Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 o fondech EU pro rovnost žen a mužů (2016/2144(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020(1),
– s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise(2) o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Přezkum / revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ – (COM(2016)0603),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Horizont 2020: výroční monitorovací zpráva za rok 2014“ (SWD(2016)0123),
– s ohledem na pracovní dokument Komise týkající se programových prohlášení o provozních výdajích k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (COM(2016)0300),
– s ohledem na společný pracovní dokument Komise a Vysoké představitelky unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ (SWD(2015)0278),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(5),
— s ohledem na studii s názvem „Rozpočet EU věnovaný rovnosti žen a mužů“, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce D Evropského parlamentu, a na návaznou studii o využití finančních prostředků pro účely rovnosti žen a mužů v některých členských státech, kterou v roce 2016 zveřejnila tematická sekce C,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(6),
– s ohledem na zprávu Rady Evropy nazvanou Genderové rozpočtování: závěrečná zpráva skupiny expertů o genderovém rozpočtování – Štrasburk 2005;
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0033/2017),
A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot Evropské unie zakotvených ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že čl. 8 SFEU stanoví zásadu rovnosti žen a mužů, jelikož stanoví, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“;
B. vzhledem k tomu, že mezi 17 cíli udržitelného rozvoje formulovanými OSN, jichž má být dosaženo do roku 2030, figuruje pod č. 5 rovnost žen a mužů, která se vztahuje na všech 17 daných cílů;
C. vzhledem k tomu, že strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019 zveřejněný v prosinci 2015 vyzdvihuje klíčovou úlohu finančních prostředků EU poskytovaných na podporu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že žádný orgán ani instituce EU neuplatňuje důsledně při sestavování rozpočtu genderové hledisko;
D. vzhledem k tomu, že rozhodnutí týkající se výdajů a příjmů mají na ženy a na muže rozdílný dopad;
E. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: příspěvek Parlamentu, který předchází návrhu Komise(7), podporuje účinné prosazování rovnosti žen a mužů;
F. vzhledem k tomu, že otázkami rovnosti žen a mužů se častěji zabývají tzv. „měkké“ oblasti politiky, jako je např. rozvoj lidských zdrojů, spíše než tzv. „tvrdé“ oblasti, jako je např. oblast infrastruktury nebo IKT, jimž se dostává větší finanční podpory;
G. vzhledem k tomu, že aby bylo možné skloubit pracovní a soukromý život, je nezbytné zajistit promyšlený systém dovolené související s poskytováním péče, a to společně s vysoce kvalitními zařízeními péče, která by byla finančně dostupná a přístupná, včetně veřejných zařízení, a vzhledem k tomu, že výdaje na tato zařízení je třeba považovat za součást investic do infrastruktury; vzhledem k tomu, že oba tyto faktory jsou základním předpokladem pro účast žen na trhu práce, ve vedoucích pozicích, v oblasti vědy a výzkumu, a tedy pro dosažení rovnosti mužů a žen;
H. vzhledem k tomu, že společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise vyzývá k tomu, aby součástí ročních rozpočtových procesů týkajících se VFR na období 2014–2020 byly v příslušných případech prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů, přičemž se zohlední, jak celkový finanční rámec Unie přispívá k upevňování této rovnosti a jak zajišťuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že i přes tuto skutečnost je zapotřebí upevnit odhodlání k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, neboť provádění stávajících politik bylo dosud pouze minimální a na otázky rovnosti žen a mužů nebyl vyčleněn dostatek rozpočtových zdrojů;
I. vzhledem k tomu, že od krize v roce 2008 je jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států patrný ústup od prosazování rovnosti žen a mužů ve veřejné diskusi i politických programech; vzhledem k tomu, že konsolidace veřejných financí a rozpočtová omezení, které si vyžádala krize, pravděpodobně ještě více omezí zdroje dostupné pro strategie a subjekty podporující zajišťování rovnosti žen a mužů;
J. vzhledem k tomu, že v tomto důležitém období krize důvěry v EU by zajištění plné transparentnosti jejích finančních prostředků mělo být prioritou pro všechny evropské orgány a instituce, přičemž tuto otázku nemohou ponechat bez povšimnutí;
K. vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015 není rovnost pohlaví v Evropě ještě zdaleka dosažena;
L. vzhledem k tomu, že mezi nejúčinnější opatření podporující rovnost žen a mužů patří rovnocenná odměna za práci; vzhledem k tomu, že však stejně důležité je úsilí EU o zvyšování účasti žen na trhu práce a rovnocennou ekonomickou nezávislost žen a mužů, podpora rovné účasti žen a mužů na rozhodovacím procesu, boj proti násilí na základě pohlaví, ochrana a podpora obětí a prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen na celém světě, stejně jako výsledky tohoto úsilí;
M. vzhledem k tomu, že v roce 1995 pekingská akční platforma OSN vyzvala k citlivému zohledňování rovnosti žen a mužů při rozpočtových postupech;
Obecné připomínky
1. vítá záměr začlenit otázky rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 SFEU do všech oblastí jakožto horizontální politický cíl rozpočtu EU v rámci fondů a programů EU;
2. vyjadřuje však politování nad tím, že se politický závazek EU na vysoké úrovni v oblasti rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud plně neprojevil v přidělených rozpočtových prostředcích a rozhodnutích o výdajích v rámci všech oblastí politiky EU jakožto součásti metodologie zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;
3. poukazuje na to, že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu je součástí celkové strategie v oblasti rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje tudíž, že závazek orgánů a institucí EU v této oblasti je zásadní; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata žádná strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020, a v návaznosti na závěry Rady týkající se rovnosti žen a mužů ze dne 16. června 2016 vyzývá Komisi, aby posílila status svého strategického závazku pro rovnost žen a mužů v období 2016–2019 tím, že jej přijme ve formě sdělení;
4. zdůrazňuje význam struktur a postupů, jež jsou součástí sestavování rozpočtu, a potřebu změnit ty struktury a postupy, u nichž vyšlo najevo, že podporují – byť neúmyslně – genderovou nerovnost;
5. bere na vědomí, že zvyšování povědomí a proškolování v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu je nezbytné pro rozvoj citlivého zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve strukturách a postupech;
6. poznamenává, že některé programy EU (např. Evropský sociální fond (ESF), Práva, rovnost a občanství 2014–2020 (REC), Horizont 2020, nástroj předvstupní pomoci (NPP II), v oblasti humanitární pomoci nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)) zahrnují konkrétní činnosti týkající se rovnosti žen a mužů, zatímco jiné (např. program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) odkazují na obecné zásady v této oblasti, avšak velmi malý počet programů v praxi stanovuje jasné cíle a zvláštní zdroje nebo zajišťuje systematické provádění a monitorování;
7. vyjadřuje politování nad tím, že některé programy zahrnují hledisko rovnosti žen a mužů pouze jakožto průřezový cíl, což nejenže vede k menší podpoře opatření v oblasti rovnosti žen a mužů, ale také téměř znemožňuje odhadnout objemy prostředků vyčleněných na genderové otázky(8);
8. lituje skutečnosti, že většina programů financovaných EU neobsahuje konkrétní cílené činnosti, jimž by byly přiděleny konkrétní rozpočtové prostředky pro oblast rovnosti žen a mužů; konstatuje, že rovnost žen a mužů by měla být uznána jako politický účel v rámci hlav rozpočtu EU, přičemž je třeba upřesnit částky přidělené na jednotlivé cíle a politická opatření, aby mohly být transparentnější a aby genderové cíle nebyly nijak zastiňovány; má také za to, že v rámci úkolů rozpočtové kontroly by mělo být uváděno, v jakém rozsahu rozpočet EU a jeho provádění prospívá či brání politikám v oblasti rovnosti osob;
9. vyjadřuje politování nad tím, že nástroje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jako jsou genderové ukazatele, posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů, jsou při přípravě a provádění politiky, ať už na úrovni EU či vnitrostátní úrovni, používány jen zřídka; vyjadřuje politování nad současným nedostatkem komplexních genderových ukazatelů a údajů rozčleněných podle pohlaví, a zdůrazňuje skutečnost, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů by měl shromažďovat genderové ukazatele a sbírat údaje členěné podle pohlaví, aby bylo možné vytvořit konzistentní obraz možných dopadů politik EU na situaci rovnosti žen a mužů, jakož i v této souvislosti docílit náležité finanční a rozpočtové odpovědnosti; klade důraz na klíčovou úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů při zvyšování zatím nedostatečné spolupráce statistiků a tvůrců politiky s cílem zvýšit povědomí o problémech při shromažďování citlivých údajů; opakuje proto svou výzvu k dalšímu rozvoji ukazatelů a statistických údajů týkajících se otázek rovnosti žen a mužů, aby tak bylo možné posoudit rozpočet EU z genderového hlediska a sledovat zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;
10. vyjadřuje politování nad tím, že i přes společné prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR, nebylo dosud v této oblasti dosaženo žádného výraznějšího pokroku;
11. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že z VFR na období 2014–2020 nevyplývá žádná jasná strategie rovnosti žen a mužů, která by měla konkrétní cíle a přidělovala by konkrétní částky;
12. lituje, že sdělení Komise o přezkumu VFR v polovině období, které bylo zveřejněno v září 2016, na provádění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů žádným způsobem neodkazuje;
13. vyzývá k tomu, aby se strategie pro rovnost žen a mužů a její začleňování staly součástí evropského semestru;
14. zdůrazňuje, že pro Evropskou unii by skutečnou prioritou měly být transparentnost a přístup k informacím o skutečném pokroku v oblasti rovného postavení žen a mužů, nikoli pouze o pokroku v uplatňování;
15. vyzývá k tomu, aby byla ustanovení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů přijata také v těch oddílech politiky, které nejsou považovány za oblasti, jež se bezprostředně týkají rovnosti žen a mužů, jako jsou IKT, doprava, obchod a podpora investic či změna klimatu;
16. domnívá se, že by do všech fází rozpočtového procesu měla být zapojena síť externích odborníků a organizací, aby se tak zvýšila transparentnost a demokratičnost, zejména pokud jde o uplatňování přístupu zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;
Financování ze zdrojů EU sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v zaměstnání, sociálních věcech a inkluzi prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů)
17. zdůrazňuje, že ESI fondy představují nejvýznamnější finanční podporu pro provádění politiky EU v oblasti rovnosti žen a mužů, což platí zejména v případě Evropského sociálního fondu (ESF), jehož cílem je zajistit plné začlenění žen na trhu práce; zdůrazňuje, že nařízení (EU) č. 1304/2013 činí ze začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nedílnou součást všech fází programů a projektů financovaných z ESF, včetně přípravy, provádění, monitorování a hodnocení;
18. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při propagaci rovnosti žen a mužů mají služby pro veřejnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o dosažení barcelonských cílů, aby se rovnováha mezi pracovním a soukromým životem stala realitou pro všechny, a stejně tak aby využívaly vhodných nástrojů a pobídek, včetně evropských fondů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), a zajistily tak potřebné finanční prostředky pro sociální infrastrukturu nabízející kvalitní, cenově dostupné a přístupné služby péče o děti a jiné závislé osoby, včetně starších závislých osob a rodinných příslušníků se zdravotním postižením; konstatuje, že to povede ke zvyšování účasti žen na trhu práce a jejich ekonomické nezávislosti;
19. vyjadřuje politování nad skutečností, že ženy se stále potýkají s nerovností v pracovních vztazích, a to například v podobě nižší zaměstnanosti, mzdových rozdílů, vyšší míry zaměstnávání atypickou formou či na částečný úvazek, nižších důchodových nároků, profesního odloučení a pomalejšího kariérního postupu; zdůrazňuje důležitost ESF pro možnosti financování boje proti diskriminaci a podporu rovnosti žen a mužů v pracovních vztazích;
20. poukazuje na to, že v rámci tradičního přístupu není neplacená práce, jako je například péče o děti a starší osoby, zohledňována při vyplácení sociálních dávek;
21. konstatuje, že podle pracovního dokumentu útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ bude v období 2014–2020 na opatření podporující rovnost žen a mužů vynaloženo 5,85 miliardy EUR, přičemž 1,6 % z dané částky připadne v rámci Evropského sociálního fondu na zvláštní investiční prioritu „Rovnost žen a mužů ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání, kariérního postupu, sladění pracovního a soukromého života a podpory stejné odměny za stejnou práci“;
22. poznamenává, že finanční prostředky z EFRR by měly nadále podporovat investice do zařízení péče o děti a starší osoby a do další veřejné i soukromé sociální infrastruktury, mj. za účelem podpory lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;
23. zdůrazňuje význam úlohy EZFRV pro zajištění nezbytného financování na podporu veřejných služeb a sociální infrastruktury ve venkovských oblastech a pro podporu přístupu žen k půdě a investicím;
24. vyzývá Komisi, aby navrhla nová cílená opatření na podporu účasti žen na trhu práce, například specifický program financovaný z EZFRV, s cílem podpořit podnikání žen;
25. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní vládní instituce, aby využily potenciál možností průřezového financování v rámci ESI fondů na podporu projektů určených pro posilování rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje význam principu partnerství uplatňovaného v rámci ESI fondů, jenž přispívá k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů na místní úrovni;
26. připomíná význam požadavku na začlenění genderově rozlišených ukazatelů do monitorování a vyhodnocování operačních programů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o ESI fondech, aby byl již ve fázi provádění plněn cíl, který spočívá v dosažení rovnosti žen a mužů;
27. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory úsilí vytvořit „standard“ v této oblasti, nebyla dosud zavedena systematická metoda, jak provádět začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci ESI fondů, a nebyla zavedena cílená opatření na podporu celkové strategie začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě potřeby navýšily prostředky pro posuzování rovnosti žen a mužů a důsledně sledovaly uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů;
28. připomíná, že ESI fondy podléhají předběžné genderové podmíněnosti, která vyžaduje opatření v oblasti odborné přípravy příslušného personálu a zapojení orgánů odpovědných za rovnost žen a mužů v rámci celého postupu přípravy a provádění daných programů; vyzývá Komisi, aby zajistila splnění tohoto požadavku; vyzývá k účinnému využívání stávajících stálých orgánů pro rovnost žen a mužů na úrovni členských států; s potěšením v této souvislosti vítá vnitrostátní osvědčené postupy, jako je síť Evropského společenství pro praktické začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (Gender CoP) ve Švédsku; naléhavě žádá členské státy, aby orgánům pro rovnost žen a mužů zaručily úplnou nezávislost, účinnost, dostatečné pravomoci a přiměřené zdroje, aby mohly plnit své hlavní úkoly;
29. zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost a dávat přednost opatřením přijímaným v rámci ESI fondů, která kromě zařízení péče o děti podporují investice do služeb v oblasti vzdělávání a zdravotnictví a sociálních služeb, neboť tyto služby čelí problému snižování míry veřejného financování na státní, regionální i místní úrovni a tato opatření by zvýšila počet pracovních míst;
30. doporučuje navýšit v rámci VFR finanční příspěvky na sociální infrastrukturu a služby péče o děti a starší osoby;
Financování ze zdrojů EU sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti základních práv, rovnosti a občanství prostřednictvím programu Práva, rovnost a občanství (2014–2020)
31. vyjadřuje politování nad tím, že v rámci rozpočtové položky na program Práva, rovnost a občanství (2014–2020) nejsou specifikovány zdroje určené pro jednotlivé cíle tohoto programu, což velmi ztěžuje analýzu výdajů vyčleněných na rovnost žen a mužů a boj proti násilí páchanému na ženách;
32. poznamenává, že podle pracovního dokumentu Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ představují dva cíle týkající se rovnosti žen a mužů a programu Daphne pro potírání násilí páchaného na ženách asi 35 % finančních prostředků programu Práva, rovnost a občanství, přičemž celkový rozpočet sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti základních práv, rovnosti a občanství prostřednictvím programu Práva, rovnost a občanství (2014–2020) činí 439,5 milionu EUR; zdůrazňuje, že většina těchto finančních prostředků bude přidělena ve prospěch cíle programu Daphne, menší část ve prospěch cíle rovnosti žen a mužů; považuje nicméně za politováníhodné, že program Daphne nemá samostatnou rozpočtovou položku, neboť se v současnosti jedná o jeden ze specifických cílů programu Práva, rovnost a občanství; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyčlenit pro program Daphne dostatečnou finanční podporu a udržet jeho viditelnost a velmi úspěšný profil;
33. zdůrazňuje, že pro období 2014–2020 se výzvy vydané v rámci cíle programu Daphne týkají všech forem násilí na ženách nebo dětech; poznamenává, že většina zdrojů byla určena na boj proti násilí spojenému se škodlivými praktikami a na prevenci v této oblasti (39 %) a na podporu, kterou obětem genderově podmíněného násilí, domácího násilí či násilí v intimním partnerském svazku poskytují specializované podpůrné služby zaměřené na ženy (24 %);
34. poznamenává, že v rámci cíle rovnosti žen a mužů byly řešeny následující priority: ekonomická nezávislost žen a mužů a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (44 % vyčleněných zdrojů); prosazování osvědčených postupů týkajících se genderových rolí a překonávání stereotypů ve vzdělávání a odborné přípravě a na pracovišti (44 %) a podpora sítí na úrovni EU zabývajících se otázkami rovnosti žen a mužů (12 %);
35. zdůrazňuje, že budování občanství by mělo být spojeno nejen s obranou a rozšiřováním práv, ale také s dobrými životními podmínkami, vzděláním a odbornou přípravou, jež budou prosté genderových stereotypů, a přístupem k sociálním a zdravotnických službám, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví;
36. vyjadřuje však politování nad snížením rozpočtových prostředků určených na tento specifický cíl programu Daphne; poukazuje na to, že v roce 2013 činily tyto rozpočtové prostředky na závazky 18 milionů EUR, oproti roku 2012, kdy to bylo 19,5 milionu EUR a v roce 2011 více než 20 milionů EUR; dále poznamenává, že v roce 2016 se v pracovním plánu programu Práva, rovnost a občanství počítalo pro tento cíl s částkou, která jen lehce přesahuje 14 milionů EUR;
37. vyzývá Komisi, aby při přípravě ročního pracovního programu náležitě a spravedlivě rozdělovala finanční podporu mezi jednotlivé oblasti, na něž se vztahují specifické cíle programu Práva, rovnost a občanství, a zohlednila při tom výši prostředků, které již byly přiděleny v předchozím programovém období (2007–2013);
38. vybízí Komisi, aby navýšila podporu pro evropské sítě zabývající se otázkami rovnosti žen a mužů, aby takto podpořila příležitosti pro vzájemné učení, zejména mezi orgány na nižší než celostátní úrovni; poukazuje zejména na skutečnost, že je zapotřebí zvláštní podpora pro posílení účasti žen v rozhodovacím procesu;
39. požaduje lepší vyjasnění toho, jakým způsobem je v rámci programu Práva, rovnost a občanství plněn cíl boje proti násilí; zdůrazňuje, že v zájmu účinného provádění je nezbytné zajistit, aby se finanční prostředky dostávaly k místním organizacím a místním a regionálním vládním institucím; vyzývá k tomu, aby byla priorita věnována organizacím, jež se zabývají prevencí násilí a podporou obětí všech forem násilí;
40. uznává, že je zapotřebí zajistit podporu provádění stávajících místních a regionální iniciativ v oblasti rovnosti žen a mužů, jako je Evropská charta pro rovné postavení žen a mužů v místním životě;
41. žádá Komisi, aby zpřísnila požadavek na shromažďování genderově rozlišených údajů při provádění tohoto programu, neboť se jedná o základní nástroj účinné analýzy rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů;
Financování ze zdrojů EU sloužící k zajištění rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont 2020
42. zdůrazňuje skutečnost, že program Horizont 2020 v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 nařízení (EU) č. 1291/2013 o jeho zavádění začleňuje rovnost žen a mužů a genderový rozměr výzkumu jakožto průřezové téma do všech jednotlivých částí pracovního programu;
43. upozorňuje na tři cíle programu Horizont 2020 týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a to: podpořit rovné příležitosti a genderovou vyváženost v projektových týmech; zajistit genderovou vyváženost v rozhodovacím procesu; a začlenit genderový rozměr do obsahu výzkumu;
44. vítá skutečnost, že program Horizont 2020 podporuje výzkumné subjekty v provádění plánů pro rovnost žen a mužů; vítá rovněž společný projekt Komise a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, jehož cílem je vytvořit internetový nástroj pro plány pro rovnost žen a mužů, jehož prostřednictvím bude možné určovat a sdílet osvědčené postupy s příslušnými zainteresovanými stranami;
45. vítá skutečnost, že žadatelé mají možnost zahrnout do svých návrhů jakožto způsobilé náklady odbornou přípravu a studium v oblasti rovnosti žen a mužů;
46. vítá skutečnost, že genderová vyváženost personálu je jedním z hodnotících kritérií programu Horizont 2020 a že hodnotitelé vedle dalších relevantních aspektů návrhu posuzují způsob, jakým je genderová analýza v návrhu zohledněna;
47. vítá zvláštní ukazatele, které jsou používány k monitorování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v programu Horizont 2020, a dále skutečnost, že pokud jde o genderovou vyváženost v rámci poradních skupin programu Horizont 2020, dosáhlo zastoupení žen v roce 2014 52 %(9);
48. domnívá se, že je nezbytné provést další přezkum, aby se vyhodnotily výsledky, přičemž je nutno vycházet také z ukazatelů, jako je procento účastnic a projektových koordinátorek v rámci programu Horizont 2020, a v případě potřeby navrhnout změny konkrétních činností;
49. žádá, aby se i nadále v rámci programu Horizont 2020 posilovalo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby byly rozvíjeny cíle rovnosti žen a mužů ve všech fázích výzkumného cyklu v rámci strategií, programů a projektů;
50. vyzývá k zachování nezávislého způsobu financování u projektů týkajících se strukturálních změn souvisejících s pohlavím (např. rovnost žen a mužů, odpovědný výzkum a inovace (GERI) pro období 2014–2016), stejně jako u dalších témat rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací;
51. vítá skutečnost, že jedním z cílů v rámci dílčího programu Věda se společností a pro společnost je zajistit rovnost žen a mužů jak ve výzkumném procesu, tak v náplni výzkumu; dále vítá granty s názvem „Podpora výzkumným subjektům v provádění plánů pro rovnost žen a mužů“ a „Podpora rovnosti žen a mužů v rámci programu Horizont 2020 a v rámci Evropského výzkumného prostoru“; vyjadřuje však politování nad tím, že v rozpočtu nejsou stanoveny zvláštní položky pro cíle uvedené v programu Horizont 2020;
Další programy a fondy zahrnující konkrétní cíle týkající se rovnosti žen a mužů
52. zdůrazňuje, že přírodní katastrofy mají velký dopad na infrastrukturu související s veřejnými službami, a že ženy jsou tudíž obzvlášť zasaženy; vyzývá Komisi, aby zavedla do Fondu solidarity EU požadavek na provádění analýzy zohledňující rozdíly mezi ženami a muži při hodnocení dopadu na obyvatelstvo;
53. konstatuje, že v oblasti vnějších vztahů a rozvojové spolupráce se činností EU ve třetích zemích zabývá akční plán pro rovnost žen a můžu na období 2016–2020 a že existuje několik nástrojů vnější pomoci, které podporují cíle rovnosti žen a mužů;
54. zdůrazňuje, že ženy a dívky, jež se staly oběťmi ozbrojených konfliktů, mají právo na nezbytnou lékařskou péči, včetně přístupu k antikoncepci, nouzové antikoncepci a přerušení těhotenství; připomíná, že v rámci humanitární pomoci EU musí být prosazována práva dívek a žen na základě mezinárodního humanitárního práva a že tato práva by neměla být předmětem omezení ukládaných partnerskými dárci, jak je uvedeno v rozpočtu EU na rok 2016; vítá přístup EU v tomto ohledu; vybízí Komisi, aby setrvala na svém postoji;
55. vyzývá Komisi, aby vyčlenila rozvojové fondy EU na dobrovolné moderní rodinné plánování a služby reprodukčního zdraví, aby bylo možné bojovat s nedostatkem finančních prostředků způsobeným tzv. „globálním roubíkovým pravidlem“, které přijala nová americká vláda, a zachraňovat tak životy žen, chránit jejich zdraví a bránit šíření pohlavně přenosných infekcí;
56. zdůrazňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří rovněž mezi základní zásady nedávno vytvořeného Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); opakovaně vyzývá k zohlednění genderového rozměru také v rámci migrační a azylové politiky, a to tím, že bude zajištěno, aby ženy měly přístup do bezpečných oblastí, ke specifické zdravotní péči v souvislosti se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a aby byla věnována zvláštní pozornost specifickým potřebám zranitelných osob, jako jsou ženy, které se staly oběťmi násilí, včetně sexuálního násilí, a také nezletilé osoby bez doprovodu a další ohrožené skupiny, včetně LGBTI osob;
57. vyzývá k přijetí komplexního souboru pokynů v oblasti rovnosti žen a mužů, jež by se uplatňovaly v celé EU a které by se týkaly migrační a azylové politiky, a to při zajištění náležitého financování komplexních školicích programů pro odborníky, kteří se mohou dostat do kontaktu s uprchlíky a žadateli o azyl; zdůrazňuje, že by tyto pokyny měly být citlivé vůči specifickým genderovým potřebám uprchlíků z řad žen a souvisejícím genderovým ohrožením, jako je obchod s ženami a dívkami;
58. zdůrazňuje stále aktuální otázky přeplněnosti středisek pro přijímání uprchlíků a dopad, jaký to má na bezpečnost žen; vyzývá k většímu využívání AMIF pro zlepšení přijímacích středisek s oddělenými prostory pro spaní a oddělenými hygienickými zařízeními pro ženy a muže a k přístupu ke genderově citlivým zdravotnickým službám, včetně předporodní a poporodní péče;
59. domnívá se, že členské státy by měly být vybízeny k větší snaze využívat na podporu začlenění uprchlíků na trh práce vedle AMIF také fondy soudržnosti a strukturální a investiční fondy, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, jak dostupná péče o děti umožňí uprchlicím získat přístup k pracovním místům;
60. vyzývá k přezkumu navýšeného financování širšího záběru programů Daphne a Odysseus, včetně posouzení možnosti rozšířit tyto programy tak, aby se vztahovaly na vážné újmy, jež utrpěly uprchlice, a poskytovaly větší podporu při řešení těchto genderově podmíněných případů újmy;
61. zdůrazňuje, že existují i jiné fondy, jako je Fond pro vnitřní bezpečnost, zvláštní finanční nástroje, jako je nástroj pro mimořádnou podporu, a další ad hoc nástroje a granty, které byly uvolněny na řešení potřeb v souvislosti se současnou uprchlickou krizí; poukazuje na to, že je obtížné sledovat využívání těchto prostředků, a to zejména z hlediska rovnosti žen a mužů, a žádá, aby bylo financování EU využívané v této oblasti koordinované, efektivní a transparentní a zohledňovalo hledisko rovnosti žen a mužů;
62. žádá, aby cílená opatření týkající se základních organizací a místních a regionálních vládních institucí byla podporována konkrétními finančními prostředky, aby bylo zajištěno, že budou dodržována lidská práva, bezpečnost a ochrana žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů z řad žen a dívek, včetně těhotných a starších žen a rovněž LGBTI osob;
Politická doporučení
63. opakuje svůj požadavek, aby se využívaly rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů na všech úrovních rozpočtového procesu EU; vyzývá k soustavnému zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu, aby tak rozpočtové výdaje mohly být využity jako prostředek k podpoře rovnosti žen a mužů;
64. žádá, aby důrazné a efektivní zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu a všeobecné uplatňování tohoto hlediska bylo zahrnuto a prováděno v rámci nové generace programů financování EU na období po roce 2020 s cílem zvýšit finanční prostředky EU na opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, přičemž by měly být zohledněny tyto aspekty:
i)
určení implicitních a explicitních genderových otázek;
ii)
pokud možno určení souvisejících zdrojů; a
iii)
posouzení, zda unijní programy financování povedou k zachování nebo změně stávajících nerovností mezi ženami a muži (a skupinami žen a mužů) a mezi dívkami a chlapci a vzorců vztahů mezi pohlavími;
65. žádá, aby všechny hlavy rozpočtu EU plnily stejně ambiciózní cíle v oblasti rovnosti žen a mužů a držely se stejných zásad pro začleňování rovnosti žen a mužů;
66. žádá, aby částky, které mají být vyčleněny na jednotlivé cíle politiky a činností zaměřených na rovnost žen a mužů, byly jasně stanoveny s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost;
67. poukazuje na to, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů není jednorázovým úkonem a že zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu vyžaduje průběžné odhodlání k chápání genderové otázky, což zahrnuje analýzy a konzultace, jakož i průběžné přizpůsobování rozpočtu s ohledem na měnící se potřeby žen a mužů i chlapců a dívek;
68. považuje vyčlenění 6,17 miliardy EUR ze strany EU v rámci současného VFR na dosažení cílů strategického závazku rovnosti žen a mužů za první krok;
69. domnívá se, že přezkum VFR v polovině období by mohl být příležitostí ke zlepšení výsledků, kterých bylo dosaženo v rámci rozpočtu EU ve snaze dosáhnout rovnosti žen a mužů, a k předvedení těchto úspěchů veřejnosti;
70. vyjadřuje proto politování nad rozhodnutím Komise nezabývat se otázkou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci přezkumu VFR v polovině období a žádá konkrétní opatření s cílem řešit tuto záležitost;
71. žádá, aby se při výběrových, kontrolních a hodnotících fázích všech opatření, která jsou financována z rozpočtu EU, uplatňovaly ukazatele rovnosti žen a mužů; dále žádá, aby se povinně jakožto obecná předběžná podmínka provádělo posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a sběr systematicky rozlišených údajů podle pohlaví, pokud jde o příjemce a účastníky;
72. důrazně doporučuje, aby byly údaje rozlišené podle pohlaví zpřístupněny veřejnosti, aby tak byla zajištěna finanční odpovědnost a transparentnost;
73. žádá, aby metodika zprávy s názvem „Index rovnosti žen a mužů z roku 2015 – měření rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2005–2012“, kterou vydal v roce 2015 institut EIGE, byla přijata pro měření nerovností mezi ženami a muži jako základ pro sestavování a provádění programů financování EU;
74. vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby organizovaly pravidelná školení a technické podpůrné programy, jež budou určeny pro všechny pracovníky zapojené do tvorby politiky a rozpočtových postupů a zaměřeny na nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá k tomu, aby bylo využívání hlediska rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu podporováno jak v rámci strategií EU, tak v rámci vnitrostátních strategií, a to v zájmu účinnější podpory rovnosti žen a mužů;
75. vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala fungování vnitrostátních orgánů zabývajících se vyřizováním stížností a účinnost jejich postupů při provádění směrnic o rovnosti žen a mužů;
76. vyzývá Evropský účetní dvůr, aby v rámci svých doporučení a zvláštních zpráv při hodnocení provádění rozpočtu Unie začlenil rovněž genderové hledisko, a to v souvislosti jak se specifickými cíli politik EU v oblasti rovnosti žen a mužů, tak s horizontálními aspekty těchto politik; rovněž žádá, aby členské státy začlenily genderový rozměr do svých rozpočtů s cílem analyzovat vládní programy a politiky, jejich dopad na přidělování zdrojů a jejich přínos pro rovnost mužů a žen;
77. znovu opakuje své znepokojení nad zřejmou nerovnováhou v zastoupení žen a mužů mezi členy Evropského účetního dvora – tento rozdíl je zde nejvyšší ze všech orgánů EU –, který je v současné době složen z 28 mužů a pouze tří žen (o dvě méně než na počátku roku 2016); vyzývá Radu, aby od nynějška pro každé další jmenování navrhovala Parlamentu dva kandidáty, ženu a muže, a to až do dosažení přijatelného poměru;
78. oceňuje práci úřadu komisaře pro lidská práva v Polsku, který je na základě zákona o rovném zacházení orgánem pro rovnost příslušným pro uplatňování právních předpisů o rovném zacházení; vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávnými rozpočtovými škrty dopadajícími na ty části úřadu komisaře pro lidská práva, které se zabývají rovností žen a mužů; připomíná, že národní orgán pro rovnost by měl být náležitě vybaven personálně i finančně a že by měla být respektována a zachována jeho nezávislost;
o o o
79. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Část I Pracovního dokumentu Komise týkající se programových prohlášení o provozních výdajích doprovázejícího návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (COM(2016)0300), s. 15.