Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2249(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0046/2017

Předložené texty :

A8-0046/2017

Rozpravy :

PV 13/03/2017 - 13
CRE 13/03/2017 - 13

Hlasování :

PV 14/03/2017 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0073

Přijaté texty
PDF 419kWORD 69k
Úterý, 14. března 2017 - Štrasburk
Rovnost žen a mužů v Evropské unii v období 2014–2015
P8_TA(2017)0073A8-0046/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (2016/2249(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(1),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(2),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 20. října 2010 týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (směrnice o mateřství)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS(6),

–  s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975 a týkající se různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže (směrnice 2010/41/EU(7), směrnice 2010/18/EU(8), směrnice 2006/54/ES, směrnice 2004/113/ES, směrnice 92/85/EHS(9), směrnice 86/613/EHS(10) a směrnice 79/7/EHS(11)),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 14. března 2012 týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech) (COM(2012)0614),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na článek 3 uvedené úmluvy, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“,

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 4. března 2016 týkající se rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (COM(2016)0111),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů (00337/2016),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 5.–6. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí (09543/2014),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů v oblasti rozhodování (14327/2015),

–  s ohledem na prohlášení tří předsednictví ze dne 7. prosince 2015, které podepsaly Nizozemsko, Slovensko a Malta,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. března 2015 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2014“ (SWD(2015)0049),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. března 2016 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2015“ (SWD(2016)0054),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(12), usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(13), usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(14) a usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(15),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 pod názvem „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“ (COM(2013)0833) a na své usnesení ze dne 6. února 2014(16) o vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů,

–  s ohledem na výsledky průzkumu mezi lesbickými, gay, bisexuálními a transgender osobami v Evropské unii (EU LGBT), který provedla Agentura pro základní práva (FRA) a který zveřejnila v květnu 2013,

–  s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU. Hlavní výsledky“, zveřejněnou v březnu 2014,

–  s ohledem na zprávu agentury FRA nazvanou „Stav základních práv intersexuálních osob“, která byla zveřejněna v květnu 2015,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) s názvem „Přetrvávající diskriminace, obtěžování a nerovnost žen. Činnost orgánů pro rovné zacházení ovlivňující novou strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů“, zveřejněnou v roce 2015,

–  s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání: výzvy a řešení“ (2016), „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“ (2014), „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK“ (2014 a 2015) a šestý Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCS) (2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a pro rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015(17) a na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o boji proti násilí páchanému na ženách(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o provádění směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí z hlediska rovnosti žen a mužů(27),

–  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 3. června 2013 týkající se barcelonských cílů pod názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“(28),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ z roku 2013(29),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015, na zprávu EIGE nazvanou „Peking + 20: čtvrtý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“ a další zprávy institutu EIGE,

–  s ohledem na studii evropské sítě právních odborníků v oboru rovnosti žen a mužů a nediskriminace nazvanou „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2015“ zveřejněnou v lednu 2016,

–  s ohledem na závěry o „úloze mužů a chlapců při dosahování rovnosti žen a mužů“, které schválilo 48. zasedání komise Organizace spojených národů o postavení žen v březnu 2004(30),

–  s ohledem dokument s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, který byl přijat dne 25. září 2015 v New Yorku na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, a na cíle a záměry v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a posílení postavení žen uvedené v tomto dokumentu,

–  s ohledem na statistickou zprávu Komise z dubna 2014 nazvanou „Rodiče samoživitelé a zaměstnanost v Evropě“(31),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0046/2017),

A.  vzhledem k tomu, že index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015 vykazuje jen malé zlepšení: EU je stále jen na půli cesty k dosažení rovnosti žen a mužů, přičemž celkový výsledek se od roku 2005 zvýšil z 51,3 na 52,9 ze 100; vzhledem k tomu, že má-li EU splnit cíle strategie Evropa 2020, je zapotřebí tento pokrok urychlit;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo v některých členských státech k podstatnému vzestupu občanských a politických hnutí na úkor rovnosti práv pro ženy a muže, a tato hnutí dokonce zpochybňují potřebu politik rovnosti žen a mužů jako takovou; vzhledem k tomu, že tyto tendence proti rovnosti žen a mužů směřují k posílení tradičních genderových rolí a zpochybňují stávající a budoucí úspěchy v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a práv osob LGBTI;

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základním právem, jež je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie v této oblasti je zajistit rovné příležitosti a zacházení pro muže a ženy a bojovat proti veškeré diskriminaci na základě pohlaví;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 dosáhla zaměstnanost žen rekordních 64,5 %, ale stále je výrazně nižší než zaměstnanost mužů, která činí 75,6 %; vzhledem k tomu, že u žen je bohužel čtyřikrát pravděpodobnější než u mužů, že začnou pracovat na částečný úvazek a v této práci pokračují, a sice často nedobrovolně; vzhledem k tomu, že řada mladých lidí, ačkoli pracují, stále trpí chudobou, a to zejména v Řecku, Španělsku, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Portugalsku a na Slovensku;

E.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti žen je podhodnocována, neboť mnoho žen není registrováno jako nezaměstnané, zejména ty, které žijí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, ty, které vypomáhají v rodinných podnicích, a mnohé z těch, které se věnují výhradně péči o domácnost a děti; vzhledem k tomu, že tato situace vytváří i nerovnováhu z hlediska přístupu k veřejným službám (dávky, důchody, dávky v mateřství, nemocenské dávky, přístup k sociálnímu zabezpečení atd.);

F.  vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound o rozdílech v zaměstnanosti mužů a žen odhaduje, že tyto rozdíly stojí EU přibližně 370 miliard EUR ročně, což odpovídá 2,8 % HDP EU(32);

G.  vzhledem k tomu, že v zemích zasažených hospodářskou krizí a rozpočtovými škrty jsou nepřiměřeně postiženy ženy, zejména mladé a starší ženy, matky samoživitelky a ženy čelící vícenásobné diskriminaci, a vzhledem k tomu, že tato situace vede k jejich chudobě a sociálnímu vyloučení, neboť jsou ve stále větší míře vyloučeny z trhu práce; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných pečovatelských a zdravotnických službách vedou k přesouvání odpovědnosti za péči ze společnosti zpět na domácnosti, což má dopad zejména na ženy;

H.  vzhledem k tomu, že v EU i nadále přetrvává feminizace chudoby, a vzhledem k tomu, že velmi vysoká nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení u žen úzce souvisí s rozpočtovými škrty ve veřejných službách, jako je zdravotnictví, školství, sociální služby a sociální dávky; vzhledem k tomu, že tyto politiky vedou k větší nestabilitě pracovních míst, zvláště v důsledku nárůstu práce na částečný úvazek a pracovních smluv na dobu určitou;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 vykonávaly tři čtvrtiny domácích prací a dvě třetiny rodičovské péče pracující ženy, které tak nesly dvojí břemeno odpovědnosti; vzhledem k tomu, že ženy obecně přebírají daleko větší odpovědnost za rodičovskou péči a domácí práce; vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy mají i nadále velký vliv na rozdělení úloh žen a mužů v domácnosti, na pracovišti a ve společnosti vůbec; vzhledem k tomu, že toto tradiční rozdělení povinností přispívá k zachování statu quo, omezuje pracovní příležitosti a osobní rozvoj žen a ponechává jim jen málo času na sociální, společenské nebo hospodářské zapojení; vzhledem k tomu, že rovné sdílení „neplacené práce“, jako je poskytování péče a domácí povinnosti, mezi muži a ženami je z dlouhodobého hlediska předpokladem hospodářské nezávislosti žen;

J.  vzhledem k tomu, že určité typy dovolené z rodinných důvodů stále bývají důvodem diskriminace a stigmatizace žen i mužů, a to i přes stávající rámec politiky a právní předpisy na úrovni EU a členských států, a vzhledem k tomu, že to ovlivňuje zvláště ženy jako hlavní pečovatelky, které dovolenou z rodinných důvodů využívají;

K.  vzhledem k tomu, že téměř čtvrtina členských států EU nemá žádnou ze zákona stanovenou otcovskou dovolenou, a vzhledem k tomu, že řada států, které taková ustanovení mají, umožňují mužům vzít si pouze jeden, dva či několik dní volna; vzhledem k tomu, že v osmi členských státech není rodičovská dovolená nijak placená, přičemž průměrné využívání rodičovské dovolené otci je nízké, neboť alespoň jeden den tohoto volna si vybere pouze 10 % otců, a 97 % žen využívá rodičovskou dovolenou, která je k dispozici pro oba rodiče; vzhledem k tomu, že pro dosažení rovnosti žen a mužů je podpora většího využívání rodičovské a otcovské dovolené zásadní; vzhledem k tomu, že studie nadace Eurofound(33) přiblížila aspekty, které ovlivňují míru čerpání rodičovské dovolené otci, a to: výši náhrady příjmu, pružnost systému dovolených, dostupnost informací, dostupnost a flexibilitu zařízení péče o děti a strach z vyloučení z trhu práce kvůli využití dovolené;

L.  vzhledem k tomu, že jedním z předpokladů aktivního zapojení žen na trhu práce je dostupnost kvalitních, přístupných a finančně dostupných pečovatelských zařízení a služeb pro děti, starší příbuzné a jiné rodinné příslušníky odkázané na péči; vzhledem k tomu, že barcelonské cíle jsou vynikajícím nástrojem pro dosažení skutečné rovnosti žen a mužů, a vzhledem k tomu, že všechny členské státy se musí snažit těchto cílů dosáhnout co nejdříve; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku kvalitních zařízení a služeb péče o děti za dostupné ceny jsou matky ve stále větší míře nuceny volit mezi prací na částečný úvazek a opuštěním zaměstnání, aby zajistily péči o své děti, což se projevuje v příjmech rodin a úsporách na důchod;

M.  vzhledem k tomu, že přístup k odborné přípravě a základní lidské právo žen a dívek na vzdělání jsou významnými evropskými hodnotami a hlavními faktory posílení postavení dívek a žen na společenské, kulturní i profesionální úrovni, jakož i plného uplatňování veškerých dalších sociálních, hospodářských, kulturních a politických práv, a tudíž i prevence násilí páchaného na ženách a dívkách; vzhledem k tomu, že bezplatné povinné všeobecné vzdělání je nezbytným předpokladem pro zaručení rovných příležitostí pro všechny a mělo by být dostupné pro všechny děti bez jakékoli diskriminace a bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu; vzhledem k tomu, že boj proti nerovnosti žen a mužů začíná v předškolním věku a vyžaduje stálý pedagogický dohled nad učebními osnovami, vývojovými cíli a výsledky učení;

N.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je odpovědností všech jednotlivců ve společnosti a vyžaduje aktivní přístup žen i mužů; vzhledem k tomu, že veřejné orgány by se měly zavázat, že vypracují vzdělávací kampaně zaměřené na muže a mladší generace s cílem zapojit muže a chlapce jako partnery a postupně předcházet všem podobám násilí na základě pohlaví a odstraňovat je a prosazovat nebo posilovat postavení žen;

O.  vzhledem k tomu, že ženy sice v průměru získají vyšší vzdělání než muži, ale průměrný rozdíl v platech mezi muži a ženami v EU v roce 2014 stále činil 16,1 %, ačkoli mezi členskými státy existují značné rozdíly;

P.  vzhledem k tomu, že horizontální a vertikální genderová segregace v zaměstnání je stále široce rozšířeným jevem, který je mimo jiné způsoben tím, že pracovním místům považovaným za „ženská“ je přiřazována nižší hodnota než pracovním místům považovaným za „mužská“, dále přetrvávajícím skleněným stropem, který ženám brání v dosažení nejvyšších a nejlépe placených pozic, a nadměrným zastoupením žen ve zkrácených úvazcích, které jsou hůře placené než práce na plný úvazek; vzhledem k tomu, že žen s vysokoškolským vzděláním je sice stejný či dokonce vyšší počet než mužů, ale na vzdělávání, odbornou přípravu a rozhodování žáků ve škole mají dopad genderové stereotypy, což může ovlivnit jejich volby po celý život, a má to tudíž značné důsledky pro trh práce; vzhledem k tomu, že stereotypy týkající se neslučitelnosti mateřství a profesní činnosti na plný úvazek, které jsou široce předávané ve společnosti, ponechávají ženy ve znevýhodněné pozici a mohou odradit mladé ženy od úsilí o další vysokoškolské vzdělávání nebo profesní postup;

Q.  vzhledem k tomu, že složený ukazatel placené a neplacené pracovní doby v průzkumu pracovních podmínek provedeném nadací Eurofound ukazuje, že při výpočtu placené a neplacené pracovní doby je celkově pracovní doba žen delší(34);

R.  vzhledem k tomu, že v odvětvích, která se týkají mimo jiné zboží, služeb nebo zemědělství, existuje nerovný přístup žen a mužů k hospodářským a finančním zdrojům, jako jsou aktiva, kapitál, výrobní zdroje a úvěry;

S.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů v EU stále přetrvává a v roce 2014 dosahoval ohromující výše 40,2 %; vzhledem k tomu, že to je důsledek znevýhodnění žen po celý život, např. nedostatečného přístupu k řadě finančních zdrojů spojených s prací na plný úvazek, jako jsou dávky a důchodové programy, pro jejichž přiznání mnoho žen nesplňuje podmínky, neboť v důsledku rodinných povinností často zůstávají zaměstnány jen na částečný úvazek nebo práci přerušují;

T.  vzhledem k tomu, že některé členské státy v EU zachovávají neindividualizované daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že tato situace může činit ženy závislými na mužích, neboť jim jsou přiznána pouze odvozená práva na základě vztahu k muži;

U.  vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vzrostl celkový poměr žen ve vnitrostátních/federálních parlamentech jen o přibližně 6 % a v roce 2015 dosáhl 29 %;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 pouze 6,5 % prezidentů a 4,3 % výkonných ředitelů v největších společnostech kotovaných na burze tvořily ženy;

W.  vzhledem k tomu, že jakkoli EU usiluje o rovnost žen a mužů v rozhodovacích procesech, správním radám agentur EU v závažné míře schází genderová vyváženost a tyto rady vykazují přetrvávající vzorce genderové segregace, jelikož v průměru 71 % členů správních rad jsou muži, jen každé třetí radě předsedá žena a z celkového počtu 42 výkonných ředitelů agentur EU je pouze šest žen;

X.  vzhledem k tomu, že více než polovina ženských obětí vražd je zavražděna svým partnerem, příbuzným nebo rodinným příslušníkem(35); vzhledem k tomu, že 33 % žen v EU zažilo fyzické nebo sexuální násilí a 55 % žen bylo sexuálně obtěžováno, 32 % na pracovišti; vzhledem k tomu, že ženy jsou zvláště zranitelné vůči sexuálnímu a fyzickému násilí, násilí na internetu, kybernetické šikaně a pronásledování;

Y.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje jednu z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv ve světě, která se dotýká všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, úroveň vzdělání, příjem, společenské postavení, zemi původu nebo bydliště, a představuje závažnou překážku pro dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet vražd žen kvůli příslušnosti k jejich pohlaví (femicida) v členských státech neklesá;

Z.  vzhledem k tomu, že průzkumy mezi obyvatelstvem týkající se přístupu k násilí na ženách ukazují znepokojivou tendenci obviňovat oběť, což může být jedním z důsledků patriarchátu; vzhledem k tomu, že často chybí jednoznačné odsouzení takového chování ze strany veřejných orgánů a jiných institucí;

AA.  vzhledem k tomu, že digitální způsoby komunikace přispěly k rozšíření nenávistných verbálních projevů a výhrůžek vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě se od dospívání stalo obětí některé formy obtěžování na internetu a bylo zaznamenáno devět milionů obětí násilí na internetu v Evropě; vzhledem k tomu, že soudnictví dostatečným způsobem nereaguje na násilí na ženách, k němuž dochází na internetu; vzhledem k tomu, že osoby, které se zneužívání a projevů nenávisti dopouštějí, jsou jen velmi zřídkakdy hlášeny, vyšetřovány, stíhány a odsouzeny;

AB.  vzhledem k tomu, že 23 % lesbických žen a 35 % transgender osob bylo za posledních pět let nejméně jednou fyzicky/sexuálně napadeno nebo jim bylo vyhrožováno násilím, a to v domácím prostředí nebo jinde (na ulici, ve veřejné dopravě, na pracovišti atd.);

AC.  vzhledem k tomu, že průzkum EU o LGBT osobách ukázal, že lesbické, bisexuální a transgender ženy čelí velkému riziku diskriminace na základě své sexuální orientace nebo genderové identity; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví je spojena s jinými druhy diskriminace na základě rasy a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdraví, genderové identity, sexuální orientace nebo socioekonomických podmínek;

AD.  vzhledem k tomu, že se zhoršuje situace určitých skupin žen, které často čelí několika problémům a rizikům současně a vysoké míře diskriminace;

AE.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 zaznamenala EU na svém území nebývalý nárůst počtu uprchlíků a žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že podle UNHCR představují ženy a děti více než polovinu těchto uprchlíků a žadatelů o azyl, a vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy násilí a zneužívání, včetně sexuálního násilí, páchaného na uprchlických ženách a dětech po celou dobu jejich cesty, a to i v přeplněných přijímacích centrech v EU;

AF.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky tvoří 80 % registrovaných obětí obchodování s lidmi(36); vzhledem k tomu, že identifikace obětí je stále složitá a že je třeba posílit podporu a ochranu obětí a všechna opatření v boji proti obchodování s lidmi musí mít aspekt zohledňující pohlaví;

AG.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů obchodování s lidmi je sexuální vykořisťování a ženy, které jsou jeho obětí, jsou nuceny žít vězněné a týrané a každý den zažívat násilí fyzické i psychické;

AH.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva jsou základními lidskými právy a důležitým prvkem rovnosti žen a mužů a sebeurčení, a vzhledem k tomu, že by měly být součástí strategie EU v oblasti zdraví;

AI.  vzhledem k tomu, že zdraví žen by nikdy nemělo být ohrožováno kvůli odmítnutí z důvodu svědomí nebo osobního přesvědčení;

AJ.  vzhledem k tomu, že uplatňování práva EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech s sebou nese specifické problémy související s provedením příslušných směrnic do vnitrostátního práva a jejich uplatňováním, např. podstatné nedostatky v právních předpisech a jejich nekonzistentní uplatňování vnitrostátními soudy, ale také obecně nedostatečné povědomí o zásadách rovnosti a souvisejícím právu(37);

AK.  vzhledem k tomu, že zejména směrnice EU týkající se rovnosti žen a mužů nejsou řádně prováděny v řadě členských států, které nechrání transgender osoby před diskriminací v oblastech přístupu k zaměstnání a přístupu ke zboží a službám;

AL.  vzhledem k tomu, že institucionální mechanismy pro rovnost žen a mužů hrají často ve strukturách vnitrostátní vlády okrajovou roli, jsou rozděleny mezi různé oblasti politik, brzděny složitými a rozšiřujícími se mandáty, nemají k dispozici dostatek zaměstnanců, školení, údajů a potřebných zdrojů a ze strany politického vedení se jim nedostává dostatečné podpory(38);

AM.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problém nedostatku komplexních a spolehlivých údajů rozdělených podle pohlaví vede k nejasnostem a zkresluje situaci v oblasti rovnosti žen a mužů, zejména z hlediska násilí na ženách a násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že sběr takovýchto údajů by nejen poskytl jasný obrázek o situaci, ale také upozornil na naléhavá témata;

AN.  vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají klíčovou úlohu při dosahování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů v důsledku své zásadní role při formování trhu práce a sociálních podmínek, a to prostřednictvím své účasti na tvorbě politik a kolektivním vyjednávání na různých úrovních, ačkoli je jasné, že konkrétní úloha, kterou hrají v jednotlivých zemích a systémech vztahů mezi sociálními partnery, silně závisí na vnitrostátních tradicích a organizační síle(39);

AO.  vzhledem k tomu, že jak vyplývá z průzkumu Eurobarometr 2016, 55 % Evropanů by si přálo, aby se EU více angažovala v oblasti rovného zacházení s muži a ženami; vzhledem k tomu, že povinnost Komise dosáhnout rovnosti žen a mužů v souladu se Smlouvami není závislá na průzkumech veřejného mínění;

1.  je vážně znepokojen skutečností, že EU je stále jen na půl cesty k dosažení rovnosti žen a mužů, jak ukazuje index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015; vyjadřuje velké politování nad skutečností, že status a profil rovnosti mužů a žen a boj proti diskriminaci na základě pohlaví pozbývá významu, jako politický cíl je odsouván na okraj zájmu a jako oblast politiky je oslabován, zejména v souvislosti se silným odporem, který se v celé Evropě projevuje vůči právům žen a LGBTI osob a právům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, a považuje za nezbytné posoudit důvody tohoto trendu a přezkoumat stávající strategie, nástroje a přístupy prosazované v oblasti rovnosti žen a mužů;

2.  poukazuje na to, že EU je podle SEU povinna bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a že Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zakotvuje závazek EU odstranit rozdíly a prosazovat rovnost mužů a žen; zdůrazňuje, že zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví, jak stanoví článek 23 Listiny základních práv;

3.  vyzývá Komisi, aby rovnost pohlaví zahrnula do všech rozpočtů a tvorby politik a do provádění opatření a programů EU a aby při vytváření každé nové politiky provedla posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a tím pomohla zajistit koherentnější reakci EU na problémy v oblasti rovnosti žen a mužů vycházející ze skutečností; vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na vnitrostátní úrovni;

4.  žádá Komisi, aby provedla lepší posouzení a přijala opatření s cílem řešit a zastavit škrty veřejných výdajů, které mají nepříznivé dopady na práva žen a rovnost žen a mužů v členských státech;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii Evropa 2020 není začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a požaduje obecné a důslednější zohledňování genderového hlediska při řešení strukturálních příčin chudoby žen, zejména v procesu vytváření doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, a dále požaduje zahrnutí specifických pokynů pro politiky ke snižování nerovnosti mezi ženami a muži do roční analýzy růstu;

6.  upozorňuje na průsečíky důvodů diskriminace na základě pohlaví a jiných příčin a neúměrný dopad vícenásobné diskriminace na ženy; trvá na tom, že je zapotřebí naléhavě řešit chudobu žen, zvláště starších žen a osamělých matek, žen, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví, žen se zdravotním postižením, migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl a příslušnic menšin; vybízí členské státy, aby pracovaly s regionálními a místními orgány, donucovacími orgány, vnitrostátními subjekty pro rovnost a organizacemi občanské společnosti s cílem zvýšit monitorování průsečíků různých druhů diskriminace a genderového hlediska, a aby prováděly účinnější strategie začleňování a účinněji využívaly prostředky určené na sociální politiku, zejména Evropský sociální fond a strukturální fondy;

7.  podporuje výzvu Rady k nové iniciativě Komise, která by vytyčila strategii pro rovnost pohlaví včetně transgender a intersexuálních osob na období 2016–2020, a ke zlepšení její strategické angažovanosti v oblasti rovnosti žen a mužů, která by měla být úzce propojena se strategií Evropa 2020 a měla by zohledňovat Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily příslušná opatření a navýšily investice určené na podporu zaměstnanosti žen na kvalitních pracovních pozicích ve všech odvětvích a přijaly opatření k boji proti nejistým formám práce;

9.  povzbuzuje členské státy, aby prosazovaly iniciativy, opatření a akce pomoci a poradenství pro ženy, které se rozhodnou stát se podnikatelkami;

10.  vyzývá Komisi, aby spojila genderové hledisko s makroekonomickou politikou a zavedla inovativní opatření s cílem zlepšit rovné rozdělení pracovních příležitostí a odpovědnosti za péči mezi obě pohlaví;

11.  konstatuje, že rovná účast žen a mužů na trhu práce a lepší a spravedlivější mzdy pro ženy by nejen zvýšily ekonomickou nezávislost žen, ale také významně posílily hospodářský potenciál EU a upevnily její spravedlivou a inkluzívní povahu; upozorňuje na to, že podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by shodná míra účasti na trhu práce zvýšila HDP na obyvatele do roku 2030 o 12,4 %;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby monitorovaly porušování práv pracovníků, a především žen, které stále častěji pracují na špatně placených pozicích a jsou oběťmi diskriminace, a přijímaly proti tomuto porušování práv kroky a také aby přijímaly politiky a opatření s cílem identifikovat psychické obtěžování na pracovišti, včetně šikanování těhotných zaměstnankyň nebo jakékoliv znevýhodňování po návratu z mateřské dovolené či při ucházení se o zaměstnání, aby proti těmto jevům poskytovaly ochranu, podávaly o nich informace a řešily je; vyzývá Komisi a členské státy, aby předkládaly údaje o rozdílech ve mzdách a důchodech členěné jak podle pohlaví, tak podle statusu rodičovství;

13.  zdůrazňuje, že vzdělání je důležitým nástrojem, který ženám umožňuje, aby se plně účastnily sociálního a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že opatření v oblasti celoživotního učení jsou klíčová k tomu, aby ženám poskytla dovednosti, jež jim umožní vrátit se do zaměstnání, získat lepší zaměstnání, vyšší příjem a lepší pracovní podmínky; žádá Komisi, aby podpořila iniciativy poskytující podporu při provádění programů profesního vzdělávání žen, povzbuzování žen k účasti na vysokoškolském vzdělávání v oblastech přírodních věd, technologie a IT, rozvoji školicích programů zaměřených na rovnost žen a mužů pro pedagogické pracovníky a při prevenci předávání stereotypů prostřednictvím učebních osnov a vzdělávacích materiálů; vyzývá vysoké školy a výzkumné instituce, aby přijaly politiky pro rovnost žen a mužů na základě pokynů, které vypracoval institut EIGE ve spolupráci s Komisí („nástroj GEAR – Gender Equality in Academia and Research“ (rovnost žen a mužů v akademickém prostředí a výzkumu));

14.  vyzývá všechny členské státy, aby řešily otázku rovnosti žen a mužů, sexismu a genderových stereotypů ve svých vzdělávacích systémech na všech úrovních a aby zajistily, že cílem jejich vzdělávacích systémů bude i vzdělávání v otázce dodržování základních práv a svobod a rovných práv a příležitostí pro ženy i muže, a aby zásady kvality zahrnovaly odstranění překážek bránících skutečné rovnosti žen a mužů a podporu úplné rovnosti mezi nimi;

15.  vyzývá Komisi, aby v úzké koordinaci s členskými státy předložila ambiciózní a komplexní balíček legislativních a nelegislativních opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v rámci pracovního programu Komise na rok 2017 a aby zohlednila oznámený evropský pilíř sociálních práv, což zahrnuje i revizi stávající směrnice o mateřské dovolené 92/85/EHS a směrnice o rodičovské dovolené 2010/18/EU a návrhy směrnic o otcovské dovolené a pečovatelské dovolené, které mají podpořit spravedlivé čerpání těchto dovolených mezi muži a ženami ve všech kategoriích pracovníků;

16.  s uznáním bere na vědomí, že v letech 2014–2015 řada členských států změnila svou politiku nebo právní předpisy týkající se rodičovské dovolené a zavedla nepřevoditelnost práva čerpat tuto dovolenou, povinnou povahu otcovské dovolené, delší otcovskou dovolenou nebo bonusy v případě, že se rodiče o dovolenou dělí rovným či jiným dílem, což posiluje jejich práva jako rodičů, zajišťuje větší rovnost mezi ženami a muži a vhodnější rozdělení péče a povinností v domácnosti a zlepšuje možnosti žen plně se zapojit na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem povzbudit muže k rovnému sdílení povinností v domácnosti a při péči o děti a další závislé osoby;

17.  vyzývá nadaci Eurofound, aby dále rozvíjela své činnosti v oblasti sledování kvality pracovních míst a pracovního života v rámci svého průzkumu pracovních podmínek v Evropě, jenž je založen na koncepci kvality pracovních míst zohledňující příjem, perspektivu, kvalitu pracovní doby, využívání dovedností a možnost uplatňovat je podle vlastního uvážení, sociální prostředí a intenzitu práce; dále Eurofound vyzývá, aby rozvíjela svůj výzkum týkající se těch politik, dohod sociálních partnerů a postupů společností, které podporují lepší rovnováhu pracovního a soukromého života, a také aby rozvíjela svůj výzkum toho, jak domácnosti, kde oba partneři pracují, dokáží sladit své pracovní úvazky a jak je lze nejlépe podpořit;

18.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby přistoupily k individualizaci práv v oblasti politiky sociální rovnosti, především v daňových systémech, aby se odstranily finanční pobídky, které manžele či manželky s nižším příjmem přimějí, aby odešli z pracovního trhu či pracovali na zkrácený úvazek;

19.  vyjadřuje uznání členským státům, které splnily oba barcelonské cíle; vybízí Portugalsko, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko, Itálii, Maltu a Estonsko, aby splnily i druhý cíl, a žádá Polsko, Chorvatsko a Rumunsko, které ještě zdaleka nesplnily ani jeden cíl, aby zvýšily své úsilí v oblasti zajištění formální péče o děti, a přispěly tak k dosažení lepší rovnováhy mezi soukromým a profesním životem pracovníků; poukazuje na to, že podle stávajících informací investice do péče o děti a starší osoby zlepší zapojení žen do práce na plný úvazek a umožní jim větší místní a sociální začlenění;

20.  opětovně potvrzuje svou výzvu, aby Komise a členské státy usilovaly o zřízení záruky pro děti, která by zajistila, aby každé evropské dítě, které je ohroženo chudobou, mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o děti, slušnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že takovéto opatření musí řešit situaci žen a dívek, zejména těch, které jsou členkami zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatel; konstatuje, že iniciativa záruky pro mladé lidi musí zahrnovat genderové hledisko;

21.  s politováním konstatuje, že v odměňování žen a mužů a ve starobních důchodech žen a mužů stále přetrvávají rozdíly, a naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby urychleně přijaly opatření k odstranění těchto rozdílů;

22.  připomíná, že prvním krokem v boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů je nastolení transparentnosti výše platů, a s potěšením konstatuje, že řada společností zavedla praxi, kdy analyzuje a zveřejňuje rozdíly v odměňování svých zaměstnanců a zaměstnankyň; vyzývá všechny zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a využívali realizovatelné konkrétní nástroje pro hodnocení pracovních pozic, s cílem stanovit za stejnou práci rovnou odměu a určit práci stejné hodnoty; vyzývá členské státy navíc k tomu, aby pravidelně prováděly mapování platů a mezd, zveřejňovaly získané údaje a požadovaly po podnicích zavedení interních mechanismů, které by odhalovaly rozdíly v odměňování;

23.  vítá skutečnost, že Komise považuje „stejnou odměnu za práci stejné hodnoty“ za jednu z klíčových oblastí činnosti; a vyzývá v této souvislosti k přepracování směrnice o rovném zacházení z roku 2006;

24.  odsuzuje skutečnost, že ve více než polovině členských států došlo k prohloubení genderových rozdílů ve starobních důchodech; vyzývá Kypr, Německo a Nizozemsko, aby snížily rozdíly mezi starobními důchody mužů a žen, který činí téměř 50 %; vyzývá Maltu, Španělsko, Belgii, Irsko, Řecko, Itálii a Rakousko, aby vzhledem k tomu, že 11–36 % žen v těchto zemích nemá žádný přístup k důchodu, odstranily rozdíly v nároku na důchod;

25.  vyjadřuje uznání vládě Švédska za dosaženou rovnost v zastoupení žen a Slovinsku s Francií za dosažení téměř úplné rovnosti a vybízí Maďarsko, Slovensko a Řecko, které vytvořily vládu bez jediné ženy(40), aby zajistily dostatečné zastoupení žen na všech úrovních politického a ekonomického rozhodování; vyzývá členské státy, aby ve svých vládách, ve veřejných institucích a orgánech a na kandidátních volebních listinách zaručily rovné zastoupení žen a mužů ve vysokých funkcích, a zajistily tak rovné zastoupení v místních zastupitelstvech a v regionálních a vnitrostátních parlamentech, jakož i v Evropském parlamentu; zdůrazňuje, že různé studie prokázaly, že vhodná legislativní opatření by mohla vést k rychlým změnám ve vyváženosti zastoupení žen a mužů v politické oblasti; sdílí stanovisko Komise, že pokud mají být kvóty účinné, měly by být doprovázeny právními předpisy upravujícími pořadí na kandidátních listinách a příslušné sankce pro případ porušení předpisů;

26.  zdůrazňuje, že jasně nedostatečné zastoupení žen ve volených a jmenovaných politických funkcích na úrovni EU a členských států přestavuje demokratický deficit, který narušuje legitimitu rozhodování na úrovni EU i členských států;

27.  vyzývá orgány EU, aby v zájmu zaručení rovnosti žen a mužů v rámci sboru komisařů a ve vysokých funkcích ve všech orgánech, institucích, agenturách, ústavech a subjektech EU učinily, co je v jejich silách;

28.  se znepokojením konstatuje, že ve srovnání s rokem 2010 zůstává v roce 2015 většina zemí pod průměrem EU, pokud jde o zastoupení žen ve správních orgánech velkých společností kotovaných na burze; oceňuje však celkový pokrokový trend, zejména ve Francii, Itálii, Velké Británii, Belgii a Dánsku;

29.  opakuje svou výzvu Radě, aby bezodkladně přijala směrnici o genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burze (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech) jako důležitý první krok k dosažení rovného zastoupení žen a mužů ve veřejném a soukromém sektoru; upozorňuje na to, že pokrok je nejlépe patrný (vzestup z 11,9 % v roce 2010 na 22,7 % v roce 2015) v členských státech, v nichž byly přijaty závazné právní předpisy týkající se kvót pro řídící a dozorčí orgány(41);

30.  vyjadřuje politování nad tím, že rovného zastoupení žen a mužů v nejvyšších funkcích v oblasti vysokoškolského vzdělávání dosáhl pouze jeden členský stát, přičemž vítá, že obecně došlo k nárůstu zastoupení žen v uvedených funkcích;

31.  naléhavě vyzývá členské státy, aby bránily všem formám násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a reagovaly na ně a aby zavedly další preventivní strategie, aby všeobecně zpřístupnily specializované služby podpory a ochrany, k nimž budou mít přístup všechny oběti, a aby při podávání zpráv o uplatňování směrnice o právech obětí v roce 2017 věnovaly zvláštní pozornost genderově specifickým aspektům práv obětí, včetně případů souvisejících s genderovou identitou a vyjádřením pohlavní příslušnosti oběti; vyzývá Radu, aby využila překlenovacího ustanovení a přijala jednomyslně rozhodnutí, v němž by bylo stanoveno, že násilí na základě pohlaví je jedním z druhů trestných činů uvedených v čl. 83 odst. 1 SFEU; vyzývá Komisi, aby zahájila činnost evropského registru evropských ochranných příkazů, který by doplnil právní předpisy EU o ochraně obětí;

32.  důrazně opakuje, že na pohlaví založené formy násilí a diskriminace, jako například znásilnění a sexuální násilí, sexuální obtěžování, mrzačení ženských pohlavních orgánů, dohodnuté sňatky a domácí násilí, hrubě narušují lidskou důstojnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu ke všem formám násilí, včetně domácího násilí, které oběti nechtějí oznamovat, neboť se násilí dopouštějí partneři nebo členové vlastní rodiny, zavedly nulovou toleranci; naléhavě žádá členské státy, aby zviditelnily situaci žen se zdravotním postižením jako obětí domácího násilí, které často nemohou uniknout ze vztahu, v němž jsou zneužívány;

33.  vítá pokrok, jehož dosáhly členské státy, které podepsaly Istanbulskou úmluvu – první právně závazný nástroj prevence a boje proti násilí na ženách na mezinárodní úrovni, a naléhavě vyzývá čtrnáct členských států, které tuto úmluvu dosud neratifikovaly, aby tak bezodkladně učinily; vítá návrh Komise z března 2016, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě; vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily jednání o podpisu a uzavření Istanbulské úmluvy, a vyjadřuje širokou podporu přistoupení k této úmluvě bez jakýchkoli výhrad; kromě toho vyzývá Komisi, aby začlenila definici násilí na základě pohlaví v souladu s ustanoveními směrnice 2012/29/EU a aby co nejdříve předložila komplexní evropskou strategii prevence a boje proti tomuto násilí, která by měla obsahovat závazný legislativní akt;

34.  vyjadřuje uznání Eurostatu a soudním a policejním orgánům členských států za spolupráci v oblasti výměny údajů, jejímž účelem je lépe osvětlit zavrženíhodnou praxi násilí páchaného na základě pohlaví v EU, a vyzývá je, aby v tomto úsilí soustavně pokračovaly, a to na základě každoročnímho monitorování výskytu trestných činů páchaných na ženách, které by probíhalo ve spolupráci s institutem EIGE;

35.  poukazuje na úzkou souvislost mezi stereotypy a výrazně vyšším počtem případů obtěžování žen a sexismu na internetu a v rámci sociálních médií, což vede také k novým formám násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je kybernetická šikana, kybernetické obtěžování, používání ponižujících vyobrazení na internetu a šíření soukromých fotografií a videonahrávek v sociálních médiích bez souhlasu dotyčných osob; upozorňuje na to, že je nutné proti nim bojovat už od útlého věku; zdůrazňuje, že tyto situace mohou vznikat na základě chybějící ochrany ze strany veřejných orgánů a dalších institucí, které by měly vytvářet genderově neutrální prostředí a odsuzovat sexismus;

36.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zavedly veškerá právní a soudní opatření k boji proti fenoménu násilí na ženách na internetu; vyzývá EU a členské státy zejména k tomu, aby na základě komplexní evropské strategie prevence a potírání násilí na základě pohlaví sjednotily své síly s cílem vytvořit rámec, který by nové formy násilí na internetu považoval za trestný čin, a začít ženám a dívkám, které se staly oběťmi násilí na internetu, poskytovat psychickou podporu; požaduje posouzení dopadu strategie kybernetické bezpečnosti EU a Evropského centra pro boj proti kriminalitě na rovnost žen a mužů, aby byla uvedená problematika začleněna do jeho činnosti, v jejímž rámci by se přihlíželo ke genderovému hledisku;

37.  opětovně žádá Komisi, aby zřídila evropské středisko pro sledování násilí na základě pohlaví (po vzoru stávajícího Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), které by vedl evropský koordinátor pro předcházení násilí páchanému na ženách a dívkách;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly opatření na ochranu žen a LGBTI osob proti obtěžování na pracovišti; žádá Komisi, aby přepracovala stávající rámcové rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(42), tak aby zahrnovalo sexismus, trestné činy páchané na základě předsudků a podněcování k nenávisti z důvodu sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

39.  odsuzuje, že ve většině zemí EU je u intersexuálních kojenců stále prováděna „normalizace“ pohlavních orgánů, přestože není z lékařského hlediska nezbytná; naléhavě žádá členské státy EU, aby se vyhýbaly takové léčbě prováděné bez  svobodného a informovaného souhlasu dotyčné osoby;

40.  konstatuje, že na Maltě a v Řecku jsou intersexuální osoby chráněny před diskriminací na základě pohlavních znaků; vyzývá členské státy, aby při uplatňování směrnice o rovnosti žen a mužů začlenily důvody genderové identity a pohlavních znaků do svých právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů;

41.  zdůrazňuje, že různé formy násilí na základě pohlaví, mimo jiné znásilnění a sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, domácí násilí, tzv. zločiny ze cti a diskriminace na základě pohlaví, kterou členský stát považuje za nezákonnou, představují pronásledování a měly by být považovány za legitimní důvod k podání žádosti o azyl v EU; podporuje vytvoření bezpečných cest legálního vstupu do EU; připomíná, že ženy a dívky se zvláště snadno stávají oběťmi vykořisťování ze strany převaděčů;

42.  znovu vyzývá členské státy, aby okamžitě upustily od zadržování dětí, těhotných a kojících žen a obětí znásilnění, sexuálního násilí a obchodování s lidmi, a žádá, aby jim byla poskytována náležitá psychická a zdravotnická podpora, kterou by zajišťovali odborníci vhodného pohlaví, například psycholožky, sociální pracovnice, zdravotní sestry a lékařky s vhodnou odbornou přípravou pro tento druh případů; připomíná, že ve všech fázích migračního procesu by měla být poskytována obětem násilí na základě pohlaví nebo (vnímané) sexuální orientace nebo genderové identity včasná podpora, včetně okamžitého přesídlení v případě, že nelze zaručit bezpečnost těchto obětí, kvalitní psychickou podporu a okamžité uznání genderové identity po dobu trvání azylového řízení jakožto opatření k prevenci násilí;

43.  připomíná, že při uplatňování právních předpisů EU zaměřených proti obchodování s lidmi, které nyní představuje jednu z nejvíce ziskových aktivit organizované trestné činnosti, je třeba neustále sledovat genderový rozměr prevence a potírání obchodování s lidmi, a opakuje svou výzvu Komisi, aby v rámci svého hodnocení dodržování a uplatňování směrnice ze strany členských států tento rozměr nadále monitorovala a zajistila přitom, aby byla dodržována oznamovací povinnost a harmonogram, které jsou uvedeny ve směrnici;

44.  vyzývá Komisi, aby členským státům, které bojují proti obchodování lidmi, zejména Itálii a Řecku, které se v souvislosti se současnou migrační krizí nacházejí na přední linii při řešení této naléhavé situace, nabídla finanční i logistickou podporu;

45.  žádá, aby na úrovni členských států a EU došlo k většímu úsilí v oblasti boje proti přetrvávání stereotypů a diskriminaci na základě pohlaví, a to prostřednictvím informačních kampaní zaměřených na takové zobrazování žen a dívek, které by se vymykalo stereotypům, a určených všem vrstvám společnosti; vyzývá členské státy, aby přijaly pozitivní iniciativy, jako jsou strategie vedoucí ženy k volbě kariéry a profesí, v nichž jsou nedostatečně zastoupeny, a muže k převzetí spravedlivého dílu rodinných a domácích povinností, nebo strategie, které by zvyšovaly povědomí mužů o tom, jak násilí, včetně obchodování s lidmi za účelem komercionalizovaného sexuálního vykořisťování, nucených sňatků a nucené práce škodí ženám, mužům a dětem a narušuje rovnost žen a mužů, a aby přijaly opatření ke snížení poptávky po ženách a dětech, které jsou obětí obchodování, prostřednictvím informačních kampaní;

46.  opakuje, že ženy musí mít kontrolu nad svým zdravím a právy v sexuální a reprodukční oblasti; vyzývá všechny členské státy, aby ženám zaručily snadný přístup k dobrovolnému plánování rodiny a plné škále služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství; vyzývá členské státy a Komisi, aby vedly informační kampaně s cílem plně informovat muže a ženy o jejich právech a povinnostech, pokud jde o otázky sexuality a reprodukce;

47.  poukazuje na rostoucí trend nadměrného využívání ustanovení o odmítnutí zákroku z důvodu svědomí, což brání ženám v přístupu k službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vyzývá členské státy, aby zajistily, že ustanovení o odmítnutí zákroku z důvodu svědomí nebudou bránit pacientům v přístupu k zákonné lékařské péči;

48.  zastává názor, že odpírání život zachraňujících služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, mimo jiné bezpečného umělého ukončení těhotenství, se rovná závažnému porušování základních lidských práv;

49.  zdůrazňuje význam aktivní politiky v oblasti prevence, vzdělávání a informovanosti zaměřené na dospívající, mládež a dospělé pro zajištění toho, aby se občané EU těšili dobrému sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a předcházeli pohlavně přenosným chorobám a nechtěnému těhotenství;

50.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby podporovaly rovnost žen a mužů v rámci svých komplexních programů sexuální výchovy a výchovy ke vztahům, včetně výuky chlapců a dívek o vztazích založených na souhlasu, úctě a vzájemnosti, jakož i v oblasti sportovních a volnočasových aktivit, kde stereotypy a očekávání na základě pohlaví mohou ovlivnit vnímání sebe sama, zdraví, získávání dovedností, intelektuální rozvoj, sociální integraci a budování identity dívek a chlapců;

51.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat muže, aby se plně zapojili do všech akcí směřujících k zajištění rovnosti žen a mužů, zjistit, v kterém prostředí lze oslovit značný počet mužů, zejména v institucích, odvětvích a sdruženích, jimž dominují muži, aby muži začali citlivěji vnímat svou úlohu a povinnosti při prosazování rovnosti žen a mužů, a podporovat zásadu společné pravomoci a odpovědnosti žen a mužů na pracovišti, v obcích, v soukromé sféře a v širších vnitrostátních a mezinárodních společenstvích;

52.  vyzývá členské státy, aby sledovaly případy, kdy sdělovací prostředky a reklamní odvětví propagují obraz ženy jako sexuálního objektu a zboží a často zobrazují ženské stereotypy mládí, krásy a sexuální přitažlivosti jako vzor sociálního úspěchu; vyzývá Komisi, aby v případě porušování směrnice o audiovizuálních mediálních službách ze strany členského státu přijala právní kroky a aby prostřednictvím pobídek prosazovala správné postupy ve veřejných a soukromých mediálních podnicích; naléhavě žádá sdělovací prostředky a reklamní odvětví, aby respektovaly důstojnost žen a zajistily, aby ženy byly zobrazovány bez stereotypů a diskriminace a v souladu se stávající rozmanitostí; vyzývá je navíc, aby se věnovaly zdravému životnímu stylu, různým rodinným modelům a stylům života;

53.  připomíná závazky, které EU schválila v akčních plánech EU-CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) z let 2013 a 2015 ve věci vymýcení násilí na ženách, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že není dostatečně uplatňována kapitola 7 týkající se prosazování rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy a Evropskou služby pro vnější činnost, aby spolupracovaly a vyčlenily ekonomické a institucionální zdroje s cílem zajistit plnění doporučení týkajících se prosazování rovnosti žen a mužů dohodnutých v akčních plánech, zejména pokud jde o vymýcení všech forem násilí v souladu s úmluvou z Belem de Pará, Istanbulskou úmluvou a úmluvou CEDAW;

54.  zdůrazňuje, že změna klimatu může mít podle výsledků výzkumu větší dopad na ženy než na muže, neboť v době chudoby ponesou s větší pravděpodobností větší zátěž právě ženy; domnívá se, že ženy se musí aktivně podílet na politice a opatřeních v oblasti klimatu;

55.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zastřešující strategie pro udržitelný rozvoj, který by zahrnoval všechny relevantní oblasti vnitřní a vnější politiky, a aby vytvořila účinné mechanismy sledování, přezkumu a odpovědnosti pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, včetně cílů a ukazatelů v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a posilování postavení žen;

56.  žádá Komisi, aby účinněji sledovala uplatňování stávajících právních předpisů EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech, a zároveň poukazuje na to, že v případě nedodržování příslušných předpisů je nutné zahájit příslušné postupy;

57.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory interinstitucionálnímu prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politiky EU, které bylo připojeno k víceletému finančnímu rámci (VFR), nebyla dosud přijata žádná opatření, pokud jde o rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat, jak jsou uplatňovány zásady společného prohlášení z hlediska ročních rozpočtových procesů, a vyzývá k tomu, aby se příslušný výbor formálně podílel na revizi VFR;

58.  vyzývá vlády jednotlivých členských států, aby zajistily existenci a trvalost subjektů pověřených přípravou, koordinací a prováděním politiky v oblasti rovnosti žen a mužů jako zásadního ukazatele odpovědnosti vlády při prosazování rovnosti žen a mužů, a poskytly jim přiměřené zdroje;

59.  vyzývá orgány EU, aby v systému monitorování budoucího mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva zavedly zvláštní ukazatele genderové rovnosti, včetně indexu rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE);

60.  vyzývá Komisi, aby vypracovala širší strategii rovnosti žen a mužů včetně horizontální směrnice, která by se zabývala otázkou diskriminace, s cílem odstranit diskriminaci na základě pohlaví ve všech jejích podobách; za tímto účelem naléhavě žádá Radu, aby co nejdříve dosáhla společného postoje k návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk, pohlaví nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426), který je blokován od doby, co k němu dne 2. dubna 2009 Parlament přijal svůj postoj(43); vyzývá Radu, aby zařadila pohlaví mezi faktory diskriminace;

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(2) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(3) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 162.
(4) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(5) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(6) Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 7.
(7) Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.
(8) Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.
(9) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(10) Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56.
(11) Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24.
(12) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.
(13) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.
(14) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 1.
(15) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2016)0042.
(18) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(19) Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.
(20) Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.
(21) Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.
(22) Přijaté texty, P8_TA(2016)0203.
(23) Přijaté texty, P8_TA(2016)0235.
(24) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2016)0072.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2016)0227.
(28) ISBN 978-92-79-29898-1.
(29) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.
(30) http://www.un.org/womenwatch/daw/csw/csw48/ac-men-auv.pdf
(31) ISBN 978-92-79-36171-5.
(32) Zpráva nadace Eurofound (2016): „The gender employment gap: challenges and solutions“ (Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: výzvy a řešení).
(33) Zpráva nadace Eurofound (2015): „Promoting uptake of parental and paternity leave among fathers in the European Union“ (Podpora čerpání rodičovské a otcovské dovolené otci v Evropské unii).
(34) Eurofound (2015): „První zjištění: šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě“.
(35) http://ec.europa.eu/eurostat/web/crime/database
(36) Zpráva Eurostatu „Obchodování s lidmi“, vydání z roku 2015.
(37) Evropská síť právních odborníků v oboru rovnosti žen a mužů a nediskriminace: „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2015“.
(38) EIGE (2014): „Účinnost institucionálních mechanismů v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů. Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“.
(39) Zpráva nadace Eurofound (2014): „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“.
(40) Vývoj situace v letech 2014 a 2015.
(41) Informativní přehled Evropské komise „Vyváženější zastoupení v řídících a dozorčích orgánech – Evropa rozbíjí skleněný strop“, říjen 2015; Evropská komise, GŘ JUST, „Úloha žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v EU: zpráva o dosaženém pokroku: iniciativa Evropa 2020“, 2015; Aagoth Storvik a Mari Teigen, „Ženy v řídících a dozorčích radách: norské zkušenosti“, červen 2010.
(42) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
(43) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.

Právní upozornění - Ochrana soukromí