktualizuje seznam mnohostranných obchodních systémů jiných než trhy pro růst malých a středních podniků, jejichž požadavky na zveřejňování jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným pro trh pro růst malých a středních podniků v čl. 33 odst. 3 písm. d), e), f) a g) směrnice MiFID.
2. V souladu se zásadami stanovenými včl. 6 odst. 1, a aniž je dotčen čl. 17 odst. 2, musí zjednodušený prospekt podle odstavce 1 obsahovat pouze ty relevantní omezené údaje, které by investor racionálně požadoval v souvislosti se sekundární emisí za účelem provedení informovaného posouzení:
a) vyhlídek emitenta a ručitele, a to na základě ▌ finančních informací, které prospekt obsahuje nebo které jsou do něj začleněny formou odkazu a vztahují se pouze na poslední účetní rok;
b) práv spojených s cennými papíry;
c) důvodů emise a jejího dopadu na emitenta, zejména prohlášení o provozním kapitálu, zveřejnění kapitalizace a míry zadlužení, dopad na celkovou kapitálovou strukturu a stručné shrnutí relevantních informací zveřejněných na základě nařízení (EU) č. 596/2014 od data předchozí emise.
Souhrn musí pokrývat pouze relevantní informace požadované na základě zjednodušeného režimu zveřejňování pro sekundární emise.
Informace obsažené ve zjednodušeném prospektu podle odstavce 1 jsou sestaveny a uvedeny ve snadno analyzovatelné, stručné a srozumitelné formě a umožňují investorům činit informovaná investiční rozhodnutí.
3. Komise v souladu s článkem 42 přijme akty v přenesené pravomoci, v nichž upřesní omezené informace podle odstavce 2, které musí být uvedeny v programech použitelných v rámci zjednodušeného režimu zveřejňování podle odstavce 1.
Při upřesňování omezených informací, které musí být uvedeny v programech použitelných v rámci zjednodušeného režimu zveřejňování, Komise zohlední potřebu usnadnit přístup na kapitálové trhy, význam snižování nákladů kapitálu a zvyšování přístupu ke kapitálu a informace, které je emitent již povinen zveřejňovat podle směrnice 2004/109/ES, je-li použitelná, a nařízení (EU) č. 596/2014. Komise nastaví požadavky tak, aby se zaměřovaly na informace, které jsou pro sekundární emise podstatné a relevantní a jsou přiměřené, aby se předešlo zbytečnému zatěžování emitentů.
Uvedené akty v přenesené pravomoci se přijmou do [6 měsíců přede dnem použitelnosti tohoto nařízení].
Článek 15
Prospekt pro růst EU
1. Následující subjekty jsou v případě veřejné nabídky cenných papírů oprávněny sestavit prospekt pro růst EU v rámci přiměřeného režimu zveřejňování podle tohoto článku, kromě případů, kdy cenné papíry budou přijaty k obchodování na regulovaném trhu:
a) malé a střední podniky;
b) jiní emitenti než malé a střední podniky, v případech, kdy se veřejně nabízejí cenné papíry, které budou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků;
c) jiní emitenti než emitenti uvedení v písmenech a) a b), kdy se veřejně nabízejí cenné papíry, jejichž celková hodnota v podobě nabídky v Unii je nižší než 20 000 000 EUR, přičemž tato hodnota se vypočítá za období 12 měsíců.
Prospekt pro růst EU schválený podle tohoto článku je platný pro jakoukoli veřejnou nabídku cenných papírů v jakémkoli počtu hostitelských členských států za podmínek stanovených v článku 23, 24 a 25.
Prospektpro růst EUv rámci přiměřeného režimu zveřejňování podle prvního pododstavce je standardizovaným dokumentem, který se emitentům snadno vyplňuje.
1a. Prospekt pro růst EU zahrnuje následující tři klíčové prvky:
a) hlavní údaje o emitentovi, například:
i) název emitenta a jména osob odpovědných za prospekt;
ii) přehled řízení podnikání, současné plány obchodování a vyhlídky emitenta;
iii) rizikové faktory spojené s emitentem;
iv) finanční informace, které lze začlenit formou odkazu;
b) hlavní údaje o cenných papírech, například:
i) počet a povaha cenných papírů, které jsou součástí nabídky;
ii) podmínky spojené s cennými papíry, případně popis práv, která jsou s nimi spojena;
iii) rizikové faktory spojené s těmito cennými papíry;
c) hlavní údaje o nabídce, například:
i) podmínky nabídky, včetně ceny emise;
ii) důvody nabídky a zamýšlené využití čistých výnosů.
▌
3. Komise v souladu s článkem 42 přijme akty v přenesené pravomoci, v nichž upřesní omezený obsah a formát, jež jsou specifické pro standardizovanýprospektpro růst EUpodle odstavců 1 a 1a. Tyto dokumenty upřesňují informace požadované v programech prospektů, jednoduše formulované a dle potřeby s uvedením údajů ve formě odkazu.
Při upřesňování specifického omezeného obsahu a formátu standardizovaného prospektu pro růst EU nastaví Komise požadavky tak, aby se zaměřovaly na:
a) údaje, které jsou podstatné a relevantní při investování do cenných papírů emitovaných pro investory;
b) potřebu zajistit přiměřenost mezi velikostí společnosti a jejími potřebami ohledně získání finančních prostředků; a
c) náklady na sestavení prospektu.
Komise přitom zohlední:
– potřebu zajistit, aby byl prospekt pro růst EU výrazně a skutečně nenáročnější než úplný prospekt, pokud jde o administrativní zátěž a náklady emitentů;
– potřebu usnadnit přístup na kapitálové trhy pro malé a střední podniky a současně zajistit důvěru investorů v investice do takových společností;
– potřebu minimalizovat náklady a zátěž pro malé a střední podniky;
– potřebuzjistit konkrétní druh informací, které mají zvláštní význam pro malé a střední podniky;
– velikost emitenta a délku jeho činnosti;
– různé druhy a vlastnosti nabídek;
– různé druhy informací, které potřebují investoři ve vztahu k různým druhům cenných papírů.
Uvedené akty v přenesené pravomoci se přijmou do [6 měsíců přede dnem použitelnosti tohoto nařízení].
▌
Článek 16
Rizikové faktory
1. Rizikové faktory uvedené v prospektu se omezí na rizika, která se konkrétně týkají emitenta a/nebo cenných papírů a jsou důležitá pro přijetí informovaného investičního rozhodnutí a jsou potvrzena obsahem registračního formuláře a popisem cenných papírů. ▌
1a. Rizikové faktory zahrnují také rizika způsobená úrovní podřízenosti cenného papíru a dopady na očekávanou výši nebo načasování plateb držitelům cenných papírů, jichž se týká úpadek nebo jiné obdobné řízení, včetně případné insolventnosti úvěrové instituce, situace, kdy podléhá postupu řešení problémů, nebo její restrukturalizace v souladu se směrnicí 2014/59/EU (o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků).
2. Orgán ESMA vyvine pokyny ▌pro posouzení, do jaké míry jsou rizikové faktory specifické a podstatné, a rozdělení rizikových faktorů ▌. Kromě toho vypracuje orgán ESMA také pokyny, které budou příslušným orgánům pomáhat při jejich přezkumu rizikových faktorů, a to způsobem, který podpoří řádné a vhodně zaměřené zveřejňování rizikových faktorů ze strany emitentů.
Článek 17
Neuvedení údajů
1. V případě, že do prospektu nelze zahrnout konečnou cenu nabídky a/nebo počet cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty,
a) se v prospektu zveřejní kritéria a/nebo podmínky, v souladu s nimiž budou výše uvedené hodnoty určeny, nebo v případě ceny maximální cena; nebo
(b) lze přijetí koupě nebo upisování cenných papírů odvolat nejméně dva pracovní dny po podání konečné ceny nabídky a/nebo počtu cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty.
Konečná cena nabídky a počet cenných papírů se podávají u příslušného orgánu domovského členského státu a zveřejňují podle čl. 20 odst. 2.
2. Příslušný orgán domovského členského státu může povolit, aby v prospektu nebyly uvedeny určité údaje, které v něm uvedeny být mají, pokud se domnívá, že
a) zveřejnění těchto údajů by bylo v rozporu s veřejným zájmem;
b) zveřejnění těchto údajů by emitenta vážně poškodilo, pokud neuvedení těchto údajů neuvádí veřejnost v omyl ohledně skutečností a okolností, jejichž znalost je podstatná pro informované posouzení emitenta, předkladatele nabídky nebo ručitele a práv spojených s cennými papíry, jichž se prospekt týká;
c) tyto údaje mají pro zvláštní nabídku nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu nepodstatný význam a neovlivní hodnocení finanční situace a vyhlídek emitenta, předkladatele nabídky nebo ručitele.
Příslušný orgán předloží každý rok orgánu ESMA zprávu o informacích, jejichž neuvedení v prospektu povolil.
3. Aniž jsou dotčeny přiměřené informace poskytované investorům, v případě, že určité údaje, jejichž uvedení v prospektu se vyžaduje, výjimečně nejsou přiměřené oblasti činnosti emitenta nebo právní formě emitenta nebo cenným papírům, kterých se prospekt týká, obsahuje prospekt údaje rovnocenné požadovaným údajům, pokud takové údaje existují.
4. Ručí-li členský stát za cenné papíry, je emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, při vypracování prospektu podle článku 4 oprávněna neuvést údaje o tomto členském státu.
5. Orgán ESMA může vypracovat návrh pokynů, v nichž vymezí případy, kdy je možné neuvést údaje podle odstavce 2, přičemž zohlední zprávy příslušných orgánů pro orgán ESMA, zmíněné v odstavci 2.
Článek 18
Začlenění formou odkazu
1. Informace lze do prospektu nebo do základního prospektu začlenit formou odkazu, pokud byly již dříve nebo souběžně zveřejněny elektronicky, sestaveny v jazyce, který splňuje požadavky článku 25, a pokud byly uloženy v rámci požadavků práva Unie na zveřejňování nebo podle pravidel obchodní platformy nebo trhu pro růst malých a středních podniků, například:
a) v dokumentech, které byly schváleny příslušným orgánem nebo u něj uloženy, a to v souladu s tímto nařízením;
b) v dokumentech uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. f) a g) a čl. 1 odst. 4 písm. d) a e);
c) v regulovaných informacích definovaných v čl. 2 odst. 1 písm. l);
d) v ročních nebo mezitímních finančních údajích;
e) ve zprávách auditorů a účetních závěrkách;
f) ve zprávách vedení podniku definovaných v článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(24);
g) ve výkazech o správě a řízení společnosti definovaných v článku 20 směrnice 2013/34/EU;
h) [ve zprávách o odměňování definovaných v článku [X] [revised Shareholders Rights Directive(25)];
ha) ve výročních zprávách nebo případných informacích z režimu zveřejňování, které jsou vyžadovány v článcích 22 a 23 směrnice 2011/61/EU;
i) ve společenské smlouvě a stanovách.
Tyto údaje musí být nejaktuálnější údaje dostupné emitentovi.
Pokud jsou ve formě odkazu začleněny pouze určité části dokumentu, začlení se do prospektu prohlášení, že části, které nebyly do prospektu začleněny, buď nejsou pro investora významné, nebo jsou zmíněny v jiné části prospektu.
2. Při začleňování údajů formou odkazu emitenti, předkladatelé nabídky nebo osoby, které žádají o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, zaručí dostupnost údajů. Zejména se v prospektu uvede seznam křížových odkazů, aby investoři mohli snadno určit konkrétní informace, a prospekt bude obsahovat hypertextové odkazy na všechny dokumenty, které obsahují údaje, jež byly do prospektu začleněny ve formě odkazu.
3. Je-li to možné, emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, předloží společně s prvním návrhem prospektu a v každém případě během přezkumu prospektu v prohledávatelném elektronickém formátu příslušnému orgánu veškeré informace, které jsou do prospektu začleněny formou odkazu, pokud tyto informace již nebyly schváleny nebo evidovány příslušným orgánem, který prospekt schvaluje.
4. Orgán ESMA může vypracovat návrh regulačních technických norem s cílem aktualizovat seznam dokumentů stanovený v odstavci 1 tím, že do něj začlení dodatečné druhy dokumentů, které musí být podle práva Unie evidovány nebo schváleny příslušným orgánem.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
KAPITOLA IV
PRAVIDLA PRO SCHVALOVÁNÍ A ZVEŘEJNĚNÍ PROSPEKTU
Článek 19
Kontrola a schválení prospektu
1. Žádný prospekt nebude zveřejněn, dokud jej nebo všechny jeho jednotlivé části neschválí relevantní příslušný orgán daného domovského členského státu.
2. Příslušný orgán oznámí emitentovi, předkladateli nabídky nebo osobě, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, své rozhodnutí týkající se schválení prospektu do deseti pracovních dnů po předložení návrhu prospektu.
Příslušný orgán oznámí orgánu ESMA schválení prospektu a jakéhokoli dodatku k tomuto prospektu v témže okamžiku, kdy je toto schválení oznámeno emitentovi, předkladateli nabídky nebo osobě, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu.
3. Lhůta uvedená v odstavci 2 se prodlužuje na 20 pracovních dnů, pokud se veřejná nabídka týká cenných papírů emitovaných emitentem, který nemá dosud žádné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu a který dosud veřejně cenné papíry nenabízel.
Lhůta 20 pracovních dnů se vztahuje pouze na počáteční podání návrhu prospektu. Je-li nezbytné následné podání v souladu s odstavcem 4, použije se lhůta podle odstavce 2.
4. Pokud příslušný orgán zjistí, že návrh prospektu nesplňuje normy ohledně úplnosti, srozumitelnosti a soudržnosti, které jsou nutné k jeho schválení, a/nebo že je nutné provést změny či doplnit další informace:
a) do 10 pracovních dnů od podání návrhu prospektu a/nebo doplňujících informací o tom uvědomí emitenta, předkladatele nabídky nebo osobu, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, a uvede podrobné důvody rozhodnutí, a
b) lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 pak začnou plynout teprve ode dne, kdy byl příslušnému orgánu předložen pozměněný návrh prospektu a/nebo požadované doplňující informace.
5. Odchylně od odstavců 2 a 4 se lhůta uvedená ve zmíněných odstavcích zkrátí na 5 pracovních dnů pro časté emitenty uvedené v čl. 9 odst. 11. Častý emitent informuje příslušný orgán alespoň 5 pracovních dnů před datem plánovaným pro podání o žádosti o schválení.
Častý emitent předloží příslušnému orgánu žádost, v níž uvede nezbytné změny v univerzálním registračním formuláři, jsou-li použitelné, popis cenných papírů a souhrn, které se předkládají ke schválení.
Častý emitent není povinen získat schválení změn univerzálního registračního formuláře, kromě případů, kdy se jedná o opomenutí, věcné chyby nebo nesprávného údaje, které by mohly uvést veřejnost v omyl, pokud jde skutečnosti a okolnosti podstatné pro informované posouzení ze strany emitenta.
6. Příslušné orgány vyvěsí na svých webových stránkách pokyny k procesu kontroly a schválení, aby se usnadnilo účinné a včasné schvalování prospektů. Tyto pokyny budou obsahovat kontaktní místa v souvislosti se schválením. Emitent nebo osoba odpovědná za sestavení prospektu má po celou dobu schvalování prospektu možnost navázat přímou komunikaci a interakci s pracovníky příslušného orgánu.
▌
9. Výše poplatků, které si účtuje příslušný orgán domovského členského státu za schválení prospektů, registraci dokumentů včetně univerzálního registračního formuláře, dodatků a změn, jakož i za uložení univerzálních registračních formulářů, jejich změn a konečných podmínek, musí být rozumná a přiměřená a zveřejní se alespoň na webových stránkách příslušného orgánu.
10. Orgán ESMA může vypracovat návrh regulačních technických norem, v nichž vymezí postupy kontroly úplnosti, srozumitelnosti a soudržnosti a schválení prospektu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
11. Orgán ESMA využije své pravomoci podle nařízení (EU) č. 1095/2010 k tomu, aby prosazoval sbližování dohledu v souvislosti s procesy kontroly a schvalování, které příslušné orgány uplatňují při posuzování úplnosti, soudržnosti a srozumitelnosti informací obsažených v prospektu. Za tímto účelem orgán ESMA vypracuje pokyny určené příslušným orgánům týkající se dohledu nad prospekty a jejich vymáhání a pokrývající přezkoumání shody s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci a s prováděcími akty přijatými podle tohoto nařízení i uplatňování vhodných administrativních opatření a sankcí v případě jakéhokoli porušení v souladu s článkem 36 a 37. Pozm. návrh. 2 Orgán ESMA zejména podporuje sbližování, pokud jde o účinnost, metody a načasování kontroly informací uvedených v prospektu příslušnými orgány, případně s využitím srovnávacích hodnocení.
11a. Orgán ESMA vypracuje centrální systém pracovních toků, který obsáhne proces schvalování prospektu od jeho zahájení až po schválení, což příslušným orgánům, orgánu ESMA a emitentům umožní řídit a monitorovat žádosti o schválení on-line a v celé Unii.
12. Aniž je dotčen článek 30 nařízení (EU) č. 1095/2010, orgán ESMA uspořádá a provede alespoň jedno srovnávací hodnocení postupů příslušných orgánů pro kontrolu a schválení, a to včetně oznámení schválení mezi příslušnými orgány. Srovnávací přezkum rovněž posoudí, jaký dopad mají různé přístupy příslušných orgánů ke kontrole a schválení na schopnost emitenta získat kapitál v Evropské unii. Zpráva o srovnávacím přezkumu se zveřejní nejpozději do tří let od data použití tohoto nařízení. V rámci tohoto srovnávacího přezkumu orgán ESMA přihlédne k doporučení od skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, která je uvedena v článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 20
Zveřejnění prospektu
1. Jakmile je prospekt schválen, emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jej zveřejní, a to s dostatečným předstihem před veřejnou nabídkou nebo přijetím daných cenných papírů k obchodování a nejpozději v okamžiku nabídky nebo přijetí.
V případě počáteční veřejné nabídky třídy akcií, která je poprvé přijata k obchodování na regulovaném trhu, bude prospekt k dispozici nejméně šest pracovních dnů před koncem nabídky.
2. Prospekt, ať ve formě jediného dokumentu, nebo tvořený samostatnými dokumenty, se považuje za veřejně dostupný, je-li zveřejněn v elektronické podobě na některé z těchto webových stránek:
a) na webových stránkách emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování,
b) na webových stránkách finančních zprostředkovatelů, kteří umísťují nebo prodávají cenné papíry, včetně platebních míst;
c) na webových stránkách regulovaného trhu, na němž se žádá o přijetí k obchodování, nebo případně organizátora mnohostranného obchodního systému.
3. Prospekt se zveřejní ve speciálním oddílu webových stránek, který je při vstupu na stránky snadno dostupný. Bude možné jej stáhnout, vytisknout a bude v prohledávatelném elektronickém formátu, který nelze změnit.
Dokumenty, jež obsahují informace, které byly do prospektu začleněny ve formě odkazu, a dodatky a/nebo finanční podmínky týkající se prospektu, jsou dostupné v rámci téhož oddílu jako prospekt, a to v nezbytných případech prostřednictvím hypertextových odkazů.
Aniž by tím bylo dotčeno právo na odvolání souhlasu podle čl. 22 odst. 2, mohou se častí emitenti podle čl. 9 odst. 11 rozhodnout zařadit jakékoli změny do univerzálního registračního formuláře formou dynamického odkazu na poslední verzi univerzálního registračního formuláře.
4. Přístup k prospektu není podmíněn dokončením procesu registrace, přijetím prohlášení, jímž se omezuje právní odpovědnost, nebo platbou poplatku.
5. Příslušný orgán domovského členského státu na svých webových stránkách zveřejní všechny schválené prospekty nebo alespoň seznam schválených prospektů včetně hypertextového odkazu na zvláštní oddíly webových stránek uvedené v odstavci 3, jakož i identifikaci hostitelského členského státu (států), v němž (nichž) jsou prospekty oznámeny v souladu s článkem 24. Zveřejněný seznam včetně hypertextových odkazů se aktualizuje a každá položka zůstává na webových stránkách po dobu uvedenou v odstavci 7.
Souběžně s tím, jak příslušný orgán uvědomí orgán ESMA o schválení prospektu nebo o jakémkoli dodatku k prospektu, poskytne orgánu ESMA elektronickou kopii prospektu a jeho dodatků, jakož i údaje nezbytné k tomu, aby orgán ESMA mohl prospekt klasifikovat v mechanismu pro ukládání uvedeném v odstavci 6 a pro účely zprávy uvedené v článku 45.
Příslušný orgán hostitelského členského státu zveřejní na svých webových stránkách informace o všech oznámeních, která obdržel v souladu s článkem 24.
6. Nejpozději v okamžiku zahájení veřejné nabídky nebo přijetí daných cenných papírů k obchodování orgán ESMA zveřejní na svých webových stránkách všechny prospekty, které obdržel od příslušných orgánů, včetně jejich dodatků, konečných podmínek a případně souvisejících překladů, jakož i informace o hostitelském členském státě (státech), v nichž jsou prospekty oznámeny v souladu s článkem 24. Zveřejnění se zaručí prostřednictvím mechanismu pro ukládání, který je veřejnosti bezplatně dostupný a obsahuje vyhledávací funkce. Klíčové informace obsažené v prospektech, například mezinárodní identifikační číslo označující cenné papíry a identifikační kód právnické osoby označující emitenty, předkladatele nabídky a ručitele, jsou strojově čitelné, i za použití metadat.
7. Všechny schválené prospekty zůstávají veřejně dostupné v digitální podobě alespoň po dobu 10 let po zveřejnění na webových stránkách uvedených v odstavcích 2 a 6.
8. V případě, že prospekt sestává z více dokumentů a/nebo jsou v něm začleněny informace ve formě odkazu, lze dokumenty a informace, které prospekt tvoří, zveřejnit a šířit samostatně, pokud jsou tyto dokumenty zpřístupněny veřejnosti v souladu s odstavcem 2. Každý dokument, který je součástí prospektu, uvádí, kde lze získat ostatní dokumenty, které již byly schváleny a/nebo evidovány příslušným orgánem.
9. Znění a úprava prospektu a/nebo dodatků prospektu zpřístupněné veřejnosti jsou vždy totožné s původním zněním, které schválil příslušný orgán domovského členského státu.
10. Emitent, předkladatel nabídky, osoba, která žádá o přijetí obchodování, nebo finanční zprostředkovatelé, kteří umísťují nebo prodávají cenné papíry, bezplatně předají každé fyzické nebo právnické osobě, která o to požádá, ▌ kopii prospektu na trvalém nosiči. Předání je omezeno na jurisdikce, v nichž je učiněna veřejná nabídka nebo kde dojde k přijetí k obchodování podle tohoto nařízení.
11. Aby se zaručila jednotná harmonizace postupů stanovených v tomto článku, může orgán ESMA vypracovat návrh regulačních technických norem, v nichž blíže upřesní požadavky týkající se zveřejnění prospektu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
12. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní údaje nutné pro klasifikaci prospektů uvedených v odstavci 5.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [ 12měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 21
Inzerce
1. Každá inzerce týkající se buď veřejné nabídky cenných papírů, nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu, dodržuje zásady obsažené v tomto článku.
2. Všechny inzeráty uvádějí, že prospekt byl nebo bude zveřejněn, a kde mohou nebo budou moci investoři prospekt získat.
3. Inzeráty jsou jasně rozpoznatelné jako inzerce. Údaje obsažené v inzerátu nesmí být nepřesné nebo zavádějící. Tyto údaje obsažené v inzerátu musí být rovněž v souladu s údaji obsaženými v prospektu, pokud již byl zveřejněn, nebo s údaji, které jsou pro prospekt požadovány, pokud bude prospekt zveřejněn později.
4. Všechny údaje o veřejné nabídce cenných papírů nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu sdělené ústně či písemně, i když neslouží inzertním účelům, musí být v souladu s údaji obsaženými v prospektu.
Pokud emitent nebo předkladatel nabídky sděluje a adresuje ústně či písemně jednomu či více vybraným investorům podstatné údaje, jsou tyto informace sděleny všem ostatním investorům, kterým je nabídka určena, ať už je podle tohoto nařízení požadován prospekt či nikoli. Jestliže je zveřejnění prospektu vyžadováno, zahrnou se tyto údaje do prospektu nebo do dodatku prospektu v souladu s čl. 22 odst. 1.
5. Příslušný orgán členského státu, v němž je inzerce šířena, je oprávněn ověřovat, zda je inzerce týkající se veřejné nabídky cenných papírů nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 2 až 4.
Příslušný orgán v domovském členském státě v případě potřeby napomáhá příslušnému orgánu v členském státě, v němž je inzerce šířena, při posuzování souladu inzerce s údaji uvedenými v prospektu.
Aniž by tím byly dotčeny pravomoci stanovené v čl. 30 odst. 1, nepředstavuje kontrola inzerce ze strany příslušného orgánu podmínku pro veřejnou nabídku cenných papírů nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu v kterémkoliv hostitelském členském státě.
5b. Příslušný orgán si neúčtuje za kontrolu inzerce podle tohoto článku žádné poplatky.
5c. Příslušný orgán členského státu, v němž je inzerce šířena, se může dohodnout s příslušným orgánem domovského členského státu, jedná-li se o jiný příslušný orgán, že příslušný orgán domovského členského státu bude oprávněn ověřovat, zda je inzerce v souladu s odstavcem 5. V případě takové dohody o tom příslušný orgán domovského členského státu neprodleně informuje emitenta a orgán ESMA.
6. Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž dále upřesní ustanovení upravující inzerci stanovená v odstavcích 2 až 4 a 5a tohoto nařízení, včetně upřesnění ustanovení upravujících šíření inzerce a zavedení postupů spolupráce mezi příslušnými orgány domovského členského státu a členského státu, v němž je inzerce šířena.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 22
Dodatky k prospektu
1. Každá významná nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost týkající se údajů uvedených v prospektu, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů a které se objevily nebo byly zjištěny od okamžiku, kdy byl prospekt schválen, do konečného uzavření veřejné nabídky nebo okamžiku zahájení obchodování na regulovaném trhu, podle toho, která okolnost nastane později, se neprodleně uvádějí v dodatku k prospektu.
Takovýto dodatek se schválí stejným způsobem jako prospekt v maximální lhůtě pěti pracovních dnů a zveřejní se přinejmenším podle stejných pravidel, jaká se uplatnila při zveřejnění původního prospektu v souladu s článkem 20. Je-li to nezbytné, k prospektu se doplní také souhrn a všechny jeho překlady, aby se zohlednily nové informace obsažené v dodatku.
2. Pokud se prospekt týká veřejné nabídky cenných papírů, jsou investoři, kteří již před zveřejněním dodatku souhlasili s koupí nebo upsáním cenných papírů, oprávněni ve lhůtě pěti pracovních dnů po zveřejnění dodatku svůj souhlas odvolat, pokud se nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti uvedené v odstavci 1 objevily před konečným uzavřením veřejné nabídky nebo vydáním cenných papírů, podle toho, která situace nastane dříve. Tuto lhůtu může emitent nebo předkladatel nabídky prodloužit. Konečná lhůta, v níž lze uplatnit právo na odvolání souhlasu, se stanoví v dodatku.
Pokud se emitent rozhodne zařadit jakékoli změny do univerzálního registračního formuláře formou dynamického odkazu na poslední verzi univerzálního registračního formuláře namísto dodatku podle čl. 20 odst. 3, není tím dotčeno investorovo právo na odvolání souhlasu uvedeného v prvním pododstavci.
3. V případě, že emitent připravuje dodatek k údajům v základním prospektu, které se vztahují pouze k jedné nebo několika konkrétním emisím, právo investorů na odvolání souhlasu podle odstavce 2 se vztahuje pouze na příslušnou emisi (emise) a na žádné jiné emise cenných papírů v rámci základního prospektu.
4. Jestliže se nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost uvedené v odstavci 1 týkají pouze údajů uvedených v registračním formuláři nebo univerzálním registračním formuláři a pokud je tento registrační formulář nebo univerzální registrační formulář současně použit jako základní část několika prospektů, vypracuje se a schválí pouze jeden dodatek. V takovém případě budou v dodatku uvedeny všechny prospekty, jichž se týká.
5. Při kontrole dodatku před schválením, aniž je dotčen čl. 20 odst. 3 pododstavec 2a, může příslušný orgán požadovat, aby dodatek v příloze obsahoval konsolidované znění prospektu, k němuž byl dodatek připojen, je-li to nezbytné pro zaručení srozumitelnosti údajů uvedených v prospektu. Takováto žádost se považuje za žádost o doplňující informace podle čl. 19 odst. 4.
6. Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku a zohlednění technického vývoje na finančních trzích vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní situace, kdy významná nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost týkající se údajů uvedených v prospektu vyžadují zveřejnění dodatku k prospektu.
Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [ 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
KAPITOLA V
PŘESHRANIČNÍ NABÍDKY A PŘIJETÍ K OBCHODOVÁNÍ A POUŽITÍ JAZYKŮ
Článek 23
Platnost schválení prospektů a schválených univerzálních registračních formulářů v rámci Unie
1. Aniž je dotčen článek 35, jestliže se veřejná nabídka nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu provádí v jednom členském státě nebo více členských státech nebo v členském státě jiném nežli domovském členském státě, je prospekt schválený domovským členským státem s veškerými dodatky platný pro veřejnou nabídku nebo přijetí k obchodování v jakémkoli počtu hostitelských členských států za předpokladu, že orgán ESMA a příslušný orgán každého hostitelského členského státu obdrží oznámení v souladu s článkem 24. Příslušné orgány hostitelských členských států neprovádějí žádné schvalovací nebo správní řízení týkající se prospektů.
Ustanovení obsažená v odst. 1 prvním pododstavci platí obdobně pro již schválené univerzální registrační formuláře.
Je-li prospekt předložen ke schválení v jednom nebo více členských státech a obsahuje univerzální registrační formulář, který již byl schválen v jiném členském státě, příslušný orgán, který posuzuje žádost o schválení prospektu, tento univerzální registrační formulář znovu nepřezkoumává, nýbrž akceptuje jeho předešlé schválení.
2. Pokud po schválení prospektu vyvstanou významné nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti uvedené v článku 22, požaduje příslušný orgán domovského členského státu, aby bylo zveřejnění dodatku schváleno v souladu s čl. 19 odst. 1. Orgán ESMA a příslušný orgán hostitelského členského státu mohou příslušný orgán domovského členského státu informovat o potřebě nových údajů.
Článek 24
Oznámení
1. Příslušný orgán domovského členského státu na žádost emitenta nebo osoby pověřené sestavením prospektu a do tří pracovních dnů po obdržení této žádosti, nebo pokud je žádost podána spolu s návrhem prospektu, do jednoho pracovního dne po schválení prospektu poskytne příslušnému orgánu hostitelského členského státu osvědčení o schválení osvědčující, že prospekt byl sestaven v souladu s tímto nařízením, a s elektronickou kopií uvedeného prospektu. Orgán ESMA vytvoří portál, na kterém jednotlivé vnitrostátní příslušné orgány uvádějí tyto informace.
V případě potřeby se k oznámení uvedenému v prvním pododstavci přiloží překlad prospektu a/nebo souhrnu pořízený emitentem nebo osobou pověřenou sestavením prospektu.
Je-li univerzální registrační formulář schválen v souladu s článkem 9, použije se první a druhý pododstavec tohoto odstavce obdobně.
Osvědčení o schválení se společně s příslušným orgánem hostitelského členského státu poskytuje emitentovi nebo osobě pověřené sestavením prospektu, případně univerzálního registračního formuláře.
2. Případné použití čl. 17 odst. 2 a 3 se spolu s odůvodněním uvede v osvědčení.
3. Příslušný orgán domovského členského státu oznámí orgánu ESMA osvědčení o schválení prospektu v témže okamžiku jako příslušnému orgánu hostitelského členského státu.
4. Pokud nejsou konečné podmínky základního prospektu, který byl předtím oznámen, zahrnuty v základním prospektu ani jeho dodatku, příslušný orgán domovského členského státu je elektronicky sdělí příslušnému orgánu hostitelského členského státu (států) a orgánu ESMA co nejdříve poté, co byly uloženy.
5. Za oznámení či přijetí oznámení prospektů a jejich dodatků, případně univerzálního registračního formuláře, nebo za jakoukoli činnost týkající se dohledu ať v domovském, nebo hostitelském členském státě (státech) si příslušné orgány neúčtují žádný poplatek.
6. Aby se zajistily jednotné podmínky uplatňování tohoto nařízení a zohlednil technický vývoj na finančních trzích, může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování osvědčení o schválení, prospektu, dodatku k prospektu nebo univerzálního registračního formuláře a překladu prospektu a/nebo souhrnu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 25
Použití jazyků
1. Jestliže se veřejná nabídka provádí nebo se o přijetí k obchodování na regulovaném trhu žádá pouze v domovském členském státě, sestavuje se prospekt v jazyce, který přijímá příslušný orgán domovského členského státu.
2. Jestliže se veřejná nabídka provádí nebo se o přijetí k obchodování na regulovaném trhu žádá v jednom nebo více členských státech kromě domovského členského státu, sestavuje se prospekt podle rozhodnutí emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí, buď v jazyce, který akceptují příslušné orgány těchto členských států, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.
Příslušný orgán každého hostitelského členského státu vyžaduje, aby byl souhrn uvedený v článku 7 přeložen do jeho úředního jazyka nebo jazyků, nevyžaduje však překlad žádné další části prospektu.Pozm. návrh. 3
Pro účely kontroly a schválení příslušným orgánem domovského členského státu se prospekt sestavuje podle rozhodnutí emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování, buď v jazyce, který přijímá tento orgán, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.
3. Jestliže se veřejná nabídka provádí nebo se o přijetí k obchodování na regulovaném trhu žádá v jednom nebo více členských státech včetně domovského členského státu, sestavuje se prospekt v jazyce, který přijímá příslušný orgán domovského členského státu a je k dispozici podle rozhodnutí emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování, také buď v jazyce, který přijímají příslušné orgány každého hostitelského členského státu, nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.
Příslušný orgán každého hostitelského členského státu může požadovat, aby byl souhrn uvedený v článku 7 přeložen do jeho úředního jazyka nebo jazyků, nevyžaduje však překlad žádné další části prospektu.
4. Konečné podmínky a souhrn individuální emise se vypracují ve stejném jazyce, v jakém je sestaven schválený základní prospekt.
Jsou-li konečné podmínky sděleny příslušnému orgánu hostitelského členského státu nebo v případě, že existuje více než jeden hostitelský členský stát, příslušným orgánům hostitelských členských států, vztahují se na konečné podmínky a souhrn konkrétní emise, který je k nim připojen, jazykové požadavky stanovené v tomto článku.
KAPITOLA VI
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE EMITENTŮ USAZENÝCH VE TŘETÍCH ZEMÍCH
Článek 26
Nabídka cenných papírů nebo přijetí k obchodování na základě prospektu sestaveného v souladu s tímto nařízením
1. Pokud emitent z třetí země hodlá veřejně nabízet cenné papíry v Unii nebo požádat o přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu založeném v Unii na základě prospektu sestaveného podle tohoto nařízení, získá v souladu s článkem 19 schválení svého prospektu od příslušného orgánu svého domovského členského státu.
Jakmile je prospekt schválen v souladu s prvním pododstavcem, jsou s ním spjata veškerá práva a povinnosti, které jsou stanoveny pro prospekt podle tohoto nařízení, a na tento prospekt a emitenta z třetí země se vztahují všechna ustanovení tohoto nařízení a prospekt i emitent podléhají dohledu příslušného orgánu domovského členského státu.
▌
Článek 27
Nabídka cenných papírů nebo přijetí k obchodování na základě prospektu sestaveného v souladu s právními předpisy třetí země
1. Příslušný orgán domovského členského státu emitenta z třetí země může pro veřejnou nabídku nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu schválit prospekt, který je sestaven v souladu s vnitrostátními právními předpisy emitenta z třetí země a těmto předpisům podléhá, pokud:
a) jsou požadavky na informace uložené těmito právními předpisy třetí země rovnocenné požadavkům tohoto nařízení: a
b) příslušný orgán domovského členského státu uzavřel dohody o spolupráci s příslušnými orgány dohledu emitenta ze třetí země v souladu s článkem 28.
2. V případě veřejné nabídky nebo přijetí cenných papírů, které emituje emitent se sídlem ve třetí zemi, k obchodování na regulovaném trhu v členském státě jiném nežli domovském členském státě se použijí požadavky uvedené v článcích 23, 24 a 25.
Příslušný vnitrostátní orgán domovského členského státu je oprávněn po těchto emitentech požadovat zaplacení zvláštního poplatku odrážejícího zátěž, kterou tato emise představuje.
3. Komisi je v souladu s článkem 42 svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci, v nichž vymezí obecná kritéria rovnocennosti na základě požadavků stanovených v článcích 6, 7, 8 a 13.
Na základě výše uvedených kritérií může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí, v němž uvede, že požadavky na informace uložené právními předpisy třetí země jsou rovnocenné požadavkům tohoto nařízení. Takové prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.
Článek 28
Spolupráce s třetími zeměmi
1. Pro účely článku 27 a, je-li to považováno za nezbytné, pro účely článku 26 příslušné orgány členských států uzavřou dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí, které se týkají výměny informací s orgány dohledu třetích zemí a vymáhání povinností, které z tohoto nařízení vyplývají v třetích zemích, pokud se nejedná o zemi uvedenou na seznamu nespolupracujících zemí, který sestavuje Komise. Tyto dohody zajistí alespoň účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům umožňuje plnit jejich povinnosti podle tohoto nařízení.
Příslušný orgán informuje orgán ESMA a ostatní příslušné orgány, pokud navrhuje uzavřít takové dohody.
2. Pro účely článku 27 a, je-li to považováno za nezbytné, pro účely článku 26 orgán ESMA usnadňuje a koordinuje vypracování dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány a relevantními orgány dohledu třetích zemí.
▌
Je-li to nezbytné, orgán ESMA rovněž mezi příslušnými orgány usnadňuje a koordinuje výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které mohou být důležité pro přijetí opatření podle článků 36 a 37.
3. Příslušné orgány uzavřou dohody o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že sdělené informace podléhají zárukám dodržování služebního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 33. Účelem této výměny informací je plnění úkolů těchto příslušných orgánů.
3a. Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, které určí minimální obsah dohod o spolupráci uvedených v odstavci 1.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
3b. Aby se zajistily jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem, aby stanovil vzorový dokument pro dohody o spolupráci, které mají používat příslušné orgány členských států.
KAPITOLA VII
ORGÁN ESMA A PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY
Článek 29
Příslušné orgány
1. Každý členský stát určí jediný příslušný správní orgán, který bude odpovědný za plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení a bude zaručovat, že jsou uplatňována ustanovení přijatá podle tohoto nařízení. Členské státy o tom informují Komisi, orgán ESMA a další příslušné orgány ostatních členských států.
Příslušný orgán je nezávislý na ▌ účastnících trhu.
2. Členské státy mohou svému příslušnému orgánu povolit, aby úkoly týkající se zveřejnění schválených prospektů přenesl na jiné subjekty.
Přenesení úkolů na jiné subjekty podléhá zvláštnímu rozhodnutí, v němž se uvedou úkoly, které mají být vykonány, a podmínky, za nichž mají být vykonány, rozhodnutí bude rovněž obsahovat doložku, která zavazuje dotčený subjekt k tomu, aby jednal a byl organizován způsobem, jenž brání střetu zájmů a zajišťuje, aby informace získané při plnění přenesených úkolů nebyly zneužity nebo nebránily hospodářské soutěži. Takové rozhodnutí upřesňuje všechny dohody, které byly uzavřeny mezi příslušným orgánem a subjektem, na nějž byly úkoly přeneseny.
Konečnou odpovědnost za dohled nad souladem s tímto nařízením a za schvalování prospektů nese příslušný orgán určený podle odstavce 1.
Členské státy informují Komisi, orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států o rozhodnutí uvedeném v pododstavci 2 včetně přesných podmínek, které takové přenesení upravují.
3. Odstavci 1 a 2 není dotčena možnost členského státu přijmout zvláštní právní a správní opatření pro zámořská evropská území, za jejichž vnější vztahy daný členský stát odpovídá.
Článek 30
Pravomoci příslušných orgánů
1. Aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:
a) požadovat, aby emitenti, předkladatelé nabídky nebo osoby, které žádají o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, zahrnuli do prospektu dodatečné údaje, pokud to vyžaduje ochrana investorů;
b) požadovat, aby emitenti, předkladatelé nabídky nebo osoby, které žádají o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, a osoby, které je řídí nebo jsou jimi řízeny, poskytovali údaje a dokumenty;
c) požadovat, aby auditoři a vedoucí pracovníci emitenta, předkladatele nabídky nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jakož i finanční prostředníci zmocnění k provedení veřejné nabídky nebo žádosti o přijetí k obchodování poskytovali údaje;
d) pozastavit veřejnou nabídku nebo přijetí k obchodování po dobu nejvýše 25 po sobě následujících pracovních dnů, pokud mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;
e) zakázat nebo pozastavit inzeráty po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů nebo požadovat od emitentů, překladatelů nabídek nebo osob, které žádají o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, nebo relevantních finančních zprostředkovatelů, aby zakázali nebo pozastavili inzeráty po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;
f) zakázat veřejnou nabídku, pokud zjistí, že byla porušena ustanovení tohoto nařízení nebo pokud mají dostatečné důvody k podezření, že budou porušena;
g) pozastavit nebo požádat příslušné regulované trhy o pozastavení obchodování na regulovaném trhu po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;
h) zakázat obchodování na regulovaném trhu, pokud zjistí, že toto nařízení bylo porušeno;
i) zveřejnit skutečnost, že emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování, neplní své povinnosti;
j) pozastavit kontrolu prospektu předloženého ke schválení nebo pozastavit veřejnou nabídku nebo přijetí k obchodování, pokud příslušný orgán využívá pravomoc uložit zákaz nebo omezení podle článku 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014(26), dokud tento zákaz či omezení nepominou;
k) odmítnout schválení prospektu sestavného určitým emitentem, předkladatelem nabídky nebo osobou, která žádá o přijetí k obchodování, a to na maximální dobu 5 let, pokud emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování, opakovaně a závažným způsobem porušili ustanovení tohoto nařízení;
l) zveřejnit nebo požadovat, aby emitent zveřejnil všechny podstatné údaje, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaných trzích, v zájmu zajištění ochrany investorů nebo hladkého fungování trhu;
m) pozastavit nebo požádat příslušný regulovaný trh o pozastavení obchodování daných cenných papírů, pokud se domnívají, že je situace emitenta taková, že by obchodování poškodilo zájmy investorů;
n) provádět inspekce na místě nebo vyšetřování jinde než v soukromých bytech fyzických osob a za tímto účelem vstoupit do prostor s cílem získat přístup k dokumentům a dalším údajům v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu inspekce nebo vyšetřování mohou být významné pro účely prokázání, že došlo k porušení tohoto nařízení.
Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy, může se příslušný orgán obrátit na příslušný soudní orgán, aby rozhodl o výkonu pravomocí uvedených v prvním pododstavci. V souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010 má orgán ESMA právo účastnit se kontrol na místě uvedených v písmeni n), v případě, že jsou prováděny společně dvěma či více příslušnými orgány.
2. Příslušné orgány plní své funkce a vykonávají své pravomoci uvedené v odstavci 1 v co nejvyšší míře nezbytné k tomu, aby mohly vykonávat svou povinnost spočívající v dohlížení nad dodržováním tohoto nařízení a schvalování prospektu, kterýmkoli z těchto způsobů:
a) přímo;
b) ve spolupráci s jinými orgány;
c) na svou odpovědnost přenesením pravomocí na takové orgány;
d) podáním návrhu příslušným soudním orgánům.
3. Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.
4. Má se za to, že osoba předávající informace příslušnému orgánu v souladu s tímto nařízením neporušuje žádné omezení týkající se zveřejňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu a v souvislosti s takovým oznámením jí nevzniká žádný typ odpovědnosti.
5. Odstavci 1 až 3 není dotčena možnost členského státu přijmout zvláštní právní a správní opatření pro zámořská evropská území, za jejichž vnější vztahy daný členský stát odpovídá.
Článek 31
Spolupráce příslušných orgánů
1. Pro účely tohoto nařízení spolupracují příslušné orgány mezi sebou navzájem a také s orgánem ESMA. Bez zbytečného odkladu si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování, dohledu a vymáhání práva.
Pokud se členské státy v souladu s článkem 36 rozhodly stanovit za porušení ustanovení tohoto nařízení trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci se soudními orgány v rámci své jurisdikce, která jim umožní získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného kvůli možnému porušení tohoto nařízení a poskytnout tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby mohly pro účely tohoto nařízení splnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem ESMA.
2. Příslušný orgán může odmítnout jednat na žádost o poskytnutí informací či na žádost o spolupráci na vyšetřování pouze za těchto výjimečných okolností:
a) pokud vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní jeho vlastní vyšetřování či vymáhání práva nebo trestní vyšetřování;
b) pokud před orgány dožádaného členského státu již bylo zahájeno soudní řízení ve vztahu ke stejným činům a stejným osobám;
c) pokud již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí ve vztahu k těmto osobám za stejné činy v dožádaném členském státě.
3. Příslušné orgány na vyžádání neprodleně poskytují veškeré informace nutné pro účely tohoto nařízení.
4. Příslušný orgán může pro účely kontroly nebo vyšetřování na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.
Příslušný žádající orgán informuje orgán ESMA o všech žádostech uvedených v prvním pododstavci. V případě vyšetřování nebo kontroly s přeshraničním účinkem koordinuje orgán ESMA kontroly nebo vyšetřování, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů.
Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu na místě nebo vyšetřování, může:
a) provést kontrolu nebo vyšetřování na místě sám;
b) umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo vyšetřování na místě;
c) umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, aby kontrolu nebo vyšetřování na místě provedl sám;
d) jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu na místě nebo vyšetřování, a/nebo
e) rozdělit se o konkrétní úkoly související s kontrolními činnostmi s ostatními příslušnými orgány.
5. Příslušné orgány mohou upozornit orgán ESMA na případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, může orgán ESMA v případech uvedených v první větě postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
6. Orgán ESMA může vypracovat návrh regulačních technických norem, v nichž upřesní, které informace si mají příslušné orgány vyměňovat v souladu s odstavcem 1.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
7. Orgán ESMA může vypracovat návrh regulačních technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve třetím pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 32
Spolupráce s orgánem ESMA
1. Příslušné orgány spolupracují pro účely tohoto nařízení s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.
2. Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.
3. Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, orgán ESMA může vypracovat návrhy prováděcích technických norem, aby se určily postupy a formuláře pro výměnu informací uvedených v odstavci 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 33
Služební tajemství
1. Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují za vnitřní a podléhají požadavkům služebního tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být zveřejněny nebo pokud je jejich zveřejnění nezbytné pro účely soudního řízení.
2. Povinnost zachovat úřední tajemství platí pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo pro subjekt, na který příslušný orgán přenesl své pravomoci. Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení práva Unie nebo vnitrostátního práva.
Článek 34
Ochrana údajů
Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, plní příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.
Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení, řídí se orgán ESMA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 35
Předběžná opatření
1. Pokud příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí, že se emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování, nebo finanční instituce pověřené veřejnou nabídkou dopustili nesrovnalosti nebo že tyto osoby a instituce porušily své povinnosti podle tohoto nařízení, předá tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.
2. Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování, nebo finanční instituce pověřená veřejnou nabídkou nadále porušují příslušná ustanovení tohoto nařízení, příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA přijme veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a neprodleně o tom informuje Komisi a orgán ESMA.
3. Orgán ESMA může v situacích uvedených v druhém odstavci jednat v souladu s pravomocí, která mu byla svěřena podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
KAPITOLA VIII
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ A SANKCE
Článek 36
Správní opatření a sankce
1. Aniž jsou dotčeny dohledové a vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů podle článku 30 a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, aby příslušné orgány měly pravomoc přijímat odpovídající správní opatření a ukládat správní sankce, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Tato správní opatření a sankce se použijí alespoň v těchto případech:
a) porušení článku 3, článku 5, článku 6, čl. 7 odst. 1 až 10, článku 8, čl. 9 odst. 1 až 13, článku 10, čl. 11 odst. 1 a 3, článku 12, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 1 a 3, čl. 18 odst. 1 až 3, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1 až 4 a 7 až 10, čl. 21 odst. 2 až 4, čl. 22 odst. 1, 2 a 4 a článku 25 tohoto nařízení;
b) nespolupráci či nevyhovění při vyšetřování či inspekci nebo žádosti uvedené v článku 30.
Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle prvního pododstavce, pokud jsou k [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] porušení uvedená v písmenech a) a b) uvedeného pododstavce již předmětem trestních sankcí podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Pokud se tak členské státy rozhodnou, sdělí Komisi a orgánu ESMA příslušná ustanovení jejich trestního práva.
Do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy podrobně sdělí Komisi a orgánu ESMA pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci. Komisi a orgán ESMA také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.
2. Členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy zaručí, že příslušné orgány mají pravomoc uložit alespoň následující správní sankce a opatření ve vztahu k porušením uvedeným v písmeni a) odstavce 1:
a) veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení v souladu s článkem 40;
b) příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od chování představujícího porušení upustila;
c) nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň dvojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;
d) v případě právnických osob správní peněžité sankce, jejichž maximálně výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni [datum vstupu tohoto nařízení v platnost], nebo 3 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem.
Je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku;
e) v případě fyzických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR, nebo odpovídající částku v měně členského státu, jehož měnou není ke dni [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] euro;
3. Členské státy mohou stanovit další sankce nebo opatření a vyšší úrovně správních pokut, než jsou stanoveny v tomto nařízení.
Článek 37
Výkon pravomocí dohledu a sankčních pravomocí
1. Příslušné orgány při určování druhu a úrovně správních sankcí a opatření vezmou v úvahu veškeré významné okolnosti, včetně, bude-li to vhodné:
a) závažnosti a délky trvání porušení předpisů;
b) stupně odpovědnosti osoby odpovědné za porušení předpisů;
c) finanční síly osoby odpovědné za porušení předpisů, kterou udává celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem a čistá aktiva odpovědné fyzické osoby;
d) dopadu porušení předpisů na zájmy drobných investorů;
e) významu realizovaného zisku nebo zamezené ztráty osoby odpovědné za porušení předpisů nebo ztrát třetích stran plynoucích z porušení předpisů, pokud je lze stanovit;
f) úrovně spolupráce osoby odpovědné za porušení předpisů s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku nebo zamezené ztráty;
g) předchozích porušení předpisů ze strany osoby odpovědné za porušení předpisů;
h) opatření, která po porušení přijala odpovědná osoba, aby zabránila jeho opakování.
2. Příslušné orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 36 navzájem úzce spolupracují, aby zajistily, že výkon jejich pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a správní sankce a opatření, která ukládají, jsou účinné a přiměřené podle tohoto nařízení. Při výkonu svých pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a při ukládání správních sankcí a opatření v přeshraničních případech příslušné orgány koordinují své kroky, aby zabránily zdvojování a překrývání.
Článek 38
Právo na soudní přezkum
Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá podle tohoto nařízení byla řádně odůvodněna a aby podléhala soudnímu přezkumu.
Článek 39
Hlášení případů porušení
1. Příslušné orgány zavedou účinné mechanismy, které umožní, aby jim byly hlášeny skutečné nebo potenciální případy porušení tohoto nařízení, a budou taková hlášení podporovat.
2. Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat alespoň:
a) zvláštní postupy pro příjem oznámení o skutečném či potenciálním porušení a následná opatření včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro tato oznámení;
b) vhodnou ochranu pro zaměstnance, kteří pracují na základě pracovní smlouvy a ohlásí porušení, minimálně před odvetou, diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení ze strany jejich zaměstnavatele nebo třetích stran;
c) ochranu totožnosti a osobních údajů osoby, která případy porušení předpisů ohlásí, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, ve všech fázích postupů s výjimkou případů, kdy je toto zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
3. Členské státy mohou zavést finanční pobídky pro osoby, které nabízejí relevantní informace o skutečném nebo potenciálním porušení tohoto nařízení, jež jsou poskytovány v souladu s vnitrostátním právem, pokud pro tyto osoby již neexistují jiné právní nebo smluvní povinnosti oznamovat tyto informace a za předpokladu, že tyto informace jsou nové a že vedou k uložení správní nebo trestní sankce nebo přijetí jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení.
4. Členské státy požadují, aby zaměstnavatelé zabývající se činnostmi, které jsou regulovány pro účely finančních služeb, zavedli vhodné postupy, které jejich zaměstnancům umožní hlásit skutečné či potenciální případy porušení předpisů interně zvláštní, nezávislou a samostatnou cestou.
Článek 40
Zveřejňování rozhodnutí
1. Rozhodnutí uložit správní sankce nebo opatření za porušení tohoto nařízení příslušné orgány zveřejní na svých oficiálních webových stránkách ihned poté, co byla osoba, jíž byla sankce uložena, o tomto rozhodnutí informována. Zveřejní se přinejmenším informace o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti odpovědné osoby. Tato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.
2. Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, členský stát zaručí, že příslušné orgány:
a) zveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;
b) zveřejní rozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotyčných osobních údajů. V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou;
c) rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření nezveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:
i) že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;
ii) přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.
3. Je-li rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření předmětem odvolání u příslušného soudního či jiného orgánu, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku takového odvolání rovněž neprodleně zveřejní na svých oficiálních webových stránkách. Kromě toho se také zveřejní jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.
4. Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem zůstalo na jejich oficiálních webových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních webových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po nezbytnou dobu, a to v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.
Článek 41
Hlášení sankcí orgánu ESMA
1. Příslušný orgán každoročně poskytuje orgánu ESMA souhrnné údaje o všech správních sankcích a opatřeních, které byly uloženy podle článku 36. Orgán ESMA tyto údaje zveřejní ve výroční zprávě.
Pokud se členské státy v souladu s čl. 36 odst. 1 rozhodly stanovit za porušení ustanovení podle čl. 36 odst. 1 trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymizované souhrnné údaje týkající se veškerého provedeného trestního vyšetřování a uložených trestních sankcí. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.
2. Pokud příslušný orgán zveřejnil správní či trestní sankce nebo jiná správní opatření, souběžně tyto správní sankce nebo opatření nahlásí orgánu ESMA.
3. Příslušné orgány informují orgán ESMA o všech uložených správních sankcích nebo opatřeních, které dosud nebyly zveřejněny v souladu s čl. 40 odst. 2 písm. c), i o jakémkoli případném odvolání, které vůči nim bylo podáno, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánu ESMA. Orgán ESMA spravuje centrální databázi oznámených sankcí výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.
KAPITOLA IX
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY
Článek 42
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 6, čl. 2 odst. 2 ▌, čl. 13 odst. 1 a odst. 2, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 3 a čl. 27 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 1 odst. 6, čl. 2, ▌odst. 2, čl. 13 odst. 1 a odst. 2, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 3 a čl. 27 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 6, čl. 2 ▌odst. 2, čl. 13 odst. 1 a odst. 2, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 3 a čl. 27 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li Evropský parlament ani Rada ve lhůtě tří měsíců od oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku, nebo oznámí-li před uplynutím této lhůty Evropský parlament a Rada Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Článek 43
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES.(27) Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 44
Zrušení
1. Směrnice 2003/71/ES se zrušuje s účinkem od [datum použitelnosti tohoto nařízení].
2. Odkazy na směrnici 2003/71/ES se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV tohoto nařízení.
▌
4. Prospekty schválené podle vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí směrnice 2003/71/ES, před [datum použitelnosti tohoto nařízení] budou nadále upraveny těmito vnitrostátními právními předpisy až do konce jejich platnosti nebo dokud neuplyne dvanáct měsíců od [datum použitelnosti tohoto nařízení] podle toho, která okolnost nastane dříve.
Článek 45
Zpráva orgánu ESMA o prospektech
1. Na základě dokumentů zveřejněných prostřednictvím mechanismu uvedeného v čl. 20 odst. 6 orgán ESMA každý rok zveřejní zprávu se statistikami o prospektech, které byly schváleny a oznámeny v Unii, a analýzu vývojových tendencí, která zohledňuje druhy emitentů, zejména malých a středních podniků, a druhy emisí, zejména protiplnění nabídky, druhy převoditelných cenných papírů, druh obchodní platformy a jmenovitou hodnotu.
2. Tato zpráva obsahuje zejména:
a) analýzu rozsahu, v němž jsou v Unii používány režimy zveřejňování stanovené v článcích 14 a 15 a univerzální registrační formulář stanovený v článku 9;
b) statistiky o základních prospektech a konečných podmínkách a o prospektech sestavených jako samostatné dokumenty nebo jako jediný dokument;
c) statistiky o průměrných a celkových částkách získaných prostřednictvím veřejných nabídek cenných papírů, na které se vztahuje toto nařízení, nekotovanými společnostmi, společnostmi, jejichž cenné papíry jsou obchodovány v mnohostranných obchodních systémech včetně trhů pro růst malých a středních podniků, a společnostmi, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích. Je-li to vhodné, jsou tyto statistiky rozčleněny na počáteční veřejné nabídky a následné nabídky a na kapitálové a nekapitálové cenné papíry;
ca) statistiku nákladů na vypracování prospektů rozlišenou alespoň podle rozdílných tříd emitentů, celkových jmenovitých hodnot emise a umístění, jakož i tříd poplatků a plateb ze strany emitentů a tříd poskytovatelů služeb, kteří je vybírají; tato statistika by měla být doplněna analýzou účinnosti hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb, kteří se podílejí na přípravě prospektů, a doporučení, jak snížit náklady;
Článek 46
Přezkum
Do [5 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, kterou případně doplní legislativním návrhem.
Tato zpráva mimo jiné posoudí, zda souhrn prospektu, režimy zveřejňování stanovené v článcích 14 a 15 a univerzální registrační formulář stanovený v článku 9 zůstávají vhodné vzhledem k cílům, o jejichž dosažení se usiluje. Zpráva zohlední výsledky srovnávacího přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 12.
Článek 47
Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Použije se ode dne [24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
2a. Odchylně od odstavce 2 se členské státy mohou rozhodnout uplatňovat prahové hodnoty stanovené pro účely osvobození v čl. 1 odst. 3 písm. d) nebo možnost stanovenou v čl. 3 odst. 2 ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
3. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby do [24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] dodržely článek 11, čl. 19 odst. 8, článek 29, článek 30, článek 36, článek 37, článek 38, článek 39, článek 40 a článek 41.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
PŘÍLOHA I
PROSPEKT
I. Souhrn
II. Totožnost ředitelů, členů vrcholného vedení, poradců a auditorů
Účelem je identifikovat zástupce společnosti a další osoby účastnící se nabídky společnosti nebo přijetí k obchodování; jedná se o osoby odpovědné za sestavení prospektu a osoby odpovědné za ověření účetní závěrky.
III. Statistické údaje o nabídce a očekávaný harmonogram
Účelem je uvést základní informace o provádění nabídky a určení důležitých časových údajů týkajících se nabídky.
A. Statistické údaje o nabídce
B. Metoda a očekávaný harmonogram
IV. Základní informace
Účelem je poskytnout stručný přehled o finanční situaci společnosti, kapitalizaci a rizikových faktorech. Pokud jsou účetní závěrky obsažené v dokumentu revidovány, aby odrážely podstatné změny ve struktuře skupiny společnosti nebo v účetních postupech společnosti, je nutno revidovat i vybrané finanční údaje.
A. Vybrané finanční údaje
B. Kapitalizace a zadluženost
C. Důvody nabídky a použití výnosů
D. Rizikové faktory
V. Informace o společnosti
Účelem je poskytnout údaje o podnikání společnosti, o jejích výrobcích nebo o službách, které poskytuje, a o faktorech, které ovlivňují podnikání. Tato část má rovněž poskytnout údaje o přiměřenosti a vhodnosti nemovitostí, strojů a zařízení společnosti i o jejích plánech budoucího zvyšování nebo snižování kapacity.
A. Historie a vývoj společnosti
B. Přehled podnikání
C. Organizační struktura
D. Nemovitosti, stroje a zařízení
VI. Provozní výsledky, finanční situace a vyhlídky společnosti
Vedení společnosti by mělo objasnit faktory, které ovlivnily finanční situaci společnosti a hospodářské výsledky v historických obdobích zahrnutých do účetní závěrky, a zhodnotit faktory a trendy, které budou mít podle očekávání podstatný vliv na finanční situaci společnosti a její hospodářské výsledky v budoucích obdobích.
A. Provozní výsledky
B. Likvidita a zdroje kapitálu
C. Výzkum a vývoj, patenty a licence atd.
D. Trendy
VII. Ředitelé, vrcholné vedení a zaměstnanci
Účelem je poskytnout údaje o vedení společnosti, které investorům umožní vyhodnotit jejich zkušenosti, kvalifikaci a výši odměn, jakož i jejich vztah ke společnosti.
A. Ředitelé a vrcholné vedení
B. Odměňování
C. Postupy správních orgánů společnosti
D. Zaměstnanci
E. Vlastnictví akcií
VIII. Hlavní akcionáři a transakce se spřízněnými osobami
Účelem je poskytnout údaje o hlavních akcionářích a dalších osobách, které mohou mít kontrolu nad společností nebo vliv na ni. Tato část rovněž poskytuje údaje o transakcích, které společnost uzavřela s osobami spojenými se společností a o tom, zda byly podmínky těchto transakcí pro společnost spravedlivé.
A. Hlavní akcionáři
B. Transakce se spřízněnými osobami
C. Zájmy znalců a poradců
IX. Finanční informace
Účelem je určit, které finanční výkazy musí být zařazeny do dokumentu, i období, která mají být vykázána, stáří finančních výkazů a jiné informace finanční povahy. Účetní a auditorské zásady, které budou použity při přípravě a ověření finanční závěrky, budou určeny v souladu s mezinárodními účetními a auditorskými standardy.
A. Konsolidované účetní závěrky a jiné finanční informace
B. Významné změny
X. Podrobnosti o nabídce a o přijetí k obchodování
Účelem je poskytnout údaje o nabídce a přijetí cenných papírů k obchodování, plánu distribuce cenných papírů a souvisejících otázkách.
A. Nabídka a přijetí k obchodování
B. Plán distribuce
C. Trhy
D. Prodávající vlastníci cenných papírů
E. Zředění (pouze pro majetkové cenné papíry)
F. Emisní výdaje
XI. Další informace
Účelem je poskytnout údaje, z nichž většina je předepsána právními předpisy, které nejsou zahrnuty jinde v prospektu.
A. Základní kapitál
B. Zakladatelská smlouva a stanovy
C. Významné smlouvy
D. Měnové kontroly
E. Upozornění na daňové důsledky
F. Dividendy a platební místa
G. Prohlášení znalců
H. Zveřejněné dokumenty
I. Doplňující informace
PŘÍLOHA II
REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ
I. Totožnost ředitelů, členů vrcholného vedení, poradců a auditorů
Účelem je identifikovat zástupce společnosti a další osoby účastnící se nabídky společnosti nebo přijetí k obchodování; jedná se o osoby odpovědné za sestavení prospektu a osoby odpovědné za ověření účetní závěrky.
II. Základní informace o emitentovi
Účelem je poskytnout stručný přehled o finanční situaci společnosti, kapitalizaci a rizikových faktorech. Pokud je účetní závěrka obsažená v dokumentu revidována, aby odrážela podstatné změny ve struktuře skupiny společnosti nebo v účetních postupech společnosti, je nutno revidovat i vybrané finanční údaje.
A. Vybrané finanční údaje
B. Kapitalizace a zadluženost
C. Rizikové faktory
III. Informace o společnosti
Účelem je poskytnout údaje o podnikání společnosti, jejích výrobcích nebo o službách, které poskytuje, a o faktorech, které ovlivňují podnikání. Tato část má rovněž poskytnout údaje o přiměřenosti a vhodnosti nemovitostí, strojů a zařízení společnosti i o jejích plánech budoucího zvyšování nebo snižování kapacity.
A. Historie a vývoj společnosti
B. Přehled podnikání
C. Organizační struktura
D. Nemovitosti, stroje a zařízení
IV. Provozní výsledky, finanční situace a vyhlídky společnosti
Vedení společnosti by mělo objasnit faktory, které ovlivnily finanční situaci společnosti a hospodářské výsledky v historických obdobích zahrnutých do účetní závěrky, a zhodnotit faktory a trendy, které podle očekávání budou mít podstatný vliv na finanční situaci společnosti a její hospodářské výsledky v budoucích obdobích.
A. Provozní výsledky
B. Likvidita a zdroje kapitálu
C. Výzkum a vývoj, patenty a licence atd.
D. Trendy
V. Ředitelé, vrcholné vedení a zaměstnanci
Účelem je poskytnout údaje o vedení společnosti, které investorům umožní posoudit jejich zkušenosti, kvalifikaci a výši odměn, jakož i jejich vztah ke společnosti.
A. Ředitelé a vrcholné vedení
B. Odměňování
C. Postupy správních orgánů společnosti
D. Zaměstnanci
E. Vlastnictví akcií
VI. Hlavní akcionáři a transakce se spřízněnými osobami
Účelem je poskytnout údaje o hlavních akcionářích a dalších osobách, které mohou mít kontrolu nad společností nebo vliv na ni. Tato část rovněž poskytuje údaje o transakcích, které společnost uzavřela s osobami spojenými se společností a o tom, zda byly podmínky těchto transakcí pro společnost spravedlivé.
A. Hlavní akcionáři
B. Transakce se spřízněnými osobami
C. Zájmy znalců a poradců
VII. Finanční informace
Účelem je určit, které finanční výkazy musí být zařazeny do dokumentu, i období, která mají být vykázána, stáří finančních výkazů a jiné informace finanční povahy. Účetní a auditorské zásady, které budou použity při přípravě a ověření finanční závěrky, budou určeny v souladu s mezinárodními účetními a auditorskými standardy.
A. Konsolidované účetní závěrky a jiné finanční informace
B. Významné změny
VIII. Další informace
Účelem je poskytnout údaje, z nichž většina je předepsána právními předpisy, které nejsou zahrnuty jinde v prospektu.
A. Základní kapitál
B. Zakladatelská smlouva a stanovy
C. Významné smlouvy
D. Prohlášení znalců
E. Zveřejněné dokumenty
F. Doplňující informace
PŘÍLOHA III
POPIS CENNÝCH PAPÍRŮ
I. Totožnost ředitelů, členů vrcholného vedení, poradců a auditorů
Účelem je identifikovat zástupce společnosti a další osoby účastnící se nabídky společnosti nebo přijetí k obchodování; jedná se o osoby odpovědné za sestavení prospektu a osoby odpovědné za ověření účetní závěrky.
II. Statistické údaje o nabídce a očekávaný harmonogram
Účelem je uvést základní informace o provádění nabídky a určení důležitých časových údajů týkajících se nabídky.
A. Statistické údaje o nabídce
B. Metoda a očekávaný harmonogram
III. Základní informace o emitentovi
Účelem je poskytnout stručný přehled o finanční situaci společnosti, kapitalizaci a rizikových faktorech. Pokud je účetní závěrka obsažená v dokumentu revidována, aby odrážela podstatné změny ve struktuře skupiny společnosti nebo v účetních postupech společnosti, je nutno revidovat i vybrané finanční údaje.
A. Kapitalizace a zadluženost
B. Důvody nabídky a použití výnosů
C. Rizikové faktory
IV. Zájmy znalců
Účelem je poskytnout informace o transakcích, které společnost uzavřela se znalci nebo poradci pracujícími za odměnu závisející na úspěšnosti.
V. Podrobnosti o nabídce a o přijetí k obchodování
Účelem je poskytnout údaje o nabídce a přijetí cenných papírů k obchodování, plánu distribuce cenných papírů a souvisejících otázkách.
A. Nabídka a přijetí k obchodování
B. Plán distribuce
C. Trhy
D. Prodávající vlastníci cenných papírů
E. Zředění (pouze pro majetkové cenné papíry)
F. Emisní výdaje
VI. Další informace
Účelem je poskytnout údaje, z nichž většina je předepsána právními předpisy, které nejsou zahrnuty jinde v prospektu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/73/EU ze dne 24. listopadu 2010 , kterou se mění směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
Směrnice Rady 80/390/EHS ze dne 17. března 1980 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektů cenných papírů, které mají být uveřejněny pro přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů (Úř. věst. L 100, 17.4.1980, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).
Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů (Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).
Azyl: dočasná opatření ve prospěch Itálie a Řecka *
561k
54k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (COM(2016)0171 – C8-0133/2016 – 2016/0089(NLE))
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0171),
– s ohledem na čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0133/2016),
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0236/2016),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 2
(2) Podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 by od 26. září 2016 mělo být 54 000 žadatelů přemístěno z Itálie a Řecka na území jiných členských států, pokud Komise do uvedeného data (jak stanoví čl. 4 odst. 3) nenavrhne přidělit je jiným relokujícím členským státům, které čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem osob.
(2) Podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 by od 26. září 2016 mělo být 54 000 žadatelů přemístěno z Itálie a Řecka v poměru stanoveném v uvedeném rozhodnutí (tj. 12 764 žadatelů z Itálie a 41 236 z Řecka) na území jiných členských států, pokud Komise do uvedeného data (jak stanoví čl. 4 odst. 3) nenavrhne přidělit je jiným relokujícím členským státům, které čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem osob.
Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3
(3) V čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 se stanoví, že Komise má situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sledovat. Komise by měla podle potřeby předložit návrhy na změnu uvedeného rozhodnutí s cílem zohlednit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména ty, jež jsou vystaveny největšímu náporu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a) Podle čl. 4 odst. 1 písm. c) rozhodnutí (EU) 2015/1601 má být relokováno 54 000 žadatelů. Čl. 2 písm. e) uvedeného rozhodnutí relokaci vymezuje jako přesun žadatele z území členského státu, který je příslušný pro posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu, na území členského státu relokace. Relokace nezahrnuje znovuusídlování ani přijímání osob ze třetích zemí, které potřebují mezinárodní ochranu, na území členských států.
Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b) Mělo by být povinností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sledovat.
Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4
(4) Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 7. března dohodli na vypracování souboru zásad, které tvoří základ dohody s Tureckem a mezi něž patří zásada znovuusídlit za každého Syřana, kterého zpětně přebere Turecko z řeckých ostrovů, jiného Syřana z Turecka v členských státech v rámci stávajících závazků. Uvedené zásady byly dále rozpracovány ve sdělení Komise o dalších operativních krocích v rámci spolupráce mezi EU a Tureckem v oblasti migrace, v němž Komise vyzvala k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby některé ze závazků podle stávajících rozhodnutí o relokaci, zejména ohledně všech v současnosti nepřidělených 54 000 míst nebo části těchto míst, byly převedeny do tzv. „systému 1:1“.
(4) Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 7. března prostřednictvím prohlášení dohodli na vypracování souboru zásad, které tvoří základ dohody s Tureckem a mezi něž patří zásada znovuusídlit za každého Syřana, kterého zpětně přebere Turecko z řeckých ostrovů, jiného Syřana z Turecka v členských státech v rámci stávajících závazků. Tento systém „1:1“ by měl být uplatňován za účelem ochrany Syřanů prchajících před válkou a pronásledováním a při plném dodržování práva na azyl a zásady nenavracení, které jsou zakotveny v právu Unie, v Ženevské úmluvě ze dne 28. července 1951 a v jejím dodatkovém protokolu ze dne 31. ledna 1967 o právním postavení uprchlíků.
Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5
(5) Lze očekávat, že znovuusídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné formy legálního přijímání osob z Turecka podle národních nebo mezinárodních režimů zmírní migrační tlak na členské státy, které jsou příjemci relokace podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, protože vytvoří legální a bezpečnou cestu pro vstup do Unie a bude odrazovat od nelegálních vstupů. Solidární úsilí členských států, které na své území přijmou syrské státní příslušníky, kteří pobývají v Turecku a jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by proto mělo být zohledněno ve vztahu k oněm 54 000 žadatelům o mezinárodní ochranu zmíněným výše. Počet osob, které určitý členský stát takto přijme z Turecka, by měl být odečten od počtu osob, které mají být do daného členského státu relokovány podle rozhodnutí 2015/1601, pokud jde o uvedených 54 000 žadatelů.
(5) Znovuusídlování velkého rozsahu, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné formy legálního přijímání osob z Turecka podle národních nebo mezinárodních režimů jsou nezbytné k tomu, aby se zmírnil migrační tlak na členské státy, protože vytvoří legální a bezpečnou cestu pro vstup do Unie a odstraní příčiny nelegálních vstupů. Měly by být proto rozšířeny. Dosud byl v Unii znovuusídlen pouze minimální počet syrských uprchlíků. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci žádal, aby bylo pro uprchlíky a žadatele o azyl vytvořeno více bezpečnějších a legálních cest do Unie a aby tato opatření zahrnovala závazný a povinný legislativní přístup Unie k přesídlování uprchlíků, vypracování programů přijímání osob z humanitárních důvodů ve všech členských státech a širší používání humanitárních víz. Tato opatření by měla doplňovat systémy relokace přijaté podle rozhodnutí (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601.
Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6
(6) Mechanismy pro přijímání mohou zahrnovat znovuusídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné legální cesty pro přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, například programy humanitárních víz, humanitární přesuny, programy pro sloučení rodiny, projekty soukromých sponzorů, stipendijní programy, programy mobility práce a jiné.
(6) Mechanismy pro přijímání mohou zahrnovat znovuusídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné legální cesty pro přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, například programy humanitárních víz, humanitární přesuny, programy pro sloučení rodiny, projekty soukromých sponzorů, stipendijní programy, přístup ke vzdělání, programy mobility práce a jiné.
Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a) Směrnice Rady 2003/86/ES1a stanoví opatření pro slučování rodin, která mají být přijata v souladu se závazkem chránit rodinu a respektovat rodinný život obsaženým v mnoha nástrojích mezinárodního práva. Slučování rodin proto není podmíněno dalšími politikami Unie nebo solidárními a mimořádnými opatřeními. Mělo by být členskými státy respektováno a prosazováno za všech okolností.
___________________
1a Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12).
Pozměňovací návrh 25 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b) Celá řada žadatelů, kteří potřebují mezinárodní ochranu a kteří se v současné chvíli nacházejí v Řecku a Itálii, nemůže využívat program relokace, neboť spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 604/2013. Je třeba, aby členské státy uplatňovaly právo na sloučení rodiny podle nařízení (EU) č. 604/2013 rychle a zabývaly se přednostně případy zranitelných osob, aby ke sloučení rodin mohlo dojít co nejdříve.
Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7
(7) Závazky, které členské státy přijaly jako součást programu znovuusídlování dohodnutého v závěrech zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015, by neměly být tímto rozhodnutím dotčeny a neměly by se započítávat jako splnění povinností podle rozhodnutí 2015/1601. Členský stát, který se rozhodne splnit své povinnosti podle rozhodnutí (EU) 2015/1601 tím, že přijme Syřany pobývající v Turecku prostřednictvím znovuusídlení, tedy nemůže tento počin započítat jako součást svého závazku podle programu znovuusídlování ze dne 20. července 2015.
(7) Závazky, které členské státy přijaly jako součást programu znovuusídlování dohodnutého v závěrech zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015, by neměly být tímto rozhodnutím dotčeny a neměly by se započítávat jako splnění povinností podle rozhodnutí 2015/1601.
Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8
(8) Aby se zajistila řádná kontrola situace, měly by členské státy podávat Komisi každý měsíc zprávy o Syřanech pobývajících v Turecku, které přijaly na své území podle možnosti stanovené touto změnou, a upřesnit, podle kterého režimu (národního nebo mezinárodního) byla daná osoba přijata a o jakou formu legálního přijetí se jedná.
(8) Aby se zajistila řádná kontrola situace, měly by členské státy podávat Komisi každý měsíc zprávy o Syřanech pobývajících v Turecku, které přijaly na své území, o jakou formu přijetí se jedná a podle kterého typu režimu k přijetí došlo.
Pozměňovací návrh 11 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a) Znovuusídlování by nemělo probíhat na úkor relokací. V obou případech se totiž jedná o významný nástroj projevu solidarity. Relokace je výraz vnitřní solidarity mezi členskými státy, zatímco znovuusídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů nebo jiné formy přijímání jsou projevem vnější solidarity s třetími zeměmi, které na svém území přijaly většinu uprchlíků.
Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b) Pokud jde o současný počet žadatelů o azyl v Řecku a rostoucí počet žadatelů o azyl přijíždějících do Itálie, očekává se, že potřeba nouzových relokačních kapacit bude i nadále značně vysoká.
Pozměňovací návrh 13 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 c (nový)
(8c) Podle údajů UNHCR se v současné době v Řecku nachází 53 859 žadatelů o mezinárodní ochranu, z nichž převážnou většinu tvoří Syřané (45 %), Iráčané (22 %) a Afghánci (21 %). Navzdory snižujícím se počtům nově příchozích žadatelů a vzhledem k politické povaze prohlášení hlav států a vlád EU ze dne 18. března 2016 o spolupráci s Tureckem zůstává nadmíru nejisté, zda současný pokles počtu nových žadatelů o azyl v Řecku vydrží i do budoucna. Na druhé straně se mohou uprchlíci začít vydávat po nových trasách, jako je například cesta do Itálie přes centrální Středomoří, kde UNHRC hlásí nárůst počtu migrantů přicházejících přes Libyi o 42,5 % v porovnání se stejným obdobím v roce 2015. Lze proto očekávat, že relokační kapacity budou stále velmi potřebné.
Pozměňovací návrh 14 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 d (nový)
(8d) Komise ve svém sdělení nazvaném „První zpráva o relokaci a znovuusídlování“ ze dne 16. března 2016 poukázala na to, že provádění rozhodnutí (EU) 2015/1601 má mnoho nedostatků. Odezva členských států na všeobecnou výzvu EASO k poskytnutí 374 odborníků je vzhledem ke kritické situaci Itálie a Řecka zjevně nedostatečná. Přes rostoucí počet nezletilých osob bez doprovodu mezi žadateli o azyl a uprchlíky, jež jsou způsobilé pro relokaci, jich byl relokován pouze velmi omezený počet, a to navzdory tomu, že rozhodnutí Rady o přesídlení stanoví, aby byla dána přednost zranitelným žadatelům. Některé členské státy zatím nedaly k dispozici žádné relokační kapacity. K relokaci žadatelů z Řecka se zavázalo jen 18 členských států a 19 členských států se zavázalo k témuž v případě Itálie. Mezi těmito členskými státy se některé zavázaly k přijetí jen velmi omezeného počtu žadatelů ve srovnání se svými celkovými příděly.
Pozměňovací návrh 15 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 e (nový)
(8e) Komise zahájila proti Itálii a Řecku řízení o nesplnění povinnosti týkající se provedení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 1a a proti Řecku řízení o nesplnění povinnosti týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU1b. Nebyly však podniknuty žádné právní kroky proti členským státům, jež neplní povinnosti stanovené v rozhodnutí (EU) 2015/1601.
_________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva ( Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
Pozměňovací návrh 16 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 f (nový)
(8f) Členské státy relokace musí beze zbytku plnit své povinnosti podle rozhodnutí (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601, aby ulevily tlaku na členské státy v přední linii. Členské státy relokace by dále měly urychleně a výrazně zvýšit své úsilí o řešení naléhavé humanitární situace v Řecku a zabránit zhoršení situace v Itálii. Členské státy dosud poskytly pouze 7 % relokačních kapacit. Do 5. června 2016 bylo skutečně přemístěno pouze 793 osob z Itálie a 2033 osob z Řecka. Komise ve své První zprávě o relokaci a znovuusídlování ze dne 16. března 2016 poukázala na to, že členské státy by musely každý měsíc v rámci relokace přijmout alespoň 5 680 osob, mají-li splnit své relokační povinnosti během dvou let.
Pozměňovací návrh 17 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 g (nový)
(8g) Podle rozhodnutí (EU) 2015/1601 by měli být pro relokaci způsobilí i Afghánci. V roce 2015 se počet žádostí o azyl, které byly v Unii podané Afghánci, zvýšil na zatím bezprecedentních 180 000, čímž se Afghánci v tomto roce stali druhou největší skupinou žadatelů o azyl v Unii. Valná většina z nich přijíždí do Řecka. V mnoha případech se jedná o nezletilé osoby bez doprovodu. Nezletilé osoby potřebují zvláštní ochranu, kterou jim Řecko vzhledem k pokračujícímu kritickému tlaku na azylový systém nedokáže poskytnout. V důsledku zhoršující se bezpečnostní situace v Afghánistánu, kdy v roce 2015 byl zaznamenán rekordní počet teroristických útoků a civilních obětí, se v Unii podle údajů Eurostatu výrazně zvýšil podíl uznaných žádostí Afghánců o azyl: ze 43 % v roce 2014 na 66 % v roce 2015.
Pozměňovací návrh 18 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 14
(14) S ohledem na naléhavost situace by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
(14) Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost ihned prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 19 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový) Rozhodnutí (EU) 2015/1601 Čl. 3 – odst. 2
-1. V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Relokace podle tohoto rozhodnutí se uplatní pouze u žadatele, který je státním příslušníkem země, u níž podíl rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany na celkovém počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých v prvním stupni podle kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU [1] představuje podle nejnovějších dostupných, čtvrtletně aktualizovaných údajů Euro státu v celé Unii v průměru 75 % nebo více. V případě osoby bez státní příslušnosti se vezme v úvahu země předchozího obvyklého bydliště. Čtvrtletní aktualizace se vezme v úvahu pouze v případě žadatelů, kteří ještě nebyli určeni jako žadatelé, již by mohli být přemístěni, podle čl. 5 odst. 3 tohoto rozhodnutí.
„2. Relokace podle tohoto rozhodnutí se uplatní pouze na žadatele, kteří jsou státními příslušníky Sýrie, Iráku, Eritrey či Afghánistánu nebo země, u níž podíl rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany na celkovém počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých v prvním stupni podle kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU [1] představuje podle nejnovějších dostupných, čtvrtletně aktualizovaných údajů Euro státu v celé Unii v průměru 75 % nebo více. V případě osoby bez státní příslušnosti se vezme v úvahu země předchozího obvyklého bydliště. Čtvrtletní aktualizace se vezme v úvahu pouze v případě žadatelů, kteří ještě nebyli určeni jako žadatelé, již by mohli být přemístěni, podle čl. 5 odst. 3 tohoto rozhodnutí.“
Pozměňovací návrh 20 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 Rozhodnutí (EU) 2015/1601 Čl. 4 – odst. 3a
V článku 4 rozhodnutí (EU) 2015/1601 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:
vypouští se
„3a. Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c), jestliže členské státy přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program znovuusídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015, závazek daného členského státu se odpovídajícím způsobem sníží.
Na každý případ takového legálního přijetí, které vede ke snížení závazku ohledně relokace, se obdobným způsobem použije článek 10.
Členské státy každý měsíc informují Komisi o počtu osob legálně přijatých pro účely tohoto odstavce a uvedou, podle kterého režimu k přijetí došlo a o jakou formu legálního přijetí se jedná.
Pozměňovací návrh 21 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový) Rozhodnutí (EU) 2015/1601 Čl. 5 – odst. 2
1a. V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2. Členské státy v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, oznámí počet žadatelů, kteří mohou být rychle přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace.
„2. Členské státy v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, oznámí počet žadatelů, kteří mohou být rychle přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace. Členské státy dají k dispozici alespoň třetinu svých relokačních kapacit do 31. prosince 2016.“
Pozměňovací návrh 22 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový) Rozhodnutí (EU) 2015/1601 Čl. 5 – odst. 4
1b. V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4. V návaznosti na souhlas členského státu relokace přijmou Itálie a Řecko po konzultaci s úřadem EASO co nejdříve rozhodnutí o relokaci každého určeného žadatele do určitého členského státu relokace a uvědomí o tom žadatele v souladu s čl. 6 odst. 4. Členský stát relokace může rozhodnout, že relokaci žadatele neschválí, pouze pokud existují přiměřené důvody podle odstavce 7 tohoto článku.
„4. V návaznosti na souhlas členského státu relokace přijmou Itálie a Řecko po konzultaci s úřadem EASO co nejdříve rozhodnutí o relokaci každého určeného žadatele do určitého členského státu relokace a uvědomí o tom žadatele v souladu s čl. 6 odst. 4. Členský stát relokace může rozhodnout, že relokaci žadatele neschválí, pouze pokud existují přiměřené důvody podle odstavce 7 tohoto článku. Pokud členský stát nevysloví souhlas s relokací do dvou týdnů, má se za to, že relokaci schválil.“
Pozměňovací návrh 23 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 c (nový) Rozhodnutí (EU) 2015/1601 Čl. 5 – odst. 10
1c. V článku 5 se odstavec 10 nahrazuje tímto:
10. Řízení o relokaci stanovené v tomto článku musí být dokončeno co nejrychleji a nejpozději za dva měsíce od okamžiku oznámení poskytnutého členským státem relokace podle odstavce 2, pokud členský stát relokace podle odstavce 4 nevyjádřil souhlas během posledních dvou týdnů této dvouměsíční lhůty. V takovém případě lze lhůtu pro dokončení řízení o relokaci prodloužit o období nepřesahující další dva týdny. Tuto lhůtu je rovněž možné podle okolností prodloužit o další čtyři týdny v případě, že Itálie nebo Řecko doloží objektivní praktické překážky, které tento přesun znemožňují.
„10. Řízení o relokaci stanovené v tomto článku musí být dokončeno co nejrychleji a nejpozději zadva měsíce od okamžiku oznámení poskytnutého členským státem relokace podle odstavce 2. Tuto lhůtu je možné podle okolností prodloužit o čtyři týdny v případě, že Itálie nebo Řecko doloží objektivní praktické překážky, které tento přesun znemožňují.“
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
638k
57k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2016)0071 – C8-0098/2016 – 2016/0043(NLE))
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0071),
– s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0098/2016),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 8. července 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(1),
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0247/2016),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1) Rada se svým rozhodnutím (EU) 2015/18481a opět rozhodla ignorovat legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015. Postoj Rady neodpovídá duchu Smluv, oslabuje spolupráci mezi orgány Unie a zvyšuje „demokratický deficit“ ve vztahu k občanům Unie. Evropský parlament vyjadřuje hluboké politování nad jednáním Rady a zdůrazňuje, že jeho legislativní usnesení by mělo být zohledněno.
____________
1aRozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015 (Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28).
Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 1
(1) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) ve svém článku 145 stanoví, že členské státy a Unie pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU).
(1) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) ve svém článku 145 stanoví, že členské státy a Unie pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU). V souladu s články 9 a 10 SFEU má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností zajistit inkluzivní a integrovaný trh práce, jenž by mohl vyřešit závažné důsledky nezaměstnanosti, zabezpečit vysokou míru zaměstnanosti a důstojné pracovní podmínky v celé Unii, včetně přiměřených mezd, zaručit náležitou sociální ochranu, která bude odpovídat pracovněprávním předpisům, kolektivnímu vyjednávání a bude v souladu se zásadou subsidiarity, a dále by mohl zajistit vysokou úroveň všeobecného a odborného vzdělávání a bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 2
(2) Strategie Evropa 2020, navržená Komisí, umožňuje Unii nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a doprovázenému vysokou úrovní zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Pět hlavních cílů, které jsou uvedeny v příslušných hlavních směrech, představuje společné cíle, jimiž se řídí opatření členských států, a zohledňuje příslušnou výchozí situaci a podmínky v jednotlivých členských státech, jakož i situaci a podmínky v Unii. Vedoucí úlohu při realizaci cílů zaměstnanosti a pracovního trhu této nové strategie má Evropská strategie zaměstnanosti.
(2) „Strategie Evropa 2020“, navržená Komisí (dále jen „Evropa 2020“), by měla Unii umožnit nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a doprovázenému vysokou úrovní zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Unie potřebuje holistické politiky a veřejné investice, kterými bude bojovat proti nezaměstnanosti a chudobě.V tomto ohledu je velmi znepokojující dosavadní vývoj ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů Evropa 2020, jelikož počet osob ohrožených chudobou a vyloučením se místo toho, aby klesl, zvýšil o 5 milionů, míra zaměstnanosti dosud v některých zemích nedosáhla úrovně před krizí a v některých členských státech je podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET), vyšší než 20 % a míra předčasného ukončování školní docházky vzrostla na 23 %. Vedoucí úlohu při realizaci cílů zaměstnanosti, sociálního začlenění a pracovního trhu této nové strategie má Evropa 2020. Její cíle však zatím nebyly splněny a členské státy musí vyvinout větší úsilí, aby dosáhly očekávaných výsledků. Klíčovým cílem politiky zaměstnanosti členských států musí být i nadále realizace Evropy 2020 v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.
Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3
(3) Tyto integrované hlavní směry jsou v souladu se závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasná vodítka, pokud jde o definování národních programů reforem a provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být základem pro veškerá doporučení, která může Rada adresovat členským státům na základě čl. 148 odst. 4 SFEU, a to ve spojení s doporučeními podávanými konkrétním členským státům na základě čl. 121 odst. 2 uvedené smlouvy. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Evropská komise zasílají každoročně Evropské radě.
(3) Tyto integrované hlavní směry by měly být v souladu se závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasná vodítka, pokud jde o definování národních programů reforem a provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být zohledňovány při veškerých doporučeních, která může Rada adresovat členským státům na základě čl.148 odst.4 SFEU, a to v rovnováze s doporučeními, která jsou adresována konkrétním členským státům na základě čl.121 odst. 2 SFEU.Doporučení pro jednotlivé země by neměla přihlížet pouze k ekonomickým ukazatelům, ale ve vhodných případech i k ukazatelům zaměstnanosti a ukazatelům sociálním, a měla by předem posuzovat reformy, jež mají být provedeny, a jejich dopad na občany. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být vytyčeny v úzké spolupráci s Evropským parlamentem a měly by být podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Evropská komise zasílají každoročně Evropské radě. Do postupu při makroekonomické nerovnováze byly v nedávné době zahrnuty tři ukazatele zaměstnanosti: míra aktivity, zaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 25. února 20161a vyzval k tomu, aby se na základě těchto ukazatelů provedla v příslušných členských státech hloubková analýza, která by mohla vést k navržení a provedení dalších ekonomických reforem, reforem pracovního trhu a reforem sociálních.
Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4
(4) Posouzení národních programů reforem členských států, které je součástí společné zprávy o zaměstnanosti, ukazuje, že členské státy by měly nadále vyvíjet co největší úsilí při řešení prioritních oblastí, jako je zvyšování účasti na trhu práce a snižování strukturální nezaměstnanosti, rozvoj kvalifikovaných pracovních sil, které budou reagovat na potřeby trhu práce, podpora kvality pracovních míst a celoživotního učení, zvyšování účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním vzdělávání, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.
(4) Posouzení národních programů reforem členských států, které je součástí společné zprávy o zaměstnanosti, ukazuje, že členské státy by měly zohledňovat doporučení Evropského parlamentu týkající se roční analýzy růstu, doporučení pro jednotlivé země a hlavní směry politik zaměstnanosti a měly by nadále vyvíjet co největší úsilí při řešení prioritních oblastí, jako je zvyšování účasti na trhu práce a snižování strukturální nezaměstnanosti prostřednictvím tvorby pracovních míst, podpory řádně fungujících a dynamických trhů práce podporujících začlenění, rozvoje kvalifikovaných pracovních sil schopných reagovat na potřeby trhu práce, podpory důstojných pracovních míst a celoživotního učení, zlepšování účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních, zvyšování účasti na terciárním vzdělávání, podpory sociálního začleňování, sladění potřeb rodinného a pracovního života, potírání diskriminace jakéhokoli druhu, boje proti chudobě, obzvláště proti dětské chudobě, a zlepšování schopností stárnoucího obyvatelstva.
Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a) Chudobou a sociálním vyloučením je ohroženo 120 milionů občanů Unie, tedy přibližně 25 % celkové populace. Tato krizová situace, která se mimo jiné vyznačuje neustále vysokým počtem občanů Unie, kteří jsou bez zaměstnání, vyžaduje, aby Komise přijala opatření motivující členské státy k vypracování vnitrostátních systémů minimálního příjmu, které by těmto lidem zajistily důstojné životní podmínky.
Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, které jsou stanoveny v příloze rozhodnutí Rady ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států4, jsou platné i pro rok 2016 a členské státy k nim budou ve svých politikách zaměstnanosti přihlížet.
Tímto se přijímají hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, které jsou stanoveny v příloze. Členské státy budou k těmto hlavním směrům přihlížet ve svých politikách zaměstnanosti a v programech reforem, které budou předmětem předkládaných zpráv v souladu s čl. 148 odst. 3 SFEU.
__________________
4 Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28).
Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Příloha (nová)
Hlavní směr 5: Podpora poptávky po pracovní síle
Členské státy by měly ve spolupráci s regionálními a místními orgány účinně a rychle vyřešit vážný problém nezaměstnanosti a usnadňovat a investovat do vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst, zabývat se přístupem rizikových skupin k zaměstnání a omezit překážky, včetně zamezení nadměrné byrokracii, bránící podnikům najímat pracovníky na všech úrovních odbornosti a ve všech segmentech trhu práce, přičemž je třeba dodržovat pracovní a sociální normy, měly by podporovat mladé lidi v podnikání a zejména povzbuzovat vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, aby se zvýšila míra zaměstnanosti žen a mužů. Členské státy by mimo jiné měly aktivně podporovat pracovní místa v zeleném, bílém a modrém sektoru a sociální ekonomiku a sociální inovace.
Mělo by dojít k přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce na jiné zdroje zdanění, které mají menší negativní dopad na růst a zaměstnanost a přitom ochraňují příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na veřejné investice, inovace a vytváření pracovních míst. Daňové úlevy pro pracující by měly být zaměřeny na příslušné složky daňového zatížení a na odstranění diskriminace, překážek a nedostatku motivace k účasti na trhu práce, zejména pro postižené osoby a osoby nejvíce vzdálené trhu práce, přičemž by měly být dodržovány platné pracovní normy.
Politiky usilující o zajištění toho, aby mzdy poskytovaly dostatečný příjem k důstojnému životu, jsou nadále důležité k vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby v Unii. Členské státy by proto spolu se sociálními partnery měly dodržovat a podporovat mechanismy stanovování mezd, které zajistí schopnost reálných mezd reagovat na vývoj produktivity a pomohou korigovat rozdíly, které přetrvaly z minulosti, aniž by umocňovaly deflační tlaky. Tyto mechanismy by měly zajistit dostatečné zdroje na uspokojování základních potřeb, a to s ohledem na zvláštní ukazatele chudoby pro každý členský stát. V tomto ohledu by měly být pečlivě posouzeny rozdíly v dovednostech a podmínkách místních trhů práce, aby v celé Unii byly zaručeny mzdy, které umožní vést důstojný život. Při stanovení minimální mzdy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi by členské státy a sociální partneři měli zajistit její přiměřenost a zvážit její dopad na chudobu pracujících, příjmy domácností, celkovou poptávku, vytváření pracovních příležitostí a konkurenceschopnost.
Členské státy by měly omezit byrokracii, aby snížily administrativní zátěž malých a středních podniků, jelikož významně přispívají k tvorbě pracovních míst.
Hlavní směr 6: Zlepšení nabídky práce a dovedností
Členské státy by měly podporovat udržitelnou produktivitu a kvalitní zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí a dovedností, které budou zpřístupněné a zprostředkované všem občanům. Zvláštní pozornost by měly věnovat zdravotnickým, sociálním a dopravním službám, které čelí nebo ve střednědobém výhledu budou čelit nedostatku pracovníků. Členské státy by měly účinně investovat do systémů vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání od raného věku a do systémů odborné přípravy a zvyšovat přitom jejich účinnost a efektivitu v zájmu zlepšování know-how, zvyšování úrovně kvalifikace pracovní síly a rozmanitosti dovedností tak, aby pracovníci mohli lépe předvídat a reagovat na rychle se měnící potřeby dynamických trhů práce v kontextu zvyšující se digitalizace ekonomiky a celé společnosti. Za tímto účelem by mělo být přihlédnuto ke skutečnosti, že v celé řadě profesí roste význam sociálních dovedností, jako jsou např. komunikační schopnosti.
Členské státy by měly podporovat podnikání mladých lidí mimo jiné tak, že zavedou volitelné předměty podnikání a budou stimulovat vytváření studentských podniků na středních a vysokých školách. Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zintenzívnit úsilí o prevenci předčasného ukončování školní docházky mladých lidí, zajištění hladšího přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do pracovního života, zlepšení přístupu všech dospělých ke kvalitnímu vzdělávání a odstranění překážek bránících v tomto přístupu, a to se zvláštním zřetelem k vysoce rizikovým skupinám a jejich potřebám, úsilí o poskytování rekvalifikace v případech, kdy ztráta zaměstnání a změny na pracovním trhu vedou k nutnosti aktivního znovuzačlenění. Členské státy by současně měly provádět strategie aktivního stárnutí, které lidem umožní účastnit se pracovního procesu v dobrém zdravotním stavu skutečně až do věku odchodu do důchodu.
Vedle zajišťování úrovně dovedností, která je nezbytná pro stále se měnící pracovní trh, a podpory vzdělání a odborné přípravy společně s programem vzdělávání dospělých by členské státy také neměly zapomínat, že pracovní místa vyžadující nízkou kvalifikaci jsou rovněž potřebná a že vysoce kvalifikovaným osobám se nabízí lepší pracovní příležitosti než osobám se střední a nízkou úrovní kvalifikace.
Přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a předškolní péči by se měl společně s opatřeními podporujícími rodinu a rodiče a umožňujícími sladění pracovního a rodinného života rodičů stát prioritou komplexní politiky a investic, což by mělo přispět k zamezení předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení příležitostí mladých lidí na trhu práce.
Problém nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a vysoké nezaměstnanosti v určitých regionech, je třeba účinně a okamžitě řešit a je mu rovněž nutné předcházet kombinací opatření na straně nabídky a poptávky. Problém počtu dlouhodobě nezaměstnaných a nesouladu dovedností a jejich zastarání by se měl řešit prostřednictvím komplexních a vzájemně se umocňujících strategií, včetně poskytování individualizované aktivní podpory a vhodných programů sociální ochrany dlouhodobě nezaměstnaným, jež jim umožní vrátit se na trh práce zodpovědným a informovaným způsobem. Nezaměstnanost mladých lidí je třeba řešit komplexně prostřednictvím celkové strategie zaměřené na zaměstnanost mladých. Součástí tohoto řešení jsou investice do odvětví, která mohou vytvářet kvalitní pracovní příležitosti pro mladé lidi, a vybavení nezbytných institucí, jako jsou služby na podporu mladých lidí, poskytovatelé vzdělání a odborné přípravy, mládežnické organizace a veřejné služby zaměstnanosti, prostředky, které jsou nezbytné k tomu, aby v plném rozsahu a konzistentním způsobem uskutečňovaly své národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi. Součástí tohoto řešení je rovněž pohotové využívání zdrojů ze strany členských států. Dále musí být usnadněn přístup k finančním prostředkům pro ty, kdo se rozhodnou zahájit podnikání, a to prostřednictvím účinnějšího poskytování informací, snížení nadměrné byrokracie a možnosti převést několikaměsíční podporu v nezaměstnanosti na přímý počáteční finanční grant, který by bylo možné v souladu s vnitrostátními právními předpisy získat po předložení podnikatelského záměru.
Při navrhování a provádění opatření, která mají zabránit nezaměstnanosti, by členské státy měly zohledňovat místní a regionální rozdíly a spolupracovat s místními službami v oblasti zaměstnanosti.
Měly by být vyřešeny strukturální nedostatky v systémech vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zajištění kvalitních výsledků vzdělávání, řešení a předcházení problému předčasného ukončování školní docházky a podpory komplexního a vysoce kvalitního vzdělávání již od nejzákladnějšího stupně. K tomu jsou zapotřebí flexibilní vzdělávací systémy zaměřené na praxi. Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zvýšit kvalitu úrovně dosaženého vzdělání tím, že vzdělání zpřístupní všem, měly by zavést a zlepšit systémy duálního vzdělávání přizpůsobené jejim potřebám, a to zdokonalením odborné přípravy a stávajících rámců jako je Europass, a současně by měly tam, kde je to nutné, zaručit vhodnou rekvalifikaci dovedností a uznávání dovedností získaných mimo formální vzdělávací systém. Měly by být posíleny vazby mezi vzděláváním a trhem práce a současně by mělo být zaručeno, že vzdělání bude dostatečně rozsáhlé, aby lidem poskytovalo základ pro celoživotní zaměstnatelnost.
Členské státy by měly své systémy odborné přípravy více zaměřit na trh práce, a zajistit tak lepší přechod z odborné přípravy do zaměstnání. Zejména s ohledem na digitalizaci a v souvislosti s novými technologiemi mají zásadní význam tzv. zelená pracovní místa a zdravotnictví.
Je zapotřebí více omezit diskriminaci na trhu práce i v rámci přístupu na trh práce, zejména pokud jde o skupiny obyvatelstva, které se s diskriminací či vyloučením potýkají, jako jsou ženy, starší pracovníci, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a legální migranti. Na trhu práce musí být zajištěna rovnost žen a mužů, včetně rovnocenného odměňování, přístup k finančně dostupnému kvalitnímu vzdělávání a péči o děti v raném věku a flexibilita, která je nezbytná k předcházení případům vyloučení osob, které svou profesní dráhu přerušují v důsledku rodinných povinností, například osob pečujících o rodinu. V této souvislosti je zapotřebí, aby členské státy odblokovaly směrnici o zastoupení žen v radách společností.
V této souvislosti by členské státy měly zohlednit skutečnost, že podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET), je u žen vyšší než u mužů a že tento fenomén ilustrovaný podílem NEET je v první řadě spjat s nárůstem nezaměstnanosti mládeže, ale také s nečinností, jež není spojena se vzděláváním.
Členské státy by měly plně, účinně a účelně využívat Evropského sociálního fondu a další podpory z fondů Unie za účelem boje proti chudobě, zvýšení kvalitní zaměstnanosti a zlepšení sociálního začlenění, vzdělávání, veřejné správy a veřejných služeb. Měl by být také aktivován Evropský fond pro strategické investice a jeho investiční platformy, aby se zajistilo vytváření kvalitních pracovních míst a aby pracovníci disponovali dovednostmi potřebnými pro přechod Unie na udržitelný model růstu.
Hlavní směr 7: Zlepšení fungování trhů práce
Potíráním zaměstnávání za nejistých podmínek, podzaměstnanosti, práce načerno a pracovních smluv bez stanovení pracovní doby by členské státy měly snížit segmentaci trhu práce. Předpisy na ochranu zaměstnanosti a příslušné orgány by měly vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků a zároveň poskytnout odpovídající úroveň ochrany zaměstnanců a osob hledajících zaměstnání nebo osob zaměstnaných na dobu určitou či osob se zkráceným pracovním úvazkem, s atypickými pracovními smlouvami nebo osob samostatně výdělečně činných s pracovní smlouvou, a to prostřednictvím aktivního zapojování sociálních partnerů a podpory kolektivního vyjednávání. Pro všechny by měla být zajištěna kvalitní pracovní místa z hlediska socioekonomického zabezpečení, stálosti, přiměřených mezd, pracovních práv, důstojných pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti při práci), sociální ochrany, rovnosti mezi muži a ženami a příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Z tohoto důvodu je nutné podporovat vstup mladých na pracovní trh, znovuzačleňování dlouhodobě nezaměstnaných a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a současně poskytovat pečovatelské služby za dostupné ceny a modernizovat organizaci práce. Napříč Unií by mělo být podporováno sbližování úrovně pracovních podmínek směrem vzhůru.
S cílem maximálně využít schopností lidí, podporovat jejich celoživotní rozvoj a prosazovat inovace stimulované zaměstnanci by měl přístup na trh práce usnadňovat podnikání, udržitelné vytváření pracovních míst ve všech odvětvích, včetně tzv. zelených pracovních míst, a sociální péči a inovace.
Členské státy by měly více zapojit vnitrostátní parlamenty, sociální partnery, organizace občanské společnosti a regionální a místní organizace do přípravy a provádění příslušných reforem a politik v souladu se zásadou partnerství a vnitrostátní praxí a současně by měly posílit lepší fungování a účinnost sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni, zvláště v zemích s velkými problémy spočívajícími v poklesu mezd, k němuž došlo v důsledku nedávné deregulace trhů práce a nedostatečné důraznosti při kolektivním vyjednávání.
Členské státy by měly zajistit základní kvalitativní normy aktivních politik na trhu práce tím, že zlepší jejich zaměření, dosah, pokrytí a vzájemné působení s podpůrnými opatřeními, jako je sociální zabezpečení. Tyto politiky by měly usilovat o zlepšení přístupu na trh práce a posílení kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu a měly by podporovat udržitelné přechody na trhu práce s vysoce kvalifikovanými veřejnými službami zaměstnanosti poskytujícími individualizovanou podporu a uplatňujícími systémy na měření výkonnosti. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich systémy sociální ochrany účinně aktivizovaly osoby, které se mohou účastnit trhu práce, a tuto účast jim umožnily, aby chránily osoby, jež jsou (dočasně) vyloučeny z trhu práce nebo se ho nemohou účastnit, aby investováním do lidského kapitálu připravily jedince na možná rizika a měnící se hospodářské a sociální podmínky. Jako jedno z možných opatření na snížení chudoby by členské státy měly v souladu s vnitrostátními obvyklými postupy zavést minimální mzdu přiměřenou jejich konkrétní socioekonomické situaci. Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce přístupné všem a měly by rovněž zavést účinná opatření proti diskriminaci.
Je třeba zajistit mobilitu pracovníků jako jejich základní právo a možnost svobodné volby s cílem plně využít potenciál evropského trhu práce, včetně posílení přenositelnosti důchodových nároků, účinného uznávání kvalifikací a dovedností a odstranění byrokracie a dalších současných překážek. Členské státy by zároveň měly řešit problém jazykových bariér zlepšením systémů vzdělávání v této oblasti. Členské státy by rovněž měly náležitě využívat síť EURES s cílem stimulovat mobilitu pracovníků. Investice do regionů zažívajících odchod pracovních sil by měly být podporovány, aby zmírnily odliv mozků a povzbudily mobilní pracovníky k návratu.
Hlavní směr 8: Zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních
Členské státy by měly jako prioritu stanovit přístup k péči a dostupnému kvalitnímu předškolnímu vzdělávání, jelikož oba tyto prvky představují důležitá podpůrná opatření pro aktéry na trhu práce a přispívají k celkovému zvyšování míry zaměstnanosti, přičemž zároveň pomáhají jednotlivcům při plnění jejich povinností. Členské státy by měly zavést komplexní politiky a investice, které jsou potřebné za účelem posílení podpory rodin a rodičů a opatření umožňujících rodičům sladění pracovního a soukromého života, což přispěje k zamezení předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení příležitostí mladých lidí na trhu práce.
Hlavní směr 9: Zajištění sociální spravedlnosti, boj s chudobou a prosazování rovných příležitostí
Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zlepšit své systémy sociální ochrany tím, že zabezpečí základní úroveň poskytování účinné, účelné a udržitelné ochrany ve všech fázích života jednotlivce a přitom zajistí důstojný život, solidaritu, přístup k sociální ochraně, plné dodržování sociálních práv, spravedlnost a řešení nerovností a zaručí začleňování v zájmu vymýcení chudoby, a to obzvláště u osob, které jsou vyloučeny z trhu práce, a u ohroženějších skupin. Sociální politiky je třeba zjednodušit, lépe zaměřit, dodat jim ambicióznější rozměr a doplnit dostupnou a kvalitní péčí o děti a vzděláním, účinnou odbornou přípravou a pomocí v pracovních záležitostech, příspěvky na bydlení a všem dostupnou zdravotní péčí vysoké kvality, přístupem k základním službám, jako jsou bankovní účty a internet, a je třeba přijímat opatření na prevenci předčasného ukončování školní docházky a boj proti krajním podobám chudoby, sociálnímu vyloučení a v obecnější rovině proti všem formám chudoby. Obzvláště je třeba rázně řešit problém dětské chudoby.
Za tímto účelem by se měly používat různé nástroje, které se budou navzájem doplňovat, včetně aktivace pracovní síly, podpůrných služeb a podpory příjmů zaměřených na individuální potřeby. V tomto ohledu určí každý členský stát v souladu s obvyklými vnitrostátními postupy a s ohledem na svou konkrétní socioekonomickou situaci výši minimálního příjmu. Systémy sociální ochrany by měly být koncipovány tak, aby usnadňovaly přístup, zahrnovaly na nediskriminačním základě všechny osoby, podporovaly investice do lidského kapitálu a pomáhaly bránit chudobě, snižovat ji a chránit před ní a sociálním vyloučením, jakož i před jinými riziky, jako jsou zdravotní potíže nebo ztráta zaměstnání. Zvláštní pozornost by měla být věnována dětem, které trpí chudobou v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti svých rodičů.
Důchodové systémy by měly být strukturovány tak, aby posílením různých důchodových režimů v zájmu zajištění důstojného důchodového příjmu, který bude minimálně nad hranicí chudoby, byla zajištěna jejich udržitelnost, bezpečnost a dostatečnost pro ženy i muže. Důchodové systémy by měly zajistit konsolidaci, další rozvoj a zlepšení tří pilířů systémů důchodového spoření. Přizpůsobení věku odchodu do důchodu střední délce života je jediný způsob, jak čelit výzvám, jež představuje stárnutí. V reformách důchodových systémů by se měly mimo jiné odrážet i tendence vývoje na trhu práce, porodnost, demografická situace, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti. Nejlepší cestou, jak řešit problém stárnutí, je navýšit celkovou míru zaměstnanosti, přičemž se bude mimo jiné vycházet ze sociálních investic do aktivního stárnutí.
Členské státy by měly zlepšit kvalitu, finanční dostupnost, přístupnost, efektivnost a účinnost systémů zdravotní a dlouhodobé péče a sociálních služeb spolu s důstojnými pracovními podmínkami v dotčených odvětvích, a současně zachovat finanční udržitelnost těchto systémů prostřednictvím zlepšení solidárního financování.
Členské státy by měly plně využít Evropský sociální fond a podporu z dalších fondů Unie za účelem boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci, zlepšení přístupnosti pro lidi se zdravotním postižením, a to v zájmu prosazování rovnosti mezi muži a ženami a zkvalitnění veřejné správy.
Hlavními cíli strategie Evropa 2020, na jejichž základě členské státy stanoví s ohledem na svou příslušnou výchozí pozici a specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je zvýšení zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let do roku 2020 na 75 %; snížení míry předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 %; zvýšení podílu osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % a podpora sociální začleňování, zejména prostřednictvím omezování chudoby, a to s úmyslem snížit počet lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením1a nejméně o 20 milionů.
______________
1a Toto obyvatelstvo se definuje jako počet osob, které jsou ohroženy chudobou a vyloučením podle tří ukazatelů (ohrožení chudobou, materiální deprivace, domácnost bez zaměstnané osoby), což členským státům umožňuje stanovit si své vnitrostátní cíle na základě nejvhodnějších ukazatelů a s ohledem na své vnitrostátní podmínky a priority.
Klíčové cíle 17. konference smluvních stran Úmluvy CITES v Johannesburgu
460k
57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o klíčových cílech EU na 17. konferenci smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která se bude konat ve dnech 24. září až 5. října 2016 v Johannesburgu (JAR) (2016/2664(RSP))
– s ohledem na závažný úbytek biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku, který představuje šesté velké vymírání druhů;
– s ohledem na úlohu lesů a tropických lesů, které jsou největším světovým zásobníkem biologické rozmanitosti suchozemských živočichů a rostlin a hlavním přirozeným prostředím pro volně žijící faunu a floru a pro původní obyvatelstvo;
– s ohledem na nadcházející 17. konferenci smluvních stran (CoP 17) Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která se bude konat ve dnech 24. září až 5. října 2016 v Johannesburgu (JAR),
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 69/314 o boji proti nezákonnému obchodu s volně žijícími druhy přijatou dne 30. července 2015,
– s ohledem na otázky předložené Radě a Komisi o klíčových cílech konference smluvních stran úmluvy CITES v jihoafrickém Johannesburgu, která se bude konat ve dnech 24. září až 5. října 2016 (O-000088/2016 – B8-0711/2016 a O-000089/2016 – B8-0712/2016),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že CITES je v současné době nejrozsáhlejší celosvětovou dohodou o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, k níž připojilo svůj podpis 181 smluvních stran, včetně EU a jejích 28 členských států;
B. vzhledem k tomu, že cílem této úmluvy je zajistit, aby mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami nepředstavoval hrozbu pro jejich přežití ve volné přírodě;
C. vzhledem k tomu, že podle Červeného seznamu ohrožených druhů Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) hrozí vyhubení více než 23 000 druhů, které představují asi 30 % z celkového počtu 79 837 druhů, jež IUCN hodnotil;
D. vzhledem k tomu, že v tropických deštných lesích žije 50 až 80 % suchozemských druhů zvířat a rostlin; vzhledem k tomu, že dnes je toto prostředí zvláště ohroženo, a to i komercializací druhů, zejména využíváním tropických dřev a půdního podloží; vzhledem k tomu, že odlesňování a nezákonný prodej dřeva mají katastrofální dopad na zachování lesní flory a fauny;
E. vzhledem k tomu, že intenzivní rybolov, komerční lov a neomezené využívání mikroorganismů a zdrojů nacházejících se pod mořským dnem poškozují biologickou rozmanitost moří;
F. vzhledem k tomu, že mnoho druhů, které jsou předmětem trofejního lovu, trpí významným poklesem množství volně žijících zvířat; vzhledem k tomu, že členské státy EU přiznaly, že za desetileté období bylo dovezeno téměř 117 000 exemplářů volně žijících živočišných druhů uvedených v přílohách CITES jako lovecké trofeje;
G. vzhledem k tomu, že nezákonné obchodování s volně žijícími druhy se stalo organizovanou mezinárodní trestnou činností, jež má obzvláště negativní dopad na biologickou rozmanitost a způsob obživy místních populací, jelikož stojí v cestě jejich zákonnému příjmu a vytváří nejistotu a nestabilitu;
H. vzhledem k tomu, že obchodování s volně žijícími druhy se stalo čtvrtým největším černým trhem po trzích s drogami, lidmi a zbraněmi; vzhledem k tomu, že internet hraje klíčovou úlohu, neboť usnadňuje obchodování s volně žijícími druhy; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny používají výše uvedený obchod k financování svých operací; vzhledem k tomu, že trestné činy v oblasti obchodování s volně žijícími druhy nejsou dostatečně přísně trestány;
I. vzhledem k tomu, že korupce hraje ústřední úlohu v nezákonném obchodování s volně žijícími druhy hraje ústřední úlohu korupce;
J. vzhledem k tomu, že z důkazů vyplývá, že zvířata odchycená ve volné přírodě jsou podvodně legalizována využíváním povolení CITES a prohlášení o odchovu v zajetí;
K. vzhledem k tomu, že EU je významným tranzitním a cílovým trhem pro nezákonný obchod s volně žijícími druhy, především pokud jde o obchod s ptáky, želvami, plazy a rostlinnými druhy(1) uvedenými v přílohách úmluvy CITES;
L. vzhledem k tomu, že stále větší množství nezákonně obchodovaných exotických druhů je v Evropě a po celém světě drženo jako zvířata v zájmovém chovu; vzhledem k tomu, že útěk těchto zvířat může vést k jejich nekontrolovanému rozšíření, které by mělo vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a bezpečnost;
M. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy poskytují úmluvě CITES podstatnou finanční a logistickou podporu a podporují boj proti nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy v mnoha třetích zemích;
N. vzhledem k tomu, že druhy zahrnuté v úmluvě CITES jsou uvedeny v přílohách podle statutu ochrany a úrovně mezinárodního obchodu, přičemž příloha I obsahuje druhy ohrožené vyhynutím, jejichž komerční obchodování je zakázáno, a příloha II obsahuje druhy, jejichž obchodování musí být kontrolováno, aby nebyly používány pro účely neslučitelné s jejich přežitím;
O. vzhledem k tomu, že druhy uvedené v příloze I úmluvy CITES jsou přísně chráněny a obchod s druhy uvedenými v této příloze je zakázán; vzhledem k tomu, že jakékoli povolení prodeje zabavených exemplářů či produktů (například slonoviny, tygřích produktů nebo nosorožčích rohů) by znamenalo maření cíle úmluvy CITES;
P. vzhledem k tomu, že je velmi důležité vynaložit úsilí o větší transparentnost rozhodovacího procesu;
1. vítá přistoupení EU k úmluvě CITES; považuje toto přistoupení za zásadní krok pro zajištění toho, aby EU mohla nadále sledovat širší cíle své environmentální politiky a regulaci mezinárodního obchodu s ohroženými druhy divoce žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a prosazovat politiky udržitelného rozvoje v rámci agendy OSN 2030;
2. vítá především skutečnost, že se EU poprvé účastní jako smluvní strana, a vyjadřuje podporu návrhům, které EU a její členské státy učinily, především navrhovaným usnesením o korupci a loveckých trofejích, dále rozšíření ochrany, kterou úmluva CITES představuje, na několik druhů dovážených do EU, především jako zvířata v zájmovém chovu, a navrhovaným změnám usnesení 13.7 (revidováno na 14. konferenci smluvních stran) o kontrole obchodu s exempláři osobního nebo rodinného charakteru;
3. zdůrazňuje skutečnost, že přistoupení Evropské unie k úmluvě CITES vyjasnilo právní postavení Evropské unie v rámci úmluvy CITES vůči třetím zemím této úmluvy; je přesvědčen, že je to logický a nezbytný krok, který zajistí, aby Evropská unie byla plně schopna sledovat své cíle v rámci své environmentální politiky; připomíná, že přistoupení umožňuje Komisi, aby jménem Evropské unie vyjadřovala celkový postoj EU v záležitostech úmluvy CITES a hrála zásadní úlohu v jednáních během konference smluvních stran;
4. zdůrazňuje, že Evropská unie se stala smluvní stranou úmluvy CITES v roce 2015 a že bude na konferenci smluvních stran úmluvy CITES hlasovat 28 hlasy o záležitostech, které jsou v pravomoci EU; v tomto ohledu podporuje změny jednacího řádu konference smluvních stran, které odrážejí znění úmluvy CITES, pokud jde o hlasování regionálních organizací pro hospodářskou integraci, a které by byly v souladu s tím, co je již po mnoho let součástí jiných mezinárodních dohod, a vznáší námitky proti tomu, aby hlasy Evropské unie byly vypočteny na základě počtu členských států, které jsou řádně akreditovány na zasedání v okamžiku, kdy dojde k hlasování;
5. vítá nedávno přijatý akční plán EU proti nezákonnému obchodu s volně žijícími druhy, který je zaměřen na předcházení takovému obchodování tím, že se zabývá jeho hlavními příčinami, zlepšuje provádění a prosazování stávajících pravidel a účinněji bojuje proti organizované trestné činnosti v oblasti volně žijících druhů; vítá, že akční plán zahrnuje kapitolu o posílení globálního partnerství zdrojových, spotřebitelských a tranzitních zemí v boji proti obchodu s volně žijícími druhy; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby přijaly a prováděly posílený akční plán, který bude vypovídat o pevném odhodlání Evropanů bojovat proti obchodování s volně žijícími druhy;
6. podporuje iniciativu Komise a členských států týkající se dohody o globálních zásadách trofejního lovu v rámci úmluvy CITES s cílem lépe kontrolovat na mezinárodní úrovni udržitelný původ loveckých trofejí druhů uvedených v přílohách I nebo II;
7. vyzývá EU a její členské státy, aby se držely zásady obezřetnosti s ohledem na ochranu druhů při přijímání veškerých rozhodnutí o pracovních dokumentech a podávání návrhů (jak je stanoveno v usnesení CITES Conf. 9.24 (Rev. CoP16)), zejména v souvislosti s dovozem loveckých trofejí druhů uvedených v úmluvě CITES, a vzaly především v úvahu zásadu „uživatel platí“, zásadu preventivních opatření a ekosystémový přístup; dále vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily odstranění výjimek z povolení na všechny lovecké trofeje u druhů uvedených v úmluvě CITES;
8. požaduje, aby všechna rozhodnutí 17. konference smluvních stran úmluvy CITES byla založena na vědě, pečlivé analýze a nestranných konzultacích se všemi dotčenými státy a aby jich bylo dosaženo ve spolupráci s místními komunitami; zdůrazňuje, že veškeré předpisy v oblasti volně žijících druhů by měly podněcovat zapojení venkovského obyvatelstva do ochrany přírody a propojit jejich prospěch se stavem biologické rozmanitosti;
9. vyzývá smluvní strany úmluvy CITES, aby posílily spolupráci, koordinaci a synergie mezi úmluvami v oblasti biologické rozmanitosti na všech příslušných úrovních;
10. vyzývá členské státy, aby zajistily spolupráci, koordinaci a neprodlenou výměnu informací mezi všemi příslušnými subjekty zapojenými do provádění úmluvy CITES, zejména celními orgány, policií, pohraničními veterinárními a fytosanitárními inspekčními službami a dalšími orgány;
11. vybízí EU a její členské státy, aby propagovaly a podporovaly iniciativy na zvýšení ochrany proti dopadu mezinárodního obchodu s druhy, u nichž Evropská unie představuje významný tranzitní nebo konečný trh;
12. má obavy, že pokud jde o obchodování s jednotlivými druhy a z nich pocházejícími produkty, je hranice mezi zákonným a nezákonným obchodem velmi tenká a že vzhledem ke kumulativním účinkům lidské činnosti a globálního oteplování je dnes většina volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ohrožena vyhynutím;
13. naléhavě žádá EU, aby přijala právní předpisy s cílem omezit nezákonný obchod tím, že dovoz, vývoz, prodej, nabývání nebo nákup volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin získávaných, vlastněných, přepravovaných nebo prodávaných v rozporu s právními předpisy země původu nebo tranzitu bude považován za nezákonný;
14. zavazuje se zejména intenzivně vybízet členské státy: aby zakázaly vývoz surové slonoviny, jak to již dělá Německo, Švédsko, Spojené království a některé státy USA; aby zvýšily ostražitost, pokud jde o marketingové certifikáty na jejich území; aby zefektivnily boj proti podvodům, zejména na hranicích; aby zahájily likvidaci ilegální slonoviny; aby zvýšily pokuty za nezákonné obchodování s chráněnými druhy (konkrétně se slony, nosorožci, tygry, primáty a různými druhy tropických dřev);
15. pokud jde o články III, IV a V úmluvy, vybízí EU a její členské státy a širší smluvní strany úmluvy CITES, aby propagovaly a podporovaly iniciativy na zlepšení životních podmínek živých zvířat uvedených v úmluvě CITES, s nimiž se obchoduje; tyto iniciativy zahrnují mechanismy, které by zajistily, aby zvířata byla „připravena a přepravována tak, aby bylo minimalizováno riziko poranění, poškození zdraví nebo krutého zacházení“, aby místa určení byla „náležitě vybavena pro ubytování a péči o tato zvířata“ a aby zabavování živých exemplářů bylo prováděno způsobem, který řádně zohledňuje jejich dobré životní podmínky;
16. je znepokojen dopadem, který by „spekulace s vyhubením“, tj. nakupování produktů v naději, že dotyčné druhy budou brzy vyhubeny, mohly mít na ochranu ohrožených druhů; vyzývá smluvní strany a sekretariát úmluvy CITES, aby provedly další výzkum, zda to umožňují nově se objevující finanční produkty a technologie, např. bitcoin;
17. uznává, že pozorovatelé úmluvy CITES hrají důležitou roli při poskytování odborných znalostí, co se týče druhů i obchodu, a při podněcování smluvních stran k tomu, aby vytvářely kapacity;
Transparentnost rozhodovacího procesu
18. je toho názoru, že transparentnost rozhodovacího procesu v mezinárodních institucích ochrany životního prostředí je klíčovým prvkem jejich účinného fungování; vítá veškeré dobrovolné i procesní úsilí o zvýšení transparentnosti při uplatňování úmluvy CITES; naprosto nesouhlasí s tím, aby se v rámci úmluvy CITES používalo tajné hlasování jako obecný postup;
19. vítá rozhodnutí přijmout požadavek, aby členové výborů pro zvířata a rostliny předkládali prohlášení o jakémkoli střetu zájmů, jež bylo učiněno na 16. konferenci smluvních stran; uznává však, že tento požadavek se zakládá pouze na tom, jak se členové výboru sami ohodnotí; vyjadřuje politování nad tím, že členové výborů žádná prohlášení o střetu finančních zájmů dosud nepředložili;
20. naléhavě vyzývá sekretariát úmluvy CITES, aby prověřil možnost případně ustavit nezávislou revizní komisi či rozšířit mandát stálého výboru o nezávislý revizní panel, aby tak vznikla záruka pro dohled v souvislosti s ustanovením o střetu zájmů;
21. považuje transparentnost za nezbytnou pro jakýkoli postup financování i za předpoklad řádné veřejné správy, a podporuje proto usnesení, které EU navrhuje, pokud jde o „projekt sponzorovaných delegátů“(2);
Předkládání zpráv
22. domnívá se, že sledovatelnost je pro zákonný a udržitelný obchod zásadní, ať už pro komerční účely či nikoli, a je rovněž důležitá pro úsilí EU v boji proti korupci a nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy a pytláctví považovanými za čtvrtý největší nezákonný trh na světě; v této souvislosti podtrhuje nutnost toho, aby všechny smluvní strany používaly systém elektronických povolení, který by měl být transparentní a společný pro všechny smluvní strany; uznává však, že některé smluvní strany s tím mají technické potíže, a vyzývá k poskytování podpory budování kapacit s cílem umožnit všem smluvním stranám zavést systém elektronických povolení;
23. vítá rozhodnutí přijaté na 16. konferenci smluvních stran, aby smluvní strany úmluvy CITES podávaly pravidelné zprávy o nezákonném obchodu; považuje nový formát výroční zprávy o nezákonném obchodu, který je uveden v oznámení CITES č. 2016/007, za významný krok směrem k rozvoji lepšího pochopení nezákonného obchodování s volně žijícími druhy a vybízí všechny smluvní strany úmluvy CITES, aby používaly předepsaný formát a pečlivě a pravidelně informovaly o nezákonném obchodu;
24. vítá iniciativy soukromého sektoru, jako např. iniciativu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců v oblasti elektronické podpory multimodální nákladní dopravy (e-Freight) v letecké nákladní dopravě; považuje rozšíření takových iniciativ v oblasti sledovatelnosti, především v dopravním odvětví, za důležitý nástroj získávání informací;
25. zdůrazňuje význam postupu vydávání povolení pro účinný sběr údajů, a tudíž i klíčovou úlohu správních orgánů; opakuje, že orgány vystavující povolení musí být nezávislé, a sice v souladu s článkem VI úmluvy CITES;
Nezákonné obchodování s volně žijícími druhy a korupce
26. upozorňuje na případy korupce, kdy aktéři v orgánu vydávajícím povolení vydávají záměrně falešná povolení; vyzývá sekretariát a stálý výbor úmluvy CITES, aby se přednostně a naléhavě zabývaly těmito případy;
27. zdůrazňuje, že korupci lze odhalit v jakékoli fázi řetězce nezákonného obchodování s volně žijícími druhy; její dopad sahá od zemí původu přes země tranzitu až po cílové země, což podrývá účinnost, řádné provádění a výsledný úspěch úmluvy CITES; domnívá se proto, že silná a efektivní protikorupční opatření jsou v boji proti nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy zásadní;
28. je vážně znepokojen záměrně nesprávným používáním zdrojových kódů při nezákonném obchodování se zvířaty odchycenými ve volné přírodě prostřednictvím podvodného využívání kódů, jež označují druhy odchované v zajetí, pro druhy chráněné úmluvou CITES; vyzývá 17. konferenci smluvních stran, aby zavedla spolehlivý systém pro zaznamenávání, monitorování a certifikaci obchodu se zvířaty chovanými na farmách či v zajetí, a to jak v zemích původu, tak v EU, aby se zamezilo tomuto zneužívání;
29. naléhavě vyzývá smluvní strany úmluvy CITES, aby vypracovaly další pokyny a podpořily rozvoj dalších technik a metodik k rozlišení mezi druhy, které pocházejí z chovu v zajetí, a zvířaty, která pocházejí z volné přírody;
30. odsuzuje vysoký stupeň nezákonné aktivity, kterou vyvíjejí organizované zločinecké skupiny a sítě porušující úmluvu, přičemž k usnadnění nezákonného obchodování s volně žijícími druhy často využívají korupce a maří úsilí o prosazování práva;
31. naléhavě vyzývá smluvní strany, které se dosud nestaly signatáři či neratifikovaly Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu či Úmluvu OSN proti korupci, aby tak bezodkladně učinily;
32. vítá mezinárodní závazek v rámci rezoluce Valného shromáždění OSN č. 69/314 (červenec 2015), která se mj. zabývá bojem proti korupci (článek 10)(3);
33. podporuje iniciativy EU a členských států požadující větší úsilí v globálním boji proti korupci na základě úmluvy CITES; naléhavě vyzývá smluvní strany úmluvy CITES, aby podpořily návrh usnesení proti činnostem napomáhajícím korupci, jejichž provádění porušuje úmluvu, kterou předložila EU;
Prosazování úmluvy
34. žádá včasné a důsledné využívání sankcí ze strany úmluvy CITES proti smluvním stranám, které neplní klíčové body úmluvy, a vyzývá především EU a její členské státy, aby využily dostupné mechanismy a přiměly smluvní strany k dodržování úmluvy CITES i jiných mezinárodních dohod, které jsou zaměřeny na ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a biologické rozmanitosti;
35. zdůrazňuje význam společné mezinárodní spolupráce všech aktérů, kteří se podílejí na prosazování úmluvy, aby se tak zvýšily kapacity pro prosazování právních předpisů na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni; vítá přispění těchto aktérů a vyzývá je k ještě intenzívnějšímu zapojení; poukazuje na význam zřízení specializovaných úřadů státních zástupců a policejních oddílů pro účinnější boj proti nezákonnému obchodování s volně žijícími druhy; zdůrazňuje význam společných mezinárodních operací donucovacích orgánů v rámci Mezinárodního sdružení pro boj proti trestné činnosti poškozující volně žijící druhy (ICCWC)(4), gratuluje v tomto ohledu k úspěšné operaci COBRA III(5); vítá, že EU sdružení ICCWC podporuje;
36. konstatuje nárůst nezákonného obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a produkty z nich na internetu a vyzývá smluvní strany úmluvy CITES, aby úzce spolupracovaly s orgány prosazujícími právo a potírajícími počítačovou kriminalitu a s Mezinárodním sdružením pro boj proti nelegálnímu obchodování s volně žijícími druhy (International Consortium on Combating Wildlife Crime) s cílem vymezovat osvědčené postupy a vzorová domácí opatření pro boj proti nezákonnému obchodu na internetu;
37. vyzývá smluvní strany, aby přijímaly a prováděly jasné a účinné politiky s cílem odrazovat od spotřeby produktů pocházejících ze zranitelných volně žijících druhů, aby zvyšovaly povědomí spotřebitelů o dopadu spotřeby produktů z divoce žijících druhů a aby informovaly o nebezpečí, které představují nezákonné sítě v rámci tohoto nelegálního obchodu;
38. vyzývá smluvní strany, aby podporovaly rozvoj živobytí pro místní komunity žijící v bezprostřední blízkosti dotyčných volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a zapojily tyto komunity do boje proti pytláctví a do poskytování informací o dopadech obchodování s těmi druhy živočichů a rostlin, jimž hrozí vyhynutí;
39. žádá, aby se pokračovalo v mezinárodním úsilí s cílem umožnit dlouhodobé budování kapacit, zlepšit výměnu informací a zpráv a koordinovat úsilí při prosazování úmluvy ze strany vládních orgánů;
40. vyzývá smluvní strany, aby zajistily účinné stíhání osob, které se dopustí trestných činů souvisejících s volně žijícími druhy, a aby se postaraly o to, aby tyto osoby byly trestány úměrně závažnosti svých činů;
Financování
41. poukazuje na potřebu zvýšit objem finančních prostředků poskytovaných na zachování volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin i na programy budování kapacit;
42. zdůrazňuje, že je třeba poskytnou sekretariátu úmluvy CITES přiměřené zdroje, zejména s ohledem na jeho zvýšenou odpovědnost a dodatečnou pracovní zátěž; dále zdůrazňuje, že je nezbytné včas odevzdávat slíbené finanční příspěvky smluvních stran úmluvy CITES;
43. vybízí smluvní strany, aby zvážily navýšení hlavního rozpočtu úmluvy CITES, aby odrážel inflaci a zajišťoval řádné fungování úmluvy CITES;
44. nabádá k rozšíření financování programů, jejichž účelem je vytváření kapacit v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v dalších oblastech rámce úmluvy CITES, a také přímého financování, aby se tak napomohlo provádění úmluvy;
45. vítá financování, které EU úmluvě CITES poskytuje prostřednictvím Evropského rozvojového fondu, a vybízí EU, aby zajistila cílenou finanční podporu a i dlouhodobě podporovala konkrétní a cílenou finanční pomoc;
Změny příloh úmluvy CITES
46. vyslovuje rozhodnou podporu návrhům, které předložila EU a její členské státy;
47. naléhavě vyzývá smluvní strany úmluvy CITES a všechny účastníky 17. konference, aby dodržovali kritéria stanovená v úmluvě pro zařazení druhů do příloh a uplatňovali obezřetnostní přístup s cílem účinně zajistit vysokou úroveň ochrany ohrožených druhů; konstatuje, že důvěryhodnost úmluvy CITES závisí na schopnosti měnit seznamy v reakci na negativní i pozitivní trendy, a proto vítá možnost přeřazovat druhy na seznamech pouze v případě, že je to na základě uznávaných vědeckých kritérií vhodné, což svědčí o řádném fungování seznamů úmluvy CITES;
Slon africký a obchod se slonovinou
48. konstatuje, že vzhledem ke dvojnásobnému nárůstu nezákonného zabíjení a ztrojnásobení množství slonoviny zabavené za poslední desetiletí je krize, které čelí afričtí sloni (Loxondonta africana) v důsledku pytláctví a obchodování se slonovinou zničující, vede k poklesu populace v celé Africe a ohrožuje živobytí milionů lidí, neboť nezákonný obchod se slonovinou poškozuje hospodářský rozvoj, podporuje organizovanou trestnou činnost, podněcuje korupci, rozdmychává konflikty a ohrožuje regionální a celostátní bezpečnost tím, že zásobuje místní ozbrojené skupiny finančními prostředky; naléhavě proto žádá EU a její členské státy, aby podporovaly návrhy, které by posílily ochranu afrických slonů a omezily nezákonný obchod se slonovinou;
49. vítá návrh, který předložily Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Keňa, Libérie, Niger, Nigérie, Senegal, Srí Lanka a Uganda a schválila African Elephant Coalition, která se snaží zanést všechny africké populace slonů do přílohy I, což by zjednodušilo uplatňování zákazu mezinárodního obchodu se slonovinou a vyslalo světu jasný signál o celosvětovém odhodlání zabránit vyhynutí afrických slonů;
50. vyzývá EU a všechny smluvní strany, aby zachovaly nynější moratorium, a postavily se tak proti návrhům na obchod se slonovinou, jež předložila Namibie a Zimbabwe, které se snaží odstranit omezení obchodu spojená s anotacemi k seznamu populací slonů těchto smluvních stran v příloze II;
51. konstatuje, že pokusy úmluvy CITES omezit pytláctví a nezákonný obchod tím, že bude povolen legální prodej slonoviny, nebyly úspěšné a že nezákonný obchod se slonovinou výrazně narostl; vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí dotčených smluvních stran v rámci procesu National Ivory Action Plan (národního akčního plánu týkajícího se slonoviny); podporuje opatření na řízení a zničení zásob slonoviny;
52. připomíná výzvu uvedenou ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2014 o trestné činnosti týkající se obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy(6), která vyzývá všech 28 členských států, aby zavedly moratoria na veškerý komerční dovoz, vývoz a vnitrostátní prodej a nákup klů a produktů ze surové i opracované slonoviny, dokud u divoce žijících populací slonů nepomine hrozba pytláctví; konstatuje, že Německo, Francie, Nizozemsko, Spojené království, Rakousko, Švédsko, Česká republika, Slovensko a Dánsko již rozhodly o tom, že nebudou udělovat žádná vývozní povolení pro „surovou“ slonovinu z doby před úmluvou; vybízí proto EU a její členské státy, aby uvalily zákaz na vývoz a dovoz slonoviny a zakázaly veškerý komerční prodej a nákup slonoviny v EU;
Nosorožec tuponosý
53. lituje, že Svazijsko podalo návrh na legalizaci nosorožčích rohů pocházejících z populace nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum simum), který by usnadnil legalizaci nosorožčích rohů získaných pytláky v rámci legálního obchodu, což by mařilo stávající úsilí o omezení poptávky a vnitrostátní zákazy obchodování na spotřebitelských trzích a mohlo by podpořit pytláctví zaměřené na populace nosorožců v Africe a v Asii; naléhavě žádá EU a všechny smluvní strany, aby se postavily proti tomuto návrhu, a žádá tedy i Svazijsko, aby svůj návrh stáhlo;
Lev pustinný
54. konstatuje, že ačkoli populace lvů pustinných (Panthera leo) zažila za posledních 21 let dramatický pokles o 43 % a v nedávné době byla ve 12 afrických státech vyhubena, mezinárodní obchod s produkty ze lvů se významně zvýšil; naléhavě žádá EU a smluvní strany, aby podpořily návrh Nigeru, Čadu, Pobřeží slonoviny, Gabonu, Guiney, Mali, Mauritánie, Nigérie, Rwandy a Toga na přeřazení všech populací lvů pustinných do přílohy I úmluvy CITES;
Luskouni
55. konstatuje, že luskouni jsou savci, s nimiž se na světě nejvíce nezákonně obchoduje, a to jak pro maso, tak pro jejich šupiny, které jsou používány v tradiční medicíně, což vede k tomu, že všem osmi druhům luskounů (Manis crassicaudata, M. tetradactyla, M. tricuspis, M. gigantea, M. temminckii, M. javanica, M. pentadactyla, M. culionensis) hrozí vyhynutí; vítá tudíž různé návrhy na přeřazení všech asijských a afrických druhů luskounů do přílohy I úmluvy CITES;
Tygři a další velké asijské kočkovité šelmy
56. naléhavě žádá EU a všechny smluvní strany, aby podpořily přijetí rozhodnutí navržených stálým výborem CITES, která stanoví přísné podmínky pro chov tygrů a obchodování s tygry odchovanými v zajetí a s tygřími produkty, a návrhu předloženého Indií, který vyzývá smluvní strany, aby sdílely fotografie zabavených exemplářů tygrů a produktů, což by donucujícím orgánům pomohlo při identifikaci jednotlivých tygrů podle jejich jedinečného vzoru z pruhů; vyzývá EU, aby zvážila poskytnutí finančních prostředků na provádění těchto rozhodnutí, a vyzývá k tomu, aby 17. konference úmluvy CITES rozhodla o ukončení obchodu s částmi těl a produkty z tygrů odchovaných v zajetí;
Trh se zvířaty v zájmovém chovu
57. konstatuje, že trh s exotickými zvířaty v zájmovém chovu se v mezinárodním měřítku i v EU rozšiřuje a že bylo předloženo velké množství návrhů na zařazení plazů, obojživelníků, ptáků, ryb a savců, kteří jsou ohroženi mezinárodním obchodováním na trhu se zvířaty v zájmovém chovu, na seznamy; vyzývá všechny smluvní strany, aby podpořily tyto návrhy, a zajistily tak lepší ochranu těmto ohroženým druhům před zneužíváním na trhu se zvířaty v zájmovém chovu;
58. vyzývá členské státy EU, aby vypracovaly pozitivní seznam exotických zvířat, která mohou být držena jako zvířata v zájmovém chovu;
Orlí dřevo („agarwood“) a palisandr
59. uznává, že nezákonná těžba dřeva je jedním z nejdestruktivnějších zločinů dopadajících na volně žijící druhy, neboť ohrožuje nejen jednotlivé druhy, ale celá stanoviště, a že poptávka po palisandru (Dalbergia spp.) pro asijské trhy se i nadále zvyšuje; naléhavě žádá EU a všechny smluvní strany, aby podpořily návrh Argentiny, Brazílie, Guatemaly a Keni na zařazení rodu Dalbergia do přílohy II úmluvy CITES, s výjimkou druhů zařazených do přílohy I, neboť se jedná o velmi důležitý příspěvek k úsilí o zastavení neudržitelného obchodu s palisandrem;
60. konstatuje, že stávající výjimky z požadavků úmluvy CITES by mohly umožnit vývoz prášku z orlího dřeva (Aquilaria spp. a Gyrinops spp.) v podobě odsátého prachu a dalších produktů zabalených pro maloobchodní prodej před vývozem, a vyhnout se tak dovozním předpisům; vyzývá proto EU a všechny smluvní strany, aby podpořily návrh USA na změnu anotace s cílem zaplnit mezery v předpisech pro obchod s tímto velmi cenným aromatickým dřevem;
Jiné druhy
61. naléhavě žádá EU a všechny smluvní strany:
–
aby podpořily návrh Peru na změnu anotace k příloze II pro vikuňu (Vicugna vicugna), neboť tak budou konsolidovány požadavky na mezinárodní obchod s tímto druhem;
–
aby podpořily zařazení loděnky hlubinné (Nautilidae spp.) do přílohy II, jak navrhují Fidži, Indie, Palau a USA, vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod se schránkami loděnek hlubinných jakožto se šperky a dekoracemi znamená velkou hrozbu pro tyto biologicky zranitelné druhy;
–
aby se postavily proti návrhu Kanady přeřadit sokola stěhovavého (Falco peregrinus) z přílohy I do přílohy II, neboť by to mohlo zhoršit již nyní značný ilegální obchod s tímto druhem;
62. připomíná, že parmovec skvělý (Pterapogon kauderni) figuruje na červeném seznamu ohrožených druhů zvířat Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) a že obrovská část tohoto druhu již vyhynula, včetně několika úplných populací, z důvodu pokračující vysoké poptávky po akvarijních druzích, přičemž hlavními destinacemi tohoto obchodu jsou Evropská unie a USA; vyzývá tudíž Evropskou unii a její členské státy, aby podporovaly začlenění parmovce skvělého do přílohy I, spíše než přílohy II;
63. konstatuje, že se rozšířil mezinárodní obchod s neopracovanými a opracovanými korály a že se zvýšila tržní poptávka po vzácných korálech, což ohrožuje jejich udržitelnost; naléhavě žádá Evropskou unii a všechny smluvní strany, aby podpořily přijetí zprávy o vzácných korálech v mezinárodním obchodu, kterou předložily USA;
o o o
64. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, smluvním stranám úmluvy CITES a jejímu sekretariátu.
Mezinárodní sdružení pro boj proti nelegálnímu obchodování s volně žijícími druhy, do něhož patří INTERPOL, sekretariát CITES, Světová celní organizace, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a Světová banka.
– s ohledem na článek 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) o svobodě usazování a svobodě poskytování služeb v rámci Unie,
– s ohledem na článek 101 a 102 SFEU o pravidlech hospodářské soutěže pro podniky,
– s ohledem na článek 14 SFEU,
– s ohledem na Protokol č. 26 o službách obecného zájmu SFEU,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby(1), ve znění směrnic 2002/39/ES a 2008/6/ES (dále jen „směrnice o poštovních službách“),
– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2010 o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů pro poštovní služby(2),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES(3),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES(4),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(5),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(6),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. listopadu 2015 o uplatňování směrnice o poštovních službách (COM(2015)0568) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0207),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2013 nazvané „Plán pro dokončení jednotného trhu s doručováním balíků: Budování důvěry v doručovací služby a podpora elektronického prodeje“ (COM(2013)0886),
– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. listopadu 2012 nazvanou „Integrovaný trh doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU“ (COM(2012)0698),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),
– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o integrovaném trhu doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(8),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0254/2016),
A. vzhledem k tomu, že poštovní trh zůstává hospodářskou oblastí s velkými vyhlídkami na růst a větší hospodářskou soutěž, a to i přesto, že se mezi lety 2012 a 2013 objem listovních zásilkových služeb v EU podle statistických údajů databáze Evropské komise o poštovních službách snížil v průměru o 4,85 %, což nevybočuje z poklesu objemu listovních zásilek zaznamenaného v posledních 10 letech, jenž byl převážně způsoben přechodem k elektronickým službám;
B. vzhledem k tomu, že provádění směrnice o poštovních službách pomohlo otevřít domácí trhy v oblasti listovních služeb hospodářské soutěži, avšak rozvoj byl pomalý a nevedl k vytvoření vnitřního trhu pro poštovní služby, které zůstávají sektorem, v němž ve většině členských států dominují poskytovatelé všeobecných služeb;
C. vzhledem k tomu, že odvětví poštovních služeb je trvale stimulováno využíváním informačních a komunikačních technologií, které nabízejí příležitosti k inovacím a trhu umožňují expandovat;
D. vzhledem k tomu, že noví konkurenti se zaměřují především na zákazníky z řad velkých podniků a na hustě obydlené oblasti;
E. vzhledem k tomu, že trh s doručováním balíků je velmi konkurenceschopným, inovativním a rychle rostoucím odvětvím, které mezi lety 2008 a 2011 zaznamenalo 33% růst, a vzhledem k tomu, že rozhodujícím faktorem pro růst trhu je elektronický obchod;
F. vzhledem k tomu, že široké využívání systémů dálkově řízených létajících zařízení (dronů) nabízí nový, rychlý, ekologicky šetrný a účinný způsob doručování balíků, zejména v oblastech s nízkou hustotou zalidnění a v izolovaných či odlehlých oblastech;
G. vzhledem k tomu, že spotřebitelé a malé podniky uvádějí, že problémy s doručováním balíků – především vysoké ceny – jim brání v prodeji či nákupu většího objemu zboží v jiných členských státech;
I. Všeobecná služba: posílení nezávislosti národních regulačních orgánů
1. konstatuje, že zatímco minimální normy spojené s povinností všeobecné služby (poštovní zásilky do 2 kg, poštovní balíky do 10–20 kg, doporučené a pojištěné zásilky a další služby všeobecného hospodářského zájmu, jako jsou noviny a časopisy), jež jsou v EU regulovány především zaručením základního minimálního rozsahu služeb v každé části EU, což nebrání členským státům uplatňovat vyšší standardy, zpravidla uspokojují poptávku zákazníků, některé podrobné požadavky, které nepodléhají regulaci na úrovni EU, správně stanovují národní regulační orgány, jimž byl tento úkol svěřen;
2. konstatuje, že prvořadým úkolem národních regulačních orgánů je plnit celkový cíl směrnice o poštovních službách, tj. zajistit udržitelné poskytování všeobecných služeb; vyzývá členské státy, aby podporovaly úlohu a nezávislost národních regulačních orgánů prostřednictvím vysokých odborných kvalifikačních kritérií pro zaměstnance, zaručeného spravedlivého a nediskriminačního přístupu k přípravě na pracovišti, pevného funkčního období, právní ochrany proti neodůvodněnému propuštění a vyčerpávajícího seznamu důvodů opodstatňujících propuštění (např. závažné porušení právního předpisu), neboť je třeba, aby národní regulační orgány mohly plnit své povinnosti, které jim ukládá směrnice o poštovních službách, neutrálně, transparentně a včas;
3. domnívá se, že jakékoli rozšíření úlohy národních regulačních orgánů na trhu doručování balíků podle nového nařízení by mělo řešit účelový výběr v odvětví doručování zásilek a stanovit minimální normy pro všechny provozovatele, jež zaručí spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž;
4. věří, že povinnost národních regulačních orgánů jednat nezávisle může být splněna pouze v případě, že jsou regulační funkce těchto orgánů strukturálně a funkčně odděleny od činností, které se pojí s vlastnictvím nebo kontrolou provozovatelů poštovních služeb; domnívá se, že vedoucím úředníkům národních regulačních orgánů by z důvodu předcházení střetu zájmů mělo být zakázáno pracovat pro veřejného provozovatele poštovních služeb nebo pro jiné dotčené strany po dobu nejméně šesti měsíců poté, co národní regulační orgán opustí; domnívá se, že za tímto účelem by členské státy měly přijmout legislativní ustanovení, jež umožní uložit subjektům porušujícím uvedenou povinnost sankce;
5. žádá Komisi, aby usnadnila a posílila spolupráci a koordinaci mezi národními regulačními orgány s cílem dosáhnout větší účinnosti a interoperability u přeshraničního doručování a aby prováděla dohled nad regulační činností národních regulačních orgánů, včetně poskytování všeobecných služeb, s cílem zajistit jednotný přístup k uplatňování evropského práva a harmonizaci poštovního trhu v EU;
6. připomíná, že směrnice o poštovních službách poskytuje členským státům flexibilitu nezbytnou k řešení místních zvláštností a k zajištění dlouhodobé udržitelnosti poskytování všeobecných služeb při současném uspokojování potřeb uživatelů a přizpůsobování se změnám v technickém, hospodářském a sociálním prostředí;
7. bere na vědomí potvrzení Komise, že poskytovatelé všeobecných služeb nemusí mít podle směrnice o poštovních službách žádnou zvláštní vlastnickou strukturu; domnívá se, že poskytovatelům všeobecných služeb by nemělo být bráněno v tom, aby investovali do poskytování účinných a kvalitních poštovních služeb, ani v jejich inovování;
II. Zachování všeobecných služeb a umožnění spravedlivé hospodářské soutěže: přístup, kvalita služeb a potřeby uživatelů
8. domnívá se, že převládá trend zužovat rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby; vybízí k podpoře výběru pro spotřebitele s cílem vymezit doručování listovních zásilek v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby; zdůrazňuje proto, že je důležité poskytovat kvalitní všeobecné služby za cenově dostupných podmínek, které by všem občanům zajišťovaly alespoň pět doručovacích dnů a pět dnů sběru v týdnu; konstatuje, že v zájmu zajištění dlouhodobé udržitelnosti všeobecných služeb a s ohledem na své zvláštní vnitrostátní charakteristiky a zeměpisnou situaci některé členské státy umožňují určitou míru flexibility; připomíná, že směrnice určitou míru flexibility sice povoluje, avšak vnitrostátní právní předpisy by ji neměly překračovat;
9. připomíná, že všeobecné služby se musí vyvíjet v reakci na technické, hospodářské a sociální prostředí a na potřeby uživatelů a že směrnice o poštovních službách nabízí členským státům flexibilitu nezbytnou k zohlednění místních zvláštností a zajištění dlouhodobé udržitelnosti poskytování všeobecných služeb;
10. domnívá se, že geografické pokrytí a dostupnost všeobecných služeb týkajících se dodávek balíků je možné a nutné zlepšit, zejména co se týče občanů se zdravotním postižením, osob s omezenou schopností pohybu a spotřebitelů v odlehlých oblastech; zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezbariérový přístup k poštovním službám a soulad směrnice o poštovních službách s aktem o přístupnosti;
11. konstatuje, že v důsledku poklesu objemu listovních zásilek je v mnoha členských státech poskytování všeobecných služeb stále obtížnější; uznává, že mnoho určených poskytovatelů všeobecných služeb využívá k financování těchto služeb příjmy z jiných obchodních činností, jako jsou finanční služby či doručování balíků;
12. konstatuje, že v odvětví poštovních služeb dochází k případům nekalé soutěže, a vyzývá příslušný orgán, aby každé pochybení sankcionoval;
13. vyzývá členské státy a Komisi, aby dohlížely na poskytování poštovních služeb jakožto veřejné služby s cílem zajistit, aby byla náhrada za poskytování veřejných služeb uplatňována přiměřeně, transparentně a spravedlivě;
14. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby ceny stanovené v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby byly dostupné a zajišťovaly přístup k poskytovaným službám pro všechny uživatele; připomíná, že národní regulační orgány musí jasně vymezit cenovou dostupnost listovní zásilky a členské státy mohou zachovat nebo zavést bezplatnou poštovní službu pro nevidomé a slabozraké osoby;
15. vyzývá členské státy, aby zachovaly územní a sociální soudržnost a související požadavky na kvalitu, a konstatuje, že členské státy již mohou přizpůsobovat některé konkrétní aspekty účelům pokrytí místní poptávky na základě flexibility stanovené ve směrnici 97/67/ES; uznává, že poštovní sítě a služby mají pro občany EU velký význam; vyzývá členské státy, aby v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže využívaly nástroje státní podpory pouze ve výjimečných případech, a to transparentně, nediskriminačně a vhodným způsobem, a aby případně zaručením minimálního počtu služeb na jednom přístupovém místě zajistily, že spotřebitelé budou mít přístup k poštovním službám i nadále; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby fondy náhrad byly přiměřené a postupy zadávání veřejných zakázek transparentní a spravedlivé;
16. žádá členské státy, aby pomocí podrobného sledování vývoje trhu zajistily, že otevření trhu bude i nadále přínosné pro všechny uživatele, zejména spotřebitele a malé a střední podniky; vybízí k dalšímu zlepšení rychlosti, nabídky a spolehlivosti služeb;
17. vyzývá Komisi, aby zdokonalila stávající definici všeobecných služeb tak, aby tato definice stanovila minimální zaručenou úroveň služeb pro spotřebitele, aby přizpůsobila povinnost poskytovat všeobecné služby vyvíjejícím se trhům, aby přihlížela ke změnám na trhu v jednotlivých členských státech a aby podporovala hospodářský růst a sociální soudržnost; domnívá se však, že by s ohledem na to, že každý trh má svá specifická omezení, měli mít provozovatelé v otázce organizace všeobecných služeb určitou míru flexibility; vyzývá členské státy, aby zavedly postupy udělování licencí podle platné směrnice a aby dále harmonizovaly postupy udělování licencí nebo postupy oznamování, a omezily tak neopodstatněné překážky bránící vstupu na vnitřní trh, aniž by vytvářely zbytečnou administrativní zátěž;
18. zdůrazňuje, že zavedení snadno přístupných a cenově dostupných dohodovacích postupů skýtá pro provozovatele i spotřebitele v případě sporů zajímavý potenciál pro nalezení jednoduchého a krátkodobého řešení; vybízí Komisi, aby předložila právní předpisy o právech spotřebitelů v oblasti poštovních služeb;
19. naléhavě vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních návrhů brala v úvahu digitalizaci a možnosti, které nabízí, konkrétní zvláštnosti členských států a celkový vývoj na trhu poštovních služeb a doručování balíků;
20. připomíná, že osvobození poštovních služeb od DPH musí být provedeno tak, aby narušení hospodářské soutěže mezi bývalými monopoly a novými subjekty na trhu bylo minimální, přičemž musí být zaručena dlouhodobá udržitelnost povinnosti poskytovat všeobecné služby, aby všichni poskytovatelé mohli dále poskytovat poštovní služby po celé Evropě; konstatuje, že osvobození od DPH týkající se jiných služeb, než jsou všeobecné služby, zaručené pouze stávajícímu poskytovateli je v situaci, kdy ostatní poskytovatelé služeb podléhají DPH, překážkou rozvoje hospodářské soutěže na trhu;
21. vyzývá Komisi, aby zajistila pro poskytovatele služeb společné rovné podmínky, a to jak u tradičních listovních zásilek a u rychle rostoucího segmentu doručování balíků, tak mezi zavedenými poskytovateli poštovních služeb a novými subjekty na trhu; navrhuje, aby Komise byla oprávněna posuzovat, zda zadávací řízení nepředstavují nespravedlivou zátěž;
22. vyzývá členské státy, aby si uvědomily, že bývalí zavedení poskytovatelé nesmí být oproti novým subjektům na trhu zvýhodňováni státní podporou, ale ani znevýhodňováni povinností poskytovat veřejné služby nebo svými náklady z dřívější doby;
23. považuje hospodářskou soutěž a trh za hnací sílu inovací a rozvoje služeb s přidanou hodnotou a žádá Komisi, aby přihlížela k zásadě proporcionality a hospodářského důvodu a podporovala inovace v tomto odvětví a prosazovala tak služby s přidanou hodnotou, k nimž patří sledování pohybu zásilek, místa k vyzvednutí a k předání k odeslání, možnost zvolit si čas doručení, vhodné postupy vracení zásilek a snadné nápravné prostředky; uznává vykonanou práci a realizované investice provozovatelů poštovních služeb v této oblasti;
24. vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala podporu členských států určenou na plnění povinnosti poskytovatelů poštovních služeb poskytovat všeobecné služby a jejich další náklady z dřívější doby, a to v souladu s hlavním souborem pravidel pro kontrolu státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu (rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012);
25. domnívá se, že kvalita služeb by měla být posuzována z hlediska standardů stanovených ve směrnici a měla by odrážet potřeby spotřebitelů, s cílem posílit interoperabilitu a zlepšit kvalitu služeb;
26. konstatuje, že evropští provozovatelé poštovních služeb investovali do modernizace propojenosti svých sítí a zavedli inovační a uživatelsky vstřícné služby pro spotřebitele a internetové maloobchodníky z řad malých a středních podniků, kteří využívají přeshraniční elektronický obchod; domnívá se, že tyto investice by měly být chráněny spravedlivými podmínkami přístupu;
27. znovu vyjadřuje svou podporu fóru uživatelů poštovních služeb, které v roce 2011 zřídila Komise a které má umožnit diskusi mezi uživateli, provozovateli, odbory a dalšími zainteresovanými stranami o otázkách, jako jsou spokojenost koncových uživatelů, požadavky podnikových uživatelů a jak zlepšit doručování v rámci elektronického obchodu; je toho názoru, že toto fórum je velmi užitečné a mělo by se setkávat pravidelně, aby mohlo nalézt možná řešení, jak zlepšit poštovní služby a služby doručování balíků;
III. Přeshraniční rozměr a elektronický obchod
28. žádá členské státy, aby zajistily interoperabilitu a modernizaci poštovních sítí a tam, kde existuje několik poskytovatelů všeobecných služeb, předcházely překážkám přepravy poštovních zásilek a aby malým a středním podnikům umožnily přístup k finančně přitažlivým službám v oblasti přeshraničního doručování zásilek tím, že zvýší transparentnost sazeb používaných provozovateli poštovních služeb;
29. domnívá se, že doručování balíků je velmi konkurenceschopné, inovativní a rychle rostoucí odvětví; konstatuje, že pro realizaci jednotného digitálního trhu jsou důležité cenově dostupné a spolehlivé služby doručování balíků; připomíná, že otevření tohoto odvětví hospodářské soutěži stimulovalo rozvoj služeb s přidanou hodnotou, jako jsou sledování pohybu zásilek, místa k vyzvednutí a k předání k odeslání, možnost zvolit si čas doručení a vhodné postupy vracení zásilek; proto se domnívá, že jakékoli nové právní předpisy v oblasti trhu s doručováním balíků musí být přiměřené a podložené spolehlivými ekonomickými důkazy;
30. konstatuje v tomto ohledu, že je třeba posuzovat všechny výhody, které nabízejí nové technologie, a to včetně dronů, neboť drony by mohly usnadnit doručování zásilek, zejména v řídce zalidněných, izolovaných a odlehlých oblastech, avšak současně je třeba brát ohled na bezpečnostní aspekty a environmentální udržitelnost;
31. domnívá se, že neodůvodněná regulace a zbytečná byrokracie by neměly omezovat dynamičnost vysoce konkurenčního, inovativního a rychle rostoucího trhu doručování balíků;
32. vyzývá Komisi, aby tam, kde je to nezbytné, zavedla dohled nad trhem s doručováním balíků vycházející z výkonnosti a – aniž by podkopávala pravomoci národních regulačních orgánů – aby podporovala cenovou dostupnost přeshraničních sazeb a rozpoznávala nekalé protisoutěžní a monopolní praktiky; podporuje zvýšení transparentnosti sazeb a dostupnosti služeb, zejména pro maloobchodní zákazníky a malé a střední podniky;
33. vítá návrh Komise týkající se transparentního a nediskriminačního přeshraničního přístupu ke všem síťovým prvkům, přiřazeným zařízením, příslušným službám a informačním systémům poštovních sítí pro třetí strany; domnívá se, že účinné využívání infrastruktury by mohlo přinést poskytovatelům všeobecných služeb hospodářské zisky a posílit hospodářskou soutěž v oblasti přeshraničního doručování zásilek;
34. vyzývá Komisi a členské státy, aby o trhu s doručováním balíků shromažďovaly více údajů, aby bylo možné lépe posuzovat vývoj tohoto hospodářského odvětví a jeho strukturální rozvoj;
35. zdůrazňuje význam zlepšení kvality služeb a ochrany práv spotřebitelů pro obnovení odpovídající míry důvěry spotřebitelů; má za to, že nedostatek důvěry by mohly překonat větší transparentnost v oblasti cen, možností doručení, postupů a kvality/výkonnosti (rychlost, zeměpisné pokrytí, zpoždění a vyřizování poškozených nebo ztracených zásilek) a značky důvěryhodnosti;
36. žádá členské státy a Komisi, aby zlepšily transparentnost v oblasti podmínek stanovování veřejných cen a výkonnosti služby (možnosti doručení, koncové doručení, spolehlivost), zejména pokud jde o elektronický obchod; požaduje, aby byly prováděny kontroly transparentnosti, když ceny nejsou kontrolovány hospodářskou soutěží nebo jsou nepřiměřeně vysoké; zdůrazňuje význam zmenšení rozdílů mezi domácími a přeshraničními cenami a podporuje opatření, která zvýší povědomí a schopnost spotřebitelů porovnávat strukturu domácích a přeshraničních cen; vyzývá národní regulační orgány, aby posuzovaly cenovou dostupnost na některých přeshraničních trasách a věnovaly zvláštní pozornost přílišným nesrovnalostem;
37. žádá Komisi, aby prosazovala strategii elektronického obchodu a přeshraničního doručování balíků; navrhuje usnadnění interoperability v rámci celého doručovacího řetězce a rozvoj veřejně přístupných osvědčených postupů pro internetové maloobchodníky;
38. je toho názoru, že postupy pro podávání stížností a mechanismy pro řešení sporů mají být jednoduché a účinné a mají být uplatňovány na přeshraničním základě; zdůrazňuje, že spotřebitelé a podniky mohou mít při přeshraničních transakcích prospěch ze směrnice o alternativním řešení sporů a z internetové platformy zřízené nařízením (EU) č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line; je znepokojen tím, že přestože byl lhůtou pro provedení směrnice o alternativním řešení sporů červenec 2015, transponovalo tuto směrnici dosud pouze 24 členských států, a miliony evropských občanů tak nemají k tomuto důležitému mechanismu nápravy přístup; je přesvědčen o tom, že vhodným nástrojem, jejž mohou spotřebitelé a podniky využívat při přeshraničních transakcích, by mohlo být evropské řízení o drobných nárocích; žádá, aby byly v případě potřeby zváženy další mechanismy náležitého odškodnění spotřebitelů v poštovních službách;
39. vybízí členské státy, aby podpořily snížení nákladů zlepšením interoperability postupů odesílání a sběru balíků a aby vytvořily evropské normy pro integrované systémy sledování; oceňuje pokrok, jejž odvětví dosáhlo v přeshraničním poskytování služeb spotřebitelům a malým a středním podnikům posílením interoperability a systémů sledování pohybu zásilek; vybízí k zavedení otevřených nástrojů a ukazatelů kvality služeb, pomocí nichž budou moci spotřebitelé nabídky jednotlivých poskytovatelů služeb porovnávat; vítá zmíněný pokrok, jenž potvrzuje tržní přístup, který podporuje a požaduje Parlament; podporuje vytváření platforem pro spolupráci a výměnu informací mezi doručovatelskými subjekty s cílem nabídnout spotřebitelům větší výběr možností doručení a postupů vracení zásilek;
40. vyzývá Komisi a členské státy, aby prošetřily fungování přeshraničního doručování balíků podle různých pravidel vyplývajících buď z mezinárodních obchodních dohod (např. pravidel Světové poštovní unie (UPU) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)), nebo z práva Unie (např. celního kodexu Unie), zejména pokud jde o povinnost poskytovat všeobecné služby, jež mohou být zneužívána a způsobovat narušení trhu; vybízí Evropskou unii, aby za účelem vytvoření plně integrovaného evropského poštovního odvětví podala žádost o členství ve Světové poštovní unii;
41. podporuje zásadu sestavování statistik o trhu s doručováním balíků s cílem získat jasnější představu o předních účastnících trhu, struktuře hospodářské soutěže a trendech na trhu;
IV. Sociální rozměr: zlepšení zaměstnanosti
42. vyzývá členské státy, aby všem pracovníkům v odvětví poštovních služeb zaručily důstojné pracovní podmínky, včetně požadované úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bez ohledu na velikost a druh podniku, který je zaměstnává, místo výkonu zaměstnání nebo uzavřenou smlouvu; zdůrazňuje význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláště s ohledem na demografické změny a vysokou mobilitu pracovníků v odvětví poštovních služeb; vítá spolupráci Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) s odvětvovými sociálními partnery v rámci kampaně „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“;
43. bere na vědomí, že v důsledku technologického pokroku a digitalizace se odvětví poštovních služeb v uplynulých letech výrazně změnilo a že modernizace a diverzifikace poštovních služeb má zásadní dopad na pracovní podmínky a na zaměstnanost v tomto odvětví;
44. bere na vědomí, že liberalizace poštovního odvětví v některých členských státech vedla k zásadním rozdílům v pracovních podmínkách a mzdách mezi poskytovateli všeobecných služeb a konkurenčními společnostmi poskytujícími zvláštní poštovní služby; má za to, že intenzívnější hospodářská soutěž by neměla vést k nezákonným sociálním praktikám nebo ke zhoršení pracovních podmínek;
45. konstatuje, že mají-li poštovní podniky příležitost rozvíjet a rozšiřovat svou produkci inovativně, zejména v okrajových oblastech, mělo by to vést i k podpoře zaměstnanosti;
46. konstatuje, že počet pracovníků na částečný úvazek, agenturních pracovníků a samostatně výdělečně činných osob v odvětví se zvýšil a že obecným trendem jsou flexibilnější pracovní smlouvy, které mohou v některých případech vést k nejistému zaměstnání bez odpovídající zaměstnanecké ochrany; vítá rozvoj nových modelů pracovní doby, které umožňují pracovníkům dosáhnout například lepšího sladění rodinného a pracovního života, absolvovat odbornou přípravu na pracovišti nebo jim dávají možnost pracovat na částečný úvazek; konstatuje, že nové, flexibilní pracovní smlouvy musí vyloučit potenciální rizika, jako je nadměrné zatěžování pracovníků nebo mzdová úroveň, která neodpovídá pracovnímu výkonu; zdůrazňuje proto nezbytnost flexibility trhu práce na jedné straně a nutnost hospodářské a sociální jistoty pracovníků na straně druhé; zdůrazňuje, že snižování nákladů práce zhoršováním pracovních podmínek a standardů v zaměstnání by nemělo být považováno za flexibilitu; vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly činnost zaměřenou na boj proti předstírané samostatně výdělečné činnosti v odvětví poštovních služeb; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby obecně předcházely tomu, aby měly flexibilní pracovní smlouvy negativní dopad na pracovníky;
47. vítá významnou úlohu odborů, které se v mnoha členských státech ve spolupráci s poskytovateli všeobecných služeb snaží učinit transformaci odvětví poštovních služeb sociálně udržitelnou; zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů v odvětví poštovních služeb, institucionalizovaného sociálního dialogu a účasti zaměstnanců na dění ve společnosti;
48. zdůrazňuje význam sledování dodržování povinné doby jízdy a odpočinku a pracovní doby v odvětví poštovních služeb; je přesvědčen, že by sledování mělo být prováděno pomocí digitálních monitorovacích zařízení instalovaných ve vozidlech; připomíná, že nařízení (EU) č. 165/2014 o tachografech v silniční dopravě se nevztahuje na vozidla o hmotnosti nižší než 3,5 tuny; požaduje proto, aby se intenzivněji kontrolovalo dodržování pracovní doby a doby odpočinku; připomíná, že veškeré úkoly související s činností pracovníka je třeba považovat za pracovní dobu; stejně tak zdůrazňuje význam sledování dodržování evropských a vnitrostátních právních předpisů týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, včetně podmínek ve vozidlech, u všech osob zapojených do doručování poštovních zásilek bez ohledu na to, zda se jedná o osoby samostatně výdělečně činné, subdodavatele, dočasné pracovníky nebo smluvní zaměstnance;
49. je přesvědčen, že by měla panovat rovnováha mezi svobodnou hospodářskou soutěží, požadavky spotřebitelů, udržitelností všeobecných služeb a jejich financováním a zachováním pracovních míst;
50. je znepokojen pokusy obejít stávající předpisy o minimální mzdě zvyšováním pracovní zátěže na takovou míru, která není zvládnutelná v průběhu placené pracovní doby;
51. vítá zásadní práci Výboru pro sociální dialog v odvětví poštovních služeb a vyzdvihuje projekt evropských sociálních partnerů nazvaný „Zvládání demografických výzev a nalézání udržitelných řešení sociálními partnery v odvětví poštovních služeb“ („Managing demographic challenges and finding suitable solutions by the social partners in the postal sector“);
52. vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly více údajů o míře zaměstnanosti a pracovních podmínkách v odvětví poštovních služeb, aby bylo možné lépe posoudit skutečnou situaci po úplném otevření trhů a rychle reagovat na vývoj a řešit případné problémy; vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě sledovaly nové způsoby automatizovaného doručování poštovních zásilek a jejich dopad na pracovní podmínky a zaměstnanost a aby posoudily nutnost modernizace právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti tak, aby držely krok se změnami v odvětví poštovních služeb; vybízí sociální partnery, aby v případě potřeby rovněž aktualizovali kolektivní smlouvy tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň pracovních a zaměstnaneckých standardů;
o o o
53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky a zvýšení rozmanitosti financování MSP v unii kapitálových trhů
483k
64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů (2016/2032(INI))
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 týkající se vytváření unie kapitálových trhů(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě(9),
– s ohledem na rozpravu ze dne 13. dubna 2016 na základě otázek k ústnímu zodpovězení jménem skupin PPE, S&D, ECR, ALDE a GUE/NGL o přezkumu podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky(10),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2015 nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2015)0468),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování“(11),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(12),
– s ohledem na dokument Evropské centrální banky z prosince 2015 „Šetření o přístupu podniků v eurozóně k financování za období od dubna do září 2015“,
– s ohledem na druhý konzultativní dokument Basilejského výboru pro bankovní dohled z prosince 2015 týkající se revizí standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. června 2015 o hodnocení nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (COM(2015)0301),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Skupinové financování v unii kapitálových trhů EU“ (SWD(2016)0154),
– s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků(13),
– s ohledem na měsíční bulletin Evropské centrální banky z července 2014(14),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2016 nazvané „Balíček týkající se boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem: další kroky k dosažení efektivního zdaňování a větší daňové transparentnosti v EU“ (COM(2016)0023),
– s ohledem na návrh nařízení o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, předložený Komisí dne 30. listopadu 2015 (COM(2015)0583),
– s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví o malých a středních podnicích a podpůrném koeficientu pro malé a střední podniky(15),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 nazvané „Společně k zaměstnanosti a růstu: Úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),
– s ohledem na „Zprávu mechanismu varování 2016“, kterou vydala Komise dne 26. listopadu 2015 (COM(2015)0691),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0222/2016),
A. vzhledem k tomu, že mikropodniky, malé a střední podniky (MSP) a středně kapitalizované společnosti hrají významnou roli v evropském hospodářství, pokud jde o zaměstnanost a růst, kdy v roce 2014 připadalo na MSP v EU 67 % celkové zaměstnanosti, 71,4 % nárůstu zaměstnanosti a 58 % přidané hodnoty v nefinančním odvětví podnikání(16);
B. vzhledem k tomu, že kromě kategorií „malých podniků“ a „středních podniků“ podle směrnice o účetnictví neznají právní předpisy Unie žádnou jednotnou a jasnou definici malých a středních podniků;
C. vzhledem k tomu, že evropské MSP jsou velmi rozmanité a patří mezi ně obrovské množství mikropodniků, které působí na místní úrovni často v tradičních odvětvích, a stoupající počet startupů a rychle rostoucí inovativní podniky; vzhledem k tomu, že tyto obchodní modely čelí různým těžkostem, a mají proto odlišné potřeby financování;
D. vzhledem k tomu, že většina evropských MSP působí hlavně na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že je poměrně málo MSP, které vyvíjejí přeshraniční činnost v rámci EU, a těch, které vyvážejí za hranice Unie, je naprostá menšina;
E. vzhledem k tomu, že poskytovateli 77 % nesplaceného financování MSP jsou v EU banky(17);
F. vzhledem k tomu, že financování MSP by mělo získat co nejširší základnu, aby MSP měly zajištěný optimální přístup k financování ve všech fázích svého podnikatelského rozvoje; vzhledem k tomu, že důležitou součástí je i právní prostředí, které bude vhodným způsobem regulovat všechny způsoby financování, jako je financování ze strany bank či kapitálových trhů nebo prostřednictvím směnečných úvěrů, leasingových úvěrů, skupinového financování, rizikového kapitálu, přímého úvěrování atd.;
G. vzhledem k tomu, že institucionální investoři, jako jsou pojišťovny, přenášením a transformací rizik významně přispívají k financování MSP;
H. vzhledem k tomu, že ve své zprávě o MSP a podpůrném koeficientu pro MSP z března 2016 dospěl Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) k závěru, že neexistují žádné průkazné informace o tom, že by podpůrný koeficient pro MSP svým podnětem jakkoli zvýšil objem půjček poskytovaných MSP ve srovnání s velkými společnostmi; vzhledem k tomu, že však uznal, že je možná ještě brzy na příliš striktní závěry, a to kvůli omezením při hodnocení, zejména pokud jde o dostupné údaje, relativně nedávné zavedení podpůrného koeficientu pro MSP a skutečnost, že zjišťování dopadů podpůrného koeficientu na MSP mohly bránit jiné, nadřazené důvody, a kvůli použití velkých společností jako kontrolní skupiny; vzhledem k tomu, že orgán EBA naopak zjistil, že lépe kapitalizované banky půjčují MSP zpravidla více a že menší a novější firmy se pravděpodobněji setkají s úvěrovým omezením než velké a zavedené firmy; vzhledem k tomu, že dále konstatuje, že podpůrný mechanismus pro MSP zákonodárce zavedl jako preventivní opatření, aby nebylo ohroženo poskytování půjček MSP;
I. vzhledem k tomu, že financování mikropodniků, malých a středních podniků i přes určité zlepšení, které bylo v nedávné době zaznamenáno, utrpělo krizí více, než je tomu v případě financování velkých podniků, a vzhledem k tomu, že MSP v eurozóně narazily a do jisté míry i dnes stále narážejí na zpřísnění požadavků bank na zajištění(18);
J. vzhledem k tomu, že od prvního kola šetření zabývajícího se otázkou přístupu k financování podniků (SAFE) zůstává pro MSP v eurozóně hlavním problémem i nadále „nalezení zákazníků“, zatímco „přístup k financování“ není považován za tak závažný problém; vzhledem k tomu, že poslední šetření zveřejněné v prosinci 2015 ukázalo, že dostupnost externího financování pro MSP se v jednotlivých zemích eurozóny velmi liší; vzhledem k tomu, že přístup k financování zůstává i nadále větším problémem pro MSM než pro větší podniky;
K. vzhledem k tomu, že národní či regionální podpůrné banky hrají důležitou roli jako katalyzátory dlouhodobého financování; vzhledem k tomu, že tyto banky začaly vyvíjet intenzivnější činnost s cílem vyvažovat nezbytný proces snižování míry zadlužení v komerčním bankovním odvětví; vzhledem k tomu, že hrají rovněž důležitou roli při uplatňování finančních nástrojů EU, které nespadají do působnosti Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);
L. vzhledem k tomu, že lepší přístup k financování MSP by neměl vést ke snižování norem a předpisů v oblasti finančnictví;
M. vzhledem k tomu, že WIR Bank představuje ve Švýcarsku doplňkový měnový systém, který slouží především malým a středním podnikům působícím v odvětví pohostinství, stavebnictví, výroby, maloobchodu a odborných služeb; vzhledem k tomu, že WIR Bank nabízí zúčtovací mechanismus, který podnikům umožňuje, aby od sebe navzájem nakupovaly bez nutnosti používat švýcarské franky; vzhledem k tomu, že WIR Bank bývá nicméně často využívána k transakcím ve dvou měnách, z nichž jednou je švýcarský frank; vzhledem k tomu, že obchodování v rámci WIR Bank tvoří 1–2% podíl švýcarského HDP; vzhledem k tomu, že ve vztahu k HDP, a ještě více pak ve vztahu k počtu nezaměstnaných, se WIR Bank osvědčila jako proticyklická;
N. vzhledem k tomu, že směrnice o opožděných platbách byla podle dostupných informací k dubnu 2015 správně provedena pouze v 21 z 28 členských států, přestože v té době bylo již více než dva roky po termínu;
O. vzhledem k tomu, že Komise ve zprávě mechanismu varování 2016 varuje před skutečností, že na jedné straně „hospodářský růst nyní více závisí na domácí poptávce, zejména pak na výraznějším oživení investic“ a na straně druhé „spotřeba se sice v poslední době zvyšovala, nicméně domácí poptávka zůstává slabá, zčásti v důsledku výrazných tlaků na snižování míry zadlužení v několika členských státech“;
P. vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2004/113/ES zakazuje v přístupu ke zboží a službám včetně služeb finančních diskriminaci na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že přístup k financování považují ženy podnikatelky za jednu z hlavních překážek; vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky začínají podnikat zpravidla s menším kapitálem, méně si půjčují a využívají spíše rodiny nežli úvěrového či kapitálového financování;
Rozdílné potřeby financování v rámci různorodého sektoru MSP
1. je si vědom různorodosti MSP, včetně mikropodniků, a středních kapitalizovaných společností v členských státech, která se odráží v jejich obchodních modelech, velikosti, zeměpisném umístění, socioekonomickém prostředí, stupni rozvoje, finanční struktuře, právní formě a různou úrovní podnikatelské přípravy;
2. je si vědom výzev, jimž musí MSP čelit z důvodu rozdílných podmínek financování a potřeb v jednotlivých členských státech a regionech, zejména pokud jde o objem dostupných finančních prostředků a náklady na financování, což je důsledek různých faktorů specifických pro dané MSP či pro zemi, ve které sídlí, včetně hospodářské nestability, pomalého růstu a větší finanční zranitelnosti; bere na vědomí také další výzvy pro MSP, jako je získávání zákazníků; poukazuje na to, že kapitálové trhy jsou roztříštěné a regulované v rámci EU nejednotným způsobem a že část z toho, čeho se na poli integrace podařilo dosáhnout, se v důsledku krize ztratila;
3. zdůrazňuje, že MSP potřebují možnost volby mezi různorodými a vylepšenými možnostmi financování z veřejných i soukromých zdrojů, a to nejenom v zahajovací fázi, ale po celý jejich životní cyklus, a upozorňuje na skutečnost, že zajištění financování podniků vyžaduje dlouhodobý strategický přístup; zdůrazňuje, že přístup k financování je důležitý také z hlediska převodu podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby MSP v tomto procesu podporovaly, a to i v prvních letech podnikání; konstatuje, že pokud jde o oblast regulace a volbu podporovaných iniciativ, je zapotřebí diferencovaný přístup odpovídající konkrétní potřebám; zdůrazňuje, že neexistuje univerzální způsob financování, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj široké škály programů, nástrojů a iniciativ vycházejících z individuálních potřeb, s cílem podporovat podniky v jejich počáteční fázi, fázi růstu a převodu, a to při zohlednění jejich velikosti, obratu a finančních potřeb; konstatuje, že ženy oproti mužům častěji podnikají ve službách či jiných odvětvích, která se zakládají na nehmotných zdrojích; konstatuje, že nízký podíl žen provozujících MSP je částečně zapříčiněn obtížnějším přístupem k financování; vyjadřuje politování nad skutečností, že u mikropůjček poskytnutých v rámci evropského nástroje mikrofinancování Progress, který si klade za cíl podporovat rovné příležitosti pro muže a ženy, činil v roce 2013 poměr mužů a žen 60:40; vyzývá proto Komisi, aby se zasadila o to, že její programy, jejichž cílem je usnadnit MSP přístup k financování, nebudou znevýhodňovat ženy podnikatelky;
4. vyzývá Komisi, aby posoudila diskriminaci, s níž se setkávají MSP provozované jinými zranitelnými sociálními skupinami;
5. je přesvědčen o tom, že současným potřebám MSP a reálné ekonomiky v oblasti financování nejlépe odpovídá diverzifikované, dobře regulované a stabilní odvětví finančních služeb nabízející širokou škálu nákladově účinných způsobů financování uzpůsobených konkrétním potřebám, které zároveň umožňuje dlouhodobý udržitelný rozvoj; podtrhuje v této souvislosti význam tradičních modelů bankovnictví včetně malých regionálních bank, družstevních záložen a veřejnoprávních institucí; poukazuje v této souvislosti na potřebu zajistit, aby stejná pozornost byla věnována i zlepšení přístupu k financování pro mikropodniky a živnostníky;
6. vybízí MSP, aby za svůj domácí trh považovaly celou EU a aby k uspokojení svých finančních potřeb využívaly možností spojených s jednotným trhem; vítá iniciativy Komise zaměřené na podporu MSP a startupů na modernizovaném jednotném trhu a Komisi vyzývá k tomu, aby návrhy zaměřené na potřeby MSP připravovala i nadále; je přesvědčen, že iniciativa pro startupy „Startup Europe“ by měla pomáhat malým inovativním společnostem tím, že je bude podporovat až do doby, kdy začnou samostatně fungovat; v této souvislosti zdůrazňuje význam sbližování předpisů a postupů v rámci celé Unie a provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“ pro Evropu); vyzývá Komisi, aby na tuto iniciativu navázala, tak aby podnikům mohla být poskytována další pomoc, která by jim usnadňovala překonávání fyzických i regulačních překážek; v této souvislosti uznává, že inovace jsou klíčovou hnací silou udržitelného růstu a zaměstnanosti v EU a že zvláštní pozornost by měla být věnována inovativním MSP; zdůrazňuje potenciál unijní politiky soudržnosti a regionálního fondu EU jakožto zdrojů financování MSP; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily koordinaci, soudržnost a součinnost jednotlivých evropských nástrojů a programů na podporu MSP, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly holistický přístup k šíření informací o všech možnostech financování, které EU nabízí; žádá členské státy a Komisi, aby výrazně pokročily v oblasti zjednodušování pravidel, aby se tak financování stalo pro MSP atraktivnějším;
7. připomíná, že klíčovým předpokladem přístupu ke zdrojům financování je více harmonizované právní a podnikatelské prostředí napomáhající včasným platbám v obchodních transakcích; v této souvislosti poukazuje na finanční problémy MSP a na nejistotu dodavatelů, které jsou důsledkem opožděných plateb ze strany velkých podniků, institucí a orgánů veřejné správy; vyzývá Komisi, aby v rámci svého přezkumu směrnice o opožděných platbách zvážila zavedení zvláštních opatření, která by se zaměřovala na usnadnění plateb pro MSP; vyzývá Komisi, aby zveřejnila svou zprávu o provádění směrnice o opožděných platbách, která měla vyjít dne 16. března 2016, a případně vypracovala nové návrhy na minimalizaci rizika vyplývajícího z přeshraničních plateb a obecně z narušování peněžního toku;
8. vítá iniciativu Komise, která v souvislosti s uveřejněním Zelené knihy o maloobchodních finančních službách (2015) obnovila práci na vytvoření skutečného evropského trhu maloobchodních finančních služeb; žádá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala specifickým vlastnostem MSP a aby zajistila, že přeshraniční činnosti v oblasti maloobchodních finančních služeb otevřou malým a středním podnikům lepší přístup ke zdrojům financování;
9. poznamenává, že pro startupy a mikropodniky je obtížné získat potřebné finanční prostředky a zjistit, jaké finanční požadavky stanoví právní předpisy, a ty následně plnit, zejména ve fázi rozvoje; bere na vědomí nedostatek harmonizace vnitrostátní legislativy týkající se zakládání MSP; podporuje členské státy v jejich dalším úsilí o omezování administrativních překážek a vytvoření jednotných kontaktních míst, jež budou plnit funkci středisek pro všechny regulační požadavky stanovené pro podnikatele; vyzývá v této souvislosti členské státy, EIB a vnitrostátní podpůrné banky, aby poskytovaly informace o možnostech financování a programech úvěrových záruk;
10. vítá iniciativu Komise, která chce odhalit zbytečné překážky a omezení, jež finančnímu sektoru brání při poskytování financování pro reálnou ekonomiku, zejména MSP, včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že dosažení dobře fungujícího evropského kapitálového trhu je pro finanční odvětví jednou z nejdůležitějších iniciativ; zdůrazňuje, že je důležité zjednodušit a změnit pravidla, která vedla k nezamýšleným dopadům na MSP nebo k utlumení jejich rozvoje; zdůrazňuje, že by to nemělo vést ke zbytečnému snižování finančních regulačních norem, ale zároveň by mělo dojít ke zjednodušení právních předpisů; zdůrazňuje, že nové návrhy Komise nesmějí vést ke vzniku ještě složitějších předpisů, které by mohly nepříznivě ovlivnit investice; domnívá se, že evropský přístup k finanční regulaci a unii kapitálových trhů by měl řádně zohledňovat mezinárodní vývoj s cílem zabránit zbytečným rozdílům a zdvojování v právních předpisech a zajistit, aby Evropa byla i nadále pro mezinárodní investory atraktivní; zdůrazňuje, že evropské hospodářství musí být přitažlivé pro rozsáhlé přímé zahraniční investice, včetně přímých zahraničních investic do nových projektů (tzv. greenfield), které budou stimulovat nejen kapitálové trhy, ale také oblast soukromého vlastního kapitálu, jakož i rizikový kapitál a investice do evropského průmyslu; dále se domnívá, že by Komise a členské státy měly přijmout strategický plán na podporu financování MSP, jehož cílem bude jejich internacionalizace;
11. znovu připomíná, že revidovaná pravidla přidělování veřejných zakázek a koncesních smluv by neměla bránit malým a středním podnikům a mikropodnikům v přístupu na trh veřejných zakázek;
12. vyzývá Komisi a Radu, aby věnovaly větší pozornost problému poptávky, s nímž se MSP potýkají, a zohlednily tento problém patřičnějším způsobem v rámci doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, v doporučení pro jednotlivé země a v následném posouzení plnění těchto doporučení ze strany členských států;
Bankovní úvěry pro MSP
13. uvědomuje si, že bankovní úvěry tvoří v Unii tradičně nejvýznamnější externí zdroj financování pro MSP, protože v Unii se bankovní financování podílí na financování MSP více než ze tří čtvrtin, zatímco ve Spojených státech je to méně než polovina, a proto jsou MSP zvláště ohrožené zpřísňováním v oblasti poskytování bankovních úvěrů; konstatuje, že finanční krize přispěla k nejednotnosti podmínek bank v oblasti financování a poskytování půjček; lituje, že mezi úvěrovými podmínkami pro MSP, které se nacházejí v různých zemích eurozóny, stále existují rozdíly, byť se postupně snižují, což také odráží vnímání rizik a hospodářské podmínky; bere na vědomí přínos bankovní unie k řešení této situace; vybízí členské státy, aby v plném rozsahu provedly směrnici 2004/113/ES a spolupracovaly s finančním odvětvím na plnění své povinnosti zajistit MSP plný a rovný přístup k bankovním úvěrům; zdůrazňuje významnou a dobře rozvinutou úlohu bank, jež znají konkrétní regionální a místní podmínky, při poskytování financování MSP díky jejich dlouhodobým vztahům s těmito podniky; zdůrazňuje, že tam, kde existují, se rozvinuté místní banky osvědčily jako instituce schopné účinným způsobem poskytovat úvěry MSP a předcházet ztrátám; podtrhuje proto důležitost rozvoje místních bank;
14. zdůrazňuje, že digitalizace je sice na vzestupu, což s sebou nese nové zdroje financování, avšak tradiční úvěrové instituce fungující v daném místě, zvláště pak na ostrovech a souostrovích, jakož i ve venkovských, odlehlých a okrajových oblastech, mají pro přístup MSP ke zdrojům financování i nadále zcela zásadní význam;
15. vybízí banky, aby celou EU chápaly jako svůj vnitřní trh a využívaly potenciálu jednotného trhu k nabízení možností financování MSP včetně těch, které mají sídlo v jiném členském státě než příslušná finanční instituce;
16. vybízí Komisi, aby zkoumala možnost zavést programy financování pro účely půjček, které by bankám umožňovaly čerpat prostředky ECB za výhradním účelem jejich půjčování MSP; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozvinutí nových iniciativ na přilákání investic;
17. podtrhuje významnou úlohu národních a regionálních podpůrných bank a institucí při financování odvětví MSP; připomíná, že mají ústřední význam v rámci specializovaného nástroje Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro MSP, a rovněž připomíná roli, jakou hrají v souvislosti se zapojováním členských států do projektů podporovaných z tohoto fondu; domnívá se, že fond EFSI je důležitým zdrojem financování pro MSP; je přesvědčen, že EIB/EIF by měly vyvíjet větší úsilí, pokud jde o poskytování odborných informací MSP, které by jim umožnily získat přístup ke zdrojům a financování a nástrojům usnadňujícím navázaní kontaktů s investory, jako je mimo jiné Evropský fond neformálních investorů („European Angels Fund“); vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu vnitrostátních/regionálních podpůrných bank jakožto katalyzátorů dlouhodobého financování MSP, a zejména aby určila a šířila osvědčené postupy a vybízela členské státy, ve kterých subjekty tohoto druhu zatím ještě neexistují, k zakládání vnitrostátních/regionálních podpůrných bank, které budou fungovat na tomto základě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inkluzivní růst, zajistily větší míru koordinace a soudržnosti všech investičních politik EU, které se zaměřují na MSP, včetně fondu EFSI, regionálních fondů EU a Evropského investičního fondu (EIF);
18. znovu opakuje, že důležité je rovněž posílit kapacity bank na poskytování úvěrů MSP a zvýšit jejich schopnost poskytovat MSP úvěry; poukazuje na skutečnost, že samotné financování kapitálovými trhy nestačí k zajištění dostatečných finančních prostředků a vhodných finančních řešení, která by MSP umožňovala přístup ke kapitálu; konstatuje, že stabilitu finančního sektoru by zvýšila diverzifikace úvěrových zdrojů;
19. zdůrazňuje, že základním předpokladem pro přístup MSP k financování je zdravé, stabilní a odolné bankovní odvětví a unie kapitálových trhů; zdůrazňuje, že nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích, a zejména pak větší množství a vyšší kvalita kapitálu, jsou přímou reakcí na krizi a tvoří jádro obnovené stability finančního odvětví; vítá skutečnost, že Komise při přezkumu nařízení o kapitálových požadavcích považuje poskytování úvěrů MSP za jednu z prioritních oblastí; konstatuje, že Komise zkoumá možnosti, jak by všechny členské státy mohly využívat místní úvěrová družstva provozující činnost mimo oblast působnosti pravidel EU týkajících se kapitálových požadavků na banky; zdůrazňuje, že fungování úvěrových družstev vyžaduje obezřetnostní právní předpisy, které úvěrovým družstvům zajistí finanční stabilitu i příležitosti k poskytování úvěrů za konkurenceschopné úrokové sazby;
20. bere na vědomí řadu regulačních požadavků na banky a jejich případné negativní dopady na poskytování úvěrů MSP, avšak zároveň připomíná, že tyto požadavky byly zavedeny v reakci na finanční krizi; zdůrazňuje, že je třeba zabránit požadavkům na dvojí podávání zpráv a jejich podávání několika různými způsoby a obecněji zbytečné administrativní zátěži pro úvěrové instituce, zejména menší banky; vyzývá Komisi, aby za pomoci orgánu EBA a jednotného mechanismu dohledu vyhodnotila dopady regulačních požadavků stanovených pro banky na poskytování úvěrů MSP;
21. konstatuje, že poskytování úvěrů MSP nebylo příčinou finanční krize; připomíná rozhodnutí společných normotvůrců zavést podpůrný koeficient do rámce nařízení o kapitálových požadavcích / směrnice o kapitálových požadavcích i skutečnost, že cílem tohoto rozhodnutí bylo ponechat kapitálové požadavky na poskytování úvěrů MSP v souladu s úrovní Basel II, spíše než Basel II; zdůrazňuje význam podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky z hlediska zachování a zvyšování poskytovaných úvěrů MSP; bere na vědomí zprávu orgánu EBA z března 2016 o podpůrném koeficientu pro MSP; vyjadřuje obavy nad negativními dopady, které by mohlo mít jeho zrušení; vítá záměr Komise podpůrný faktor zachovat, dále jej posoudit a stanovit, zda by měla být zvýšena prahová hodnota, aby se dále zlepšil přístup MSP k bankovním úvěrům; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost nového nastavení podpůrného koeficientu, včetně velikosti, prahové hodnoty a možných vzájemných interakcí s jinými regulačními požadavky, jakož i vnějších prvků, jako je zeměpisná poloha či socioekonomické prostředí, s cílem zvýšit jeho dopad; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost trvalého zavedení tohoto koeficientu; vyzývá Basilejský výbor pro bankovní dohled, aby podpůrný koeficient pro MSP podpořil a zvážil snížení kapitálových požadavků na expozice vůči MSP;
22. zdůrazňuje, že hlavní silnou stránkou bank je posuzování obezřetnostního rizika a hodnocení kvalitativních informací, zejména v případě složitějších úvěrů pro MSP; je toho názoru, že povědomí o specifických vlastnostech MSP a jejich znalost v rámci bankovnictví by měly být dále zvyšovány; zdůrazňuje důvěrnou povahu úvěrových informací, které banky obdrží při posuzování úvěruschopnosti MSP;
23. vítá různé probíhající iniciativy zaměřené na zlepšení dostupnosti standardizovaných a transparentních informací o úvěrech pro MSP, které mohou zvýšit důvěru investorů; zdůrazňuje však, že při vyžadování takovýchto informací je třeba uplatňovat zásadu proporcionality;
24. zdůrazňuje, že proporcionalita je vůdčí zásadou, jíž se při vytváření a provádění nařízení, norem, pokynů a postupů v oblasti dohledu musejí řídit jak evropské orgány, tak evropské orgány dohledu i jednotný mechanismus dohledu; vyzývá Komisi, aby ve shodě s oběma společnými normotvůrci vypracovala další pokyny pro evropské orgány dohledu a ECB / jednotný mechanismus dohledu o správném uplatňování zásady proporcionality, a naléhavě vyzývá, aby tato zásada byla zachována, aniž by byla snížena úroveň současných regulačních norem, ale aby zároveň došlo ke zjednodušení právních předpisů;
25. poukazuje na výhody záruk třetích stran u úvěrových smluv pro podnikatele; žádá, aby byly tyto záruky třetích stran více zohledňovány při hodnocení úvěrových ratingů, jakož i obezřetnostních pravidel a postupů v oblasti dohledu;
26. připomíná, že úvěrové instituce musí MSP na jejich žádost poskytnout vysvětlení ke svému hodnocení ratingů; vybízí Komisi, aby posoudila provádění tohoto ustanovení a posílila ustanovení nastíněná v čl. 431 odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích a vybízela k poskytování zpětné vazby MSP; bere na vědomí probíhající diskuse Komise s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zlepšit kvalitu a soudržnost této zpětné vazby; připomíná, že tato zpětná vazba může být počátečním bodem pro nalezení zdrojů informací a poradenství v oblasti nebankovního financování;
27. konstatuje, že úvěrový rating je důležitým, a někdy i rozhodujícím faktorem investičních rozhodnutí; upozorňuje na to, že v některých členských státech existují interní systémy hodnocení úvěrů (ICAS) spravované národními centrálními bankami, jejichž účelem je posuzovat způsobilost zajištění a umožnit MSP získat hodnocení jejich úvěruschopnosti; vyzývá Komisi, ECB a národní centrální banky, aby se hlouběji zabývaly otázkou, zda a jak jsou tyto systémy využitelné k usnadnění přístupu MSP na kapitálové trhy;
28. žádá Komisi a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby poskytovaly více pokynů ohledně uplatňování stávajících předpisů o odkladu splatnosti; žádá Komisi, aby provedla posouzení dopadu stávajícího režimu odkladu splatnosti u nesplácených úvěrů, a připomíná, že nesplácené úvěry v rozvahách bank brání v poskytování nových úvěrů, zejména pro MSP; zdůrazňuje, že zavedení hranice de minimis u méně závažných přestupků by mohlo zabránit zbytečnému a neopodstatněnému snížení úvěruschopnosti MSP; bere na vědomí probíhající konzultace Basilejského výboru pro bankovní dohled týkající se definic nesplácených expozic a odkladu splatnosti;
29. konstatuje, že omezení nákupů vládních dluhopisů ze strany bank či zvyšování vážených podílů těchto dluhopisů by v EU mohlo zvýšit úvěrové náklady a zvětšit rozdíly v konkurenceschopnosti v rámci EU, pokud nebudou dodrženy určité podmínky;
30. bere na vědomí opatření přijatá Evropskou centrální bankou (ECB) dne 10. března 2016 a zvláště pak novou řadu čtyř cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO II), jež bude sloužit jako pobídka motivující banky k úvěrování reálné ekonomiky; zdůrazňuje, že měnové politiky samy o sobě nebudou dostatečným stimulem pro oživení růstu a investic a že je musejí doprovázet vhodné fiskální politiky a strukturální reformy;
31. podtrhuje význam veřejnoprávních institucí jako alternativního zdroje financování MSP vedle soukromých bank;
32. vyzývá Komisi, aby zvážila, jak v rámci celé EU přiměřenějším způsobem upravit předčasné splacení úvěrů, například stanovením maximální výše nákladů pro MSP a větší transparentnosti smluv, které MSP uzavírají;
Nebankovní zdroje financování MSP
33. vyzývá členské státy, aby podporovaly kulturu podstupování rizik a kapitálového trhu; opakuje, že finanční vzdělávání MSP je klíčové nejen pro zvýšené poskytování bankovních úvěrů, ale také pro rozšířenější využívání a přijímání řešení z oblasti kapitálového trhu i pro motivování žen a mladých lidí k zahájení podnikání či jeho rozšiřování, neboť umožňuje lepší vyhodnocování nákladů, přínosů a souvisejících rizik; zdůrazňuje význam požadavků ukládajících poskytování jasných finančních informací; vybízí členské státy, aby základní zásady finančního vzdělání a podnikatelské etiky začlenily do osnov předuniverzitního i univerzitního vzdělávání, a probouzely tak v mladých lidech zájem o zapojení se do činností MSP; vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily finanční gramotnost MSP a jejich přístup k finančním dovednostem a zajistily sdílení osvědčených postupů; podotýká nicméně, že odpovědnost mají v tomto ohledu i samy MSP;
34. vyzdvihuje přínosy leasingových půjček pro MSP spočívající v uvolnění kapitálu společnosti pro další investice do udržitelného růstu;
35. konstatuje, že unie kapitálových trhů představuje příležitost k odstranění regulačních nedostatků, které současný rámec obsahuje, a k harmonizaci přeshraničních regulačních předpisů; poukazuje na to, že tam, kde bankovní úvěry nedostačují finančním a podnikatelským potřebám MSP, vzniká kapitálové vakuum; upozorňuje, že pokračující rozvoj unie kapitálových trhů musí být doprovázen opakovaným úsilím o sbližování unijních procesů a postupů a vyhodnocování stávajícího finančního regulačního rámce, zejména s ohledem na jeho dopady na MSP a celkovou makrofinanční a makroekonomickou stabilitu; zdůrazňuje, že toto hodnocení by mělo zohledňovat konkrétní doporučení týkající se praktických aspektů zavedených opatření; vyzývá Komisi, aby poskytla vhodný regulační rámec uzpůsobený potřebám poskytovatelů financování MSP, který by pro ně nebyl zatěžující a který by rovněž získal důvěru investorů; je přesvědčen, že v uceleném rámci dobře koncipované unie kapitálových trhů by pro všechny účastníky trhu, kteří budou vykazovat tytéž charakteristiky, měl platit jednotný soubor pravidel, měli by mít rovný přístup k určitému souboru finančních nástrojů či služeb a rovné zacházení jako všichni účastníci působící na trhu; vítá akční plán Komise týkající se unie kapitálových trhů, jehož cílem je zajistit MSP snadnější přístup k většímu počtu různých způsobů financování; zdůrazňuje, že bankovní a kapitálové modely financování by se měly vzájemně doplňovat;
36. připomíná, že přístup na kapitálové trhy, jako jsou dluhové a akciové trhy, znamená pro MSP značné náklady; zdůrazňuje, že je zapotřebí přiměřená regulace, jež by na MSP kladla méně komplexní a zatěžující požadavky týkající se zveřejňování informací a podmínek kotace s cílem zabránit zdvojování činností a omezit náklady MSP spojené s přístupem na kapitálové trhy, aniž by však byla ohrožena ochrana investorů nebo systémová finanční stabilita; bere na vědomí zavedení minimálního režimu zveřejňování informací pro MSP, který je součástí návrhu nového nařízení o prospektu, o němž se v současnosti jedná; připomíná však, že by nařízení nemělo vytvářet příliš velké překážky, které by mohly bránit například přechodu z jedné kategorie velikosti do druhé nebo mezi kotovanými a nekotovanými společnostmi; je tudíž toho názoru, že přednost by měl mít fázovaný přístup počítající s postupným zvyšováním regulačních požadavků; v této souvislosti poukazuje na ustanovení druhé směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II), která se týkají trhů pro růst MSP, a naléhavě vyzývá k rychlému provedení tohoto nástroje;
37. zdůrazňuje, že je důležité, aby byly bankám, investorům, orgánům dohledu a dalším zúčastněným stranám k dispozici transparentní, standardizované a veřejně dostupné informace o financování MSP, které umožní porozumět jejich rizikovému profilu a přijímat informovaná rozhodnutí a omezit náklady na financování; je přesvědčen, že tomuto účelu by mohlo sloužit vytvoření evropské databáze, která by shromažďovala informace o obchodních strategiích a potřebách financování MSP, jež by do ní mohly dobrovolně vkládat své údaje a aktualizovat je; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení jednotného identifikačního čísla MSP; upozorňuje také na potenciál, který v oblasti poskytování podpory MSP nabízejí struktury spojující banky a nebankovní subjekty; vítá informační strategii Komise týkající se MSP, zejména určování nerelevantnější podpory a poradenských kapacit pro MSP, které usilují o alternativní financování v jednotlivých členských státech, a propagaci příkladů osvědčených postupů na úrovni EU i zkoumání možností podpory celoevropských informačních systémů, které by propojovaly MSP s poskytovateli alternativního financování;
38. připomíná, že velmi důležité jsou i účetní standardy, protože určují způsob, jakým jsou informace poskytovány orgánům dohledu a investorům, a protože od toho, jaké účetní standardy se uplatňují, se odvíjí i různá míra administrativního zatížení společností; bere na vědomí probíhající diskuse o prospěšnosti navrhování zvláštních společných účetních standardů pro MSP a se zájmem očekává další úvahy na toto téma;
39. upozorňuje na potenciál nové inovační finanční technologie (FinTech), pokud jde o lepší propojování MSP s potenciálními investory; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely k rozvoji iniciativ FinTech a zabývaly se potenciálními riziky, jakož i otázkou, zda je zapotřebí vhodný harmonizovaný regulační rámec EU, který ovšem nebude bránit inovacím;
40. zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat inovace prostřednictvím úvěrových platforem; vybízí banky, aby vnímaly využívání takovýchto inovačních technologií jako příležitost; zdůrazňuje, že alternativní zdroje financování nabízejí řešení právě pro startupy, ženy podnikatelky a inovační MSP; vyzývá Komisi, aby se zabývala tím, zda je zapotřebí harmonizovaný rámec EU pro alternativní zdroje financování a jaký by byl jeho případný potenciál, pokud jde o rozšíření dostupnosti tohoto typu financování pro MSP v celé EU; připomíná, že podmínkou účelného fungování tohoto systému je, aby si jak MSP, tak poskytovatel úvěru byli plně vědomi možných rizik a příležitostí, jež jsou s tímto způsobem financování spojeny; konstatuje, že v různých členských státech platí v současnosti velmi různé právní a správní předpisy týkající se skupinového financování a k rozvoji přeshraničních činností zjevně nepřispěly; vítá hodnocení Komise týkající se stávajícího rámce pro skupinové financování; podporuje přijatý přístup, který spočívá v dlouhodobém monitorování trhu a vývoje právní úpravy a podporuje užší soulad mezi regulačními přístupy, sdílení osvědčených postupů a usnadňování přeshraničních investic; současně připomíná, že skupinové financování či přímé úvěrování by nemělo být regulováno přespříliš, protože nadměrná regulace by bránila jejich rozvoji; vyzývá Komisi, aby podporovala vznik nových platforem pro soukromé kapitálové financování, jako jsou mezaninové financování a neformální investoři („business angels“); vyzývá Komisi, aby podporovala bezpečné poskytování úvěrů podnikům ze strany soukromníků prostřednictvím přímého úvěrování či retailových dluhopisů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tyto nové formy financování byly plně v souladu s příslušnými daňovými a finančními předpisy, a nemohly tak sloužit vyhýbání se daňovým povinnostem či vytváření finanční neprůhlednosti; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je třeba přezkoumat také současné právní předpisy;
41. bere na vědomí návrhy Komise týkající se rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci (JTS) a kalibraci obezřetnostních požadavků na banky; konstatuje, že sekuritizace malých a středních podniků může být spojena s riziky i přínosy; bere na vědomí možný dopad těchto návrhů na bankovní úvěry těmto podnikům a na investice v této oblasti; zdůrazňuje potřebu transparentnosti, pokud jde o související rizika, i potřebu přispět ke stabilitě finančního systému;
42. konstatuje, že různorodost vnitrostátních předpisů úpadkového práva a s tím související právní nejistota představují jednu z překážek bránících přeshraničním investicím do MSP a startupů; je přesvědčen, že zjednodušení a harmonizace předpisů v této oblasti by pomohly startupům, mikropodnikům, malým a středním podnikům a zlepšily by podnikatelské prostředí v EU; vítá proto rozhodnutí Komise řešit tento problém prostřednictvím legislativního návrhu ohlášeného v jejím akčním plánu pro unii kapitálových trhů, a se zájmem očekává jeho předložení; domnívá se, že by Komise měla zvážit různé možnosti pro provádění insolvenčního rámce EU a poskytnout doporučení členským státům, aby mohly přijímat nebo provádět právní předpisy, kterými zavedou účinné a transparentní insolvenční režimy a včasný restrukturalizační proces a kterými rovněž odstraní administrativní a regulační zátěž MSP, na niž poukazují doporučení pro jednotlivé země;
43. zdůrazňuje potenciál financování „venture“ kapitálem a rizikovým kapitálem, zejména u nekotovaných startupů a inovačních MSP; konstatuje, že tyto trhy nejsou v EU dostatečně rozvinuté; vítá iniciativu Komise revidovat právní předpisy týkající se evropského fondu rizikového kapitálu (EuVECA) a evropského fondu sociálního podnikání (EuSEF); zdůrazňuje rovněž, že je naléhavě zapotřebí, aby Komise řešila problém fragmentace celého evropského odvětví investičních fondů, které je rozděleno podle hranic jednotlivých členských států;
44. zdůrazňuje vliv strukturace zdanění právnických osob a příjmu a případných daňových úlev na schopnost samofinancování MSP; upozorňuje dále na skutečnost, že v mnoha členských státech existují značné rozdíly mezi zdaňováním MSP a některých nadnárodních podniků, což pak nepříznivě ovlivňuje konkurenceschopnost MSP a výrazně snižuje účinnost jejich financování z různých zdrojů; poukazuje na to, že v důsledku nekalých daňových praktik, kterých se dopouštějí některé nadnárodní společnosti, platí MSP až o 30 % vyšší daně, než by platily v případě spravedlivých daňových daňových postupů, a že tato skutečnost má ve svém důsledku nepříznivé dopady na jejich schopnost samofinancování; v této souvislosti vítá balíček Komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který má vést v EU k zavedení jednoduššího, účinnějšího a spravedlivějšího zdanění; zdůrazňuje, že členské státy by měly usilovat o spravedlivý, účinný a transparentní systém zdanění, který přiláká finance a investice a vytvoří tak příznivější podmínky pro zakládání a růst MSP; podtrhuje potřebu zavedení finančních výjimek pro MSP, zejména v počáteční fázi jejich rozvoje, které jim umožní shromáždit dostatečné prostředky do dalších období jejich životního cyklu; zdůrazňuje, že je zapotřebí taková daňová politika, která omezí celkové daňové zatížení a sníží daně z práce a podnikání; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na problematiku zvýhodňování dluhu oproti vlastnímu kapitálu v daňových systémech;
45. poukazuje na to, že přímá státní podpora, která nenarušuje přínosy hospodářské soutěže, je někdy nezbytným prostředkem k zajištění potřebných zdrojů financování pro startupy, mikropodniky a malé a střední podniky, a to zejména v případech, kdy socioekonomické podmínky neumožňují přístup k jiným zdrojům financování; podtrhuje význam transparentnosti, pokud jde o režimy financované z veřejných zdrojů a státní podporu zaměřující se na podporu investic do MSP, jakož i vzniku nových institucí pro financování a investice;
46. naléhavě vyzývá členské státy, aby se seznámily se zkušenostmi švýcarské WIR Bank, která byla založena v roce 1934 a která funguje na principu sdružení MSP, které si vzájemně poskytují clearingové úvěry, a aby těchto zkušeností využily, protože v době zhoršené dostupnosti úvěrů či krizí likvidity působí WIR Bank úspěšně jako makroekonomický stabilizační prvek;
47. vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předkládala výroční zprávu, ve které podá základní informace o stavu prováděcích iniciativ a jejich dopadu na zlepšování přístupu evropských MSP ke zdrojům financování; vyzývá Komisi, aby ve zprávě uváděla i své vlastní hodnocení strategického směřování a případných doporučených změn;
48. vyzývá Komisi, aby provedla audit stávajících nástrojů, jako jsou strukturální fondy a další příslušné programy, který posoudí, zda finanční podpora poskytovaná v jejich rámci malým a středním podnikům je vyhovující s ohledem na stanovené cíle a případně též jejich schopnost tlumit dopady krize na MSP;
49. uznává, že mikropodniky a malé a střední podniky působící v kulturních a kreativních odvětvích mají stále větší význam pro investice, růst, inovace a zaměstnanost, ale bere na vědomí i jejich klíčovou úlohu při udržování a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;
50. zdůrazňuje, že od října 2013 byly podle výsledků studie nazvané „Survey on access to finance for cultural and creative sectors“ zveřejněné Evropskou komisí zaznamenány významné problémy, pokud jde o přístup společností kulturních a kreativních odvětví k úvěrům, a finanční schodek v těchto odvětvích dosahuje podle odhadů mezi 8 a 13,3 miliardami eur;
51. zdůrazňuje, že podle údajů Eurostatu zaměstnávala kulturní a tvůrčí odvětví v roce 2014 2,9 % pracovní síly EU, tj. 6,3 milionu lidí, což je srovnatelné s počtem osob pracujících v bankovnictví a pojišťovnictví; dále zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují téměř 4,5 % evropského hospodářství a tvoří je téměř 1,4 milionu malých a středních podniků, které produkují a distribuují kulturní a tvůrčí obsah v celé Evropě, a že zaměstnanost v kulturních a tvůrčích odvětvích plynule roste od roku 2008, přičemž patří k nejrychleji rostoucím odvětvím evropského hospodářství a produkují asi 4,2 % celkového HDP EU;
52. uznává, že kultura a inovace jsou zásadní faktory, které regionům pomáhají přilákat investice; zdůrazňuje, že neexistuje příliš velká pravděpodobnost, že by pracovní místa v tvůrčích a kulturních odvětvích byla přesunuta do zahraničí, neboť jsou vázána na specifické kompetence z oblasti kultury a historie, které rovněž přispívají k ochraně široké řady tradičních umění a řemesel; zdůrazňuje, že je důležité podporovat MSP, které provozují činnost v prostředí menšinových nebo méně užívaných jazyků a které podporují kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy, a taktéž poukazuje na to, že je důležité podporovat projekty související se začínajícími podniky mladých lidí, které se zaměřují na ochranu kultury a kulturní dědictví;
53. zdůrazňuje, že další investice do kulturního a kreativního průmyslu a jeho podpora bude přínosem, pokud jde o vytvoření nových pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, neboť velký počet mladých lidí studuje obory související s touto oblastí; konstatuje, že podle nedávné studie zaměstnávají kulturní a tvůrčí odvětví více lidí ve věku 15-29 let než jakékoli jiné odvětví ekonomiky (19,1 % celkové zaměstnanosti těchto osob v těchto odvětvích, přičemž ve zbytku ekonomiky toto číslo činí 18,6 %)(19); vybízí členské státy, aby posílily rozvoj kulturních a tvůrčích dovedností a zavedly sítě na rozvoj podnikatelských dovedností, které by propojily vzdělávací systém a systém odborné přípravy s tvůrčími podniky a kulturními a uměleckými institucemi s cílem rozvíjet interdisciplinární přístup; vybízí EU a členské státy, aby rozšiřovaly řešení umožňující podněcovat rozvoj talentů a dovedností v rámci kulturních a kreativních odvětví, například poskytováním inovativních a pružných dotací na podporu tvořivosti a rozvoj inovace a talentů;
54. poukazuje na to, že podle průzkumu, který Komise provedla v roce 2013, mají překážky v oblasti přístupu k financování v kulturních a kreativních odvětvích specifickou povahu, neboť tato odvětví čelí větším problémům, pokud jde přilákání kapitálu a investic z důvodu omezené databáze, nedostatku okamžitě dostupných informací o zdrojích financování, nedostatku obchodních dovedností, závislosti na veřejných investičních programech a z důvodu chybějících dostatečných informací v důsledku problémů při posuzování rizik a oceňování hmatatelného vlastnictví, jako jsou práva duševního vlastnictví;
55. zdůrazňuje proto, že má-li se zlepšit přístup k finančním prostředkům v kulturních a kreativních odvětvích, je zapotřebí nalézt taková řešení problému přístupu k financování, která budou odpovídat potřebám těchto odvětví, konkrétně je nutné získat odborné znalosti o posuzování specifických rizik vyplývajících z nedostatku hmotného kolaterálu, závislosti na nehmotných aktivech a nejistoty tržní poptávky v době digitální změny; konstatuje, že tyto odborné znalosti musí mít jak mikropodniky a malé a střední podniky, tak finanční instituce; zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví lze akceptovat jako zajištění; zdůrazňuje, že je důležité harmonizovat ustanovení legislativního rámce upravujícího daně a práva duševního vlastnictví v EU s cílem podporovat snahu o přilákání investic a financování určených kulturním a kreativním MSP;
56. vítá zřízení záručního mechanismu programu Kreativní Evropa, i přes skutečnost, že jej doprovázelo velké zpoždění, neboť se jedná o jeden z klíčových nástrojů k řešení naléhavé potřeby přístupu k úvěrům na financování inovativních a udržitelných projektů v kulturních a tvůrčích odvětvích, jež zahrnují mikropodniky, MSP, menší neziskové organizace a nevládní organizace, a rovněž jeden z klíčových nástrojů pro zajištění spravedlivých odměn pro tvůrce; vítá iniciativu, již představuje integrovaný systém školení, který záruční mechanismus nabízí bankéřům a finančním zprostředkovatelům; důrazně doporučuje, aby byla v průběhu roku 2016 zavedena nezbytná opatření, jak stanovil původní návrh Komise; připomíná, že se očekává, že deficit financování podle posouzení ex-ante provedeného Komisí přesahuje částku 1 miliardy EUR ročně, přičemž se jedná o výši ztracených investic způsobených tím, že je podnikům s kvalitní podnikatelskou strategií a dobrým rizikovým profilem buď odmítnuta půjčka, nebo se rozhodnou, že o ni vůbec nepožádají, protože nedisponují dostatečnými aktivy použitelnými jako kolaterál;
57. vítá novou zprávu, již zveřejnila expertní skupina členských států EU pro přístup k financování pro kreativní a kulturní odvětví a která byla vypracována v rámci otevřené metody koordinace, a zdůrazňuje, že doporučení obsažená v této zprávě by měla být Komisí realizována s cílem vytvořit účinnější a inovativní nástroje a usnadnit přístup k financování;
o o o
58. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Kulturní časy - první globální mapa kulturního a kreativního průmyslu, prosinec 2015 (Cultural times - the first global map of cultural and creative industries).
Nejlepší využití potenciálu MSP v oblasti tvorby pracovních míst
481k
63k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o nejlepším využití potenciálu malých a středních podniků (MSP) v oblasti tvorby pracovních míst (2015/2320(INI))
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173 a 49 této smlouvy,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů“ (COM(2013)0685),
– s ohledem na Akční plán podnikání 2020 vypracovaný Komisí,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),
– s ohledem na evropský investiční plán,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(2),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(3),
– s ohledem na směrnici o opožděných platbách (směrnice 2011/7/EU),
– s ohledem na program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI),
– s ohledem na program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020,
– s ohledem na Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky(4),
– s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),
– s ohledem na „Výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2013/2014 – Částečné a křehké oživení“, kterou předložila Komise,
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Globální charakter: potenciál tvorby pracovních míst v nových mezinárodních podnicích“ (Born global: The potential of job creation in new international businesses),
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2013 nazvanou „Veřejná politika a podpora restrukturalizace malých a středních podniků“ (Public policy and support for restructuring in SMEs),
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2016 nazvanou „Výroční zpráva ERM za rok 2015: Tvorba pracovních míst v malých a středních podnicích“ (ERM annual report 2015: Job creation in SMEs),
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2012 nazvanou „Veřejná opatření na podporu samostatné výdělečné činnosti a vytváření pracovních míst u samostatně podnikajících osob a v mikropodnicích“ (Public measures to support self-employment and job creation in one-person and micro enterprises),
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Malé a střední podniky v krizi: zaměstnanost, pracovněprávní vztahy a místní partnerství“ (SMEs in the crisis: Employment, industrial relations and local partnership),
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Zastoupení zaměstnanců na úrovni podniků v Evropě“ (Employee representation at establishment level in Europe),
– s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Sociální dialog v mikropodnicích a malých podnicích“ (Social dialogue in micro and small companies),
– s ohledem na průzkum Evropské komise o přístupu podniků k finančním prostředkům (SAFE) za rok 2015,
– s ohledem na Výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2014/2015 – Malé a střední podniky opět začínají přijímat (Annual Report on European SMEs 2014/2015 – SMEs start hiring again), kterou předložila Komise,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(7),
– s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES týkající se definice mikropodniků a malých a středních podniků (MSP),
– s ohledem na průzkum Eurobarometr z roku 2015 o internacionalizaci malých a středních podniků,
– s ohledem na studii OECD z roku 2015 nazvanou Financování malých a středních podniků a podnikatelů v roce 2015 – Srovnávací přehled OECD (Financing SMEs and Entrepreneurs 2015 - An OECD Scoreboard),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0248/2016),
A. vzhledem k tomu, že MSP (v roce 2014 jich bylo v EU-28 činných 22,3 milionu(8)) vytvářejí více pracovních míst než ostatní podniky ze soukromého sektoru, přičemž zajišťují přibližně dvě třetiny veškeré zaměstnanosti soukromého sektoru v EU, a vzhledem k tomu, že podnikatelé a MSP významně přispívají k sociálně-ekonomickému růstu a rozvoji EU; poukazuje na to, že podpora MSP přispívá k boji proti evropské nezaměstnanosti, která dosahuje míry 8,9 %, a nezaměstnanosti mladých lidí, která dosahuje míry 19,4 %(9); vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných – v roce 2015 přibližně 23 milionů osob – zůstává na historické výši;
B. vzhledem k tomu, že v roce 2014 měly MSP na růstu zaměstnanosti vysoký podíl, který v nefinanční obchodní sféře dosahoval až 71 %;
C. vzhledem k tomu, že na vytváření pracovních míst v MSP má vliv řada vnitřních i vnějších činitelů, přičemž mezi nejdůležitější vnější činitele patří zvladatelná hospodářská soutěž (a to i ze strany nadnárodních korporací a stínové ekonomiky), zvladatelné administrativní zatížení a celkové výrobní náklady, jakož i přístup ke zdrojům financování a kvalifikovaná pracovní síla;
D. vzhledem k tomu, že z průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofond) vyplývá, že MSP, které mají tendenci vytvářet pracovní místa, jsou často mladé, inovativní, aktivní v mezinárodním měřítku, usazené v městských oblastech, řízené schopnými manažery a mají komplexní strategie pro růst a investice;
E. vzhledem k tomu, že MSP hrají důležitou úlohu při prohlubování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a navíc přispívají k inteligentnějšímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění; vzhledem k velkému místnímu významu sítě MSP, zejména v oblastech venkova;
F. vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že k 90 % světového růstu dochází mimo EU, pouze 13 % MSP bylo činných na mezinárodní úrovni mimo EU;
G. vzhledem k tomu, že mezi MSP jsou v rámci EU značné rozdíly, které se týkají například velikosti podniků a jejich vlivu na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou dány historickými skutečnostmi;
H. vzhledem k nedostatku dovedností a k rozdílům, které v tomto ohledu v rámci EU existují, a vzhledem k tomu, že toky kvalifikovaných pracovníků směřují většinou z členských států, které do EU vstoupily po roce 2004, a ze zemí eurozóny do jiných členských států, čímž vznikají okrajové regiony, které v důsledku odlivu mozků trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků;
I. vzhledem k tomu, že navzdory pravidlům vnitřního trhu přetrvávají v Evropské unii značné rozdíly v regulačních rámcích pro MSP, zejména pokud jde o míru jistoty ohledně budoucího vývoje právního prostředí a obecně ohledně kvality právních předpisů;
J. vzhledem k tomu, že zástupci MSP označují jako jednu z hlavních překážek bránících tvorbě pracovních míst vysoké mzdové náklady a očekávají jejich snížení, přičemž nejvyšší mzdové náklady jsou podle zjištění v těch systémech, které se vyznačují nadměrnou regulací a byrokracií;
K. vzhledem k tomu, že pro MSP je z důvodu jejich méně rozsáhlé struktury mnohem obtížnější plnit regulační normy než pro velké společnosti;
L. vzhledem k tomu, že zastoupení zaměstnanců a sociální dialog jsou v MSP méně rozšířené nežli ve větších společnostech a že pro odborové svazy v některých zemích se nyní snaha o silnější zastoupení zaměstnanců v MSP, například v podobě podpory vytváření rad zaměstnanců v MSP, stala jednou z priorit(10);
M. vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika zajišťuje práci více než 14 milionům osob, což představuje zhruba 6,5 % pracovníků v EU; vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, kterých jsou v EU 2 miliony, představují 10 % podniků Unie; vzhledem k tomu, že sociální podniky prokázaly během hospodářské krize svou odolnost;
N. vzhledem k tomu, že MSP odolávají hospodářským krizím lépe z hlediska ztráty pracovních míst, což platí zejména pro výrobní družstva i družstva v odvětví služeb, které od krize v roce 2008 prokázaly větší odolnost než jiné podniky působících v týchž odvětvích;
O. vzhledem k tomu, že převádění podniků do správy zaměstnanců v podobě družstev se ukázalo být úspěšným typem převodu podniků, což dokládá vysoká míra jejich životaschopnosti(11);
P. vzhledem k tomu, že velké množství pracovních míst zůstává zbytečně neobsazených, protože pracovní mobilita je nízká a některé systémy vzdělávání a odborné přípravy neodpovídají reálným potřebám trhu práce;
Q. vzhledem k tomu, že zelené odvětví se během recese stalo v Evropě jedním z hlavních čistých tvůrců pracovních míst a že MSP, které chtějí v ekologickém hospodářství dlouhodobě působit, vytvářejí pracovní místa, která jsou vůči současným vnějším činitelům globalizované ekonomiky odolnější(12);
R. vzhledem k tomu, že údaje o smluvních podmínkách a organizaci práce v MSP jsou obecně obtížně zjistitelné;
S. vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound jsou v mnoha zemích pracovní podmínky a faktory, jako je pracovní doba, v MSP pružnější a méně formální, nežli je tomu ve větších společnostech; vzhledem k tomu, že počáteční dopad krize se projevil, jak se zdá, v podobě větší „vnitřní“ flexibility, protože podniky se tímto způsobem snaží vyrovnat s měnícími se vnějšími okolnostmi a nároky;
T. vzhledem k tomu, že dluhová krize zvýšila podle tvrzení ECB v zemích eurozóny, které byly touto krizí postiženy, finanční náklady bank, které byly následně přeneseny na MSP v podobě vyšších úrokových sazeb nebo nižších úvěrů;
U. vzhledem k tomu, že rozpočet EU by měl podporovat vytváření dlouhodobých a kvalitních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky a posilovat potenciál MSP k vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst;
V. vzhledem k tomu, že přístup k financování je stále jednou z hlavních překážek bránících zakládání a růstu MSP, především podniků sociální ekonomiky, kdy v celé Unii mimo jiné chybí dostatečně rozmanitá škála kapitálových nástrojů a rizikového kapitálu, jež jsou potřebné během procesu růstu podniku;
W. vzhledem k tomu, že z historických důvodů jsou v některých společnostech podnikatelé vnímáni dosti negativně, což se v některých případech odráží i v diskriminačním přístupu vlád k odvětí MSP, například oproti zvýhodňujícím podmínkám, které se v těchto zemích vytvářejí pro zahraniční investory, zejména nadnárodní korporace;
X. vzhledem k tomu, že nerovné podmínky hospodářské soutěže mezi nadnárodními korporacemi a MSP jsou i výsledkem převádění zisků do zemí považovaných za daňové ráje;
Y. vzhledem k tomu, že studie Komise neobsahují podrobné posouzení možných dopadů budoucí dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství na MSP v jednotlivých členských státech;
Potenciál tvorby pracovních míst a kvalifikovaná pracovní síla
1. připomíná, že téměř 99 % evropských společností jsou MSP, které tudíž tvoří páteř hospodářství EU;
2. domnívá se, že za účelem zajištění lepších podmínek pro tvorbu kvalitních pracovních míst pro odvětví MSP musí členské státy a Komise řešit tyto problémy, které se v různých členských státech a regionech vyskytují v odlišné míře: nedostatky v oblasti dovedností, nedostatečné odhadování do budoucna potřebných dovedností, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, odliv mozků, zbytečná regulační zátěž a regulační nejistota ve všech odvětvích, nedostatečný dialog mezi zainteresovanými subjekty na trhu práce, omezený přístup k financování a veřejným zakázkám, nedostatečná inovační kapacita a nedostatečný přístup k novým technologiím, nedostatečná podpora MSP v rámci politiky veřejných investic, stínová ekonomika a podvody, ale také zvýhodňované postavení nadnárodních korporací;
3. domnívá se, že výsledkem řešení výše uvedených strukturálních problémů by byla mimo jiné spravedlivější hospodářská soutěž a rozšíření sociálních příspěvků a daňového základu na vyšší počet hospodářských subjektů, což by členským státům umožnilo financovat opatření na podporu tvorby pracovních míst, zejména v MSP, a zajistit spravedlivou soutěž mezi členskými státy a spravedlivější podmínky na trhu;
4. podtrhuje potřebu regulačního prostředí, které bude podněcovat investice napomáhající udržitelnému růstu a zároveň i kvalitním pracovním místům;
5. je si vědom toho, že dopad na potenciál MSP v oblasti tvorby pracovních míst mají mj. náklady práce tvořící součást podnikání a že tyto náklady mohou mít vliv na konkurenceschopnost; zdůrazňuje proto, že daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, které mají méně závažné dopady na zaměstnanost a růst, zároveň je však třeba zajistit dostatečnou sociální ochranu;
6. zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout vysoké úrovně ochrany pracovníků a že snížení nákladů práce prostřednictvím omezení ochrany pracovníků by nemělo být prostředkem snižování nezaměstnanosti; dále upozorňuje na to, že snižování mezd pracovníků a omezování jejich práv by mohlo vyvolat odliv osob s vyšší kvalifikací a vést k větší nejistotě zaměstnání, což vystavuje MSP nedostatku kvalifikovaných pracovníků, a zároveň se tak v Evropě vytvářejí nejisté pracovní podmínky; zastává názor, že vyšší flexibilita trhu práce by neměla vést k omezování ochrany pracovníků, neboť nezvyšuje potenciál MSP v oblasti tvorby pracovních míst;
7. zastává názor, že nepotřebná akademizace některých profesí k řešení problému nedostatku dovedností v MSP nepřispívá; je přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava a zejména duální systém prováděný ve spolupráci s MSP by měly dostat větší veřejnou podporu; zdůrazňuje, že duální odborné vzdělávání a příprava je důležitým nástrojem omezování nezaměstnanosti mladých lidí, a požaduje, aby byly podporovány MSP, které mladým lidem umožňují získat odbornou kvalifikaci, čímž významně přispívají k začleňování mladých lidí na trhu práce a do společnosti; poukazuje na to, že systém duálního vzdělávání, který se používá v jednom členském státě, nelze jednoduše kopírovat v jiném členském státě;
8. vyzývá členské státy, aby podpořily rozvoj silné podnikatelské kultury tím, že zakomponují příslušné dovednosti do vzdělávání a přípravy;
9. domnívá se, že členské státy by měly podporovat systémy učňovské přípravy v rámci MSP, mimo jiné pomocí daňových a finančních pobídek a rámců kvality, jejichž součástí je náležitá ochrana zdraví a bezpečnosti; připomíná, že MSP mají velmi specifické potřeby, pokud jde o dovednosti; zdůrazňuje proto, že je nezbytné podporovat programy duálního vzdělávání a možnosti kombinovaného vzdělávání a praxe, neboť plní důležitou hospodářskou a společenskou roli nástroje vytváření rovných příležitostí pro všechny občany;
10. naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvinuly formy spolupráce, do níž budou zapojeny všechny úrovně správy, podnikatelská sféra (včetně podniků spojených se sociální ekonomikou), odbory, vzdělávací instituce a další zainteresované strany a jejímž cílem bude přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy, které umožní překonat nesoulad mezi dovednostmi/kvalifikacemi a potřebami trhu práce, zejména potřebami MSP; vyzývá k podpoře většího využívání neformální odborné přípravy včetně zácviků na pracovišti nebo vzájemného předávání znalosti v rámci pracovního kolektivu;
11. podtrhuje klíčovou úlohu podniků včetně MSP a mikropodniků, kterou plní v rámci spolupráce s tvůrci politik a sociálními partnery na přetváření evropských systémů vzdělávání a programů odborné přípravy, a to jak co se týče výukových metod, tak koncepce osnov s větším důrazem na rozvoj pracovních dovedností potřebných ve 21. století, zejména digitálních dovedností, kritického myšlení, řešení problémů a týmové práce; vyzdvihuje v této souvislosti význam praktických zkušeností ze skutečného života;
12. zdůrazňuje význam odstranění rozdílů v dovednostech, s nimiž se potýkají inovativní MSP; považuje za nezbytné, aby Komise kladla důraz na usnadňování příslušné odborné přípravy a vzdělávání, které mohou přispět k odstranění nedostatků v dovednostech v oblasti IKT, které jsou pro inovativní MSP zásadní;
13. domnívá se, že za účelem sladění nabídky a poptávky práce musí členské státy provést reformy školských systémů tak, aby zohledňovaly změny sociálního kontextu, pokud jde o nezbytnost vyučovat a osvojit si jeden nebo více jazyků a pokud jde o technologické inovace;
14. vyzývá členské státy, aby poskytovaly náležité odborné vzdělávání a zajistily průběžný profesní rozvoj učitelů s cílem podporovat moderní výukové metody a rozvoj dovedností a schopností potřebných ve 21. století;
15. žádá, aby byla rovněž přijata zvláštní opatření, která pomohou najít místo na trhu práce, v podnikání, vzdělávání či odborné přípravě osobám ve věku 50 a více let, a zabránit tak dlouhodobé nezaměstnanosti a riziku sociálního vyloučení této kategorie pracovníků a jejich rodin;
16. domnívá se, že MSP mohou sehrát důležitou roli při vytváření zelených pracovních míst; vybízí k dalším investicím do rozvoje potenciálu MSP přetvářet ekologické výzvy na obchodní příležitosti;
17. uznává rostoucí význam samostatné výdělečné činnosti a mikropodniků, které mají zásadní význam pro oživení inovací a podnikání; je však znepokojen rozmáhajícím se jevem nepravé samostatné výdělečné činnosti v celé EU, což nelze považovat v kladném slova smyslu za příspěvek k „rostoucímu počtu mikropodniků“, ale spíše za něco, co vytváří nejistotu v zaměstnání a vede k nepříznivým pracovním podmínkám a omezené či neexistující sociální ochraně a poškozuje obraz podnikání, přičemž se řada osob ocitá ve zranitelné situaci, v důsledku čehož vznikají nové sociální problémy, které je nutno řešit;
18. zdůrazňuje, že regulace představuje pro samostatně výdělečně činné osoby a mikropodniky nepoměrně větší administrativní zátěž než pro větší společnosti; domnívá se v této souvislosti, že opatření namířená proti „osobám vykonávajícím nepravou samostatně výdělečnou činnost“ musí být jasně zacílená a nesmějí vytvořit žádnou zbytečnou administrativní zátěž pro jednotlivce;
19. je znepokojen nejistými pracovními podmínkami vysokého počtu samostatně výdělečně činných osob a rostoucí mírou jejich chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly kooperativní sítě mikropodniků a malých podniků v podobě družstev (družstev individuálních výrobců, družstev nezávislých pracovníků, družstev MSP, pracovních a zaměstnaneckých družstev), protože sítě tohoto druhu významně posilují udržitelnost jejich členských jednotek i jejich potenciál nabízet zaměstnání;
20. bere na vědomí investiční plán pro Evropu, který je navržen tak, aby vytvářel nová pracovní místa a podporoval inovace a konkurenceschopnost, a doufá, že Evropský portál investičních projektů coby transparentní seznam projektů v EU, do nichž je možné investovat, pomůže upozorňovat investory na příležitosti, které se nabízejí v oblasti financování MSP a rozvoje začínajících podniků, což je důležitý a udržitelný způsob, jak snížit nezaměstnanost a podporovat dlouhodobou kvalitní zaměstnanost; žádá proto, aby Evropský portál investičních projektů obsahoval seznam jednotlivých kategorií s příslušnými prahy, aby MSP a začínající podniky měly z jeho fungování co největší užitek;
21. připomíná, že EU se zavázala posílit svou průmyslovou základnu a že si stanovila za cíl, že do roku 2020 dosáhne podíl průmyslové výroby alespoň 20 % HDP, který má být do roku 2030 zvýšen na 30 %; domnívá se, že se jedná o zásadní předpoklad účinného zlepšení evropské zaměstnanosti;
22. zdůrazňuje úlohu přijetí prediktivních předpisů a usnadnění procesu v souvislosti s rychlým vývojem v odvětví MSP, které intenzivně využívá znalostí a je velmi inovativní, včetně podniků sociální ekonomiky a družstevního podnikání, přičemž má na paměti jeho úlohu v inteligentní specializaci a městské agendě EU, a očekává přijetí Amsterodamského paktu; také podtrhuje vytváření sítí a struktur zastřešujících subjektů, jako je evropské inovační partnerství;
23. konstatuje, že MSP v členských státech, které nemají veřejné investiční banky, mohou být v nevýhodě oproti podnikům v zemích s fungujícími veřejnými investičními bankami, jelikož posuzování veřejného zájmu není pro soukromé bankovní ústavy prioritou;
24. vyzývá členské státy, aby posílily legislativu týkající se rovného přístupu MSP k veřejným zakázkám;
25. vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření a rozvoj družstevních podniků, neboť se během krize ukázalo, že podniky tohoto druhu jsou ve srovnání s průměrným podnikem odolnější a méně náchylné ke ztrátám pracovních míst, a aby vytvářely kvalitní pracovní místa, která zůstávají v dané lokalitě; vyzývá EIB a Komisi, aby Parlament průběžně informovaly o konkrétních opatřeních, která byla doposud přijata s cílem zlepšit přístup k financování pro družstva a sociální podniky;
26. domnívá se, že politiky EU a členských států by se neměly zaměřovat jen na začínající MSP a tvorbu nových pracovních míst v MSP, a vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále podporovaly převody podniků jako prostředek zachování stávajících pracovních míst v MSP, u kterých hrozí riziko ukončení činnosti; žádá, aby byly podporovány převody podniků na zaměstnance v podobě družstev, neboť tento typ převodu podniků se v praxi osvědčil;
27. vyzývá Komisi, aby lépe zapojila orgány členských států a místní a regionální orgány, instituce terciárního vzdělávání a odborné přípravy, organizace občanské společnosti, podniky, odborové organizace a finanční instituce s cílem podpořit a plně využít finanční zdroje EU (např. EFSI, ESF, EFRR, COSME, Horizont 2020 a Erasmus+), a napomoci tak překonat obtížný přístup k informacím, poradenství a financím, který je stále jednou z hlavních překážek růstu MSP a využití jejich potenciálu, pokud jde o vytváření pracovních míst; zdůrazňuje rovněž význam přeshraničních programů na podporu MSP v rámci evropské výzkumné iniciativy EUREKA pro usnadnění spolupráce MSP a výzkumných institucí; vyzývá Komisi a členské státy k lepší koordinaci jednotlivých nástrojů financování MSP;
28. v této souvislosti zdůrazňuje, že zatím prakticky neexistují žádné vzdělávací a informační kampaně, které by osvětlily skutečné potřeby a rozmanité příležitosti, které tyto fondy mohou nabízet;
29. naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s vnitrostátními kontaktními místy na přípravě účinných a výrazných reklamních kampaní, které budou propagovat „Rychlou cestu k inovacím“ (FTI), nástroj, který je součástí programu Horizont 2020, a které se budou obracet výlučně na MSP;
30. vyzývá MSP, včetně mikropodniků, i místní a regionální orgány, aby plně využily stávajících možností kombinovat evropské strukturální a investiční fondy (ESI) s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), jelikož se jedná o dva vzájemně se doplňující nástroje; doporučuje kombinaci evropských strukturálních a investičních fondů a fondu EFSI v tematických investičních platformách pro více zemí a vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zvýšily své úsilí, pokud jde zřizování takových platforem, s cílem podpořit produkty skupiny EIB a zlepšit přístup MSP k finančním prostředkům;
31. zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit investice do výzkumu, inovací, kvalifikované odborné přípravy a rozvoje, aby bylo možné podpořit kvalitativní růst a potenciál evropských MSP vytvářet pracovní místa; zdůrazňuje, že v rámci složky EFSI věnované MSP bylo na podporu MSP vyčleněno 75 miliard EUR; vítá úspěšné financování MSP v rámci EFSI mezi doposud schválenými projekty;
32. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce na období 2014–2020 našla způsob, jak v plném rozsahu vyrovnat snížení rozpočtu EFSI z prostředků přidělených na program Horizont 2020 vzhledem k jeho velkému významu pro hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, zejména v MSP;
33. vítá, že na podporu MSP se začaly využívat finanční nástroje, ale domnívá se, že grantové financování by mělo být zachováno v případech, kdy sehrává kritickou a nezbytnou roli při podpoře inovací, vývoje a výzkumu, které jsou velmi důležité pro vytváření pracovních míst a budoucí hospodářský úspěch Evropy;
34. vyzývá jak členské státy, tak Komisi, aby bylo v rámci celostního přístupu k podpoře MSP do roku 2017 dosaženo významného pokroku v dalším zjednodušování financování EU, pokud jde o provádění, řízení a sledování/kontrolování projektů, a to zejména zavedením jednotného celounijního elektronického postupu zadávání veřejných zakázek, dokončením systému elektronické výměny údajů (e-soudržnost), provedením jednotného auditu založeného na riziku, omezením požadavků na poskytování údajů a informací a odstraněním tzv. gold-platingu prostřednictvím rozsáhlé regulační optimalizace; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit náležitou rovnováhu mezi zjednodušením na jedné straně a odhalením nesrovnalostí a jejich předcházení, včetně podvodů, na straně druhé; žádá Komisi, aby v rámci střednědobého přezkumu/revize předložila návrhy legislativních změn v nařízeních o politice soudržnosti s cílem usnadnit přístup k finančním prostředkům pro MSP, zejména pro začínající podniky, které se chtějí rozvíjet; připomíná, že podle výpočtů Komise by evropské elektronické zadávání veřejných zakázek, transparentnost a snížení administrativních výdajů mohlo ušetřit až 50 miliard EUR ročně;
35. vyzývá Komisi, aby předtím, než s Parlamentem zahájí plnohodnotnou debatu o budoucím finančním rámci a politice soudržnosti v období po roce 2020, vypracovala příslušné kvantitativní studie o dopadu podpůrných politik a nástrojů na MSP, které umožní přípravnou činnost na základě monitorování výsledků a hodnocení jejich účinnosti v porovnání s jinými opatřeními, jež nejsou cílena na podniky do určité velikosti;
36. zdůrazňuje význam dostupnosti podpůrných finančních opatření EU a veřejných elektronických služeb pro MSP nacházející se v zónách menších měst a ve venkovských a řídce obydlených oblastech, protože zvyšují jejich potenciál vytvářet pracovní příležitosti a přispívají k hospodářskému rozvoji oblastí, jimž hrozí vylidnění;
37. vyzývá MSP, aby usilovaly o překonání rozdílů, které na trhu práce existují mezi ženami a muži, pokud jde o jejich zaměstnávání a výši platů, a aby za tímto účelem mj. nabízely či podporovaly zařízení péče o děti a dovolené a pružnou pracovní dobu pro pečující osoby a zajistily pracovníkům i pracovnicím stejné odměny za stejnou práci;
38. vyzývá členské státy, aby zajistily vybudování místní infrastruktury pro péči o děti, která rodičům usnadní získat práci;
39. žádá Komisi a členské státy, aby podpořily odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky tak, aby stávající i budoucí pracovníci byli vybaveni relevantními digitálními dovednostmi; vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly programy, jako jsou například otevřené on-line kurzy, které umožňují nezaměstnaným osobám získávat elektronické dovednosti, a vybízí k tomu, aby stejnou podporu měla i generace osob nad 50 let / aktivní senioři;
40. podtrhuje potřebu cílených pobídek pro začínající podniky, MSP a mikropodniky, které usnadní jejich zakládání a fungování, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit najímání kvalifikované pracovní síly a odbornou přípravu zaměstnanců;
41. domnívá se, že je nutné ještě více posílit mobilitu v rámci evropského učňovského vzdělávání a odborné přípravy;
42. vybízí členské státy, regionální vlády, vzdělávací instituce a sociální partnery, aby pro mladé lidi vytvářeli příležitosti získat podnikatelské dovednosti a aby doceňovali neformální vzdělávání a dovednosti a uznávaly jejich platnost; zdůrazňuje také význam poradenství v oblasti podnikání pro mladé podnikatele a MSP v prvních fázích činnosti, které zvyšuje míru úspěšnosti a udržitelnosti podniků i pracovních míst;
43. je pevně přesvědčen, že je třeba zachovat osvědčení o udělení titulu mistr řemesla;
44. vítá program Erasmus pro mladé podnikatele, který pomáhá poskytovat mladým podnikatelům znalosti a užitečné dovednosti nezbytné k zahájení nebo úspěšnému provozování podniku; je přesvědčen, že by tyto programy měly členské státy a Komise i nadále propagovat, aby zajistily lepší informovanost o nich v rámci cílených skupin a pomohly mladým lidem zakládat své podniky a se svým podnikáním uspět;
45. vyzývá členské státy, aby přijaly příznivé legislativní rámce s cílem podpořit zaměstnávání mladých lidí v MSP nebo vytvořit pobídky pro mladé lidi, aby začali sami podnikat, a zajistily tak například lepší přístup k informacím a poradenství přizpůsobenému konkrétním potřebám, usnadnily přístup k úvěrům a mechanismům financování a vytvářely jednotná kontaktní místa; je přesvědčen, že tyto rámce by měly rovněž podporovat programy pro umisťování studentů, aby své první praktické zkušenosti mohli získávat v některém z MSP, přičemž by měla být zajištěna odpovídající sociální ochrana;
46. konstatuje, že by měla být přijata opatření, která umožní větší uznávání kvalifikací a absolventských diplomů v rámci celé Evropy včetně diplomů a on-line certifikátů, jaké jsou udělovány na základě absolvování hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC), a uznávání platnosti neformálního vzdělávání s cílem umožnit odborně kvalifikovaným osobám uplatňovat své znalosti a dovednosti v celé Evropě;
47. vítá legislativní návrh Komise o platební neschopnosti, jehož součástí je i včasná restrukturalizace a poskytnutí druhé šance a jehož cílem je nabídnout řešení v případě obav z úpadku a zajistit, aby podnikatelé měli druhou šanci;
48. zdůrazňuje, že sociální odpovědnost podniků má v Evropě dlouhou tradici a že sociálně odpovědné podniky jsou i dnes příkladem pro ostatní; zdůrazňuje, že MSP mohou hrát důležitou roli při zajišťování environmentálně, sociálně a hospodářsky udržitelného růstu;
Příznivé a stabilní regulační prostředí
49. vyzývá členské státy, aby předcházely nadměrné regulaci, která omezuje konkurenceschopnost podniků a jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; zastává názor, že odstranění zbytečné regulační a administrativní zátěže spolu s vytvořením spolehlivé a udržitelné regulace, zejména díky systematickému uplatňování testu MSP, a jejím účinným prováděním v členských státech představuje správný způsob, jak snížit náklady MSP a zvýšit jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; zdůrazňuje, že tím nesmí být dotčena ochrana pracovníků;
50. zastává názor, že příznivé a stabilní regulační prostředí, včetně s tím související srozumitelnosti pravidel, je nezbytnou podmínkou tvorby udržitelných a kvalitních pracovních míst v MSP; domnívá se, že tato regulační jistota musí zahrnovat mimo jiné smluvní právo a regulaci ve fiskální a sociální oblasti, ochranu pracovníků a rovněž daňové předpisy, právní jistotu a procesní účinnost; je přesvědčen, že stability regulačního prostředí lze nejlépe dosáhnout postupným zapojováním sociálních partnerů do procesu rozhodování;
51. vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu, že mají-li administrativní požadavky na MSP neúměrně citelnější dopady, měla by být systematicky zvažována opatření na snížení takovéto zátěže a odstranění překážek, přičemž by mělo být zajištěna přiměřená zdravotní a bezpečnostní ochrana zaměstnanců; v tomto ohledu zdůrazňuje, že k odstranění specifických překážek je vzhledem k velké rozmanitosti MSP zapotřebí řešení, která budou přizpůsobena konkrétním potřebám;
52. poukazuje na to, že aby byly podporovány podnikatelské hodnoty, byl usnadněn růst MSP a bylo jim umožněno dosáhnout svého plného potenciálu vytvářet kvalitní pracovní místa, je důležité, aby veřejná správa v členských státech byla vůči MSP vstřícná a aby fungovala efektivně, pružně a rychle;
53. vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy usnadnila účelné výměny osvědčených postupů týkajících se jejich odlišných regulačních prostředí pro MSP; vítá v tomto ohledu síť malých a středních podniků Envoys, jejíž úlohou je zlepšit postup konzultace s MSP v jednotlivých členských státech a spolupráci mezi zeměmi EU; podporuje také spolupráci mezi MSP, místními orgány a vzdělávacím sektorem, která může být přínosem pro vytváření podnikatelských klastrů a inkubátorů, a může tedy zvýšit jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; vybízí MSP k členství v organizacích zastupujících jejich zájmy, které je budou prosazovat na vnitrostátní i evropské úrovni, jako je tomu povětšinou v případě nadnárodních společností; vybízí sdružení MSP, aby těmto podnikům poskytovala lepší podporu a začala jako spolehlivý sociální partner plnit významnější úlohu;
54. vyzývá členské státy, aby přezkoumaly předpisy, jež mají dopad na MSP, a v plném rozsahu uplatňovaly zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ za účelem odstranění neodůvodněné zátěže, s níž se potýkají MSP, a dosažení regulační a fiskální jistoty jako nezbytné podmínky stability a kvality pracovních míst;
55. zdůrazňuje, že je důležité, aby v souvislosti s iniciativou na podporu malých a středních podniků Small Business Act byly splněny předběžné podmínky, což přispěje k vytvoření příznivějšího prostředí a ke zlepšení administrativních postupů pro rozvoj obchodu a podnikání, jakož i využívání možností financování ze strany MSP;
56. domnívá se, že základní rozdíly mezi MSP a nadnárodními společnostmi je třeba vyrovnat, aby MSP mohly využívat dodatečné zdroje a spolu s veřejnými investicemi vytvářet kvalitní pracovní místa;
57. vyzývá členské státy, aby prostřednictvím daňových pobídek podporovaly růst a vytváření odvětví neformálních investorů, fondů počátečního kapitálu a aktérů působících na nově vznikajících trzích;
58. poukazuje na regionální rozdíly a nevyvážený přístup MSP k financování poskytovanému vnitrostátními podpůrnými bankami, programy financovanými z prostředků EU a dalšími soukromými a veřejnými finančními institucemi; vyzývá k tomu, aby všechny MSP – se zvláštním důrazem na méně rozvinuté, chudší, vzdálenější nebo izolované regiony, které čelí vážným problémům, jako je vylidňování nebo velký rozptyl obyvatelstva, a země, které čelí finančním a hospodářským tlakům – měly skrze zprostředkovatele zajištěn rovný přístup k financování z finančních nástrojů, které jsou podporovány z prostředků EU;
59. je toho názoru, že jedině snadnější přístup k financování prostřednictvím opravného koeficientu pro MSP povede k vytvoření stabilní finanční situace, která umožní růst, a tedy i zachování pracovních míst;
60. zdůrazňuje, že mikroúvěry, které jsou většinou určeny mikropodnikatelům a znevýhodněným osobám, které chtějí zahájit samostatně výdělečnou činnost, jsou rozhodující při překonávání překážek v přístupu k tradičním bankovním službám; uvítal by iniciativy inteligentního zjednodušení s cílem zlepšit účinnost hodnocení projektů vyžadujících mikrofinancování; dále by uvítal opatření ke stanovení odpovědnosti finančních zprostředkovatelů, která by nadměrně nezatěžovala ani nepřiměřeně nezvyšovala náklady;
61. upozorňuje na rizika platební neschopnosti a úpadku, jimž jsou vystaveny MSP, které se potýkají s prodlevami v platbách; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o důslednější uplatňování směrnice o opožděných platbách; členské státy vyzývá rovněž k tomu, aby zvážily zavedení vhodných finančních mechanismů, jako jsou například bankovní záruky;
62. vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský regulační rámec, který usnadní vytváření celoevropských trhů skupinového financování a investování;
63. vyzývá Komisi, aby usnadnila sekuritizaci půjček pro mikropodniky a MSP s cílem zvýšit objem pro ně dostupných úvěrových prostředků;
64. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšovaly regulační rámec pro sociální podniky;
65. uznává, že v rámci provádění opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) na úrovni podniků je třeba zohledňovat situaci, konkrétní potřeby a obtíže s plněním předpisů v mikropodnicích a malých podnicích; zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti, výměna osvědčených postupů, konzultace, uživatelsky vstřícné pokyny a internetové platformy představují velmi důležitý způsob, jak lze MSP a mikropodnikům napomáhat k efektivnějšímu plnění regulačních požadavků BOZP; vyzývá Komisi, Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a členské státy, aby i nadále vytvářely prakticky použitelné nástroje a pokyny, které podporují, usnadňují a zlepšují plnění požadavků BOZP ze strany MSP a mikropodniků;
66. vítá zavedení možnosti on-line interaktivního posuzování rizik (OiRA), kterou nabízí agentura EU-OSHA, i dalších elektronických nástrojů používaných v členských státech, které usnadňují posuzování rizik a mají za cíl podporovat plnění předpisů a šířit kulturu prevence, a to zejména v mikropodnicích a malých podnicích; naléhavě vyzývá členské státy, aby obecně využívaly evropských zdrojů k financování opatření BOZP a zvláště pak k vytváření elektronických nástrojů na podporu MSP;
67. vyzývá Komisi, aby při přezkumu strategického rámce přihlédla ke specifické povaze a situaci MSP a mikropodniků s cílem pomoci jim lépe plnit cíle v oblasti BOZP;
68. vyzývá Komisi, aby v rámci doporučení pro jednotlivé země evropského semestru případně přijala diferencovaný přístup ke zlepšování prostředí pro MSP, který zohlední okolnosti jednotlivých zemí a zvláštní strukturální rozdíly jednotlivých regionů EU, což umožní postupovat k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti; dále vyzývá Komisi k tomu, aby se zaměřila na MSP, a to zvláště na mikropodniky;
69. konstatuje, že tematický cíl 3 „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ vedl k tomu, že členské státy zahrnuly do svých operačních programů i důraz na posílení růstu a potenciálu vytváření pracovních míst pro MSP; zdůrazňuje, že ani budoucí neočekávané krize v celé EU ani hlavní iniciativy by neměly vést ke snížení závazků nebo plateb týkajících se tematického cíle 3 a příslušných nástrojů v rámci okruhu 1b souhrnného rozpočtu EU; uznává, že MSP mají slabou kapitálovou pozici, a proto by v zájmu snížení rizika insolvence mělo být minimalizováno zpoždění při platbách faktur v rámci politiky soudržnosti; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly tempo plateb pro MSP;
70. poukazuje na to, že výroční zpráva o evropských MSP za období 2014/2015 i roční analýza růstu na rok 2016 odhalují regionální odlišnosti v prostředí MSP a další nesrovnalosti, které by měly členské státy účinně řešit před koncem programového období, přičemž by mělo být vynaloženo úsilí o zlepšení internacionalizace MSP odstraněním necelních překážek;
71. vyzývá členské státy s omezenou decentralizací řízení finančních prostředků EU, aby přesunuly administrativní kapacitu určenou na technickou pomoc a místní a regionální podpůrné systémy pro MSP (i mikropodniky), včetně lepšího přístupu k financování a řešení v oblasti informací, na místní orgány, což umožní regionálně vyrovnanější výsledky a míru čerpání, především v méně rozvinutých regionech;
72. zdůrazňuje potřebu doplnit podnikatelské inkubátory také o podnikové vývojáře, aby se začínající podniky staly významným nástrojem pro vytváření dlouhodobých pracovních míst a aby byl zachován vnitřní potenciál podniků a zrazovalo se od prodeje významných nápadů čistě pro zisk;
73. zdůrazňuje, že je nutné usnadnit přístup na jednotný trh odstraněním přetrvávajících neopodstatněných administrativních překážek a potíráním nekalé soutěže, narušování trhu, nepravé samostatné výdělečné činnosti a společností typu poštovní schránka; vyzývá členské státy, aby zajistily rovné podmínky přístupu na vlastní vnitrostátní trh pro MSP, zejména v případě, že poskytují přeshraniční služby; vítá proto důraz, který klade na MSP strategie pro jednotný trh z roku 2015, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v návaznosti na tyto pozitivní iniciativy přijaly konkrétní opatření, která budou mít pro MSP hmatatelný přínos;
74. vyzývá členské státy, aby přijaly příznivé legislativní rámce pro zakládání podniků jako jeden z prostředků boje proti šedé ekonomice, která znevýhodňuje zvláště MSP, a aby plny využívaly nově vytvořené platformy pro řešení problematiky nehlášené práce; je si vědom toho, že hospodářská recese a opatření prováděná v mnoha členských státech přispěly k šíření šedé ekonomiky;
75. je pevně přesvědčen, že integrace uprchlíků na trhu práce se v EU neobejde bez aktivní a rozsáhlé podpory mikropodniků a malých a středních podniků;
76. zdůrazňuje, že ze všeho nejdůležitější je komplexní jazyková výuka uprchlíků; zdůrazňuje, že s touto výukou je třeba začít co nejdříve a že jazykové znalosti použitelné v zaměstnání jsou nezbytným předpokladem uplatnění uprchlíků v podnicích;
77. zdůrazňuje, že je nebytné vyvíjet další úsilí a přicházet s pobídkami, aby se podpořilo a usnadnilo vytváření MSP (včetně sociálních podniků a mikropodniků) ze strany osob náležejících ke zranitelným skupinám a aby se zabránilo diskriminaci v této oblasti; zdůrazňuje, že celoživotní rozvoj dovedností a poradenství jsou důležitými prostředky, které umožňují zajistit rovné příležitosti; je toho názoru, že příslušné orgány členských států musí MSP poskytovat podporu a poradenství v oblasti integrace zranitelných skupin na trhu práce;
78. žádá, aby mikropodniky a MSP neměly za žádných okolností povinnost podávat nefinanční informace o své dobrovolné sociální angažovanosti; zdůrazňuje, že taková povinnost by byla spojena s nepřiměřeně vysokými administrativními náklady a sociální angažovanost těchto podniků by spíše ohrozila než posílila;
79. zdůrazňuje, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. února 2013(13) o sociální odpovědnosti podniků jasně prohlásil, že v rámci sociální odpovědnosti podniků ve svobodné společnosti není možné, aby byla dobročinnost povinná; je pevně přesvědčen, že zavedení povinné sociální odpovědnosti podniků by vedlo k tomu, že by ochota lidí k dobročinnosti poklesla;
80. zdůrazňuje, že oblast dočasného zaměstnávání je pro MSP velmi důležitá a vyžaduje diferencovaný přístup;
Rovné podmínky
81. konstatuje, že v některých případech by politika EU v oblasti hospodářské soutěže mohla vést ke zvýhodňování především velkých tržních subjektů, pro něž jsou charakteristické větší úspory z rozsahu než pro MSP; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže musí zaručovat rovné podmínky pro malé, střední i velké podniky, aby se překonal problém spojený s tím, že MSP nemohou tolik využívat úspor z rozsahu, a tím se umožnila jejich internacionalizace a podpořil jejich potenciál v oblasti vytváření pracovních míst, zejména s ohledem na nové mezinárodní obchodní dohody;
82. vyzývá veřejnoprávní subjekty členských států, aby se při poskytování svých služeb držely v mezích své výlučné působnosti a nenarušovaly na základě svého zvláštního daňového postavení hospodářskou soutěž v neprospěch MSP;
83. poukazuje na to, že MSP se v rámci celé Evropy vyznačují značnou rozmanitostí obchodních modelů a právních forem a že všechny, včetně hospodářských subjektů působících v sociální ekonomice, by měly mít zaručeny rovné podmínky;
84. zastává názor, že nerovný přístup MSP na trhy, k informacím, poradenství, veřejným službám, dovednostem a financím v celé EU je kromě toho, že poškozuje jejich vyhlídky na tvorbu pracovních míst, výsledkem řady strukturálních rozdílů z hlediska rozsahu a výkonu podniků; domnívá se tedy, že tyto rozdíly je třeba zohlednit při hodnocení politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a fungování vnitřního trhu EU;
85. domnívá se, že obraz malého a středního podniku jako atraktivního zaměstnavatele, který se zakládá na dobrých pracovních a zaměstnaneckých podmínkách, je v souvislosti se získáváním kvalifikovaných pracovníků důležitou konkurenční výhodou;
86. zastává názor, že regulace slouží obecnému zájmu a jejím cílem je dosažení řady různých cílů, jako je mimo jiné vytváření trhu fungujícího v souladu s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže, ochrana pracovníků, ochrana zdraví a bezpečnost při práci, podpora inovací či ochrana životního prostředí; zdůrazňuje proto, že by měl existovat jasně vymezený a účinně fungující předpisový rámec, který nebude vytvářet zbytečnou administrativní zátěž pro MSP, a umožní tak lepší uplatňování předpisů z jejich strany;
87. konstatuje, že v regionech, ve kterých je hospodářský rozvoj zaměřen na přilákání přímých zahraničních investic, mohou být nadnárodní korporace v některých případech zvýhodňovány v legislativní oblasti; domnívá se, že by toto zvýhodňování nadnárodních korporací mělo být přezkoumáno s cílem snížit jejich možný negativní dopad na MSP, zajistit rovné podmínky pro MSP a posílit jejich kapacitu pro tvorbu pracovních míst; je si rovněž vědom skutečnosti, že mnohé MSP vznikají za účelem podpory nadnárodních korporací a jejich zaměstnanců v podobě poskytování produktů a služeb v rámci jejich dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je třeba v těchto případech pečlivě monitorovat dodržování pracovních práv, a vítá snahu OECD zvyšovat transparentnost mezinárodního daňového systému a vyzývá k rychlému provedení opatření týkajících se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS);
88. vyzývá členské státy, aby přijaly zásadu zdanění příjmu v místě jeho vzniku a další opatření proti postupům nadnárodních korporací, jejichž taktikou je přesouvání zisků, s cílem zajistit MSP rovné podmínky hospodářské soutěže, a posílit tak jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst;
89. konstatuje, že lepší regulační rámec a účinné prosazování práva mohou přispět k řešení problémů stínové ekonomiky a vyhýbání se daňovým povinnostem;
90. zastává názor, že obchodní dohody uzavírané s třetími zeměmi by měly zohlednit zvláštní strukturální rozdíly mezi regiony EU, které existují v odvětví MSP, a posoudit jejich dopad na budoucí vyhlídky v oblasti zaměstnanosti a na pracovní práva a mzdy zaměstnanců MSP;
91. vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů týkající se možných důsledků navržené dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a udělení statusu tržního hospodářství Číně pro počet a kvalitu pracovních míst v odvětví MSP ve všech členských státech; zdůrazňuje, že součástí tohoto posouzení dopadů by měla být důkladná analýza jednotlivých typů a odvětví MSP, na něž by tyto kroky mohly mít vliv;
92. je si vědom příležitostí, jež poskytuje jednotný digitální trh; zdůrazňuje však, že je třeba provést posouzení toho, jaký potenciál a jaké přínosy a výzvy jsou s tím svázány, pokud jde o růst MSP a jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst v různých členských státech, ale i pokud jde o dopad na pracovníky a systémy sociálního zabezpečení; doporučuje, aby Komise stanovila pro MSP podmínky potřebné k tomu, aby se postupně transformovaly a přizpůsobily jednotnému digitálnímu trhu;
93. je přesvědčen, že rozšíření digitalizace ve veřejném sektoru (elektronická veřejná správa) a zvýšení dostupnosti širokopásmového připojení ve vzdálených oblastech by omezilo zřizovací a provozní náklady MSP, a umožnilo jim tak ještě posílit potenciál tvorby pracovních míst;
94. vybízí MSP, aby podporovaly práci na dálku (teleworking) a smart working, což jsou účinné nástroje pro snížení nákladů společností na suroviny, které zároveň umožňují zaměstnancům co nejlépe sladit jejich pracovní a osobní život;
95. vítá existenci informačních portálů zaměřených konkrétně na MSP, jako je oddíl „Jak zajistit finance“ portálu Vaše Evropa, a vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala jejich funkčnost a dostupnost a vytvořila z nich nástroje, které budou více interaktivní; podtrhuje zejména důležitost účinného fungování nové jednotné digitální brány, která byla ohlášena v rámci strategie pro jednotný trh, jakožto jednotného portálu, kde budou přístupné veškeré informace a služby týkající se jednotného trhu;
o o o
96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Publikace CECOP (Evropská konfederace zaměstnaneckých a sociálních družstev a jiných zaměstnanci vlastněných podniků v průmyslu a ve službách) z roku 2013 nazvaná „Business Transfers to Employees under the Form of a Cooperative in Europe“ (Převody evropských podniků na zaměstnance v podobě družstev).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (2015/2116(INI))
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména na články 2 a 5 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 6, 8, 10, 19 a 153 této smlouvy,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 20, 21, 23 a 26 uvedeného aktu,
– s ohledem na Evropskou sociální chartu, kterou přijala Rada Evropy, a na sociální a zaměstnanecká práva v ní zakotvená,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,
– s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (říjen 2015),
– s ohledem na průběžnou zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení Hanse Bielefeldta předloženou v souladu s rezolucí Valného shromáždění č. 68/170 o svobodě náboženského vyznání a přesvědčení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),
– s ohledem na směrnici o rovnosti pohlaví (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(2)),
– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (dále jen „směrnice“)(3),
– s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení ze dne 24. června 2013, které vydala Rada,
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),
– s ohledem na zprávu Komise s názvem Společná zpráva o uplatňování směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti“), a směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (COM(2014)0002),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),
– s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426),
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Nediskriminace a rovné příležitosti pro všechny – rámcová strategie“ (COM(2005)0224),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí z roku 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013–2014)(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(7),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadech krize na přístup zranitelných skupin k péči(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(12),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(13),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(14),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o pokroku v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU (provádění směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES)(15),
– s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu o provádění směrnice 2000/78/ES s ohledem na zásadu nediskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení,
– s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Směrnice o rovnosti v zaměstnání – hodnocení jejího provádění“,
– s ohledem na studii Evropského parlamentu s názvem „Přiměřená úprava a chráněné dílny pro osoby se zdravotním postižením: náklady a výnosy investic“,
– s ohledem na studii Evropského parlamentu s názvem „Rozdílné zacházení s pracovníky mladšími 25 let s ohledem na jejich přístup na trh práce“,
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora s názvem „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“,
– s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva k situaci rovnosti v Evropské unii deset let po počátečním provádění směrnic o rovnosti,
– s ohledem na srovnávací právní analýzu Agentury Evropské unie pro základní práva týkající se ochrany před diskriminací na základě sexuální orientace, pohlavní identity a sexuálních znaků v EU,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0225/2016),
A. vzhledem k tomu, že podle SEU je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv a měla by bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci;
B. vzhledem k tomu, že SFEU stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;
C. vzhledem k tomu, že všech 28 členských států provedlo směrnici o rovnosti v zaměstnání a navzdory rozdílům při jejím provádění získalo cenné zkušenosti;
D. vzhledem k tomu, že směrnice o rovném zacházení zakazují přímou i nepřímou diskriminaci, jakož i obtěžování či navádění k diskriminaci;
E. vzhledem k tomu, že Komise ve své druhé prováděcí zprávě (COM(2014)0002) uvedla, že k dosažení úplné rovnosti nestačí právní předpisy a že je třeba zvýšit informovanost o stávající potřebě ochrany a využití finančních prostředků EU a posílit vnitrostátní subjekty pro rovné zacházení;
F. vzhledem k tomu, že zákaz diskriminace v oblasti povolání a zaměstnání je účinný pouze tehdy, jestliže je diskriminace potírána komplexně ve všech oblastech života a jestliže jsou rovněž odstraňovány překážky, které omezují svobodu a rovnost, a tím brání plnému rozvoji člověka a skutečnému zapojení pracovníků do politického, sociálního a hospodářského života jejich členského státu;
G. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve věci Römer(16) zdůraznil, že v samotné směrnici o rovnosti v zaměstnání není stanovena zásada rovného zacházení v oblasti zaměstnání a povolání, nýbrž obecný rámec pro boj proti diskriminaci na základě různých důvodů;
H. vzhledem k tomu, že ačkoli se zvýšilo vnímání diskriminace, mnohé z jejích obětí si stále nejsou vědomy svých práv nebo se neodvažují podniknout právní kroky proti diskriminačním postupům, a to z různých důvodů, např. nedostatečné důvěry v orgány členských států či složitých a zdlouhavých právních postupů;
I. vzhledem k tomu, že důkazy shromážděné Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) ukazují, že rasismus, xenofobie, homofobie a transfobie a související podoby nesnášenlivosti jsou všeobecně rozšířeny navzdory opatřením, jež přijaly vlády a občanská společnost v celé EU, a vzhledem k tomu, že společenské a politické klima stále více toleruje extremistické, rasistické a xenofobní programy, jež využívají obav ohledně nezaměstnanosti, uprchlické krize, odcizení částečně v důsledku migračních toků a bezpečnosti tváří v tvář terorismu a dalším geopolitickým problémům, což ohrožuje základní hodnoty EU;
J. vzhledem k průzkumu agentury FRA o osobách LGBT(17), jakož i ke zprávě této agentury nazvané „Být trans v Evropě“(18), v nichž je zdůrazněna přetrvávající diskriminace osob LGBT na trhu práce i v otázce přístupu na tento trh;
K. vzhledem k tomu, že směrnice o rovnosti v zaměstnání stanovuje pouze minimální požadavky, ale členské státy mohou zajistit vyšší míru ochrany a přijmout v rámci svých vnitrostátních právních předpisů pozitivní opatření v této oblasti; vzhledem k tomu, že samotné právní předpisy k zajištění úplné rovnosti nestačí a musí je doprovázet odpovídající politická opatření;
L. vzhledem k tomu, že nezaměstnaností jsou nejvíce postiženy ženy, které také trpí negativní diskriminací v zaměstnání, zejména těhotné ženy a matky, včetně kojících matek;
M. vzhledem k tomu, že směrnice o rovnosti v zaměstnání se vztahuje pouze na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení, zdravotní postižení, věk a sexuální orientaci, nicméně členské státy jsou podle směrnice o rasové rovnosti povinny bojovat proti diskriminaci v zaměstnání na základě rasového a etnického původu; vzhledem k tomu, že náboženské vyznání bývá při diskriminaci v zaměstnání založené na skutečné či domnělé příslušnosti osoby k určitému náboženství někdy používáno jako zástupný důvod za rasový původ;
N. vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je v členských státech výrazně nižší než 50 % oproti více než 70 % v případě celkového obyvatelstva a míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením (18,3 %) je oproti nezaměstnanosti celkového obyvatelstva (9,9 %) téměř dvojnásobná; vzhledem k tomu, že za průměrnými hodnotami EU se skrývají výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi;
O. vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za péči o děti, starší osoby, další závislé osoby, rodinu a domácnost mají obvykle ženy a že tato odpovědnost je větší, pokud mají dítě se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že to má přímý dopad na přístup žen k pracovním místům a na jejich profesní rozvoj a může to negativně ovlivnit jejich podmínky zaměstnávání, například v mnoha případech, kdy ženy nedobrovolně pracují na částečný úvazek nebo jsou nuceny přijmout nejisté zaměstnání, a všechny tyto faktory vedou k rozdílům v platech a důchodech;
P. vzhledem k tomu, že neúplné rodiny s jedním rodičem, především matky samoživitelky, lze mnohem častěji nalézt mezi chudými pracujícími, a že by se všechna přijatá opatření měla zaměřit na rodiče samoživitele;
Q. vzhledem k tomu, že široká škála dovedností a schopností, které ženy získávají při plnění rodinných povinností, obohacuje jejich osobní a profesní rozvoj; vzhledem k tomu, že tyto schopnosti by proto měly být uznány ze strany společnosti a zaměstnavatelů;
R. vzhledem k tomu, že Evropská unie čelí významné hospodářské, finanční a sociální krizi, která na pracovním trhu a v osobním životě postihuje obzvláště ženy, neboť se pravděpodobněji nacházejí v nejistém zaměstnání, bývají častěji nezaměstnané a ocitají se bez sociálního zabezpečení;
S. vzhledem k tomu, že absence skutečně účinných právních předpisů týkajících se vyvážení osobního a pracovního života vede k diskriminaci pracujících rodičů;
T. vzhledem k tomu, že Parlament již přijal politická opatření, jako je směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních, a vzhledem k tomu, že tato opatření mohou pomoci zajistit ženám větší rovnost v zaměstnání a zlepšit jejich přístup k vedoucím pozicím; vzhledem k tomu, že právní předpisy je třeba považovat za zásadní nástroj pro dosahování rovnosti žen a mužů, je však třeba je zkombinovat s normativními postupy a kampaněmi, aby se rovnost žen a mužů uplatnila nejen v právních předpisech, ale i ve veřejném mínění;
U. vzhledem k tomu, že navzdory teoretickému uplatňování rovného zacházení v členských státech jsou ženy stále oběťmi vícenásobné, přímé a nepřímé diskriminace na pracovním trhu; vzhledem k tomu, že existuje mnoho různých typů nepřímé diskriminace a na všechny z nich se musí vztahovat standardní definice, podle níž k diskriminaci dochází tehdy, pokud se na srovnatelné situace uplatňují různá pravidla nebo je totéž pravidlo uplatněno na různé situace; vzhledem k tomu, že ženy nejsou vždy informovány o svých právech podle stávajících evropských a vnitrostátních právních předpisů o rovnosti a diskriminaci nebo mají pochybnosti o tom, zda nahlášení případů diskriminace bude mít nějaký dopad; poukazuje v této souvislosti na to, že je důležité, aby existovaly informační dokumenty a pokyny, informační kampaně a informační portály;
V. vzhledem k tomu, že proti sociálním nerovnostem, zejména pokud jde o rovnost v zaměstnání, lze bojovat pouze prostřednictvím politik, jež zaručí lepší přerozdělování bohatství a které budou založeny na zvýšení reálných mezd, opatřeních na podporu regulace práce a pracovní doby a ochrany práce, především prostřednictvím kolektivního vyjednávání a zaručení bezplatného přístupu ke kvalitním veřejným službám v oblasti zdravotní péče a vzdělávání pro všechny;
W. vzhledem k tomu, že téměř každý pátý mladý člověk v EU hledá práci a že celkové finanční náklady na nezaměstnanost mladých lidí se odhadují na 153 miliard EUR ročně(19) a další společenské náklady jsou velmi znepokojivé;
X. vzhledem k tomu, že údaje z šestého průzkumu pracovních podmínek v Evropě(20), který vypracoval Eurofound, potvrzují, že v posledních deseti letech bylo při snižování počtu případů diskriminace oznamovaných pracovníky dosaženo jen malého pokroku;
Y. vzhledem k tomu, že údaje z šestého průzkumu pracovních podmínek v Evropě, který vypracoval Eurofound, ukazují, že 7 % pracovníků oznamuje případy diskriminace z nejméně jednoho důvodu, a potvrzují, že pracovníci oznamují i případy, kdy je doložena diskriminace vícenásobná;
Z. vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen se zdravotním postižením v EU (44 %) je výrazně nižší než míra zaměstnanosti mužů se zdravotním postižením (52 %), a vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen ve věkové skupině 55–65 let činí v některých členských státech přibližně 30 % nebo i méně a že v této věkové skupině je rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů největší (14,5 procentního bodu) ve srovnání s rozdílem mezi ženami a muži ve středním věku (30–54 let), který činí 12,4 procentního bodu, a u mladších lidí (20–29 let) dosahujícím 8,3 procentního bodu; domnívaje se, že dlouhodobá nezaměstnanost postihuje zejména mladší a starší pracovníky, zejména ženy, a vzhledem k tomu, že bylo posouzeno uplatňování a provedení směrnice 2006/54/ES a Parlament ve svém usnesení ze dne 8. října 2015(21) vyjádřil vážné pochybnosti ohledně uplatňování ustanovení směrnice o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání v praxi;
AA. vzhledem k tomu, že starší pracovníci se stále často potýkají s diskriminací na základě věku, stereotypy a překážkami; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě věku postihuje všechny věkové skupiny, a vzhledem k jejím důsledkům humánní společnost, která usiluje o splnění svých sociálních a hospodářských záměrů, potřebuje zkušenosti, myšlenkový vklad a bohatství všech generací a současně se musí opírat o zásadu mezigenerační solidarity;
1. vítá skutečnost, že téměř všechny členské státy zahrnuly obecnou zásadu rovného zacházení na základě konkrétních důvodů diskriminace do své ústavy; lituje však, že pouze několik členských států systematicky zajišťuje, aby všechny stávající právní texty byly v souladu se zásadou rovného zacházení, a ještě méně z nich je systematicky provádí(22), a že diskriminace je i nadále součástí každodenního života mnoha Evropanů;
2. doufá, že všechny členské státy odstraní přirozené, sociální a hospodářské překážky, které brání skutečnému naplnění zásady rovnosti a omezují svobodu evropských občanů;
3. vyjadřuje politování nad tím, že myšlenka, že lidská práva jsou univerzální, nedělitelná a vzájemně spolu souvisí, zůstává jako právní zásada spíše teorií, než že by platila v praxi, a to vzhledem k tomu, že různé aspekty lidské existence jsou ve stávajících právních nástrojích EU upraveny odděleně;
4. vyjadřuje politování nad nárůstem případů diskriminace a obtěžování, a to i na pracovišti, zejména v souvislosti s pohlavím, státní příslušností, sociálním původem, zdravotním postižením, diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity, etnického původu a náboženství, zejména pokud jde o muslimské ženy a osoby LGBTI; současně lituje, že obecně nejsou všechny formy diskriminace, zejména diskriminace na základě zdravotního postižení a diskriminace proti osobám LGBTI, dostatečně hlášeny; vyzývá proto Komisi, aby při dohledu nad uplatňováním směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, věnovala zvláštní pozornost všem formám diskriminace, a zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost mezi osobami LGBTI o jejich právech, např. prostřednictvím orgánů pro rovné zacházení, odborů a organizací zaměstnavatelů;
5. zdůrazňuje, že je nesmírně důležité, aby bylo co nejdříve dosaženo dohody, a vyzývá Radu, aby prolomila patovou situaci ve prospěch pragmatického řešení a bezodkladně urychlila přijetí horizontální směrnice EU proti diskriminaci, kterou navrhla Komise v roce 2008 a kterou odhlasoval Parlament; domnívá se, že předpokladem je zajištění konsolidovaného a soudržného právního rámce EU, jenž chrání před diskriminací na základě náboženského vyznání a přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace mimo zaměstnání; konstatuje, že by nemělo být přijato žádné neodůvodněné omezení oblasti působnosti směrnice; domnívá se, že zásadním krokem je i konsolidace legislativního rámce EU pro boj proti trestným činům z nenávisti, neboť podobné trestné činy jsou rozšířeny i v pracovním prostředí;
6. upozorňuje, že podle Agentury EU pro základní práva brání všechny formy diskriminace, včetně vícenásobné diskriminace a diskriminace, v níž se prolíná více důvodů, do značné míry využití lidského kapitálu a představují překážku v rozvoji kariéry; zdůrazňuje skutečnost, že osoby se zdravotním postižením se často stávají oběťmi těchto druhů diskriminace;
7. s obavami bere na vědomí neexistenci judikatury, která by poskytla výklad „nepřímé diskriminace“, v některých členských státech a obtíže, které definování tohoto pojmu přineslo při provádění této směrnice v některých členských státech; navrhuje, aby Komise členským státům při takovýchto obtížích s výkladem radila;
8. konstatuje, že zákaz diskriminace v oblasti povolání a zaměstnání je účinný pouze tehdy, jestliže je diskriminace potírána komplexně ve všech oblastech života, například prostřednictvím podpory komunit, legislativních a koordinačních nástrojů, jakými jsou strategie a rámce na úrovni členských států i EU, včetně možnosti zavést pozitivní akční opatření;
Náboženské vyznání a přesvědčení
9. konstatuje, že zákaz diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení byl proveden ve všech členských státech, ačkoli směrnice samotné pojmy nevymezuje(23);
10. konstatuje, že diskriminace z důvodu náboženského vyznání a přesvědčení a diskriminace z důvodu rasového či etnického původu se prolínají, a domnívá se, že s diskriminací v zaměstnání na základě náboženského vyznání se obzvláště potýkají některé skupiny obyvatelstva z náboženských menšin, jak dokládají výzkumy na úrovni členských států i evropské úrovni, zejména pak výzkum Agentury pro základní práva;
11. domnívá se, že ochranu před diskriminací z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v Evropské unii v současnosti zajišťuje právo v oblasti lidských práv a antidiskriminační právní úprava, které se vzájemně ovlivňují;
12. zdůrazňuje, že na základě studií jsou v oblasti zaměstnání nejčastěji diskriminovanými náboženskými skupinami židé, sikhové a muslimové (a zejména ženy); doporučuje přijetí evropských rámců pro vnitrostátní strategie boje proti antisemitismu a islamofobii;
13. uznává rozsáhlou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v oblasti zákazu diskriminace z důvodu náboženského vyznání či přesvědčení, vítá úlohu, kterou sehrává prostřednictvím svých rozhodnutí ve výkladu směrnice v celém jejím rozsahu, a se zájmem očekává budoucí první rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v této záležitosti; vyjadřuje politování nad malým počtem případů předkládaných soudům, což kontrastuje s vysokým počtem případů diskriminace, které jsou patrné ze studií týkajících se viktimizace, které však nejsou řešeny soudní cestou;
14. domnívá se, že soustavné uplatňování antidiskriminačních právních předpisů je třeba chápat jako důležitý prvek strategií pro předcházení radikalizaci, vzhledem k tomu, že v atmosféře stupňujících se xenofobních a islamofobních nálad by mohla diskriminace náboženských společenství včetně uprchlíků a migrantů přispět k náboženské radikalizaci osob, negativně ovlivnit začlenění uprchlíků a migrantů na trhu práce a znesnadnit jejich přístup ke spravedlnosti, pokud jde o jejich pobytový status;
15. domnívá se, že soudy by se měly více zaměřit na to, aby praktikování náboženského vyznání probíhalo v dobré víře, a neposuzovaly oprávněnost či správnost náboženského vyznání či přesvědčení;
16. domnívá se, že v návaznosti na rozhodnutí jak vnitrostátních soudů, tak i ESLP je při posuzování zásady sekulárního charakteru státu podle ustanovení čl. 4 odst. 2 směrnice o rovnosti v zaměstnání zapotřebí další harmonizace ohledně etiky;
17. na základě judikatury dostupné na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni se domnívá, že v právu EU a ve vnitrostátním právu by měla být stanovena povinnost přiměřené úpravy pro všechny důvody diskriminace, tedy včetně náboženského vyznání a přesvědčení, za předpokladu, že to nezpůsobí nepřiměřenou zátěž zaměstnavatelům nebo poskytovatelům služeb;
18. vyzývá členské státy, aby uznaly základní právo na svobodu svědomí;
19. domnívá se, že je třeba vzít v úvahu, že v souladu s judikaturou ESLP zajišťuje směrnice ochranu před diskriminací z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení zaměstnavatele;
20. domnívá se, že všeobecná výjimka uvedená v čl. 2 odst. 5 je navržena obecně a že je třeba dosáhnout pokroku v jejím uplatňování, což je obzvláště důležité v souvislosti s uprchlickou a migrační krizí; a doufá, že soudy budou posuzovat její hranice velmi pečlivě v souladu se zásadou proporcionality;
21. trvá na tom, že náboženská svoboda je důležitým principem, který by měl zaměstnavatel respektovat; nicméně zdůrazňuje, že uplatňování tohoto principu je otázkou subsidiarity;
Zdravotní postižení
22. zdůrazňuje, že „diskriminací na základě zdravotního postižení“ se rozumí jakékoli odlišování, vyloučení nebo omezení na základě zdravotního postižení, jehož účelem či dopadem je oslabit či zrušit uznání, požívání či výkon všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními v politické, hospodářské, sociální, kulturní, občanské nebo jiné oblasti; poznamenává, že zahrnuje všechny formy diskriminace, včetně odepření přiměřené úpravy(24);
23. vybízí členské státy, aby vykládaly právo EU tak, aby byl zajištěn základ pro koncepci zdravotního postižení, která bude v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, bude kombinovat prvky, jež zajišťují osobám se zdravotním postižením rovnost, a odepření přiměřené úpravy v ní bude považováno za formu diskriminace, jak stanoví uvedená úmluva; lituje toho, že v některých členských státech stále existují právní předpisy, které vyžadují hranici 50% neschopnosti a výhradně oficiální lékařské potvrzení;
24. konstatuje, že samotná směrnice 2000/78/ES neobsahuje žádnou definici koncepce zdravotního postižení; zdůrazňuje, že Evropský soudní dvůr byl vyzván, aby koncepci zdravotního postižení nezávisle vymezil pro účely věci Chacón Navas; připomíná, že i další věci vyžadují upřesnění této koncepce, jakož i významu, který má být připisován přiměřené úpravě pro osoby se zdravotním postižením, kterou musí zaměstnavatelé podle článku 5 směrnice zajistit (HK Danmark C-335/11 a C 337/11);
25. vyjadřuje politování nad skutečností, že míra zaměstnanosti žen se zdravotním postižením je méně než 50 %, což poukazuje na dvojí diskriminaci, které čelí a v jejímž důsledku je pro ně obtížné plně se zapojit do společnosti;
26. domnívá se, že smrtelná nemoc či nemoc nebo fyzický stav, které mohou podle odůvodněných očekávání vést k úmrtí během 24 měsíců nebo i v kratší době od vydání potvrzení od lékaře, mohou být považovány za zdravotní postižení, pokud brání dotčené osobě v účasti v pracovním životě;
27. upozorňuje na povinnost zaměstnavatele poskytnout všem pracovníkům se zdravotním postižením, a to i případně pracovníkům se smrtelnou nemocí, přiměřenou úpravu;
28. zdůrazňuje, že charakter některých smrtelných nemocí může vést k výkyvům v projevech fyzických, mentálních i psychologických obtíží, a že zaměstnavatelé proto mají povinnost pravidelně revidovat přiměřenou úpravu a postarat se, aby zaměstnance plně podporovali v jejich práci;
29. zdůrazňuje, že je důležité chránit pracovníky se zdravotním postižením, včetně osob se smrtelnou nemocí, před jakoukoli diskriminací na pracovišti; zdůrazňuje zejména nutnost chránit tyto pracovníky před neoprávněným propuštěním;
30. konstatuje, že důkazy svědčí o tom, že investice do vhodné přiměřené úpravy pro osoby se zdravotním postižením jsou z nákladového hlediska prospěšné a zajišťují návratnost nejen z hlediska sociálního začlenění, ale také zvýšené produktivity a nižšího absentismu(25); vyjadřuje politování nad tím, že mnoho členských států nezajišťuje vhodnou přiměřenou úpravu;
31. zdůrazňuje, že práce je pro osoby se zdravotním postižením a osoby trpící závažnou chronickou nebo nevyléčitelnou nemocí důležitá, a doporučuje přístupy spočívající v začleňování na trh práce, které zaručí bezpečnost a práva obou skupin;
32. vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby práva a služby spjaté se zaměstnáním, včetně přiměřené úpravy v souvislosti se směrnicí o rovnosti v zaměstnání, byly přenositelné a v souladu s volným pohybem osob se zdravotním postižením;
33. vítá skutečnost, že všechny členské státy nabízejí např. granty, dotace či daňové úlevy zaměstnavatelům, kteří poskytují přiměřenou úpravu, a tím motivují zaměstnavatele k náležitému uzpůsobení pracoviště s cílem přizpůsobit a otevřít trh práce osobám se zdravotním postižením a zajistit, aby všechny osoby požívaly nebo vykonávaly všechna lidská práv a základní svobody na rovnoprávném základě s ostatními; doporučuje, aby členské státy zajistily – a Komise aby je v tom podpořila – pro vnitrostátní, regionální a místní orgány odbornou přípravu ohledně přiměřené úpravy, aby byly schopny navrhnout pokyny pro přiměřenou úpravu a prevenci vyloučení konkrétních zranitelných skupin; vyzývá k dialogu s příslušnými sociálními partnery, např. odborovými svazy a zaměstnavateli, jehož cílem by bylo stanovit pokyny pro postupy týkající se přiměřené úpravy, jež mají být zavedeny;
34. zdůrazňuje, že v rámci postupů pro zadávání veřejných zakázek je třeba uznat sociální doložky jakožto možný nástroj k naplnění cílů sociální politiky; domnívá se, že sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek by se mohlo stát nástrojem k začlenění osob se zdravotním postižením a dalších zranitelných skupin na trh práce;
35. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly rámce pro kvalitu stáží s cílem zajistit přiměřenou úpravu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením;
36. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit normu univerzálního designu pro veřejné prostory a pracovní prostředí, která by zohledňovala potřeby osob se zdravotním postižením v souladu s obecnou připomínkou k přístupnosti(26), kterou dne 11. dubna 2014 přijal výbor OSN, a připomíná závazky EU v oblasti přístupnosti s cílem dosáhnout trvalého zlepšení pracovních podmínek pro všechny evropské pracovníky;
37. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inteligentní pracovní modely, které osobám se zdravotním postižením umožňují pracovat z domova, což s sebou nese všechny výhody z hlediska kvality života a produktivity;
38. podotýká, že osoby se zdravotním postižením jsou pro společnost jako celek značným přínosem, a vyzývá členské státy, aby využívaly strukturální fondy, zejména Evropský sociální fond, k přizpůsobení pracovišť a poskytování nezbytné pomoci osobám se zdravotním postižením v práci a aby zkvalitnily vzdělávání a odbornou přípravu s cílem zvýšit jejich zaměstnanost na otevřeném trhu práce a bojovat proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením; poukazuje na článek 7 a čl. 96 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních(27), které podporují rovné příležitosti, zákaz diskriminace a začlenění osob se zdravotním postižením do provádění evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) obecně a konkrétně pak do provádění operačních programů, a zdůrazňuje, že hodnocení ex ante by mělo posuzovat přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí a předcházení jakékoli diskriminaci; domnívá se, že evropské a vnitrostátní finanční prostředky by rovněž mohly být poskytovány např. malým a středním podnikům, které pracovníky vybízejí k tomu, aby absolvovali kurzy, které jim umožní si udržet zaměstnání;
39. vyzývá členské státy, aby revidovaly systémy zaměstnaneckého pojištění s cílem zabránit diskriminaci osob se zdravotním postižením;
40. vybízí členské státy, aby zvážily přínosy zavedení opatření v podobě pozitivní diskriminace, například propojením pasivní politiky trhu práce, jako jsou daňové úlevy a peněžní pobídky, s aktivními politikami trhu práce – tj. s odborným vedením a poradenstvím, odbornou přípravou a vzděláváním a umístěním do zaměstnání – s cílem podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením;
41. vybízí členské státy, aby vytvořily a provedly univerzální rámec pro opatření, jež umožní osobám se zdravotním postižením přístup ke kvalitnímu zaměstnání, včetně např. možnosti využití pokut udělovaných v případě nesplnění právních předpisů proti diskriminaci k financování začleňování na otevřeném trhu práce a dalších opatření v této oblasti;
42. vybízí členské státy, aby trvale podporovaly zaměstnavatele, kteří nabírají osoby se zdravotním postižením, a vytvářely tak příznivé podmínky a zajistily přiměřenou podporu ve všech fázích zaměstnání: náboru, udržení a postupu v kariéře;
43. vyzývá všechny zapojené strany, aby věnovaly zvláštní pozornost integraci osob s intelektuálním a psychosociálním postižením a vypracovaly komplexní kampaň s cílem zvýšit informovanost o právech osob se zdravotním postižením a bojovat proti předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením, zejména osobám s psychosociálním postižením, s mentálním postižením, osobám trpícím poruchami autistického spektra a starším osobám se zdravotním postižením na pracovišti; žádá, aby všechny materiály týkající se budování kapacit, odborné přípravy a zvyšování povědomí a veřejná prohlášení mimo jiné byly k dispozici v přístupných formátech;
44. je znepokojen prodlevou, k níž došlo ve věci hodnocení Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 v polovině období; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto strategii přezkoumala na základě závěrečných připomínek k první zprávě Evropské unie přijatých Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením dne 7. září 2015 a aby do tohoto procesu zapojila organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;
45. vyjadřuje politování nad tím, že Komise se při provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením doposud nezabývala nerovností související s věkem; vyzývá tudíž Komisi, aby zvyšovala povědomí o právech osob se zdravotním postižením a jejich diskriminaci a zabývala se jimi;
Věk
46. zdůrazňuje významný přínos starších pracovníků pro společnost a konkurenceschopnost podniků; zdůrazňuje, že starší pracovníky je důležité zapojit, aby mohli v rámci aktivního stárnutí předávat své znalosti a zkušenosti mladším pracovníkům, a lituje skutečnosti, že věk je významným důvodem diskriminace v zaměstnání; považuje za politováníhodné, že se starší osoby stále často potýkají se stereotypy a překážkami na trhu práce, a volá po mezigenerační spravedlnosti, která by se zakládala na solidaritě, vzájemném respektu, odpovědnosti a ochotě pečovat o sebe navzájem;
47. vyzývá členské státy, aby podporovaly přístup všech pracovníků k zaměstnání a začlenění na trh práce bez ohledu na jejich věk a aby zavedly opatření, která chrání všechny pracovníky na pracovišti, pokud jde o odměňování, odbornou přípravu, rozvoj kariéry, zdraví a bezpečnost atd.;
48. konstatuje, že jednostranné omlazení pracovní síly nevede k více inovacím, ale představuje plýtvání zkušenostmi, znalostmi a schopnostmi;
49. vyzývá členské státy, aby vybízely zaměstnavatele k náboru mladých lidí, současně však, aby zajistily a respektovaly rovné zacházení z hlediska odměňování a sociální ochrany, včetně nezbytné odborné přípravy související s prací;
50. je znepokojen skutečností, že Soudní dvůr Evropské unie považuje mezigenerační solidaritu za jediný nejdůležitější legitimní cíl ospravedlňující rozdílné zacházení na základě věku(28); neboť členské státy, které mají vyšší míru zaměstnanosti starších pracovníků, mají také mnohem lepší výsledky v začleňování mladých lidí na trh práce;
51. připomíná, že právní předpisy EU týkající se politik stárnutí musí být v zájmu boje proti diskriminaci na základě věku a předcházení této diskriminaci účinně prováděny;
52. konstatuje, že díky zavedeným politikám se ve všech členských státech EU zvýšil podíl pracovníků ve věku 55 až 64 let; lituje však toho, že míra zaměstnanosti v této skupině se v EU-28 zvyšuje příliš pomalu a zůstává pod 50 %; zdůrazňuje proto, že digitalizace má podstatný dopad na trh práce, neboť vytváří nové pracovní příležitosti a flexibilnější pracovní podmínky, např. práci z domova nebo na dálku, které by se mohly stát efektivním nástrojem proti vyloučení osob starších 50 let a nekvalifikovaných osob ve středním věku; zdůrazňuje v této souvislosti, že předpokladem pro využívání přínosů digitalizace je trvalé zlepšování digitálních dovedností tím, že budou zaměstnancům nabízeny příležitosti k odborné přípravě, k dalšímu vzdělávání a rekvalifikaci po celou dobu jejich profesionální dráhy; domnívá se rovněž, že možnosti budoucí tvorby pracovních míst na digitálním trhu budou vyžadovat další úsilí členských států o odstranění nesouladu mezi dostupnými a potřebnými dovednostmi, zejména u osob starších 50 let;
53. zdůrazňuje, že opatření k boji proti diskriminaci na základě věku nesmí ze zásady rozlišovat mezi dětmi a staršími osobami a že jakákoli forma neoprávněné diskriminace na základě věku musí být řešena vhodným způsobem;
54. konstatuje, že starší pracovníci mají nejistější podmínky, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zkoumala rostoucí problém nezaměstnanosti lidí starších 50 let a vypracovala efektivní nástroje, jako je odborná příprava a pobídky nebo dotace pro zaměstnavatele, které by umožnily je znovu začlenit na trh práce a ochránit je proti nespravedlivému propuštění;
55. zdůrazňuje, že je nutné zvyšovat u pracujícího obyvatelstva digitální dovednosti, a zdůrazňuje, že digitalizace přispěje k sociálnímu začleňování a pomůže starším osobám a pracovníkům se zdravotním postižením udržet se na pracovním trhu po delší dobu tím, že jim umožní těžit z příležitostí, které skýtá umělá inteligence; považuje za důležité formovat dopady digitálního trhu na zaměstnanost sociálně spravedlivým a udržitelným způsobem; poukazuje na skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů nenabírá starší pracovníky kvůli stereotypním názorům ohledně nedostatečných nebo zastaralých dovedností; vyzývá tudíž k začlenění celoživotního učení a vzdělávání dospělých určeného pro pracovníky všech věkových skupin do úvah o nadcházející evropské strategii v oblasti dovedností, kterou oznámila Komise;
56. připomíná, že nejdůležitějším zdrojem EU a členských států jsou jejich lidské zdroje; domnívá se, že digitální dovednosti mají zásadní význam pro starší pracovníky nad 55 let, neboť zaručí, že nebudou vyloučeni z trhu práce, a usnadní jim hledání nového zaměstnání; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery vypracovaly strategie v oblasti dovedností, které propojí vzdělávání a práci, a aby proto investovaly do celoživotního učení a podporovaly jej a zajistily přístupné, finančně dostupné a komplexní systémy odborné přípravy, jakož i rekvalifikací pro rozvoj digitálních a sociálních dovedností, včetně přizpůsobení se virtuálnímu prostředí (umocněná realita), které stárnoucí populaci pomohou lépe se přizpůsobit rostoucí poptávce po digitálních dovednostech v mnoha různých odvětvích; zdůrazňuje proto, že starší pracovníci nad 55 let, zejména pak ženy, by měli mít stálý přístup k odborné přípravě v oblasti IKT; vybízí také členské státy a Komisi, aby zavedly strategie ke zmírnění digitální propasti a prosazovaly rovný přístup k novým informačním a komunikačním technologiím;
57. vítá pracovní program evropských sociálních partnerů na období 2015–2017, který je zaměřen na aktivní stárnutí; vyzývá sociální partnery, aby se důkladně zabývali otázkami spojenými s diskriminací na základě věku, vzděláváním dospělých, bezpečností a ochranou zdraví při práci, jakož i sladěním pracovního a rodinného života s cílem vytvořit evropský rámec, který podporuje zaměstnatelnost a zdraví všech pracovníků;
58. zdůrazňuje, že pro vývoj lépe zaměřených a účinnějších strategií aktivního stárnutí jsou potřebné spolehlivé statistiky týkající se situace starších osob a demografických změn; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní sběr dat vysoké kvality o společenském postavení starších osob, jejich zdraví, právech a životní úrovni;
59. poukazuje na to, že podpora prostředí vstřícného ke stárnutí je zásadním nástrojem na podporu starších pracovníků a uchazečů o zaměstnání a na podporu společností podporujících začlenění, které poskytují rovné příležitosti všem lidem; v této souvislosti vítá projekt společně řízený Komisí a WHO zaměřený na přizpůsobení celosvětového průvodce WHO po městech vstřícných k seniorům evropskému kontextu;
60. vítá kampaň EU-OSHA nazvanou „Zdravé pracoviště pro všechny věkové skupiny“; zdůrazňuje význam účinných právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pobídek pro to, aby podniky přijímaly preventivní postupy; žádá, aby byla kampaň výrazně zaměřena na podniky všech velikostí;
61. vyzývá členské státy, aby posílily veřejné důchodové systémy s cílem zaručit důstojný příjem v důchodu;
62. vítá iniciativu Komise pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že otázku rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem řeší také starší pracovníci, neboť 18 % mužů a 22 % žen ve věku od 55 do 64 let pečuje o rodinné příslušníky, kteří potřebují péči, zatímco více než polovina prarodičů pravidelně pečuje o vnoučata; doporučuje, aby budoucí iniciativa pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v plné míře zahrnovala opatření na podporu neformálních pečovatelů a prarodičů v produktivním věku, jakož i mladých rodičů;
63. vyzývá členské státy, aby podporovaly bezplatné kvalitní veřejné služby, které poskytují řádnou a nezbytnou péči a pomoc dětem, nemocným a starším osobám;
Sexuální orientace
64. konstatuje, že vnitrostátní soudy a Soudní dvůr Evropské unie projednaly pouze omezený počet případů diskriminace založené na sexuální orientaci;
65. připomíná, že navzdory skutečnosti, že počet členských států, které rozšířily zákaz diskriminace na základě sexuální orientace na všechny oblasti, na něž se vztahuje směrnice o rasové rovnosti, vzrostl z deseti v roce 2010 na třináct v roce 2014, ochrana před diskriminací z důvodu sexuální orientace a pohlavní identity je stále omezená(29);
66. připomíná, že rozsah ochrany před diskriminací, jež je k dispozici transgender osobám, zejména v oblasti zaměstnávání, vzdělávání a zdravotní péče, zůstává v mnoha členských státech nejistý; požaduje opatření pro účinné provedení vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici o rovnosti pohlaví; zdůrazňuje, že takováto opatření by mohla zlepšit právní definice, aby se zajistilo, že se ochrana bude vztahovat na všechny transgender osoby, a nikoli pouze na transsexuální osoby, které podstupují nebo podstoupily změnu pohlavní příslušnosti(30);
67. je znepokojen tím, že informovanost o právech v oblasti diskriminace a o existenci orgánů a organizací nabízejících podporu obětem diskriminace je malá, přičemž větší míra existuje mezi osobami LGBTI; zastává názor, že vnitrostátní, regionální a místní orgány by spolu s organizacemi všech příslušných zúčastněných stran měly významně zesílit činnost v oblasti zvyšování informovanosti jak obětí, tak zaměstnavatelů a dalších skupin; upozorňuje, že vnitrostátní organizace osob LGBTI jsou v tomto úsilí klíčovými partnery;
68. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily vzájemné uznávání partnerského stavu, majetkových poměrů v manželství a rodičovských práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily zvláštní diskriminaci, s níž se intersexuální osoby potýkají v zaměstnání, a aby přezkoumaly právní předpisy a postupy s cílem zabránit diskriminaci intersexuálních jedinců;
Horizontální aspekty a doporučení
69. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou právní jistotou a jednoznačností, jde-li o vícečetnou diskriminaci, často v důsledku existence nejednotných a odlišných předpisů a norem v jednotlivých členských státech; bere na vědomí významnou činnost, již vykonává síť Equinet tím, že pomáhá vytvářet společné normy, a je přesvědčen o tom, že tuto činnost je třeba náležitě podporovat;
70. vyjadřuje politování nad skutečností, že směrnice 2000/78/ES neobsahuje žádná zvláštní ustanovení ohledně vícenásobné diskriminace, i když alespoň uvádí, že ženy jsou často obětí vícenásobné diskriminace, a konstatuje také, že kombinace dvou a více forem diskriminace může představovat problémy vyplývající z rozdílů, jež existují v úrovni ochrany zaručené pro jednotlivé formy diskriminace; vyzývá členské státy a Komisi, aby bojovaly proti všem formám vícenásobné diskriminace a aby zajistily uplatňování zásady nediskriminace a rovného zacházení na trhu práce a v přístupu k zaměstnání; doporučuje, aby vnitrostátní, regionální a místní orgány, donucovací orgány, včetně inspektorů práce, vnitrostátní subjekty pro rovné zacházení a organizace občanské společnosti intenzivněji sledovaly případy a praktiky diskriminace, v nichž se prolínají genderové důvody a další důvody;
71. zdůrazňuje, že nedostatek objektivních, srovnatelných a rozčleněných údajů o rovnosti týkajících se případů diskriminace a nerovnosti znesnadňuje prokázání diskriminace, zejména té nepřímé; upozorňuje na to, že článek 10 směrnice 2000/78/ES přesouvá důkazní břemeno a stanoví jeho obrácení v případě, že lze na základě skutečností předpokládat, že došlo k přímé či nepřímé diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby údaje o rovnosti v mezích působnosti směrnice shromažďovaly přesným a systematickým způsobem a se zapojením sociálních partnerů, vnitrostátních subjektů pro rovné zacházení a vnitrostátních soudů;
72. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby – také v rámci vnitrostátního postupu podávání zpráv a každoroční společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění – vypracovaly harmonizované a jednotné statistiky, jež doplní veškeré mezery, které se objevují při sběru údajů o rovnosti pohlaví; vyzývá Komisi, aby přijala iniciativy k podpoře takového shromažďování údajů, a to prostřednictvím doporučení pro členské státy a pověřením Eurostatu přípravou konzultací, jejichž cílem je zohledňovat členění údajů o všech důvodech diskriminace podle ukazatelů evropských sociálních šetření, aby bylo možné jednat a přijmout praktická opatření proti všem formám diskriminace v oblasti náboru pracovníků a trhu práce;
73. doporučuje, aby členské státy při shromažďování statistických údajů o aspektech zaměstnání začlenily do šetření pracovních sil i nepovinné otázky, které by mohly odhalit případnou diskriminaci na základě pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace;
74. zdůrazňuje, že legislativní proces na všech úrovních by měl zohlednit byrokratickou zátěž mikropodniků a malých a středních podniků a že by u navržených opatření mělo být provedeno posouzení jejich přiměřenosti;
75. bere na vědomí důležitou úlohu, kterou při provádění směrnice o rovnosti v zaměstnání hrají vnitrostátní subjekty pro rovné zacházení, jež přispívají ke zvýšení informovanosti a shromažďování údajů, spolupracují se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami, řeší nedostatečné vykazování a zaujímají vedoucí úlohu při zjednodušování a usnadňování podávání stížností ze strany obětí diskriminace; požaduje, aby byla posílena úloha vnitrostátních subjektů pro rovné zacházení, zajištěna jejich nestrannost, rozvíjena jejich činnost a posíleny jejich kapacity, mimo jiné zajištěním náležitých finančních prostředků;
76. žádá členské státy, aby prokázaly větší odhodlání při uplatňování zásady rovnosti mužů a žen v politikách zaměstnanosti; vyzývá k aktivnímu zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu, a to i podporou výměny osvědčených postupů ze strany Komise, a k zavedení opatření, která by podpořila zaměstnávání žen za spravedlivých podmínek bez nejistých forem zaměstnání, s dobrou rovnováhou mezi pracovním a osobním životem a s celoživotním učením, a také opatření, která sníží rozdíly v platech a důchodech a obecně zlepší postavení žen na trhu práce;
77. žádá členské státy, aby vypracovaly klasifikace práce a hodnotící systémy, které budou neutrální z hlediska pohlaví, coby nezbytná opatření na podporu rovného zacházení;
78. zdůrazňuje skutečnost, že politiky v oblasti rovného zacházení by měly usilovat o řešení otázky stereotypních postojů k mužským a ženským povoláním a úlohám;
79. zdůrazňuje, že sociální partneři hrají klíčovou úlohu při informování pracovníků i zaměstnavatelů a zvyšování jejich informovanosti o boji proti diskriminaci;
80. domnívá se, že je nutné zaměřit se více na hledání rovnováhy mezi soupeřícími právy, např. mezi svobodou náboženského vyznání a přesvědčení a svobodou slova v případech obtěžování z těchto důvodů;
81. vyzývá členské státy, aby rozvinuly a posílily vnitrostátní orgány inspekce práce a zajistily jim podmínky a finanční a lidské zdroje, které jim umožní účinné fungování v terénu, s cílem bojovat proti nejistému zaměstnání, neregulovanému zaměstnání a diskriminaci v oblasti práce a mezd, zejména z hlediska rovnosti žen a mužů;
82. vyzývá Komisi a členské státy, aby soulad mezi pracovním a soukromým životem zvýšily konkrétními opatřeními, například novými návrhy o mateřské dovolené, aby ženám po těhotenské a mateřské dovolené a po rodičovské dovolené zaručily právo na návrat do práce, právo na účinnou míru bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, aby chránily jejich nárok na dávky v mateřství a přijaly opatření, která by zabránila nespravedlivému propouštění pracovnic v průběhu těhotenství atd., a rovněž o pečovatelské dovolené a posílením právních předpisů upravujících otcovskou dovolenou;
83. konstatuje, že přístup ke spravedlnosti je v mnoha případech diskriminace omezený; zdůrazňuje význam přístupu obětí diskriminace k informacím; považuje za nezbytné, aby členské státy přijaly vhodné kroky, které zajistí, aby vnitrostátní subjekty pro rovné zacházení nebo vhodní zprostředkovatelé nabídli a poskytovali obětem přiměřené, dostupné a přístupné právní poradenství a pomoc ve všech fázích právního procesu, včetně důvěrného a osobního poradenství a emoční, osobní a morální podpory; dále vyzývá členské státy, aby bojovaly proti obtěžování a násilí na pracovišti, které ohrožuje důstojnost osob nebo vytváří agresivní prostředí na pracovišti;
84. domnívá se, že mechanismy pro podávání stížností je na vnitrostátní úrovni nutné zlepšit tím, že budou posíleny vnitrostátní orgány pro rovné zacházení, aby se zlepšil přístup k soudním i mimosoudním mechanismům, zvýší se důvěra v orgány, bude poskytována právní podpora, bude nabízeno právní poradenství a podpora a dojde ke zjednodušení často zdlouhavých a složitých právních postupů; vybízí členské státy, aby vytvořily platformy pro přijímání stížností a poskytování bezplatné pomoci při podání žaloby v případech diskriminace a obtěžování na pracovišti;
85. žádá, aby byla pro případy diskriminace, psychického obtěžování nebo pronásledování na pracovišti přijata pravidla k ochraně oznamovatelů a jejich soukromí;
86. připomíná, že podání soudní žaloby a zajištění náležitého zastoupení je v některých případech stále problematické, a naléhavě žádá členské státy, aby nalezly způsoby, jak v tomto ohledu pomoci obětem, mimo jiné osvobozením od soudních poplatků a jejich snížením, zajištěním právní pomoci a podpory ze strany specializovaných nevládních organizací a zajištěním soudní nápravy a náležitého zastoupení; zdůrazňuje význam aktivní legitimace nevládních organizací s oprávněným zájmem na příslušných soudních nebo správních řízeních;
87. vítá skutečnost, že sankce, které stanovují antidiskriminační právní předpisy členských států, jsou obecně v souladu se směrnicí o rovnosti v zaměstnání; rovněž poukazuje na významnou úlohu specializovaných veřejných subjektů pro boj proti diskriminaci při řešení problémů spojených se sankcemi a odvoláním; je však znepokojen tím, že pokud jde o míru a výši poskytnutých odškodnění, vnitrostátní soudy obvykle uplatňují nižší míru sankcí stanovených právními předpisy(31); zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise bedlivě sledovala pravidla použitelná v případě sankcí a náhrad v členských státech, aby se – jak upozornil Soudní dvůr Evropské unie – zabránilo tomu, aby vnitrostátní právní předpisy stanovovaly v případě diskriminace čistě symbolické sankce nebo zajišťovaly pouze výstrahu;
88. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že jen velmi málo příslušníků romské komunity je aktivních na trhu práce; upozorňuje, že je nutné posílit úlohu nevládních organizací, které pracují s touto etnickou menšinou, a povzbuzovat Romy k účasti na trhu práce; rovněž upozorňuje, že nevládní organizace hrají důležitou úlohu při informování Romů o jejich právech nebo při poskytování pomoci s ohlašováním případů diskriminace, což v konečném důsledku povede k lepšímu shromažďování údajů;
89. vyzývá členské státy, aby využily možnosti stanovené ve směrnici, a sice zavést pozitivní opatření, pokud jde o skupiny, které se potýkají se závažnou a strukturální diskriminací, např. o Romy;
90. vítá skutečnost, že velká většina členských států vzala v potaz některá z pozitivních opatření v oblasti působnosti této směrnice;
91. zdůrazňuje, že je třeba šířit příslušná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a provádět výměnu rozhodnutí vnitrostátních soudů v souladu s judikaturou Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva týkajících se ustanovení směrnice o rovnosti v zaměstnání;
92. je třeba zajistit podporu pro neformální pečovatele umožňující kombinovat pracovní a pečovatelské povinnosti (např. flexibilní pracovní dobu, respitní péče), aby tito pečovatelé (většinou ženy) mohli poskytovat péči, čímž výrazně pomáhají svým rodinám a společnosti, a nebyli nyní či později v životě sankcionováni za tento přínos;
93. považuje za nezbytné, aby byla zaměstnancům vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, donucovacích orgánů a inspektorátů práce poskytnuta náležitá odborná příprava; domnívá se, že zásadní význam má odborná příprava všech příslušných zúčastněných stran, jako jsou soudci, žalobci, soudní zaměstnanci, právníci a vyšetřovatelé, příslušníci policie a vězeňské služby, v oblasti nediskriminačních pracovních právních předpisů a judikatury spolu s jejich odbornou přípravou v oblasti kulturního porozumění a nevědomé předpojatosti;
94. považuje za nezbytné, aby Komise stanovila pro soukromé společnosti, včetně malých a středních podniků a mikropodniků, modely rovnosti a rámce pro diverzitu, které mohou v pozdější fázi přejímat a uzpůsobovat podle svých potřeb; vyzývá zúčastněné strany z řad podniků, aby nezůstaly jen u závazků týkajících se respektování rovnosti a diverzity a mimo jiné aby, budou-li chtít, každý rok s pomocí subjektů pro rovné zacházení podávaly zprávy o svých iniciativách v této oblasti;
95. vyzývá zaměstnavatele, aby pro své zaměstnance vytvářeli antidiskriminační pracovní prostředí tím, že budou dodržovat a uplatňovat stávající směrnice o zákazu diskriminace na základě zásady rovného zacházení bez ohledu na pohlaví, rasový či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci; žádá Komisi, aby monitorovala provádění souvisejících opatření;
96. připomíná důležitou úlohu, kterou hrají sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnost při poskytování pomoci obětem, a zdůrazňuje, že pro oběti diskriminace je často jednodušší obrátit se na ně než na jiné subjekty; požaduje proto, aby organizacím občanské společnosti činným v této oblasti byla poskytnuta podpora;
97. požaduje vzdělávání v oblasti lidských práv a občanské výchovy, které posílí informovanost o diverzitě a její přijetí a jež bude usilovat o vytvoření začleňujícího prostředí tím, že podpoří nové vymezení standardů a odstranění urážlivých označení;
98. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly občanskou výchovu a vzdělávání v oblasti lidských práv v primárním a sekundárním školství;
99. považuje za nezbytné, aby Komise přijala evropský rámec pro vnitrostátní strategie boje proti antisemitismu, islamofobii a dalším formám rasismu;
100. naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné systémy, které vězňům po výkonu trestu umožní vrátit se znovu na trh práce;
101. vyzývá Komisi a členské státy, aby příslušným zúčastněným stranám, včetně organizací občanské společnosti a subjektů pro rovné zacházení, usnadnily přístup k financování pro účely informačních a vzdělávacích kampaní týkajících se diskriminace v zaměstnání; vyzývá soukromý sektor, aby přispěl k vytváření nediskriminačního pracovního prostředí;
102. vyzývá členské státy, aby usilovaly o zavedení výměny osvědčených postupů, které přispějí k boji proti diskriminaci na pracovišti;
103. vyzývá organizace sociálních partnerů, aby rozvíjely interní povědomí o nerovnosti v zaměstnání a vypracovaly návrhy, jak řešit tyto otázky na úrovni organizací či podniků, v rámci kolektivního vyjednávání v jednotlivých odvětvích, pomocí odborné přípravy a kampaní cílených na členy či pracovníky;
104. vyzývá členské státy a Komisi, aby do účinného uplatňování rovnosti v zaměstnání a povolání zapojily sociální partnery (odbory a zaměstnavatele) a občanskou společnost, včetně subjektů pro rovné zacházení, s cílem podpořit rovné zacházení; také vyzývá členské státy, aby zlepšily sociální dialog a výměnu zkušeností a osvědčených postupů;
o o o
105. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Evropský parlament, Tematická sekce A: Hospodářská politika a politika v oblasti vědy, „Přiměřená úprava a chráněné dílny pro osoby se zdravotním postižením: náklady a výnosy investic“.
Pracovní dokument útvarů Komise „Přílohy ke společné zprávě o uplatňování směrnice o rasové rovnosti (2000/43/ES) a směrnice o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ES)“ (SWD(2014)0005).
Agentura Evropské unie pro základní práva (2015), „Ochrana proti diskriminaci na základě sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků v Evropské unii – srovnávací právní analýza“.
Činnosti, dopad a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci za období 2007 až 2014
466k
59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2007–2014 (2015/2284(INI))
– s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(3),
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o činnostech Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2013 a 2014 (COM(2015)0355),
– s ohledem na hodnocení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ex post – závěrečnou zprávu ze srpna 2015,
– s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2013 s názvem „Přispěl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci k opětovnému profesnímu začlenění propuštěných pracovníků přidanou hodnotou EU?“,
– s ohledem na zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci (ERM) nadace Eurofound za rok 2012 s názvem „Po restrukturalizaci: trhy práce, pracovní podmínky a spokojenost se životem“,
– s ohledem na případovou studii nadace Eurofound s názvem „Přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci srovnání zkušeností v Německu a Finsku (2009)“,
– s ohledem na zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci (ERM) nadace Eurofound za rok 2009 s názvem „Restrukturalizace v době recese“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o budoucnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(5),
– s ohledem na svá usnesení o uvolnění prostředků z EFG, jež přijal od ledna 2007, včetně připomínek Výboru pro zaměstnanost a sociální věci k jednotlivým žádostem,
– s ohledem na jednání zvláštní skupiny Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro EFG,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0227/2016),
A. vzhledem k tomu, že Evropský fond přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen proto, aby poskytoval podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání z důvodu rozsáhlých změn ve struktuře světového obchodu, a byl výrazem solidarity s nimi; vzhledem k tomu, že cílem EFG je přispívat k inteligentnímu a udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění a k podpoře udržitelných pracovních míst tím, že připraví propuštěné pracovníky na nové pracovní místo a podporuje je při jeho hledání; vzhledem k tomu, že EFG byl zřízen, aby čelil mimořádným krátkodobým situacím tak, že zajistí rychlý zásah a poskytne krátkodobou pomoc v případě naléhavých a nepředvídaných problémů na trhu práce, kdy dochází k hromadnému propouštění, a to na rozdíl od Evropského sociálního fondu, který také nabízí podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, ale má řešit dlouhodobou strukturální nerovnováhu, zejména prostřednictvím programů celoživotního učení; je přesvědčen, že EFG by měl nadále v příštím programovacím období fungovat mimo rámec VFR;
B. vzhledem k tomu, že restrukturalizace je v posledních letech je stále častější, v některých odvětvích je intenzivnější a šíří se do jiných odvětví; vzhledem k tomu, že společnosti nesou odpovědnost za často nepředvídané dopady těchto rozhodnutí na komunity a na hospodářskou a sociální strukturu členských států; vzhledem k tomu, že EFG pomáhá tlumit negativní dopady těchto rozhodnutí; vzhledem k tomu, že čím dál více případů využití EFG souvisí se strategiemi restrukturalizace velkých podniků a nadnárodních společností, o nichž se obvykle rozhoduje bez účasti pracovníků a jejich zástupců; vzhledem k tomu, že nejčastějšími formami restrukturalizace je relokace, přemísťování, uzavírání, fúze, nabývání, převzetí, reorganizace výroby a externí zajištění činností;
C. vzhledem k tomu, že přizpůsobivost a proaktivní přístup při změně pracovního místa nebo povolání může však omezovat nejistota, neboť takové změny jsou spojeny s rizikem nezaměstnanosti, nižších mezd a sociální nejistoty; vzhledem k tomu, že příjemci podpory v rámci případů využití EFG se úspěšněji znovu začlení do zaměstnání tehdy, pokud získají kvalitní pracovní místa;
D. vzhledem k tomu, že družstva řídí restrukturalizaci sociálně odpovědným způsobem a jejich specifický družstevní model řízení založený na společném vlastnictví, demokratické účasti a kontrole ze strany členů a také na schopnosti družstev spoléhat na vlastní finanční zdroje a podpůrné sítě je vysvětlením, proč jsou družstva pružnější a inovativnější při dlouhodobém zvládání restrukturalizace i při vytváření nové podnikatelské činnosti;
E. vzhledem k tomu, že článek 19 nařízení (EU) č. 1309/2013 vyžaduje, aby Komise předkládala Parlamentu a Radě každé dva roky kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných v rámci EFG za předchozí dva roky;
F. vzhledem k tomu, že neexistuje žádný evropský právní rámec pro informování pracovníků a konzultace s nimi a předvídání a řízení restrukturalizace, jenž by umožňoval předvídat změny a předcházet ztrátám pracovních míst; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013(6) požadoval, aby Komise v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie co nejdříve a po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh právního aktu o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, předvídání a řízení restrukturalizací (v návaznosti na podrobná doporučení uvedená v příloze usnesení); vzhledem k tomu, že pokud jde o odpovědnost zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům v průběhu restrukturalizace, panují na úrovni členských států značné rozdíly; vzhledem k tomu, že s evropskými sociálními partnery byla tato záležitost konzultována dvakrát, a Komise přesto nepodnikla žádné kroky; vzhledem k tomu, že Komise vydala důrazná prohlášení k usnesením Parlamentu o informování, projednávání a restrukturalizaci, která zdůraznila potřebu podniknout v této oblasti konkrétní kroky; vzhledem k tomu, že zásadní význam mají dobře rozvinuté systémy průmyslových vztahů, které pracovníkům a jejich zástupcům přiznávají práva v oblasti konzultací a informací; vzhledem k tomu, že posílená směrnice o informování a projednávání by mohla pomoci zajistit, aby jednání o vhodném plánu mohla proběhnout za spravedlivých podmínek a včas;
G. vzhledem k tomu, že minimální počet propuštěných pracovníků byl snížen z 1 000 na 500 propuštěných a je možnost, že za výjimečných okolností nebo u malých trhů práce budou projednávány i žádosti o podporu z EFG v případech, kdy má propuštění závažný dopad na zaměstnanost a místní, regionální nebo vnitrostátní hospodářství;
H. vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2014 se mohou i osoby dříve samostatně výdělečně činné stát způsobilými příjemci a získat podporu; vzhledem k tomu, že by Komise měla zajistit, aby byly z EFG uspokojeny konkrétní potřeby osob samostatně výdělečně činných, jejichž počet neustále narůstá; vzhledem k tomu, že až do 31. prosince 2017 mohou mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET), v regionech způsobilých podle Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí využívat podpory z EFG ve stejném počtu jako cíloví příjemci;
I. vzhledem k tomu, že současný EFG má za cíl nejen poskytovat podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, ale také projevovat solidaritu s těmito pracovníky;
J. vzhledem k tomu, že původní rozpočet EFG činil 500 milionů EUR ročně; vzhledem, že nyní tento rozpočet činí 150 milionů EUR ročně, přičemž od počátku jeho fungování bylo ročně vynaloženo zhruba 70 milionů EUR;
K. vzhledem k tomu, že počáteční míra spolufinancování činila 50 %, v období 2009–2011 byla zvýšena na 65 %, v letech 2012–2013 se vrátila zpět na 50 % a dnes činí 60 %;
L. vzhledem k tomu, že mezi lety 2007 a 2014 bylo podáno 134 žádostí z 20 členských států, a to v souvislosti se 122 121 pracovníky, na něž byla podpora z EFG zaměřena, a že bylo celkem požadováno 561,1 milionu EUR; podotýká, že v období 2007–2013 činila míra plnění rozpočtu pouze 55 %; vzhledem k tomu, že v letech 2007 až 2014 předložilo nejvíce žádostí výrobní odvětví, zejména pak automobilový průmysl, kdy tyto žádosti se týkaly 29 000 z 122 121 pracovníků (23 % celkového počtu, na něž se vztahovaly předložené žádosti); vzhledem k tomu, že dosud byly ekonomickou krizí nejvíce zasaženy zejména malé podniky, především ty s méně než 500 zaměstnanci;
M. vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr doporučuje Parlamentu, Komisi a Radě, aby zvážily využívání finančních prostředků EU pouze na opatření, jež pravděpodobně zajistí přidanou hodnotu na úrovni EU, a nikoli na již existující vnitrostátní režimy podpory příjmů, jak stanoví čl. 7 odst. 1 písm. b); vzhledem k tomu, že opatření financovaná z EFG mají, jak se zjistilo, největší přidanou hodnotu tehdy, jsou-li využívána ke spolufinancování služeb pro propuštěné pracovníky, které v rámci systémů členských států pro dávky při zaměstnání zpravidla neexistují, pokud se jedná o služby zaměřené na kvalifikační a rekvalifikační kurzy, a nikoli na vyplácení příspěvků, a v případech, kdy jsou individualizovaná a doplňují dotace ze standardních zdrojů, zejména pro nejzranitelnější skupiny pracovníků, kteří byli propouštěni; v této souvislosti poznamenává, že je třeba investovat do potenciálu bývalých zaměstnanců a je důležité vždy plně posoudit potřeby místního trhu práce a požadavků na dovednosti, neboť právě to by mělo být východiskem k plánování odborné přípravy a budování kompetencí ve snaze napomoci rychlému znovuzačlenění pracovníků na trh práce; připomíná, že členské státy mají povinnost účinně plnit rozpočet EFG;
N. vzhledem k tomu, že EFG neřeší problém nezaměstnanosti v EU; vzhledem k tomu, že vyřešení krize nezaměstnanosti v EU vyžaduje, aby se jádrem politiky EU stalo vytváření, ochrana a udržitelnost pracovních míst; vzhledem k tomu, že kvůli evropské míře nezaměstnanosti, zejména mladých a dlouhodobě nezaměstnaných, jsou naléhavě nezbytná opatření, která umožní nabídnout nové pracovní vyhlídky;
O. vzhledem k tomu, že referenčním obdobím pro hodnocení EFG je pro účely této zprávy rozpětí let 2007–2014; vzhledem k tomu, že hodnocení ex post provedené Komisí se týká období 2007–2013 a zpráva Účetního dvora se zabývá obdobím 2007–2012;
P. vzhledem k tomu, že při uplatňování EFG je nutné zajistit a prosazovat dodržování zásad týkajících se rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, které patří mezi hlavní hodnoty zakotvené ve strategii Evropa 2020;
1. bere na vědomí hodnocení EFG ex post a první dvouletou zprávu; konstatuje, že Komise dodržuje svou povinnost podávat zprávy; domnívá se, že tyto zprávy a další zprávy nestačí k plnému zajištění transparentnosti a efektivnosti EFG; vyzývá členské státy, které využily EFG, aby zveřejnily veškeré údaje a hodnocení případů a aby do zpráv o případech zahrnuly i posouzení dopadů na rovnost žen a mužů; důrazně doporučuje všem členským státům, aby podle platného nařízení včas zveřejnily své žádosti a závěrečné zprávy; Komise sice dodržuje své povinnosti podávat zprávy, domnívá se však, že Komise by mohla zveřejnit veškeré příslušné dokumenty související s případy podpory z EFG, včetně svých interních zpráv o misích vypracované na základě monitorovacích návštěv provedených v souvislosti s podanými žádostmi v členských státech;
2. vítá prodloužení období financování z jednoho na dva roky; připomíná, že podle výzkumu nadace Eurofound nepředstavovalo 12 měsíců dostatečně dlouhou lhůtu, v níž by bylo možné pomoci všem propuštěným osobám, zejména nejzranitelnějším skupinám, jako jsou nekvalifikovaní pracovníci, starší pracovníci, ženy a především rodiče samoživitelé;
3. konstatuje, že z hodnocení EFG vyplývá, že výsledky intervencí tohoto fondu ovlivňují faktory jako např. dosažené vzdělání a kvalifikace pracovníků, na něž jsou opatření zaměřena, absorpční kapacita místních trhů práce a HDP přijímajících zemí; zdůrazňuje, že tyto faktory jsou většinou ovlivňovány dlouhodobými opatřeními, která mohou být účinně podporována z evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že vždy, když má být poskytnuta pomoc z EGF, je třeba přihlížet k těmto faktorům a k situaci na místním trhu práce; konstatuje, že má-li se rychleji dosáhnout efektivnějších výsledků, je důležité posílit součinnost EGF a evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že opatření financovaná z evropských strukturálních a investičních fondů mohou navazovat na oblasti podporované z EGF a stimulovat investice, celkový růst a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že pomoc z EGF by měla směřovat na investice, které přispívají k růstu, vzniku pracovních míst, vzdělávání, získávání dovedností a zeměpisnou mobilitou pracovníků a být koordinována se stávajícími programy EU, např. s iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, vnitrostátními programy a strategiemi a soukromými zdroji, aby se lidem pomohlo nalézt nové zaměstnání a aby se podpořilo podnikání, zejména v regionech a odvětvích, která jsou již zasažena globalizací nebo restrukturalizací hospodářství; zdůrazňuje, že by měly být upřednostňovány integrované přístupy založené na vytváření programů napříč fondy, aby bylo možné řešit propouštění a nezaměstnanost udržitelně, pomocí účinného přidělování zdrojů a užší spolupráce a součinnosti zejména Evropského sociálního fondu a ERDF; je pevně přesvědčen o tom, že integrovaná strategie plánování napříč fondy by snížila riziko přesouvání průmyslové výroby a vytvořila příznivé podmínky k jejímu návratu do EU;
4. domnívá se, že fungování EFG se zlepšilo díky reformám jeho zřizovacího nařízení; bere na vědomí, že toto zlepšení zjednodušilo členským státům přístup k EFG a že by mělo přinést větší využívání tohoto nástroje ze strany členských států; vyzývá Komisi, aby navrhla kroky vedoucí k odstranění veškerých překážek, pokud jde o administrativní kapacitu, které zabránily využití EFG; je přesvědčen, že EFG by neměl získat funkci stabilizátora makroekonomické situace;
5. konstatuje, že snížené prostředky vyčleněné v ročním rozpočtu na EFG stačily k poskytnutí potřebné a zásadní doprovodné pomoci pro osoby, které ztratily práci; zdůrazňuje však, že od roku 2014 byla oblast působnosti EFG znovu rozšířena tak, aby zahrnovala skupinu NEET a kritérium krize, a v případě výrazného nárůstu žádostí nebo zařazení nových okruhů nároků nemusí dané prostředky stačit a bylo by nutné je navýšit, aby bylo zajištěno účinné fungování EFG;
6. zdůrazňuje význam intenzivního sociálního dialogu založeného na vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti, neboť představuje nejlepší nástroj k hledání konsensuálních řešení a společných postojů při předjímání, prevenci a řízení procesů restrukturalizace; zdůrazňuje, že by to pomohlo předcházet ztrátě pracovních míst, a tudíž i případům využití EFG;
7. všímá si výrazného nárůstu počtu žádostí v období platnosti odchylky v letech 2009–2011, která umožňovala podávat žádosti na základě kritérií souvisejících s krizí, a že jeho působnost byla posléze rozšířena tak, že v období 2014–2020 natrvalo obsahuje kritérium krize a zahrnuje osoby samostatně výdělečně činné; vítá prodloužení této odchylky i na období po roce 2013; konstatuje, že více než polovina celkového počtu projektů v období 2007–2014 souvisela s krizí; zdůrazňuje dále, že negativní dopady hospodářské krize v některých členských státech přetrvávají;
8. konstatuje, že v období 2007–2014 podalo dvacet členských států celkem 131 žádostí o financování v celkové výši 542,4 milionu EUR určených pro 121 380 pracovníků;
9. konstatuje, že Komise vylepšila databázi EFG, v níž jsou pro statistické účely zaznamenány kvantitativní údaje o případech použití EFG, což usnadňuje členským státům podávání žádostí a Komisi analýzu a porovnání číselných údajů o případech použití EFG; dále podotýká, že Komise začlenila EFG do společného systému sdíleného řízení prostředků, což by mělo vést k tomu, že bude podáváno více správných a úplných žádostí a ještě více se zkrátí doba pro podání žádosti členským státem; konstatuje, že tento systém umožňuje zjednodušit členským státům podávání žádostí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila vyřizování žádostí, aby mohlo být financování poskytnuto rychle a maximalizoval se tak jeho dopad;
10. vyzývá Komisi, aby zcela předjímala účinky rozhodnutí na poli obchodní politiky na trh práce v EU a brala v úvahu podložené informace o těchto účincích, které byly zdůrazněny v žádostech o příspěvek z EFG; vyzývá Komisi, aby prováděla důkladná posouzení dopadu ex ante i ex post zahrnující posouzení sociálního dopadu, včetně potenciálních dopadů na zaměstnanost, konkurenceschopnost a ekonomiku a dopadu na malé a střední podniky, přičemž je třeba zajistit účinnou koordinaci ex ante mezi GŘ pro obchod a GŘ pro zaměstnanost; vyzývá Parlament, aby pořádal pravidelná společná slyšení Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci s cílem přispět ke zlepšení koordinace mezi obchodní politikou a EFG i souvisejícího monitorování; považuje za potřebné posílit energičtějším způsobem využívání EFG s cílem čelit postupům přemísťování podniků a také odvětvovým krizím vzniklým v důsledku kolísání poptávky v globálním měřítku; důrazně se staví proti jakékoli iniciativě, která by chtěla, aby byl EFG ve své současné podobě a se svým stávajícím rozpočtem považován za intervenční nástroj pro místa, o která jsme v Evropské unii přišli v důsledku obchodních strategií, o nichž bylo rozhodnuto na úrovni EU, včetně budoucích obchodních dohod nebo dohod, které se již uplatňují; zdůrazňuje potřebu silné soudržnosti mezi obchodními a průmyslovými politikami a potřebu modernizace nástrojů Unie na ochranu obchodu;
11. vyzývá Komisi, aby přiznala status tržní ekonomiky pouze těm obchodním partnerům, kteří splňují 5 kritérií, jež Komise stanovila; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala jasnou a účinnou strategii pro otázky udělování statusu tržního hospodářství třetím zemím, aby se zachovala konkurenceschopnost podniků EU a abychom mohli sledovat své cíle v boji proti veškerým formám nekalé hospodářské soutěže;
12. poukazuje na to, že jedním z hlavních cílů EFG je pomoci pracovníkům, kteří přišli o práci v důsledku významných změn v obchodu Unie se zbožím a službami, jak stanoví čl. 2 písm. a) nařízení; je toho názoru, že důležitým úkolem EFG je zajistit podporu pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání v důsledku negativních důsledků obchodních sporů; vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila, že ztráta pracovních míst v důsledku obchodních sporů, která má za následek významnou změnu v obchodu Unie se zbožím a službami, je plně v působnosti EFG;
13. trvá na tom, že EFG nemůže v žádném případě nahradit vážně myšlenou politiku přecházení restrukturalizacím a přípravy na ně; trvá na významu skutečné průmyslové politiky na úrovni Evropské unie, která přinese trvalý růst podporující začlenění;
14. žádá Komisi, aby provedla studie dopadu globalizace na jednotlivá odvětví a aby z ní vyvodila návrhy, které by podniky motivovaly k předjímání odvětvových změn a včasné přípravě jejich zaměstnanců na propouštění;
15. zdůrazňuje, že některé členské státy upřednostnily využití ESF před podporou z EFG, a to z důvodu vyšší míry spolufinancování u ESF, rychlejšího provádění opatření financovaných z ESF a toho, že u EFG není předběžné financování a postup schvalování podpory z EFG je zdlouhavý; je však přesvědčen, že zvýšená míra spolufinancování a rychlejší proces podávání žádostí a jejich schvalování podle nového nařízení pomohly řešit některé z těchto problémů; lituje toho, že podpora z EFG je stále mimo dosah pracovníků propuštěných ve všech členských státech, a vyzývá členské státy, aby využily této podpory v případě hromadného propouštění;
16. upozorňuje na skutečnost, že podle zprávy Účetního dvora trvá schvalování žádosti o pomoc z EFG v průměru 41 týdnů; žádá, aby bylo učiněno vše pro to, aby se tyto postupy urychlily; vítá snahy Komise o minimalizaci zpoždění a zjednodušení procesu zpracovávání žádostí; zdůrazňuje, že je naprosto nutné v tomto ohledu posílit kapacity členských států, a rozhodně doporučuje, aby členské státy začaly provádět navržená opatření co nejdříve; konstatuje, že tak některé členské státy již činí;
17. poznamenává, že EFG trpí tím, u některých členských států, sociálních partnerů a podniků závažným způsobem schází informovanost; vyzývá Komisi, aby intenzivněji komunikovala s vnitrostátními a místními sítěmi odborů a se širokou veřejností; vyzývá členské státy, aby podporovaly informovanost pracovníků a jejich zástupců o EFG a aby tak činily včas s cílem zajistit, aby se opatření EFG vztahovala na co největší počet potenciálních příjemců a aby z nich tito příjemci mohli těžit a aby byly účinněji propagovány přínosy fondu na základě výsledků, jichž EFG dosáhl;
18. připomíná význam záruk, které zamezují přemístění podniků využívajících financování z EU ve vymezeném časovém období, neboť přemístění by mohlo vést ke spuštění relokace dalších režimů podpory z důvodu propouštění;
Příjemci podpory z EFG
19. vítá závěry zprávy Účetního dvora, že z individualizovaných a dobře koordinovaných opatření, která byla uzpůsobena jejich individuálním potřebám, mohli profitovat téměř všichni pracovníci, kteří měli nárok na podporu z EFG, a že téměř 50% pracovníků, kteří obdrželi finanční pomoc, je nyní znovu v pracovním poměru; konstatuje, že některé členské státy neprovedly programy EFG včas ani efektivně, což vedlo k tomu, že prostředky nebyly vyčerpány; je přesvědčen, že zapojení cílových příjemců nebo jejich zástupců, sociálních partnerů, místních úřadů práce a dalších relevantních zúčastněných stran do počátečního posuzování žádostí je zásadní pro to, aby byly zajištěny pozitivní výsledky pro příjemce; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při vytváření inovativních opatření a aby v rámci svých přezkumů posoudila, do jaké míry koncepce koordinovaného souboru individualizovaných služeb předvídala budoucí perspektivy na trhu práce a požadované dovednosti a odpovídala přechodu k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje; vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 7 platného nařízení vyvinuly další úsilí s cílem koncipovat koordinovaný soubor individualizovaných služeb orientovaný na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje; konstatuje, že inovace, inteligentní specializace a účinné využívání zdrojů jsou klíčem k obnově průmyslu a k diverzifikaci hospodářství;
20. konstatuje, že v rámci 73 projektů analyzovaných ve zprávě Komise o následném hodnocení činil průměrný podíl příjemců ve věku 55 let nebo starších 15 % a podíl příjemců ve věku 15–24 činil 5 %; vítá proto, že je v novém nařízení kladen důraz na starší i mladší pracovníky a že v některých žádostech jsou mezi příjemci i mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. NEET); konstatuje, že průměrný podíl žen mezi příjemci činil 33 % a podíl mužů 67 %; konstatuje, že tyto údaje odrážejí genderové složení zaměstnanců, které se může lišit podle daného odvětví; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby u všech žádostí o podporu z EFG měli ženy a muži stejné zacházení, a vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje z genderového hlediska, aby bylo vidět, jak se daná praxe projevuje na míře návratu příjemkyň pomoci do pracovního poměru; konstatuje dále, že u některých žádostí o podporu z EGF je počet cílových příjemců nízký v porovnání s celkovým počtem způsobilých příjemců, což může vést k tomu, že dopad pomoci nedosahuje optima;
21. domnívá se, že zahrnutí lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. NEET), do žádostí o podporu z EFG často vyžaduje různé druhy intervencí, a je toho názoru, že všechny příslušné subjekty, včetně sociálních partnerů, místních komunitních skupin a organizací mladých, by měly být zastoupeny ve fázi provádění každého programu a měly by prosazovat opatření nezbytná k zajištění maximální účasti těchto lidí; v této souvislosti podněcuje členské státy k vytvoření proaktivních řídicích agentur, které budou koordinovat plnění tohoto programu, zajistí specifickou a trvalou podporu s cílem pomoci lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, aby tento program dokončili, a také zajistí maximální využití prostředků programu; je přesvědčen, že nezávislý přezkum se specifickým zaměřením na otázku účasti skupiny NEET by určil lepší postupy; je přesvědčen, že výjimka pro zahrnutí skupiny NEET by měla zůstat v platnosti do konce programového období, tedy do prosince 2016;
22. vyzývá Komisi, aby začlenila do svého hodnocení EFG v polovině období zvláštní kvalitativní a kvantitativní posouzení pomoci EFG mladým osobám, které nejsou zaměstnané a neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy, zejména s ohledem na uplatňování systému záruk pro mladé lidi a nezbytné synergie mezi rozpočty členských států, ESF a iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);
23. konstatuje, že podle výše zmíněného hodnocení ex post dosáhla průměrná míra dosahu u příjemců u všech 73 zkoumaných případů 78 %. V tomto výpočtu je i 20 případů, v nichž dosáhla míra dosahu u příjemců 100 % či více; trvá však na tom, že maximální míra dosahu je u každého případu 100 %, a používání hodnot vyšších než 100 % tudíž zkresluje údaje a naznačuje výrazně vyšší míru dosahu, než jaké bylo ve skutečnosti dosaženo; konstatuje, že totéž platí i o míře plnění rozpočtu; vyzývá Komisi, aby své číselné údaje upravila, aby přesněji vypovídala o míře dosahu u příjemců a míře plnění rozpočtu;
24. vítá skutečnost, že mnoha příjemcům EFG sloužil především k získání nového zaměstnání díky individualizované pomoci při hledání zaměstnání, zvýšení jejich kvalifikace prostřednictvím vzdělávacích programů či příspěvků na dojíždění; vítá rovněž skutečnost, že EFG díky pomoci při zakládání a převzetí podniků některým zaměstnancům umožnil začít podnikat; zdůrazňuje proto značné pozitivní dopady, které podle zpráv EFG měl, pokud jde o sebedůvěru, pocit zlepšení vlastních možností a schopností a větší motivace; zdůrazňuje, že pomoc z EFG zvýšila sociální soudržnost tím, že umožnila lidem znovu nalézt zaměstnání a vyhnout se negativním pastem nezaměstnanosti;
25. konstatuje, že podle údajů ze zprávy ex post je dosažené vzdělání příjemců podpory z EFG zpravidla poměrně nižší než průměrné vzdělání, tudíž mají méně přenositelné dovednosti, v důsledku čehož mají za obvyklých podmínek méně pracovních příležitostí a jsou na trhu práce zranitelnější; je toho názoru, že EFG může poskytnout nejlepší přidanou hodnotu EU tehdy, když podporuje programy odborné přípravy a rekvalifikační programy pro pracovníky, a to především méně kvalifikované zranitelné skupiny, které upřednostňují dovednosti potřebné na trhu práce a podnikání;
26. konstatuje, že průzkum provedený v rámci hodnocení ex post však nepřinesl jednoznačné výsledky: 35 % respondentů uvedlo, že nové zaměstnání je kvalitnější nebo mnohem kvalitnější, u 24 % respondentů bylo kvalitativně stejné a 41 % respondentů odpovědělo, že si pohoršili nebo výrazně pohoršili; protože však nejsou k dispozici žádné systematické údaje, na nichž by bylo možno založit jakékoli posouzení, doporučuje Komisi, aby shromáždila podrobnější informace o dopadu pomoci z EFG a o jejich kvalitě, aby mohla následně provést opravné zásahy, které by se ukázaly jako nezbytné;
Nákladová účinnost a přidaná hodnota EFG
27. žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily plnění rozpočtu EFG tím, že umožní větší flexibilitu a účinnost se zaměřením na výsledky, dopad a přidanou hodnotu a aniž by to mělo negativní dopad na náležité a transparentní využívání prostředků a dodržování pravidel; je toho názoru, že proces zpracovávání žádostí by se měl zrychlit, aby bylo možné účinněji využívat fond pro pracovníky, kteří byli propuštěni; je znepokojen rozdílem mezi prostředky požadovanými z EFG a částkami, které členské státy vracejí, přičemž průměrná míra plnění rozpočtu představuje pouze 45%; vyzývá proto Komisi, aby pečlivě posoudila důvody způsobující nízkou míru plnění rozpočtu a navrhla opatření k řešení stávajících problémů a zajistila optimální využívání fondu; konstatuje, že míra opětovného zaměstnání ve fázi ukončení pomoci z EFS se pohybuje ve velkém rozpětí od 4 % do 86 %, a zdůrazňuje, že je důležité přijmout aktivní a inkluzivní opatření na trhu práce; bere na vědomí skutečnost, že díky prostředkům z EFG se v některých členských státech dosahuje trvale lepších výsledků než v jiných státech; navrhuje, aby Komise nadále poskytovala pokyny a umožnila členským státům výměnu osvědčených postupů v otázkách využívání prostředků z EFG, a zajistila tak, aby opětovné profesní začlenění dosáhlo v poměru na každé vynaložené euro maximální míry;
28. je toho názoru, že míra spolufinancování by neměla překročit 60 %;
29. konstatuje, že podle hodnocení Komise ex post bylo v průměru na administrativní náklady a náklady na řízení opatření vynaloženo pouze 6 % prostředků EFG;
30. konstatuje, že nejvýraznějším aspektem nákladové účinnosti, jak vyplynul z konzultací se zúčastněnými stranami, byl počet pracovníků, kteří znovu získali zaměstnání a kteří nyní platí daně a příspěvky do systému sociálního zabezpečení namísto toho, aby pobírali podporu v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky;
31. bere na vědomí fakt, že v řadě případů podpory z EFG vyšší náklady na činnosti podle čl. 7 odst. 4 nařízení o EFG oslabují celkový dopad investic vynaložených z tohoto fondu; vyzývá Komisi, aby problém těchto nákladů řešila zavedením limitů;
32. bere na vědomí návrh, který obsahuje hodnocení ex post, a sice že důležitým prvkem pro pochopení přidané hodnoty EFG je srovnávací posouzení dopadu; vyjadřuje politování nad tím, že takové posouzení dosud neproběhlo;
33. vítá závěr Účetního dvora, že EFG vytvářel skutečnou přidanou hodnotu EU, když byl využíván ke spolufinancování služeb pro propuštěné pracovníky nebo dávek, které v rámci stávajícího systému členského státu pro podporu v nezaměstnanosti neexistují, což přispívá k podpoře lepší sociální soudržnosti v Evropě; zdůrazňuje, že v dnešní době v některých členských státech neexistují systémy sociální ochrany, které jsou schopny řešit potřeby pracovníků, kteří přišli o zaměstnání;
34. lituje toho, že podle Účetního dvora třetina finančních prostředků z EFG kompenzuje vnitrostátní režimy podpory příjmů pracovníků, aniž by přinášela jakoukoli přidanou hodnotu EU; poukazuje na to, že nová pravidla EFG omezují náklady zvláštních opatření, jako například příspěvek při hledání zaměstnání a pobídky pro přijímání pracovníků určené zaměstnavatelům, ve výši 35 % celkových nákladů koordinovaného balíčku, a že akce podporované EFG nenahrazují pasivní opatření sociální ochrany, která jsou součástí vnitrostátních systémů členských států; trvá na tom, že EFG nemůže být využíván k tomu, aby nahrazoval povinnosti podniků vůči svým pracovníkům; mimoto podněcuje Komisi k tomu, aby při příští revizi zřizovacího nařízení stanovila, že EFG nemůže být využíván k tomu, aby nahrazoval povinnosti členských států vůči propuštěným pracovníkům;
35. lituje toho, že míra čerpání rozpočtových prostředků se pohybuje od 3 % do 110 %, přičemž její průměr činí 55 %; domnívá se, že tato situace odráží nedostatky buď v plánování, nebo v provádění a je třeba ji napravit lepší přípravou a lepším prováděním projektů;
36. lituje toho, že finanční prostředky pro EFG byly sníženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dodatečnou podporu pro EFG, a mohly tak být splněny potřeby; vyzývá Komisi, aby vzhledem k pracovnímu zatížení zajistila dostatečný počet zaměstnanců a zamezila zbytečným prodlevám;
37. je toho názoru, že opatření EFG a opatření ESF by měla být využívána tak, aby se vzájemně doplňovala, a poskytla tak jak konkrétní krátkodobá, tak i obecnější dlouhodobá řešení; konstatuje, že obecně byla koordinace opatření EGF s opatřeními ESF a s vnitrostátními opatřeními na trhu práce prováděná některými členskými státy účelná a že audit Účetního dvora nezjistil žádné případy, kdy by se různá opatření překrývala nebo kdy by jednotlivci získávali finanční prostředky ze dvou zdrojů;
38. je spokojen se zjištěním uvedeným ve zprávě Komise o činnostech EFG za rok 2013 a 2014, a sice že v letech 2013 a 2014 nebyly Komisi nahlášeny žádné nesrovnalosti podle nařízení o EFG a ani nebyly v letech 2013 a 2014 uzavřeny žádné nesrovnalosti týkající se EFG;
Dopad na malé a střední podniky
39. poznamenává, že malé a střední podniky činí 99% všech podniků v EU a zaměstnávají velkou většinu pracovníků v EU; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad tím, že EFG měl na malé a střední podniky pouze velmi malý dopad, a to i přesto, že je u něj jednoznačně prostor pro to, aby se za určitých podmínek na malé a střední podniky zaměřil; bere na vědomí vysvětlení Komise, že propuštění pracovníci dodavatelů nebyli nikdy vyloučeni záměrně, žádá však Komisi, aby ještě více směřovala EFG ve prospěch malých a středních podniků, které jsou klíčovými hráči v evropské ekonomice, a to například větším důrazem na plnění čl. 8 písm. d) o nutnosti identifikovat dodavatele či výrobce, kteří jsou odběrateli podniků, které propouštějí, nebo navázáním na dřívější případy, kdy byla pomoc z EFG poskytnuta malým a středním podnikům, sociálním podnikům a družstvům s cílem prosadit osvědčené postupy; zdůrazňuje, že je více třeba zohledňovat proporcionalitu mezi pracovníky, kteří přišli o místo v malých a středních podnicích a ve velkých podnicích;
40. je přesvědčen, že by měla být více využívána odchylka od limitů způsobilosti, zejména ve prospěch malých a středních podniků; zdůrazňuje důležitost opatření stanovených v čl. 4 odst. 2 současného nařízení, které se týkají malých a středních podniků, protože umožňují restrukturalizaci hospodářských odvětví postižených krizí nebo globalizací na regionální úrovni případ od případu; uvědomuje si problémy, s nimiž se potýkají žádosti podané na základě těchto ustanovení, a vyzývá Komisi, aby napomohla členským státům při řešení těchto problémů, aby se EFG stal pro propuštěné pracovníky fungujícím řešením; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby ve fázi plánování a předkládání a posuzování žádosti zohledňovaly zásadu „Think Small First“;
41. bere na vědomí, že většina žádostí přichází z odvětví výroby a stavebnictví a zejména automobilového a leteckého průmyslu, přičemž pomoc je poskytována především velkým podnikům; vyzývá členské státy a regionální orgány s výlučnými pravomocemi, aby proaktivně poskytovaly podporu pracovníkům, kteří přišli o místo v malých a středních podnicích, družstvech a sociálních podnicích, s využitím flexibility, kterou skýtá čl. 4 odst. 2 současného nařízení, zejména v případě skupinových žádostí týkající se malých a středních podniků a pro jiné nástroje, které prosazují výraznější podporu a širší přístup pro malé a střední podniky; a také aby informovaly malé a střední podniky o možnostech, které jim skýtá EFG; zdůrazňuje, že za přidanou hodnotu EFG by měly být považovány případy, kdy byla pomoc poskytnuta malým a středním podnikům;
42. je spokojen se zjištěním uvedeným ve zprávě Komise ex post o provedení, že existuje pozitivní trend mezi zdroji používanými k propagaci podnikání a mírou samostatné výdělečné činnosti na konci platnosti opatření; konstatuje však, že průměrná míra samostatné výdělečné činnosti u všech příjemců podpory z EFG dosahuje pouhých 5 % a že by měla být používána opatření k podnícení podnikatelů, jak jsou granty pro začínající podniky a jiné pobídky; poukazuje v této souvislosti na důležitost celoživotního učení, odborného vedení a vzájemné podpory; je přesvědčen, že je ještě prostor k lepšímu využívání EFG, buď samotného, nebo ve spojení s jinými fondy, jako jsou ESI fondy, na podporu podnikání a činnosti začínajících podniků, ale zdůrazňuje, že podpora podnikání by měla vycházet z udržitelných obchodních plánů; vyzývá členské státy, aby kladly důraz na začleňování žen a dívek do programů pro podnikání;
43. vítá snahy některých členských států více využívat opatření na podporu podnikání a sociální ekonomiky, a to v podobě počátečních dotací a opatření zaměřených na propagaci podnikání a sociálních družstev a služeb pro nové podnikatele;
Požadavky na údaje
44. je přesvědčen, že v situaci, kdy se Komise potýká s řadou komplikujících faktorů, jako je možnost, že některé údaje scházejí, regionální a vnitrostátní specifika, různé makro- a mikroekonomické okolnosti, malé velikosti vzorků a některé nezbytné předpoklady, z nichž musí vycházet, musí být její metodický přístup důsledný a transparentní a uplatňovat opatření vhodná k boji s nedostatky, které takový přístup komplikují;
45. zdůrazňuje, že zpráva Účetního dvora dospívá k závěru, že některé členské státy nestanovily kvantitativní cíle pro opětovné profesní začlenění a že stávající údaje nedostačují na to, aby bylo možné posoudit účelnost daných opatření při opětovném profesním začlenění; bere na vědomí prohlášení Komise, že nařízení o EFG nezahrnuje kvantitativní cíle opětovného profesního začlenění a že různá opatření EFG mohou být posuzována jinými způsoby; doporučuje proto, aby členské státy stanovily kvantitativní cíle pro opětovné profesní začlenění a aby systematicky rozlišovaly mezi EFG, ESF a jinými vnitrostátními opatřeními, která jsou specificky určena pro pracovníky postižené masovým propouštěním; dále vyzývá Komisi, aby poskytla informace o typu a kvalitě pracovních míst, která si našli lidé opětovně začlenění na trh práce, a o střednědobých trendech míry opětovného začlenění díky podpory z EGF; členské státy by dále měly rozlišovat dva hlavní druhy opatření financovaných z EFG, kterými jsou aktivní opatření na trhu práce a podpora příjmů vyplácených pracovníkům, a také by měly poskytovat podrobnější informace o opatřeních, kterých jednotliví účastníci využili, což by umožnilo přesnější posouzení nákladů a přínosů jednotlivých opatření; žádá také Komisi, aby poskytla údaje o žádostech o podporu z EFG, které Komise neschválila, a uvedla příslušné důvody;
46. připomíná členských státům, že mají povinnost poskytnout údaje o míře opětovného začlenění na trh práce 12 měsíců po provedení daných opatření s cílem zaručit nezbytné sledování účinků a účelnosti EFG;
47. zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit auditní postupy na vnitrostátní úrovni, a zajistit tak jednotnost a efektivnost a zamezit zbytečnému opakování činností orgánů působících na různých úrovních kontroly;
48. doporučuje posílení toků informací a způsoby podpory dohodnuté mezi národní kontaktní osobou a regionálními nebo místními partnery při poskytování pomoci v daném případě;
49. doporučuje, aby probíhala pravidelnější vzájemná hodnocení, mezistátní výměny nebo partnerská spolupráce nových případů podpory z EFG s případy předchozími, aby docházelo k výměně osvědčených postupů a byly využívány získané zkušenosti; doporučuje proto, aby byla vytvořena platforma pro osvědčené postupy, jež by byla snadno přístupná a podporovala by lepší výměnu integrovaných řešení;
50. bere na vědomí obavy, které vyjádřily výzkumné služby Evropského parlamentu v souvislosti s metodikou pro výpočet přínosu EFG; zdůrazňuje, že je nezbytné definovat další požadavky, pokud jde o ukazatele výkonnosti.
51. vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly ustanovení stávajícího nařízení o EFG o náhradách pro pečovatele; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby vypracovaly flexibilní pracovní a vzdělávací opatření a pokud možno umístily tato opatření v místních komunitách, protože mnoho propuštěných pracovnic mívá menší geografickou flexibilitu z důvodu povinností při péči o rodinu;
52. vyzývá příslušné regionální a místní orgány, sociální partnery a organizace občanské společnosti, aby koordinovaly úsilí mezi aktéry na trhu práce s cílem umožnit lepší přístup k finanční podpoře z fondu EFG v případě propouštění v budoucnu; vyzývá dále k většímu zapojení sociálních partnerů do sledování a hodnocení opatření přijatých v rámci fondu a zejména k podpoře větší účasti zástupců ženských organizací s cílem zajistit, aby byla věnována větší pozornost genderovým aspektům.
53. vyzývá Komisi, aby uvažovala o tom, že by hodnocení EFG požadované podle článku 20 nařízení svěřila nadaci Eurofound; je přesvědčen, že v takovém návrhu by mohla Komise poskytnout Eurofoundu nezbytné finanční zdroje odpovídající současným výdajům na zadávání hodnocení těchto případů a nákladům na lidské zdroje; navíc protože hlavní překážkou zpracovávání lepších hodnocení je nedostatek odpovídajících údajů, mohla by Komise požadovat, aby členské státy příslušné údaje poskytovaly Eurofoundu;
o o o
54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Přijímámí pozměňovacích návrhů k návrhu Komise (výklad čl. 61 odst. 2 jednacího řádu)
302k
41k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o přijímámí pozměňovacích návrhů k návrhu Komise (výklad čl. 61 odst. 2 jednacího řádu) (2016/2218(REG))
Evropský parlament,
– s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 13. září 2016,
– s ohledem na článek 226 jednacího řádu,
1. rozhodl o tom, že doplní tento výklad k čl. 61 odst. 2 jednacího řádu:"“Nic nebrání Parlamentu rozhodnout o tom, že se případně bude konat závěrečná rozprava po podání zprávy příslušným výborem, jemuž byla věc vrácena k opětovnému projednání.”"
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.