Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2016(1) a následnou odpověď Komise přijatou dne 27. dubna 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2) a následnou odpověď Komise přijatou dne 3. června 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(3) a následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu(4) a následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o necelních překážkách na jednotném trhu(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence“ (COM(2015)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2017“ (COM(2016)0725),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550) a na „Zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech“ (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 nazvané „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 o provádění směrnice o službách (COM(2012)0261) v aktualizovaném znění z října 2015,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Ukazatelé k měření výkonnosti jednotného trhu – rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru“, kterou zadal Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Příspěvek vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů k růstu“, kterou zadal Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z července 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. až 18. března 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2016,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0016/2017),

A.  vzhledem k tomu, že při vytváření nových pracovních míst, podpoře produktivity a zajištění atraktivního prostředí pro investice a inovace bude zásadní dosažení hlubšího a spravedlivějšího jednotného trhu a také prostředí vstřícného ke spotřebitelům;

B.  vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle je nutné obnovené soustředění v celé Evropě a včasné dokončení a provádění různých strategií pro jednotný trh, zejména strategie pro jednotný digitální trh;

C.  vzhledem tomu, že při tomto obnoveném soustředění musí být brány v potaz i důsledky brexitu, mimo jiné pro volný pohyb zboží a služeb, svobodu usazování, celní unii a acquis v oblasti vnitřního trhu obecně;

D.  vzhledem k tomu, že se EU po hospodářské krizi, jež začala v roce 2008, stále potýká s obdobím stagnace a pomalého hospodářského oživení, vysoké míry nezaměstnanosti a sociálních zranitelností; vzhledem k tomu, že motem roční analýzy růstu na rok 2016 bylo „posílení hospodářského oživení a podpora konvergence“, což je pozitivnější stránka věci;

E.  vzhledem k tomu, že se v roční analýze růstu na rok 2017 opakuje, že je nutné, aby EU posílila své hospodářské oživení, které bude začleňovat, a zdůrazňuje nezbytnost toho, aby Evropa intenzivně investovala do své mládeže a osob hledajících zaměstnání, jakož i do začínajících podniků a malých a středních podniků;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory hospodářskému oživení zůstává nezaměstnanost v mnoha částech Evropy příliš vysoká a vzhledem k tomu, že velmi dlouhá období vysoké nezaměstnanosti si v mnoha členských státech vybírají sociální daň;

G.  vzhledem k tomu, že cílem evropského semestru je zvýšit koordinaci hospodářských a fiskálních politik v celé EU, a zlepšit tak stabilitu, podpořit růst a zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost v souladu s cíli na dosažení sociální spravedlnosti a ochrany nejzranitelnějších ve společnosti; vzhledem k tomu, že tohoto cíle nebylo dosaženo;

H.  vzhledem k tomu, že jednotný trh je jedním ze základních kamenů EU a jedním z jejích největších úspěchů; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

Posílení pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru

1.  znovu opakuje, že jednotný trh představuje jeden ze základů EU a tvoří páteř ekonomik členských států a evropského projektu jako celku; konstatuje, že jednotný trh je i nadále roztříštěný a nedostatečně provedený a má významný potenciál v oblasti růstu, inovací a pracovních míst; zdůrazňuje, že pro účely toho, aby EU mohla úspěšně posílit hospodářské oživení, upevnit konvergenci a podpořit investice do svých mladých lidí a uchazečů o zaměstnání, jakož i do začínajících podniků a malých a středních podniků, sehrává jednotný trh zásadní úlohu; vyzývá Komisi, aby zajistila dokončení všech rozměrů jednotného trhu, včetně zboží, služeb, kapitálu, práce, energie, dopravy a digitálního odvětví;

2.  opakuje svou výzvu, aby byl v rámci evropského semestru vytvořen pevný pilíř jednotného trhu se sociálním rozměrem, který by zahrnoval systém pravidelného sledování a identifikaci překážek jednotného trhu na úrovni jednotlivých zemí, které jsou v poslední době v členských státech zaváděny s většími dopady, častěji a ve větším rozsahu; žádá o důkladné hodnocení integrace jednotného trhu a vnitřní konkurenceschopnosti; trvá na tom, že by se hodnocení stavu integrace jednotného trhu mělo stát nedílnou součástí rámce správy ekonomických záležitostí;

3.  připomíná, že evropský semestr byl v roce 2010 zaveden s cílem zajistit, aby členské státy v určitých termínech během roku diskutovaly se svými evropskými partnery o svých hospodářských a rozpočtových plánech, a tak jim umožnit vyjadřovat se navzájem ke svým plánům a společně sledovat pokrok; zdůrazňuje, že je důležité nadále se soustředit na sociální výkonnost a také prosazování sociální a ekonomické konvergence směrem nahoru;

4.  zdůrazňuje, že pilíř jednotného trhu v rámci evropského semestru by měl sloužit k identifikaci klíčových oblastí, co se týče všech rozměrů jednotného trhu pro vytváření růstu a vytváření pracovních míst; dále zdůrazňuje, že by měl sloužit také ke srovnávání přístupu členských států ke strukturálním reformám;

5.  zdůrazňuje, že pilíř jednotného trhu v rámci evropského semestru by umožnil pravidelné hodnocení správy jednotného trhu prostřednictvím systematických kontrol vnitrostátních právních předpisů a nástrojů pro analýzu údajů pro odhalování nesouladu, zlepšování sledování právních předpisů v oblasti jednotného trhu, poskytováním potřebných informací institucím, aby mohly přetvářet, provádět, uplatňovat a prosazovat regulační rámec jednotného trhu, což občanům přinese konkrétní výsledky;

6.  vítá snahu Komise zajistit, aby přínosy globalizace a technologické změny byly spravedlivě rozděleny mezi různé skupiny ve společnosti, zejména mezi mladými lidmi; žádá větší osvětu na všech úrovních ohledně dopadu politik a reforem pro rozdělování příjmu, zaručení rovnosti, spravedlnosti a začleňování;

7.  je přesvědčen, že co se týče vnitrostátních opatření nebo provádění, včasný zásah může být efektivnější a může jím být dosaženo lepších výsledků než prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje však, že pokud řešení prostřednictvím včasného zásahu nepovede k výsledkům, musí Komise využít všech dostupných opatření, včetně řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila plné provádění právních předpisů o jednotném trhu;

8.  opakovaně vyzývá Komisi, aby při rozvoji jednotného trhu EU, který bude odpovídat potřebám 21. století, plně zohledňovala klíčové oblasti růstu a vytváření pracovních míst, které Komise dříve vymezila a jež byly dále upřesněny ve studii ze září 2014 nazvané „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ a mezi které náleží služby, jednotný digitální trh, a zejména elektronický obchod, spotřebitelské acquis, veřejné zakázky a koncese a volný pohyb zboží;

9.  naléhavě žádá Komisi, aby systematicky sledovala provádění a prosazování pravidel jednotného trhu prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zejména pokud tato pravidla přispívají ke strukturálním reformám a připomíná v této souvislosti význam nového přístupu, který zaujala Komise a který klade důraz na sociální spravedlivost; vybízí Komisi, aby v rámci balíčku roční analýzy růstu předložila Parlamentu zprávu o pokroku, jehož členské státy dosáhly při provádění doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s fungováním jednotného trhu a integrací trhů s produkty, zbožím a službami,

10.  připomíná, že celkové provádění klíčových reforem uvedených v doporučeních pro jednotlivé země je v některých oblastech v jednotlivých zemích stále neuspokojivé; vyzývá členské státy, aby urychlily proces přijetí reforem v souladu s doporučeními pro jednotlivé země společně s vhodným načasováním a prováděním za účelem zvýšení růstového potenciálu a posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

11.  je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní parlamenty přijaly doporučení pro jednotlivé země ve větší míře za svá; povzbuzuje členské státy, aby Komisi poskytovaly možnost představit doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech; kromě toho vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení pro jednotlivé země; opakuje svou žádost, aby Komise podávala v příslušném výboru Parlamentu zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku;

12.  vybízí Radu ve složení pro konkurenceschopnost, aby byla aktivní při monitorování provádění doporučení pro jednotlivé země v členských státech a také při postupu utváření těchto doporučení;

13.  poukazuje na to, že mezi cíle investičního plánu pro Evropu patří odstraňování zbytečných překážek, podpora inovací a prohloubení jednotného trhu a podpora investic do lidského kapitálu a sociální infrastruktury;

14.  zdůrazňuje, že zlepšit investiční prostředí znamená zajištěním větší předvídatelnosti regulace a upevněním rovných podmínek v EU posílit jednotný trh a odstranit zbytečné překážky pro domácí i zahraniční investice; připomíná, že udržitelné investice vyžadují stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí; konstatuje, že v souladu se strategií pro jednotný trh, energetickou unií a jednotným digitálním trhem byla na úrovni EU zahájena činnost v několika oblastech, a domnívá se, že toto úsilí na úrovni EU musí být doplněno úsilím na úrovni jednotlivých států;

15.  připomíná, že nový soubor doporučení pro eurozónu zahrnuje reformy, které mají zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy výrobků a služeb; připomíná také, že vnitrostátní a přeshraniční inovace a hospodářská soutěž mají zásadní význam pro fungování jednotného trhu a je přesvědčen, že evropské právní předpisy by měly usilovat o to, aby toto zabezpečily;

16.  podporuje výzvu Komise určenou členským státům, aby zvýšily úsilí týkající se tří prvků trojúhelníku hospodářské politiky, a aby se přitom zaměřily na sociální spravedlnost k dosažení růstu více podporujícího začlenění;

17.  sdílí názor Komise, že úsilí o sbližování slučitelná s jednotným trhem musí být založena na osvědčených postupech v oblasti strategií celoživotního učení, účinných politikách, které pomáhají nezaměstnaným znovu vstoupit na trh práce, na moderní sociální ochraně a vzdělávacím systému, které podporují začlenění;

Využití potenciálu jednotného trhu v klíčových oblastech růstu

18.  zdůrazňuje, že i přes odstranění celních překážek v rámci jednotného trhu stále existuje obrovské množství různých zbytečných překážek necelní povahy; poukazuje na to, že posílení jednotného trhu vyžaduje jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni naléhavá opatření k řešení těch zbytečných necelních překážek způsobem slučitelným s prosazováním sociálních, spotřebitelských a environmentálních norem, s cílem podnítit větší hospodářskou soutěž a vytvořit růst a pracovní místa; zdůrazňuje, že protekcionismus a diskriminační opatření členských států by neměly být tolerovány; připomíná požadavek, aby Komise v roce 2016 představila ucelený přehled necelních překážek na jednotném trhu a analýzu způsobů, jak proti nim bojovat, a jasně přitom rozlišila necelní překážky a předpisy usilující o přiměřené provádění legitimních cílů veřejné politiky členských států a aby součástí tohoto přehledu byl i ambiciózní návrh na co nejrychlejší odstranění těchto necelních překážek s cílem uvolnit dosud nevyužitý potenciál jednotného trhu;

19.  zdůrazňuje, že překážky související s volným poskytováním služeb vzbuzují zvláštní obavy, jelikož poškozují především přeshraniční činnost malých a středních podniků, které jsou hnací silou rozvoje hospodářství EU; poukazuje na skutečnost, že nepřiměřené administrativní požadavky, kontroly a sankce mohou vést ke zvrácení úspěchů jednotného trhu;

20.  zdůrazňuje strategii pro jednotný trh a její cílená opatření zaměřená na vytváření příležitostí pro spotřebitele, odborníky a podniky, a zejména pro malé a střední podniky, podporu a usnadňování modernizace a inovací, které Evropa potřebuje, a zajišťování praktické realizace, která spotřebitelům a podnikům přinese prospěch v jejich každodenním životě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily co nejlepší podmínky pro to, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat; zdůrazňuje, že ekonomika sdílení má obrovský potenciál růstu a možnosti volby pro spotřebitele;

21.  vyzývá členské státy, aby zavedly reformy a politiky, jejichž cílem je usnadnit rozšíření nových technologií s cílem zajistit, aby se jejich přínosy mohly přenést na širší škálu podniků; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila konkrétní návrhy, jak je uvedeno v roční analýze růstu na rok 2017, které se spojují s prosazováním pravidel jednotného trhu, jakož i opatřeními v oblasti služeb poskytovaných podnikům, včetně usnadnění jejich poskytování přes hranice států a o vytvoření jednoduchého, moderního systému DPH, který je odolnější vůči podvodům;

22.  vítá, že Komise v roční analýze růstu na rok 2017 oznámila probíhající práci na rámci jednotného povolení EU, které by se přímo vztahovalo na velké projekty, které mají přeshraniční rozměr nebo na velké investiční platformy, které zahrnují vnitrostátní spolufinancování;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména zavedení elektronického zadávání zakázek a nová ustanovení podporující dělení zakázek na části, budou prováděna včas, což je nezbytné pro podporu inovací a hospodářské soutěže a pro podporu malých a středních podniků na trzích s veřejnými zakázkami;

24.  zdůrazňuje, pokud jde o jednotný trh v oblasti služeb, že je zjevně zapotřebí zlepšit přeshraniční poskytování služeb a zároveň zachovat vysokou kvalitu těchto služeb; bere na vědomí návrh Komise zavedení průkazu služeb a harmonizovaného formuláře pro oznamování údajů; vybízí Komisi, aby přezkoumala vývoj na trhu a v případě potřeby přijala opatření v souvislosti s požadavky na pojištění poskytovatelů služeb podnikům a stavebních služeb;

25.  konstatuje, že více než 5 500 povolání v celé Evropě vyžaduje konkrétní kvalifikaci nebo titul, a v této souvislosti vítá vzájemné hodnocení regulovaných povolání, které provede Komise společně s členskými státy;

26.  vyzývá Komisi, aby důrazně zakročila proti protekcionismu ze strany členských států; domnívá se, že členské státy by se měly zdržet diskriminačních opatření, jako jsou obchodní a daňové právní předpisy, jimiž jsou dotčena pouze některá odvětví nebo obchodní modely, které narušují hospodářskou soutěž, což zahraničním podnikům ztěžuje usazování v daném členském státu a představuje jasné porušení zásad vnitřního trhu;

27.  pokud jde o jednotný trh se zbožím, očekává návrh Komise na revizi nařízení o vzájemném uznávání, který by podnikům měl v rámci EU zajistit účinné právo na volný oběh výrobků, které jsou v souladu s právními předpisy uváděny na trh ve členském státě; zdůrazňuje, že členské státy řádně neuplatňují a nedodržují zásadu vzájemného uznávání, v důsledku čehož se mnohdy společnosti místo podnikání soustředí spíše na překonávání obtíží spojených s nedostatečným prováděním;

28.  vyzývá Komisi, aby prosazovala svou vizi jednotného a uceleného evropského systému normalizace, který se přizpůsobuje měnícímu se prostředí, podporuje různé politiky a přináší výhody spotřebitelům i podnikům; poukazuje na to, že evropské normy jsou často přijímány po celém světě a nepřináší s sebou jen výhody interoperability a bezpečnosti, snížení nákladů a usnadnění začlenění podniků do hodnotového řetězce a obchodu, ale prostřednictvím internacionalizace také posilují postavení průmyslu;

29.  je toho názoru, že dosažení pokroku při vytváření jednotného digitálního trhu je zásadní z hlediska podpory růstu, vytváření kvalitních pracovních míst, prosazování nezbytných inovací na trhu EU, udržení celosvětové konkurenceschopnosti evropského hospodářství a zajištění přínosu pro podniky i spotřebitele; vyzývá členské státy, aby plně spolupracovaly při provádění jednotného digitálního trhu;

Posílení správy jednotného trhu

30.  opakovaně vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu a vypracovala v rámci pilíře jednotného trhu evropského semestru soubor analytických nástrojů včetně sociálních ukazatelů pro přesnější měření výkonnosti jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že by takový analytický nástroj mohl poskytovat užitečné vstupní údaje pro doporučení pro jednotlivé země, roční analýzu růstu, pokyny Evropské rady určené členským státům a národní akční plány, jejichž cílem je provádění obecných zásad jednotného trhu;

31.  vyzývá k prosazení rámce pro správu jednotného trhu a k posílení sledování a hodnocení řádného, včasného a účinného provádění a uplatňování pravidel jednotného trhu; vyzývá členské státy, aby posílily svou výkonnost při využívání nástrojů pro správu jednotného trhu a lépe využívaly údaje srovnávacího přehledu jednotného trhu dostupné pro každý členský stát a také jejich vývoj, pokud jde o výkonnost politik;

32.  stále zastává názor, že je zapotřebí vymezit systém integrovaného měření, který by spojoval různé metodologie – jako jsou složené ukazatele, systematické soubory ukazatelů a odvětvové nástroje – pro měření výkonnosti jednotného trhu s cílem jeho zakotvení v evropském semestru; vyzývá Komisi, aby v zájmu měření a poskytnutí podnětu pro prohloubení jednotného trhu v klíčových prioritních oblastech zvážila stanovení hlavního ukazatele pro integraci jednotného trhu a jeho cíle;

33.  opakovaně vyzývá Komisi, aby v odůvodněných případech zavedla kvantitativní cíle v oblasti snižování administrativní zátěže na evropské úrovni; žádá, aby byly tyto kvantitativní cíle projednány v rámci nové iniciativy Komise pro snížení administrativní zátěže;

34.  domnívá se, že členské státy musejí zvýšit své úsilí o modernizaci své veřejné správy tím, že budou poskytovat občanům a podnikům více digitálních služeb, které budou dostupnější, a usnadnit přeshraniční spolupráci a interoperabilitu orgánů veřejné správy;

35.  vyzývá Komisi, aby před každou legislativní iniciativou provedla důkladné posouzení dopadů, které vezme v úvahu dopady daného aktu na podnikatelské prostředí ve všech členských státech, a aby pečlivě posoudila řádnou rovnováhu mezi náklady a cíli projektu pro celou EU;

36.  vyzývá Komisi k důslednému prosazování své činnosti v oblasti kultury dodržování pravidel a jejich inteligentního prosazování, aby napravila situaci, kdy ne všechny příležitosti, které jednotný trh teoreticky nabízí, jsou dnes skutečností, protože právo EU není plně provedeno a prosazováno;

37.  vyzývá Komisi k tomu, aby posílila mechanismus dozoru nad trhem, a byly tak odhaleny a z jednotného trhu odstraněny nebezpečné a nevyhovující výrobky; znovu požaduje, aby Rada okamžitě přijala balíček opatření pro bezpečnost výrobků a dozor nad trhem;

38.  vítá a se zájmem očekává iniciativu Komise za vytvoření jednotné digitální brány, která by měla vycházet ze stávajících nástrojů a služeb, jako jsou jednotná kontaktní místa, kontaktní místa pro výrobky, kontaktní místa pro stavební výrobky, portál Vaše Evropa a síť SOLVIT, a tyto nástroje a služby uživatelsky vstřícným způsobem zlepšovat ku prospěchu občanů i podniků;

39.  uznává pozitivní úlohu kontrolních akcí (tzv. „EU Sweeps“) zahájených Komisí, které mají pomocí koordinovaných kontrolních činností, zaměřených na zjišťování porušení spotřebitelského práva v on-line prostředí, posílit prosazování právních předpisů;

40.  je si vědom významu zásad zlepšování právní úpravy a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), které zajišťují větší soudržnost současných i budoucích právních předpisů a zachovávají regulační svrchovanost a potřebu regulační bezpečnosti a předvídatelnosti;

41.  zdůrazňuje význam pomoci Komise a její spolupráce s členskými státy v oblasti lepšího provádění, zavádění a uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu dalších opatření na vnitrostátní úrovni zaměřených mimo jiné na snížení administrativní zátěže a zamezení přidávání dodatečných požadavků při provádění směrnic do vnitrostátního práva (tzv. gold-plating), například daňové překážky přeshraničních investic;

42.  zdůrazňuje, že by jednotný trh měl být i nadále otevřený pro všechny zúčastněné subjekty – občany EU, a zejména studenty, odborníky a podnikatele, a zejména pro malé a střední podniky – ze všech členských států, které by měly vést trvalý dialog a zavázat se k posuzování toho, co funguje a co nikoli a jakým způsobem by se politika jednotného trhu měla v budoucnu vyvíjet; v této souvislosti zdůrazňuje roli Fóra o jednotném trhu, které Komise každoročně organizuje ve spolupráci s místními partnery, jako jsou vnitrostátní orgány, zúčastněné subjekty z řad občanské společnosti, sociální partneři, obchodní komory a hospodářská sdružení;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0060. (2) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 98. (3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0130. (4) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 75. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0237. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0236.