Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, pokud jde o zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou (COM(2016)0477 – C8-0328/2016 – 2016/0229(COD))

P8_TA(2016)0457 A8-0329/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0477),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0328/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0329/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. prosince 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, pokud jde o zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/2339.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, pokud jde o datum použitelnosti (COM(2016)0709 – C8-0457/2016 – 2016/0355(COD))

P8_TA(2016)0458 A8-0356/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0709),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0457/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (C(2016)03999 – 2016/2816(DEA)), a zejména na bod 4 tohoto usnesení(1),

–  po konzultaci s Evropskou centrální bankou,

–  po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. listopadu 2016 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0356/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. prosince 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, pokud jde o datum použitelnosti

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/2340.)

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0347.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Kiribati o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12092/2015 – C8-0253/2016 – 2015/0200(NLE))

P8_TA(2016)0459 A8-0334/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12092/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Kiribati o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12091/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0253/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0334/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Republiky Kiribati.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty jménem Unie (09785/2016 – C8-0422/2016 – 2016/0096(NLE))

P8_TA(2016)0460 A8-0336/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09785/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (09783/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0422/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0336/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Šalomounových ostrovů.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Federativními státy Mikronésie o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (09780/2016 – C8-0388/2016 – 2016/0098(NLE))

P8_TA(2016)0461 A8-0337/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09780/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Federativními státy Mikronésie o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (09779/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0388/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0337/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Federativních států Mikronésie.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (09764/2016 – C8-0268/2016 – 2016/0100(NLE))

P8_TA(2016)0462 A8-0333/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09764/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Tuvalu o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (09760/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0268/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0333/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Tuvalu.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Marshallovy ostrovy o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty jménem Unie (09775/2016 – C8-0252/2016 – 2016/0103(NLE))

P8_TA(2016)0463 A8-0335/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09775/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Marshallovy ostrovy o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (09774/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0252/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0335/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Marshallovy ostrovy.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o Fondu solidarity Evropské unie: hodnocení (2016/2045(INI))

P8_TA(2016)0464 A8-0341/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 175 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(3),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (COM(2013)0522)(4),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014“ (COM(2015)0502),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2002 o katastrofálních povodních ve střední Evropě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2005 o přírodních katastrofách (požárech a povodních) tohoto léta v Evropě(6),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost Fondu solidarity Evropské unie“ (COM(2011)0613),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013 o Fondu solidarity Evropské unie(7),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0341/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie (FSEU) byl zaveden nařízením (ES) č. 2012/2002 v reakci na katastrofální záplavy, k nimž došlo v létě roku 2002 ve střední Evropě, jakožto cenný nástroj umožňující EU reagovat na rozsáhlé přírodní pohromy a na výjimečné regionální katastrofy na území Unie a v zemích, které jsou zapojeny do jednání o přistoupení k Unii, a projevit solidaritu se způsobilými regiony a státy; vzhledem k tomu, že tento fond podporuje výhradně naléhavé operace a operace spojené s rekonstrukcí, které provádějí vlády v návaznosti na přírodní katastrofy a které mají přímé dopady na životy lidí, životní prostředí nebo hospodářství v daném postiženém regionu (ačkoli je třeba konstatovat, že Komise předložila v roce 2005 návrh zaměřený na ještě větší rozšíření původní oblasti působnosti);

B.  vzhledem k tomu, že od svého založení byl FSEU velmi užitečný, neboť vynaložil celkem 3,8 miliardy EUR v souvislosti s více než 70 katastrofami týkajícími se 24 přijímajících států a přístupových zemí, mezi něž patří široká škála přírodních jevů, včetně zemětřesení, záplav, lesních požárů, bouří a v poslední době i sucha; vzhledem k tomu, že FSEU představuje i nadále jeden z nejvýraznějších unijních symbolů solidarity v době nouze;

C.  vzhledem k tomu, že tento nástroj byl v roce 2014 komplexně přepracován za účelem zdokonalení a zjednodušení postupů a zajištění rychlejší reakce (do šesti týdnů od podání žádosti), nového vymezení jeho oblasti působnosti, zavedení jednoznačných kritérií pro vymezení regionální katastrofy a posílení strategií na předcházení katastrofám a řízení rizik, čímž byla posílení účelnost financování vynakládaného na pomoc, v souladu s četnými požadavky, které v průběhu let předložil Evropský parlament a místní a regionální orgány; vzhledem k tomu, že souhrnné nařízení (COM(2016)0605 – 2016/0282(COD)), jehož návrh Komise předložila dne 14. září 2016 s cílem zdokonalit připravenost a účinnost naléhavé finanční pomoci, stanoví novou revizi Fondu;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament důrazně podpořil navrhované změny, z nichž většina již byla uvedena v jeho dřívějších usneseních;

E.  vzhledem k tomu, že žádosti, které byly obdrženy před červnem 2014 (tedy datem vstupu revidovaného nařízení v platnost), byly vyhodnocovány na základě původního nařízení, avšak žádosti obdržené poté byly vyhodnocovány již podle revidovaného nařízení;

F.  vzhledem k tomu, že v reakci na klimatické změny je mimořádně důležité investovat do prevence přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že na investice do prevence přírodních katastrof a do strategií řízení rizik byly vyčleněny značné finanční prostředky EU, zejména v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;

G.  vzhledem k tomu, že za výjimečných okolností a vezme-li se v potaz roční rozpočtový strop fondu jak v roce, kdy došlo ke katastrofě, tak v roce následujícím, lze v případě nedostatečných prostředků dostupných v daném roce využít prostředky z následujícího roku;

1.  připomíná, že od svého vytvoření v roce 2002 byl FSEU významným zdrojem prostředků, které pomohly omezit důsledky přírodních katastrof napříč Evropou, od záplav až po zemětřesení či lesní požáry, a že tento fond slouží jako výraz evropské solidarity s postiženými regiony; zdůrazňuje, že FSEU je v očích veřejnosti jedním z nejkonkrétnějších a nejhmatatelnějších příkladů podpory, kterou může EU místním komunitám poskytnout;

2.  zdůrazňuje, že od vytvoření Fondu došlo v důsledku změny klimatu ke zvýšení počtu, závažnosti a intenzity přírodních katastrof v Evropské unii; zdůrazňuje tudíž přidanou hodnotu silného, ale pružného nástroje, který umožňuje prokázat solidaritu a poskytnout vhodnou a rychlou pomoc obyvatelům postiženým rozsáhlou přírodní katastrofou;

3.  připomíná, že FSEU je nástrojem financovaným mimo rozpočet Evropské unie, že je na něj vyčleněno maximálně 500 milionů EUR (v cenách z roku 2011) a že navzdory tomu, že umožňuje určitou flexibilitu (převod N+1), každý rok hrozí, že nebudou využity značné prostředky; v této souvislosti bere na vědomí částečné začlenění ročního finančního příspěvku do rozpočtu, které stanoví souhrnné nařízení, s cílem urychlit postup mobilizace prostředků a poskytování ranější a účinnější reakce ve prospěch občanů postižených katastrofou;

4.  zdůrazňuje, že využití ročních prahových hodnot ukazuje, že roční úroveň prostředků v rámci nového programového období VFR je dostačující;

5.  zdůrazňuje význam revize z roku 2014, které se podařilo překonat patovou situaci v Radě a která konečně přinesla odpověď na opakované požadavky Parlamentu na posílení reaktivity a účinnosti pomoci s cílem zajistit rychlou a transparentní reakci při poskytování pomoci lidem postiženým přírodní katastrofou; vítá dále nedávný návrh souhrnného nařízení, který zavádí nová ustanovení spojená se zjednodušením a snadnějším uvolňováním prostředků;

6.  vyzdvihuje hlavní prvky reformy, jako jsou např.: zavedení zálohových plateb až do výše 10 % předpokládané částky příspěvku, které mohou být na žádost zpřístupněny již krátce poté, co byla Komisi předložena žádost o finanční příspěvek Fondu (tato částka nesmí překročit 30 milionů EUR); způsobilost nákladů spojených s přípravou a prováděním záchranných operací a operací spojených s obnovou (klíčový požadavek Parlamentu); prodloužení lhůt pro předložení žádosti ze strany způsobilých členských států (12 týdnů poté, co byly zaregistrovány první škody) a pro praktické zavedení projektu (18 měsíců); zavedení šestitýdenní lhůty pro odpověď Komise na žádosti; nová ustanovení týkající se předcházení přírodním katastrofám; zdokonalení postupů v oblasti řádného finančního řízení;

7.  zdůrazňuje nicméně, že navzdory zavedení mechanismu umožňujícího obdržet zálohové platby rychleji, než by tomu bylo při uplatnění běžného postupu, trpí příjemci i nadále přílišnou délkou celého postupu od žádosti až do okamžiku, kdy je vyplacena konečná částka příspěvku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba co nejvíce přiblížit okamžik, kdy je možné předložit žádost, k datu katastrofy a že je třeba dále zdokonalit fázi vyhodnocování a fáze následující s cílem usnadnit provádění plateb; zastává názor, že nově navržená ustanovení souhrnného nařízení ohledně FSEU mohou napomoci rychlejší mobilizaci prostředků, a umožnit tak konkrétní naplnění potřeb na místě; zdůrazňuje dále, že pro urychlení uvolnění pomoci postiženým regionům a státům musí své správní postupy přezkoumat i samotné členské státy; pokud se jedná o potenciální zlepšení v budoucí reformě, navrhuje dále zavedení žádosti o povinné aktualizované vnitrostátní plány zvládání katastrof a zavedení požadavku, aby byly předkládány informace o přípravě dohod upravujících smlouvy v mimořádných situacích;

8.  vyzývá samotné členské státy, aby zdokonalily své prostředky komunikace a spolupráce s místními a regionálními orgány, a to jak při vyhodnocování způsobilých škod, u nichž je požadována finanční pomoc FSEU, tak při vypracovávání žádostí a realizaci projektů na boj proti dopadům přírodních katastrof, čímž se zajistí, že bude podpora Unie účinná v praxi a budou prosazována udržitelná řešení; domnívá se dále, že o podpoře z FSEU by měla být informována široká veřejnost; vyzývá příslušné orgány, aby zdokonalily komunikaci a poskytovaly informace o podpoře FSEU, aniž by to vedlo ke vzniku dodatečné administrativní zátěže;

9.  zdůrazňuje význam toho, aby se zajistilo řádné uplatňování postupů zadávání veřejných zakázek při reakci členských států na přírodní katastrofy s cílem určit a šířit osvědčené postupy a získané poznatky, pokud jde o smlouvy v mimořádných situacích;

10.  vítá vyjasnění pravidel pro způsobilost regionálních přírodních katastrof ze strany Komise, současně však připomíná, že konečná dohoda mezi Parlamentem a Radou zachovává prahovou úroveň způsobilosti ve výši 1,5 % regionálního HDP, jak to předpokládal návrh Komise, navzdory úsilí Parlamentu o její snížení na 1 %; konstatuje, že byla zohledněna zranitelnost nejvzdálenějších regionů, u nichž byla tato prahová úroveň snížena na 1 %;

11.  je si vědom toho, že tento fond poskytuje pomoc u nepojistitelných škod a nekompenzuje soukromé ztráty; zdůrazňuje, že dlouhodobá opatření, jako je např. udržitelná rekonstrukce nebo činnost na podporu hospodářského rozvoje nebo prevence, jsou způsobilá pro financování z jiných nástrojů Unie, zejména z evropských strukturálních a investičních fondů;

12.  vyzývá členské státy, aby optimalizovaly využívání stávajícího financování EU, zejména všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, pro účely investic do předcházení vzniku přírodních katastrof, a připomíná, že je důležité rozvíjet součinnost mezi jednotlivými fondy a politikami Unie s cílem co nejvíce předcházet důsledkům přírodních katastrof a v případech, kdy je využit FSEU, také s cílem zajistit konsolidaci a dlouhodobý udržitelný rozvoj projektů rekonstrukce; i nadále se domnívá, že kdykoli je využit FSEU, dotčený členský stát by se měl formálně zavázat, že provede všechna nezbytná opatření na předcházení katastrofám a udržitelnou rekonstrukci zasažených oblastí; vyzývá k tomu, aby v případě, kdy vstupuje do hry uvedená součinnost, byl proces kombinovaného využívání fondů co nejvíce zjednodušen, pokud se jedná o s tím spojenou administrativu;

13.  zdůrazňuje tudíž, že úsilí o investování do zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně musí být dále posíleno a při podpoře rekonstrukce a opětovného zalesňování financovaných z FSEU by měla být zohledňována preventivní opatření; je přesvědčen, že prevence by se měla stát horizontálním úkolem, a navrhuje, aby byla při zmírňování dopadů katastrof prostřednictvím FSEU přijímána preventivní opatření vycházející z přístupu založeného na principu ekosystému; vyzývá rovněž členské státy, aby vypracovaly strategie na předcházení riziku a na jeho řízení, v nichž mj. zohlední, že mnoho z dnešních přírodních katastrof je přímým důsledkem lidské činnosti;

14.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit maximální transparentnost při přidělování, řízení a praktickém vynakládání prostředků FSEU; v zájmu určení, rozvoje a sdílení osvědčených postupů a získaných poznatků považuje za důležité zjišťovat, zda byly dotace FSEU vynaloženy v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vybízí proto Komisi a členské státy, aby posílily transparentnost a zaručily veřejný přístup k informacím v průběhu celého procesu mobilizace pomoci, od předložení žádosti, až po dokončení projektu; vyzývá také Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o fungování FSEU, v neposlední řadě také proto, že poslední dostupná zpráva byla vypracována před revizí nařízení o FSEU z roku 2014;

15.  konstatuje, že v roce 2014 bylo předloženo třináct nových žádostí, a upozorňuje na zvláštní situaci, která nastala v tomto roce, kdy bylo šest z nich posuzováno podle starého nařízení a zbývajících sedm podle nařízení revidovaného;

16.  připomíná, že na základě předchozího nařízení o FSEU byly v roce 2014 zamítnuty dvě žádosti, protože příslušné katastrofy nemohly být považovány za „výjimečné“, ačkoli měly za následek závažné škody s přímými dopady na hospodářský a sociální rozvoj příslušných regionů, a vítá tudíž vyjasnění, která v tomto ohledu přináší revidované nařízení o FSEU; s ohledem na budoucí reformy a vzhledem k možnosti nově vymezit pojem regionální přírodní katastrofy nicméně navrhuje, aby bylo umožněno, aby byly jednotlivé žádosti předkládány společně několika státy, které byly postiženy přírodní katastrofou přeshraniční povahy, jež měla jedinou příčinu a k jejímž dopadům došlo současně, a aby byly při vyhodnocování žádostí brány v potaz i nepřímé škody;

17.  s ohledem na budoucí reformy vybízí Komisi, aby zohlednila možnost zvýšit prahovou hodnotu pro zálohové platby z 10 na 15 % a zkrátit lhůtu pro zpracování žádostí z šesti na čtyři týdny; vybízí dále Komisi, aby zvážila možnost zavést prahovou hodnotu způsobilosti pro regionální přírodní katastrofy ve výši 1 % regionálního HDP a při vyhodnocování žádostí zohledňovat úroveň socio-ekonomického rozvoje postižených regionů;

18.  upozorňuje, že je třeba zvážit, zda by mohly být uplatňovány nové ukazatele, které by šly nad rámec HDP, jako jsou např. index lidského rozvoje a regionální index sociálního pokroku (SPI);

19.  vítá skutečnost, že sedm žádostí o pomoc, které byly obdrženy již na základě revidovaných pravidel, bylo Komisí přijato, včetně čtyř, které byly schváleny na konci roku 2014, ale u kterých musely být prostředky přeneseny do roku 2015, jak uvádí výroční zpráva FSEU z roku 2015; v této souvislosti připomíná, že rok 2015 byl prvním plným rokem uplatňování revidovaných pravidel a že jeho analýza ukazuje, že právní vyjasnění, která zavedla tato reforma, zajistila úspěšnost podaných žádostí, což nebyl případ předchozích ustanovení, na jejichž základě byly přibližně dvě třetiny žádostí o pomoc v případech regionální katastrofy vyhodnoceny jako nezpůsobilé;

20.  vyjadřuje politování nad zdlouhavými postupy posuzování zpráv o provádění a o uzavření podle bývalého nařízení, a předpokládá, že na základě pozměněného nařízení se bude uzavírání provádět účinněji a transparentněji a že bude zároveň zajištěna ochrana finančních zájmů Unie;

21.  dále zdůrazňuje, že článek 11 pozměněného nařízení dává Komisi a Účetnímu dvoru auditní pravomoc a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) umožňuje kdykoli podle potřeby provádět šetření;

22.  žádá Komisi a Účetní dvůr, aby posoudily fungování FSEU před koncem současného víceletého finančního rámce;

23.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a členským státům a jejich regionálním orgánům.

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 13. (3) Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143. (4) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 45. (5) Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 471. (6) Úř. věst. C 193 E, 17.8.2006, s. 322. (7) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 48. (8) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací týkajících se prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů jménem Evropské unie (08523/2016 – C8-0329/2016 – 2016/0126(NLE))

P8_TA(2016)0465 A8-0354/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08523/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů (08557/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 16 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0329/2016),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0354/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Ghanou na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (12396/2016 – C8-0406/2016 – 2008/0137(NLE))

P8_TA(2016)0466 A8-0328/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12396/2016),

–  s ohledem na návrh Prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Ghanou na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (12130/2008),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 3 a  odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 209 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0406/2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Ghanou na jedné straně a Evropským společenství a jeho členskými státy na straně druhé(1),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0328/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ghany.

(1) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 112.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2016 (COM(2016)0624 – C8-0399/2016 – 2016/2256(BUD))

P8_TA(2016)0467 A8-0347/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0624 – C8-0399/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 14 této dohody,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016 přijatý s konečnou platností dne 25. listopadu 2015(3),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2016, který Komise navrhla dne 30. září 2016 (COM(2016)0623),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2016 (13583/2016 – C8-0459/2016), který Rada přijala dne 8. listopadu 2016,

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2016, který Parlament přijal dne 1. prosince 2016(4),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0347/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Komise spolu s návrhem opravného rozpočtu č. 4/2016 navrhla uvolnit z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2016 prostředky ve výši 240,1 milionu EUR za účelem doplnění prostředků na závazky určených na výdaje v okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2016

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/339.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (3) Úř. věst. L 48, 24.2.2016, s. 1. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0468.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2016 na rozpočtový rok 2016: Aktualizace prostředků s cílem zohlednit nejnovější vývoj v oblasti migrace a bezpečnosti, snížení prostředků na platby a prostředků na závazky v důsledku globálního převodu, prodloužení doby trvání EFSI a změnu plánu pracovních míst agentury Frontex, jakož i aktualizace prostředků z příjmů (vlastních zdrojů) (13583/2016 – C8-0459/2016 – 2016/2257(BUD))

P8_TA(2016)0468 A8-0350/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016, přijatý s konečnou platností dne 25. listopadu 2015(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2016, který Komise přijala dne 30. září 2016 (COM(2016)0623),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2016, který Rada přijala dne 8. listopadu 2016 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (13583/2016 – C8-0459/2016),

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0350/2016),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 4/2016 (NOR 4/2016) snižuje prostředky na platby o 7 284,3 milionu EUR, a to především v rozpočtových položkách v podokruhu 1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost, a tudíž odpovídajícím způsobem snižuje vnitrostátní příspěvky;

B.  vzhledem k tomu, že NOR 4/2016 navyšuje prostředky na závazky v okruhu 3 Bezpečnost a občanství o 50 milionů EUR na nástroj pro mimořádnou podporu v rámci Unie, o 130 milionů EUR na Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a o 70 milionů EUR na Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), což bude vyžadovat uvolnění rozpětí pro nepředvídané události v celkové výši 240,1 milionu EUR poté, co se zohlední přerozdělení částky ve výši 9,9 milionu EUR;

C.  vzhledem k tomu, že NOR 4/2016 předsouvá finanční prostředky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) díky přerozdělení částky 73,9 milionu EUR v prostředcích na závazky z energetické složky Nástroje pro propojení Evropy (CEF-Energy), jež bude kompenzováno v roce 2018;

D.  vzhledem k tomu, že NOR 4/2016 mění plán pracovních míst agentury Frontex s ohledem na vstup nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624(6) v platnost;

E.  vzhledem k tomu, že s ohledem na snížení o 14,7 milionu EUR napříč několika rozpočtovými položkami v okruhu 2 Udržitelný růst: přírodní zdroje představuje čistý dopad NOR 4/2016 na straně výdajů rozpočtu na rok 2016 navýšení prostředků na závazky o 225,4 milionu EUR;

F.  vzhledem k tomu, že na příjmové straně zahrnuje NOR 4/2016 také úpravy spojené s revizí prognózy tradičních vlastních zdrojů (tj. cel a dávek z cukru), základů daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu (HND) a zahrnutí příslušných oprav pro Spojené království do rozpočtu, jakož i jejich financování;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad přebytkem v platbách ve výši 7 284,3 milionu EUR, který je důsledkem významných zpoždění v provádění programů EU v rámci sdíleného řízení a může způsobit zásadní nahromadění žádostí o platby ke konci stávajícího víceletého finančního rámce; připomíná závěr Komise, která uvádí, že podle současných prognóz mohou být aktualizované potřeby v oblasti plateb do roku 2020 uspokojeny v rámci stávajících stropů pouze za předpokladu, že bude plně využito celkové rozpětí pro platby (a v rámci předběžné opatrnosti budou odstraněny jeho roční limity) a platby na zvláštní nástroje budou započítávány nad rámec stropů; požaduje tudíž konečné a jednoznačné vyřešení této záležitosti v rámci revize víceletého finančního rámce;

2.  vyjadřuje souhlas s navýšením prostředků v okruhu 3 prostřednictvím uvolnění rozpětí pro nepředvídané události a předsunutí finančních prostředků na navýšení počtu pracovních míst agentury Frontex; vítá především částečné doplnění fondu AMIF, ale je znepokojen skutečností, že navzdory vysoké míře rozpočtového plnění na základě vnitrostátních programů členských států proběhlo dosud ve skutečnosti jen několik relokací uprchlíků;

3.  souhlasí s předsunutím finančních prostředků na EFSI za předpokladu, že přerozdělení prostředků z nástroje CEF bude v roce 2018 řádně kompenzováno; upřesňuje, že toto předsunutí prostředků nijak neovlivňuje konečný plán financování nového návrhu na prodloužení EFSI, o kterém má být rozhodnuto v souladu s řádným legislativním postupem;

4.  s obavami bere na vědomí očekávaný nedostatek příjmů, odhadovaný na 1,8 miliardy EUR, v důsledku znehodnocení britské libry oproti euru; bere na vědomí, že Komise má v úmyslu využít příjmy z dalších pokut na pokrytí tohoto nedostatku;

5.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2016;

6.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 4/2016 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 48, 24.2.2016. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2016 na rozpočtový rok 2016: provádění rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom o vlastních zdrojích po ukončení procesu ratifikace a jeho vstupu v platnost dne 1. října 2016 (13584/2016 – C8-0462/2016 – 2016/2258(BUD))

P8_TA(2016)0469 A8-0348/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016, schválený s konečnou platností dne 25. listopadu 2015(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2016, který Komise přijala dne 7. října 2016 (COM(2016)0660),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2016, který Rada přijala dne 8. listopadu 2016 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (13584/2016 – C8-0462/2016),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0348/2016),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2016 je výsledkem ukončení procesu ratifikace rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, a jeho vstupu v platnost, neboť toto rozhodnutí obsahuje malé změny, jako je snížení nákladů na výběr tradičních vlastních zdrojů, snížení sazby vlastních zdrojů z DPH v případě některých členských států a hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND u některých členských států;

B.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2016 je zohlednit na straně příjmů rozpočtu Unie na rok 2016 dopad změn týkajících se vlastních zdrojů, které vyplývají z provádění rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, a to se zpětnou platností od rozpočtových roků 2014, 2015 a 2016;

C.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2016 proto vede ke změnám jednotlivých příspěvků všech členských států, avšak nemá dopad na straně celkových příjmů ani celkových výdajů rozpočtu Unie;

1.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2016;

2.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2016 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 48, 24.2.2016. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Německu (COM(2016)0681 – C8-0423/2016 – 2016/2267(BUD))

P8_TA(2016)0470 A8-0352/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0681 – C8-0423/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 11 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0352/2016),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Německu

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/340.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2016 Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který je předkládaný spolu s  návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Německu (13852/2016 – C8-0473/2016 – 2016/2268(BUD))

P8_TA(2016)0471 A8-0349/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016, schválený s konečnou platností dne 25. listopadu 2015(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3)(nařízení o VFR),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Německu, který přijala Komise dne 19. října 2016 (COM(2016)0681),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2016, který Komise přijala dne 19. října 2016 (COM(2016)0680),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2016, který Rada přijala dne 15. listopadu 2016 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (13852/2016 – C8-0473/2016),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0349/2016),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 6/2016 pokrývá navrhované uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v květnu a červnu 2016 v Německu;

B.  vzhledem k tomu, že Komise proto navrhuje změnit rozpočet na rok 2016 a navýšit rozpočtový článek 13 06 01 „Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství“ o částku ve výši 31 475 125 EUR jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby.;

C.  vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie je zvláštním nástrojem ve smyslu nařízení o VFR a příslušné prostředky na závazky a na platby mají být zapsány do rozpočtu nad rámec stropů uvedeného víceletého finančního rámce;

1.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2016;

2.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2016 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (2) Úř. věst. L 48, 24.2.2016. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017 (COM(2016)0678 – C8-0420/2016 – 2016/2118(BUD))

P8_TA(2016)0472 A8-0346/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0678 – C8-0420/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 14 této dohody,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Komise dne 18. července 2016 (COM(2016)0300), ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 (COM(2016)0679),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Rada dne 12. září 2016 a postoupila Evropskému parlamentu dne 14. září 2016 (11900/2016 – C8-0373/2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (3),

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 17. listopadu 2016 (14635/2016 – C8-0470/2016),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0346/2016),

A.  vzhledem k tomu, že po přezkoumání všech možností, jak financovat dodatečné a nepředvídané potřeby prostředků na závazky, navrhuje Komise ve svém návrhu rozpočtu uvolnit z rozpětí pro nepředvídané události prostředky ve výši 1 164,4 milionu EUR; tímto způsobem mají být nad rámec stropu závazků, který činí 2 578 milionů EUR v běžných cenách, doplněny prostředky na závazky určené na výdaje z okruhu 3 souhrnného rozpočtu Evropské unie v rozpočtovém roce 2017.

B.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s vnitřní bezpečnostní krizí a se stávajícími humanitárními, migračními a uprchlickými výzvami vyvstanou v roce 2017 pravděpodobně dodatečné finanční potřeby; uznává, že tyto potřeby by mohly výrazně překročit financování dostupné v rámci okruhu 3; připomíná, že pod stropem okruhu 3 již není k dispozici žádné rozpětí; žádá proto Komisi, aby objasnila, zda a jak by bylo možné získat další finanční prostředky využitím rozpětí pro nepředvídané události, aby bylo v průběhu roku 2017 možné reagovat na potenciální další finanční potřeby okruhu 3;

C.  vzhledem k tomu, že Komise svůj návrh na uvolnění prostředků pozměnila v rámci návrhu na změnu č. 1/2017, takže nyní se vztahuje i na výdaje v okruhu 4;

D.  vzhledem k tomu, že dohodovací výbor svolaný pro projednávání rozpočtu na rok 2016 souhlasil s tím, aby byly z rozpětí pro nepředvídané události uvolněny prostředky ve výši 1 906,2 mil. EUR v okruzích 3 a 4. a aby byla v roce 2016 započtena částka 575,0 mil. EUR proti nevyužitému rozpětí v okruhu 2 Udržitelný růst: přírodní zdroje, v roce 2017 částka 507,3 mil. EUR, v roce 2018 částka 570,0 mil. EUR a v roce 2019 částka 253,9 mil. EUR proti nepřiděleným rozpětím v okruhu 5 Administrativa;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/344.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize (COM(2016)0313 – C8-0246/2016 – 2016/2120(BUD))

P8_TA(2016)0473 A8-0351/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0313 – C8‑0246/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 11 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 12 této dohody,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Komise dne 18. července 2016 (COM(2016)0300), ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 (COM(2016)0679),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Rada dne 12. září 2016 a postoupila Evropskému parlamentu dne 14. září 2016 (11900/2016 – C8-0373/2016),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2017, který Evropský parlament přijal dne 26. října 2016(4),

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 17. listopadu 2016 (14635/2016 – C8-0470/2016),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0351/2016),

A.  vzhledem k tomu, že po posouzení všech možností pro přerozdělení prostředků na závazky v rámci okruhu 3 se zdá být nutné uvolnit prostředky na závazky z nástroje pružnosti;

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla uvolnit prostředky z nástroje pružnosti, aby doplnila financování souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2017 nad rámec stropu okruhu 3 o částku 530 milionů EUR na financování opatření v oblasti migrace, uprchlíků a bezpečnosti;

C.  vzhledem k tomu, že celková částka nástroje pružnosti na rozpočtový rok 2017 je tím plně vyčerpána;

1.  konstatuje, že stropy okruhu 3 na rok 2017 neumožňují odpovídajícím způsobem financovat naléhavá opatření v oblasti migrace, uprchlíků a bezpečnosti;

2.  souhlasí proto s tím, aby byly z nástroje pružnosti uvolněny prostředky ve výši 530 milionů EUR v prostředcích na závazky;

3.  souhlasí dále s navrhovaným přidělením odpovídajících prostředků na platby ve výši 238,3 milionu EUR v roce 2017, 91 milionů EUR v roce 2018, 141,9 milionu EUR v roce 2019 a 58,8 milionu EUR v roce 2020;

4.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje v souladu s článkem 11 nařízení o VFR znovu dokazuje, že je klíčové, aby byl rozpočet Unie flexibilnější, a opakuje svůj postoj vyjádřený v rámci revize/přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období, podle nějž by měla být roční částka nástroje pružnosti navýšena na 2 miliardy EUR;

5.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že – aniž by byla dotčena možnost uvolnit prostředky na platby pro specifické rozpočtové položky prostřednictvím nástroje pružnosti bez předchozího uvolnění prostředků na závazky – prostředky na platby vyplývající z prostředků na závazky, které byly dříve uvolněny prostřednictvím nástroje pružnosti, mohou být započítávány pouze nad rámec stropů;

6.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

7.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/342.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (2) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2017 (COM(2016)0312 – C8-0245/2016 – 2016/2119(BUD))

P8_TA(2016)0474 A8-0323/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0312 – C8-0245/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 této dohody,

–  s ohledem na výsledky trialogu ze dne 17. listopadu 2016,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0323/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014(4) je prostřednictvím prostředků v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněna částka 50 000 000 EUR na vyplácení záloh;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2017

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/343.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu (14635/2016 – C8-0470/2016 – 2016/2047(BUD))

P8_TA(2016)0475 A8-0353/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem a na příslušná prohlášení Parlamentu, Rady a Komise (14635/2016 – C8-0470/2016),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Komise dne 18. července 2016 (COM(2016)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Rada dne 12. září 2016 a předala Evropskému parlamentu dne 14. září 2016 (11900/2016 – C8-0373/2016),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1/2017 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který předložila Komise dne 17. října 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1) a návrhy na změnu rozpočtu, které jsou jeho součástí,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na článek 90 a článek 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu delegace v dohodovacím výboru (A8‑0353/2016),

1.  schvaluje společný návrh dohodnutý dohodovacím výborem, který sestává z následujících dokumentů tvořících celek:

2.  potvrzuje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  podotýká, že počet pracovních míst Parlamentu byl jedním ze zásadních témat tohoto rozhodčího řízení; připomíná, že na základě džentlmenské dohody má každá větev rozpočtového orgánu výlučnou kompetenci ohledně vlastního oddílu rozpočtu; připomíná také své politické rozhodnutí vyjmout politické skupiny z cíle snížit počet pracovních míst o 5 %, což je zdůrazněno v usneseních o rozpočtu na rok 2014, 2015, 2016 a 2017; zhodnotí důsledky rozpočtových rozhodnutí na fungování orgánu;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto legislativní usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

17.11.2016

KONEČNÝ NÁVRH

Rozpočet na rok 2017 – Prvky společných závěrů

Tyto společné závěry se dělí na následující oddíly:

1.  Rozpočet na rok 2017

2.  Rozpočet na rok 2016 – návrhy opravného rozpočtu 4, 5 a 6/2016

3.  Společná prohlášení

Souhrnný přehled

A.   Rozpočet na rok 2017

Podle prvků společných závěrů:

—  Celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2017 je stanovena na 157 857,8 milionu EUR. Celkově tak zbývá pod stropy VFR na rok 2017 rozpětí ve výši 1 100,1 milionu EUR v prostředcích na závazky.

—  Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2017 je stanovena na 134 490,4 milionu EUR.

—  Z nástroje pružnosti na rok 2017 se uvolňuje částka ve výši 530 milionů EUR v prostředcích na závazky pro okruh 3 Bezpečnost a občanství.

—  Z celkového rozpětí na závazky se uvolňuje částka ve výši 1 439,1 milionu EUR pro okruh 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost.

—  Z rozpětí pro nepředvídané události se uvolňuje částka 1 906,2 milionu EUR pro okruh 3 a okruh 4. Tato částka je v roce 2017 ve výši 575,0 milionu EUR započtena proti nepřidělenému rozpětí v rámci okruhu 2 Udržitelný růst: Přírodní zdroje a v roce 2017 ve výši 507,3 milionu EUR, v roce 2018 ve výši 570,0 milionu EUR a v roce 2019 ve výši 253,9 milionu EUR proti nepřidělenému rozpětí v rámci okruhu 5 Správa.

—  Výši prostředků na platby na rok 2017 související s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti v letech 2014, 2015 a 2016 odhaduje Komise na 981,1 milionu EUR.

B.   Rozpočet na rok 2016

Podle prvků společných závěrů:

—  Návrh opravného rozpočtu 4/2016 a s ním spojené uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události jsou přijaty ve znění navrženém Komisí.

—  Návrh opravného rozpočtu 5/2016 je přijat ve znění navrženém Komisí.

—  Návrh opravného rozpočtu 6/2016 a s ním spojené uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie jsou přijaty ve znění navrženém Komisí.

1.  Rozpočet na rok 2017

1.1.   „Uzavřené“ položky

Pokud není dále v těchto závěrech uvedeno jinak, všechny rozpočtové položky, v nichž nenavrhuje změnu ani Rada, ani Parlament, a ty, u kterých ve svém čtení Parlament přijal změny provedené Radou v jejím čtení, se potvrzují.

U ostatních rozpočtových položek se dohodovací výbor dohodl na závěrech uvedených v bodech 1.2 až 1.8 níže.

1.2.   Horizontální otázky

Decentralizované agentury

Příspěvek EU pro všechny decentralizované agentury (v prostředcích na závazky a platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 s výjimkou:

—  Evropského policejního úřadu (EUROPOL, článek rozpočtu 18 02 04), jemuž se přiděluje 10 dodatečných pracovních míst a dodatečné prostředky na závazky a platby ve výši 675 000 EUR.

—  Evropské jednotky pro soudní spolupráci (EUROJUST, článek rozpočtu 33 03 04), jíž se přiděluje 10 dodatečných pracovních míst a dodatečné prostředky na závazky a platby ve výši 675 000 EUR.

—  Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA, článek rozpočtu 12 02 04), jemuž se snižují prostředky na závazky a platby o 500 000 EUR.

—  Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO, článek rozpočtu 18 03 02), jemuž se zvyšují prostředky na závazky a platby o 3 000 000 EUR.

—  Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA, rozpočtová položka 17 03 12 01), jíž se snižují prostředky na závazky a platby o 8 350 000 EUR.

Výkonné agentury

Příspěvek EU pro výkonné agentury (v prostředích na závazky a platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2017.

Pilotní projekty / přípravné akce

Vedle přípravné akce navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2017 byl dohodnut komplexní soubor 78 pilotních projektů / přípravných akcí (PP/PA) navržených Parlamentem s celkovou částkou 76,9 milionu EUR v prostředcích na závazky.

Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků pod odpovídající právní základ, aby se tak usnadnilo provádění projektu či akce.

Tento soubor je plně v mezích stropů pro pilotní projekty a přípravné akce stanovených ve finančním nařízení.

1.3.   Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky

Poté, co vzal v úvahu výše uvedené závěry týkající se „uzavřených“ rozpočtových položek, agentur a pilotních projektů a přípravných akcí, se dohodovací výbor dohodl na tomto:

Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

V následujících položkách se prostředky na závazky ponechávají ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2017 ve znění návrhu na změnu č. 1/2017:

Rada a Parlament potvrzují, že dohodnutá zvýšení v okruhu 1a v rámci rozpočtu na rok 2017 jsou v plném souladu s předchozími dohodami a že jimi nejsou dotčeny probíhající legislativní procesy.

Všechny ostatní prostředky na závazky v okruhu 1a jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017, a to s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor a jež jsou uvedeny v následující tabulce. Byl vytvořen samostatný článek rozpočtu pro „zvláštní akce“, jak předpokládá čtení Parlamentu.

Po započtení prostředků pro agentury a na pilotní projekty a přípravné akce tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 21 312,2 milionu EUR, což pod výdajovým stropem okruhu 1a ponechává rozpětí ve výši 51,9 milionu EUR, přičemž je využita částka 1 439,1 milionu EUR z celkového rozpětí pro závazky.

Okruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené v návrhu rozpočtu na rok 2017.

Po započtení prostředků na pilotní projekty a přípravné akce činí dohodnutá výše prostředků na závazky 53 586,6 milionu EUR, což pod výdajovým stropem okruhu 1b ponechává rozpětí ve výši 0,4 milionu EUR.

Okruh 2 – Udržitelný růst: Přírodní zdroje

Prostředky na závazky se ponechávají ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 včetně dodatečného snížení o 325,0 milionu EUR v důsledku zvýšení účelově vázaných příjmů EZZF, o němž Komise informovala dne 7. listopadu 2016. Dohodovací výbor se tak dohodl na následující výši prostředků:

Po započtení prostředků pro agentury a na pilotní projekty a přípravné akce činí dohodnutá výše prostředků na závazky 58 584,4 milionu EUR, což pod výdajovým stropem okruhu 2 ponechává rozpětí ve výši 1 031,6 milionu EUR s tím, že částkou 575,0 milionu EUR je kompenzováno uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události.

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, jež jsou uvedeny v následující tabulce:

Poznámka k článku rozpočtu 09 05 05 bude upravena doplněním následující věty: „Tam, kde je to vhodné, mohou postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů zahrnovat uzavření rámcových partnerství s cílem podpořit stabilní rámec financování pro celoevropské sítě financované z těchto prostředků.“

Poznámka k článku rozpočtu 15 04 02 bude upravena doplněním následující věty: „Z těchto prostředků mohou být také financovány přípravy Evropského roku kulturního dědictví.“

Po započtení prostředků pro agentury a na pilotní projekty a přípravné akce činí dohodnutá výše prostředků na závazky 4 284,0 milionu EUR, přičemž pod výdajovým stropem okruhu 3 není ponecháno žádné rozpětí a přičemž bylo uvolněno 530 milionů EUR prostřednictvím nástroje pružnosti a využito 1 176,0 milionu EUR z rozpětí pro nepředvídané události.

Okruh 4 – Globální Evropa

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017, avšak s úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor, uvedenými v následující tabulce:

V rozpočtové položce 19 03 01 07 Zvláštní zástupci Evropské unie jsou však prostředky stanoveny ve výši uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2017.

Po započtení prostředků pro agentury a na pilotní projekty a přípravné akce tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 10 162,1 milionu EUR, přičemž pod výdajovým stropem okruhu 4 není ponecháno žádné rozpětí a přičemž byla využita částka 730,1 milionu EUR z rozpětí pro nepředvídané události.

Okruh 5 – Správa

Počet míst v plánu pracovních míst orgánů a prostředky schválil dohodovací výbor ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 s výjimkou:

—  Parlamentu, u nějž je schváleno jeho čtení vyjma toho, že zvýšení počtu míst pro politické skupiny o 76 je plně kompenzováno snížením míst v plánu pracovních míst správních útvarů Parlamentu, bez dopadu na rozpočet. Mimoto dohodovací výbor souhlasí s tím, aby byl do rozpočtu na rok 2017 zahrnut dopad automatické aktualizace platů, která bude uplatněna od 1. července 2016 (8 717 000 EUR).

—  Rady, u níž je schváleno její čtení s tím, že do rozpočtu na rok 2017 bude zahrnut dopad automatické aktualizace platů, která bude uplatněna od 1. července 2016 (3 301 000 EUR).

—  Účetního dvora, u nějž jsou schváleny škrty oproti návrhu rozpočtu na rok 2017 zahrnuté ve čtení Parlamentu.

—  Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), u níž se přiděluje částka 560 250 EUR (rozpočtová položka 1200) do rozpočtové položky pro smluvní zaměstnance, přičemž o stejnou částku je snížena rozpočtová položka 3003 Budovy a související náklady. Poznámka k rozpočtové položce 1200 bude upravena doplněním věty: „Tyto prostředky také pokrývají náklady na smluvní zaměstnance zapojené do činností strategické komunikace“. Mimoto se upravují následující rozpočtové položky v oddíle ESVČ za účelem odstranění převodu zvláštních zástupců EU, kteří vykonávají dvojí funkci, podle návrhu na změnu č. 1.

Po započtení prostředků na pilotní projekty a přípravné akce tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 9 394,5 milionu EUR, což pod výdajovým stropem okruhu 5 ponechává rozpětí ve výši 16,2 milionu EUR, poté co byla z rozpětí využita částka 507,3 milionu EUR jako kompenzace uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události.

Zvláštní nástroje

Prostředky na závazky u zvláštních nástrojů jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2017 s výjimkou rezervy Fondu solidarity Evropské unie (článek rozpočtu 40 02 44), která se ruší.

Kompenzace rozpětí pro nepředvídané události v roce 2018 a 2019

Rozpětí pro nepředvídané události je v roce 2017 využito ve výši 1 176,0 milionu EUR pro okruh 3 a ve výši 730,1 milionu EUR pro okruh 4, což činí celkem 1 906,2 milionu EUR. Částka 575,0 milionu EUR je započtena proti nepřidělenému rozpětí v rámci okruhu 2 v roce 2017 a částky 507,3 milionu EUR v roce 2017, 570,0 milionu EUR v roce 2018 a 253,9 milionu EUR v roce 2019 jsou započteny proti nepřidělenému rozpětí v rámci okruhu 5. V rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017 přijatém spolu s návrhem na změnu č. 1/2017 budou provedeny příslušné úpravy.

1.4.   Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2017 je stanovena ve výši uvedené v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017, a to s následujícími úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor:

1.  Zaprvé je zohledněna dohodnutá výše prostředků na závazky u nerozlišených výdajů, u nichž je výše prostředků na platby stejná jako výše prostředků na závazky. To zahrnuje snížení zemědělských výdajů o -325 milionů EUR a úpravu správních výdajů v oddílech I, II, III, IV, V, VI, VII, IX a X (13,4 milionu EUR) a u decentralizovaných agentur (u nichž je příspěvek EU v prostředcích na platby stanoven ve výši navržené v oddíle 1.2 výše). Celkově tak dochází ke snížení prostředků o -332,3 milionu EUR;

2.  Výše prostředků na platby u všech nových pilotních projektů a přípravných akcí navržených Parlamentem je stanovena na úrovni 50 % odpovídajících prostředků na závazky nebo ve výši navržené Parlamentem, navrhuje-li EP nižší úroveň. Pokud jde o prodloužení stávajících pilotních projektů a přípravných akcí, rovná se výše prostředků na platby výši stanovené v návrhu rozpočtu, navýšené o 50 % odpovídajících nových prostředků na závazky, nebo výši navržené Parlamentem, navrhuje-li EP nižší úroveň. Celkově tak dochází ke zvýšení prostředků o 35,2 milionu EUR;

3.  Prostředky na platby u „zvláštních akcí“ (článek rozpočtu 15 02 10) odpovídají částce uvedené ve čtení Parlamentu (6 milionů EUR);

4.  Prostředky na platby (článek rozpočtu 01 03 08 Poskytování prostředků pro záruční fond ESFD) se zapisují jako „p.m.“;

5.  Byly dohodnuty úpravy následujících rozpočtových položek v důsledku vývoje závazků u rozlišených prostředků:

6.  Prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (článek rozpočtu 40 02 43) jsou stanoveny v nulové výši (snížení o -30 milionů EUR), neboť se přepokládá, že prostředky na platby, které jsou k dispozici v rámci účelově vázaných příjmů, budou postačovat na celý rok 2017.

7.  Rezerva Fondu solidarity Evropské unie (článek rozpočtu 40 02 44) se ruší.

8.  K dalšímu snížení plateb dochází v následujících položkách:

Tyto akce poskytnou prostředky na platby ve výši 134 490,4 milionu EUR, což představuje snížení o -931,4 milionu EUR oproti návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017.

1.5.   Rezerva

Nejsou vytvořeny žádné rezervy nad rámec rezerv uvedených v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 s výjimkou:

—  rozpočtové položky 13 01 04 04 Podpůrné výdaje na Program na podporu strukturálních reforem (SRSP) a rozpočtové položky 13 08 01 Program na podporu strukturálních reforem (SRSP) – Provozně-technická pomoc převedená z okruhu 1b (ESF, EFRR a FS), u nichž jsou veškeré prostředky na závazky a platby zapsány do rezervy, dokud nebude přijat právní základ pro Program na podporu strukturálních reforem.

—  článku rozpočtu 13 08 02 Program na podporu strukturálních reforem (SRSP) – Provozně-technická pomoc převedená z okruhu 2 (EZFRV), u nějž jsou veškeré prostředky na závazky a platby zapsány do rezervy, dokud nebude přijat právní základ pro Program na podporu strukturálních reforem.

—  rozpočtové položky 18 02 01 03 Vytvoření nových informačních systémů na podporu řízení migračních toků přes vnější hranice Unie, u níž je částka 40 000 000 EUR v prostředcích na závazky a částka 28 000 000 EUR v prostředcích na platby zapsána do rezervy, dokud nebude dokončen legislativní proces zřizující systém vstupu/výstupu.

1.6.   Poznámky k rozpočtu

Pokud není v předcházejících bodech výslovně uvedeno jinak, jsou změny učiněné Evropským parlamentem nebo Radou ve znění poznámek k rozpočtu schváleny, s výjimkou poznámek k rozpočtovým položkám uvedeným v následující tabulce, které jsou schváleny tak, jak byly uvedeny v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017 a aktualizace EZZF.

Přitom se rozumí, že změny učiněné Evropským parlamentem nebo Radou nemohou měnit nebo rozšiřovat oblast působnosti stávajícího právního základu ani zasahovat do administrativní autonomie orgánů a že dané akce mohou být financovány z dostupných zdrojů.

1.7.   Nové rozpočtové položky

Schvaluje se rozpočtová nomenklatura navržená Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2017, a to se zahrnutím pilotních projektů a přípravných akcí a nového článku rozpočtu pro zvláštní výroční akce (15 02 10).

1.8.   Příjmy

Schvaluje se návrh Komise uvedený v návrhu na změnu č. 1/2017 zahrnout do rozpočtu příjmy z pokut ve výši 1 miliardy EUR.

2.   Rozpočet na rok 2016

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 4/2016 a s ním spojené uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události se schvalují ve znění navrženém Komisí.

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 5/2016 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 6/2016 a s ním spojené uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie se schvalují ve znění navrženém Komisí.

3.   Společná prohlášení

3.1.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají, že snížení nezaměstnanosti mladých lidí představuje nadále vysokou a společnou politickou prioritu, a za tímto účelem znovu potvrzují své odhodlání optimálně využívat rozpočtové prostředky, které jsou na boj proti nezaměstnanosti tohoto druhu k dispozici, a to zejména prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI).

Připomínají, že v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (nařízení o víceletém finančním rámci), „rozpětí pod stropy, které víceletý finanční rámec stanoví u prostředků na závazky pro roky 2014–2017, představuje celkové rozpětí víceletého finančního rámce pro závazky, jež má být k dispozici nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci pro roky 2016 až 2020 pro cíle politiky týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí“.

Rada a Evropský parlament vyzývají Komisi, aby neprodleně po přijetí technické úpravy stanovené v článku 6 nařízení o víceletém finančním rámci navrhla v roce 2017 opravný rozpočet, kterým stanoví částku 500 milionů EUR(7) pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v roce 2017, která bude financována z celkového rozpětí pro závazky.

Rada a Evropský parlament se zavazují, že návrh opravného rozpočtu na rok 2017, který Komise předloží, urychleně projednají.

3.2.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o prostředcích na platby

Evropský parlament a Rada připomínají, že s ohledem na plnění rozpočtu je nezbytné zajistit řádný vývoj plateb ve vztahu k prostředkům na závazky, aby se předešlo abnormální výši neuhrazených faktur na konci roku.

Evropský parlament a Rada žádají Komisi, aby i nadále pečlivě a aktivně sledovala provádění programů na období 2014–2020. Za tímto účelem vyzývají Komisi, aby včas předložila aktualizované údaje týkající se stavu provádění a odhady požadavků na prostředky na platby v roce 2017.

Rada a Evropský parlament v patřičnou dobu přijmou veškerá nezbytná rozhodnutí ohledně řádně odůvodněných potřeb, aby se zamezilo akumulaci nadměrného objemu neuhrazených faktur a zajistila se řádná úhrada platebních nároků.

3.3.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o snížení počtu zaměstnanců o 5 %

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají dohodu snížit postupně ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech počet zaměstnanců o 5 % oproti počtu v plánu pracovních míst k 1. lednu 2013, jak je stanoveno v bodě 27 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

Všechny tři orgány připomínají, že cílovým rokem pro naplnění cíle 5% snížení počtu zaměstnanců je rok 2017. Shodly se, že budou přijata vhodná navazující opatření k vyhodnocení situace s cílem zajistit, že bude vyvinuto maximální úsilí o to, aby se při naplňování cíle 5% snížení počtu zaměstnanců u všech orgánů, institucí a jiných subjektů zabránilo jakýmkoli dalším průtahům.

Všechny tři orgány vítají Komisí předložený přehled konsolidovaných údajů o veškerých externích pracovnících zaměstnaných orgány, který je obsažen v návrhu rozpočtu, v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. b) finančního nařízení. Vyzývají Komisi, aby tyto informace i nadále předkládala současně s návrhy rozpočtů na budoucí roky.

Rada a Evropský parlament zdůrazňují, že dosažení stanoveného snížení počtu zaměstnanců o 5 % by mělo přispět k úsporám ve správních výdajích orgánů. S přihlédnutím k výše uvedenému vyzývají Komisi, aby zahájila hodnocení výsledků celého procesu s cílem vyvodit patřičné závěry pro budoucnost.

3.4.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o Evropském fondu pro udržitelný rozvoj

Za účelem řešení základních příčin migrace zahájila Komise kroky ke zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) založeného na vytvoření záruky EFSD a záručního fondu EFSD. Komise navrhuje, aby na záruční fond EFSD bylo v období 2017–2020 poskytnuto 750 milionů EUR, z toho 400 milionů EUR z Evropského rozvojového fondu (ERF) v průběhu čtyř let, 100 milionů EUR z evropského nástroje sousedství (ENI) v období 2017–2020 (z toho 25 milionů EUR v roce 2017) a 250 milionů EUR v prostředcích na závazky (a prostředcích na platby) v roce 2017.

Rada a Evropský parlament vyzývají Komisi, aby neprodleně po přijetí právního základu požádala v opravném rozpočtu na rok 2017 o potřebné prostředky, tak aby bylo zajištěno financování EFSD z rozpočtu EU.

Rada a Evropský parlament se zavazují, že návrh opravného rozpočtu na rok 2017, který Komise předloží, urychleně projednají.

3.5.  Společné prohlášení o svěřenských fondech EU a nástroji pro uprchlíky v Turecku

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že zřízení svěřenských fondů a nástroje pro uprchlíky v Turecku by mělo být transparentní, jasné a v souladu se zásadou jednotnosti rozpočtu Unie, s pravomocemi rozpočtového orgánu a s cíli stanovenými ve stávajících právních základech.

Zavazují se, že se těmito otázkami budou případně zabývat v rámci revize finančního nařízení, aby byla zajištěna patřičná rovnováha mezi flexibilitou a odpovědností.

Komise se zavazuje:

—  pravidelně rozpočtový orgán informovat o probíhajícím a plánovaném financování (včetně příspěvků členských států) a operacích svěřenských fondů;

—  předkládat od roku 2017 společně s návrhem rozpočtu na následující rozpočtový rok i pracovní dokument;

—  navrhnout opatření pro náležité zapojení Evropského parlamentu.

3.6.  Společné prohlášení o zemědělství

Rozpočet na rok 2017 zahrnuje řadu mimořádných opatření, která mají zemědělcům pomoci vyrovnat se s obtížemi na trhu, jimž v nedávné době čelili. Komise potvrzuje, že rozpětí v rámci okruhu 2 postačuje pro řešení případných nepředvídaných potřeb. Zavazuje se, že bude situaci na trhu průběžně sledovat a v případě potřeby navrhne vhodná opatření za účelem řešení potřeb, které nelze pokrýt z prostředků schválených v rozpočtu. Evropský parlament a Rada se zavazují, že v takovém případě projednají příslušné rozpočtové návrhy co nejdříve.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411. (2) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884. (5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. (6) Tyto částky jsou součástí celkového zvyšování prostředků v okruhu 1a do roku 2020 v rámci přezkumu/revize VFR v polovině období. (7) Tato částka je součástí celkového navýšení prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí do roku 2020, které bylo provedeno v rámci přezkumu/revize víceletého finančního rámce v polovině období.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o situaci v Itálii po zemětřeseních (2016/2988(RSP))

P8_TA(2016)0476 RC-B8-1285/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 174, článek 175 (třetí odstavec) a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(3) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“)(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. dubna 2011 o dalším rozvoji posuzování rizik pro zvládání katastrof v Evropské unii,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. listopadu 2008 vyzývající ke zvýšení schopností civilní ochrany prostřednictvím systému evropské vzájemné pomoci založeného na modulovém přístupu k civilní ochraně (16474/08),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014“ (COM(2015)0502),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2007 o dopadu zemětřesení na regiony(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009(9) o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie: Itálie, zemětřesení v oblasti Abruzzi,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování(10),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013 o Fondu solidarity Evropské unie(11),

–  s ohledem na otázky položené Komisi, které se týkají situace v Itálii po zemětřeseních (O-000139/2016 – B8-1812/2016, O-000140/2016 – B8-1813/2016 a O-000141/2016 – B8-1814/2016),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 24/2012 s názvem „Reakce Fondu solidarity Evropské unie na zemětřesení v oblasti Abruzzo v roce 2009: relevance a náklady opatření“,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po ničivém zemětřesení, které otřáslo střední Itálií dne 24. srpna 2016, zasáhla regiony střední Itálie další tři velká zemětřesení spojená s vlnou otřesů, a to dne 26. října 2016 o síle 5,5 a 6,1 stupně a dne 30. října 2016 o síle 6,5 stupně;

B.  vzhledem k tomu, že střední Itálii v posledních měsících postihla další zemětřesení a následné otřesy; vzhledem k tomu, že poslední zemětřesení ze dne 30. října 2016 bylo zároveň tím nejsilnějším, které Itálii za více než 30 let postihlo, srovnalo se zemí celé vesnice, přivedlo mnoho obyvatel zasažených oblastí na pokraj beznaděje a způsobilo v okolních oblastech řadu nepřímých škod;

C.  vzhledem k tomu, že během nedávných zemětřesení bylo údajně zraněno více než 400 lidí a 290 osob přišlo o život;

D.  vzhledem k tomu, že ničivá zemětřesení způsobila „dominový efekt“ a vedla k tomu, že 100 000 obyvatel ztratilo své domovy;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku nedávných otřesů byla zničena města, vážně poškozena místní a regionální infrastruktura, poničeno historické a kulturní dědictví, narušena hospodářská činnost, zejména MSP, zemědělství, vzhled krajiny a potenciál v oblasti cestovního ruchu a pohostinství;

F.  vzhledem k tomu, že zasažená území postihla deformace, která zabírá oblast o velikosti přibližně 130 km2, přičemž maximální posun dosahuje alespoň 70 cm, a vzhledem k tomu, že nepředvídatelné hydrogeologické účinky by v drsných zimních povětrnostních podmínkách mohly vést k dalším přírodním katastrofám, jako jsou povodně, sesuvy půdy a kumulativní škody;

G.  vzhledem k tomu, že některá území v Evropské unii jsou zranitelnější a více ohrožená seismickými jevy; vzhledem k tomu, že mohou být dokonce vystavena opakovaným přírodním katastrofám různých druhů, někdy v rozmezí méně než jednoho roku, což se nedávno stalo např. v Itálii, Portugalsku, Řecku a na Kypru;

H.  vzhledem k tomu, že udržitelné snahy o rekonstrukci musí být koordinovány s cílem napravit škody v hospodářské a sociální oblasti, a vzhledem k tomu, že by zvláštní pozornost měla být věnována neocenitelnému italskému kulturnímu dědictví a že by měly být podporovány mezinárodní a evropské projekty zaměřené na ochranu historických staveb a míst;

I.  vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie (FSEU) byl zřízen nařízením (ES) č. 2012/2002 v reakci na ničivé povodně, které postihly střední Evropu v létě roku 2002;

J.  vzhledem k tomu, že k posílení preventivních opatření pro případ zemětřesení a opatření obnovy lze použít různé nástroje Unie, např. evropské strukturální a investiční fondy nebo mechanismus civilní ochrany a finanční nástroj;

K.  vzhledem k tomu, že reforma FSEU v roce 2014 zavedla pro členské státy možnost požádat o vyplacení záloh, o jejichž poskytnutí rozhoduje Komise, jsou-li k dispozici dostatečné finanční zdroje; vzhledem k tomu, že výše vyplacených záloh však nesmí překročit 10 % předpokládané celkové částky finančních příspěvků poskytnutých z FSEU a že její maximální výše činí 30 milionů EUR;

L.  vzhledem k tomu, že postižený členský stát musí předložit Komisi žádost o pomoc z FSEU nejpozději do dvanácti týdnů od zjištění prvních škod způsobených katastrofou; vzhledem k tomu, že stát přijímající tuto pomoc odpovídá za způsob a kontrolu jejího využití, Komise však může provádět místní kontroly opatření, na která byly prostředky z FSEU poskytnuty;

M.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby proces obnovy zohledňoval zkušenosti z minulosti a aby proběhl co možná nejrychleji, přičemž základem udržitelné obnovy by měly být dostatečné zdroje, zjednodušené byrokratické postupy a transparentnost, ale i potřeba zajistit postiženým obyvatelům bezpečnost a stabilitu s cílem zajistit, aby mohli v těchto oblastech nadále žít;

N.  vzhledem k tomu, že prevence by měla představovat stále důležitější fázi zvládání katastrof, která si zaslouží větší společenský význam a vyžaduje také pečlivě vypracovaný akční program v oblasti šíření informací, zvyšování povědomí a vzdělávání;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba posílit stávající preventivní opatření v souladu s předchozími návrhy Parlamentu s cílem konsolidovat strategii EU v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem;

1.  vyjadřuje hlubokou účast a soucit s osobami postiženými zemětřeseními a jejich rodinnými příslušníky, stejně jako s italskými vnitrostátními a regionálními orgány, které jsou zapojeny do poskytování humanitární pomoci po této pohromě;

2.  vyjadřuje znepokojení nad velkým počtem vysídlených osob, jež budou v nadcházejícím zimním období vystaveny drsným povětrnostním podmínkám; vyzývá proto Komisi, aby identifikovala veškeré možné způsoby poskytnutí pomoci italským orgánům s cílem zaručit důstojné životní podmínky osobám, jež přišly o své domovy;

3.  vyjadřuje ocenění záchranářským týmům, pracovníkům civilní ochrany, dobrovolníkům, organizacím občanské společnosti a místním, regionálním a celostátním orgánům za jejich neúnavné úsilí o záchranu životů, omezení rozsahu škod a zajištění běžných základních činností v zasažených oblastech s cílem zachovat zde důstojnou životní úroveň;

4.  zdůrazňuje, že série zemětřesení a zkáza, kterou za sebou zanechala, mají závažné hospodářské a sociální dopady;

5.  poukazuje na závažnost situace na místě, která vytváří značný a intenzivní finanční tlak na italské celostátní, regionální a místní veřejné orgány;

6.  vítá zvýšenou úroveň flexibility při výpočtu deficitu v oblasti výdajů, jež souvisejí se zemětřeseními, která byla poskytnuta Itálii v souladu se Smlouvami, aby se této zemi umožnilo účinně a rychle vyřešit stávající krizovou situaci a provést v budoucnu další zásahy, které budou třeba k zajištění bezpečnosti v postižených oblastech; vyzývá rovněž italskou vládu, aby zajistila, aby se veškeré dodatečné poskytnuté prostředky skutečně využily k tomuto konkrétnímu účelu;

7.  vzhledem k této výjimečné a velmi závažné situaci vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vyloučit z výpočtu vnitrostátních schodků veřejných financí v rámci Paktu o stabilitě a růstu náklady na udržitelnou obnovu a veškeré investice do antiseizmických opatření, včetně investic spolufinancovaných z fondů ESI a přiřazených k tematickému cíli 5 („prevence, podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence a řízení rizik“);

8.  vítá solidaritu, kterou projevily orgány a instituce EU, ostatní členské státy, evropské regiony a mezinárodní aktéři a kterou dokládá vzájemná pomoc při mimořádných situacích;

9.  žádá Komisi, aby zvážila možnost rozšířit současný výpočet Fondu solidarity, který v současnosti vychází z následků škod způsobených jednotlivými přírodními katastrofami, zavedením výpočtu, který by vycházel z kumulativních efektů škod způsobených několika přírodními katastrofami, které stejný region postihly v tomtéž roce;

10.  poukazuje na problémy s předvídáním v rámci systémů včasného varování před zemětřesením a na vysokou seismickou aktivitu ve Středomoří a v jihovýchodní Evropě; vyzývá členské státy, aby urychlily výzkum za účelem předcházení vzniku škod, zvládání krizových situací a minimalizace rozsahu dopadu pohrom, a to ve spojení s opatřeními v rámci programu Horizont 2020; se znepokojením konstatuje, že v posledních 15 letech přišly v důsledku ničivých zemětřesení, která zasáhla Evropu, o život tisíce lidí a statisíce zůstaly bez domova;

11.  připomíná, že je důležité dodržovat požadavky na výstavbu budov a infrastruktury, které jsou odolné proti zemětřesení; naléhavě vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby zvýšily úsilí o zajištění souladu staveb s platnými antiseizmickými normami a aby této skutečnosti věnovaly řádnou pozornost při vydávání stavebních povolení;

12.  zdůrazňuje význam mechanismu civilní ochrany Evropské unie, pokud jde o podporu spolupráce mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany v celé Evropě v nepříznivých situacích a při minimalizaci dopadů mimořádných událostí; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zjednodušily postupy pro aktivaci mechanismu, aby mohl být rychle a efektivně využit bezprostředně po katastrofě;

13.  bere na vědomí žádost italské vlády o podporu z Evropského fondu solidarity a žádá Komisi, aby urychleně přijala veškerá nezbytná opatření pro analýzu žádostí o pomoc z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU), aby se zajistilo rychlé uvolnění prostředků z fondu; zdůrazňuje v této souvislosti význam co nejrychlejšího poskytnutí zálohových plateb vnitrostátním orgánům, aby mohly reagovat na naléhavé požadavky situace;

14.  domnívá se, že částečné začlenění ročního finančního příspěvku FSEU do rozpočtu, které stanoví souhrnné nařízení, by mohlo v budoucnosti urychlit postup mobilizace prostředků s cílem zajistit včasnější a účinnější reakci ve prospěch občanů postižených katastrofou; dále vyzývá Komisi, aby v souvislosti s případnými budoucími reformami analyzovala možnost zvýšení prahové hodnoty pro zálohové platby a zkrácení lhůt pro zpracování žádostí;

15.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout součinnosti všech dostupných nástrojů, včetně evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy), a zajistit, aby byly zdroje účinně využívány na rekonstrukci a veškeré další potřebné zásahy, a to v plné spolupráci s italskými státními a regionálními orgány; vyzývá Komisi, aby byla v tomto smyslu připravena přijmout změny programů a operačních programů co nejdříve od podání žádosti o změny ze strany členského státu; zdůrazňuje také možnost využít Evropský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) na podporu venkovských oblastí a zemědělských činností, které byly postiženy zemětřesením;

16.  zdůrazňuje dále, že je důležité optimalizovat využití stávajících fondů EU na investice do předcházení přírodním katastrofám a zajistit konsolidaci a dlouhodobě udržitelný rozvoj projektů obnovy, a připomíná potřebu zjednodušení administrativních postupů pro koordinaci fondů; zdůrazňuje, že po obdržení pomoci v rámci FSEU by měly dotčené členské státy zvýšit své úsilí při vypracovávání vhodných strategií řízení rizik a posílit své mechanismy pro předcházení katastrofám;

17.  bere na vědomí, že na žádost italské vlády byla spuštěna služba pro podporu krizového řízení v rámci programu EU Copernicus s cílem poskytovat družicový odhad škod v postižených oblastech; podporuje spolupráci mezi mezinárodními výzkumnými středisky a vítá skutečnost, že se mimo jiné i pro účely prevence rizik a jejich řízení používá radar se syntetickou aperturou, jenž je schopen ve dne i v noci vyhodnocovat a měřit pohyby země na úrovni centimetrů, a to i přes oblačnou vrstvu;

18.  podtrhuje význam veřejného výzkumu a vývoje v oblasti prevence a zvládání katastrof a vyzývá ke zvýšení koordinace a spolupráce mezi institucemi výzkumu a vývoje členských států, a to zejména mezi institucemi těch států, které čelí podobným rizikům; vyzývá ke zdokonalení systémů včasného varování v členských státech a k zavedení a posílení již existujících propojení mezi různými systémy včasného varování;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě Itálie a orgánům regionální a místní správy v postižených oblastech.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1. (3) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3 (4) Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143. (5) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1. (6) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. (7) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 269. (8) Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 15. (9) Úř. věst. C 230 E, 26.8.2010, s. 13. (10) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 13. (11) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 48.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 k prohlášením komisařů o zájmech – pokyny (2016/2080(INI))

P8_TA(2016)0477 A8-0315/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na čl. 17 odst. 3 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 245 této smlouvy,

–  s ohledem na přílohu XVI jednacího řádu (pokyny pro schvalování Evropské komise) a zejména na její odst. 1 písm. a) třetí pododstavec,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. dubna 2015 týkající se přezkumu prohlášení o finančních zájmech kandidáta na komisaře a na výklad odst. 1 písm. a) přílohy XVI jednacího řádu(1),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(2), zejména na body odpovídající oddílu II – Politická odpovědnost,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014(3),

–  s ohledem na Kodex chování pro členy Komise ze dne 20. dubna 2011(4), zejména na body 1.3, 1.4, 1.5 a 1.6 tohoto kodexu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0315/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle přílohy XVI, odst. 1 písm. a) jednacího řádu (pokyny pro schvalování Evropské komise) se Parlament může vyjádřit k rozdělení oblastí působnosti nově zvoleným předsedou Komise a může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře; vzhledem k tomu, že Parlament očekává, že mu budou sděleny veškeré informace týkající se finančních zájmů kandidátů na komisaře, a že jejich prohlášení o zájmech se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti;

B.  vzhledem k tomu, že podle bodu 3 oddílu II (Politická odpovědnost) Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí kandidáti na členy Komise zajistí, aby byly zveřejněny všechny relevantní informace v souladu s povinností nezávislosti na základě Smluv; vzhledem k tomu, že zveřejňování těchto informací se provádí postupem stanovým takovým způsobem, aby bylozajištěno, že hodnocení celé navržené Komise proběhne otevřeně, spravedlivě a jednotně;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s výše uvedeným rozhodnutím ze dne 28. dubna 2015, přezkoumání prohlášení kandidáta na komisaře o finančních zájmech výborem příslušným pro právní záležitosti spočívá nejen v ověření toho, zda bylo prohlášení řádně vyplněno, ale také v hodnocení, zda je obsah prohlášení věrohodný a zda může naznačovat střet zájmů;

D.  vzhledem k tomu, že podle přílohy XVI, odst. 1 písm. a) jednacího řádu Parlament hodnotí kandidáty na komisaře mimo jiné na základě jejich osobní nezávislosti; zejména s ohledem na zvláštní úlohu garanta zájmů Unie, která je ve Smlouvách přiřazena Evropské komisi;

E.  vzhledem k tomu, že se ve výše uvedeném usnesení Parlamentu ze dne 8. září 2015 uvádí, že potvrzení výboru příslušného pro právní záležitosti o vyloučení střetu zájmů je nezbytným předpokladem slyšení komisařů, zejména s ohledem na skutečnost, že v Lisabonské smlouvě byl posílen politický mandát Komise;

F.  vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 8. září 2015 Parlament považoval za důležité, aby Výbor pro právní záležitosti vydal pokyny ve formě doporučení nebo zprávy z vlastního podnětu, které by usnadnily reformu postupů týkajících se prohlášení komisařů o zájmech, a vyzval přitom Komisi, aby přehodnotila svá pravidla týkající se prohlášení komisařů o zájmech;

G.  vzhledem k tomu, že v souladu s bodem 1.3 Kodexu chování pro členy Komise o nesobeckosti, integritě, transparentnosti, čestnosti, odpovědnosti a respektování důstojnosti Parlamentu musí komisaři deklarovat veškeré finanční zájmy a majetek, jež by mohly vést ke střetu zájmů při plnění jejich funkce, a vzhledem k tomu, že toto prohlášení zahrnuje i majetkové účasti manžela/manželky/partnera/partnerky člena Komise, jež by mohly – podle platných pravidel (5) – vést ke střetu zájmů;

H.  vzhledem k tomu, že finanční zájmy, ohledně nichž se prohlášení požaduje, zahrnují veškeré formy individuální finanční účasti na kapitálu podniku;

I.  vzhledem k tomu, že podle bodu 1.4 Kodexu chování pro členy Komise, aby se předešlo jakémukoli riziku střetu zájmů, jsou členové Komise povinni deklarovat profesionální činnosti svého manžela/partnera, a že v prohlášení musí být uvedena povaha činnosti, název vykonávané funkce a případně název zaměstnavatele;

J.  vzhledem k tomu, že podle bodu 1.5 Kodexu chování pro členy Komise se prohlášení o finančních zájmech předkládá pomocí formuláře obsaženého v příloze tohoto kodexu; vzhledem k tomu, že tento formulář musí být vyplněn a zpřístupněn před konáním slyšení kandidáta na komisaře v Evropském parlamentu a že v průběhu funkčního období musí být aktualizován v případě změny údajů a nejméně jednou ročně;

K.  vzhledem k tomu, že informace obsažené v tomto formuláři jsou omezené a nedostačující, neobsahují podrobnou definici toho, co představuje střet zájmů, a tudíž neumožňují Parlamentu řádně, spravedlivě a důsledně posoudit existenci skutečného nebo potenciálního střetu zájmů kandidáta na komisaře ani jeho schopnost vykonávat mandát v souladu s Kodexem chování pro členy Komise;

L.  vzhledem k tomu, že podle bodu 1.6 Kodexu chování pro členy Komise člen Komise nesmí zasahovat do záležitostí, které spadají do jeho portfolia, v nichž má osobní, obzvláště rodinný nebo finanční zájem, který by mohl ohrozit jeho nezávislost;

M.  vzhledem k tomu, že Komise je odpovědná v poslední instanci za povahu a rozsah informací, které mají být zahrnuty do prohlášení o zájmech jejích členů; vzhledem k tomu, že Komise musí proto přesně stanovit úroveň transparentnosti nezbytnou pro řádný průběh postupu jmenování kandidátů na komisaře;

N.  vzhledem k tomu, že podle bodu 5 Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí může Parlament požádat předsedu Komise, aby vyslovil nedůvěru některému z členů Komise, vzhledem k tomu, že podle bodu 7 uvedené dohody musí předseda Komise uvědomit Parlament, pokud má v úmyslu změnit rozdělení působnosti Komise, aby bylo možné provést parlamentní konzultace o těchto změnách;

O.  vzhledem k tomu, že nynější prohlášení členů Komise o finančních zájmech lze celkově považovat za zlepšení ve srovnání se zpracováním prohlášení v období let 2008–2009, avšak vzhledem k tomu, že vznikla řada případů, které si vyžádaly další vyjasnění některých prohlášení o zájmech;

P.  vzhledem k tomu, že je třeba s politováním konstatovat, že v Kodexu chování pro členy Komise přijatém v roce 2011 nebyla dostatečně zohledněna některá doporučení Parlamentu pro zlepšení, zejména co se týče prohlášení o finančních zájmech členů Komise, omezení platných pro výkon zaměstnání po odchodu z funkce a posílení etického výboru odpovědného za posuzování střetu zájmů, který zasedá ad hoc; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je rovněž třeba mít na paměti postoje, které Parlament přijal ohledně změn a zlepšení postupu pro slyšení kandidátů na komisaře;

Q.  vzhledem k tomu, že jedním z pilířů evropské správy je posílení etiky a transparentnosti v orgánech EU, jež má posílit důvěru evropských občanů v tyto orgány, zvláště s ohledem na širší politický mandát, který byl svěřen Komisi po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

Obecné připomínky

1.  konstatuje, že cílem přezkoumání prohlášení o finančních zájmech komisařů je zajistit, aby kandidáti na komisaře mohli své funkce vykonávat zcela nezávisle, a zajistit maximální transparentnost a odpovědnost ze strany Komise v souladu s čl. 17 odst. 3 SEU, s článkem 245 SFEU a s Kodexem chování pro členy Komise; konstatuje v této souvislosti, že by tento postup neměl být omezen na jmenování nové Komise, ale měl by probíhat rovněž v případě uvolnění místa z důvodu odstoupení, odvolání nebo úmrtí člena Komise, přistoupení nového členského státu či podstatné změny portfolia komisaře nebo finančních zájmů;

2.  zastává názor, že posouzení potenciálního střetu zájmů musí vycházet z prokazatelných, objektivních a relevantních faktorů a mít souvislost s portfoliem jmenovaného komisaře;

3.  připomíná, že střet zájmů je definován jako „jakákoliv situace, kdy dochází k vzájemnému zasahování mezi veřejným zájmem a veřejnými a soukromými zájmy, které by mohlo ovlivnit nebo o němž se zdá být pravděpodobné, že ovlivní nezávislý, nestranný a objektivní výkon funkce“;

4.  potvrzuje, že Výbor pro právní záležitosti je příslušný a odpovědný za provedení důkladné analýzy prohlášení o finančních zájmech pomocí hlubokého přezkumu, jehož cílem je posoudit, zda je obsah prohlášení o finančních zájmech kandidáta na komisaře důvěryhodný a v souladu s kritérii a zásadami stanovenými ve Smlouvách a Kodexu chování, či zda lze z jeho obsahu usuzovat na střet zájmů, a že musí mít možnost navrhnout předsedovi Komise nahrazení tohoto komisaře; vyzývá proto Komisi, aby Výboru pro právní záležitosti poskytla veškeré konkrétní nástroje a informace potřebné k provedení úplné a objektivní analýzy;

5.  považuje za důležité, aby měl Výbor pro právní záležitosti dostatek času na zajištění toho, aby toto podrobné posouzení bylo účinné;

6.  připomíná, že Výbor pro právní záležitosti zkoumá otázky týkající se prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře při zachování maximální důvěrnosti, že však také v souladu se zásadou transparentnosti zajišťuje zveřejnění svých závěrů, jakmile jsou k dispozici;

7.  domnívá se, že Výbor pro právní záležitosti by měl mít po uplynutí času vyhrazeného pro otázky, které si přeje kandidátovi na komisaře položit, právo pokračovat ve slyšení, pokud zjistí možný střet zájmů, za účelem získání požadovaného vysvětlení;

Postup přezkumu prohlášení o finančních zájmech před slyšením kandidátů na komisaře

8.  domnívá se, že výrok Výboru pro právní záležitosti, který na základě důkladné analýzy prohlášení o finančních zájmech potvrzuje vyloučení střetu zájmů, je důležitým předpokladem pro konání slyšení u příslušného výboru(6);

9.  domnívá se proto, že chybí-li toto potvrzení nebo v případě, že Výbor pro právní záležitosti konstatuje existenci střetu zájmů, postup jmenování kandidáta na komisaře se pozastaví;

10.  domnívá se, že při přezkumu prohlášení o finančních zájmech Výborem pro právní záležitosti je vhodné uplatňovat následující zásady:

Postup přezkumu prohlášení o finančních zájmech v průběhu funkčního období člena Komise

11.  zdůrazňuje, že každý člen Komise je povinen dbát na okamžitou aktualizaci svého prohlášení o zájmech vždy, když dojde ke změně v jeho finančních zájmech, a vyzývá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala o jakýchkoli změnách nebo jakékoli záležitosti vedoucí ke střetu zájmů nebo ke vzniku potenciálního střetu zájmů;

12.  domnívá se proto, že prohlášení o finančních zájmech musí zahrnovat současné zájmy či činnosti nebo zájmy či činnosti za poslední dva roky, a to majetkové, profesní, osobní nebo rodinné povahy, související s navrhovaným portfoliem; je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že se zájem může týkat výhody pro sebe nebo pro třetí osobu a že může být i morální, materiální nebo finanční povahy;

13.  domnívá se, že jakákoli změna finančních zájmů komisaře v průběhu funkčního období nebo jakákoli změna rozdělení působnosti mezi členy Komise představuje z hlediska možné existence střetu zájmů novou situaci; domnívá se proto, že by tato situace měla být předmětem přezkumného postupu ze strany Parlamentu v souladu s bodem 10 tohoto usnesení a s bodem 2 přílohy XVI (Pokyny pro schvalování Evropské komise) jednacího řádu Evropského parlamentu;

14.  připomíná, že je-li některý komisař nahrazen v průběhu funkčního období v souladu s článkem 246 SFEU, stane se tak po konzultaci s Evropským parlamentem; domnívá se, že nezbytnou součástí této konzultace je mimo jiné ověření vyloučení střetu zájmů v souladu s bodem 10 tohoto usnesení a ustanoveními v příloze XIV (Pokyny pro schvalování Evropské komise) jednacího řádu Evropského parlamentu(9) týkajícími se pravomoci Evropského parlamentu v případě změny ve složení sboru komisařů nebo významné změny v portfoliu během jeho funkčního období;

15.  domnívá se, že pokud je střet zájmů zjištěn v průběhu funkčního období komisaře a předsedy Komise při nedodržení doporučení Parlamentu ohledně řešení střetu zájmu, jak je stanoveno v bodu 10 tohoto usnesení, Výbor pro právní záležitosti může doporučit, aby Parlament požádal předsedu Komise, aby tomuto komisaři vyslovil nedůvěru v souladu s čl. 17 odst. 6 SEU a aby Parlament případně vyzval předsedu Komise k postupu v souladu s druhým pododstavcem článku 245 SFEU s cílem odejmout danému komisaři nárok na důchod nebo jej nahrazující požitky;

Kodex chování pro členy Komise

16.  konstatuje, že Kodex chování pro členy Komise přijatý dne 20. dubna 2011, který se týká nestrannosti, bezúhonnosti, transparentnosti, náležité péče, spolehlivosti, odpovědnosti a mlčenlivosti, představuje zlepšení oproti předcházejícímu kodexu přijatému v roce 2004, pokud jde o prohlášení o finančních zájmech, protože požadavky na zveřejňování byly rozšířeny i na partnery komisařů a prohlášení o zájmech musí být upraveno, dojde-li ke změně údajů, nebo nejméně jednou za rok;

17.  poukazuje na to, že věrohodnost prohlášení o finančních zájmech závisí na přesnosti formuláře předkládaného kandidátovi na komisaře; domnívá se, že současný rozsah prohlášení komisařů o zájmech je příliš úzký a jejich vysvětlující ustanovení jsou nejednoznačná; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve přezkoumala Kodex chování s cílem zajistit, aby prohlášení o zájmech poskytovala Výboru pro právní záležitosti přesné informace, o něž by mohl jednoznačně opřít své rozhodnutí;

18.  domnívá se, že s cílem získat úplnější představu o finanční situaci komisaře předkládajícího prohlášení by měla prohlášení o finančních zájmech uvedená v bodech 1.3 a 1.5 Kodexu chování komisařů zahrnout veškeré finanční zájmy a aktivity kandidáta na komisaře a jeho/jejího manžela/partnera a že by se v žádném případě neměla omezovat na ty, „jež by mohly vést ke střetu zájmů“;

19.  domnívá se, že rodinný zájem uvedený v bodu 1.6 Kodexu chování komisařů by měl být zahrnut do prohlášení o finančních zájmech; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zavedla spravedlivé nástroje pro určení rodinných zájmů, které by mohly vést ke střetu zájmů;

20.  zastává názor, že s cílem rozšířit a zdokonalit pravidla o střetu zájmů by prohlášení o zájmech měla zahrnovat také podrobnosti o jakémkoli smluvním vztahu kandidátů na komisaře, který by mohl znamenat konflikt zájmů při výkonu jejich povinností;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že kodex chování odpovídajícím způsobem nekodifikuje požadavek podle článku 245 SFEU, který stanoví, že členové Komise dodržují „během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období“;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že kodex chování nestanoví žádné požadavky na odprodej, ačkoli takový požadavek musí být v etických ustanoveních standardní; považuje za prioritní, aby byl tento aspekt co možná nejrychleji regulován;

23.  poukazuje na to, že kodex chování nestanoví žádný konkrétní časový rámec pro podání prohlášení před slyšením kandidátů na komisaře v Parlamentu; považuje tento požadavek za základní aspekt revize postupu pro slyšení kandidátů na komisaře;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepodává pravidelně zprávy o provádění Kodexu chování pro členy Komise, zejména pokud jde o jejich prohlášení o zájmech, a domnívá se, že by měl být kodex chování přepracován tak, aby v něm byly upraveny možnosti stížností nebo sankcí v případě porušení, nejedná-li se o vážné pochybení ve smyslu článků 245 a 247 SFEU;

25.  vyjadřuje zvláště politování nad zápornou reakcí předsedy Komise na žádost evropského veřejného ochránce práv, aby proaktivně zveřejňoval svá rozhodnutí o povolení činnosti bývalých komisařů po odchodu z funkce a stanoviska etického výboru zasedajícího ad hoc; zdůrazňuje, že pouhé zveřejňování zápisů ze schůzí Komise nepostačuje k tomu, aby Parlament a občanská společnost získaly představu, jak jsou v praxi vykládány „možné střety zájmů“ a politiky integrity, které v této souvislosti vyvíjí etický výbor zasedající ad hoc;

26.  poukazuje na to, že všichni bývalí komisaři mají osmnáctiměsíční zákaz vykonávat lobbistickou činnost u „členů Evropské komise a jejích zaměstnanců ve prospěch svého podniku, zákazníka nebo zaměstnavatele v záležitostech, za něž byli odpovědni“, avšak po svém ochodu z Komise mají po tři roky nárok na velmi štědré odchodné ve výši 40 až 65 % jejich konečného základního platu;

27.  vítá skutečnost, že do kodexu chování bylo zařazeno ustanovení týkající se přerozdělení spisů mezi členy Komise v případě rizika střetu zájmů, avšak vyjadřuje politování nad tím, že:

28.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla revizi Kodexu chování pro členy Komise z roku 2011 s cílem zohlednit doporučení, která Parlament učinil ve svých nedávných usneseních, a vývoj obecných etických norem a norem transparentnosti, které se vztahují na všechny orgány EU; doporučuje, aby Komise změnila svůj Kodex chování pro členy Komise s cílem zajistit, aby:

29.  vyzývá Komisi, aby zahájila jednání s Parlamentem s cílem zavést do rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí případné nezbytné změny;

30.  vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby v jednacím řádu Parlamentu a zejména v jeho příloze XVI navrhl veškeré změny nezbytné pro provádění tohoto usnesení;

o
o   o

31.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 110. (2) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47. (3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0287. (4) C(2011)2904. (5) Stálý partner v jiném než manželském stavu dle definice nařízení (Euratom,ESUO, EHS) č. 2278/69 (Úř. věst. L 289, 17.11.1969, s. 1) a čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu. (6) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014. (7) Viz bod 1a přílohy XIV jednacího řádu; (8) Viz oddíl II bod 3 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. (9) Viz bod 2 přílohy XVI jednacího řádu Evropského parlamentu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o odpovědnosti, náhradě a finančním zajištění v oblasti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (2015/2352(INI))

P8_TA(2016)0478 A8-0308/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise pro Evropský parlament a Radu o odpovědnosti, náhradě a finančním zajištění v oblasti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři předloženou na základě článku 39 směrnice 2013/30/EU (COM(2015)0422),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Odpovědnost, náhrada a finanční zajištění v případě havárií v pobřežních vodách v Evropském hospodářském prostoru“, doprovázející zprávu Komise o této záležitosti (SWD(2015)0167),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES(1) (dále jen „směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři“),

–  s ohledem na posouzení dopadů doprovázející návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti činností souvisejících s vyhledáváním, průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu na moři (SEC(2011)1293),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(3) (dále jen „směrnice o odpovědnosti za životní prostředí“),

–  s ohledem na mezinárodní a regionální acquis týkající se žádostí o náhradu škody způsobené incidentem v odvětví ropy a zemního plynu v moři, a zejména na Mezinárodní úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami („úmluva o občanskoprávní odpovědnosti“) ze dne 27. listopadu 1992, na Mezinárodní úmluvu o zřízení Mezinárodního fondu pro náhradu škod způsobených ropným znečištěním („úmluva o fondu“) ze dne 27. listopadu 1992, na Mezinárodní úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy („úmluva o ropných palivech“) ze dne 23. března 2001, na Severskou úmluvu o ochraně životního prostředí, kterou uzavřely Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko, a na protokol o ochraně pobřežních oblastí k barcelonské Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („protokol o ochraně pobřežních oblastí“),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. září 2005(4),

–  s ohledem na čl. 83 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („přepracované znění nařízení Brusel I“)(5),

–  s ohledem na Úmluvu o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(6) („Luganská úmluva z roku 2007“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy(7) („nařízení Řím II“),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu, kterou pro Komisi vypracoval útvar Bio by Deloitte, nazvaný „Občanskoprávní odpovědnost, finanční zajištění a žádosti o náhradu v případě činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři v Evropském hospodářském prostoru“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o řešení otázky bezpečnosti těžby ropy a plynu v pobřežních vodách(9),

–  s ohledem na katastrofu plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 v Mexickém zálivu,

–  s ohledem na incidenty spojené s vrtnou plošinou Castor při pobřeží Castellónu a Tarragony, k nimž patří i více než 500 zemětřesení, která měla přímý dopad na tisíce evropských občanů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0308/2016),

A.  vzhledem k tomu, že článek 194 SFEU výslovně potvrzuje, že členské státy mají právo stanovit si podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, a zároveň že je nutné dodržovat solidaritu a chránit životní prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že domácí zdroje ropy a zemního plynu mohou významně přispívat k uspokojování stávajících energetických potřeb v Evropě a jsou zvláště důležité pro energetickou bezpečnost a různorodost energetických zdrojů;

C.  vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu v moři se uskutečňují ve stále extrémnějších prostředích, což by mohlo mít závažné a ničivé důsledky pro životní prostředí a hospodářství mořských a pobřežních oblastí;

D.  vzhledem k tomu, že ačkoli těžba ropy a zemního plynu v Severním moři byla v uplynulých letech na ústupu, počet zařízení v moři v Evropě v budoucnu pravděpodobně stoupne, zejména ve Středozemním a v Černém moři;

E.  vzhledem k tomu, že nehody způsobené vrtnými plošinami pro těžbu ropy a zemního plynu v moři mají ničivé důsledky, které přesahují hranice států, a že jsou tudíž opodstatněna opatření na úrovni EU, jež by takovým nehodám bránila, zmírňovala jejich dopady a snažila se je likvidovat;

F.  vzhledem k tomu, že je důležité si připomenout tragickou ztrátu 167 pracovníků ropného průmyslu, kteří zahynuli při katastrofě Piper Alpha u pobřeží skotského Aberdeenu 6. července 1988;

G.  vzhledem k tomu, že několik studií, včetně studie vypracované výzkumnou službou Evropského parlamentu a studie Společného výzkumného střediska, odhadují počet incidentů v odvětví ropy a zemního plynu EU na několik tisíc, přesněji 9700 incidentů mezi lety 1990 a 2007; vzhledem k tomu, že kumulativní dopad těchto incidentů, a to i malého rozsahu, má závažný a trvalý vliv na mořské životní prostředí a je třeba jej ve směrnici zohlednit;

H.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 191 SFEU musí jakékoli kroky v této oblasti vycházet z vysoké míry ochrany založené mj. na zásadách předběžné opatrnosti a prevence, jakož i na principu „znečišťovatel platí“ a na zásadách udržitelnosti;

I.  vzhledem k tomu, že v EU nedošlo k závažnější havárii v moři od roku 1988, přičemž se zde 73 % ropy a zemního plynu těží v členských státech na pobřeží Severního moře, jejichž námořní bezpečnostní systémy jsou již uznávány jako nejúčinnější na světě; vzhledem k tomu, že je důležité zdůraznit, že EU má přibližně 68 000 km pobřeží, a že se v budoucnu počet zařízení umístěných na moři bude pravděpodobně výrazně zvyšovat, především ve Středozemním a Černém moři, je zásadní plně uplatňovat směrnici 2013/30/EU, vymáhat její provádění a zajistit, aby byl vyvinut náležitý právní rámce pro veškeré činnosti na moři před tím, než dojde k závažné nehodě; vzhledem k tomu, že podle článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie, environmentální politika Unie se musí zakládat na zásadě předběžné opatrnosti a zásadě preventivních opatření;

J.  vzhledem k tomu, že režimy odpovědnosti jsou hlavním prostředkem uplatňování zásady „znečišťovatel platí“, který zajišťuje, aby byly podniky povolány k odpovědnosti za veškeré škody, jež v průběhu své obchodní činnosti způsobí, a který podniky motivuje, aby přijaly preventivní opatření, rozvíjely postupy a podnikaly kroky, jež sníží riziko takových škod na minimum;

K.  vzhledem k tomu, že směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři sice stanoví, že držitelé licence pro činnost v moři jsou striktně odpovědni za prevenci a nápravu veškerých škod na životním prostředí způsobených jejich činností (článek 7 ve spojení s článkem 38, jenž rozšiřuje působnost směrnice o odpovědnosti za životní prostředí na kontinentální šelf), avšak nemůže zavést komplexní rámec EU v oblasti odpovědnosti;

L.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby existovaly účinné a odpovídající mechanismy náhrady a mechanismy zpracování žádostí v případě škod na obětech, zvířatech a životním prostředí způsobených činnostmi v oblasti těžby ropy a zemního plynu v moři, a také dostatek prostředků k obnovení důležitých ekosystémů;

M.  vzhledem k tomu, že směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři nepřináší harmonizaci, pokud jde o občanskoprávní řízení o náhradu škody způsobené nehodami v moři, a že za stávajícího mezinárodního právního rámce je obtížné podávat úspěšné přeshraniční občanskoprávní žádosti o náhradu škody;

N.  vzhledem k tomu, že směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři stanoví předběžné podmínky vydávání licencí, které mají zajistit, aby se držitelé licence nikdy nestali technicky nebo finančně neschopnými nést důsledky své činnosti v moři, a které také od členských států vyžadují, aby zavedly postupy pro rychlé a náležité zpracování žádostí o náhradu, a to i u přeshraničních incidentů, a aby usnadňovaly používání udržitelných finančních nástrojů (článek 4);

1.  vítá přijetí směrnice 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, která doplňuje směrnici 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí a směrnici 2011/92/EU o posuzování vlivu na životní prostředí, a ratifikaci protokolu o činnostech na moři k Barcelonské úmluvě ze strany Rady jako první kroky k ochraně životního prostředí a bezpečnosti pracovníků; vyzývá členské státy, které výše uvedené směrnice ještě nepřevedly do vnitrostátního práva, aby tak učinily co možná nejdříve; vyzývá také členské státy, aby zaručily nezávislost příslušných orgánů, jak požaduje článek 8 směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři; vyzývá Komisi, aby posoudila vhodnost zavedení dalších harmonizovaných pravidel pro odpovědnost, kompenzaci a finanční zabezpečení, aby bylo možné předcházet budoucím nehodám při přeshraničním uplatňování;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že dle směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí jsou incidenty definovány jako „závažné“ pouze v případě, jsou-li příčinou smrti či závažných zranění, bez odkazu na důsledky pro životní prostředí; zdůrazňuje, že i když není příčinou smrti či závažných zranění, incident může mít závažný dopad na životní prostředí kvůli svému rozsahu, nebo pokud zasahuje např. chráněné oblasti, chráněné druhy nebo obzvláště zranitelná stanoviště;

3.  zdůrazňuje, že účinné uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ na činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu v moři by se mělo vztahovat nejen na náklady spojené s prevencí a nápravou škod na životním prostředí – čehož v současné době do jisté míry dosahují směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a směrnice o odpovědnosti za životní prostředí – ale v souladu se zásadou obezřetnosti a zásadou udržitelného rozvoje i na náklady na nápravu v souvislosti s tradičními žádostmi o náhradu škody; vyzývá Komisi, aby uvážila zavedení legislativního mechanismu odškodnění pro případy nehod na moři, a sice obdobně jako je tomu v případě norského zákona o ropných činnostech, alespoň pro odvětví, jež mohou být závažně zasažena, např. rybolov a cestovní ruch v pobřežních oblastech, a jiná odvětví „modré ekonomiky“; doporučuje, aby havárie nebo nehody způsobené činností podniků byly kvalitativně i kvantitativně posouzeny a zároveň aby byly zaznamenány i veškeré vedlejší důsledky pro oběti; s ohledem na odpovědnost za environmentální škody zdůrazňuje rovněž rozdíly a nedostatky v provedení a uplatňování směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, jak naznačila i Evropská komise ve své druhé zprávě o provádění; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby směrnice o odpovědnosti za životní prostředí byla prováděna účinným způsobem a aby odpovědnost za škody na životním prostředí v důsledku nehod na moři byla dovolatelná a přiměřená v celé Evropské unii;

4.  lituje v této souvislosti, že se směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři nezabývá občanskoprávní odpovědností za škody vzniklé přímo či nepřímo fyzickým nebo právnickým osobám, ať už se jedná o tělesné zranění, škodu na majetku nebo o ekonomickou ztrátu;

5.  dále lituje skutečnosti, že způsob, jakým se s občanskoprávní odpovědností nakládá, se mezi členskými státy značně liší; zdůrazňuje, že v mnoha členských státech neexistuje vůči třetím stranám odpovědnost za tradiční škody způsobené činnostmi na moři a těžbou zemního plynu; ve valné většině členských států neexistuje režim pro kompenzační platby; v mnoha zemích neexistuje pojištění zaručující, aby provozovatelé nebo odpovědné osoby měly dostatek finančních prostředků na vyrovnání požadavků; dále zdůrazňuje, že často panuje nejistota ohledně toho, jak by právní systémy členských států naložily s různorodými občanskoprávními nároky, jež by mohly z incidentů v odvětví ropy a zemního plynu v moři plynout; je tudíž přesvědčen, že je zapotřebí evropský rámec, jenž by měl být založen na právních předpisech nejpokročilejších členských států a měl by pokrývat nejenom tělesné zranění a škodu na majetku, ale také čistou ekonomickou ztrátu, a měl by zajistit účinné kompenzační mechanismy pro oběti a odvětví, která mohou být zasažena vážným způsobem (např. rybolov a pobřežní turistika); v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda by možným řešením byl horizontální evropský rámec pro hromadné žaloby, a aby této otázce věnovala obzvláště pozornost, až bude vypracovávat zprávu o provádění směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři;

6.  zdůrazňuje v tomto ohledu, že žádostem o náhradu nebo nápravu v případě tradičních škod dále stojí v cestě pravidla občanskoprávních řízení týkající se časových lhůt, finanční náklady, absence mechanismu vedení sporu ve veřejném zájmu a hromadných žádostí o náhradu a ustanovení týkající se důkazů, která se mezi jednotlivými členskými státy značně liší;

7.  zdůrazňuje, že režimy náhrad musí být schopny řešit přeshraniční žádosti účinně, rychle, v přiměřených lhůtách a bez rozlišování mezi žadateli pocházejícími z různých zemí EHP; doporučuje, aby byly zaznamenány jak hlavní, tak i vedlejší škody ve všech postižených oblastech s přihlédnutím ke skutečnosti, že při některých nehodách jsou zasaženy větší plochy a následky jsou citelné ještě dlouho poté; zdůrazňuje, že sousední státy, které nejsou členy EHP, musí dodržovat mezinárodní právo;

8.  je toho názoru, že je třeba stanovit přísná občanskoprávní pravidla upravující odpovědnost za nehody spojené s činností na moři, což usnadní obětem (fyzickým i právnickým osobám) zasaženým námořními nehodami přístup ke spravedlnosti, jelikož mohou motivovat provozovatele námořních zařízení, aby řádně řešili provozní rizika; věří, že pokud jde o odpovědnost, je třeba se vyhnout finančním omezením;

9.  vybízí členské státy a Komisi, aby se zabývaly zvláštní situací pracovníků a zaměstnanců v ropném a plynovém odvětví, zejména malých a středních podniků; upozorňuje, že incidenty v odvětví ropy a zemního plynu v moři mohou mít zvláště závažné důsledky pro odvětví rybolovu a cestovního ruchu a pro další odvětví, pro něž jsou dobré podmínky mořského prostředí, které sdílejí, důležité k tomu, aby mohly vykonávat svou obchodní činnost, neboť tato odvětví, v nichž působí mnoho malých a středních podniků, by mohla v případě závažného incidentu v moři utrpět značné ekonomické ztráty;

10.  zdůrazňuje proto, že je zásadně důležité aktualizovat stávající systémy odpovědnosti v členských státech, neboť je třeba zajistit, aby v případě, že by došlo ve vodách členských států k incidentu v oblasti, jejíž příjmy z velké části závisí na cestovním ruchu, takový incident v dotčeném státě ani v celé EU negativně neovlivnil budoucnost činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu v moři; žádá proto Komisi, aby se znovu zabývala potřebou zavést pro systémy žádostí o nápravu a náhradu společné standardy EU;

11.  zdůrazňuje potřebu zařadit oběti vedlejších škod souvisejících s průzkumy, studiemi nebo prováděním činností na moři, jako subjekty způsobilé k tomu stát se příjemci uvedených odškodnění;

12.  konstatuje, že Komise plánuje systematický sběr údajů prostřednictvím Skupiny orgánů dohledu nad pobřežními vodami EU (EUOAG) s cílem provést komplexnější analýzu účinnosti a rozsahu vnitrostátních ustanovení o odpovědnosti;

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise prováděla pravidelné kontroly souladu vnitrostátních právních systémů s příslušnými ustanoveními směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, která se týkají odpovědnosti a náhrady, i jejich dodržování ze strany podniků, k čemuž patří také kontrola účetních závěrek podniků působících na moři, a aby v případě porušení učinila příslušné kroky s cílem zamezit závažným incidentům a omezit jejich dopad na osoby i životní prostředí; doporučuje zavést společný mechanismus evidence nehod a havárií na evropské úrovni;

14.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout rovnováhy mezi rychlou a přiměřenou náhradou pro oběti a zabráněním vyplacení nelegitimních nároků (předložených v rámci „otevření stavidel“), a to tím, že se zvýší jistota, pokud jde o úroveň finanční odpovědnosti četných podniků působících v odvětví ropy a zemního plynu v moři, a že se zabrání vleklým a nákladným soudním řízením;

15.  lituje skutečnosti, že žádný členský stát výslovně neuvádí širokou škálu nástrojů finančního zajištění v oblasti náhrady u žádostí týkajících se tradičních škod způsobených incidenty v odvětví ropy a zemního plynu v moři; zdůrazňuje v této souvislosti, že nadměrné spoléhání na pojištění by mohlo potenciálně vést k uzavření trhu s nástroji finančního zajištění, což by následně mohlo vést k nedostatečné hospodářské soutěži a zvýšeným nákladům;

16.  vyjadřuje politování nad nedostatečným využitím nástrojů finančního zabezpečení v EU k pokrytí škod způsobených nehodami na moři, jež způsobují nejvyšší náklady; podotýká, že jedním z důvodů může být to, že z rozsahu odpovědnosti za škody v určitých členských státech nevyplývá nutnost takových nástrojů;

17.  vyzývá členské státy, aby poskytly podrobné údaje ohledně použití finančních nástrojů a příslušného pokrytí pro nehody na moři, včetně těch nejnákladnějších;

18.  domnívá se, že všechny případy prokázané odpovědnosti, jakož i podrobnosti v souvislosti s uplatněnými sankcemi, by se měly zveřejňovat, aby skutečné náklady na škody na životním prostředí byly pro všechny transparentní;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy, aby vyvinuly nástroje finančního zajištění v oblasti náhrady u žádostí týkajících se tradičních škod způsobených obecnými incidenty v odvětví ropy a zemního plynu v moři nebo incidenty spojenými s dopravou, jež budou zahrnovat případy insolvence; domnívá se, že tím by se mohl omezit přenos odpovědnosti provozovatelů za znečištění způsobené nehodami na veřejné rozpočty, jenž by byl v případě, že by pravidla zůstala taková, jaká jsou, k úhradě nákladů spojených s náhradou nevyhnutelný; domnívá se, že v této souvislosti by se mělo zvážit zřízení zvláštního fondu, který bude financován z poplatků hrazených námořním těžebním odvětvím;

20.  domnívá se, že je nezbytné zvážit, do jaké míry by zavedení trestní odpovědnosti na úrovni EU mohlo přidat k občanskoprávním postihům další odrazující vrstvu, která by mohla zlepšit ochranu životního prostředí a dodržování bezpečnostních opatření; vítá proto, že EU přijala směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí 2008/99/ES, která zavádí harmonizované trestní sazby za určitá porušení právních předpisů EU v oblasti ochrany životního prostředí; lituje však toho, že směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí nepokrývá všechny činnosti směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři; lituje dále toho, že definice trestných činů a druhy a úroveň minimálních sankcí, co se týče bezpečnosti činností v moři, není v EU harmonizovaná; vyzývá Komisi, aby včas, nejpozději však do 19. července 2019, přidala do směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí velké ropné havárie a aby předložila Parlamentu první zprávu o provádění směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři;

21.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala potřebné studie, které by umožnily zjistit, do jaké míry je ohrožováno hospodářství jednotlivých členských států a jejich pobřežních oblastí, při zohlednění hospodářské a odvětvové orientace jednotlivých oblastí, intenzity činností v odvětví ropy a zemního plynu v jednotlivých oblastech, podmínek, za nichž tyto činnosti probíhají, klimatických faktorů, jakými jsou oceánské proudy a větry, a uplatňovaných norem ochrany životního prostředí; doporučuje tedy, aby se v případě uzavření určité operace na ni uplatnil ochranný a bezpečnostní mechanismus, a vítá skutečnost, že průmyslové odvětví vybuduje čtyři zásobníky, které sníží rozsah úniku ropy v případě pobřežní havárie;

22.  žádá provedení individuálního posouzení vlivu na životní prostředí Arktidy pro všechny činnosti, které probíhají v arktické oblasti, jejíž ekosystémy jsou obzvláště zranitelné a závislé na globálním stavu biosféry;

23.  žádá Komisi a členské státy, aby posoudily možnost zavedení dalších opatření, která by účinně zaručovala bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři dříve, než dojde k závažné nehodě;

24.  vybízí v této souvislosti Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve zkoumání možnosti mezinárodního řešení této záležitosti, s ohledem na skutečnost, že mnoho ropných a plynárenských společností provozujících činnost v EU působí celosvětově a že globální řešení by zajistilo rovné podmínky na celosvětové úrovni, pokud by byl přísněji kontrolován těžební průmysl i mimo Evropskou unii; vyzývá členské státy, aby urychleně ratifikovaly dohodu z pařížské konference o změně klimatu, která se konala v prosinci 2015;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66. (2) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28. (3) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56. (4) Věc C-176/03, Komise v. Rada, ECLI:EU:C:2005:542. (5) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1. (6) Úř. věst. L 339, 21.12.2007, s. 3. (7) Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40. (8) Bio by Deloitte (2014), Civil liability, financial security and compensation claims for offshore oil and gas activities in the European Economic Area, závěrečná zpráva vypracovaná pro Evropskou komisi, GŘ pro energetiku. (9) Úř. věst. C 51E, 22.2.2013, s. 43.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o situaci v Demokratické republice Kongo (2016/3001(RSP))

P8_TA(2016)0479 RC-B8-1310/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Demokratické republice Kongo (DRK), zejména na usnesení ze dne 10. března 2016(1) a 23. června 2016(2),

–  s ohledem na prohlášení Delegace EU v DRK o situaci v oblasti lidských práv v zemi, zvláště na prohlášení ze dne 23. listopadu 2016 a 24. srpna 2016,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 15. června 2016 o předvolební a bezpečnostní situaci v DRK,

–  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 25. června 2016 o situaci v oblasti lidských práv v DRK a ze dne 2. srpna 2016 a 24. srpna 2016 o volebním procesu v DRK po zahájení vnitrostátního dialogu v DRK,

–  s ohledem na výroční zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv a o činnosti společného úřadu OSN pro lidská práva v DRK, která byla zveřejněna dne 27. července 2015,

–  s ohledem na společné tiskové zprávy Africké unie, OSN, Evropské unie a Mezinárodní organizace frankofonie ze dne 16. února 2016 a 5. června 2016 o nutnosti zahájit v DRK politický dialog za účasti všech stran a na jejich příslib podporovat konžské subjekty v jejich úsilí o upevnění demokracie v této zemi,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. srpna 2016 o násilí v DRK,

–  s ohledem na závěry Rady EU o DRK ze dne 23. května 2016 a 17. října 2016,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o DRK, zejména na rezoluce č. 2293 (2016) o obnovení sankčního režimu v DRK a mandátu skupiny odborníků a na rezoluci č. 2277(2016), kterou byl obnoven mandát Stabilizační mise OSN v DRK (MONUSCO),

–  s ohledem na tisková prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 15. července 2016 a 21. září 2016 o situaci v DRK,

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 20. září 2016, v němž se vyzývá ke klidu s cílem vyřešit krizi pomocí dialogu a při dodržení ústavy,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství z Cotonou podepsanou dne 23. června 2000 a revidovanou dne 25. června 2005 a 22. června 2010,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z června 1981,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných,

–  s ohledem na Ústavu Demokratické republiky Kongo přijatou dne 18. února 2006,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od roku 2001 je prezidentem DRK Joseph Kabila; vzhledem k tomu, že funkční období prezidenta Kabily končí dne 20. prosince 2016, a vzhledem k tomu, že podle ústavy je mandát prezidenta DRK omezen na dvě funkční období a příští prezidentské a parlamentní volby byly původně plánovány na konec roku 2016;

B.  vzhledem k tomu, že prezident Kabila v posledních dvou letech využívá administrativních a technických prostředků a pokouší se dosáhnout odkladu voleb s cílem zůstat u moci i po skončení svého ústavního mandátu;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 ztroskotal první pokus o změnu ústavy DRK s cílem umožnit prezidentu Kabilovi třetí funkční období, a to vzhledem k silnému odporu a mobilizaci občanské společnosti; vzhledem k tomu, že tyto pokusy zapříčinily rostoucí politické napětí, nepokoje a násilí v celé zemi, která se nyní v souvislosti s volbami patrně dostala do slepé uličky;

D.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2015 prezident Kabila oznámil zahájení vnitrostátního dialogu; vzhledem k tomu, že Africká unie následně jmenovala bývalého předsedu vlády Toga Edema Kodja zprostředkovatelem národního politického dialogu; vzhledem k tomu, že se dvě hlavní opoziční skupiny odmítly podílet na tom, co považují za neinkluzivní a nedemokratický dialog a také za zdržovací taktiku;

E.  vzhledem k tomu, že Africká unie, OSN, Evropská unie a Mezinárodní organizace frankofonie společně zdůraznily význam dialogu a úsilí o nalezení dohody mezi politickými aktéry, která bude dodržovat zásady demokracie a právního státu, a naléhavě vyzvaly všechny konžské politické představitele, aby plně spolupracovali s Edemem Kodjem;

F.  vzhledem k tomu, že dne 18. října 2016 byla podepsána dohoda mezi prezidentem Kabilou a částí opozice s cílem odložit prezidentské volby na duben 2018; vzhledem k tomu, že podle znění této dohody prezident Kabila, který tudíž může zůstat u moci i po roce 2016, jmenoval nového prozatímního předsedu vlády Samyho Badibangu, který je členem opozice, a pověřil ho sestavením nové vlády;

G.  vzhledem k tomu, že konžské bezpečnostní a zpravodajské složky od ledna 2015 ostře zasahují proti mírovým aktivistům a příslušníkům opozice a občanské společnosti, kteří se staví proti pokusům, aby prezident Kabila mohl zůstat u moci i po skončení dvou funkčních období stanovených ústavou;

H.  vzhledem k tomu, že skupiny vystupující na podporu lidských práv opakovaně informují o zhoršující se situaci, pokud jde o lidská práva a možnost svobodně se vyjadřovat, shromažďovat a manifestovat v zemi v období před volbami, včetně používání nepřiměřeného násilí vůči pokojným demonstrantům, novinářům, politickým vůdcům a dalším osobám;

I.  vzhledem k tomu, že stále se zvyšující úroveň násilí a nedodržování a porušování lidských práv a mezinárodního práva, zvláště cílené akce a svévolné zatýkání, mají negativní dopad na veškeré úsilí o regulaci a stabilizaci situace v DRK;

J.  vzhledem zejména k tomu, že při demonstracích ve dnech 19. a 20. září 2016 v Kinshase bylo údajně zabito více než 50 osob a mnoho dalších lidí zmizelo; vzhledem k tomu, že jsou stále nezákonně zadržováni členové hnutí LUCHA a Filimbi; vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky, jako je Radio France Internationale (RFI) a Radio Okapi, byly uzavřeny nebo rušeny; vzhledem k tomu, že podle zprávy společného úřadu OSN pro lidská práva bylo během demonstrací, které se konaly ve dnech 19. až 21. září 2016, hlášeno 422 případů porušování lidských práv ze strany policie a bezpečnostních sil;

K.  vzhledem k tomu, že se humanitární agentury domnívají, že politická nestabilita strhává zemi do chaosu a vede její obyvatelstvo, již oslabené různými minulými a současnými krizemi, do extrémní chudoby a nejistoty, kdy v současné době potřebuje potravinovou pomoc více než 5 milionů lidí;

L.  vzhledem k tomu, že Evropská unie zdůraznila, že jakékoliv rozhodnutí o odkladu voleb je třeba učinit v rámci inkluzivního, nestranného a transparentního politického dialogu všech konžských zainteresovaných stran před skončením funkčního období prezidenta Kabily v prosinci 2016;

M.  vzhledem k tomu, že národní orientační program pro DRK na období 2014–2020, financovaný částkou 620 milionů EUR z prostředků 11. Evropského rozvojového fondu, stanoví jako prioritu posílení správy věcí veřejných a právního státu, včetně reformy soudnictví, policie a armády;

1.  lituje ztrát na životech během demonstrací, k nimž došlo v posledních několika týdnech, a vyjadřuje svou nejhlubší soustrast rodinám obětí a lidu DRK;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad čím dál nestabilnější situací v DRK, která panuje v napjatém ovzduší před volbami; připomíná orgánům DRK, a zejména jejímu prezidentovi, že je jejich povinností chránit občany žijící kdekoli na území státu, obzvláště je pak chránit proti zneužívání a trestným činům, a vykonávat úlohu vlády při co nejpřísnějším dodržování zásad právního státu;

3.  hluboce lituje toho, že se vládě a nezávislé národní volební komisi (CENI) nepodařilo uspořádat prezidentské volby ve lhůtě stanovené ústavou; připomíná svou výzvu k úspěšnému a včasnému konání voleb zcela v souladu s konžskou ústavou a Africkou chartou pro demokracii, volby a správu věcí veřejných a trvá na tom, že je konžská vláda povinna zajistit v co nejbližší době prostředí, které umožní transparentní, věrohodné a inkluzivní volby;

4.  připomíná závazek, který DRK přijala v rámci Dohody z Cotonou, že bude respektovat demokracii, právní stát a zásady lidských práv, které zahrnují svobodu projevu a sdělovacích prostředků, řádnou správu věcí veřejných a transparentnost při výkonu politických funkcí; konstatuje, že selhává dialog, který je veden s orgány DRK podle článku 8 Dohody z Cotonou s cílem obdržet definitivní vyjasnění týkající se volebního procesu;

5.  naléhavě vyzývá EU, aby přijala konkrétnější opatření a okamžitě zahájila postup podle článku 96 Dohody z Cotonou a aby přijala cílené sankce, včetně zákazu vydávání víz a zmrazení aktiv, vůči vysokým úředníkům a příslušníkům ozbrojených sil zodpovědným za násilné potlačení demonstrací a za patovou politickou situaci, která brání poklidnému a ústavnímu předání moci, zejména pokud jde o Kaleva Mutonda, genmjr. Johna Numbiho, generála Ilungu Kampeteho, genmjr. Gabriela Amisiho Kumbu a generála Célestina Kanyamu;

6.  naléhavě vyzývá všechny politické subjekty, aby zahájily pokojný a konstruktivní dialog, jehož cílem bude předejít prohlubování současné politické krize a zamezit dalšímu násilí a provokacím; vítá úsilí, jež vynakládá Národní konžská biskupská konference k tomu, aby dosáhla širšího konsensu o politické transformaci; vyzývá státní orgány a opozici, aby se zdržely jakéhokoli jednání či prohlášení, které by mohlo být živnou půdou pro další nepokoje; uznává, že bude však zapotřebí přechodné období, během něhož lze prezidentskou funkci vykonávat pouze pod vedením přechodné rady, ve které bude hrát opozice klíčovou úlohu;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršujícím se stavem lidských práv a rostoucím omezováním politického prostoru v DRK, a zejména nad zneužíváním soudního systému a násilím a zastrašováním, jimž čelí obránci lidských práv, politická opozice a novináři; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů; vyzývá orgány, aby neprodleně zrušily všechna omezení, jimž čelí sdělovací prostředky;

8.  je nadále hluboce znepokojen faktickou úlohou volební komise CENI, na níž bude do značné míry záviset legitimita volebního procesu; připomíná, že by volební komise měla být nestrannou a inkluzivní institucí s dostatečnými zdroji, které umožní komplexní a transparentní proces;

9.  žádá, aby bylo zahájeno úplné, důkladné a transparentní vyšetřování údajných případů porušení lidských práv, k nimž došlo během protestů, s cílem identifikovat odpovědné osoby a pohnat je k odpovědnosti;

10.  vyzývá delegaci EU, aby i nadále pečlivě sledovala vývoj v DRK a využila všech vhodných nástrojů na podporu obránců lidských práv a prodemokratických hnutí; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby zvážila zlepšení mediačních kapacit delegace EU v oblasti spolupráce s Africkou unií, a tím podpořila otevřenější politický dialog a zabránila prohlubování politické krize a dalšímu šíření násilí;

11.  žádá větší zapojení Africké unie, pokud jde o zajišťování plného dodržování konžské ústavy; vyzývá k tomu, aby mezi zeměmi oblasti Velkých jezer byl veden neustálý dialog s cílem zabránit jakékoli další destabilizaci; vítá v této souvislosti mezinárodní konferenci o oblasti Velkých jezer, která se konala v říjnu 2016 v Luandě a jejímž cílem bylo posoudit situaci v DRK;

12.  připomíná, že nezbytnými podmínkami pro úspěšné volby a stabilní politické prostředí jsou mír a bezpečnost; vítá v tomto ohledu obnovení mandátu stabilizační mise MONUSCO a posílení jejích pravomocí na poli civilní ochrany a prosazování lidských práv v souvislosti s volbami;

13.  opakuje, že je hluboce znepokojen alarmující humanitární situací v DRK; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále poskytovaly pomoc lidu DRK s cílem zlepšit životní podmínky nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a zmírňovat důsledky vysídlení, nedostatku potravin a přírodních katastrof;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a parlamentu Demokratické republiky Kongo, Africké unii, Radě ministrů AKT-EU, generálnímu tajemníkovi OSN a Radě OSN pro lidská práva.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0085. (2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0290.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o přístupu k energii v rozvojových zemích (2016/2885(RSP))

P8_TA(2016)0480 B8-1227/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 7 o přístupu k energii a cíle udržitelného rozvoje č. 12 a č. 13 o udržitelné spotřebě a výrobě a o změně klimatu,

–  s ohledem na iniciativu Udržitelná energie pro všechny (SE4ALL), kterou zahájila OSN v roce 2011,

–  s ohledem na iniciativu Komise nazvanou „Energie pro rozvoj“, která byla zahájena v roce 2012 s cílem poskytnout do roku 2030 přístup k udržitelné energii dalším 500 milionům obyvatel v rozvojových zemích,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že snížení a výhledově i vymýcení chudoby je hlavním cílem politiky EU v oblasti rozvojové EU,

–  s ohledem na článek 191 SFEU a politiku EU v oblasti klimatu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(1) (DCI), a zejména jeho přílohu I, která obsahuje ustanovení týkající se udržitelné energie v rámci zeměpisných programů, a jeho přílohu II, která obsahuje ustanovení týkající se udržitelné energetické složky v tematickém programu DCI zaměřeného na globální veřejné statky a výzvy (GPGC);

–  s ohledem na příslušné programové dokumenty v rámci DCI a Evropského rozvojového fondu (ERF), včetně národních orientačních programů, které zahrnují klíčové odvětví energetiky, a ročních akčních programů, které zajišťují provádění těchto národních orientačních programů;

–  s ohledem na iniciativu koridoru čisté energie pro Afriku z roku 2014, jejímž cílem je podporovat urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie v Africe, snižování emisí uhlíku a závislosti na dovážených fosilních palivech;

–  s ohledem na své přezkoumání příslušných návrhů programových dokumentů DCI a ERF před jejich schválením výbory DCI a ERF,

–  s ohledem na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v Paříži v prosinci 2015, a na přijetí Pařížské dohody, první všeobecné, celosvětové právně závazné dohody o klimatu;

–  s ohledem na 22. konferenci smluvních stran (COP 22) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), konané v Marrákeši ve dnech 7. – 18. listopadu 2016,

–  s ohledem na schůzku na vysoké úrovni věnované obnovitelným zdrojům energie a partnerství EU a Africké unie, která se konala dne 21. září 2016 během zasedání Generálního shromáždění OSN v New Yorku a které předsedali předseda Africké unie Idriss Déby, prezident Guinejské republiky Alpha Condé, předsedkyně Komise Africké unie Nkosazana Dlamini-Zumová a prezident Africké rozvojové banky Akinwumi Adesina a které se za Evropskou unii zúčastnili generální ředitel GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Stefano Manservisi a zástupce vedoucího útvaru C6 Energie a změna klimatu Felice Zaccheo a francouzská ministryně životního prostředí, udržitelného rozvoje a energetiky Ségolène Royalová;

–  s ohledem na zprávu Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000: „Nový rámec pro rozhodování“,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 27. září 2011 o financování rozšíření infrastruktuře přehrad v rozvojových zemích(2), ze dne 2. února 2012 o rozvojové spolupráci EU na podporu cíle všeobecného přístupu k energii do roku 2030(3) a ze dne 12. června 2012 o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 15/2015 ze dne 6. října 2015 s názvem Podpora poskytovaná z nástroje AKT-EU pro energetiku na obnovitelnou energii ve východní Africe;

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Komisi o přístupu k energii v rozvojových zemích (O-000134/2016 – B8-1809/2016),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že udržitelný přístup k dostupné, spolehlivé a bezpečné energii má zásadní význam pro uspokojení základních lidských potřeb a práv, mezi něž patří přístup k čisté vodě, kanalizaci, bezpečnému životnímu prostředí, zdravotní péči, vytápění a vzdělávání, a má zásadní význam pro prakticky všechny druhy hospodářské činnosti a je hnací sílou rozvoje; vzhledem k tomu, že existují rovněž bezpečnostní a geopolitické aspekty přístupu k energii, a vzhledem k tomu, že otázky spojené s energií se mohou stát faktory konfliktů;

B.  vzhledem k tomu, že 1,2 miliardy lidí nemá přístup k elektřině a pro ještě větší počet lidí je tento přístup nespolehlivý; vzhledem k tomu, že polovina obyvatelstva bez přístupu k elektřině žije v Africe; vzhledem k tomu, že tento počet roste, neboť na tomto kontinentu je rychlost růstu počtu obyvatel vyšší než rychlost, s kterou je rozšiřován přístup k energii;

C.  vzhledem k tomu, že z hlediska přístupu k elektřině patří situace v subsaharské Africe k nejhorším na světě, ale vývoj odvětví energetiky v tomto regionu směřuje pravděpodobně k tomu, že do roku 2040 spotřebuje subsaharská Afrika tolik elektřiny jako Indie a Latinská Americe v roce 2010;

D.  vzhledem k tomu, že více než 70 % celkové energetické spotřeby v Africe pochází z obnovitelných zdrojů, ale téměř většina se získává z tradičního využívání biomasy, vzhledem k tomu, že nadále existují obrovské příležitosti k zavádění dalších zdrojů, zejména v oblasti sluneční a větrné energie;

E.  vzhledem k tomu, že demografické trendy v Africe budou mít významný dopad na požadavky na využívání půdy pro rostlinnou výrobu, stejně jako na potřebu palivového dříví;

F.  vzhledem k tomu, že globální odlesňování je příčinou téměř 20 % všech emisí CO2; a vzhledem k tomu, že silná závislost na tradiční biomase a používání neúčinných sporáků ohrožuje v mnoha oblastech afrického kontinentu půdu porostlou lesy a křovinami;

G.  vzhledem k tomu, že 2,3 miliardy lidí využívají k vaření tradiční biomasu, jako např. dřevěné uhlí, což má často negativní důsledky pro zdraví a životní prostředí; vzhledem k tomu, že ženy nesou nepřiměřený podíl zátěže používáním takovýchto materiálů, včetně sběru palivového dříví, což může být časově náročné a rovněž ohrožovat jejich bezpečnost; vzhledem k tomu, že používání lepších sporáků zkracuje časovou náročnost a úsilí potřebné k přípravě jídel;

H.  vzhledem k tomu, že Afrika je kontinentem s největším potenciálem pro obnovitelné zdroje energie na planetě, avšak z hlediska elektrifikace i kontinentem nejvíce zaostalým;

I.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba je nejrozšířenější ve venkovských oblastech, ale zajištění přístupu k energii v rozvíjejících se oblastech rychle rostoucích měst je rovněž velkou výzvou, když se vezme v úvahu geografie, konektivita a chybějící infrastruktura, a vzhledem k tomu, že nejchudší země v Africe platí za energii nejvíc;

J.  vzhledem k tomu, že je nezbytné pokračovat v rozvoji stále ještě nerozvinutých trhů s elektrifikací na venkově, dokud nebudou tyto trhy vyspělé a soběstačné, a dále podporovat programy usilující o řešení, která budou založená na obnovitelných zdrojích energie, budou energeticky účinná, malokapacitní a decentralizovaná;

K.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba má rovněž genderový rozměr; vzhledem k tomu, že důsledky energetické chudoby jsou horší pro ženy;

L.  vzhledem k tomu, že přístup k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny do roku 2030 je všeobecným cílem udržitelného rozvoje č. 7; vzhledem k tomu, že plnění závazků v oblasti klimatu rovněž vyžaduje rázné a rozumné úsilí v oblasti energetiky, a vzhledem k tomu, že Afrika tak stojí před dvojnásobně obtížným úkolem, jelikož musí výrazně zvýšit přístup svých občanů k základním energetickým službám a současně splnit své závazky v rámci dohody o změně klimatu;

M.  vzhledem k tomu, že ze zprávy Programu OSN pro životní prostředí s názvem Globální trendy v investicích do obnovitelné energie v roce 2016 vyplývá, že roční investice do nových kapacit v oblasti obnovitelné energie v roce 2015 celosvětově vzrostly oproti uhelným a plynovým elektrárnám na více než dvojnásobek; vzhledem k tomu, že na trhu s obnovitelnou energií v roce 2015 převládaly technologie v oblasti solární fotovoltaiky a větrné energie; a vzhledem k tomu, že v roce 2015 byly poprvé investice do obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích vyšší než v rozvinutých zemích;

N.  vzhledem k tomu, že v závěru zprávy Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000 se uvádí, že velké přehrady nevyrábějí tolik elektřiny, nezajišťují tolik vody a ani nepomáhají při předcházení povodním tolik, jak se předpokládalo, že však mají obrovský sociální a environmentální dopad a že úsilí o jeho zmírnění bylo z velké části neúspěšné;

O.  vzhledem k tomu, že cíl dosažení všeobecného přístupu k energii je provázán s cílem dosáhnout klimatické spravedlnosti;

P.  vzhledem k tomu, že klimatická spravedlnost spojuje lidská práva a rozvoj tak, aby bylo dosaženo přístupu zaměřeného na člověka, který bude zajišťovat ochranu práv nejzranitelnějších osob a rovné a spravedlivé sdílení zátěže a výhod plynoucích ze změny klimatu a jejích dopadů;

Q.  vzhledem k tomu, že nesoudržné toky financování opatření v oblasti změny klimatu a přenosu technologií ve vztahu ke změně klimatu mohou ohrozit ochotu afrických vůdců rozvíjet obnovitelné energie v zájmu splnění plánu industrializace kontinentu;

R.  vzhledem k tomu, že v Pařížské dohodě se klade důraz na potřebu podporovat všeobecný přístup k udržitelné energii v rozvojových zemích, zejména v Africe, a to posílením rozvoje obnovitelných zdrojů energie;

S.  vzhledem k tomu, že existují dostatečné důkazy a široká shoda týkající se toho, že malokapacitní decentralizovaná výroba obnovitelné energie a místní sítě a řešení nevyžadující připojení do sítě jsou často nejúčinnější, a že taková řešení nejvíc přispívají všeobecnému pokroku v oblasti rozvoje a navíc minimalizují nepříznivý vliv na životní prostředí anebo mu zabraňují;

T.  vzhledem k tomu, že místní výroba energie z obnovitelných zdrojů je zdůrazňována v nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci a že programy a projekty nástroje pro rozvojovou pomoc a Evropského rozvojového fondu v oblasti energetiky by měly být navrženy tak, aby odrážely pohled na výhody decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů;

U.  vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc EU v oblasti energetiky prudce vzrostla a by tyto výdaje v období 2014–2020 měly dosáhnout výše 3,5 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že 30 národních orientačních programů, z nichž je polovina určena pro africké země, zahrnuje klíčové energetické odvětví;

V.  vzhledem k tomu, že nástroj AKT-EU pro energetiku, který byl vytvořen v červnu 2005, si klade za cíl podporovat přístup k moderním energetickým službám pro chudé ve venkovských a příměstských oblastech se silným důrazem na oblasti subsaharské Afriky a obnovitelné zdroje energie; vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 15/2015 týkající se tohoto nástroje obsahuje řadu doporučení Komise pro přísnější výběr projektů, posílení jejich sledování a zvyšování jejich vyhlídek na udržitelnost;

W.  vzhledem k tomu, že nedávno byla zahájena iniciativa EU pro financování elektrifikace (ElectriFI), a vzhledem k tomu, že další mechanismy financování zahrnují nástroje pro kombinování grantů EU s půjčkami nebo s vlastním kapitálem veřejných a soukromých investorů (nástroje kombinovaného financování) v různých částech světa, činnosti Evropské investiční banky v oblasti energetiky v rámci jejího mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím a operace v oblasti energetiky v rámci svěřenského fondu pro infrastrukturu EU-Afrika;

X.  vzhledem k tomu, že k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7 je nezbytný zvyšující se příspěvek ze soukromých investic; vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí na podporu využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím kombinovaného financování v rozvojových zemích by měla být založena na důkladném posouzení těchto mechanismů a na poučení z minulých zkušeností; vzhledem k tomu, že je třeba za všech okolností zabránit poskytování grantových příspěvků na projekty, které již jsou obchodně životaschopné;

Y.  vzhledem k tomu, že prioritou musí být odborná příprava místních specializovaných a vysoce specializovaných pracovníků s cílem zajistit přístup k energii v rozvojových zemích, a vzhledem k tomu, že na tento účel je třeba vynaložit podstatnou část finančních prostředků;

Z.  vzhledem k tomu, že celosvětové dotace na fosilní paliva představují řádově 500 miliard USD ročně, způsobují zvýšení a nikoli snížení emisí skleníkových plynů a mají tendenci přinášet prospěch spíše relativně dobře zajištěným lidem než chudým; vzhledem k tomu, že tyto dotace by měly být postupně ukončeny, a tím by vlády mohly uvolnit značné finanční prostředky pro zefektivnění sociálních politik a pro rozšíření přístupu k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii, snižování nerovností a zlepšování kvality života;

1.  připomíná, že přístup k energii urychluje rozvoj; upozorňuje na rozsah a důsledky energetické chudoby v rozvojových zemích a na velké zapojení EU do úsilí zaměřeného na zmírnění této chudoby; zdůrazňuje, že pro snížení míry energetické chudoby a dosažení udržitelného rozvoje č. 7, zejména ve vzdálených venkovských oblastech v regionech, které nejsou propojeny s rozvodnou elektrickou sítí, je zapotřebí intenzivní a koordinované úsilí vlád, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran v postižených zemích a mezinárodních partnerů; připomíná, že politiky v oblasti změny klimatu a obchodní politiky by se měly v souladu s Pařížskou dohodou při dosahování cílů udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby stanovených v agendě 2030 vzájemně podporovat;

2.  zdůrazňuje, že existuje silná vazba mezi energetikou a potenciálními bezpečnostní problémy, a domnívá se, že správa věcí veřejných v oblasti energetiky, která je rovněž obtížně proveditelná, má pro hospodářský a lidský rozvoj v rozvojových zemích zásadní význam;

3.  upozorňuje, že elektrifikace se realizuje díky podpoře orgánů veřejné moci, která závisí na řádné správě služeb distribuce energie a schopnosti států plnit své svrchované funkce;

4.  požaduje, aby EU do všech svých energetických politik zahrnula i genderový rozměr zaměřený na ženy se specifickými potřebami;

5.  podporuje iniciativu Komise nazvanou „Energie pro rozvoj“ týkající se poskytování přístupu k udržitelné energii pro dalších 500 milionů lidí v rozvojových zemích do roku 2030, a to prostřednictvím programových prvků, jako je vytvoření nástroje technické pomoci, který bude za pomoci odborníků z EU vytvářet technické odborné znalosti v rozvojových zemích a podporovat budování kapacit a přenos technologií; zdůrazňuje, že energie plní úlohu nezbytného prostředku pro řadu jiných oblastí, jako je zdravotnictví, vzdělávání, čistá voda, zemědělství, jakož i telekomunikační a internetové propojení: zdůrazňuje, že iniciativa „Energie pro rozvoj“ musí být plně v souladu s cíli rozvojové politiky EU stanovenými v Lisabonské smlouvě;

6.  domnívá se, že i když jsou příslušná ustanovení nařízení o nástroji financování rozvojové pomoci, která společně schválily Parlament a Rada, stručná, představují dobrý základ pro rozvojovou pomoc EU v oblasti energetiky; připomíná, že tato ustanovení se zaměřují na přístup k energii a kladou důraz na místní a regionální obnovitelné zdroje energie a na zajištění přístupu pro chudé obyvatele ve vzdálených regionech;

7.  vítá iniciativu ElectriFI, která poskytuje pružnou strukturu podporující začleňování, jež umožňuje účast různých partnerů, jako například soukromého sektoru, veřejných institucí a místních orgánů, které mohou stejným způsobem využívat výhod elektrifikace za stejných tržních podmínek s náležitým přihlédnutím k potřebám a příležitostem každé cílové země nebo regionu; připomíná, že zapojení partnerů z místního soukromého sektoru a organizací občanské společnosti napomůže ke zvýšení účinnosti a odpovědnosti za prováděné činnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách pravidelně uveřejňovala zprávy o tom, jakého pokroku bylo učiněno na cestě k dosažení cíle iniciativy „Energie pro rozvoj“, a aby uvedla, jaká část celkových finančních prostředků na energii v rozvojových zemích byla vyčleněna na obnovitelnou energii, vzdálené regiony, odbornou přípravu zaměstnanců, vytváření místního know-how a dovedností a řešení na místní úrovni a mimo sítě, a aby stručně, ale co nejpřesněji popsala zapojení různých zainteresovaných stran do skončených a probíhajících činností;

9.  klade důraz na velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v Africe, pokud jde o solární a větrnou výrobu energie, s cílem zajistit přístup k energii pro všechny, zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že na skutečné využívání solárního potenciálu v Africe má zásadní vliv cena fotovoltaických zařízení; naléhavě proto žádá EU a její členské státy, aby usnadnily přenos technologií, který povede k jejich zavádění v rozvojových zemích;

10.  konstatuje, že v Africe je přibližně 10 % teoretického potenciálu vodní energie na světě; připomíná, že globální oteplování bude mít vliv na modely srážek, což v důsledku představuje rostoucí problém, pokud jde o přístup k vodě a zajištění potravin; rovněž připomíná, že podle Světové komise pro přehrady ponesou chudé a jinak zranitelné skupiny a budoucí generace nepřiměřený podíl sociálních a ekologických nákladů na velké projekty výstavby přehrad, aniž by z nich měly odpovídající podíl hospodářských přínosů; zdůrazňuje, že malé přehrady s vodními elektrárnami jsou udržitelnější a ekonomicky únosnější než velké vodní elektrárny;

11.  doporučuje, aby agentury poskytující finanční prostředky (dvoustranné agentury pro pomoc, mnohostranné rozvojové banky, exportní úvěrové agentury a EIB) zajistily, aby jakákoli potenciální výstavba přehrady, na niž jsou schvalovány finanční prostředky, byla v souladu s pokyny Světové komise pro přehrady; zdůrazňuje zejména, že veškeré plány na budování přehrad je třeba posuzovat podle pěti kritérií: spravedlnosti, účinnosti, rozhodování za účasti různých stran, udržitelnosti a odpovědnosti; připomíná především, že pokud mají projekty dopad na původní domorodé národy, musí se celý proces podřídit jejich předchozímu svobodnému a informovanému souhlasu;

12.  připomíná, že bioenergie je komplexní zdroj energie propojující zemědělství, lesnictví a průmysl s dopady na ekosystémy a biologickou rozmanitost; konstatuje zejména, že tvorba biomasy pro energii představuje nové hrozby z hlediska zajištění potravin, zabezpečení držení půdy, odlesňování a znehodnocování půdy; připomíná, že je rovněž třeba brát v úvahu vodní stopu bioenergie, protože v mnoha částech Afriky už lidé trpí nedostatkem vody a asi jedna třetina pěstitelské oblasti Afriky je už nyní označována za suchou půdu; zdůrazňuje proto, že v zájmu dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7 v oblasti energie je třeba vypracovat přísná a závazná kritéria udržitelnosti životního prostředí a sociální udržitelnosti pro výrobu biomasy, a to jak v EU, tak v rozvojových zemích;

13.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat používání vysoce účinných sporáků a přechod na moderní paliva, aby se zabránilo rychlému vyčerpání zdrojů dřeva;

14.  vítá existenci různých iniciativ na mezinárodní úrovni na podporu přístupu k energii z udržitelných zdrojů v rozvojových zemích, zejména v Africe, ale trvá na tom, že v zájmu větší účinnosti je nutné je lépe koordinovat; požaduje, aby EU a její členské státy poskytovaly podporu a technickou pomoc při provádění akčního plánu iniciativy koridoru čisté energie pro Afriku, jejímž cílem je do roku 2030 dosáhnout pokrytí poloviny celkové spotřeby elektrické energie z čistých, původních, nákladově efektivních obnovitelných zdrojů, a tím i snížení emisí oxidu uhličitého; požaduje užší spolupráci mezi subjekty poskytujícími financování, soukromým sektorem a vládami rozvojových zemí s cílem urychlit dosahování výsledků; zdůrazňuje potřebu zajištění údržby a odpovídajícího přístupu k dodávkám náhradních dílů či technických odborníků, kteří absolvují místní odbornou přípravu;

15.  podporuje využívání kombinovaného financování, pokud to představuje nejúčinnější využívání prostředků na rozvojovou pomoc při plnění cíle udržitelného rozvoje č. 7, kde je důraz kladen na malé projekty a kde se od zúčastněných podniků žádá, aby uplatňovaly v praxi sociální odpovědnost podniků; vyzývá Komisi, aby se pečlivě vyhýbala poskytování finančních prostředků na každý projekt, který by byl životaschopný i bez těchto prostředků, i když o ně soukromý investor žádá; domnívá se, že zásady účinnosti rozvoje musí být dodržovány i při operacích s kombinovanými zdroji financování, a konstatuje, že je důležitý soulad s plány rozvoje zemí přijímajících pomoc, široké zapojení zúčastněných stran, transparentnost a odpovědnost, koordinace a účinnost, stejně jako měřitelné a hmatatelné výsledky;

16.  vyzývá k postupnému upouštění od dotací na fosilní paliva a vyzývá k rozdělení těchto uvolněných finančních prostředků na účinné sociální politiky a opatření zaměřené na odstranění energetické chudoby v rozvojových zemích;

17.  zdůrazňuje, že jediným hlavním měřítkem úspěchu opatření EU je velikost jejich přínosu k dosažení všeobecného přístupu k energii s minimálními emisemi skleníkových plynů, a to s ohledem na zásadu společné, ale rozdílné odpovědnosti;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a vládě a generálnímu tajemníkovi skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí.

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44. (2) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 67. (3) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 83. (4) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 28.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o využívání řízení o evropském platebním rozkazu (2016/2011(INI))

P8_TA(2016)0481 A8-0299/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o řízení o evropském platebním rozkazu a opatřeních ke zjednodušení a urychlení řízení o sporech týkajících se drobných pohledávek (COM(2002)0746),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu(1),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 936/2012 ze dne 4. října 2012, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (COM(2015)0495),

–  s ohledem na posouzení uplatňování řízení o evropském platebním rozkazu v Evropě, které provedla výzkumná služba Evropského parlamentu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0299/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Komise předložila svou zprávu, na základě níž přehodnotila v souladu s článkem 32 nařízení (ES) č. 1896/2006 fungování řízení o evropském platebním rozkazu;

B.  vzhledem k tomu, že zpráva byla předložena téměř o dva roky později a neobsahuje požadované rozšířené a aktualizované hodnocení dopadu tohoto řízení na každý členský stát s ohledem na různá právní ustanovení ve všech členských státech a na jejich interoperabilitu, ale pouze neúplnou statistickou tabulku zahrnující informace především z roku 2012; vzhledem k tomu, že řízení o evropském platebním rozkazu nabízí volitelné řízení, které lze použít v přeshraničních případech jako alternativní možnost k platebním rozkazům jednotlivých členských států;

C.  vzhledem k tomu, že tento postup se zavádí s cílem umožnit snadné, rychlé a nenákladné zpětné získávání finančních prostředků, které vyplývají z pevně stanovených splatných dlužných částek, jež žalovaná strana nijak nezpochybňuje, a vzhledem k tomu, že toto řízení funguje podle statistických údajů do značné míry uspokojivě, že však zdaleka není využit jeho celkový potenciál, jelikož se používá především v členských státech, jejichž právní předpisy obsahují podobné řízení;

D.  vzhledem k tomu, že řízení o evropském platebním rozkazu patří do kategorie opatření v oblasti soudní spolupráce v občanskoprávních věcech, které mají přeshraniční dosah a jsou nezbytné z hlediska fungování vnitřního trhu;

E.  vzhledem k tomu, že hlavní příčinou platební neschopnosti, jež ohrožuje další fungování zejména malých a středních podniků a vede ke ztrátě vysokého počtu pracovních míst, jsou opožděné platby;

F.  vzhledem k tomu, že je proto třeba přijmout konkrétní opatření, včetně cílených informačních kampaní, která by se zaměřovala na to, aby se občanům Evropské unie, podnikům, právníkům a dalším příslušným stranám dostalo informací o existenci tohoto řízení a o jeho fungování, uplatňování a výhodách;

G.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech, v nichž se řízení o evropském platebním rozkazu neuplatňuje v souladu s ustanoveními platného nařízení, by se s ohledem na to, že uplatňovat lze pouze rozkazy týkající se dlužných částek, které nikdo nezpochybňuje, měly platební rozkazy vydávat rychleji, v každém případě by se měla dodržovat lhůta 30 dnů stanovená v nařízení;

H.  vzhledem k tomu, že je potřeba na základě dalších opatření zaměřených na účinnější uplatňování daného řízení podporovat vytvoření systému e-Codex, který by umožnil podávat příslušné žádosti prostřednictvím internetu;

I.  vzhledem k tomu, že by se příkladem Francie, České republiky, Estonska, Kypru a Švédska mělo řídit více členských států, které by měly umožnit žadatelům, aby své žádosti podávali v dalších jazycích, nebo které by měly obecně přijmout podpůrná opatření, aby se omezila chybovost, jež je důsledkem používání cizího jazyka, na minimum;

J.  vzhledem k tomu, že jednodušší povaha řízení neznamená, že jej lze zneužít k prosazování nespravedlivých smluvních podmínek, jelikož se v článku 8 nařízení (ES) č. 1896/2006 požaduje, aby soud na základě informací, které má k dispozici, zjistil, zda je nárok opodstatněný, aby byl zajištěn soulad s příslušnou judikaturou Soudního dvora v dané věci; navíc vzhledem k tomu, že příslušné strany by měly být informovány o právech a postupech;

K.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí přepracovat standardní formuláře, které by měly být v budoucnu pravidelně kontrolovány, tak aby došlo k aktualizaci seznamu členských států EU a měn, a že je nutné lépe zajistit možnost placení úroků z každé pohledávky a také vhodným způsobem stanovit úrok, který má být uhrazen;

L.  vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit možnost navrhnout přepracování ustanovení týkajících se působnosti řízení a mimořádné revize platebních příkazů;

1.  vítá úspěšné fungování řízení o evropském platebním rozkazu ve všech členských státech, což je řízení, které lze použít jak v občanskoprávních, tak i v obchodních věcech týkajících se nezpochybněných nároků a jehož cílem je zjednodušit a urychlit postup při přeshraničním uznávání práv věřitelů v EU a jejich prosazování;

2.  s politováním konstatuje, že Komise podala zprávu týkající se přepracování nařízení (ES) č. 1896/2006 s téměř dvouletým zpožděním;

3.  s politováním konstatuje, že ve zprávě Komise chybí rozšířené hodnocení vlivu tohoto řízení na každý členský stát, jak se požaduje v článku 32 nařízení (ES) č. 1896/2006; s lítostí poukazuje na to, že v této zprávě chybějí aktuální údaje o situaci v členských státech, pokud jde o fungování řízení o evropském platebním rozkazu a jeho uplatňování; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala rozšířené aktualizované a podrobné posouzení jeho vlivu na členské státy;

4.  s politováním dále konstatuje, že se využívání řízení o evropském platebním rozkazu mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší; zdůrazňuje v této souvislosti, že navzdory zjednodušenému modernímu řízení, které nabízejí právní předpisy EU, vedou rozdíly při jeho uplatňování v členských státech a větší snaha o používání vlastních postupů k omezování výsledků uplatňování nařízení (ES) č. 1896/2006, přičemž evropští občané v důsledku toho nemohou využívat svá práva na přeshraniční úrovni, což by mohlo vést k omezení důvěry v právní předpisy EU;

5.  podotýká, že občané využívají toto řízení a jsou s ním obeznámeni v těch členských státech, jejichž právní řád obsahuje podobné postupy;

6.  domnívá se, že je nutné přijmout praktické kroky zaměřené na další informování občanů, podniků, právníků a dalších příslušných stran o dostupnosti řízení o evropském platebním rozkazu v přeshraničních případech a o jeho fungování, uplatňování a výhodách; zdůrazňuje navíc, že je nutné poskytnout občanům a zejména malým a středním podnikům pomoc při využívání stávajících právních nástrojů, aby je lépe chápali a znali, tak aby bylo možné prosazovat přeshraniční nároky v rámci příslušných právních předpisů EU;

7.  zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy poskytly Komisi přesné komplexní a aktuální údaje nutné k účinnému sledování a vyhodnocování, nakolik se toto řízení využívá;

8.  vybízí členské státy, aby se snažily o vydávání platebního příkazu do 30 dní a pokud možno o přijímání žádostí v cizích jazycích, a to vzhledem k tomu, že požadavky na překlad mají negativní dopad na náklady a prodlužují dobu trvání příslušných řízení;

9.  plně podporuje činnost, která má v budoucnu umožnit elektronické podávání žádostí o evropský platební rozkaz; vyzývá proto Komisi, aby v návaznosti na svou studii, která byla provedena s ohledem na možnost elektronického podávání žádostí o vydání evropského platebního rozkazu, v této souvislosti podporovala využívání pilotního projektu e-CODEX a rozšířila jej na všechny členské státy;

10.  vyzývá Komisi, aby zavedla aktualizované standardní formuláře, tak aby bylo mj. možné správně stanovit úrok z pohledávek;

11.  domnívá se, že budoucí přepracování nařízení by se mělo zaměřit na odstranění určitých výjimek z působnosti řízení a na přehodnocení ustanovení o revizi evropského platebního rozkazu;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 283, 16.10.2012, s. 1.