Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2100(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0001/2017

Předložené texty :

A8-0001/2017

Rozpravy :

PV 13/02/2017 - 14
CRE 13/02/2017 - 14

Hlasování :

PV 14/02/2017 - 8.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0027

Přijaté texty
PDF 607kWORD 83k
Úterý, 14. února 2017 - Štrasburk
Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže EU
P8_TA(2017)0027A8-0001/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU (2016/2100(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. června 2016 o politice hospodářské soutěže v roce 2015 (COM(2016)0393) a na pracovní dokument útvarů Komise zveřejněný téhož dne jako průvodní dokument (SWD(2016)0198),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 39, 42 a 101 až 109 této smlouvy,

–  s ohledem na protokol č. 26 o službách obecného zájmu,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na univerzální rámec pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA), který vytvořila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

–  s ohledem na příslušné právní předpisy, pokyny, rozhodnutí, sdělení a dokumenty Komise týkající se hospodářské soutěže,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2016 o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU za rok 2014(4) a na své usnesení ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU za rok 2013(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2015 o zahájení zkoumání elektronického obchodu podle článku 17 nařízení Rady (ES) č. 1/2003, (C(2015)3026),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce(6),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem(7) (obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER))

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků(8),

–  s ohledem na bílou knihu o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU ze dne 9. července 2014 (COM(2014)0449),

–  s ohledem na odpovědi Komise na otázky poslanců Parlamentu k písemnému zodpovězení E-000344/2016, E-002666/2016 a E-002112/2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o letectví(9), zejména na body 6, 7 a 11 tohoto usnesení týkající se revize nařízení (ES) č. 868/2004 za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v zahraničních vztazích odvětví letecké dopravy EU a posílení jeho postavení v rámci hospodářské soutěže, účinnějšího předcházení nekalé hospodářské soutěži, zaručení reciprocity a zamezení nekalým praktikám včetně poskytování dotací a státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí, které narušují trh, přičemž zásadním prvkem pro zajištění těchto rovných podmínek je finanční transparentnost v ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007(10)(společná organizace trhů s společnými produkty),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0001/2017),

A.  vzhledem k tomu, že silná a efektivní politika EU v oblasti hospodářské soutěže byla vždy jedním z pilířů vnitřního trhu, neboť podporuje ekonomickou efektivitu a vytváří příznivé podmínky pro růst, inovace a technologický pokrok a zároveň stlačuje ceny;

B.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže je základním předpokladem boje proti tříštění vnitřního trhu, a tudíž vytváří a udržuje rovné podmínky pro podniky v celé EU;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie by pod vedením Komise měla prosazovat „kulturu hospodářské soutěže“ v EU a na celém světě;

D.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je sama o sobě prostředkem ochrany evropské demokracie, neboť brání přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika jedinců, která by narušila schopnost politických orgánů Evropy jednat nezávisle na velkých průmyslových a bankovních skupinách;

E.  vzhledem k tomu, že řádné uplatňování pravidel hospodářské soutěže (včetně antimonopolních pravidel) v souladu se sociálně tržním hospodářstvím by mělo zabránit přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika soukromých společností a rovněž podněcovat hospodářské subjekty tím, že jim poskytuje motivaci být dynamické a inovativní a na trzích se odlišovat;

F.  vzhledem k tomu, že spravedlivá hospodářská soutěž zajišťuje účinnost a otevřenost trhů, což vede k nižším cenám, vzniku nových subjektů, vyšší kvalitě výrobků a služeb a většímu výběru pro spotřebitele a zároveň podporuje výzkum a inovace, hospodářský růst a odolnější společnosti;

G.  vzhledem k tomu, že politika v oblasti hospodářské soutěže může a měla by významným dílem přispívat ke klíčovým politickým prioritám, jako je podpora inovací, kvalitních pracovních míst, boj proti změně klimatu, udržitelný růst a udržitelný rozvoj, investice, účinné využívání zdrojů, ochrana spotřebitelů a lidského zdraví, a současně posilovat jednotný trh, zejména pokud jde o jednotný digitální trh a energetickou unii;

H.  vzhledem k tomu, že úspěšná politika hospodářské soutěže nesmí směřovat výhradně ke snižování cen pro spotřebitele, ale musí mít na paměti i inovativnost a investiční aktivitu evropského průmyslu a zvláštní podmínky hospodářské soutěže pro malé a střední podniky;

I.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže je rovněž založena na hodnotách sociální spravedlnosti, politické nezávislosti, transparentnosti a řádného řízení;

J.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže je vzájemně provázaná s dalšími zásadními politikami EU včetně daňové, průmyslové a digitální politiky, jejichž koordinace má zajistit soulad se základními zásadami, které jsou zakotveny ve Smlouvách, zejména se zásadou transparentnosti a loajality;

K.  vzhledem k tomu, že daňové úniky, daňové podvody a daňové ráje stojí daňové poplatníky v EU miliardy eur ročně (některé odhady uvádějí až jeden bilion eur) v podobě ušlých výnosů a narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu mezi společnostmi, které platí svůj spravedlivý díl daní, a těmi, které tak nečiní;

L.  vzhledem k tomu, že celosvětová spolupráce v oblasti prosazování hospodářské soutěže pomáhá předcházet rozdílům, pokud jde o opravné prostředky a výstupy donucovacích opatření, a pomáhá podnikům snižovat náklady na dodržování předpisů;

M.  vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropské unie a rozhodovací praxe Komise poskytují rozdílný výklad pojmu „hospodářská činnost“ v závislosti na tom, zda jde o pravidla vnitřního trhu, nebo pravidla hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že tato matoucí praxe již nyní problematický pojem „hospodářská činnost“ dále komplikuje;

N.  vzhledem k tomu, že k posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci může přispět jasné, srozumitelné a realizovatelné regulační prostředí přizpůsobující politiku hospodářské soutěže specifičnosti zemědělského odvětví, a to řešením nerovností ve vyjednávací síle mezi jednotlivými subjekty tohoto řetězce, zvýšením efektivity trhu a zajištěním právní jistoty a rovných podmínek na jednotném trhu;

O.  vzhledem k tomu, že je obtížené předvídat výskyt ekonomických rizik a odhadovat, jakou formu a sílu budou mít, a vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby v případě závažných nerovností na trhu tržně orientovaná společná zemědělská politika (SZP) podpořila zemědělce a umožnila dodatečné časově omezené výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že Komise během krize v odvětví mléka a mléčných výrobků přijala jako krajní opatření rozhodnutí aktivovat článek 222 nařízení o společné organizaci trhů za účelem vyjmutí uznávaných zemědělských uskupení, která produkci mléka plánují společně, z povinnosti uplatňovat právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

P.  vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci nelze vyřešit jen prostřednictvím politiky hospodářské soutěže;

Q.  vzhledem k tomu, že z článku 102 SFEU jasně vyplývá, že přímé nebo nepřímé zavádění nekalých obchodních praktik v ostatních odvětvích potravinářského dodavatelského řetězce představuje porušení této smlouvy;

R.  vzhledem k tomu, že s cílem zlepšit postavení zemědělců v potravinovém řetězci byla založena pracovní skupina pro zemědělské trhy, která by měla prozkoumat možnosti posílení jejich postavení, včetně zákonných možností navázání smluvních vztahů a pořádání společných akcí zemědělců; vzhledem k tomu, že závěry pracovní skupiny pro zemědělské trhy by měly být zohledněny v rámci případných budoucích debat a opatření, která mají být přijata;

1.  vítá výroční zprávu Komise o politice v oblasti hospodářské soutěže, která prokazuje, že řádná politika EU v oblasti hospodářské soutěže může vytvořením spravedlivého konkurenčního prostředí napomoci opětovnému dosažení dostatečné míry investic a inovací; vítá, že se zpráva zaměřila na přínos politiky hospodářské soutěže pro odstranění překážek a opatření státní podpory narušujících hospodářskou soutěž ve prospěch vnitřního trhu; dále připomíná, že budoucnost Evropy by měla být založena na inovacích, sociálně tržním hospodářství a účinném využívání zdrojů, které vytvářejí vysokou životní úroveň pro všechny občany EU;

Integrace jednotného trhu

2.  vítá skutečnost, že Komise si jako cíl vytýčila otevření nových možností pro občany a podniky, a připomíná, že volný pohyb zboží, kapitálu, služeb, zboží a osob představuje čtyři svobody jednotného trhu a že jejich provádění je klíčové pro přiblížení EU jejím občanům; zdůrazňuje, že bez účinné politiky EU v oblasti hospodářské soutěže nemůže vnitřní trh dosáhnout svého plného potenciálu; vítá, že Komise využívá nejrůznější nástroje, které má k dispozici, včetně kontroly spojování podniků, boje proti zneužívání dominantního postavení a postupům odporujícím pravidlům hospodářské soutěže, boje proti kartelům, kontroly státní podpory, koordinace se státními a případně i regionálními orgány pro hospodářskou soutěž a také odvětvových šetření;

3.  trvá na tom, že účinná politika hospodářské soutěže musí umožňovat zvláštní podmínky trhu pro malé a střední podniky, mikropodniky a začínající podniky a musí chránit práva pracovníků a zajišťovat spravedlivé zdanění;

4.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby upřednostnily posílení jednotného trhu v období po brexitu zajištěním plného souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a dalším posílením spolupráce mezi členskými státy v daňových záležitostech; dále upozorňuje na to, že brexit by mohl mít na politiku EU v oblasti hospodářské soutěže negativní dopad; upozorňuje zejména na riziko zdvojování řízení, jež by mohlo zvýšit administrativní náklady a způsobovat prodlení ve vyšetřování;

5.  připomíná, že spravedlivá hospodářská soutěž je nezbytným předpokladem integrity vnitřního trhu EU a že všechny tržní subjekty by proto měly přispívat k placení daní spravedlivým dílem a že daně musí být placeny v místě, kde jsou generovány zisky; zdůrazňuje, že po odhaleních spojených s aférou „Lux Leaks“ EU uznala, že v zájmu posílení spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu je zapotřebí jednoduché a transparentní daňové politiky a regulace a že je nezbytné učinit přítrž nekalé daňové soutěži (včetně nelegálních daňových zvýhodnění), které se dopouštějí členské státy a která vystavuje poctivé daňové poplatníky morálnímu hazardu a další daňové zátěži a brání rozvoji MSP, včetně případů, kdy nové subjekty a MSP působící pouze v jedné zemi byly znevýhodňovány ve srovnání s nadnárodními korporacemi, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím nejrůznějších rozhodnutí a nástrojů, které jsou k dispozici pouze těmto společnostem; zdůrazňuje, že je nezbytné důkladně vyšetřit všechny případy, kdy existuje podezření, že cílem je daňová optimalizace nadnárodních společností; zároveň vítá hloubková šetření Komise zaměřená na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody, které mohou zahrnovat systémy zdaňování nadměrného zisku založeného na daňových rozhodnutích, a vítá rovněž nedávné výsledky šetření, které prokázaly, že selektivní daňové výhody představují podle právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže nezákonnou státní podporu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby měla Komise široký přístup k informacím, a mohla tak zahájit další šetření podezřelých případů; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh jasných pokynů týkajících se státní podpory v oblasti daní, aby byly pokryty případy nekalé soutěže, a aby rovněž plně využila svých pravomocí podle práva hospodářské soutěže a pomohla členským státům účinně řešit škodlivé daňové praktiky; trvá na tom, že je zapotřebí větší úsilí i v postupu proti agresivním daňovým praktikám; zdůrazňuje, že rozhodující jsou zejména informace o daňových rozhodnutích a režimech převodních cen, které si vyměňují daňové orgány členských států; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy odmítají poskytnout GŘ pro hospodářskou soutěž přístup k uvedeným informacím; doporučuje, aby si daňové orgány členských států tyto vyměňovaly ve větší míře, a dále vyzývá členské státy, aby zveřejňovaly informace o svých daňových rozhodnutích, a navrhuje, aby tyto informace byly případně předkládány odděleně pro jednotlivé regiony; je přesvědčen, že rozhodnutí Komise, jež stanovila jasnou metodiku výpočtu hodnoty a nepatřičných konkurenčních výhod pro společnosti, jichž se týkají nesprávná rozhodnutí, poskytují dobrý právní základ pro další konvergenci;

6.  zdůrazňuje, že korupce v oblasti zadávání veřejných zakázek má z hlediska narušování trhu závažné důsledky pro evropskou konkurenceschopnost; znovu opakuje, že zadávání veřejných zakázek je jednou z činností státní správy, které jsou vůči korupci nejzranitelnější; upozorňuje, že v některých členských státech jsou veřejné zakázky financované z EU spojeny s vyšším rizikem korupce než veřejné zakázky financované členským státem; připomíná, že k omezení hospodářské soutěže na trhu jsou široce využívány na míru upravené výzvy k předkládání nabídek; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí s cílem předcházet zneužívání fondů EU a podněcovat odpovědnost v oblasti zadávání veřejných zakázek; naléhavě žádá, aby byl zřízen Úřad evropského veřejného žalobce s potřebnými právy, aby bylo možné lépe vyšetřovat údajné trestné činy týkající se zneužívání finančních prostředků EU;

7.  zdůrazňuje, že pouze řízením o státní podpoře nelze v členských státech trvale ukončit nekalou daňovou soutěž; doporučuje proto zřízení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob („full CCCTB“), který by měl pomoci odstranit narušení hospodářské soutěže a poskytnout záruku toho, že žádný zisk neopustí EU bez zdanění, zveřejňování relevantních informací o daňových rozhodnutích, přezkum směrnice o DPH za účelem předcházení podvodům a stanovení povinnosti velkých mezinárodních společností veřejně vykazovat svůj obrat a zisk odděleně pro jednotlivé země, a vyzývá členské státy, aby zvýšily transparentnost ve svých daňových postupech a zavedly vzájemnou ohlašovací povinnost; znovu opakuje, že pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže je nutné provést balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem a zavést pravidla výměny informací mezi zeměmi EU a mechanismus rychlé reakce v rámci boje s podvody v oblasti DPH;

8.  zastává názor, že daňové plánování může narušit spravedlivou hospodářskou soutěž; vítá doporučení Komise upravit definici „stálé provozovny“ tak, aby se společnosti nemohly uměle obcházet daňové povinnosti v členských státech, v nichž vykonávají hospodářskou činnost; zdůrazňuje, že tato definice by měla řešit také specifickou situaci v digitálním odvětví a zajistit, aby společnost zapojená do plně nemateriálních činností byla považována za společnost se stálou provozovnou v členském státě, pokud si v ekonomice dané země udržuje výraznou digitální přítomnost;

9.  zdůrazňuje, že v zájmu řešení roztříštěnosti jednotného trhu je nutné vymáhat pravidla jednotného trhu i na úrovni členských států a zabývat se případy porušení předpisů;

10.  žádá, aby se jednotné kontaktní místo zdokonalilo na základě současných zkušeností se zjednodušenými správními místy pro digitální produkty; upozorňuje, že i se zjednodušenými jednotnými správními místy se mohou malé podniky a mikropodniky potýkat s významnou administrativní zátěží;

11.  zdůrazňuje, že jednotný trh je třeba nadále posilovat odstraněním zbývajících bariér a překážek;

12.  připomíná Komisi, že pro bezproblémové fungování jednotného trhu EU je naprosto nezbytné umožnit celostátním a regionálním orgánům, aby zasahovaly v situacích, jež vyplývají ze zeměpisného znevýhodnění a narušují schopnost úspěšného rozvoje trhu z hlediska hospodářského i sociálního;

13.  trvá na tom, že je nutné bojovat proti fiskálnímu a sociálnímu dumpingu, nepatřičnému daňovému plánování a daňovým únikům, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž na celém jednotném trhu;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila provádění jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktury a železničními podniky a ověřila, zda každý členský stát má silné a nezávislé vnitrostátní regulační orgány;

15.  naléhavě žádá Radu, aby neprodleně přijala opatření za účelem přijetí návrhu Komise týkajícího se harmonizace společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob;

16.  zastává názor, že přijetí eura těmi členskými státy, které se k jednotné měně dosud nepřipojily, by posílilo volnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

Jednotný digitální trh

17.  vítá strategii Komise pro jednotný digitální trh a zdůrazňuje zásadní roli, kterou má pro dokončení vnitřního digitálního trhu politika hospodářské soutěže; podporuje rovněž snahy Komise zajistit, aby politika EU v oblasti hospodářské soutěže v plném rozsahu platila i pro digitální jednotný trh, neboť hospodářská soutěž nejen nabízí spotřebitelům větší výběr, ale také poskytuje rovné podmínky, a vyjadřuje politování nad tím, že chybějící evropský digitální rámec jen potvrzuje skutečnost, že se nedaří sladit zájmy velkých a malých poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže často nejsou pro vnitřní digitální trh dostatečně relevantní; požaduje, aby byla věnována větší pozornost novým obchodním modelům, které používají digitální společnosti; připomíná, že jednotný digitální trh by mohl vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst a mohl by ekonomice EU přinášet 415 miliard EUR ročně;

18.  zdůrazňuje, že má-li být zachována důvěryhodnost strategie jednotného digitálního trhu, měla by Komise všechna další zahájená kartelová šetření pečlivě dokončit, aniž by byla ohrožena kvalita; požaduje, aby se řízení urychlila, a bylo tak možné co nejdříve dospět k výsledkům; vítá proto dodatečné prohlášení o námitkách, které Komise zaslala ve věci služby nakupování na základě porovnávání nabídek a prohlášení o námitkách ve věci Android; vyzývá Komisi, aby nadále rozhodným způsobem zkoumala všechny problémy odhalené při svých šetřeních, včetně dalších oblastí zkreslování vyhledávání (hotely, lokální vyhledávání, lety) s cílem zaručit rovné podmínky pro všechny účastníky digitálního trhu; žádá prošetření dominantních platforem pro rezervace hotelů;

19.  vítá odvětvové šetření Komise v oblasti elektronického obchodu, jehož předběžné výsledky odhalily některé obchodní praktiky v tomto odvětví, které by mohly omezit hospodářskou soutěž v online prostředí; vítá závazek Komise k evropskému jednotnému digitálnímu trhu a její návrh týkající se zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na základě státní příslušnosti a místa pobytu zákazníků; vyzývá Komisi, aby podnikla ambiciózní kroky směřující k odstranění nelegálních překážek bránících hospodářské soutěži v online prostředí, aby zajistila neomezené online obchodování pro spotřebitele EU, kteří nakupují u prodejců, kteří jsou usazeni v jiném členském státě; zastává proto názor, že jsou zapotřebí cílená opatření za účelem zlepšení přístupu ke zboží a službám, zejména ukončení neodůvodněných praktik zeměpisného blokování a nekalé cenové diskriminace na základě zeměpisné polohy nebo státní příslušnosti, které často vedou k budování monopolů a k tomu, že se někteří zákazníci uchýlí k využívání nelegálního obsahu; dále vyzývá k označování internetových stránek na úrovni EU, které by zaručilo existenci a kvalitu nabízených služeb nebo výrobků, čímž by se zajistila ještě vyšší úroveň spravedlivé hospodářské soutěže a také posílila ochrana spotřebitelů;

20.  zastává názor, že posílení účasti malých a středních podniků by mělo hrát zásadní úlohu v prosazování jednotného digitálního trhu, a zdůrazňuje, že je nutné posoudit potenciální dopad každé iniciativy na schopnost malých a středních podniků těžit z jednotného digitálního trhu, zejména jde-li o iniciativy, jejichž cílem je prosazovat elektronický obchod a vyjasnit status stálé provozovny pro digitální odvětví;

21.  připomíná, že neutralita sítě má mimořádný význam pro zajištění toho, aby mezi službami na internetu neexistovala žádná diskriminace a byla plně zaručena hospodářská soutěž (přičemž „neutralita sítě“ zde znamená zásadu, podle níž se s veškerým provozem nakládá stejně, bez diskriminace, omezení či narušování, nezávisle na odesílateli, příjemci, druhu, obsahu, zařízení, službě nebo aplikaci);

22.  upozorňuje, že zvýšená přítomnost nových podniků, které se opírají o digitální prostředí, například aplikace pro internet a mobilní telefony, spolu se stávajícími subjekty trhu otevřela spotřebitelům nové cesty, jimiž mohou vyhledávat, porovnávat a vybírat zboží a služby na celém jednotném trhu, díky čemuž se stávají informovanými spotřebiteli, kteří se snaží přijímat informovaná rozhodnutí na základě svých osobních potřeb a cílů;

23.  zdůrazňuje, že ekonomika sdílení nabízí spotřebitelům četné inovativní produkty a služby; zdůrazňuje, že platformy ekonomiky sdílení přinesly myšlenku revize postavení stávajících tradičních, dominantních aktérů a vytvoření více konkurenčního prostředí pro spotřebitele i podniky; připomíná, že vedle otázek zdanění, správního rámce a bezpečnosti by se Komise měla zaměřit také na otázky související s hospodářskou soutěží a odstranit překážky bránící vstupu podniků na trh, aby vytvořila rovné podmínky; zdůrazňuje, že tento druh ekonomiky vznikl již před několika lety a že by z důvodu právní jednotnosti měly být veškeré nesrovnalosti vyřešeny na úrovni EU v souladu se zásadou subsidiarity; upozorňuje, že je nezbytné zaručit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a osobních údajů v souvislosti s jednotným digitálním trhem; naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila soubor nástrojů, který je nepostradatelný k tomu, aby četné formy a varianty ekonomiky sdílení získaly podporu na úrovni EU i v jednotlivých členských státech a aby tak dosáhly důvěryhodnosti a získaly důvěru, a je si vědom toho, že tento liberální a podporu přinášející regulační rámec nepovede k narušování soutěže; vyzývá Komisi, aby se uvedenými problémy znovu zabývala, aby přínosy těchto obchodních modelů pro společnost díky tomu začaly být na pozadí právních rámců reálně viditelné;

24.  vyzývá Komisi, aby provedla rozsáhlý přezkum účinnosti stávajících nástrojů v oblasti práva hospodářské soutěže v digitálním věku a v případě potřeby je dále rozvíjela;

25.  zdůrazňuje, že zvláště v dynamickém odvětví, jakým je digitální ekonomika, je naprosto zásadní, aby byla řízení týkající se hospodářské soutěže uzavírána rychle a zneužívání dominantního postavení na trhu tak nemohlo vést k otřesům trhu;

26.  vyzývá Komisi, aby přihlédla k narůstajícímu sbližování na digitálních trzích a porovnávala srovnatelné služby, například aplikace pro výměnu rychlých zpráv, s rovnocennými službami, které poskytuje odvětví telekomunikací obecně:

27.  vítá skutečnost, že Komise prošetřuje některé postupy, které se neslučují s pravidly hospodářské soutěže, u řady společností, jako jsou zejména velké internetové a telekomunikační společnosti a jiné mediální společnosti, filmová studia a distributoři televizního vysílání; vyzývá Komisi k urychlení všech postupů zamezujících jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, které porušuje antimonopolní pravidla EU;

28.  vítá rozhodnutí Komise ohledně zpětného získání ve věci státní podpory přidělené firmě Apple, které znamená klíčový mezník v řešení problému nezákonné státní podpory formou daňového zvýhodnění; upozorňuje však, že EU potřebuje přísnější právní předpisy v oblasti daňových rozhodnutí, které by také zavedly účinný systém a postup pro vymáhání pohledávek ve prospěch vlastních rozpočtových prostředků EU; vyzývá Komisi, aby v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu napravila všechna porušení předpisů;

29.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii regulace, která bude zohledňovat sbližování technologií, zejména multiplikaci platforem; připomíná, že za tímto účelem musí odvětvové předpisy pro regulaci ex ante vyvážit ochranu pluralismu, svobodu projevu, ochranu osobních údajů, ochranu nezávislosti spotřebitele a svobodu volby a rovné prosazování konkurenčních nabídek v Evropě a konvergentních nabídek pro nejlepší evropské aktéry v mezinárodní hospodářské soutěži; žádá, aby byly odstraněny rozdíly v rovnováze sil a aby byla zmírněna závislost mezi hospodářskými subjekty s cílem dosáhnout spravedlivého sdílení hodnoty;

30.  vítá, že je věnována větší pozornost síťovým účinkům a shromažďování a analýze dat při určování tržní síly na digitálních trzích; zastává názor, že data hrají v digitální ekonomice zásadní úlohu, a měla by tudíž být v posouzeních podle pravidel hospodářské soutěže zohledňována;

31.  domnívá se, že hospodářská soutěž v odvětví vyhledávání a telekomunikací je zásadní nejen pro rozvoj inovací a investic do sítí a digitální ekonomiky, ale také pro zajištění cenové dostupnosti a výběru služeb pro spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby chránila hospodářskou soutěž v těchto odvětvích, a to i pokud jde o internetové služby a přidělování spektra; v této souvislosti vítá záměr Komise soustředit se při uplatňování pokynů v oblasti státní podpory pro širokopásmové sítě i na strategické cíle balíčku opatření v oblasti telekomunikací; vítá rozhodnutí Komise zastavit spojování poskytovatelů mobilních telefonních služeb O2 a Three ve Spojeném království ve prospěch evropských spotřebitelů; připomíná význam uplatňování evropského kodexu pro elektronické komunikace a posílení konektivity napříč EU;

32.  domnívá se, že zrušení poplatků za roaming v EU není dostatečné řešení a že volání v rámci EU se musí rovněž regulovat na stejné úrovni jako místní hovory; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který upraví zpoplatňování hovorů v rámci EU;

33.  domnívá se, že kroky ke zrušení spotřebitelských poplatků za roaming v EU nejsou v dlouhodobém výhledu dostačující, má-li být jednotný trh prohlouben, a že je třeba vytvořit pobídky, aby se hovory v rámci EU dostaly na stejnou úroveň s místními hovory, a to prostřednictvím usnadňování investic do plně evropské nebo sdílené sítě; vyzývá Komisi, aby vedla důkladné konzultace s operátory sítí a příslušnými zúčastněnými stranami ohledně toho, jak co nejefektivněji snížit poplatky za hovory v rámci EU na úroveň místních hovorů a současně podněcovat investice a zajišťovat celosvětovou konkurenceschopnost a inovace;

34.  vyzývá Komisi, aby využila své politické a finanční nástroje a prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit investice do různých tradičních odvětví a malých a středních podniků, které za digitální průmyslovou revolucí zaostávají;

35.  zdůrazňuje, že Evropská unie by měla povzbuzovat všechny podniky (například podniky s dominantním podílem na trhu i začínající podniky) k inovacím;

36.  vyzývá Komisi, aby stejnou rozhodnost prokázala i při provádění a uzavírání probíhajícího šetření vedeného proti společnosti McDonald’s;

Státní podpora

37.  vítá přepracování pravidel udělování státní podpory a navrhuje, aby byla Parlamentu zasílána zvláštní výroční zpráva; připomíná členským státům, že záměrem bylo zacílit opatření na podporu tak, aby posilovala dlouhodobý, udržitelný ekonomický růst, kvalitní pracovní místa a sociální soudržnost a současně zajišťovala rovné podmínky a volné fungování sociálně tržního hospodářství; připomíná, že členské státy nesou větší odpovědnost, poskytují-li podporu bez předchozího oznámení Komisi; zdůrazňuje, že Komise by měla v oblasti práva hospodářské soutěže poskytovat dostatečný právní základ s cílem podpořit v Evropě cestovní ruch jakožto důležitý hospodářský faktor a že je tudíž nezbytné, aby se na financování státních organizací cestovního ruchu vztahovala výjimka v rámci obecného nařízení o blokových výjimkách; vyzývá Komisi, aby přezkoumala každou transakci členského státu provedenou na poslední chvíli, bez ohledu na politický tlak, který může stát vyvíjet; dále připomíná Komisi, že je třeba bránit některým vládám v tom, aby jednaly se zlým úmyslem, čehož se dopouštějí při nesprávném vynakládání finančních prostředků EU;

38.  zdůrazňuje, že státní nebo regionální intervence je jedním z politických nástrojů k zajištění služeb, které mají klíčový význam pro zlepšení hospodářské a sociální situace v izolovaných, odlehlých a okrajových regionech a na ostrovech v Unii, avšak že je třeba vzít v potaz také zkušenosti získané v minulosti a že tyto intervence by neměly být v rozporu se zásadami jednotného trhu; zdůrazňuje, že zásadní význam má rovněž konektivita okrajových ostrovních regionů, a vítá zařazení sociální podpory pro dopravu rezidentů z odlehlých regionů do obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), v němž je k problematice konektivity přihlíženo; žádá Komisi, aby v průběhu probíhající revize obecného nařízení o blokových výjimkách plně zohlednila zvláštnosti evropských nejvzdálenějších regionů, jak je stanoveno v článku 349 SFEU, neboť pro místní malé a střední podniky v těchto regionech je konektivita naprosto nezbytná a je velmi málo pravděpodobné, že ovlivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

39.  vítá sdělení Komise ohledně pojmu státní podpory v rámci iniciativy pro modernizaci státní podpory; uznává výhody jednodušších pravidel, která poskytují jistotu orgánům veřejné moci i společnostem; vyzývá Komisi, aby současně důkladněji přezkoumala zakázanou státní podporu, jež má značný negativní dopad na jednotný trh;

40.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na důležité změny v judikatuře a prosazování v praxi co nejdříve vypracovala pokyny k pojmu státní podpory, aby zajistila právní jistotu a předvídatelnost;

41.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro nižší, avšak lépe cílenou státní podporu, jehož cílem bude otevřít možnost snížení státní podpory prostřednictvím nižšího zdanění, a tedy stimulovat nové podniky a spravedlivou hospodářskou soutěž namísto podpory starých struktur a zavedených subjektů;

42.  zdůrazňuje, že pro využívání státní podpory za účelem podpory služeb obecného zájmu má rozhodující význam prospěch spotřebitelů a občanů, nikoli jednotlivých společností nebo veřejných subjektů;

43.  vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala opětovné zestátňování veřejných služeb v členských státech EU a zamezila poskytování nezákonné státní podpory ve formě vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby;

44.  vyzývá Komisi, aby v rámci mezinárodních organizací pro hospodářskou soutěž, např. Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž, prosazovala harmonizovanou definici státní podpory;

45.  zdůrazňuje, že je nutné důsledně monitorovat a pečlivě prošetřit všechny případy státní podpory a nesrovnalosti týkající se veřejných zakázek spojených s investicemi v oblasti energetiky a životního prostředí, jako byl např. případ kontroverzního projektu rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks, aby bylo zajištěno řádné fungování energetické unie a zamezilo se nedodržování pravidel státní podpory a nesprávnému používání finančních prostředků EU;

46.  zdůrazňuje, že – jak již po šesté po sobě uvedla Komise ve své výroční zprávě o hospodářské soutěži – dočasná státní podpora ve finančním sektoru byla pro stabilizaci celosvětového finančního systému považována za nezbytnou, avšak musí být urychleně snížena nebo co nejdříve zcela zrušena a přehodnocena; vyzývá Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby zajistily, že všechny právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele, např. směrnice o trzích finančních nástrojů či směrnice o distribuci pojištění, budou na jednotném trhu uplatňovány jednotně, a žádá Komisi a orgán ESMA k zajištění toho, aby při provádění těchto právních předpisů nedocházelo k žádné regulatorní arbitráži; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost navázání státní podpory pro banky na podmínky poskytování úvěrů malým a středním podnikům;

47.  připomíná své stanovisko k současnému šetření Komise týkajícímu se odložených daňových pohledávek a závazků ve prospěch bankovního sektoru v několika členských státech; je toho názoru, že odložené daňové pohledávky a závazky by měly být se zpětnou účinností povoleny dle ustanovení o státní podpoře, pokud jsou spojeny s konkrétními podmínkami týkajícími se finančních cílů pro reálnou ekonomiku;

48.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepodnikla žádné kroky proti případům zneužití, k nimž došlo v rámci restrukturalizace soukromých bank, včetně případů, které měly dopad na drobné vkladatele a drobné vlastníky finančních nástrojů, jako např. preferenčních akcií, které byly v mnoha případech uvedeny na trh, aniž by přitom byly plně dodrženy právní předpisy EU; vyzývá Komisi, aby řešila dalekosáhlé důsledky nesprávného prodeje finančních produktů nekrytých v rámci restrukturalizace bank dotčených hospodářskou krizí;

49.  opakuje svůj požadavek, aby Komise prověřila, zda bankovní odvětví od počátku krize obdrželo nepřímé dotace a státní podporu v podobě poskytování nekonvenční podpory likvidity;

50.  konstatuje, že Evropský účetní dvůr odhalil v kontrolovaném období 2010–2014(12) chyby v oblasti státní podpory u přibližně pětiny kontrolovaných projektů spolufinancovaných z programů soudržnosti a považovaných za projekty mající význam s ohledem na státní podporu; konstatuje, že u třetiny těchto chyb bylo vyhodnoceno, že měly finanční dopad a že přispěly k míře chyb v politice soudržnosti; domnívá se proto, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o řešení případů nedodržování pravidel státní podpory v politice soudržnosti; domnívá se, že je obzvláště nezbytné zlepšit znalost pravidel státní podpory v přijímajících zemích, aby se předešlo chybám učiněným v dobré víře a zlepšilo se zaznamenávání nesrovnalostí, aby bylo možné získat lepší přehled o této problematice;

51.  je toho názoru, že na místní a vnitrostátní úrovni je zapotřebí lépe porozumět klasifikaci nezákonné státní podpory; vítá poslední rozhodnutí Komise, jež upřesňují, která veřejná podpůrná opatření mohou členské státy provést, aniž by Komise musela státní podporu posuzovat; považuje tato rozhodnutí za užitečná vodítka pro místní a obecní projekty, která snižují administrativní zátěž a současně zvyšují právní jistotu;

52.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala výklad příslušných ustanovení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže s ohledem na směrnici o systémech pojištění vkladů, aby bylo možné skutečně účinně používat nástroje ke včasné stabilizaci, jež zřídil evropský legislativní orgán;

53.  zdůrazňuje význam šetření zaměřených na státní podpory fiskální povahy, prováděných Komisí, neboť představují potřebnou podporu pro evropskou a mezinárodní daňovou agendu, zejména v boji proti agresivnímu daňovému plánování;

54.  vyzývá Komisi, aby vyčlenila více prostředků na šetření daňových rozhodnutí, jež v oblasti státní podpory vzbuzují obavy, a aby k těmto šetřením přistupovala systematicky; vítá skutečnost, že Komise považuje neprůhledná daňová rozhodnutí přijatá některými členskými státy o poskytnutí pomoci určitým nadnárodním podnikům za nezákonnou státní podporu, a to z toho důvodu, že narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; dále vítá větší povědomí o provázanosti mezi daňovými politikami a správními postupy v oblasti daní na straně jedné a politikou v oblasti hospodářské soutěže na straně druhé; vyzývá Komisi, aby zveřejnila shrnutí hlavních daňových rozhodnutí přijatých v předchozím roce, a to na základě informací uvedených v zabezpečeném centrálním rejstříku, mimo jiné alespoň popis záležitostí, jež daňové rozhodnutí řeší, a popis kritérií, jež se používají k určení předběžného posouzení převodních cen a členského státu (členských států), který bude (které budou) nejpravděpodobněji dotčen(y);

Antimonopolní, kartelová řízení a kontrola spojování podniků

55.  vítá snahu Komise o vypracování pokynů, které objasní její postupy a průběžné hodnocení právního rámce EU;

56.  zdůrazňuje, že je třeba v zájmu evropských občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, rozbít kartely; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu zjednodušila správní postupy, a zrychlila tak řízení;

57.  je toho názoru, že navrhovaná spojení agrochemických podniků a podniků produkujících osivo, které jsou největší na světě, by s sebou nesla riziko růstu cen osiva a menšího výběru odrůd adaptovaných na agroekologické podmínky; zdůrazňuje, že pokud k těmto spojením dojde, budou pouze tři podniky kontrolovat 61 % celosvětového trhu s osivem a 65 % celosvětového trhu s pesticidy;

58.  vyzývá Komisi, aby intenzivněji jednala na světové úrovni a zajistila, aby pravidla třetích zemí v oblasti hospodářské soutěže nebyla v rozporu s ustanoveními EU ke škodě evropských podniků;

59.  vyzývá Komisi, aby v otázkách kartelů postupovala i nadále rázně a účinně ve všech případech, kdy získá dostatečně jasné důkazy o porušování antimonopolních pravidel; upozorňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže umožňuje konkurentům spolupracovat na inovacích, aniž by taková spolupráce byla zneužita k protisoutěžním účelům; bere na vědomí pět rozhodnutí z minulého roku týkajících se pokut v celkové přibližné výši 365 milionů EUR, jak dokládá pracovní dokument útvarů Komise doprovázející její zprávu o politice v oblasti hospodářské soutěže v roce 2015;

60.  domnívá se, že platná ustanovení pro pokuty za porušení pravidel by bylo možné doplnit o přísnější postihy zodpovědných subjektů; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost, že pokuty za kartelové dohody doplní osobními sankcemi zaměřenými na řídící pracovníky daných společností a také individuálními pokutami pro zaměstnance odpovědné za to, že svou společnost fakticky přiměli k porušení práva hospodářské soutěže; Komise by tak měla mít možnost přijmout v případě nutnosti opatření, jako je zákaz činnosti vedoucích pracovníků nebo osobní peněžité sankce;

61.  domnívá se, že uplatňování stále vyšších pokut jako jediného antimonopolního nástroje se nejeví jako nejvhodnější řešení; zdůrazňuje, že politika ukládání vysokých pokut by neměla sloužit jako alternativní způsob financování rozpočtu; upřednostňuje přístup založený na metodě „cukru a biče“, který používá pokuty jako účinný prostředek odrazování, a to zejména v případě opakovaných přestupků, jenž však zároveň motivuje k dodržování předpisů;

62.  konstatuje, že se v roce 2015 výrazně zvýšil počet upozornění na spojování podniků; žádá proto, aby byly příslušným útvarům poskytnuty nezbytné zdroje (prostřednictvím interního přerozdělení personálních zdrojů), které jim umožní pracovat v této situaci i nadále efektivním způsobem;

63.  vítá konzultace, které Komise nedávno zahájila k určitým procesním a právním aspektům kontroly spojování podniků na úrovni EU; v rámci plánované reformy nařízení o kontrole spojování podniků vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala, zda současné postupy pro vyhodnocování v dostatečné míře zohledňují situaci na digitálních trzích a internacionalizaci trhů; je toho názoru, že kritéria pro hodnocení spojení podniků musí být přizpůsobena především v digitální ekonomice;

64.  sdílí obavy z nynějších jednání o spojení podniků Bayer AG a Monsanto Company Inc.; upozorňuje na skutečnost, že pokud by plánované spojení těchto podniků dostalo zelenou, vznikl by potencionální evropský i světový oligopol; zdůrazňuje, že toto spojení by mohlo vést k monopolnímu postavení na trzích s osivem a pesticidy, které jsou důležité pro odvětví zemědělství; žádá proto Komisi, aby vypracovala předběžné posouzení dopadu tohoto spojení, a žádá o jasné vyjádření ohledně časového plánu Komise;

65.  je toho názoru, že v rámci evropské kontroly spojování podniků musí být kritériem zohlednění kupní ceny, neboť spojování podniků na digitálních trzích poukázalo na to, že prahové hodnoty orientované na obrat nejsou dostačující;

66.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na vytvoření rámce pro koordinaci vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž na úrovni EU v oblasti kontroly spojování podniků;

67.  znovu vyzývá Komisi, aby pečlivě kontrolovala, jak členské státy provádějí směrnici 2014/104/EU o náhradě škody v případě porušení právních předpisů o hospodářské soutěži; dále upozorňuje, že tato směrnice musí být řádně provedena do 27. prosince 2016; vyjadřuje politování nad tím, že provádění směrnice zatím pokračuje velmi pomalu a že řada členských států dosud nepředložila žádný návrh zákona; vyzývá Komisi jakožto strážkyni Smluv, aby členským státům jejich povinnost připomněla;

Odvětvové aspekty

68.  vítá sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ a souhlasí s jeho pěti propojenými dimenzemi; zdůrazňuje, že přijetí rozhodnutí o skladbě zdrojů energie přísluší členským státům;

69.  vítá různá antimonopolní šetření, zejména ta, jež jsou zaměřená na Gazprom a Bulgargaz, jejichž cílem je zajistit integraci trhu v rámci energetické unie; vyjadřuje však politování nad tím, že některé členské státy nakupují plyn u offshore společností, což je typickým příkladem vyhýbání se daňovým povinnostem a postupem, jenž je v rozporu s řádným fungováním energetické unie; zdůrazňuje také, že je důležité předcházet vzniku takových tržních struktur, které by mohly bránit efektivní hospodářské soutěži v odvětví energetiky;

70.  bere na vědomí úsilí Komise vynakládané za účelem podpory integrace trhu s obnovitelnými zdroji energie, která by měla zabránit narušování hospodářské soutěže; připomíná však právně závazné závazky přijaté členskými státy na konferenci o změně klimatu COP21, jež nelze splnit bez konkrétních (státních) opatření na podporu a financování výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů;

71.  zdůrazňuje, že evropská politika v oblasti hospodářské soutěže má velký potenciál, pokud jde o podporu přísných ekologických a sociálních norem; s politováním konstatuje, že maďarská vláda narušuje hospodářskou soutěž v odvětví obnovitelných zdrojů energie tím, že zavedla vysoké daně a brání zavádění technologií v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala využívání obnovitelných zdrojů energie v Evropě, aby bylo možné splnit environmentální cíle stanovené v desetileté prorůstové strategii Evropské unie Evropa 2020; žádá Komisi, aby i nadále podporovala začleňování environmentálních, sociálních a pracovních požadavků do zadávacích řízení;

72.  vyzývá Komisi, aby přepracovala nařízení Komise (EU) č. 267/2010 o vynětí určitých dohod v odvětví pojišťovnictví, neboť výměna informací požadovaných pro účely výpočtu rizika a společného krytí rizika zvyšují právní jistotu a konkurenceschopnost v tomto odvětví, což novým podnikům usnadňuje vstup na trh, rozšiřuje výběr spotřebitelů a zlepšuje ekonomické podmínky;

73.  poukazuje na to, že je třeba koncepčně a politicky uvážlivě rozlišovat mezi předpisy v oblasti hospodářské soutěže a sociální politikou daného členského státu; uznává, že je povinností každé vlády intervenovat s cílem zabránit energetické chudobě svých občanů;

74.  vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily daně na energetické produkty a přijaly účinná opatření k boji proti energetické chudobě;

75.  upozorňuje, že energetická síť je síťovou infrastrukturou, která vyžaduje zvláštní zacházení, které umožní a posílí vlastní spotřebu;

76.  konstatuje, že stávající státní monopoly, např. na hazardní hry, mohou vést k nekalým praktikám odporujícím hospodářské soutěži; upozorňuje na riziko, že poskytováním licencí bez nabídkových řízení na udělení koncese nebo na základě netransparentních a sporných nabídkových řízení na udělení koncese mají vlády členských států možnost upřednostňovat určité podniky před jinými, a vytvářet tak velmi protisoutěžní prostředí; vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala stávající státní monopoly a zákonnost nabídkových řízení na udělení koncese, a zamezila tak jakémukoli nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže;

77.  vyzývá Komisi, aby navrhla změny nařízení (ES) č. 261/2004, s cílem zajistit rovnocennou ochranu pro cestující v letecké dopravě přilétajících ze třetích zemí, bez ohledu na to, zda se jedná o přepravce ze země EU nebo ze třetí země;

78.  připomíná, že článek 42 SFEU přiznává zemědělství zvláštní status, pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, který byl během poslední reformy SZP potvrzen tím, že umožňuje řadu odchylek a výjimek z ustanovení článku 101 SFEU; domnívá se, že stávající krize v zemědělství zhoršuje již tak špatné postavení zemědělců v potravinovém řetězci;

79.  domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení, jako je plánování výroby a jednání o prodeji a případně i o smluvních podmínkách, je pro zemědělské odvětví nezbytný k dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by se na něj v zásadě měla vztahovat domněnka o souladu podle článku 101 SFEU; konstatuje, že stávající odchylky nejsou využívány v plné míře, jsou nejednoznačné, existují problémy s jejich prováděním a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž je neuplatňují jednotným způsobem, takže zemědělci ani jejich organizace nemají dostatečnou právní jistotu, což jim brání v samostatné organizaci a ohrožuje to dobré fungování vnitřního trhu; vyzývá tedy Komisi, aby dostupné nástroje zlepšila tím, že zajistí, aby politika v oblasti hospodářské soutěže lépe zohledňovala specifika zemědělského odvětví a vhodným způsobem vyjasnila rozsah obecné odchylky pro zemědělství, zvláštních pravidel pro odvětví mléka a mléčných výrobků, olivového oleje, hovězího a telecího masa a plodin na orné půdě i individuálních výjimek podle čl. 101 odst. 3 SFEU;

80.  vyzývá Komisi, aby úrovni EU bojovala a přijala závazná regulační opatření proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci, které mají negativní dopady jak na zemědělce, tak na spotřebitele; vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby reagovaly na obavy, které vzbudil kumulativní dopad jednak rychlé koncentrace v oblasti distribuce na vnitrostátní úrovni, jednak tendence spojování velkých distributorů na mezinárodní a evropské úrovni, a to jak na horní část potravinového řetězce, tak na maloobchodníky a spotřebitele; konstatuje, že tento strukturální vývoj by mohl vést k volatilitě cen a snižujícím se příjmům pro zemědělce a vzbuzuje obavy, pokud jde o možná strategická spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menší prostor pro investice do inovací v rámci potravinového řetězce;

81.  zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí zájmy spotřebitelů, ale nebere v potaz zájmy zemědělských výrobců; zdůrazňuje, že politika v oblasti hospodářské soutěže musí stavět ochranu zájmů zemědělských výrobců na stejnou úroveň jako ochranu zájmů spotřebitelů, a zajistit tedy rovné podmínky hospodářské soutěže a rovný přístup na vnitřní trh v zájmu posílení investic, zaměstnanosti, inovací, životaschopnosti zemědělských podniků a vyváženého rozvoje venkovských oblastí v EU;

82.  trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech stran potravinového řetězce;

83.  vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu a Radě přehled využívání stávajících odchylek zemědělci v různých členských státech na základě článku 225 nařízení o jednotné společné organizaci trhů a aby náležitě objasnila rozsah těchto odchylek, jakož i rozsah individuálních odchylek z pravidel hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 3 SFEU; vyzývá Komisi, aby objasnila zejména to, zda smlouvy o udržitelnosti, které byly uzavřeny v rámci potravinového řetězce s cílem uspokojit společenskou poptávku a jejichž opatření jdou nad rámec povinných požadavků, mohou být vyňaty z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, pokud přispívají ke zlepšování produkce a podporují inovace, a to ve prospěch spotřebitelů;

84.  vyzývá Komisi, aby zaujala širší přístup k definici „dominantního postavení“ a ke zneužívání tohoto postavení jedním nebo více zemědělskými podniky spojenými horizontální dohodou, přičemž by měla vzít v úvahu míru koncentrace a omezení, které vyplývají z vyjednávací síly vstupního, zpracovatelského a maloobchodního odvětví;

85.  zastává názor, že na jednotném zemědělském trhu je třeba dále rozvíjet koncepci „relevantního trhu“, na níž by mělo být nahlíženo zejména z perspektivy EU, než se přihlédne k nižším úrovním, aby se přílišným škatulkováním aktivit, jimiž se zemědělský podnik může zabývat, neohrozilo úsilí o soustřeďování zemědělské nabídky;

86.  je přesvědčen, že zemědělcům by mělo být ve všech odvětvích produkce zajištěno právo na kolektivní vyjednávání, včetně práva dohodnout minimální ceny;

87.  domnívá se, že zemědělci by měli naplno spolupracovat s organizacemi producentů, včetně družstev, sdružení a mezioborových subjektů, a využívat jejich potenciál; vyzývá Komisi, aby podporovala zvyšování pravomocí a účinnosti takovýchto kolektivních svépomocných nástrojů tím, že zprůhlední a zjednoduší pravidla, jež se na ně vztahují, aby se posílily jejich vyjednávací pravomoci a jejich konkurenceschopnost a současně se zajistilo dodržování zásad stanovených v článku 39 SFEU;

88.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byla v obdobích, která se vyznačují závažnou nerovnováhou na trhu, rychle aktivována ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, a k tomu, aby dále vyhodnocovala účinnost tohoto opatření v případech, kdy je použito na trh s mlékem a mléčnými výrobky, a mohla tak navrhnout další dočasné úpravy právní předpisů v oblasti hospodářské soutěže a příslušných postupů, které by platily v době závažné nerovnováhy na trhu;

89.  v této souvislosti vítá skutečnost, že byly nedávno vydány pokyny pro uplatňování těchto zvláštních pravidel; domnívá se však, že právní dosah těchto pokynů je příliš omezen a kritéria, jež je nutno splnit, příliš přísná a lišící se pro jednotlivá odvětví, než aby mohly zemědělcům, kteří by chtěli těchto odchylek využít, poskytovat dostatečnou právní jistotu;

90.  je přesvědčen, že kategorizace relevantního trhu není pro současnou situaci na trhu s olivovým olejem zcela vhodná, a proto navrhuje, aby byl spotřebitelský trh s olivovým olejem považován za jednotný trh, s cílem zlepšit provádění pravidel článku 169 nařízení o společné organizaci trhů;

91.  je přesvědčen, že vzhledem k rozdílům ve výrobě olivového oleje zejména v důsledku klimatických podmínek, a za účelem zaručení cílů sledovaných členy organizací producentů a sdružení těchto organizací, je třeba vzít v potaz případy, kdy jsou organizace producentů nuceny k nákupu olivového oleje od nečlenů, a zároveň zajistit, aby tato opatření pouze doplňovala uvádění na trh produktů vyrobených vlastními členy;

92.  navrhuje rozšířit oblast působnosti pravidel obsažených v článku 170 týkajících se produkce hovězího a telecího masa také na odvětví výkrmu skotu, aby bylo zajištěno jejich účinnější uplatňování;

93.  v souvislosti se zrušením kvót v odvětví cukru vítá zachování smluvního rámce(13) mezi pěstiteli cukrové řepy, jejich organizacemi a cukrovarnickými podniky, který jim umožňuje zejména jednat o podmínkách pro sdílení hodnot na základě vývoje na trhu s cukrem nebo jinými surovinami; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se tato možnost nabízela všem subjektům v tomto odvětví, a mohly tak být naplněny cíle stanovené v nařízení o společné organizaci trhů, a dosáhlo se tak spravedlivé rovnováhy práv a povinností mezi cukrovarnickými podniky a pěstiteli cukrové řepy;

94.  vyzývá Komisi, aby posoudila vliv maloobchodníků na firmy vyrábějící produkty vlastní značky;

95.  připomíná stanovisko Parlamentu(14) ve prospěch přijetí rámcové právní úpravy na úrovni EU, jež by řešila problém nekalých obchodních praktik v rámci potravinového řetězce; zdůrazňuje, že tato rámcová právní úprava musí zajistit, aby měli zemědělci a spotřebitelé v EU možnost využívat spravedlivých podmínek při prodeji a nákupu.

96.  domnívá se, že pro posílení odvětví mléka a mléčných výrobků je zásadní plné a uspokojivé provádění balíčku předpisů týkajících se mléka(15), a žádá Evropskou komisi, aby navrhla prodloužení tohoto balíčku předpisů na období po polovině roku 2020 a aby přezkoumala možnost rozšíření těchto pravidel i na jiná zemědělská odvětví;

97.  bere na vědomí závěry studie Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž nazvané „Hospodářský dopad moderního maloobchodu na volby a inovace v potravinářském odvětví EU“, včetně negativní vazby, jež může existovat mezi inovacemi a pronikáním výrobků se soukromými značkami na trh s potravinami; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o rozsahu probíhajících jednání, aby mohl posoudit, zda tato negativní vazba omezuje inovace a rozmanitost výrobků dostupných spotřebitelům a jaké by to mohlo mít dlouhodobé důsledky pro dodavatelský řetězec a situaci zemědělců;

98.  opakuje, že je třeba, aby byl rámec hospodářské soutěže EU postupně rozvíjen tak, aby do sledování potravinářského dodavatelského řetězce v Evropě zahrnul ukazatele SAFA (rámce pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému), které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), včetně ukazatelů uvedených v hlavách Spravedlivé stanovení cen a transparentní smlouvy (S.2.1.1) a Práva dodavatelů (S.2.2.1);

99.  zdůrazňuje, že nadměrné zdanění jakéhokoli odvětví by mohlo hospodářskou soutěž snadno zničit a bylo by v rozporu se zájmy spotřebitelů;

100.  vyzývá k dalšímu rozvoji evropského nástroje pro monitorování cen potravin s cílem zlepšit odhalování krizí v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím kvalitnějších a rozčleněnějších údajů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že do definování a shromažďování údajů je nutné zapojit organizace zemědělců;

101.  vyzývá Komisi, aby plně zohlednila dopad případných narušení trhu, která mohou vyplývat z obchodních dohod se třetími zeměmi, na zemědělské producenty v Evropě, jejichž finanční situace je křehká a kteří hrají v naší společnosti zásadní úlohu; domnívá se, že Komise by měla věnovat zvláštní pozornost dohodám se zeměmi, které oblast zemědělství a zdraví regulují výrazně méně než EU;

102.  vyzývá Komisi, aby prošetřila povahu a podstatu narušení na maloobchodním trhu a aby se zaměřila také na potenciální dopad územního omezení dodávek na maloobchodníky, vzhledem k tomu, že takové narušení vede ke fragmentaci trhu a zvyšuje potenciál velkých supermarketů dominovat na trhu a narušovat hospodářskou soutěž v dodavatelských řetězcích; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny zúčastněné strany zveřejňovaly relevantní informace; naléhavě vyzývá Komisi, aby znovu zahájila šetření problematiky udržování maloobchodních cen;

103.  je přesvědčen, že Komise by měla dále posílit vazby mezi politikou v oblasti hospodářské soutěže a politikou v oblasti dopravy; připomíná, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 21/2014 uvádí, že kromě zvláštních případů regionálních letišť nebo letišť v odlehlých oblastech by konektivita v Evropě měla být založena na hospodářské udržitelnosti; lituje skutečnosti, že investice do letišť nepřinesly vždy očekávané výsledky, vyzývá proto Komisi, aby identifikovala úspěšné i neúspěšné projekty na rozvoj letišť; vyzývá Komisi k revizi nařízení (ES) č. 868/2004, tak aby posilovalo konkurenční postavení leteckého odvětví EU, účinněji předcházelo nekalé hospodářské soutěži, zaručovalo reciprocitu a zamezovalo nekalým praktikám včetně poskytování dotací a státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí; vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda některé postupy založené na stávajících dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi mají negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dopravci a letišti a zda poškozují zájmy evropských spotřebitelů; dále vyzývá Komisi, aby účinně řešila praktiky, které jsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a mohou narušit možnost evropských spotřebitelů využívat různé online kanály včetně srovnávacích služeb s meta vyhledáváním a online cestovních kanceláří;

104.  vyzývá Komisi a členské státy, aby projevily větší politickou vůli k dalšímu prohloubení a posílení jednotného trhu v oblasti dopravy a k vytvoření rovných podmínek s cílem zajistit otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi veřejnými a soukromými provozovateli v odvětví dopravy, poštovních služeb a cestovního ruchu při současném dodržování ostatních politik, cílů a zásad EU, a to včetně sociálního rozměru, který je pro hladké fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy důležitý;

105.  zdůrazňuje význam konektivity a dopravní infrastruktury pro zachování, hospodářský rozvoj a poskytování veřejných a soukromých služeb v regionálních a odlehlých oblastech;

106.  doufá proto, že bude dokončena globální síť TEN-T;

107.  zdůrazňuje, že nutnost zajistit účinnější ochranu práv pracovníků v odvětví dopravy před zneužíváním by neměla být záminkou pro omezení volné hospodářské soutěže mezi subjekty z různých členských států; vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů, které mají významný dopad na fungování jednotného dopravního trhu, dodržovala zásadu proporcionality a subsidiarity;

108.  upozorňuje na problémy, kterým čelí provozovatelé poštovních služeb v důsledku vytvoření jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že úspěch tohoto ambiciózního projektu, zejména v oblasti internetového prodeje, do značné míry závisí na podobě trhu v oblasti doručování poštovních balíkových zásilek; zdůrazňuje potřebu zajistit spravedlivé a rovné přeshraniční podmínky hospodářské soutěže pro soukromé a veřejné poskytovatele komerčních služeb;

109.  zdůrazňuje, že jakákoli politika v oblasti hospodářské soutěže by měla dodržovat sociální práva všech pracovníků v dotčených odvětvích;

110.  zdůrazňuje skutečnost, že členské státy často nesprávně provádějí právní předpisy EU v oblasti dopravy a nedodržují zásady Smlouvy, zejména v případech, kdy je doprava řízena jako monopol ústředními vládními orgány; vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy EU, které jsou klíčové pro řádné fungování vnitřního trhu, s cílem poskytnout další výhody pro podniky, průmysl, spotřebitele, zlepšit sociální podmínky pracovníků a životní prostředí;

111.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit fyzické, technické a regulační překážky mezi členskými státy s cílem zamezit roztříštěnosti jednotného trhu a usnadnit přeshraniční mobilitu a územní spolupráci, a podnítit tak hospodářskou soutěž;

112.  upozorňuje Komisi na nepřímé překážky pro hospodářskou soutěž vyplývající z rozdílných předpisů v oblasti zdanění a bezpečnosti i z rozdílů, pokud jde o dobu řízení a dobu odpočinku, schvalování typu a práva cestujících;

113.  vítá pokrok digitálních technologií v odvětví dopravy a cestovního ruchu, který podporuje hospodářskou soutěž, vede k tvorbě pracovních míst, usnadňuje přístup malých a středních podniků na větší trhy a přináší spotřebitelům hmatatelné výhody; poukazuje na to, že digitalizace a vítaný vývoj kolaborativní ekonomiky přinese významné změny do provozního prostředí těchto odvětví a že pro využití výhod procesu digitalizace je nutný vhodný a jasný právní rámec;

114.  zdůrazňuje, že subjekty působící na základě nových obchodních modelů pozitivním způsobem ovlivňují trh v oblasti dopravy a cestovního ruchu EU, zejména tím, že zlepšují dostupnost a kvalitu služeb;

115.  vítá záměr Komise sjednat s několika klíčovými zeměmi a regiony ve světě dohody o vnější letecké dopravě; je přesvědčen, že dohody nejen zlepší přístup na trh, ale také zajistí nové obchodní příležitosti pro celosvětově úspěšné evropské letecké odvětví, povedou k tvorbě kvalitních pracovních míst, zachovají přísné bezpečnostní normy, vezmou v úvahu práva pracovníků v tomto odvětví a přinesou výhody spotřebitelům; zdůrazňuje, že Parlament hraje v těchto jednáních důležitou roli;

116.  vyzývá Komisi, aby při sjednávání dohod o vnější letecké dopravě do nich zařadila doložku o spravedlivé hospodářské soutěži, aby byly zajištěny rovné podmínky;

117.  domnívá se, že v případě přístavních služeb je nutné vytvořit ještě otevřenější, konkurenčnější a transparentnější regulační rámec pro veřejné přístavy v Evropě i nové pracovní příležitosti;

118.  je přesvědčen, že větší hospodářská soutěž vyplývající z postupného otevírání trhu silniční nákladní dopravy EU může spotřebitelům přinést výhody, důrazně avšak odsuzuje skutečnost, že jistá opatření uplatňovaná některými členskými státy narušují integritu jednotného trhu v této oblasti; podporuje snahu Komise takovým ochranářským opatřením čelit;

119.  doufá, že toto otevření trhu silniční nákladní dopravy nepovede k dalšímu sociálnímu dumpingu, a vyjadřuje dále politování nad jevem tzv. společností typu poštovní schránka;

120.  lituje dále toho, že politika EU náležitě neřeší menší nákladní vozy, a to navzdory skutečnosti, že jsou stále více využívány k obcházení správného uplatňování právních předpisů o zaměstnávání, bezpečnosti a ochraně životního prostředí;

121.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala oligopolní tendence cenového dumpingu zejména v letectví a v odvětvích dálkových / linkových autobusů, a trvá na správném uplatňování práva EU a spravedlivém intermodálním konkurenčním prostředí;

122.  vyzývá k urychlenému uzavření jednání o čtvrtém železničním balíčku a je přesvědčen, že tento soubor předpisů by měl železniční osobní dopravu dále otevřít hospodářské soutěži a zlepšit účinnost odvětví železniční dopravy a zároveň zajistit kvalitu a kontinuitu závazků veřejné služby;

123.  vítá přijetí technického pilíře čtvrtého železničního balíčku a je přesvědčen, že jeho přijetí posílí bezpečnost železnic a současně díky interoperabilitě odstraní technické překážky hospodářské soutěže;

124.  zdůrazňuje význam cestovního ruchu coby hnacího motoru hospodářského růstu a tvorby pracovních míst a vyzývá Komisi, aby zaujala proaktivní přístup s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu a vytvořit příznivé prostředí pro jeho růst a vývoj;

125.  zdůrazňuje, že pro rozvoj odvětví elektronického obchodování v celé EU mají zásadní význam poštovní služby, a zejména přeshraniční dodávky balíků; vítá antimonopolní šetření Komise v odvětví elektronického obchodování a vyzývá ji, aby i nadále sledovala vývoj trhu s balíky a poštovními službami;

126.  zdůrazňuje, že je potřeba financovat projekty udržitelné, přístupné a bezpečné dopravy, které mohou přispět k lepšímu fungování celého evropského dopravního systému;

127.  vyzývá k využívání fondů EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy (CEF), Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Horizont 2020, k rozvoji evropské dopravní infrastruktury a zvýšení kvantity a kvality služeb;

128.  vyzývá členské státy, aby věnovaly dostatečnou pozornost dokončení přeshraničních projektů v oblasti infrastruktury a aby své nejdůležitější dopravní plány koordinovaly se sousedními členskými státy;

129.  domnívá se, že je důležité plně využít inovativní finanční nástroje, jako je Evropský fond pro strategické investice, které jsou určeny k financování projektů v odvětví dopravy, s cílem podpořit růst a konkurenceschopnost; zdůrazňuje však, že prostředky vyčleněné pro záruční fond EFSI nemohou být na úkor Nástroje pro propojení Evropy nebo programu Horizont 2020, což jsou klíčové nástroje pro rozvoj společného trhu v odvětví dopravy;

130.  zdůrazňuje, že úplné otevření trhu železniční dopravy by mohlo provozovatelům a cestujícím ze všech členských států přinést řadu výhod; konstatuje však, že je v tomto procesu třeba vzít v úvahu rozdíly v úrovni rozvoje železniční infrastruktury v členských státech; zdůrazňuje, že je v příštím víceletém finančním rámci potřeba zachovat současnou úroveň investic do vyrovnávání rozdílů v železniční infrastruktuře;

131.  zdůrazňuje, že nutnost zajistit účinnější ochranu práv pracovníků v odvětví dopravy před zneužíváním by neměla být záminkou pro omezení volné hospodářské soutěže mezi subjekty z různých členských států; vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů, které mají významný dopad na fungování jednotného dopravního trhu, dodržovala zásady proporcionality a subsidiarity;

132.  vybízí Komisi, aby předložila analytické metody pro vymezení nových relevantních trhů, kde dochází k digitalizaci hospodářství a zejména ke sbližování technologií a komerčnímu využívání osobních údajů ve velkém rozsahu;

133.  vyzývá členské státy, aby za účelem zajištění skutečné hospodářské soutěže mezi podniky v oblasti silniční přepravy zboží v EU přestaly udělovat koncese na silnice v okolí městských oblastí, které vedou k vybírání mýtného;

134.  žádá Komisi, aby prošetřila údajné případy podvodů v oblasti DPH v odvětví produkce vepřového; lituje, že Komise dosud nezahájila v této věci šetření, přestože obdržela stížnosti od sdružení zemědělců;

135.  zastává názor, že za běžné a spořicí účty by uživatelé neměli platit poplatky, pokud s nimi nejsou spojeny žádné zvláštní služby;

136.  opakovaně v této souvislosti upozorňuje na své obavy (vyjádřené v jeho usnesení o sociálním bydlení v Evropské unii(16) ze dne 11. června 2013) z restriktivní definice sociálního bydlení, kterou vydala Komise v oblasti politiky konkurenceschopnosti; vyzývá Komisi, aby na základě výměny osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy tuto definici upřesnila a přihlédla ke skutečnosti, že různé členské státy, regiony a místní komunity sociální bydlení formulují a řídí různými způsoby;

137.  vyjadřuje politování nad skutečností, že se Komisi nepodařilo rychle a rozhodně reagovat na pokusy některých členských států omezit volnou hospodářskou soutěž v odvětví dopravy; žádá, aby se s těmito praktikami skoncovalo a byla přijata veškerá vhodná opatření k zajištění rovného přístupu k jednotnému trhu za rovných podmínek pro subjekty působící v tomto odvětví ze všech členských států;

138.  domnívá se, že je důležité zajistit hospodářskou soutěž na evropském vnitřním trhu s finančními službami, včetně pojišťovnictví, což znamená zaručit možnost přeshraniční akceptace;

139.  opět vyzývá Komisi, aby zveřejnila výsledky stávajících šetření konkurenčních praktik v potravinářském průmyslu, energetice, dopravě a ve sdělovacích prostředcích;

140.  odmítá požadavek, aby uživatelé museli být pro účely poskytování služeb usazeni v členském státě, v němž má finanční instituce nebo pojišťovna své sídlo, neboť je neslučitelný s cílem vytvořit vnitřní trh s maloobchodními finančními službami;

141.  žádá, aby byly ihned prošetřeny obavy z narušení hospodářské soutěže v oblasti motorsportu Formule 1;

142.  vyzývá Komisi, aby při rozvoji a provádění politiky v oblasti hospodářské soutěže přihlédla ke skutečnosti, že mikropodniky a malé a střední podniky tvoří naprostou většinu podniků v EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že pro menší podniky, které na jednotném trhu chtějí působit on-line a přeshraničně, je třeba přijmout uživatelsky vstřícné předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

143.  připomíná také Komisi, že finanční ústavy i nadále ruší platební karty, jejichž držitel se přestěhuje do jiného členského státu, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí opatření včetně informování vnitrostátních orgánů;

144.  zdůrazňuje, že je nutné potírat zneužívání ze strany farmaceutického průmyslu a zajistit přístup k léčivým přípravkům; konstatuje, že ve zdravotnictví členských států je nutné podporovat používání generických léčivých přípravků, jsou-li dostupné;

145.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních, protisoutěžních či nekalých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

146.  zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti nespravedlivým kolektivním bojkotům, což jsou situace, kdy se skupina konkurentů domluví na vyloučení stávajícího nebo potenciálního konkurenta, protože ze své podstaty omezují hospodářskou soutěž;

147.  vyjadřuje znepokojení nad skandály typu tzv. „otáčivých dveří“ týkajících se orgánů EU a zejména nad případem bývalé komisařky pro hospodářskou soutěž Nellie Kroesové, která nejenže bude lobbovat za Uber, ale dotýkají se jí také tzv. Bahamas Leaks;

Úsilí o větší efektivitu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž

148.  vítá decentralizovaný systém prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže v Evropě, domnívá se však, že efektivita ochrany občanů a společností před postupy odporujícími pravidlům hospodářské soutěže by neměla záviset pouze na členském státu, v němž mají bydliště nebo sídlo; je toho názoru, že nařízení o kartelových řízeních (nařízení (ES) č. 1/2003) představuje zásadní přínos k vytváření rovných podmínek pro podniky na celém vnitřním trhu; zdůrazňuje však, že mezi vnitrostátními systémy a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž dosud přetrvávají rozdíly, zejména pokud jde o jejich nezávislost, stanovování výše pokut a programy shovívavosti; je toho názoru, že k prosazování kartelového práva a zajištění právní jistoty pro spotřebitele a podniky jsou nezbytná účinná a jednotná procesní ustanovení; vyzývá orgány členských států pro hospodářskou soutěž, aby plně využívaly možností evropské spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN);

149.  domnívá se, že je proto zásadní, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž v EU měly k dispozici prostředky a nástroje, které potřebují k účinnému prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže, včetně nástrojů k odhalování, posuzování a postihování porušování tohoto práva a programů shovívavosti, které budou mít zásadní význam pro přiznávání kartelů mezi společnostmi v Evropě;

150.  znovu připomíná mimořádný význam nezávislosti vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, což znamená, že je nutné zajistit, aby měly zdroje potřebné k plnění svých úkolů;

151.  vítá v této souvislosti postup konzultací vedený Komisí, který snad vyústí v legislativní návrh, jenž posílí nástroje prosazování práva a sankční nástroje vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, tzv. ECN+; opakuje, že pokud v jedné záležitosti nebo v propojených záležitostech vymáhá právo více orgánů najednou, vzniká tak riziko překrývání a možných nejednotných kroků, což snižuje právní jistotu a vede ke zbytečným nákladům pro podniky; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh proaktivního opatření EU s cílem dosáhnout větší efektivity vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž při vymáhání práva a jejich jednotný postup směřující ke společnému cíli, aby mohl být využíván plný potenciál decentralizovaného systému prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže; požaduje plné zapojení Parlamentu do postupu spolurozhodování;

152.  zdůrazňuje, že v globalizovaném světě je mezinárodní spolupráce orgánů pro hospodářskou soutěž bezpodmínečně nutná; podporuje proto aktivní účast Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost uzavřít s dalšími třetími státy dohody v oblasti hospodářské soutěže, které by umožňovaly výměnu údajů mezi vyšetřujícími orgány; zdůrazňuje, že dohody v oblasti hospodářské soutěže uzavřené se Švýcarskem a Kanadou mohou v této souvislosti sloužit jako vzor pro další dohody tohoto druhu; dále se domnívá, že mezinárodní obchodní dohody a dohody o investicích by měly mít významný oddíl věnovaný hospodářské soutěži;

153.  vybízí Komisi, aby, aniž by byla dotčena nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, posoudila různé úrovně vnitrostátních sankcí, které členské státy ukládají za porušování právních předpisů, a aby přezkoumala možnost a vhodnost zmírnění těchto rozdílů;

154.  domnívá se, že je naprosto zásadní, aby Komise nadále prosazovala lepší spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v EU;

155.  zdůrazňuje, že nezávislost GŘ pro hospodářskou soutěž má mimořádný význam pro úspěšné dosahování jeho cílů; opět požaduje, aby útvary, které vypracovávají pokyny, byly přísně odděleny od útvarů odpovědných za jejich uplatňování; vyzývá Komisi k přidělení dostatečných finančních a lidských zdrojů ve prospěch GŘ pro hospodářskou soutěž; žádá, aby Komise měla dostatek technicky kvalifikovaných inženýrů k prošetřování technologicky vyspělých podniků; naléhavě žádá Komisi, aby uvedla do souladu etická pravidla pro útvar hlavního ekonoma GŘ pro hospodářskou soutěž s postupy pro ostatní úředníky Komise;

Demokratické posílení politiky v oblasti hospodářské soutěže

156.  vítá úsilí paní Vestagerové, stávající komisařky odpovědné za hospodářskou soutěž, o vedení pravidelného strukturovaného dialogu s Parlamentem, zejména pak s Hospodářským a měnovým výborem a pracovní skupinou pro politiku hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby ke konkrétním požadavkům učiněným ve výroční zprávě Parlamentu o hospodářské soutěži poskytla ucelenější zpětnou vazbu; domnívá se, že k provádění důkladnějšího procesu navazujícího na příslušné výroční zprávy o hospodářské soutěži by mohl být přínosný specifický strukturovaný dialog;

157.  vítá podněty Komise k veřejné konzultaci při provádění kontroly spojování podniků a vybízí ji, aby výsledky projednávala s Parlamentem;

158.  vyzývá k rozšíření dialogu mezi evropskými orgány a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, zejména o výměny názorů s parlamentními výbory Evropského parlamentu;

159.  znovu žádá Komisi, aby pokyny pro určování výše pokut začlenila do závazných právních předpisů;

Mezinárodní rozměr politiky v oblasti hospodářské soutěže

160.  vítá skutečnost, že je Komise odhodlána přistoupit k otevřené a konstruktivní výměně názorů týkajících se hospodářské soutěže z globálního pohledu; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s ustanoveními o hospodářské soutěži v některých dohodách o volném obchodu, naléhavě však vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své snaze o zařazování ustanovení o hospodářské soutěži a státní podpoře do jednání o všech dohodách o volném obchodu;

161.  zdůrazňuje, že spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti obchodu, služeb a investic má pozitivní dopad na sociální a hospodářský rozvoj EU a jejích obchodních partnerů; vyzývá Komisi a Radu, aby rychle dokončily práci na modernizaci nástrojů na ochranu trhu, kterých je zapotřebí k zabezpečení spravedlivé soutěže na trhu EU, a je toho názoru, že obchodní dohody by se měly systematicky zabývat problémem nekalých obchodních praktik třetích zemí;

162.  vyzývá Komisi, aby společně s obchodními partnery usilovala o zajištění větší otevřenosti jejich trhů pro podniky EU, zejména v oblasti energetiky, dopravy, telekomunikací, veřejných zakázek a služeb, včetně služeb poskytovaných v souvislosti s výkonem regulovaných povolání;

163.  vyzývá Komisi, aby do všech obchodních dohod začleňovala ambiciózní ustanovení o hospodářské soutěži a aby prováděla účinné monitorování s cílem zjistit, zda smluvní strany tato ustanovení řádně provádějí, pokud jde o všechna pravidla, k nimž patří ustanovení o státní pomoci, a všechny hospodářské subjekty, tj. i státem vlastněné podniky;

164.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvojové země v jejich úsilí o prosazování a provádění pravidel hospodářské soutěže v praxi;

165.  vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o vytvoření komplexní, uživatelsky vstřícné databáze obsahující souhrnná ustanovení o hospodářské soutěži získaná z dohod o volném obchodu, již by mohl spravovat sekretariát WTO;

166.  vítá pokrok, k němuž došlo na ministerské konferenci WTO v Nairobi ve věci snížení vývozních subvencí, jehož cílem je zaručit nepokřivenou hospodářskou soutěž na mezinárodních trzích se zemědělskými produkty; v této souvislosti zdůrazňuje citlivou povahu zemědělství a upozorňuje, že je třeba podniknout zřetelné a účinné kroky, mj. v rámci dohod WTO, které evropským výrobcům umožní, aby si zachovali konkurenceschopnost na světových trzích;

167.  opakuje, že rovný přístup k přírodním zdrojům, a to i ke zdrojům energie, má zásadní dopad na spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž na světovém trhu, a vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod začleňovala ustanovení, která zlepší přístup k těmto zdrojům, včetně ustanovení o praktikách státem vlastněných podniků, které narušují hospodářskou soutěž, o zákazu diskriminace a o tranzitu;

168.  zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže je důležitou součástí vnitřního trhu, jak stanoví Smlouva; připomíná, že pro posílení udržitelného růstu, zaměstnanosti a inovací v EU je potřeba konkurenceschopný a plně fungující jednotný trh a že úsilí o zachování spravedlivé hospodářské soutěže v celé EU je vyvíjeno v zájmu spotřebitelů, startupů a malých a středních podniků; domnívá se, že prosazování evropských právních předpisů by nemělo být oslabeno využíváním projektu EU pilot namísto formálního řízení o nesplnění povinnosti a že je třeba usilovat o zachování hospodářské soutěže;

169.  vyzývá Komisi, aby nezaměřovala veškerou snahu o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže jen na bedlivě sledované případy vedené proti velkým, známým podnikům; připomíná Komisi, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je důležité i v případě malých a středních podniků;

170.  vyzývá k posílení svobodné volby pro spotřebitele; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů obsažené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů je správný přístup k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je nutné přezkoumat, jakým způsobem lze zajistit interoperabilitu mezi digitálními sítěmi prostřednictvím otevřených standardů a rozhraní;

171.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala a napravila situaci nezávislých maloobchodníků, kteří jsou podle právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže oprávněni spolupracovat prostřednictvím svých kamenných obchodů, ale jsou obviňováni z nekalé soutěže tehdy, pokud poskytují společné nabídky prostřednictvím elektronického obchodu;

172.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o zavedení elektronického zadávání zakázek a nová ustanovení podporující dělení zakázek na části, byla prováděna včas, což je nezbytné pro podporu inovací a hospodářské soutěže a pro podporu malých a středních podniků na trzích s veřejnými zakázkami;

173.  vyzývá Komisi, aby bránila vytváření monopolů nebo uzavřených hodnotových řetězců prostřednictvím normalizace; je přesvědčen, že by se měl zavést odvolací proces, který by přezkoumával normy, jež by mohly mít dopad na konkurenceschopnost;

174.  vyjadřuje znepokojení nad mírou koncentrace v některých odvětvích, například v chemickém průmyslu, v souvislosti s nedávnými fúzemi; žádá Komisi, aby objasnila, jak zajišťuje možnost přístupu na trh, zejména pro startupy; žádá Komisi, aby přezkoumala, zda by se tržní síla podniku plynoucí z informací a údajů a využívání těchto informací a údajů nebo počet uživatelů měly zohledňovat jako testovací kritéria pro kontrolu slučování podniků; vyzývá k posouzení toho, zda by slučování údajů a informací, zejména údajů a informací o zákaznících, mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže;

175.  považuje hospodářskou soutěž v odvětví telekomunikací za rozhodující faktor pro inovace a investice do sítí i pro výběr služeb pro spotřebitele; považuje rychlé rozšíření širokopásmových sítí za klíč k dokončení jednotného digitálního trhu; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise při uplatňování pokynů ke státní podpoře pro širokopásmové připojení zváží strategické cíle konektivity stanovené v telekomunikačním balíčku;

176.  odkazuje na nejnovější zprávu Evropského účetního dvora o nesouladu s pravidly státní podpory v rámci politiky soudržnosti, která konstatuje značný stupeň nesouladu a vyzývá k provedení řady doporučení; vyjadřuje znepokojení nad tímto zjištěním, jelikož tento nesoulad je na úkor dobře fungujícího vnitřního trhu, a žádá proto Komisi, aby zvážila doporučení, která vydal Účetní dvůr, a zvýšila své úsilí s cílem zamezit dalším chybám;

177.  podporuje jednání Komise v oblasti vymáhání protikartelových předpisů, jako byly nedávné zásahy v odvětví maloobchodního prodeje potravin a optických diskových mechanik, s cílem zaručit spravedlivé ceny pro spotřebitele;

178.  žádá Komisi, aby prověřila, zda existují nesrovnalosti v prodeji výrobků na jednotném trhu, které by mohly mít negativní dopad na místní výrobce, zejména malé a střední podniky;

179.  konstatuje, že ve svém usnesení o výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže za rok 2014 Parlament vyzval Komisi, aby pozorně sledovala aliance mezi hlavními distributory v Evropě, a vítá ochotu Komise jednat o dopadu těchto aliancí na výrobce a spotřebitele v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž;

o
o   o

180.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním a případně regionálním orgánům pro hospodářskou soutěž.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0292.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0346.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0004.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0051.
(6) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.
(7) Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.
(8) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0394.
(10) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(11) Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 43.
(12) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 24/2016: „Je potřeba většího úsilí ke zvyšování povědomí o pravidlech státní podpory v politice soudržnosti a k zajištění jejich dodržování“ http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_24/SR_STATE_AIDS_CS.pdf
(13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1166 ze dne 17. května 2016, kterým se mění příloha X nařízení (EU) č. 1308/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podmínky nákupu cukrové řepy v odvětví cukru od 1. října 2017 (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 17).
(14) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci (P8_TA(2016)0250).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 261/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 38).
(16) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 40.

Právní upozornění - Ochrana soukromí