Evropský parlament,

–  s ohledem na články 13 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat,

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat,

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic,

–  s ohledem na směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso,

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely,

–  s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru 442 s názvem ‚Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat‘, které byly zveřejněny v květnu 2016,

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) týkající se dobrých životních podmínek zvířat během přepravy ze dne 12. ledna 2011,

–  s ohledem na vědecké stanovisko úřadu EFSA „Dopad současných systémů ustájení a chovu na zdraví a životní podmínky králíka domácího ve farmovém chovu“ ze dne 11. října 2005,

–  s ohledem na kapitolu 7.5 (porážka zvířat) Kodexu zdraví suchozemských živočichů, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE),

–  s ohledem na kodex doporučení týkajících se dobrých životních podmínek králíků vypracovaný vládou Spojeného království,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0011/2017),

A.  vzhledem k tomu, že králík je z hlediska počtu čtvrté nejčastěji chované zvíře pro hospodářské účely ve světě a druhé v EU;

B.  vzhledem k tomu, že evropští producenti musí dodržovat vysoké normy zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které nejsou vždy povinné ve třetích zemích, z nichž EU dováží zvířata na porážku;

C.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé si stále více všímají, v jakých podmínkách jsou zvířata chována;

D.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu králíků je výrazně postiženo poklesem spotřeby masa v Evropské unii a hospodářskou krizí v zemědělském odvětví a že prodejní ceny se za poslední tři roky snížily přibližně o 20 %, zatímco výrobní náklady zůstaly stejné;

E.  vzhledem k tomu, že králičí maso je vhodné i z výživového hlediska a jeho produkce hraje významnou úlohu v rodinných podnicích, v nichž podstatnou část prací zastávají ženy a které se často nacházejí ve venkovských oblastech s malou možností diverzifikace živočišné výroby;

F.  vzhledem k tomu, že stejně jako dobré životní podmínky zvířat je nutné mít na zřeteli i dobré životní podmínky zemědělců;

G.  vzhledem k tomu, že většina králíků se chová na maso (ročně je na maso poraženo více než 340 milionů králíků); vzhledem k tomu, že chov králíků představuje méně než 1 % celkové živočišné výroby EU;

H.  vzhledem k tomu, že chov králíků pro hospodářské účely v EU trvale klesá a údaje za rok 2016 ukazují na snížení objemu produkce o 4,7 % kvůli trendu klesající spotřeby králičího masa; vzhledem k tomu, že chov králíků pro hospodářské účely probíhá v podmínkách globálního trhu a na toto odvětví není vyplácena přímá podpora ani není cílem tržních intervencí v rámci prvního pilíře společné zemědělské politiky;

I.  vzhledem k tomu, že EU má zápornou obchodní bilanci s Čínou, pokud jde o králičí maso; vzhledem k tomu, že 99 % dovezeného králičího masa do EU pochází z Číny; vzhledem k tomu, že pokud nebudou přijata žádná opatření, čínští producenti zemědělce z EU předstihnou;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité i nezbytné dosáhnout a udržet ziskovost živočišné výroby v tomto odvětví, aby mohlo nadále přispívat k zachování charakteru venkova a zaměstnanosti, zejména žen, v oblastech, kde nejsou jiné druhy výroby možné, a aby mohlo nadále spotřebitelům nabízet rozmanité a kvalitní potraviny;

K.  vzhledem k tomu, že v celosvětovém srovnání je Evropská unie největším producentem králíků, před Asií a zejména Čínou, která je s objemem produkce 417 000 tun jatečně upravených těl největším vývozcem;

L.  vzhledem k tomu, že chovatelé králíků i odvětví jako celek mají zájem na tom, aby chov králíků v souladu s evropským modelem produkce nadále respektoval celosvětově nejvyšší normy v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že chov králíků v Evropě je založen na koexistenci různých systémů produkce, a vzhledem k tomu, že je důležitým prostředkem k diverzifikaci příjmů řady malých podniků na celém území;

N.  vzhledem k tomu, že králík je s průměrnou spotřebou 1,70 kg na obyvatele jedním z nejméně konzumovaných druhů masa v Unii (1–2 % z celkové spotřeby masa);

O.  vzhledem k tomu, že panuje velké znepokojení nad špatnými životními podmínkami, značným stresem a vysokou mortalitou a morbiditou králíků chovaných v Evropě pro hospodářské účely, jak konstatoval úřad EFSA již v roce 2005; vzhledem k tomu, že pro subjekty v odvětví chovu králíků jsou důležitými otázkami ustájení, výživa, genetika, hygiena a optimalizace psychického stavu chovaných králíků, zejména s ohledem na zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

P.  vzhledem k tomu, že od doby, kdy byli králíci domestikováni, jsou v EU převážně chováni v bateriových klecích, které se mohou ve svých specifikacích v jednotlivých zemích lišit a také se často liší;

Q.  vzhledem k tomu, že podobně jako další druhy, které žijí ve společnosti lidí, si i králíci zachovali své přirozené chování, a proto je nutné dále prozkoumat, jaká opatření a jaké podmínky chovu zajistí, aby si králíci v maximální možné míře zachovali své přirozené chování, je-li to příznivé pro jejich zdraví;

R.  vzhledem k tomu, že k intenzivnímu chovu jsou používána rychle a brzy rostoucí plemena králíků, dříve nazývaná masná, a především komerční hybridy sloužící ve velkochovech k produkci brojlerových králíků;

S.  vzhledem k tomu, že možnou alternativu ke klecovému chovu představují systémy ekologického hospodářství, v nichž jsou králíci chováni ve skupinových kotcích s přístupem k menší pastevní ploše a ve větším prostoru, ačkoli takový skupinový chov může vyvolávat problémy v podobě negativních sociálních interakcí a agresivity mezi zvířaty, což může vést k poraněním zvířat, která nepříznivě ovlivňují jejich zdraví a pohodu, a může napomáhat šíření onemocnění orálně-fekální cestou;

T.  vzhledem k tomu, že předpisy některých členských států upravující ekologickou výrobu upřednostňují chov králíků ve skupinových kotcích, které ve spodní části poskytují přístup k malé pastevní ploše;

U.  vzhledem k tomu, že stejně jako u jiných druhů, například drůbeže, by mohl být proveden výzkum v oblasti alternativních systémů produkce, včetně ekologické produkce, jež mohou spotřebitelům nabídnout široký výběr potravin a dosud se rozvíjely jen v omezené míře;

V.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené by měly být podrobněji prozkoumány výzvy a příležitosti systémů skupinového chovu;

W.  vzhledem k tomu, že malý ekonomický význam tohoto odvětví v EU je významnou překážkou pro výzkum a inovace zaměřené na zlepšení zdraví a životních podmínek králíků;

X.  vzhledem k tomu, že v EU existují minimální požadavky na ochranu prasat(1), telat(2), nosnic(3) a kuřat chovaných na maso(4) i všeobecná směrnice Rady na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely(5), ale neexistuje zvláštní právní předpis o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely; vzhledem k tomu, že stále více spotřebitelů a občanů v EU volá po regulaci a zlepšení životních podmínek králíků chovaných pro hospodářské účely;

Y.  vzhledem k tomu, že směrnice 1999/74/ES stanoví zákaz konvenčního chovu nosnic v klecích, který je v členských státech z velké části úspěšně uplatňován;

Z.  vzhledem k tomu, že některé členské státy mají vnitrostátní předpisy a právní požadavky na hospodářský chov králíků a ve spolupráci s tímto odvětvím vytvořily pokyny obsahující osvědčené postupy; vzhledem k tomu, že Rakousko v roce 2012 zakázalo klecový chov králíků na maso a Belgie má v platnosti právní předpisy, jejichž cílem je postupně zrušit klecové chovy a do roku 2025 je nahradit chovem v ohradách;

AA.  vzhledem k tomu, že podle evropské strategie pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat by měly být plně provedeny stávající právní předpisy, než budou zavedeny nové, a je třeba podporovat vydávání doporučení vycházejících z osvědčených postupů;

AB.  vzhledem k požadavku na přechod k alternativním systémům produkce a vzhledem k nízké ekonomické váze hospodářského chovu králíků v evropské živočišné výrobě by měly být členské státy a Komise vybízeny k provedení dalšího výzkumu v oblastech zdraví, pohody, chovu, ustájení, výživy, chování a omračování králíků;

AC.  vzhledem k tomu, že vědecké stanovisko úřadu EFSA o systémech ustájení a hospodářském chovu králíků z roku 2005 doporučuje zvětšení klecí, nižší maximální hustotu chovu rostoucích zvířat a léčebné zásahy včetně používání potravinových doplňků k omezení nemocnosti;

AD.  vzhledem k tomu, že doporučení organizace OIE uvedená v Kodexu zdraví suchozemských živočichů týkající se porážky zvířat, včetně metod omráčení a požadavků na znalosti pracovníků, platí i pro králíky;

AE.  vzhledem k tomu, že článek 3 směrnice Rady 98/58/ES o dobrých životních podmínkách zvířat požaduje, aby byly přijaty „všechny rozumné kroky“ k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a článek 4 definuje normy pro chov zvířat na základě „získaných zkušeností a vědeckých poznatků“, což zahrnuje normy stanovené úřadem EFSA a organizací OIE;

Obecné poznámky

1.  konstatuje, že králíci jsou v EU chováni zpravidla v konvenčních neobohacených klecích, v holém prostředí, kde mají k dispozici jen pítko a krmítko a které nesplňuje podmínky pro optimální chov podle nejnovějších vědeckých poznatků; rovněž poukazuje na to, že králíci jsou někdy krmeni výhradně granulemi a nemají přístup k vláknitému materiálu a že nedostatek prostoru v klecích může vést k jejich abnormálnímu chování;

2.  konstatuje, že je třeba provést další výzkum ohledně systémů chovu, které by mohly přispívat k lepšímu zdraví a omezovat rizika nemocí a infekcí u zvířat;

3.  je si vědom toho, že se úspěšně používají alternativy ke klecovému chovu králíků, například chov v ohradách nebo systém králíkáren, kdy jsou králíci krmeni především trávou, což zlepšuje komfort a pohodu chovaných králíků; domnívá se, že by měly být vytvářeny, zlepšovány a propagovány alternativní systémy, ačkoli si uvědomuje, že poptávka po králičím mase z těchto systémů by mohla být vzhledem k dopadu dodatečných výrobních nákladů na cenu pro spotřebitele do jisté míry omezena;

4.  podporuje chov králíků ve skupinových ohradách, které králíkům poskytují větší životní prostor, v němž se mohou lépe sociálně a pohybově projevit; zdůrazňuje, že používání skupinových ohrad zlepšuje životní podmínky chovaných králíků, neboť jim umožňuje žít přirozeněji; zdůrazňuje, že zdraví zvířat ovlivňují také dva důležité chovatelské postupy, a sice prostředí v budovách a rozvoj vhodných podmínek ustájení a postupů biologické ochrany a řízení;

5.  vyzývá členské státy a Komisi, aby provedly další výzkum s cílem určit nejlepší možné systémy ustájení za účelem zlepšení pohody zvířat v různých typech chovů, které umožní zkvalitnění hospodářských chovů a současně zajistí jejich udržitelnost;

6.  zdůrazňuje, že veškeré králičí maso na trhu EU, včetně dovozu ze třetích zemí, musí splňovat vysoké normy v oblasti bezpečnosti potravin a kvality, jakož i kritéria pro životní podmínky zvířat; zdůrazňuje nebezpečí nekalé konkurence třetích zemí, pokud nebudou na dovoz uplatňovány rovnocenné normy a kritéria;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly kvalitu a bezpečnost dováženého králičího masa prováděním kontrol a inspekcí při vstupu tohoto zboží do Unie;

8.  vítá zavedení evropské platformy pro životní podmínky zvířat a vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly a aby propagovaly kodexy osvědčených postupů v oblasti chovu králíků;

Chov králíků

9.  zdůrazňuje, že chov králíků je v Evropě prováděn velmi intenzivně, ačkoli se liší podmínky, v nichž jsou králíci chováni a ustájeni, kvůli rozdílným cílům chovu a rozdílným požadavkům spotřebitelů v jednotlivých členských státech EU;

10.  zdůrazňuje, že velikost klecí se liší podle věku a váhy zvířat a že má vliv na to, zda se mohou králíci protáhnout, zda mohou sedět nebo stát se vztyčenýma ušima (pozice ostražitosti, která je pro králíky typická), zda se mohou napřímit, pohodlně se otočit a zda mohou skákat; zdůrazňuje, že nedostatek pohybu může mít za následek oslabené kosti, stereotypní chování a léze na polštářcích běháků;

11.  zdůrazňuje, že systémy ustájení se postupně zlepšují a obsahují nové prvky, jako jsou opěrky běháků, s cílem omezit léze končetin a zlepšit životní podmínky zvířat; upozorňuje však na to, že některé starší typy těchto používaných klecí mohou mít dle dnešního pohledu nevyhovující typ konstrukce;

12.  se znepokojením konstatuje, že králíci v hospodářském chovu se vyznačují vysokou nemocností a mortalitou kvůli vyššímu výskytu parazitů (kokcidióza, roupovitost atd.) a náchylnosti k infekčním nemocem, jako je HDV a myxomatóza;

13.  poukazuje na to, že úřad EFSA v roce 2005 došel k závěru, že mortalita a morbidita králíků chovaných pro hospodářské účely je ve srovnání s jinými druhy zvířat chovanými pro hospodářské účely podstatně vyšší, a to kvůli střevním a respiračním infekcím a reprodukčním problémům; rovněž poznamenává, že ve stejné zprávě úřad EFSA varoval před vysokými zdravotními riziky, jež pro králíky představuje chov na podestýlce ve srovnání s chovem v klecích, zejména kvůli kokcidióze a výskytu parazitů;

14.  vítá pokrok, jehož mnozí chovatelé dosáhli, poté co zlepšili prostory pro chov v souladu s doporučeními úřadu EFSA; vyjadřuje však znepokojení nad chybějící léčbou a výzkumem, které by se zaměřily na odstraňování chorob králíků chovaných pro hospodářské účely;

Péče o králíky

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že králíci, kteří jsou v EU chováni a vykrmováni na maso a umístěni v konvenčních klecích, jež nesplňují moderní požadavky na chov, mají každý k dispozici méně prostoru než dva listy papíru formátu A4.

16.  poukazuje na to, že králici jsou velmi citlivá zvířata a mohou trpět různými problémy a chorobami zapříčiněnými podmínkami chovu včetně nákaz smrtelnými viry, respiračních onemocnění a bolavého hlezna v důsledku sezení na podlaze z drátěného pletiva;

17.  zdůrazňuje, že chovatelé a veterináři mají k dispozici jen málo nástrojů k léčbě zdravotních problémů, které vznikají, a že je nutné vyvinout větší úsilí na řešení nedostatečného výzkumu a investic do léčiv pro minoritní indikace a druhy;

18.  podotýká, že rovněž strava má významný vliv na dobré prospívání zdraví zvířat, a proto se domnívá, že by králíci měli mít trvale k dispozici vyváženou stravu s dostatečným podílem vlákniny;

19.  konstatuje však, že díky velmi přísným zdravotním normám EU jsou zdravotní rizika omezena, a zdůrazňuje, že podle platných právních předpisů (směrnice 98/58/ES) musí být nemocným zvířatům okamžitě poskytnuto lékařské ošetření, během léčby musí být izolována a v nezbytných případech musí být usmrcena;

20.  uznává, že je důležité, aby osobám, které jsou s králíky při jejich chovu pro hospodářské účely v jakémkoli kontaktu, bylo poskytnuto školení a aby byly seznamovány s osvědčenými postupy, které se zakládají na spolehlivých technických a vědeckých analýzách, s cílem zlepšit jejich práci a porozumění příslušným požadavkům na dobré životní podmínky zvířat a zabránit tak zbytečnému utrpení králíků;

21.  poukazuje na to, že v alternativních systémech skupinového chovu v ohradách mají vykrmovaní králíci zpravidla 750 cm² na jedince a králice 800 cm² na jedince, a proto mají více prostoru pro pohyb, sociální interakci s ostatními zvířaty a hru, díky plošinám v těchto systémech se mohou vyhnout agresivním jedincům a kojící králice jsou ustájeny odděleně;

22.  uznává, že zavést takové systémy bude pro chovatele nákladné, což bude nutné zohlednit při poskytování finanční pomoci chovatelům, kteří se rozhodnou tento systém pro chov králíků používat; vyzývá Komisi, aby podporovala odvětví chovu králíků v rámci budoucích rozpočtů EU; konstatuje, že z programů na podporu rozvoje venkova lze poskytnout finanční pomoc chovatelům, kteří uplatňují opatření zlepšující životní podmínky a pohodu králíků;

23.  připomíná, že zavádění jakéhokoli povinného opatření musí být spojeno s dostatečným rozpočtem na podporu chovatelů králíků; domnívá se také, že by měl být zaveden zvláštní oddíl rozpočtu za účelem podpory spotřeby králičího masa;

24.  zdůrazňuje, že další výzkum skupinového ustájení králic by přispěl k jejich dobrým životním podmínkám, zejména s ohledem na dobu, po kterou mají být králice umístěny odděleně a kdy je vhodné je následně znovu ustájit se zbytkem skupiny;

25.  doporučuje, aby samci starší 12 týdnů, kteří jsou chováni pro plemenitbu, byli s ohledem na problémy s agresivitou vždy umístěni zvlášť;

Přeprava a porážka

26.  upozorňuje, že přeprava je pro králíky stresující zážitek; zdůrazňuje, že králíci by měli být před dálkovým transportem nakrmeni a napojeni a během transportu by měli mít k dispozici dostatek jídla, vody a prostoru, a protože králík je velmi citlivé zvíře, měla by být doba přepravy co nejkratší; zdůrazňuje, že životní podmínky zvířat ovlivňuje velké množství různorodých stresových faktorů, jako je například horko, hladovění, dehydratace, bolest a trauma, chlad, nevolnost při přepravě a strach;

27.  zdůrazňuje, že dobré životní podmínky králíků chovaných pro hospodářské účely během přepravy a porážky závisí i na přístupu a manipulačních postupech farmářů, přepravců, pracovníků jatek a na logistice přepravy; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění a vymáhání příslušných předpisů EU, zejména nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy;

28.  zdůrazňuje, že před porážkou by králíci měli být úplně omráčeni, aby nebyli vystaveni žádnému utrpení, bolesti nebo stresu; připomíná, že porážka musí být provedena tak, aby bylo vyloučeno, že omráčené zvíře znovu nabude vědomí, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování; připomíná, že rozvoj praktického výzkumu technik omračování využívaných u jiných druhů by umožnil zavést elektrické nebo jiné metody omračování, například omračování směsí plynů, které by vyhovovaly specifickým rysům králíků a jež by byly komerčně životaschopné i současně humánnější;

Antimikrobiální rezistence

29.  uznává snahy evropských chovatelů snížit používání antibiotik při chovu králíků; upozorňuje, že časté používání antibiotik při chovu králíků, především v intenzivních chovech, může zvýšit antimikrobiální rezistenci;

30.  konstatuje, že časté využívání antibiotik může vést ke zvýšené antimikrobiální rezistenci, a je proto nezbytné přikročit k odpovědnému využívání těchto léčiv; zastává názor, že chov králíků je součástí tohoto problému spolu s dalšími odvětvími živočišné produkce a že i v tomto odvětví je nutné dbát na prosazování odpovědného využívání antibiotik s cílem zachovat jejich účinnost a předcházet antimikrobiální rezistenci;

31.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení a zachování vysokých norem hygieny ve všech systémech chovu, zejména přijetím preventivních opatření a prováděním cílených kontrol, by měly být členské státy pobízeny k postupnému ukončování konvenčních klecových chovů v EU a současně k podpoře ekonomicky životaschopných obohacených systémů chovu;

32.  zdůrazňuje, že antibiotika musí být nasazována pouze jako prostředek léčby a po jejich užívání musí být ponechána příslušná doba, než bude provedena porážka, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 o limitech reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, aby byla zaručena bezpečnost králičího masa;

33.  zdůrazňuje, že nižší míry používání antibiotik a kladného dopadu na veřejné zdraví lze dosáhnout, pouze pokud bude kladen velký důraz na řízení a sledování králičích farem;

Závěry

34.  vybízí Komisi, aby vzhledem k vysokému počtu králíků, kteří jsou v EU chováni a poráženi, a vzhledem k závažným důsledkům současných systémů chovu na dobré životní podmínky králíků vypracovala plán pro zavedení finančně udržitelných minimálních požadavků na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely; zdůrazňuje, že tento plán by měl obsahovat měřitelné milníky a zajišťovat pravidelné podávání zpráv a že by měl v chronologickém pořadí obsahovat alespoň:

35.  vyzývá Komisi, aby při navrhování opatření v souvislosti s požadavky na ustájení chovných králic a králíků chovaných na maso použila jako základ vědecké důkazy a zjištění a aby v těchto požadavcích týkajících se chovu řádně zohlednila biologické potřeby a specifické chování tohoto druhu;

36.  domnívá se, že by měla být použita ustanovení článků 3 a 4 směrnice 98/58/ES požadující, aby byla přijata „všechna vhodná opatření“ s cílem zajistit dobré životní podmínky zvířat a stanovující normy pro chov zvířat s odkazem na získané zkušenosti a na vědecké znalosti s cílem uplatňovat vědecká doporučení úřadu EFSA a organizace OIE týkající se dobrých životních podmínek králíků;

37.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat rovnováhu mezi různými hledisky, která je třeba vzít v úvahu, jako je hledisko dobrých životních podmínek a zdraví zvířat, finanční situace a pracovní podmínky chovatelů, udržitelnost produkce, vliv na životní prostředí a ochrana spotřebitelů; rovněž konstatuje, že je třeba reflektovat zájem spotřebitele na dostupném a kvalitním králičím mase;

38.  zdůrazňuje, že cílem SZP je zajišťovat zemědělské a potravinářské produkty pro spotřebitele v celé EU při zohlednění jejich potřeb a přání, pokud jde o zdravé a kvalitní zemědělské a potravinářské výrobky za přijatelné ceny;

39.  vybízí členské státy a celé odvětví, aby vytvořily srozumitelné systémy označování produkce a využily systémy označování stanovené v kapitole V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům s cílem zajistit větší transparentnost na trhu, dodržování norem kvality a ochranu zdraví spotřebitelů a umožnit tak spotřebitelům činit informovaná a transparentní rozhodnutí o nákupu a s cílem zdůraznit původ výrobku a zajistit ochranu před nekalou konkurencí;

40.  zdůrazňuje, že všechna stávající pravidla by měla být harmonizována na úrovni EU; zdůrazňuje, že pro tento proces má zásadní význam výměna informací za účelem vypracování pokynů obsahujících osvědčené postupy a podpora vnitrostátních pravidel;

41.  vybízí všechny členské státy k zajištění souladu svých pravidel s ustanoveními o dobrých životních podmínkách králíků, která platí v Rakousku, Belgii, Německu a ve Spojeném království, s cílem zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže;

42.  uvědomuje si, že je vzhledem k požadavku na přechod k alternativním systémům produkce třeba v oblasti chovu králíků provést další vědecký výzkum; vybízí členské státy a Komisi, aby poskytly zvláštní rozpočtovou podporu a provedly výzkum v následujících oblastech:

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly údaje o produkci králičího masa a obchodu s králičím masem a aby zařadily králičí maso do systému evropského střediska pro sledování trhu s masem;

o
o   o

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5). (2) Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 11.1.2009, s. 7). (3) Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53). (4) Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19). (5) Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).