Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2306(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0039/2017

Předložené texty :

A8-0039/2017

Rozpravy :

CRE 14/02/2017 - 18

Hlasování :

PV 15/02/2017 - 7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0038

Přijaté texty
PDF 524kWORD 57k
Středa, 15. února 2017 - Štrasburk Konečné znění
Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017
P8_TA(2017)0038A8-0039/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu na rok 2017 (2016/2306(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a to zejména na čl. 121 odst. 2, články 126 a 136 a protokol č. 12 o postupu při nadměrném schodku,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na závěry Rady o roční analýze růstu na rok 2016 ze dne 15. ledna 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o zprávě o fiskální udržitelnosti za rok 2015 ze dne 8. března 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze 17.–18. března 2016,

–  s ohledem na prohlášení Euroskupiny ze dne 9. září 2016 o společných zásadách pro lepší rozdělování výdajů,

–  s ohledem na výroční zprávu ECB za rok 2015,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z podzimu 2016, již dne 9. listopadu 2016 vydala Evropská komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o roční analýze růstu na rok 2017 (COM(2016)0725),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2016)0726),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016)0727),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728),

–  s ohledem na diskusi s vnitrostátními parlamenty v rámci Evropského parlamentního týdne 2017,

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy,(9)

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci nadace Eurofound za rok 2015,

–  s ohledem na komuniké vedoucích představitelů skupiny G20 ze summitu v Chang-čou, který proběhl ve dnech 4.–5. září 2016,

–  s ohledem na prohlášení prezidenta Evropské centrální banky, které učinil dne 7. října 2016 na 34. zasedání Mezinárodního měnového a finančního výboru,

–  s ohledem na dohodu konference smluvních stran (COP 21) přijatou na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na usnesení Výboru regionů o evropském semestru 2016 a roční analýze růstu na rok 2017 (12. října 2016),

–  s ohledem na výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2015/2016,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. srpna 2016 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (COM(2016)0534),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0039/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářství Evropské unie pomalu zaznamenává oživení a mírný růst, byť v různé míře v různých členských státech;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise předpokládá 1,8% růst reálného HDP v EU a 1,7% růst reálného HDP v eurozóně a v roce 2017 1,6% růst v EU a 1,7% růst v eurozóně, přičemž státní dluh má v roce 2016 v EU činit 86,0 % a v eurozóně 91,6 %; vzhledem k tomu, že schodek eurozóny má v roce 2016 činit 1,7 % HDP a 1,5 % v letech 2017 a 2018;

C.  vzhledem k tomu, že hlavní hnací silou růstu jsou v současné době spotřebitelské výdaje a očekává se, že jí zůstanou i v roce 2017; vzhledem k tomu, že však Evropa stále čelí významné „investiční mezeře“, kdy investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí;

D.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste, i když nerovně a nedostatečným tempem, a nezaměstnanost v eurozóně tak v roce 2016 klesla na 10,1 %, což však nestačí k významnému snížení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že tohoto oživení na trzích práce a růstu není ve všech členských státech dosahováno stejnou měrou a je křehké, a k tomu, že je nutné podporovat v EU vzestupnou konvergenci;

F.  vzhledem k tomu, že růst je do značné míry závislý na nestandardních opatřeních v oblasti měnové politiky, která nemohou trvat věčně; vzhledem k tomu, že tato skutečnost dokládá správnost výzev k zavedení politiky zaměřené na tři hlavní body: investice podporující růst, udržitelné strukturální reformy a odpovědné veřejné finance prostřednictvím důsledného provádění Paktu o stabilitě a růstu ve všech členských státech, a to za plného dodržování jeho doložek flexibility;

G.  vzhledem k tomu, že některé členské státy stále vykazují vysokou úroveň veřejného a soukromého zadlužení, které přesahuje hranici 60 % stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu;

H.  vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že žádný návrh rozpočtového plánu neukazuje na zvláště závažné nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu, avšak v několika případech nezajišťují plánované fiskální korekce splnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu nebo je jejich splnění ohroženo;

I.  vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhu rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že jen devět členských států plní požadavky Paktu o stabilitě a růstu;

J.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí členských států EU je záležitostí mezigenerační spravedlnosti;

K.  vzhledem k tomu, že velikost státního dluhu mohou ovlivnit podmíněné i implicitní závazky;

L.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zaznamenávají velmi vysoké přebytky běžného účtu a evropské makroekonomické nerovnováhy jsou stále značné;

M.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje významné dodatečné investiční úsilí ze strany soukromého i veřejného sektoru, a to zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu, IKT a inovací, aby realizovala svůj růstový potenciál a pro zacelení současné „investiční mezery“, kde investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí; vzhledem k tomu, že to vyžaduje zejména zlepšené regulační prostředí;

N.  vzhledem k tomu, že vysoká míra úvěrů v selhání představuje v řadě členských států závažný problém; vzhledem k tomu, že růst úvěrů postupně zaznamenává oživení, stále však nedosahuje úrovně z doby před krizí;

O.  vzhledem k tomu, že ke zlepšení nedostatečné úrovně globální konkurenceschopnosti EU a zvýšení jejího hospodářského růstu jsou nezbytné nová kombinace politik, inteligentní strukturální reformy ve členských státech a dokončení jednotného trhu;

P.  vzhledem k tomu, že ekonomiky s přísnějšími režimy platební neschopnosti se vzdávají potenciálního růstu přidané hodnoty a zaměstnanosti, což si žádá plné provádění zásady druhé šance podle iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) ve všech členských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost silně závisí i na jiných než cenových prvcích souvisejících s inovacemi, technologií a organizačními schopnostmi, a nikoli jen na cenách, nákladech a mzdách;

R.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/7/EU o opožděných platbách měla pomoci podnikům, které se potýkají s vysokými náklady nebo i platební neschopností v důsledku opožděných plateb ze strany podniků soukromého a veřejného sektoru; vzhledem k tomu, že externí hodnocení ex post ukázalo, že veřejné subjekty ve více než polovině všech členských států stále nedodržují třicetidenní lhůtu stanovenou zákonem; vzhledem k tomu, že zpráva zjistila, že členské státy mají v rámci ozdravných programů, kde je třeba včasné platby běžných faktur vyvážit se splátkami kumulovaného dluhu, potíže s dodržováním směrnice;

1.  vítá roční analýzu růstu na rok 2017, kterou vypracovala Komise a v níž se znovu potvrzuje strategie pozitivního trojúhelníku sestávajícího ze soukromých a veřejných investic, sociálně vyvážených strukturálních reforem a odpovědných veřejných financí, a vyzývá k lepšímu provádění této kombinace politik; souhlasí s tím, že k dosažení růstu a vytváření pracovních míst s cílem podpořit hospodářské oživení je zapotřebí rychlejšího pokroku v přijímání reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země; vyjadřuje tudíž politování nad velmi nízkou mírou provádění doporučení pro jednotlivé země, která se snížila z 11 % v roce 2012 na pouhé 4 % v roce 2015; zdůrazňuje, že členské státy budou muset vystupňovat své úsilí při provádění reforem, chtějí-li se vrátit k růstu a vytvářet pracovní místa; podporuje Komisi v tom, že prioritou číslo jedna je v Unii vytvořit více pracovních míst a zvýšit růst a investice;

2.  bere na vědomí současné nadměrné spoléhání na měnovou politiku Evropské centrální banky a konstatuje, že samotná měnová politika nestačí podněcovat růst, jestliže scházejí investice a udržitelné strukturální reformy;

3.  sdílí názor Komise, že eurozóna bude muset stále více záviset na domácí poptávce; zastává názor, že silnější domácí poptávka by byla lepší z hlediska udržitelného růstu eurozóny;

4.  konstatuje, že hospodářství v roce 2016 i nadále zaznamenává mírný kladný růst, jehož míra je vyšší než v období před krizí, ale tento skromný růst musí být vnímán z hlediska mimořádné monetární politiky a je i nadále slabý a rozdílný v jednotlivých členských státech; se znepokojením konstatuje, že míry růstu HDP a produktivity nedosahují svého plného potenciálu, a že tedy nyní nesmíme usnout na vavřínech, ale toto mírné oživení naopak vyžaduje vytrvalé úsilí, má-li vést k větší odolnosti prostřednictvím vyššího růstu a zaměstnanosti;

5.  konstatuje, že referendum ve Spojeném království vytvořilo nejistotu pro evropské hospodářství a pro finanční trhy; konstatuje, že výsledek nedávných prezidentských voleb ve Spojených státech amerických vedl k politické nejistotě, o níž se očekává, že ovlivní evropské hospodářství, a to i pokud jde o mezinárodní obchodní vztahy;

6.  se znepokojením konstatuje odpor proti globalizaci a nárůst protekcionismu;

7.  domnívá se, že nezaměstnanost sice v průměru postupně klesá a míra ekonomické aktivity stoupá, avšak v mnoha členských státech i nadále přetrvávají strukturální problémy; konstatuje, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí zůstává vysoká; zdůrazňuje, že v dotčených členských státech je nezbytné provést inkluzivní reformy trhu práce, které budou v plné míře respektovat sociální dialog, mají-li být tyto strukturální nedostatky překonány;

8.  zdůrazňuje, že míra investic v EU a eurozóně stále zdaleka nedosahuje úrovně z doby před krizí; je přesvědčen, že tento nedostatek investic je třeba překonat prostřednictvím soukromých a veřejných investic, a zdůrazňuje, že jen cílené investice mohou v krátkodobém výhledu a přiměřeném rozsahu přinést viditelné výsledky; souhlasí s názorem Komise, že prostředí nízkých nákladů na financování poskytuje členským státům ideální okamžik pro předběžné financování investic, obzvláště do infrastruktury;

Investice

9.  sdílí názor Komise, že přístup k finančním prostředkům a posílení jednotného trhu jsou zásadním předpokladem pro růst podniků a jejich schopnost inovovat; zdůrazňuje, že nové požadavky na výši kapitálu a likvidity, jakkoli jsou nezbytné pro zvýšení odolnosti bankovního sektoru, by neměly narušovat schopnost bank poskytovat úvěry reálné ekonomice; je přesvědčen, že je třeba věnovat větší úsilí usnadňování přístupu malých a středních podniků (MSP) k financování; vyzývá tudíž Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zlepšení prostředí pro financování;

10.  zdůrazňuje, že soukromé a veřejné investice do lidského kapitálu a infrastruktury jsou mimořádně důležité; zastává názor, že existuje silná potřeba usnadnit investování do oblastí, jako jsou vzdělávání, inovace, výzkum a vývoj, které jsou zásadními faktory pro konkurenceschopnější evropské hospodářství;

11.  vítá návrh Komise na prodloužení doby činnosti a zdvojnásobení výše Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů stanovených v nařízení, je třeba významně zlepšit zeměpisné a odvětvové pokrytí; zdůrazňuje, že fond EFSI by měl rovněž přilákat finanční prostředky na projekty s přeshraničním rozměrem, které by byly vyváženým způsobem rozprostřeny po celé Unii; zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi členskými státy, Komisí a Evropským centrem pro investiční poradenství;

12.  vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily a maximalizovaly využití evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s cílem využít výhod všech interních faktorů růstu a podporovat vzestupnou konvergenci mezi členskými státy;

13.  konstatuje, že důvěryhodný finanční systém a finanční instituce mají klíčový význam pro přilákání investic do evropského hospodářství a pro hospodářský růst; zdůrazňuje, že bezpečnost a stabilita stávajícího finančního systému se ve srovnání s předkrizovým stavem zvýšily; konstatuje nicméně, že některé palčivé problémy zůstávají neřešeny, například objem úvěrů v selhání (NPL), který se nashromáždil během finanční krize;

14.  zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může z dlouhodobého hlediska zajišťovat alternativní financování pro MSP, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem, a zajistit diverzifikovanější zdroje financování pro hospodářství obecně; vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci na unii kapitálových trhů s cílem dosáhnout efektivnější alokace kapitálu v celé EU, prohloubení kapitálových trhů EU, zvýšení diverzifikace pro investory, podněcování dlouhodobých investic a plného využití inovativních finančních nástrojů EU určených na podporu přístupu malých a středních podniků na kapitálové trhy; zdůrazňuje, že dokončení unie kapitálových trhů by nemělo podkopávat úspěchy, kterých již bylo dosaženo, ale mělo by se snažit, aby bylo v konečném důsledku přínosem pro evropské občany;

15.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit financování investic; požaduje dobře fungující finanční systém, v němž zvýšená stabilita a existující přeshraniční instituce mohou usnadnit tvorbu likvidity a trhu, zvláště pro malé a střední podniky; v tomto ohledu rovněž upozorňuje na skutečnost, že rychle rostoucí podniky mají problémy s přístupem k financování; žádá Komisi, aby vymezila a prováděla projekty, které podporují a přitahují tržní investice do takových podniků; upozorňuje, že reformy týkající se bankovní struktury nesmějí narušovat tvorbu likvidity;

16.  vybízí k důkladnému postupnému dokončování bankovní unie a k rozvoji unie kapitálových trhů s cílem posílit odolnost bankovního sektoru, napomáhat finanční stabilitě, vytvářet stabilní prostředí pro investice a růst a bránit fragmentaci finančního trhu eurozóny; v této souvislosti klade důraz na zásadu odpovědnosti a zdůrazňuje, že je třeba vyhnout se morálnímu hazardu, zejména s cílem chránit občany; naléhavě vybízí k dodržování stávajících společných pravidel;

17.  zdůrazňuje, že veřejné a soukromé investice jsou klíčovým prvkem, který umožní přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství; připomíná závazky Evropské unie, obsažené zejména v Pařížské dohodě, týkající se financování zavádění ekologických technologií, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a posílení energetické účinnosti a celkového snižování emisí skleníkových plynů;

18.  zdůrazňuje, že spolehlivé investování vyžaduje stabilní regulatorní prostředí, jež umožňuje návratnost investic; domnívá se, že klíčovými faktory pro přilákání investic jsou především předvídatelná pravidla, efektivní a transparentní systémy veřejné správy, účinné právní systémy, rovné podmínky a snížené administrativní břemeno; zdůrazňuje, že 40 % doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016 se zabývá překážkami pro investice, s jejichž odstraňováním mohou pomoci místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, aby přijala potřebná opatření na základě dokumentu „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“, pokud jde o omezování byrokracie, zjednodušování regulace a zlepšování prostředí pro financování;

19.  rozpoznává nevyužitý potenciál růstu produktivity a investic, který by bylo možné zhodnotit, pokud by byla plně vymáhána pravidla jednotného trhu a trhy výrobků a služeb byly lépe integrovány; připomíná význam doporučení pro jednotlivé země při zdůrazňování hlavních oblastí pro opatření v členských státech;

20.  sdílí názor Komise, že veřejná debata ne vždy uznává přínosy obchodu, a zdůrazňuje, že mezinárodní obchod může být významným zdrojem pracovních míst pro Evropany a klíčovým příspěvkem k růstu; znovu opakuje, že na vývozu z EU v současnosti závisí více než 30 milionů pracovních míst; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní dohody by neměly podkopávat evropské regulační, sociální a environmentální standardy, ale naopak posilovat standardy celosvětové;

21.  se znepokojením sleduje, že od vypuknutí krize výrazně poklesl podíl EU na celosvětových tocích přímých zahraničních investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily snahy o zlepšení podnikatelského prostředí pro investice, mimo jiné plným provedením a vymáháním právních předpisů pro jednotný trh EU; souhlasí s tím, že ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, k prosazování příznivého prostředí pro podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice a k dosažení růstu a vytváření pracovních míst, jakož i k podpoře vzestupné konvergence mezi členskými státy, je zapotřebí rychlejšího pokroku při přijímání udržitelných strukturálních reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země;

22.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat dlouhodobé investiční kapacity finančních institucí a rentabilitu nízkorizikových spořicích a dlouhodobých důchodových produktů s cílem neohrozit udržitelnost úspor a důchodových rezerv evropských občanů;

23.  zdůrazňuje, že strukturální reformy musí být provázeny dlouhodobými investicemi do vzdělávání, výzkumu, inovací a lidského kapitálu, zejména vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na rozvíjení nových dovedností a znalostí; je přesvědčen, že partnerství mezi tvůrci politik, zákonodárci, výzkumnými pracovníky a inovátory je rovněž možné považovat za nástroj na podporu investic a na dosažení inteligentního a udržitelného růstu doplňující programy veřejných investic;

Strukturální reformy

24.  souhlasí s tím, že udržitelné strukturální reformy trhů výrobků a služeb a inkluzivního trhu práce, zdravotnického trhu, trhu s nemovitostmi a trhu s důchodovými produkty se v členských státech i nadále řadí mezi priority s cílem účinně podpořit hospodářské oživení, bojovat s vysokou nezaměstnaností, posílit konkurenceschopnost, spravedlivou hospodářskou soutěž a potenciál růstu a zvýšit účinnost systémů výzkumu a inovací, aniž by došlo k oslabení práv pracovníků, ochrany spotřebitele nebo standardů ochrany životního prostředí;

25.  je přesvědčen, že dobře fungující a produktivní pracovní trhy spojené s vysokou úrovní sociální ochrany a dialogu se v případě poklesu ekonomiky prokazatelně zotavují rychleji; vyzývá členské státy, aby snížily segmentaci trhů práce, posílily účast na těchto trzích a rozšiřovaly kvalifikace, mj. prostřednictvím důraznějšího upřednostňování celoživotního vzdělávání s cílem posílit zaměstnatelnost a produktivitu pracovníků; konstatuje, že některé členské státy doposud velmi potřebují reformu, mají-li zvýšit flexibilitu, odolnost a inkluzivnost svých trhů práce;

26.  podtrhuje důležitost zahájení či dalšího pokračování zavádění soudržných a udržitelných strukturálních reforem pro střednědobou a dlouhodobou stabilitu; zdůrazňuje, že EU a její členské státy nemohou konkurovat pouze snižováním obecných či pracovních nákladů, nýbrž musí také více investovat do výzkumu, inovací a vývoje, vzdělávání a dovedností a nákladové efektivnosti, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

27.  vyjadřuje znepokojení nad důsledky demografického vývoje pro veřejné finance a udržitelný růst, které jsou podmíněny mimo jiné nízkou porodností, stárnoucí společností a vystěhovalectvím; poukazuje především na dopad stárnutí populace na důchodové a zdravotní systémy v EU; konstatuje, že vzhledem k rozdílům v demografické struktuře se budou účinky tohoto vývoje v jednotlivých členských státech lišit, nicméně varuje, že již předvídatelné náklady na financování budou mít významný dopad na veřejné finance;

28.  připomíná, že důležitým faktorem pro zajištění udržitelnosti důchodových systémů je dosažení a udržení vysoké míry zaměstnanosti; v této souvislosti také upozorňuje na skutečnost, že je důležité lépe využívat dovednosti migrantů s cílem přizpůsobit je potřebám trhu práce;

29.  konstatuje, že členské státy v současné době vynakládají 5 až 11 % svého HDP na zdravotní péči a že se očekává, že tato částka se bude v důsledku demografických změn v příštích desetiletích výrazně zvyšovat; naléhavě vybízí Komisi, aby zaměřila své úsilí na nákladově efektivní investování do vysoce kvalitní zdravotní péče a univerzálního přístupu k této péči, a to prostřednictvím spolupráce a sdílení osvědčených postupů na úrovni EU a díky uvádění řešení problému udržitelnosti zdravotních systémů v doporučeních pro jednotlivé země;

30.  vyzývá Komisi, aby pro každý členský stát pravidelně zveřejňovala posouzení fiskální udržitelnosti s přihlédnutím ke všem specifickým faktorům dané země, jako je například demografický vývoj, a ke všem případným, implicitním a ostatním mimorozpočtovým závazkům, které ovlivňují udržitelnost veřejných financí; doporučuje, aby byly tyto zprávy součástí výročních zpráv o jednotlivých zemích; navrhuje, aby Komise vypracovala ukazatel k hodnocení dopadu veřejných financí a ročních rozpočtů členských států na budoucí generace s ohledem na budoucí pasiva a implicitní rozpočtové závazky; souhlasí s tím, že administrativní zátěž pro tato posouzení by měla být omezená;

31.  vítá skutečnost, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí klesá, přestože je stále příliš vysoká; konstatuje, že mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají výrazné rozdíly, které si vyžadují pokračování reforem, jež usnadní mladým lidem vstup na trh práce, a zajistí tak mezigenerační spravedlnost; v tomto ohledu zdůrazňuje význam systému záruk pro mladé lidi a žádá, aby byl tento klíčový program i nadále financován EU; souhlasí s Komisí, že je zapotřebí důraznějších opatření ze strany členských států v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to zejména při zvyšování účinnosti systému záruk pro mladé lidi;

32.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se mzdy vyvíjely zodpovědným způsobem, který by byl příznivý pro růst, poskytoval dobrý životní standard, odpovídal produktivitě a zohledňoval konkurenceschopnost; rovněž zdůrazňuje význam účinného sociálního dialogu pro dobře fungující sociálně tržní hospodářství;

33.  souhlasí s tím, že daňová politika musí podporovat investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá k provedení daňových reforem s cílem odstranit vysoké daňové zatížení práce v Evropě, zlepšit výběr daní, bojovat s vyhýbáním se daňové povinnosti a s daňovými úniky a zavést jednodušší, spravedlivější a efektivnější daňové systémy; zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat správní postupy v oblasti daní; vyzývá k posílení transparentnosti mezi členskými státy v oblasti danění právnických osob;

Fiskální odpovědnost a struktura veřejných financí

34.  konstatuje, že Komise pokládá fiskální udržitelnost i nadále za prioritu, a že problémy od vrcholu krize ustoupily a v krátkodobém výhledu nemusí být pro eurozónu jako celek hlavním zdrojem rizik;

35.  konstatuje, že podle názoru Komise problémy přetrvávají, stejně jako dědictví krizových let i strukturální nedostatky, které je třeba řešit, pokud se chceme vyhnout dlouhodobým rizikům;

36.  zdůrazňuje, že všechny členské státy jsou povinny dodržovat Pakt o stabilitě a růstu a zcela respektovat také jeho stávající doložky flexibility; v tomto ohledu rovněž poukazuje na význam Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě (TSCG) a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila komplexní posouzení svých zkušeností s jejím uplatňováním, z něhož by vycházely kroky, jež je třeba v souladu se SEU a SFEU učinit za účelem začlenění podstaty této Smlouvy do právního rámce EU;

37.  konstatuje, že ačkoliv v šesti členských státech je nadále uplatňován postup při nadměrném schodku, dochází k poklesu průměrného schodku veřejných financí, který má být v roce 2016 nižší než 2 % a v nadcházejících letech má dále klesat, a že v roce 2017 má být postup při nadměrném schodku uplatňován pouze ve dvou členských státech; konstatuje, že v několika případech byl velký nárůst dluhu zaznamenaný v nedávné minulosti rovněž výsledkem rekapitalizace bank a nízkého růstu; zdůrazňuje, že pokud se úrokové sazby začnou opět zvyšovat, dosáhnout zlepšení v oblasti veřejných financí by mohlo být problematičtější;

38.  zdůrazňuje úlohu Komise coby strážkyně Smluv; podtrhuje, že je nutné objektivně a transparentně hodnotit uplatňování a vymáhání společně dohodnutých právních předpisů;

39.  trvá na tom, že s jednotlivými členskými státy by se nemělo zacházet rozdílně; upozorňuje, že pouze fiskální politika, která respektuje a dodržuje právní předpisy Unie, povede ke kredibilitě a důvěře mezi členskými státy a bude vhodným základem pro dokončení HMU a pro důvěru finančních trhů;

40.  vyzývá Komisi a Radu, aby byly co nejkonkrétnější, až se budou zabývat fiskálními doporučeními v rámci preventivních a nápravných opatření Paktu o stabilitě a růstu, a zvýšily tak transparentnost a vymahatelnost doporučení; zdůrazňuje, že je nutné do doporučení v rámci preventivních opatření začlenit jak finální datum pro střednědobý cíl jednotlivých zemí, tak fiskální korekci, které je zapotřebí k jeho dosažení nebo udržení;

41.  domnívá se, že makroekonomickou nerovnováhu v členských státech je třeba řešit v souladu s postupem při makroekonomické nerovnováze pomocí opatření, do nichž budou zapojeny všechny členské státy a která se budou opírat o příslušné reformy a investice; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k jejímu rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

42.  poznamenává, že ačkoliv ve veřejných financích došlo v posledních letech ke zlepšení, z hodnocení návrhů rozpočtových plánů na rok 2017 vyplynulo, že u osmi členských států hrozí nedodržení pravidel; domnívá se, že je nutné dodržovat dohodnuté postupy fiskálních korekcí;

43.  vítá skutečnost, že v průměru se podařilo snížit veřejné schodky a dluhy, avšak souhlasí s tím, že souhrnné přehledy skrývají výrazné rozdíly v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že na souhrnné přehledy je vždy třeba nahlížet v souvislosti s kontrolou jednotlivých rozpočtů, a podtrhuje, že v situaci, kdy se očekává růst úrokových sazeb, je nutné uplatňovat zdravou fiskální politiku; domnívá se, že je nutné dosáhnout vzestupné konvergence, zejména mezi členskými státy eurozóny;

Orientace fiskální politiky pro eurozónu

44.  konstatuje, že podle ekonomické prognózy Komise z podzimu roku 2016 se fiskální politika v eurozóně v roce 2015 posunula z politiky restriktivní směrem k politice neutrální a v horizontu prognózy má přejít v mírně expanzivní; bere dále na vědomí názor Komise, že dodržení všech fiskálních požadavků uvedených v doporučeních Rady pro jednotlivé země by v souhrnu v letech 2017 a 2018 vedlo k mírně restriktivní orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku, a bere rovněž na vědomí volání Komise po pozitivní expanzivní orientaci fiskální politiky, i když uznává ekonomická a právní omezení této orientace;

45.  domnívá se, že sdělení Komise o pozitivní orientaci fiskální politiky je významným krokem; vítá záměr tohoto sdělení pomoci k lepší koordinaci ekonomických politik v eurozóně a zdůraznit, že ve stimulačních fiskálních opatřeních členských států je prostor k těmto účelům; zdůrazňuje, že fiskální požadavky vycházejí ze společně dohodnutých fiskálních pravidel; upozorňuje, že všechny členské státy jsou povinny naplňovat Pakt o stabilitě a růstu bez ohledu na souhrnná doporučení; konstatuje, že na potenciál a rozsah cíle celkové orientace fiskální politiky existují rozdílné názory; vítá práci, kterou v této oblasti průběžně odvádí nezávislá Evropská fiskální rada;

46.  zastává názor, že zlepšení struktury veřejných rozpočtů je jedním z klíčových předpokladů pro zajištění dodržování fiskálních pravidel EU, umožnění financování nezbytných výdajů, vytváření rezerv pro neočekávané potřeby, investování do projektů podporujících růst a v neposlední řadě pro financování méně důležitých výdajů a pro podporu efektivnějšího a odpovědnějšího využívání veřejných finančních prostředků; připomíná, že o skladbě vnitrostátních rozpočtů se rozhoduje na vnitrostátní úrovni s ohledem na doporučení pro jednotlivé země;

47.  konstatuje, že v rámci rozpočtu EU pravidelně probíhá debata o inteligentním přidělování veřejných výdajů a priorit politiky a že toto kritické posouzení je nepostradatelné i pro vnitrostátní rozpočty v zájmu zlepšení kvality veřejných rozpočtů ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a prevence lineárních rozpočtových škrtů;

48.  vítá probíhající přezkum veřejných výdajů a vybízí členské státy, aby kriticky zhodnotily kvalitu a skladbu svých rozpočtů; podporuje snahy o zvýšení kvality a účelnosti veřejných výdajů, a to mimo jiné přesunem neproduktivních výdajů na investice podporující růst;

49.  je přesvědčen, že rozpočet EU by mohl pomoci zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty tím, že by shromažďoval vlastní zdroje místo toho, aby se velkou měrou spoléhal na příspěvky členských států;

50.  vítá tematické diskuse v Euroskupině a standardy osvědčených postupů, například ve věci přezkumů výdajů, které Euroskupina schválila během semestrálního cyklu 2016; vyzývá Komisi a Euroskupinu, aby zvýšily jejich účinnost a transparentnost;

51.  vyzývá Komisi a Radu, aby doporučení pro jednotlivé země formulovaly tak, aby byl pokrok měřitelný, zvláště v případech, kdy se politické doporučení opakovaně zaměřuje na tutéž oblast politiky a/nebo kdy povaha reformy vyžaduje provádění přesahující rámec jednoho semestrálního cyklu;

Koordinace vnitrostátních koncepcí a demokratická odpovědnost

52.  zdůrazňuje význam projednávání zpráv o jednotlivých zemích, doporučení pro jednotlivé země, vnitrostátních programů reforem a programů stability ve vnitrostátních parlamentech a zdůrazňuje také, že je důležité, aby tyto zprávy, tato doporučení a tyto programy byly ve větší míře než dosud uskutečňovány;

53.  je přesvědčen, že lepší provádění doporučení pro jednotlivé země vyžaduje jasně stanovené priority na evropské úrovni a skutečnou veřejnou diskusi na vnitrostátní úrovni i na úrovních regionálních a místních, což povede k větší odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby s ohledem na dopady a problémy pociťované v členských státech i na nižší než celostátní úrovni systematicky zapojovaly místní a regionální orgány, a zlepšovaly tak provádění doporučení pro jednotlivé země;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě týkající se správy ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a pravidelný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o roční analýze růstu na rok 2017

Rozpočty

55.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl představovat přidanou hodnotu pro investice a strukturální reformy v členských státech, pokud bude posíleno vzájemné pozitivní působení mezi stávajícími nástroji a propojení s rozpočty členských států; je proto přesvědčen, že roční analýza růstu jakožto významný dokument týkající se politik a poskytující základní obsah pro národní programy reforem, doporučení pro jednotlivé země a plány provádění by měla sloužit jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů s cílem zavést společná řešení, která by byla ve vnitrostátních rozpočtech zjevná a spojená s rozpočtem EU;

56.  připomíná, že nejvyšší prioritou členských států by mělo být zdokonalení systémů výběru DPH a cel; vítá návrh Komise na vypracování unijní černé listiny daňových rájů, který by měl být posílen trestněprávními sankcemi s cílem postihnout nadnárodní společnosti, které se vyhýbají placení daní;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

57.  zdůrazňuje, že dokonalejší a účinnější využívání zdrojů, snižování závislosti na zahraničních zdrojích energie a zavádění udržitelné výroby založené na lepších požadavcích na návrhy výrobků a vzorců udržitelnější spotřeby vyžaduje podporu podnikání a tvorby pracovních míst společně s účinnou realizací mezinárodních cílů a cílů Unie v oblasti životního prostředí a s diverzifikací zdrojů příjmů, a to v kontextu fiskální odpovědnosti a hospodářské konkurenceschopnosti; domnívá se, že evropský semestr by měl zahrnovat také podávání zpráv o energetické účinnosti a interkonektivitě na základě cílů stanovených na úrovni EU;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 86.

Právní upozornění - Ochrana soukromí