Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2009)1 o elektronické demokracii přijaté Výborem ministrů dne 18. února 2009, které je prvním mezinárodním právním nástrojem stanovujícím normy v oblasti elektronické demokracie,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 2, 3, 6, 9, 10 a 11 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 8 až 20 a článek 24 této smlouvy,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvu o lidských právech a Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o evropské občanské iniciativě(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016)0179),

–   s ohledem na Index elektronické veřejné zprávy (EGDI) OSN za rok 2014;

–  s ohledem na tři studie nazvané „Možnosti a výzvy elektronické účasti v Evropské unii“, „Možnosti a výzvy elektronického hlasování v Evropské unii“ a „Právní a politické souvislosti zavedení evropského průkazu totožnosti“, které vydala jeho tematická sekce C v roce 2016,

–   s ohledem na dvě studie vypracované orgánem STOA, jež nesou název „Elektronická veřejnost, účast a hlasování v Evropě – vyhlídky a výzvy: závěrečná zpráva“ (zveřejněna v listopadu 2011) a „Technologické možnosti a systémy pro posílení participativní a přímé demokracie“ (bude zveřejněna během roku 2017),

–   s ohledem na práci, kterou na programu elektronické demokracie odvedla Konference evropských regionálních zákonodárných shromáždění (CALRE) za použití sítě OSN pro spolupráci IT4all,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0041/2017),

A.  vzhledem k tomu, že krize a patové situace, k nimž v poslední době došlo ve finanční, hospodářské, politické a sociální oblasti, mají zásadní dopad na jednotlivé členské státy i celou Unii, a to v době, kdy Unie a její členské státy čelí globálním výzvám, jako je změna klimatu, migrace a bezpečnost; vzhledem k tomu, že je vztah mezi veřejností a politikou stále napjatější, neboť občané se od procesů politického rozhodování odklánějí a stále více hrozí nebezpečí, že se politika občanům odcizí; vzhledem k tomu, že zapojení občanů a občanské společnosti do demokratického života a jejich angažovanost v této oblasti mají vedle transparentnosti a dostupnosti informací zásadní význam pro fungování demokracie a pro legitimitu a odpovědnost každého stupně v rámci struktury víceúrovňové správy EU; vzhledem k tomu, že je zjevně zapotřebí posílit demokratickou vazbu mezi občany a politickými institucemi;

B.  vzhledem k tomu, že naše společnost v minulých desetiletích prošla velmi rychlou proměnou a že občané cítí potřebu častěji a přímo vyjadřovat své postoje k problémům, které předurčují budoucnost naší společnosti, a vzhledem k tomu, že se proto institucím podílejícím se na tvorbě politik doporučuje, aby více investovaly do inovativních řešení týkajících se demokracie;

C.  vzhledem k tomu, že účast ve volbách do Evropského parlamentu od roku 1979 neustále klesá, přičemž se při volbách v roce 2014 propadla na 42,54 %;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité opět získat důvěru občanů v evropský projekt; vzhledem k tomu, že nástroje elektronické demokracie mohou přispět k aktivnějšímu občanství tím, že zlepší procesy přijímání rozhodnutí z hlediska účasti, transparentnosti a odpovědnosti a posílí mechanismy demokratické kontroly a znalosti o EU, čímž se veřejnosti umožní podílet se na politickém životě ve větší míře;

E.  vzhledem k tomu, že demokracie by se měla vyvíjet a přizpůsobovat změnám a možnostem spojeným s novými technologiemi a nástroji IKT, které je třeba chápat jako společné statky, které by mohly, budou-li řádně zavedeny a doprovázeny odpovídající úrovní informovanosti, pomoci utvářet transparentnější a participativnější demokracii; vzhledem k tomu, že aby bylo tohoto cíle dosaženo, je nezbytné, aby měl každý jednotlivec možnost projít školením zaměřeným na používání nových technologií;

F.   vzhledem k tomu, že je nezbytné dosáhnout většího pokroku v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany dat, pokud máme v úmyslu více využívat nové technologie v institucionálním a politickém životě, a tím posílit zapojení občanů do procesu přijímání rozhodnutí;

G.  vzhledem k tomu, že rozmach nových nástrojů digitální komunikace a otevřených a kolaborativních platforem by mohl inspirovat a nabízet nová řešení, která by posílila zapojení občanů do politiky a účast na ní, přispěla k odstranění lhostejnosti vůči politickým institucím a nespokojenosti s nimi a pomohla zvýšit jejich důvěru v demokratický systém a rovněž jeho transparentnost a odpovědnost;

H.  vzhledem k tomu, že ve svém nejnovějším projevu o stavu Unie předseda Juncker představil balíček opatření, která si kladou za cíl posílit využívání elektronické komunikace, včetně WiFi4EU a zavádění sítí 5G v Evropě;

I.  vzhledem k tomu, že otevřená data veřejné správy mohou posílit hospodářský růst, zvýšit účinnost veřejného sektoru i míru transparentnosti a odpovědnosti evropských institucí a institucí členských států;

J.  vzhledem k tomu, že přístup k neutrální síti za rovných podmínek je předpokladem pro zajištění účinnosti základních lidských práv;

K.  vzhledem k tomu, že elektronická demokracie by mohla usnadnit rozvoj doplňkových forem zapojení schopných přispět k zmírňování rostoucí nespokojenosti veřejnosti s tradiční politikou; vzhledem k tomu, že by navíc mohla pomoci prosazovat komunikaci, dialog a informovanost o Unii, její politice a oblastech působení a zájem o tyto otázky, čímž by se dosáhlo podpory evropského projektu mezi nejširšími vrstvami, stejně jako snížení takzvaného evropského „demokratického deficitu“;

L.  vzhledem k tomu, že nové způsoby zapojení do virtuálního veřejného prostoru jsou neoddělitelně spjaty s právy a povinnostmi, které souvisejí se zapojením do veřejného prostoru a zahrnují např. procesní práva na obranu proti pomluvě;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné odstranit digitální propast a vybavit občany náležitou mediální gramotností a digitálními schopnostmi s cílem zabezpečit, aby se internet stal právoplatným a účinným nástrojem demokracie;

N.  vzhledem k tomu, že systémy informačních a komunikačních technologií (IKT) jsou těžištěm moderních postupů veřejné správy, ale že je stále zapotřebí vyvíjet úsilí o lepší poskytování služeb elektronické veřejné správy;

O.  vzhledem k tomu, že elektronické hlasování by mohlo pomoci lidem, kteří žijí nebo pracují v členském státě, jehož nejsou občany, nebo ve třetí zemi, uplatňovat jejich volební práva; vzhledem k tomu, že v rámci postupů elektronického hlasování musí být při hlasování a při sčítání hlasů zajištěna bezpečnost a utajení, zejména vzhledem k hrozbě kybernetických útoků;

Možnosti a výzvy

1.  vyzdvihuje potenciální přínos elektronické demokracie, která je definována jako podpora a posilování tradiční demokracie prostřednictvím informační a komunikační technologie (IKT) a jejímž cílem je doplňovat a posilovat demokratický proces dalšími prvky umožňujícími zapojení občanů prostřednictvím různých on-line činností, které zahrnují mimo jiné elektronickou veřejnou správu (eGovernment), elektronickou správu (e-governance), elektronické projednávání (e-deliberation), elektronickou účast a elektronické hlasování; vítá skutečnost, že pomocí nových informačních a komunikačních nástrojů může být do demokratických procesů zapojeno čím dál více občanů;

2.  zdůrazňuje, že doporučení Rady Evropy CM/Rec(2009)1 vyzývá členské státy, aby zajistily, aby elektronická demokracie „podporovala, zajišťovala a zvyšovala transparentnost, odpovědnost, schopnost reakce, angažovanost, projednávání, začlenění, dostupnost, účast, subsidiaritu a sociální soudržnost“; poukazuje na skutečnost, že toto doporučení vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření, jež umožní posílit lidská práva, demokracii a právní stát;

3.  zdůrazňuje, že záměrem elektronické demokracie je prosazovat demokratickou kulturu, která obohacuje a posiluje demokratické postupy tím, že poskytuje dodatečné prostředky na zvýšení transparentnosti a účasti občanů, a nikoli zavádět alternativní demokratický systém na úkor zastupitelské demokracie; poukazuje na to, že elektronická demokracie sama o sobě nezaručuje politickou účast a že souběžně s elektronickou demokracií je třeba se ve snaze o politickou účast občanů zabývat i nedigitálním prostředím;

4.  poukazuje na důležitost elektronického hlasování a hlasování na dálku prostřednictvím internetu jako systémů, které dokážou posílit zapojení občanů, usnadnit demokratickou účast, především v oblastech, které jsou ze zeměpisného i sociálního hlediska marginalizované, a nabídnout řadu potenciálních výhod, zejména mladým lidem, osobám se sníženou pohyblivostí, starším osobám a lidem, kteří dočasně či trvale žijí nebo pracují v členském státě, jehož nejsou občany, nebo ve třetí zemi, a to za předpokladu, že bude zajištěna nejvyšší možná úroveň ochrany údajů; připomíná, že při zavádění možnosti hlasování na dálku prostřednictvím internetu musí členské státy zajistit transparentnost a spolehlivost sčítání hlasů a dodržovat zásady rovnosti, tajného charakteru hlasování, přístupu k volbám a svobodného hlasování;

5.  zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny procesy digitální interakce vycházely ze zásady institucionální otevřenosti a propojovaly transparentnost v reálném čase s informovanou účastí;

6.  vyzdvihuje využívání elektronické účasti a vybízí k němu, neboť jako klíčový prvek elektronické demokracie zahrnuje tři formy interakce mezi orgány EU a státní správy na jedné straně a občany na straně druhé, konkrétně elektronické předávání informací, elektronické konzultace a elektronické přijímání rozhodnutí; uznává, že mnoho případů elektronické účasti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni může být dobrým příkladem, jak využívat IKT v participativní demokracii; vybízí členské státy, aby tuto praxi dále rozvíjely na celostátní i místní úrovni;

7.  zdůrazňuje, že IKT přispívají k vytváření prostoru pro účast a diskusi, které zase zvyšují kvalitu a legitimitu našich demokratických systémů;

8.   zdůrazňuje, že je zapotřebí do politické debaty zapojit mladé lidi, a poznamenává, že využití IKT v demokratickém procesu může pro tyto účely posloužit jako účinný nástroj;

9.  připomíná první úspěšný evropský příklad on-line hlasování v právně závazných volbách v Estonsku v roce 2005, trvá však na tom, že má-li být případné zavedení elektronického hlasování v dalších členských státech úspěšné, bude třeba posoudit, zda je možné zaručit faktickou účast celé populace, a také vyhodnotit přínos, výzvy i možné důsledky více či méně odlišných technických přístupů; zdůrazňuje, že existence bezpečného a vysokorychlostního internetového připojení a bezpečné infrastruktury elektronických identit je důležitým předpokladem pro úspěch elektronického hlasování; zdůrazňuje, že je třeba v rámci stávajících volebních postupů na bázi volebních místností zužitkovat přínos nových technologií, a je přesvědčen, že prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a výzkumu na všech politických úrovních je možné dosáhnout výrazného pokroku;

10.   poukazuje na výzvu spočívající v reakci na obavy občanů ohledně využívání nástrojů on-line demokracie; zastává názor, že řešení otázek bezpečnosti a zaručení ochrany soukromí mají zásadní význam pro budování důvěry občanů ve vznikající digitální politickou scénu;

11.  zdůrazňuje, že pro demokratický proces je nezbytná rozsáhlá diskuse na všech úrovních společnosti v EU i kontrola a reflexe, neboť napomáhají spravedlivému, plnohodnotnému a racionálnímu projednávání; upozorňuje, že existuje riziko zkreslení a zmanipulování závěrů debat o nástrojích internetových diskuzí; je toho názoru, že nejlepší zárukou ochrany před tímto rizikem je transparentnost všech aktérů, kteří vstupují do interakce a poskytují informace o kampaních, které mohou být potenciálně přímo nebo nepřímo vedeny na participativních digitálních platformách;

12.   konstatuje, že základním rozměrem fungující demokracie je důvěra občanů v instituce a demokratické procesy; zdůrazňuje proto, že zavedení nástrojů elektronické demokracie musí doprovázet vlastní komunikační a vzdělávací strategie;

13.   zdůrazňuje, že je důležité zakotvit elektronickou účast do politického systému, a začlenit tak příspěvky občanů do rozhodovacího procesu a zajistit návazné kroky; konstatuje, že nedostatečná reakce ze strany politických činitelů vede ke zklamání a ztrátě důvěry;

14.   zdůrazňuje, že by se nástroje IKT měly používat jako doplněk k dalším kanálům sloužícím ke komunikaci s veřejnými orgány s cílem zabránit všem formám diskriminace na základě digitálních dovedností nebo nedostatku zdrojů a infrastruktury;

Návrhy na zlepšení demokratického systému prostřednictvím IKT

15.   domnívá se, že zapojení do demokratických procesů je založeno především na skutečném a nediskriminančním přístupu k informacím a znalostem;

16.   dále vyzývá EU a členské státy, aby upustily od přijímání zbytečných opatření zaměřených na svévolné omezování přístupu k internetu a výkonu základních lidských práv, jako jsou nepřiměřená cenzurní opatření či kriminalizace legitimního vyjadřování kritiky a nesouhlasu;

17.  vyzývá členské státy a EU, aby poskytovaly vzdělávací a technické prostředky pro posílení postavení občanů v demokracii a zlepšení kompetencí v oblasti IKT a aby zajistily počítačovou gramotnost a rovný a bezpečný digitální přístup pro všechny občany EU s cílem překonat digitální propast (elektronické začlenění), z čehož bude mít v konečném důsledku prospěch demokracie; vyzývá členské státy, aby začlenily získání digitálních dovedností do školních osnov a celoživotního vzdělávání a aby digitální vzdělávací programy pro starší osoby zařadily mezi své priority; podporuje rozvoj sítí s univerzitami a vzdělávacími zařízeními, které by vedly k intenzivnějšímu výzkumu a uplatňování nových nástrojů zajišťujících jejich účast; vyzývá EU a členské státy také k tomu, aby prosazovaly programy a opatření zaměřené na rozvoj kritického a informovaného úsudku při používání informačních a komunikačních technologií;

18.  navrhuje, aby se při hodnocení využívání nových technologií za účelem upevnění demokracie ve správních orgánech EU dosáhlo dalšího pokroku tím, že by coby ukazatele byly zahrnuty cíle hodnotící kvalitu internetových služeb;

19.  doporučuje, aby Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán Evropské unie převzal při posilování elektronické demokracie vedoucí úlohu; domnívá se, že má smysl za tímto účelem vytvořit inovativní technická řešení, která by občanům umožnila smysluplně komunikovat se svými zvolenými zástupci a podělit se s nimi o své obavy;

20.   vyzývá ke zjednodušení institucionálního jazyka a postupů a také k uspořádání multimediálního obsahu ve snaze vysvětlit ústřední prvky hlavních rozhodovacích procesů a podpořit tak jejich pochopení a účast na nich; zdůrazňuje, že je nutné tento klíč k elektronické účasti dále šířit prostřednictvím segmentovaných proaktivních nástrojů, které by umožnily přístup k veškerým dokumentům v parlamentních složkách;

21.  naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby vytvořily cenově dostupnou vysokorychlostní digitální infrastrukturu, zejména v okrajových, venkovských a hospodářsky méně rozvinutých oblastech, aby dohlížely na zajištění rovnosti občanů a aby přitom věnovaly zvláštní pozornost těm nejzranitelnějším občanům, které by vybavily dovednostmi, jež by zajistily bezpečné a zabezpečené používání technologií; doporučuje, aby byly knihovny, školy a budovy, v nichž se poskytují veřejné služby, řádně vybaveny vysokorychlostní moderní infrastrukturou IT, která by byla stejně dostupná všem občanům, a především nejzranitelnějším skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením; poukazuje na to, že je třeba na tyto cíle věnovat odpovídající finanční zdroje a prostředky k zajištění školení; doporučuje Komisi, aby vyčlenila zdroje na projekty zaměřené na rozšiřování digitální infrastruktury v oblasti sociální a solidární ekonomiky;

22.  poukazuje na nedostatečné zastoupení žen na všech úrovních politického rozhodování i v odvětvích informačních a komunikačních technologií; upozorňuje na to, že v souvislosti s digitálními technologiemi čelí ženy a dívky často genderovým stereotypům; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby investovaly do cílených programů, které by podporovaly vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a elektronickou účast a byly by určeny pro ženy a dívky, zejména ty ze zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatelstva, a to s využitím formálního, informálního a neformálního vzdělávání;

23.  konstatuje, že pro zajištění rovného přístupu všech občanů k nástrojům elektronické demokracie je nezbytný vícejazyčný překlad, aby se v zemích s více než jedním úředním jazykem informace mohly šířit mezi všemi občany a aby si je mohli přečíst všichni občané nebo občané různého etnického původu;

24.  vybízí členské státy a EU, aby prosazovaly, podporovaly a uplatňovaly mechanismy a nástroje, jako jsou crowdsourcingové platformy, které by umožnily účast občanů a jejich interakci s orgány státní správy a institucemi EU; zdůrazňuje, že informační a komunikační technologie by měly umožňovat přístup k nezávislým informacím a zajišťovat transparentnost, odpovědnost a účast na rozhodování; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby veškerá komunikace Komise a její nástroje pro vztahy s občany, zejména portál Europe Direct, lépe odpovídaly výzvám spojeným s elektronickou demokracií; zavazuje se k tomu, že zajistí, aby byly veškeré stávající nástroje návazných legislativních opatření přístupnější, srozumitelnější, poučnější a interaktivnější, a vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách učinila totéž;

25.  vyzývá členské státy a EU, aby přezkoumaly obsah svých oficiálních internetových stránek, které se týkají fungování demokracie, s cílem poskytnout pedagogické nástroje, které by mladým lidem usnadnily návštěvu těchto stránek a pochopení jejich obsahu, a zpřístupnit tyto stránky osobám se zdravotním postižením;

26.  vyzývá veřejnou správu, aby na svůj závazek dodržovat tuto zásadu institucionální otevřenosti reflektovala změnou své strategické koncepce, interní kultury, rozpočtu a procesů organizačních změn, která by byla motivována cílem upevnit demokracii pomocí využívání nových technologií;

27.  vyzývá k vytvoření internetové platformy sloužící k tomu, aby se evropští zákonodárci mohli před přijetím rozhodnutí seznámit s názory veřejnosti, která by se tak mohla příměji zapojit do veřejného života;

28.  domnívá se, že je naprosto zásadní, aby zavedení těchto nových nástrojů doprovázely kampaně, které by informovaly o možnostech, jež tyto nástroje nabízejí, a prosazovaly občanské hodnoty společné odpovědnosti a účasti;

29.  poukazuje na význam evropské občanské iniciativy coby prostředku k zapojení veřejnosti do politického života EU a její přímé účasti na něm, a proto vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Evropského parlamentu vydanými ve svém  usnesení ze dne 28. října 2015 přezkoumala způsob, jakým tato iniciativa funguje, aby mohlo být plně využito jejího potenciálu; upozorňuje proto, že je důležité zjednodušit a urychlit s tím spojené úřední formality a zajistit širší využívání informačních a komunikačních technologií, jako jsou digitální platformy a další aplikace, jež by byly kompatibilní s mobilními zařízeními, aby byl tento důležitý nástroj snadno použitelný a obecně známý; domnívá se, že využívání nových technologií by mohlo zlepšit zejména systém shromažďování podpisů na internetu, a to využitím služeb identifikace osob a ověřování údajů (e-IDAS), což by veřejnosti umožnilo získávat a vyměňovat si informace o stávajících či potenciálních evropských občanských iniciativách a aktivněji se zapojovat do diskuzí, příp. podporovat přímo tyto iniciativy;

30.  zdůrazňuje, že některé postupy Komise, jako jsou internetové konzultace s veřejností, elektronická účast občanů na veřejném životě a posuzování jejího dopadu, by mohly mít prospěch z širšího využívání nových technologií, které by povzbudilo účast veřejnosti na veřejném dění, zvýšilo míru odpovědnosti v rámci těchto postupů a transparentnost institucí EU a posílilo by evropskou správu; zdůrazňuje, že je třeba zefektivnit konzultace s veřejností a zpřístupnit je co největšímu množství lidí a zároveň co nejvíce omezit technické překážky;

31.  zdůrazňuje, že je třeba občanům poskytnout podrobnější informace o existujících platformách elektronické účasti na veřejném životě na úrovni EU i na místní úrovni;

32.  vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu strategie pro jednotný digitální trh v polovině období, jenž má být zahájen v roce 2017, rozšiřovala a rozvíjela elektronickou účast a podporovala vytváření a financování nových nástrojů spojených s elektronickým občanstvím Evropské unie; kromě toho Komisi doporučuje, aby se soustředila na řešení využívající otevřené zdroje, která mohou být snadno uvedena v rámci celého jednotného digitálního trhu; zejména vyzývá Komisi, aby mezi ně začlenila opětovné využívání předchozích projektů, jako je platforma D-CENT, což je projekt financovaný z prostředků EU, který poskytuje technologické nástroje pro participativní demokracii;

33.  zdůrazňuje, že by rozvoj elektronické veřejné správy měl být pro členské státy a instituce EU prioritou, a vítá ambice Komise a komplexní akční plán v oblasti elektronické veřejné správy, jehož řádné uplatňování a koordinace dostupného financování ze zdrojů EU na úrovni členských států bude klíčová, a to v součinnosti s digitálními agenturami a orgány členských států; je přesvědčen, že by mělo být vynaloženo větší úsilí na podporu otevřených dat a využívání nástrojů IKT založených na otevřeném a svobodném softwaru, a to v institucích EU i členských státech;

34.  vyzývá k zintenzivnění spolupráce na úrovni EU a doporučuje sdílení osvědčených postupů u projektů elektronické demokracie jako způsob, jak dospět k takové demokracii, která bude participativnější, bude poskytovat větší prostor diskusi, reagovat na požadavky a zájmy občanů a usilovat o to, je zapojit do rozhodovacích procesů; zdůrazňuje, že je nutné vědět, jaký postoj občané zaujímají k zavádění hlasování na dálku prostřednictvím internetu; vyzývá Komisi, aby předložila nezávislé posouzení nebo konzultaci veřejného mínění ohledně on-line hlasování, včetně analýzy jeho slabých a silných prvků, coby doplňkového způsobu hlasování pro občany, jež by členské státy mohly zvážit do konce roku 2018;

35.  zdůrazňuje potřebu prioritně chránit soukromí a osobní údaje při využívání nástrojů elektronické demokracie a posilovat bezpečnost při používání internetu, zejména pokud jde o bezpečnost informací a údajů včetně „práva být zapomenut“, a poskytovat záruky proti softwaru určenému ke sledování a ověřitelnost zdroje; kromě toho vyzývá k dalšímu používání digitálních služeb založených na klíčových faktorech, jako je zabezpečená a zakódovaná digitální identita, v souladu s nařízením EIDAS; podporuje vytváření bezpečných elektronických veřejných rejstříků a ověřování elektronických podpisů s cílem zabránit mnohonásobnému podvodnému používání, což je v souladu s evropskými a mezinárodními normami v oblasti lidských práv a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora; nakonec zdůrazňuje, že otázky bezpečnosti nesmí mít odrazující účinek pro začlenění jednotlivců a skupin do demokratického procesu;

36.   zdůrazňuje potřebu posilovat demokracii prostřednictvím technologie, která by měla být využívána v bezpečném prostředí, jež je zabezpečeno proti zneužití technologických nástrojů (např. spamovacím botům, anonymním profilům a krádežím identity), a připomíná nutnost dodržovat ty nejvyšší právní standardy;

37.   připomíná, že whistlebloweři hrají důležitou roli, obvykle na internetu, při odhalování korupce, podvodu, špatného hospodaření a dalších forem protiprávního jednání, které ohrožuje veřejné zdraví a bezpečnost, finanční integritu, lidská práva, životní prostředí a právní stát, a zároveň zajišťují právo veřejnosti na informace;

38.  vybízí zástupce veřejnosti, aby se spolu s občany aktivně zapojovali do stávajících, plně nezávislých fór a využívali nová média a platformy IT s cílem podněcovat diskusi a výměnu názorů a návrhů s občany (elektronický parlament) a navázat s nimi přímé spojení; vyzývá politické skupiny Evropského parlamentu a evropské politické strany, aby zvyšovaly počet příležitostí pro veřejnou diskuzi a elektronickou účast;

39.  vyzývá své poslance a další instituce EU, aby i nadále ve své práci posilovali transparentnost, zejména s ohledem na současnou složitou politickou situaci, a žádá orgány veřejné správy, aby posoudily možnost zřízení digitálních platforem, včetně nejnovějších nástrojů IT; vyzývá zvolené zástupce, aby tyto nástroje používali, komunikovali s voliči a zainteresovanými stranami a pozitivně je zapojovali s cílem poskytovat jim informace o činnosti EU a Parlamentu, zpřístupnit proces utváření politik a zvýšit povědomí veřejnosti o evropské demokracii;

40.  vítá iniciativy Evropského parlamentu v oblasti elektronické účasti; podporuje soustavné úsilí o posílení zastupitelské povahy, legitimity a efektivnosti Parlamentu, a vybízí poslance, aby šířeji využívali nové technologie s cílem rozvinout plně jejich potenciál, ale aby zároveň brali v úvahu nutná omezení vyplývající z práva na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů; poukazuje na potřebu rozsáhlých úvah o způsobu, jak zlepšit využívání IKT ze strany poslanců, a to nejen při navazování kontaktů s veřejností, ale také pokud jde o právní předpisy, petice, konzultace a další aspekty jejich každodenní práce;

41.  vybízí politické strany na úrovni členských států a EU, aby co nejvíce využívaly digitální nástroje, a rozvíjely tak nové způsoby, jak podpořit vnitřní demokracii, včetně transparentnosti svého řízení, financování a rozhodovacích procesů, a aby umožnily lepší komunikaci se svými členy a příznivci a s občanskou společností, stejně jako jejich zapojení; vyzývá je rovněž, aby byly vysoce transparentní a odpovědné vůči občanům; za tímto účelem navrhuje, aby byly uváženy případné úpravy stanov evropských politických stran, tak aby zahrnovaly a podporovaly postupy elektronické účasti;

42.  vyzývá EU a její instituce, aby byly otevřenější experimentům týkajícím se nových metod elektronické účasti, jako je crowdsourcing na úrovni EU, členských států, regionů i na místní úrovni, s ohledem na osvědčené postupy, které již byly v členských státech vypracovány, a aby za tímto účelem zahájily konkrétní pilotní projekty; současně opakuje, že je třeba tato opatření doplnit osvětovými kampaněmi, jejichž cílem by bylo vysvětlit možnosti těchto nástrojů;

43.  vyzývá evropské orgány, aby zahájily participativní proces za účelem vytvoření Evropské charty internetových práv s přihlédnutím mezi jinými texty k Deklaraci internetových práv, kterou dne 28. července 2015 schválila italská poslanecká sněmovna, a zakotvily do ní všechna práva, která patří k digitální sféře včetně skutečného práva na přístup k internetu a internetovou neutralitu;

44.  konstatuje, že v dnešní době lze na internetu nalézt množství rozmanitých informací, a zdůrazňuje, že je třeba posílit schopnost kritického myšlení občanů tak, aby byli schopni lépe rozlišovat mezi spolehlivými a nespolehlivými zdroji informací; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, a aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se nenávistných projevů, a to jak na internetu, tak mimo něj; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly vypracovat opatření a politiky pro posílení přenosných a kritických dovedností, tvořivého myšlení a digitální a mediální gramotnosti, začleňování a zájmu svých občanů, zejména mladých lidí, aby mohli učinit informovaná rozhodnutí a pozitivně přispívat k demokratickým procesům;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0382. (2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0288.