Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2228(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0032/2017

Předložené texty :

A8-0032/2017

Rozpravy :

PV 15/03/2017 - 17
CRE 15/03/2017 - 17

Hlasování :

PV 16/03/2017 - 6.8
CRE 16/03/2017 - 6.8

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0093

Přijaté texty
PDF 533kWORD 61k
Čtvrtek, 16. března 2017 - Štrasburk Konečné znění
Integrovaná politika Evropské unie pro Arktidu
P8_TA(2017)0093A8-0032/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 k integrované politice Evropské unie pro Arktidu (2016/2228(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), jež byla uzavřena dne 10. prosince 1982 a která vstoupila v platnost dne 16. listopadu 1994 a Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

–  s ohledem na dohodu přijatou v Paříži na 21. konferenci smluvních stran UNFCCC dne 12. prosince 2015 (Pařížská dohoda) a také s ohledem na hlasování Evropského parlamentu o ratifikaci dohody ze dne 4. října 2016(1),

–  s ohledem na Minamatskou úmluvu, Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Göteborský protokol, Stockholmskou úmluvu, Aarhuskou úmluvu a Úmluvu o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na summit OSN o udržitelném rozvoji a na výsledný dokument přijatý Valným shromážděním dne 25. září 2015 s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“(2),

–  s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,

–  s ohledem na úmluvu MOP č. 169,

–  s ohledem na Ilulissatskou deklaraci oznámenou dne 28. května 2008 pěti pobřežními státy ležícími u Severního ledového oceánu na konferenci o Severním ledovém oceánu konané v grónském Ilulissatu,

–  s ohledem na prohlášení Inuitů žijících v blízkosti pólu o zásadách rozvoje zdrojů v Inuit Nunaat(3),

–   s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel 61/295, kterou Valné shromáždění přijalo dne 13. září 2007,

–  s ohledem na závěry Rady k otázkám souvisejícím s arktickou oblastí, zejména k otázkám ze dne 20. června 2016, 12. května 2014, 8. prosince 2009 a 8. prosince 2008,

–   s ohledem na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z června 2016 nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“ a na „Zprávu o SZBP – naše priority v roce 2016“ ve znění, které Rada schválila dne 17. října 2016,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Unie ze dne 27. dubna 2016 nazvané „Integrovaná politika Evropské unie pro Arktidu“(JOIN(2016)0021), společné sdělení Komise a vysoké představitelky ze dne 26. června 2012 (JOIN(2012)0019) nazvané „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti“ a sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2008 nazvané „Evropská unie a arktická oblast“ (COM(2008)0763),

–  s ohledem na národní strategie arktických států pro arktickou oblast, zejména strategie Dánského (2011) a Švédského (2011) království a Finska (2013), jakož i strategie dalších členských států EU a dalších států EHP,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/137/EU ze dne 14. března 2014 o vztazích mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé,

–  s ohledem na Prohlášení o založení Arktické rady a na její stávající program na období 2015–2017 za předsednictví USA,

–   s ohledem na prohlášení k 20. výročí spolupráce v euro-arktické oblasti Barentsova moře vydané v norském Kirkenes ve dnech 3.–4. června 2013,

–  s ohledem na prohlášení Konference poslanců parlamentů z arktické oblasti (CPAR) a parlamentní konference Rady Barentsova euroarktického regionu (BEAC), zejména na prohlášení konference přijaté na 12. konferenci CPAR, která se konala v ruském Ulan-Ude ve dnech 14.–16. června 2016,

–   s ohledem na společné prohlášení třetího zasedání ministrů obnovené Severní dimenze, které se konalo dne 18. února 2013 v Bruselu,

–   s ohledem na prohlášení přijatá na parlamentním fóru Severní dimenze v Reykjavíku (Island) v květnu 2015, v Archangelsku (Rusko) v listopadu 2013, v Tromsø (Norsko) v únoru 2011 a v Bruselu v září 2009,

–  s ohledem na Mezinárodní kodex pro lodě plující v polárních vodách, který přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO),

–   s ohledem na Mezinárodní úmluvu o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL),

–   s ohledem na úmluvu o únicích ropy, fond pro úniky ropy a doplňkový fond,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (na základě výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice)(4), ze dne 12. září 2013 o námořním rozměru společné bezpečnostní a obranné politiky(5), ze dne 22. listopadu 2012 o úloze společné bezpečnostní a obranné politiky v případě krizí souvisejících s klimatem a přírodních katastrof(6) a ze dne 12. září 2012 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice(7),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o arktické oblasti, zejména na usnesení ze dne 12. března 2014 o strategii EU pro arktickou oblast(8), ze dne 20. ledna 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti(9) a ze dne 9. října 2008 o správě arktické oblasti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období(11) a ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030(12),

–  s ohledem na příslušná doporučení Delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru,

–   s ohledem na Kosmickou strategii pro Evropu (COM(2016)0705) zveřejněnou Komisí dne 26. října 2016,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1775 ze dne 6. října 2015 o obchodování s produkty z tuleňů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov (A8-0032/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU je celosvětovým aktérem; vzhledem k tomu, že EU se z důvodu historie, zeměpisné polohy, hospodářství i výzkumu v arktické oblasti dlouhodobě angažuje; vzhledem k tomu, že tři členské státy, Dánsko, Finsko a Švédsko, jsou arktickými státy; vzhledem k tomu, že Arktida je obklopena mezinárodními vodami a občané a vlády na celém světě, včetně Evropské unie, nesou odpovědnost za podporu její ochrany,

B.  vzhledem k tomu, že EU začala v severní oblasti a v Arktidě působit již na začátku 90. let 20. století, neboť se podílela na vytvoření Rady států Baltského moře (CBSS) a Rady Barentsova euroarktického regionu (BEAC), přičemž Komise je jejich řádným členem;

C.  vzhledem k tomu, že politika Severní dimenze, která má dopad na vnitřní otázky EU a její vnější vztahy, se rozvinula v plné partnerství mezi EU, Ruskem, Norskem a Islandem; vzhledem k tomu, že kromě partnerů Severní dimenze se na této společné politice podílí několik dalších vícestranných organizací, jako je Arktická rada, Rada států Baltského moře (CBSS) a Rada Barentsova euroarktického regionu (BEAC), přičemž Kanada a USA mají status pozorovatele; vzhledem k tomu, že tato politika pokrývá rozsáhlou zeměpisnou oblast a plní díky praktické regionální spolupráci důležitou úlohu v oblasti udržitelného rozvoje, veřejného zdraví a sociálního blahobytu, kultury, ochrany životního prostředí, logistiky a dopravy

D.  vzhledem k tomu, že EU postupně buduje a posiluje svou politiku pro arktickou oblast; vzhledem k tomu, že jejímu vyvíjejícímu se zapojení a společným zájmům nejlépe slouží řádně koordinované společné prostředky; vzhledem k tomu, že výzvy spojené s arktickou oblastí vyžadují společnou reakci na regionální a mezinárodní úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že arktická oblast čelí ojedinělým sociálním, environmentálním a ekonomickým výzvám;

F.  vzhledem k tomu, že evropská část arktické oblasti je řídce obydlená a rozsáhlá a vyznačuje se nedostatkem dopravních spojení, například silničních, železničních a letových spojení mezi východem a západem; vzhledem k tomu, že se tato oblast potýká s nedostatkem investic;

G.  vzhledem k tomu, že na arktickou oblast se vztahuje obecný mezinárodní právní rámec;

H.  vzhledem k tomu, že Arktická rada je hlavním fórem pro spolupráci v arktické oblasti; vzhledem k tomu, že během dvaceti let své existence Arktická rada prokázala schopnost vyvíjet konstruktivní a pozitivní spolupráci, přizpůsobovat se novým výzvám a přijímat nové odpovědnosti;

I.  vzhledem k tomu, že území a vody arktických států spadají pod jejich svrchovanost a jurisdikci; vzhledem k tomu, že musí být dodržována práva obyvatel Arktidy na to, aby byly jejich přírodní zdroje využívány udržitelným způsobem;

J.  vzhledem k tomu, že kvůli měnícímu se životnímu prostředí v této oblasti a nedostatku zdrojů roste o tuto oblast a místní zdroje zájem; vzhledem k tomu, že roste geopolitický význam tohoto regionu; vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu a intenzivnější soutěž o přístup do arktické oblasti a k jejím přírodním zdrojům, jakož i přibývající hospodářské činnosti s sebou přinesly nejen rizika, a to i výzvy v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti osob, ale také nové příležitosti, jako je vysoce rozvinuté udržitelné biohospodářství; vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu budou zpřístupněny nové plavební cesty, nová loviště ryb a přírodní zdroje, což by mohlo vést k nárůstu lidské činnosti a problémů v oblasti životního prostředí v tomto regionu;

K.  vzhledem k tomu, že v arktické oblasti dlouhodobě probíhá konstruktivní mezinárodní spolupráce a že je nezbytné zajistit, aby v této oblasti bylo zachováno nízké napětí;

L.  vzhledem k tomu, že dobrá dostupnost a lepší propojení venkovských oblastí severního regionu se zbytkem EU je základním pro udržitelný a konkurenceschopný hospodářský rozvoj center růstu na severu, neboť investoři a zainteresované strany věnují arktické oblasti větší pozornost kvůli zdejším nevyužitým zdrojům a jejímu ústřednímu významu v oblasti ochrany životního prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že do roku 2015 zřídila Ruská federace severně od Severního polárního kruhu nejméně šest nových základen, včetně 6 hlubokomořských přístavů a 13 leteckých základen, a že v arktické oblasti posiluje přítomnost pozemních sil;

N.  vzhledem k tomu, že odolný, zdravý a udržitelný arktický ekosystém obydlený životaschopnými komunitami je strategicky důležitý pro politickou a hospodářskou stabilitu Evropy a světa; zdůrazňuje, že v arktické oblasti se nachází více než polovina světových mokřadů a že tato oblast hraje klíčovou úlohu při čištění vody; vzhledem k tomu, že se tato oblast podílí na plnění cíle týkajícího se dobrého stavu vody v Evropské unii podle rámcové směrnice o vodě; vzhledem k tomu, že náklady způsobené nečinností v otázce ochrany arktického socioekosystému rostou exponenciální řadou;

O.  vzhledem k tomu, že mořský led v arktické oblasti se od roku 1981 výrazně zmenšil a stejně se zmenšují i oblasti permafrostu (což s sebou nese riziko náhodného uvolnění velkých objemů oxidu uhličitého(13) a methanu do atmosféry) a že dále taje sněhová pokrývka a tající ledovce přispívají k růstu hladiny moří po celém světě; vzhledem k tomu, že na základě pozorování lze konstatovat, že mořský led taje ještě rychleji, než modely předpovídají, a že za posledních 35 let ubylo více než 40 % mořského ledu přítomného během letního období; vzhledem k tomu, že změna klimatu postupuje v polárních oblastech dvojnásobnou a rostoucí rychlostí, což ve stávajících celosvětových ekosystémech vyvolává neznámé a nepředvídatelné změny;

P.  vzhledem k tomu, že tři členské státy EU (Dánsko, Finsko a Švédsko) a jedna zámořská země a území (Grónsko) jsou členy osmičlenné Arktické rady a dalších sedm členských států (Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Spojené království) mají status pozorovatele; vzhledem k tomu, že EU s napětím očekává konečnou realizaci svého formálního statusu pozorovatele v Arktické radě;

Q.  vzhledem k tomu, že ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj jsou dvě hlavní zásady Ottawského prohlášení, jež v roce 1996 položilo základy pro vytvoření Arktické rady;

R.  vzhledem k tomu, že v arktické oblasti žijí přibližně čtyři miliony lidí, přičemž asi 10 % z nich jsou původní obyvatelé; vzhledem k tomu, že křehké životní prostředí a základní práva původních obyvatel je třeba respektovat a chránit prostřednictvím přísnějších záruk; vzhledem k tomu, že je nutné zaručit, aby měli původní a místní obyvatelé práva týkající se schvalování těžby místních zdrojů a podíleli se na přijímání rozhodnutí v této otázce; zdůrazňuje, že nárůst znečišťujících látek a těžkých kovů v arktické oblasti má negativní dopady na celý potravinový řetězec, jelikož jsou obsaženy v rostlinách a živočiších, zejména v rybách, a představují závažnou zdravotní hrozbu pro místní obyvatele a konzumenty produktů rybolovu na jiných místech;

S.  vzhledem k tomu, že ekosystémy v arktické oblasti, včetně fauny a fóry, jsou obzvláště zranitelné vůči otřesům, neboť období obnovy je poměrně dlouhé; vzhledem k tomu, že negativní dopady na životní prostředí jsou často kumulativní a nevratné a mají zeměpisné a environmentální vnější dopady (např. poškozují oceánské ekosystémy);

T.  vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích teplota v arktické oblasti roste dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr;

U.  vzhledem k tomu, že větší objem skleníkových plynů a znečištění ovzduší v atmosféře se spolupodílejí na změně arktického klimatu; vzhledem k tomu, že mezi znečišťovatele arktického klimatu patří převážně asijští, severoameričtí a evropští emitenti, a proto opatření ke snížení emisí přijímaná v EU mají velký význam pro zmírňování změny arktického klimatu;

V.  vzhledem k tomu, že existuje mnoho rizik spojených s používáním těžkého topného oleje v námořní dopravě v arktické oblasti: v případě úniku toto palivo s velmi hustou konzistencí emulguje, klesá, a zachytí-li se v ledu, může se přesouvat na mimořádně velké vzdálenosti; úniky těžkého topného oleje představují obrovská rizika pro zajištění potravin pro původní komunity v arktické oblasti, jejichž obživa závisí na rybolovu a lovu; spalováním těžkého topného oleje vznikají oxidy síry, těžké kovy a velké množství černého uhlíku, který pokud se uloží do arktického ledu, stimuluje absorpci tepla ledovou masou, čímž urychluje její tání a změnu klimatu; vzhledem k tomu, že ve vodách obklopujících Antarktidu zakazuje Mezinárodní námořní organizace (IMO) přepravu a používání těžkých topných olejů;

W.  vzhledem k tomu, že EU musí hrát vedoucí úlohu během diskuzí a jednání na mezinárodní scéně a zajistit, aby všichni aktéři přijali odpovědnost v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nebo znečišťujících látek a aby čelili rostoucí výzvě udržitelného řízení zdrojů;

X.  vzhledem k tomu, že ve všech činnostech týkajících se připravenosti a reakce je třeba zohledňovat a minimalizovat rizika plynoucí z používání jaderné energie v ledoborcích a pobřežních zařízeních;

Y.  vzhledem k tomu, že ukládání jakýchkoli odpadů ve věčně zmrzlé půdě arktické oblasti není za žádných okolností udržitelným řešením nakládání s odpady, což dokládají nedávná zjištění v Camp Century v Grónsku;

Z.  vzhledem k tomu, že politika EU v arktické oblasti by měla důsledněji zohledňovat cíle udržitelného rozvoje, k jejichž naplnění do roku 2030 se EU zavázala;

AA.  vzhledem k tomu, že rozhodování přijímané na základě vědeckých podkladů, včetně znalostí místních a původních obyvatel, má rozhodující význam pro ochranu křehkých ekosystémů v arktické oblasti, omezení rizik, poskytnutí možnosti místním komunitám přizpůsobit se a pro podporu udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že EU zaujímá v celosvětovém měřítku vedoucí postavení ve financování výzkumu arktické oblasti a podporuje volnou výměnu jeho výsledků;

AB.  vzhledem k tomu, že vyvážená kombinace odborných znalostí průmyslu o arktické oblasti a specializace na jedné straně a závazku naplňovat ekologické cíle a cíle udržitelného rozvoje na straně druhé má potenciál ke stimulaci ekologických inovací, průmyslové symbiózy a účinného nakládání s odpady v této oblasti, a tedy k zachování nedotčeného arktického prostředí s potenciálem pro nové a vznikající obchodní příležitosti a růst zaměstnanosti, přičemž současně přispívá k zaměstnanosti mladých lidí a řešení otázky stárnutí obyvatelstva;

AC.  vzhledem k tomu, že současné technické možnosti v oblasti satelitní komunikace, které má EU k dispozici v rámci služeb a infrastruktur programů Copernicus nebo Galileo, by mohly vyhovovat potřebám uživatelů v arktické oblasti;

AD.  vzhledem k tomu, že účast místních komunit má rozhodující význam pro úspěšné hospodaření s přírodními zdroji a budování odolnosti křehkých ekosystémů;

AE.  vzhledem k tomu, že uznává, že při přijímání rozhodnutí v arktické oblasti je důležité zohledňovat tradiční a místní znalosti;

AF.  vzhledem k tomu, že podle Deklarace OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP) je nutné chránit domorodé kultury Sámů, Něnců, Chantů, Evenků, Čukčů, Aleutů, Jupiků a Inuitů; vzhledem k tomu, že domorodé populace žijící v Arktidě mají právo využívat přírodních zdrojů ve svých domovských oblastech a měly by se podílet na veškerých budoucích plánech týkajících se komerčního rybolovu;

AG.  vzhledem k tomu, že veškerý rybolov v arktické oblasti musí probíhat v souladu se stávajícími mezinárodními úmluvami, které tuto oblast upravují, včetně smlouvy o Špicberkách z roku 1920, a v konkrétní rovině v souladu s veškerými právy smluvních stran této smlouvy a rovněž v souladu s historickými právy na rybolov;

1.  vítá společné sdělení, které je pozitivním krokem k vytvoření integrované politiky EU pro záležitosti týkající se arktické oblasti a vymezuje konkrétní oblasti opatření za účelem k vypracování soudržnějšího rámce pro činnost EU zaměřenou na evropskou část arktické oblasti; zdůrazňuje, že je nutné, aby vnitřní a vnější politiky Unie pro záležitosti týkající se arktické oblasti byly soudržnější; vyzývá Komisi, aby ke svému sdělení přijala konkrétní prováděcí a návazná opatření; znovu vyzývá k přijetí ucelené strategie a konkrétního akčního plánu pro působení EU v arktické oblasti, jejichž východiskem by byl cíl spočívající v ochraně zranitelného ekosystému arktické oblasti;

2.  vítá tři prioritní oblasti společného sdělení, konkrétně změnu klimatu, udržitelný rozvoj a mezinárodní spolupráci;

3.  zdůrazňuje význam úmluvy UNCLOS, která představuje základní mnohostranný právní rámec pro všechny oceánské činnosti, a to i v arktické oblasti, pro vymezení arktického pevninského šelfu a pro řešení otázek svrchovanosti v rámci arktické oblasti, pokud jde o teritoriální moře; konstatuje, že v souvislosti s arktickou oblastí existuje jen velmi málo nevyřešených otázek příslušnosti; domnívá se, že dodržování mezinárodního práva v arktické oblasti má zásadní význam; upozorňuje, že vody kolem severního pólu jsou většinou mezinárodními vodami; podporuje to, aby EU hrála významnou úlohu v prosazování efektivních mnohostranných mechanismů a světového řádu založeného na pravidlech, prostřednictvím důslednějšího a soudržného provádění příslušných mezinárodních, regionálních a dvoustranných dohod a rámců; zdůrazňuje, že EU by měla plnit pozitivní úlohu v prosazování a podpoře dohod, které upevňují řízení biologické rozmanitosti a životního prostředí v oblastech, jež v Severním ledovém oceánu nespadají do vnitrostátní jurisdikce; konstatuje, že se to však netýká plavby ani tradičních způsobů obživy; naléhavě vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s členskými státy při podpoře zachování a ochrany životního prostředí v této oblasti; zdůrazňuje významnou úlohu Arktické rady pro zachování konstruktivní spolupráce, nízkého napětí, míru a stability v arktické oblasti;

4.  vítá ratifikaci Pařížské dohody Evropskou unií a její vstup v platnost dne 4. listopadu 2016; vyzývá k jejímu rychlému a účinnému provedení všemi smluvními stranami; vybízí členské státy k ratifikaci Pařížské dohody, aby bylo možné přistoupit k naplňování ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a opatření v odvětví obchodování s emisemi a sdílení úsilí s ohledem na cíl omezit do roku 2100 nárůst teploty na 1,5 °C;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby hrály významnější úlohu v účinném provádění mezinárodních úmluv, například Pařížské dohody, Minamatské úmluvy, Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Göteborského protokolu, Stockholmské úmluvy, mezinárodního kodexu pro lodě působící v polárních vodách (tzv. polárního kodexu) a Úmluvy o biologické rozmanitosti; žádá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala probíhajícímu mezinárodnímu procesu, při němž se Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek snaží dále omezit používání těchto látek a černého uhlíku; vyzývá partnerské země EU, aby postupovaly stejně;

6.  podporuje vytvoření sítě chráněných oblastí v Arktidě a ochranu mezinárodní mořské oblasti kolem severního pólu mimo ekonomické zóny pobřežních států;

7.  vyzývá k tomu, aby jakýkoli rozvoj komerčního rybolovu v arktické oblasti probíhal způsobem, jenž bude plně slučitelný s citlivou a specifickou povahou této oblasti; trvá na tom, že před tím, než bude v Arktidě zahájen nový komerční rybolov, musí být provedeno spolehlivé a preventivní vědecké vyhodnocení rybolovných zásob, aby tak bylo možno stanovit limit výlovu, díky němuž budou zachovány cílové rybolovné zdroje nad úrovní dostatečnou pro tvorbu maximálně udržitelného výnosu a v jehož důsledku nedojde k úbytku ostatních druhů nebo způsobení vážných škod na mořském prostředí; zdůrazňuje, že rybolov na volném moři musí být regulován regionální organizací řídící rybolov, která by dodržovala vědecká doporučení a prováděla přísnou kontrolu a programy dohledu, které by zajistily dodržování opatření v rámci tohoto řízení; upozorňuje, že rybolov v rámci výlučných ekonomických zón musí splňovat tytéž normy; požaduje uvalení moratoria na rybolov v průmyslovém měřítku, mimo jiné na rybolov vykonávaný pomocí vlečných sítí pro lov při dně, v arktických vodách, v nichž dříve nebyl rybolovu prováděn;

8.  vítá pokračující jednání o uzavření mezinárodní smlouvy mezi pobřežními státy Arktidy a mezinárodními smluvními stranami s cílem zabránit neregulovanému rybolovu v mezinárodních vodách Arktidy a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto deklaraci podepsaly a zasazovaly se o to, aby byla pro její signatáře závazná;

9.  vyzývá Komisi, aby podporovala a podněcovala arktické země, aby dále pracovaly na rozšiřování dostupných informací a analýz o veškerých rybích populacích v této oblasti;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci legislativní činnosti EU zintenzivnily své úsilí a dohodly se na ambiciózních cílech snižování emisí během jednání o směrnici o národních emisních stropech, snížily místní úrovně znečištění pomocí balíčku opatření pro čisté ovzduší s cílem omezit dálkové znečišťování a zejména saze a sjednaly ambiciózní cíle a opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v odvětví obchodování s emisemi a sdílení úsilí s ohledem na cíl omezit do roku 2100 nárůst teploty na 1,5 °C;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se nová úmluva OSN o ochraně biologické rozmanitosti v oblastech nacházejících se mimo působnost jurisdikce jednotlivých států, o níž se v současnosti vyjednává, stala silným a účinným nástrojem a aby byla s to zabezpečit odolnost postupů pro identifikaci, vymezení, správu a zabezpečení chráněných mořských oblastí, a to včetně mořských rezervací, v nichž je zakázán rybolov;

12.  vybízí Komisi a členské státy, aby potvrdily svou úlohu v účinném provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a souvisejících mezinárodních dohod; domnívá se, že je důležité, aby strategický plán podle článku 10 Nagojského protokolu týkající se určování škodlivých nepůvodních druhů ohrožujících ekosystémy a tras jejich rozšiřování a stanovování jejich pořadí podle priorit byl prováděn tak, aby co nejvíce škodlivých invazivních druhů bylo kontrolováno nebo vymýceno a aby se opatření zaměřila na trasy rozšiřování s cílem zastavit rozšiřování a invazi těchto druhů, a to také v arktických oblastech;

13.  vyzývá členské státy, aby zakázaly dotace na fosilní paliva, které snižují náklady na výrobu energie z fosilních paliv a aby se tak snažily odrazovat od těžby a využívání fosilních paliv;

14.  vyzývá EU, aby na mezinárodní úrovni prosazovala přísné předběžné regulační normy v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti při vyhledávání, průzkumu a těžbě ropy; vyzývá k zákazu hloubení ropných vrtů v ledových arktických vodách EU a EHP a k podpoře srovnatelných předběžných norem v Arktické radě a pro pobřežní státy Arktidy;

15.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU podporovala rychlou ratifikaci Minamatské úmluvy s cílem předcházet emisím rtuti a tyto emise snižovat;

16.  vítá záměr Komise směřovat finanční prostředky evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na opatření určena k začleňování činností v oblasti klimatu v Arktidě, a to s přihlédnutím k místním podmínkám a zvláštní povaze arktických oblastí;

17.  zdůrazňuje, že k intenzivnějšímu využívání přírodních zdrojů v arktické oblasti by mělo docházet způsobem, jenž bere ohled na místní obyvatele a je pro ně přínosný a přejímá úplnou environmentální odpovědnost za křehké arktické životní prostředí; je přesvědčen, že tato strategická volba je zásadní pro zajištění legitimity a místní podpory pro činnost EU v arktické oblasti;

18.  vyzývá Komisi a ty členské státy, které jsou členy nebo pozorovateli v Arktické radě, aby podporovaly její stávající činnost týkající se posuzování vlivů na životní prostředí s cílem chránit zranitelné ekosystémy v Arktidě v souladu s Úmluvou z Espoo; zdůrazňuje, že toto posuzování má zásadní význam pro zajištění udržitelného rozvoje hospodářských aktivit a ochranu obzvláště zranitelných ekosystémů a komunit v Arktidě; poukazuje na následující orientační kritéria, která předložila Inuitská cirkumpolární rada (Inuit Circumpolar Council (ICC)) pro hodnocení projektů prováděných v Arktidě:

   Musí být zváženy veškeré možné environmentální, socioekonomické a kulturní dopady během projektu i po něm, včetně kumulativních účinků stávajících i budoucích projektů.
   Ve všech fázích plánování projektu, jeho hodnocení, provádění a regenerace musí být uplatňována zásada předběžné opatrnosti a zásada „znečišťovatel platí“.
   Regenerace a obnova stanoviště a dotčených ploch musí být důkladně naplánovány a v předstihu v plném rozsahu financovány.
   Návrhy projektů týkající se odstraňování ropného znečištění musí zahrnovat ověřený důkaz o schopnosti odvětví zpětně získávat uniklou ropu v podmínkách ledu, odlámaného ledu a opětovně mrznoucího ledu.
   Musí být vytvořen mezinárodní režim odpovědnosti a náhrady za kontaminování půdy, vod a mořských oblastí způsobené těžbou ropy na moři a jejím využíváním;

19.  zdůrazňuje, že je důležité najít mechanismy pro zohlednění sociální odpovědnosti podniků (corporate social responsibility, CSR) v činnosti společností působících v arktické oblasti prostřednictvím spolupráce se zástupci podnikatelského sektoru, např. Arktickou hospodářskou radu; doporučuje prozkoumat potenciál dobrovolných mechanismů s cílem podpořit přísné průmyslové normy v sociální a environmentální výkonnosti, např. posílit „osvědčené postupy“ v indexu odpovědnosti podniků v arktické oblasti založeném např. na protokolu o investicích podniků v arktické oblasti a iniciativě OSN nazvané Global Compact;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly veškeré úsilí vyvíjené v Mezinárodní námořní organizaci (IMO) o dosažení celosvětové dohody o snížení emisí z lodní dopravy;

21.  uznává význam setrvalého a dostatečného financování severských řídce osídlených oblastí s cílem kompenzovat jejich trvalá znevýhodnění, jako je řídká populace, drsné klimatické podmínky a velké vzdálenosti;

22.  podporuje úzkou spolupráci mezi orgány EU a příslušnými členskými státy EU v problematice arktické oblasti; vybízí členské státy, které jsou členy Arktické rady, aby ostatní členské státy a vysokou představitelku pravidelně informovaly o každé věci společného zájmu v této radě v souladu s čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU);

23.  zdůrazňuje, že EU musí vstoupit do politického dialogu se všemi arktickými partnery, a požaduje prohloubení spolupráce mezi EU, Arktickou radou v rámci Severní dimenze, Radou Barentsova euroarktického regionu a dalšími subjekty zapojenými do spolupráce v nejsevernější oblasti; zdůrazňuje důležitou úlohu pozorovatelů v Arktické radě, neboť mají velké zkušenosti a dlouhodobě se podílejí na vědecké a politické spolupráci v arktické oblasti; v této souvislosti vítá probíhající dialog pozorovateli a předsednictvím Arktické rady;

24.  rozhodně podporuje, aby byl EU v Arktické radě přidělen status pozorovatele; je přesvědčen, že získání formálního statusu pozorovatele EU v plném rozsahu by posílilo politickou a institucionální úlohu rady při řešení záležitostí týkajících se arktické oblasti a bylo by pro tuto úlohu přínosem;

25.  vítá posílenou koordinaci mezi Komisí a ESVČ v záležitostech týkajících se arktické oblasti; navrhuje vytvořit v ESVČ oddělení pro politiky pro severní oblast a upevnit spolupráci mezi útvary ESVČ a Komise s cílem zajistit soudržný, koordinovaný a integrovaný politický přístup ve všech příslušných klíčových oblastech politiky;

26.  bere na vědomí schopnost EU přispívat k řešení možných bezpečnostních problémů; vyzývá EU, aby v partnerství se svými členskými státy a ve spolupráci se státy arktické oblasti přispívala k budování mechanismů civilní bezpečnosti a k posilování kapacit pro zvládání přírodních a člověkem způsobených krizí a katastrof a infrastruktury pro vyhledávání a záchranné operace;

27.  upozorňuje na skutečnost, že bezpečnost dodávek energie je úzce propojena se změnou klimatu; domnívá se, že bezpečnost dodávek energie je třeba zlepšit omezením závislosti EU na fosilních palivech; zdůrazňuje, že transformace Arktidy představuje jeden ze zásadních důsledků změny klimatu pro bezpečnost EU; zdůrazňuje, že tento multiplikátor rizik je třeba řešit prostřednictvím posílené strategie EU pro Arktidu a prostřednictvím rozšířené politiky zaměřené na produkci obnovitelné energie v EU a na energetickou účinnost, která výrazně sníží závislost Unie na vnějších zdrojích a posílí tím její bezpečnostní pozici;

28.  požaduje, aby byly ve všech státech arktické oblasti v souladu s vymezenou dobrou praxí vypracovány plány reakce v případě zasažení volně žijících živočichů ropou, včetně účinného posouzení ohrožených zranitelných druhů a realizovatelných strategií prevence a reakce pro účely jejich ochrany;

29.  vyzdvihuje současnou konstruktivní a pragmatickou přeshraniční spolupráci se Severní dimenzí a jejími partnerstvími, jakož i spolupráci v Radě Barentsova euroarktického regionu;

30.  zdůrazňuje význam setrvalé komunikace a dialogu s Ruskem v rámci spolupráce aktérů v arktické oblasti, zejména přeshraniční spolupráce EU a Ruska, navzdory posílení ruských vojenských sil rozmístěných v tomto regionu, výstavbě a obnově ruských vojenských základen a vytvoření ruské arktické vojenské oblasti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU více prosazovala své strategické zájmy vůči Rusku prostřednictvím selektivního zapojení a usilovala o pokrok v řešení otázek společného zájmu tam, kde existuje prostor pro globální řešení společných problémů a hrozeb; naléhavě vyzývá k začlenění této problematiky do strategie EU pro arktickou oblast; zdůrazňuje, že arktická oblast je nedílnou součástí environmentálního, hospodářského a politického rozměru mezinárodních vztahů;

31.  je toho názoru, že politika Severní dimenze je úspěšným vzorem stability, společné odpovědnosti a zapojení do spolupráce v arktické oblasti; zdůrazňuje význam partnerství Severní dimenze v jednotlivých oblastech, zejména v oblasti životního prostředí, infrastruktury a logistiky;

32.  konstatuje, že vznikly arktické migrační trasy do EU; zdůrazňuje, že migrační trasy a vyšší objem dopravy by měly být zohledněny při přípravě strategie EU pro arktickou oblast;

33.  znovu vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně podporovaly zásady volnosti plavby a pokojného proplutí;

34.  vítá plány na vytvoření evropského fóra zainteresovaných stran pro arktickou oblast; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla posílena součinnost mezi stávajícími finančními nástroji s cílem předcházet případnému překrývání a maximalizovat vzájemné působení mezi interními a externími programy EU; bere na vědomí, že Finsko se navrhlo jakožto hostitelská země prvního fóra, které se má konat v roce 2017;

35.  zdůrazňuje, že při rozhodování v arktické oblasti je důležité využívat tradiční a místní znalosti;

36.  potvrzuje, že EU podporuje Deklaraci OSN o právech původních obyvatel; připomíná zejména článek 19 této deklarace, podle nějž mají státy vést konzultace s dotčenými původními obyvateli a spolupracovat s nimi v dobré víře prostřednictvím jejich zastupitelských institucí, aby před přijetím a provedením legislativních a správních opatření, jež na ně mohou mít dopad, získaly jejich svobodný, předběžný a informovaný souhlas; vyzývá k lepšímu a včasnějšímu zapojení původních obyvatel do tvorby politiky pro arktickou oblast zaměřené na občany a do činnosti Arktické rady; zdůrazňuje, že jejich zapojení do rozhodování by usnadnilo udržitelné řízení přírodních zdrojů v arktické oblasti; zdůrazňuje, že je nezbytné ochránit a podporovat jejich práva, kultury a jazyky; zdůrazňuje, že v arktické oblasti je nezbytné rozvíjet obnovitelné zdroje energie udržitelným způsobem, který rovněž bere ohled na křehké životní prostředí a na němž se původní obyvatelé mohou plně podílet;

37.  věnuje zvláštní pozornost cíli udržitelného rozvoje 4.5, jenž zahrnuje i zajištění rovného přístupu ke všem úrovním vzdělávání a odborné přípravy pro původní obyvatele, a to i v jejich jazycích;

38.  zdůrazňuje, že dostupný, propojený, bezpečný a udržitelný cestovní ruch ve venkovských a řídce obydlených oblastech v evropské části arktické oblasti může napomáhat rozvoji obchodních činností, jež na oplátku mohou zvýšit počet pracovních míst v malých a středních podnicích a přispívat k celkovému pozitivnímu rozvoje oblastí; zdůrazňuje proto, že cestovní ruch v této oblasti je třeba podporovat s ohledem na jeho související sociální a environmentální dopady na infrastrukturu a výzkum, vzdělávání a odbornou přípravu;

39.  zdůrazňuje úlohu původních obyvatel a místních komunit při zachovávání životaschopné a udržitelné arktické oblasti; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na zajištění přístupu těchto komunit ke všem relevantním informacím o požadavcích jednotného trhu EU, osvědčených postupech a nástrojích financování; zdůrazňuje úlohu plynulé dopravy, komunikačních a elektrických sítí a také kosmických technologií geolokalizace a telekomunikace pro vznik hospodářské činnosti v této oblasti; připomíná Komisi její povinnosti na základě nařízení (EU) 2015/1775, pokud jde o podávání zpráv a informování veřejnosti a příslušných orgánů o ustanoveních tohoto nařízení; zdůrazňuje, že je třeba využívat znalostí původních a místních obyvatel a zajistit jejich důslednější zapojení do procesů rozhodování, jejich souhlas s těmito procesy a jejich účast na nich; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat nezbytnou podporu a financování; doporučuje v této souvislosti vytvořit v Bruselu zastoupení původních obyvatel arktické oblasti, aby byla jejich účast viditelnější; je toho názoru, že EU by měla podporovat zavádění inovativních technologií v arktické oblasti s cílem rozvíjet její obnovitelné zdroje;

40.  zdůrazňuje, že zachování rozvinutých a udržitelných komunit v Arktidě, které využívají nejnovější informační technologie a v nichž panuje vysoká životní úroveň, je nanejvýš důležité a že EU může v tomto směru sehrát klíčovou roli; znovu připomíná právo obyvatel Arktidy určovat si vlastní způsob života a uznává jejich přání dosáhnout udržitelného rozvoje tohoto regionu; vyzývá ESVČ a Komisi, aby prohloubily dialog s těmito obyvateli a prozkoumaly, jak by bylo možné poskytovat těmto sdružením financování a zajistit, aby byly jejich názory zohledněny v rámci diskusí EU; vítá činnost zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv a základních svobod původních národů a také činnost mechanismu odborníků OSN pro práva původních národů;

41.  zdůrazňuje, že věda by měla představovat základ, na němž je postaveno politické rozhodování v Arktidě ohledně ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu;

42.  zdůrazňuje klíčovou úlohu evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) při rozvíjení evropské části Arktidy a budování udržitelného růstu a kvalitních pracovních míst zaměřených na odvětví hledící do budoucna; rovněž zdůrazňuje, že je třeba odpovědně rozvíjet přírodní zdroje Arktidy a přistupovat k nim s úctou; upozorňuje na trvalá znevýhodnění, která je zapotřebí kompenzovat (článek 174 SFEU); vyzdvihuje dlouhodobý význam, který mají strategie v různých oblastech, jako jsou digitální agenda, změna klimatu, „modrý růst“ apod.;

43.  zdůrazňuje význam dobré přístupnosti arktické oblasti k síti TEN-T a plánovaného rozšíření koridorů hlavní sítě, a sice Severomořsko-baltského a Skandinávsko-středomořského koridoru, i přístupových tras druhé úrovně, neboť se jedná o klíčovou dopravní strukturu umožňující udržitelnou mobilitu osob a zboží; připomíná potenciál fondů EU, jako jsou Nástroj pro propojení Evropy (CEF) či Evropský fond pro strategické investice (EFSI), pro financování projektů infrastruktury v evropské části Arktidy; bere na vědomí klíčovou úlohu Evropské investiční banky (EIB) v tomto ohledu; navrhuje, aby Komise prozkoumala možnosti širší mezinárodní finanční spolupráce při rozvoji nové infrastruktury a propojenosti, včetně systémů IKT;

44.  vítá, že se Komise zavázala alespoň k zachování míry financování výzkumu arktické oblasti v programu Horizont 2020, a obzvláště její záměr podporovat zavádění inovativních technologií; vyzývá Komisi, aby ve víceletém finančním rámci pro období po roce 2020 navýšila finanční prostředky EU pro výzkum arktické oblasti; vyzývá Komisi, aby pro účely výzkumu Arktidy i nadále pokračovala ve využívání programu Horizont 2020 a dalších programů financování a aby jejich využívání dále rozvíjela;

45.  konstatuje, že arktické mořské ekosystémy mají klíčový význam pro ochranu celosvětové biologické rozmanitosti; konstatuje, že úbytek mořského ledu v arktické oblasti a další environmentální změny v Arktidě spolu s omezenými vědeckými poznatky o zdejších mořských zdrojích vyžadují, aby byl pro účely stanovování vhodných mezinárodních opatření, jež zajistí dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání zdrojů na volném moři v arktické oblasti, zaujat přístup předběžné opatrnosti;

46.  vzhledem k tomu, že lepší poznatky o arktické oblasti mají zásadní význam pro vhodné řešení všech problémů, vybízí k podpoře a usnadňování mezinárodní vědecké a výzkumné spolupráce všech zainteresovaných stran, které působí v oboru výzkumu arktické oblasti a budování výzkumných infrastruktur; podporuje spolupráci mezi předními výzkumnými institucemi pro arktickou oblast za účelem přípravy integrovaného evropského polárního výzkumného programu pod záštitou iniciativy EU-PolarNet a při zohlednění tradičních a místních znalostí; bere na vědomí, že Komise vyzvala k uspořádání mezinárodní vědecké konference o arktické oblasti, která se uskuteční v Evropě v roce 2018; zdůrazňuje význam úspěšné spolupráce s Kanadou a Spojenými státy prostřednictvím Transatlantické aliance pro výzkum oceánů;

47.  znovu vyzývá Komisi, aby v Arktidě zřídila unijní arktické informační středisko a vyčlenila dostatečný objem prostředků s cílem zajistit účinný přístup k informacím a poznatkům o arktické oblasti a podnítit cestovní ruch; upozorňuje, že takové unijní arktické informační středisko by mohlo být spojeno se stávajícími arktickými středisky nebo některou jinou arktickou institucí, neboť takové řešení by výrazně snížilo náklady;

48.  vyzývá k systematičtějšímu a dlouhodobějšímu shromažďování údajů získaných na základě arktických výzkumných projektů; lituje, že se při přechodu z jednoho období financování do jiného často ztrácejí kladné výsledky jednotlivých projektů; vyzývá Komisi, aby se při plánování rámce pro výzkum arktické oblasti po roce 2020 zaměřila na kontinuitu;

49.  vítá, že Komise podporuje vytvoření chráněné mořské oblasti v arktickém regionu; připomíná Komisi a členským státům cíl stanovený v rámci cílů udržitelného rozvoje, a sice ochránit nejméně 10 % pobřežních a mořských oblastí; konstatuje však, že každý nový návrh k této problematice by měl být v souladu s výsledky diskuse států arktické oblasti v Arktické radě; zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti mají zásadní význam pro zachování arktických ekosystémů; připomíná, že do vymezování, vytváření a správy těchto chráněných oblastí je nezbytné plně zapojit místní komunity;

50.  upozorňuje na význam vesmírných technologií a výzkumu, které jsou klíčové pro bezpečnou lodní přepravu, environmentální monitorování a sledování změny klimatu v Arktidě; vybízí komisi, aby s ohledem na změny v Arktidě uznané v jejím sdělení o kosmické strategii pro Evropu (COM(2016)0705) ve spolupráci s členy Arktické rady přezkoumala možnosti pro rozšířené využívání stávajících a budoucích družicových programů EU v tomto regionu a zohlednila potřeby uživatelů v rámci iniciativy GOVSATCOM; vyzývá všechny zainteresované strany, aby v této souvislosti plně využívaly možností družicové navigace Galileo a programu Copernicus pro pozorování Země;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly zřízení chráněné mořské oblasti na volném moři v Arktidě, a to na základě mandátu komise OSPAR (Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku), v jejímž rámci by byly v mezinárodních vodách kolem severního pólu, na které se vztahuje působnost úmluvy OSPAR, zakázány veškeré způsoby extraktivního využití, včetně rybolovu;

52.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy usilující o zákaz používání vlečných sítí pro lov při dně v ekologicky či biologicky významných mořských oblastech a na volném moři v Arktidě;

53.  vyzývá k tomu, aby základ pro veškerý komerční rybolov v této oblasti představovaly cíle pro zachování rybolovných zdrojů v rámci nové společné rybářské politiky a rovněž kvantitativní cíl obnovovat a udržovat stav populací ryb nad úrovní, která může být zdrojem pro maximální udržitelný výnos;

54.  vyzývá EU, aby se stala vedoucí silou v přijímání opatření bránících neregulovanému rybolovu v Arktidě; je toho názoru, že má k tomu Unie plné právo, neboť členské státy jsou zapojeny do všech úrovní správy arktické oblasti;

55.  zdůrazňuje, že rybářské flotily EU nesmějí ohrožovat biologickou rozmanitost v regionu; vítá určení ekologicky a biologicky významných oblastí v Arktidě v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti jakožto významný proces při zajišťování účinné ochrany arktické biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že v pobřežních, námořních a pozemních oblastech Arktidy je důležité uplatňovat řízení založené na ekosystémovém přístupu, jak to zdůraznila odborná skupina Arktické rady pro řízení založené na ekosystémovém přístupu; vyzývá státy, aby splnily své závazky vyplývající z Úmluvy o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o mořském právu vytvořením sítě chráněných mořských oblastí a mořských rezervací v Severním ledovém oceánu;

56.   je pevně přesvědčen o tom, že veškerý další rozvoj komerčního rybolovu v arktické oblasti musí probíhat v souladu s mezinárodními úmluvami, které tuto oblast upravují, včetně Smlouvy o Špicberkách z roku 1920, v souladu s právy smluvních stran těchto úmluv a také v souladu se stávajícími historickými právy na rybolov;

57.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii a předložila návrhy týkající se posílení telekomunikační infrastruktury v arktické oblasti, včetně družic, a podpořila tak vědecký výzkum a sledování klimatu a zajistila místní rozvoj, plavbu a bezpečnost na moři;

58.  opakuje svou výzvu Komisi a členským státům z roku 2014, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, jimiž aktivně usnadní přijetí zákazu používání a přepravy těžkého topného oleje jakožto lodního paliva v plavidlech, která se plaví arktickými vodami, a to na základě mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a/nebo prostřednictvím státní přístavní inspekce jako v případě vod obklopujících Antarktidu; vybízí Komisi, aby do své studie rizik, které by s sebou přinesl nárůst plavebních činností na severomořské trase, zahrnula i rizika používání těžkého topného oleje pro životní prostředí a klima; vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že neexistují přiměřená mezinárodní opatření, předložila návrhy předpisů pro plavidla připlouvající do přístavů EU poté, co byly v arktických vodách, nebo předtím, a to s cílem zakázat používání a přepravu těžkého ropného oleje;

59.  těší se na vstup v platnost polárního kodexu Mezinárodní námořní organizace (IMO) v roce 2017 a 2018, v důsledku čehož bude námořní plavba v arktických vodách bezpečnější; zdůrazňuje, že je důležité zřídit jednotný systém pro únik, evakuaci a záchranu pracovníků na moři, který by bylo možné používat jednotně na všech plošinách a plavidlech v arktické oblasti;

60.  připomíná, že v rámci Dohody o EHP přijaly Island a Norsko závazky týkající se zachování kvality životního prostředí a zajištění udržitelného využívání přírodních zdrojů v souladu s příslušnými právními předpisy EU;

61.  zdůrazňuje rostoucí zájem Číny o arktickou oblast, zejména ohledně přístupu k lodním trasám a energetických zdrojů; bere na vědomí uzavření dohody o volném obchodu mezi Islandem a Čínou a vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala důsledky, které to může mít nejen pro udržitelný hospodářský rozvoj islandské části Arktidy, ale také pro vnitřní trh a hospodářství EU;

62.  připomíná, že podle dohody mezi EU a Grónskem o partnerství v odvětví rybolovu z roku 2007 poskytuje Evropská unie Grónsku finanční podporu pro zajištění zodpovědného rybolovu a udržitelného využívání rybolovných zdrojů v grónské výlučné ekonomické zóně;

63.  vyzývá členské státy, aby urychleně ratifikovaly protokol z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři (úmluva HNS) a aby k uvedenému protokolu přistoupily;

64.  domnívá se, že pro provádění politik pro arktickou oblast má zásadní význam zapojení parlamentů a jejich úzká spolupráce v záležitostech týkajících se arktické oblasti, a to zejména mezi vnitrostátními parlamenty příslušných členských států EU;

65.  vybízí vysokou představitelku a Komisi, aby důsledně sledovaly vývoj v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí, mořského prostředí a bezpečnosti i socioekonomický vývoj v arktické oblasti a aby Parlament a Radu pravidelně informovaly, a to i o provádění politiky EU pro arktickou oblast;

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států v arktické oblasti.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0363.
(2) Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/70/1.
(3) http://www.inuitcircumpolar.com/uploads/3/0/5/4/30542564/declaration_on_resource_development_a3_final.pdf .
(4) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 17.
(5) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 131.
(6) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 153.
(7) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 77.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0236.
(9) Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 71.
(10) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 41.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0034.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0224.
(13) podle odhadů je v arktické oblasti uloženo 1,5 miliardy tun CO2;

Právní upozornění - Ochrana soukromí